English version
Obsah článku
Eurobankovky a euromince
S eurovými bankovkami a mincemi si každý občan eurozóny nosí ve své peněžence hmatatelný důkaz probíhající evropské integrace. Vystaven je podprahovému působení symboliky a metaforického sdělení společných peněz, jimiž jsou spolupráce a komunikace v Evropě při respektování její rozmanitosti.
Vzhled eurobankovek
Přední strany eurobankovek jsou propojeny společným námětem oken a portálů, jež mají symbolizovat evropského ducha otevřenosti a spolupráce. Zadní strany zobrazují různá provedení mostů jako symbolů úzkých vazeb mezi evropskými národy i mezi Evropou a ostatními světadíly.
Grafické provedení uvedených prvků na bankovkách rozdílných nominálních hodnot připomíná jednotlivé architektonické slohy v evropských dějinách. Ztvárněna jsou stylizovaná architektonická díla nezobrazující skutečné stavby. Vyobrazení eurobankovek.
První série eurobankovek byla uvedena do oběhu 1. ledna 2002. Od roku 2013 je postupně zaváděna druhá série eurobankovek, nazývaná série Europa, a to v pořadí od nejmenší k největší nominální hodnotě. Nová série zachovává vzhled bankovek i jejich dominantní barvu. Beze změny zůstávají nominální hodnoty eurobankovek. Zpočátku budou obě série obíhat společně. Bankovky staré série však budou postupně stahovány z oběhu a po určité době ztratí statut zákonného platidla. Tento okamžik bude s dostatečným časovým předstihem veřejnosti oznámen. Avšak i po ukončení platnosti budou bankovky staré série vyměňovány za bankovky nové série v národních centrálních bankách Eurosystému.
Odlišnosti mezi bankovkami první a druhé série:
- Název měny. U první série je uveden v latince (EURO) a v řecké abecedě (EYPΩ), u druhé série také v cyrilici (EBPO).
- Iniciály Evropské centrální banky. U první série jsou uvedeny v pěti jazykových verzích (BCE, ECB, EZB, EKT, EKP) u druhé série v devíti jazykových verzích (BCE, ECB, ЕЦБ, EZB, EKP, EKT, EKB, BĊE, EBC).
- Zeměpisné zobrazení Evropy. Upravená mapa druhé série zahrnuje Maltu a Kypr. Drobné rámečky při spodním okraji bankovek, jež jsou společné pro obě série, znázorňují Kanárské ostrovy a některá zámořská území Francie, kde se euro používá.
Společná strana euromincí
Mince 2 a 1 euro, jakož i 50, 20 a 10 centů, mají dvojí mírně odlišné provedení. Původní motiv na mincích uváděných do oběhu v r. 2002 zachycuje Evropskou unii před rozšířením o země východní a jižní Evropy, k němuž došlo 1. května 2004. Novější motiv, použitý u mincí vydávaných postupně od 1. ledna 2007, ztvárňuje geografickou mapu Evropy. Mince v hodnotě 5 centů, 2 centy a 1 cent znázorňují glóbus s Evropou vedle Afriky a Asie.
Autorem grafického návrhu společné strany euromincí je Luc Luycx z Královské belgické mincovny. Vyobrazené motivy symbolizují jednotu Evropské unie. Vyobrazení společné strany euromincí.
Národní strany euromincí
Každá členská země eurozóny může využít zadní strany euromincí pro prezentaci svých národních symbolů. Jakmile se však jednou rozhodne o motivech svých národních stran, nemá možnost je měnit. Výjimku tvoří mince se zobrazením hlav států, které lze měnit, dojde-li ke změně hlavy státu nebo po 15 letech s ohledem na změny v podobě hlavy státu. Jednotícím standardem, který však některá grafická ztvárnění ne zcela splňují, je lemování národního motivu kruhem s 12 hvězdami Evropské unie. Euromince s národními motivy jsou zákonným platidlem na celém území eurozóny.
Právo razit omezené množství euromincí s vlastní národní stranou mají též čtyři evropské nečlenské země Evropské unie: Andorra, Monako, San Marino a Vatikán. Podmínky této emisní činnosti upravuje měnová dohoda uzavřená mezi příslušným státem a Evropskou komisí jednající jménem EU. Všechny jmenované ministáty historicky používaly národní měnu některého z dnešních členů eurozóny.
Převzato z webu Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR
