Etiopie: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)
V roce 2019 se obchodní deficit ve srovnání s předchozím rokem opět mírně rozevřel z 12, 44 miliard USD na 12,44 miliard USD (informace z DEU Addis Abeba). Obchodní deficit tak tvoří 13 % HDP.
Výkonnost celkového etiopského exportu poklesla. Podíl na tom má z velké míry pašování. V srpnu 2019 proto etiopská vláda vyhlásila „Národní plán boje proti nezákonnému obchodu“. Ve finančním roce 2019/2020 se má jednat o jednu z hospodářských priorit.
Etiopský export byl i v roce 2019 tvořen opět zejména komoditami – kávou, olejnatými semeny, luštěninami, čatem (lehká droga), zlatem a řezanými květinami. Podíl výrobků zpracovatelského průmyslu nicméně rychle roste (ovšem z velmi nízké základny) a v roce 2019 dosáhl 12,5 5 % celokvého exportu.
Vývoz služeb vzrostl ze 4,2 miliard USD na 4,9 miliard USD v r. 2019. 69 % z toho tvoří přeprava (Ethiopian Airlines).
Přes otevření nových mezinárodních linek v roce 2019 je v první polovině roku 2020 etiopská ekonomika silně poznamenána dopady COVID-19 – zejména omezením vývozu služeb. Důležitý zdroj příjmů do státní poklady – Ethiopian Airlines de facto nelétá. Byla zastavena také turistika, která se dle WTTC v Etiopii v roce 2019 rozvíjela nejrychleji ze všech zemí světa (růst o 48, 6 %). Sektor reprezentoval 9, 4 % etiopské ekonomiky.
Dle údaje Etiopské národní banky poklesly přímé zahraniční investice ve finančním roce 2018/2019 ve srovnání s předchozím rokem o celých 19 % na úroveň 3,02 miliard USD. Nicméně UNCTAD je ve svých předpovědích pozitivní s ohledem na probíhající liberalizaci etiopské ekonomiky.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Vývoz zboží, FOB |
4 027 |
3 463 |
3 716 |
3 368 |
4 012 |
Dovoz zboží, FOB |
– 16 885 |
– 16 744 |
– 16 133 |
– 14 933 |
– 15 109 |
Obchodní bilance |
– 12 857 |
– 13 281 |
– 12 417 |
– 11 565 |
– 11 098 |
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
pořadí |
dovoz |
vývoz |
obrat |
||||||
|
země |
mil. € |
% |
země |
mil. € |
% |
země |
mil. € |
% |
|
svět |
15 109 |
100 |
svět |
4 102 |
100 |
svět |
19 121 |
100 |
1. |
Čína |
2 993 |
19,8 |
Súdán |
899 |
22,4 |
Čína |
3 285 |
17,2 |
2. |
EU 27 |
2 099 |
13,9 |
EU27 |
547 |
13,6 |
EU 27 |
2 646 |
13,8 |
3. |
Indie |
1 361 |
9,0 |
USA |
350 |
8,7 |
Indie |
1 465 |
7,7 |
4. |
Saúdská Arábie |
1 252 |
8,3 |
Somálsko |
326 |
8,1 |
Saúdská Arábie |
1 417 |
7,4 |
5. |
SAE |
617 |
4,1 |
Čína |
293 |
7,3 |
Súdán |
904 |
4,7 |
6. |
Kuvajt |
546 |
3,6 |
Spojené království |
178 |
4,4 |
SAE |
688 |
3,6 |
7. |
Ukrajina |
495 |
3,3 |
Švýcarsko |
173 |
4,3 |
USA |
651 |
3,4 |
8. |
Indonésie |
481 |
3,2 |
Saúdská Arábie |
165 |
4,1 |
Spojené království |
585 |
3,1 |
9. |
Turecko |
448 |
3,0 |
Japonsko |
153 |
3,8 |
Japonsko |
557 |
2,9 |
10. |
Spojené království |
407 |
2,7 |
Izrael |
113 |
2,8 |
Indonézie |
556 |
2,9 |
2.3. Komoditní struktura
|
2015/16 |
2016/17
|
2017/18
|
2018/19
|
||||
mil. USD |
podíl % |
mil. USD |
podíl % |
mil. USD |
podíl % | mil. USD | podíl % | |
káva |
722,7 |
25,2 |
883,2 | 30,4 | 838,9 | 29,6 | 764,1 | 27,7 |
olejová semínka |
477,2 |
16,6 |
351,0 | 12,1 | 423,4 | 14,9 | 478,6 | 17,0 |
usně a usňové produkty |
113 |
4,0 |
114,0 |
3,9 |
132,4 |
4,7 | 117,4 | 4,4 |
luštěniny |
232,4 |
8,1 |
279,9 |
9,6 |
269,5 |
9,5 | 272,3 | 10,2 |
maso a produkty |
96,4 |
3,4 |
9,7 |
3,4 |
101,6 |
3,6 | 88,6 | 3,3 |
ovoce a zelenina |
53,7 |
1,9 |
56,1 |
1,9 |
61,4 |
2,2 | 60,8 | 2,3 |
živá zvířata |
147,8 |
5,2 |
67,6 | 2,3 | 61,2 | 2,2 | 45,8 | 1,7 |
čat |
262,5 |
9,2 |
273,0 | 9,4 | 263,1 | 9,3 | 303,6 | 10,0 |
zlato |
290,7 |
10,1 |
208,8 | 7,2 | 100,2 | 3,5 | 27,9 | 1,1 |
květiny |
225,3 |
7,9 |
218,5 | 7,5 | 228,6 | 8,1 | 256,6 | 9,6 |
elektrická energie |
31,5 |
1,1 |
73,4 | 2,5 | 82,7 | 2,9 | 55,8 | 2,1 |
ostatní |
212,3 |
7,4 |
283,2 | 9,7 | 275,0 | 9,7 | 285,8 | 10,7 |
celkem |
2 867,7 |
100,0 |
2 834,11 | 100 | 2 838,0 | 100 | 2 666,4 | 100 |
|
2015/16
|
2016/17 | 2017/18 | 2018/19 | ||||
mil. USD |
podíl % |
mil.USD | podíl % | mil. USD | podíl % | mil. USD | podíl % | |
suroviny |
149,3 |
0,9 |
125,6 | 0,8 | 137,8 | 0,9 | 151,5 | 1,0 |
polotovary |
2 895,5 |
17,3 |
2 620,6 | 16,6 | 2 511,5 | 16,6 | 2 778,7 | 18,4 |
hnojiva |
430,0 |
2,6 |
367,9 | 2,3 | 78,5 | 0,5 | 499,6 | 3,3 |
paliva |
1 339,0 |
8,0 |
1 823,7 | 11,5 | 2 317,3 | 15,3 | 2 600,7 | 17,2 |
ropné produkty |
1 280,1 |
7,7 |
1 743,7 | 11,0 | 2 225,4 | 14,7 | 2 493,4 | 16,5 |
ostatní |
58,9 |
0,4 |
80.1 | 0,5 | 91,9 | 0,6 | 107,4 | 0,7 |
základní prostředky |
6 829,4 |
40,8 |
6 032,1 | 38,2 | 5 216,6 | 34,5 | 5 030,7 | 33,3 |
dopravní |
1 535,6 |
9,2 |
1429,7 | 9,0 | 1093,3 | 7,2 | 1 429,2 | 9,5 |
zemědělské |
83,4 |
0,5 |
75,8 | 0,5 | 51,3 | 0,3 | 58,4 | 0,4 |
průmyslové |
5 210,4 |
31,2 |
4 526,7 | 28,6 | 4 072,0 | 26,9 | 3 542,8 | 23,4 |
spotřební zboží |
5 264,3 |
31,5 |
8 898,3 | 31,0 | 4 665,2 | 30,1 | 4 273,1 | 28,3 |
dlouhodobé spotřeby |
1 567,3 |
9,4 |
1707,8 | 10,8 | 1 328,7 | 8,8 | 1 200,6 | 8,0 |
krátkodobé spotřeby |
3 697,0 |
22,1 |
3 190, 5 | 20,2 | 3 336,4 | 22,0 | 3 072,4 | 20,3 |
různé |
247,8 |
1,5 |
302,3 | 1,9 | 293,4 | 1,9 | 277,3 | 1,8 |
celkem |
16 725,2 |
100 |
15 802,0 | 100 | 15 142,0 | 100 | 15 112,0 | 100 |
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Výstavbou průmyslových zón je pověřena společnost Industrial Zones Development Corporation.
Důležitým hospodářským cílem etiopské vlády je expanze průmyslové výroby a k tomu mají sloužit hlavně nově budované průmyslové zóny. Jejich výstavba pokračuje a v roce 2019 byly otevřeny 3 nové. V roce 2019/2020 je v Etiopii 19 průmyslových zón, z toho je 14 funkčních 5 ve výstavbě.
název | lokace | sektor | majitel | ha | stav |
Eastern Industry zone, dokončena 2008 | Oromia, Dukem | multisektorový | soukr., Čína | 400 | funkční |
Bole Lemi Industrial Park (IP) 1, dokončen 2014 | Addis Abeba | oděvy a textil, kožené výrobky, obuv | stát | 187 | funkční |
Hawassa IP, dokončen 2016 | region jižních národů | oděvy a textil | stát | 300 | funkční |
Mekele IP | Tygray | oděvy a textil | stát | 1000 | funkční |
Jimma IP | Oromia | oděvy a textil | stát | 150 | funkční |
Adana IP | Oromia | oděvy a textil | stát | 2000 | funkční |
Kombolcha IP | Amhara | oděvy a textil | stát | 800 | funkční |
Dire DawaIP | Dire Dawa | multisektorový | stát | 4086 | funkční |
Kilinto IP | Akaki | léčiva | stát | 279 | ve výstavbě |
Bole Lemi IP 2 | Addis Abeba | oděvy | stát | 47 | ve výstavbě |
Arerti IP | Arerti, Amhara | stavební materiál, bytové doplňky, nábytek | stát | 100 | ve výstavbě |
Debre Birhan IP | Amhara | oděvy a textil, zprac. zeměď. produktů | stát | 1000 | funkční |
Bahir Dar IP | Amhara | oděvy a textil | stát | 1000 | funkční |
Georg Shoe IP | Modžo, Oromia | zpracování kůže a kožené výrobky | soukromý | 86 | funkční |
Huajian Group IP | Lebu | oděvy a textil | soukromý | 138 | ve výstavbě |
? | Addis Abeba | ? | ? | ? | ve výstavbě |
CCCC | Arerti, Amhara | stavební materiál, bytové doplňky, domácí spotřebiče | soukromý | 100 | funkční |
CCECC | Dire Dawa | multisektorový | soukromý | 1000 | ve výstavbě |
Vogue | Tigray | oděvy a textil | soukromý | 177 | funkční |
DBL | Tigray | oděvy a te | soukromý | 78 | funkční |
Kromě toho jsou ve federálních szátech Oromia, Amhara, Tigray a Jižní národy výstavbě 4 integrované zemědělsko-průmyslové parky, které by měly být uvedeny do orvozu v roce 2020. V plánu je výstavba sedmnnácti takových parků.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
|
2015/16 |
podíl (%) |
2016/17 (NBE) |
podíl (%) | 2017/18 | podíl % |
výrobní sektor |
2 539,5 |
37,9 |
1 888,0 |
21,2 | 3 288,7 | 15,9 |
zemědělství a lesnictví |
66,0 |
1,0 |
119,6 |
3 | 298,4 | 1,5 |
nemovitosti, obchodní sektor |
3 550,7 |
52,9 |
5 737,4 |
64,5 | 7 115,4 | 34,4 |
Hotely a veřejné stravování |
10,8 |
0,2 |
9,5 |
0,1 | 19,8 | 0,1 |
vdělání |
6,1 |
0,9 | 67,8 | 0,3 | ||
Zdravotnictví |
7,1 |
0,4 |
13,7 |
02 | 636,4 | 3,1 |
Stavebnictví |
506,7 |
7,6 |
1081,9 |
12,2 | 2 888,4 | 14,0 |
cest. operátoři, komunikace, transport |
14,7 |
0,6 | 2,0 | 0,0 | ||
důlnictví |
18,7 |
1,7 | 81,0 | 0,4 | ||
komunitní aktuivity |
5,2 |
0,9 | 245,8 | 1,2 | ||
jiné |
1,9 |
0,2 | ||||
Celkem |
6 706,8 |
100 |
896,9 |
100 | 20 658,0 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
953,0 |
2 132,0 |
2 168 |
2 168,0 |
2 601,0 |
3 360 |
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Příslušnými vládními orgány pro povolování investičních, resp. privatizačních aktivit v zemi jsou Ethiopian Investment Commission (EIC) a Ethiopian Privatization Agency (EPA).
Investiční zákon, který byl v platnosti od r. 2013, byl v roce 2020 novelizován (v platnost vstoupil dne 2. 4. 2020 zveřejněním ve sborníku zákonů „Federal Negarit Gazette“).
V původním zákonu byly sektory – bankovnictví a pojišťovací služby, televizní a rozhlasové vysílání, námořní doprava v exkluzivním vlastnictví etiopských subjektů a pro zahraniční investory byly nepřístupné. Nový zákon (doslova) uvádí: “ Oblasti rezervované pro domáí investory budou upraveny nařízením“.
Výhodou etiopského trhu je levná pracovní síla, mzda dělníka je cca 5 USD/den.
V alokaci minimápitálu nedošlo v novém zákonu k žádné změně:
- investiční projekt s výhradně zahraničním vlastníkem: 200 000 USD
- min. 150 000 USD: joint venture s místní etiopskou firmou
- min. 100 000 USD: technické konzultace, architektonické a inženýrské práce – zahraniční subjekt
- min. 50 000 USD: technické konzultace, architektonické a inženýrské práce – v rámci joint venture
Web: www.investethiopia.gov.et
Etiopie je signatářem „Multilateral Investment Guarantee Agency“.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Addis Abebě (Etiopie) ke dni 15. 5. 2020