English version
Výhody a rizika eura
Spolu s politickým významem eura při sjednocování Evropy přináší tato měna též četné ekonomické efekty. A to pro oba dva hlavní ekonomické sektory, jimiž jsou podniky a domácnosti. Spojena je též s důležitými makroekonomickými přínosy, které převažují nad makroekonomickými náklady.
Výhody pro podniky
Euro přinese českým podnikům trvalé výhody z odstranění kurzového rizika a ze snížení transakčních nákladů, což obojí přispívá k vyšší stabilitě podnikání. Česká ekonomika se stane atraktivnějším místem pro přímé zahraniční investice, což přispěje k vytváření nových pracovních příležitostí.
Podnikový sektor může být považován za největšího příjemce trvalých výhod ze zavedení eura jako zákonné měny v české ekonomice. Zejména podniky s vysokým podílem zahraničně obchodních aktivit budou moci vyčíslovat nezanedbatelné úspory. Zvýší to stabilitu podnikání, které nebude zatěžováno často nepředvídatelnými kurzovými pohyby. Prostředí kurzové stability je hodnota, které si podnikový sektor cení více, než dočasných stimulačních efektů kurzových změn.
Odstranění kurzového rizika
Obchoduje-li firma se zahraničím, musí ve svém finančním plánování a rozhodování zvažovat dopady změn měnového kurzu. Čím delší je plánovací horizont, tím více nejistoty do současných rozhodnutí vnášejí nepředvídatelné výkyvy měnového kurzu, což staví podniky před nemalá rizika.
Proti kurzovým rizikům se podniky mohou částečně zajišťovat u bankovních institucí, což je ale spojeno s dodatečnými náklady. V nevýhodě jsou malé firmy, které se obtížněji orientují v nabídce vhodných zajišťovacích nástrojů. Po zavedení eura tyto komplikace odpadnou, čímž se český podnikový sektor zbaví jedné konkurenční nevýhody oproti podnikům ze zemí eurozóny.
Zavedení eura samozřejmě neodstraní kurzové riziko vůči dolaru, který představuje neméně důležitou měnu v českém zahraničním obchodu. Lze nicméně očekávat, že zajišťování dolarového kurzového rizika bude levnější, neboť trh euro-dolar je likvidnější než trh koruna-dolar.
Snížení transakčních nákladů
Přichází-li firma v obchodních vztazích často do styku se zahraniční měnou, vede si obvykle u své banky devizový účet. Používání tohoto účtu pro zahraniční platby bývá však dražší ve srovnání s poplatky za transakce v domácí měně.
Po zavedení eura již nebude nutné tyto otázky řešit, neboť česká ekonomika se stane součástí rozsáhlého teritoria s jednotnou měnou. Euro je navíc významná regionální měna, používaná v obchodních vztazích na území ekonomicky a geograficky spjatém s eurozónou. S eurem jako domácí měnou se tedy dá obchodovat rovněž daleko za hranicemi eurozóny.
Zájem na zavedení eura mají zahraniční firmy, které podnikají na území České republiky nebo zamýšlejí zde podnikat. Jim jednotná měna spoří nemalé prostředky tím, že odpadá potřeba vedení dvojího účetnictví v českých korunách a eurech. Přehlednější se také stávají přeshraniční fúze mezi českými a zahraničními podnikatelskými subjekty.
Členství v eurozóně umožní plně realizovat výhody ze zapojení do Jednotného eurového platebního prostoru, označovaného zkratkou SEPA (Single Euro Payment Area). Tento projekt si klade za cíl provádět přeshraniční platební převody v eurech stejně snadno, bezpečně a za stejnou cenu jako je tomu u domácích plateb.
Nižší úrokové sazby
Odstranění kurzového rizika po vstupu do eurozóny vedlo u některých členských zemí, jejichž měny byly zatíženy devalvační historií, k výraznému poklesu úrokových sazeb, což přispělo ke zlevnění podnikových úvěrů. V české ekonomice bude tento efekt méně významný vzhledem ke skutečnosti, že česká koruna si dlouhodobě udržovala pověst stabilní a důvěryhodné měny.
Poučný byl však vývoj během krizového období, v jehož průběhu se opětovně rozevřel vějíř úrokových sazeb. Z velké části k tomu došlo kvůli potížím vlád při obsluze svého dluhu. Rizikové přirážky za nadměrnou výši vládního dluhu byly pak přeneseny do vyšších sazeb u úvěrů poskytovaných podnikům. Tuto negativní vazbu mezi potížemi vládních financí a výpůjčními náklady podniků chce v eurozóně přetnout ambiciózní projekt bankovní unie.
Výhody pro spotřebitele
Euro přinese českým domácnostem výhody snadno porovnatelných cen, pohodlnějšího cestování do zahraničí a bezpečnějšího investování. Euro je stabilní měna, která si udržuje kupní sílu a chrání úspory před znehodnocováním. Na nahrazení české koruny eurem český spotřebitel neprodělá.
Pro občany eurozóny se používání eura stalo každodenní rutinní záležitostí. Na příkladech ze zahraničí si proto můžeme snadno ověřit, že tato měna se v běžném životě domácností osvědčila a nezavdává důvod k nespokojenosti. Její přínosy jsou reálné, byť ne vždy snadno měřitelné.
Snadná cenová porovnatelnost
Jednotná měna vyjadřuje ceny zboží a služeb doma a v zahraničí ve stejné měnové jednotce, což spotřebitelům umožňuje tyto ceny snadno porovnávat a nakupovat tam, kde jsou ceny výhodnější. Odpadá nepohodlné přepočítávání z jedné měny na druhou pomocí neustále se měnících kurzů, což usnadňuje orientaci v cenách. Tuto výhodu ocení zejména ti spotřebitelé, kteří nakupují v zahraničí prostřednictvím internetu.
Snazší porovnatelnost cen zvyšuje konkurenční tlak na výrobce, což spotřebitelům přináší dlouhodobé výhody v podobě nižších cen, vyšší kvality a pestřejší nabídky zboží a služeb.
Pohodlnější a levnější cestování
Při služební cestě do zahraničí nebo na dovolenou již nebude nutné pokaždé měnit peníze. To uspoří nejen čas při hledání směnárny s nejvýhodnějším kurzem, ale i poplatky za výměnu peněz. Levnější bude i placení pomocí platebních karet, jelikož banky si nebudou účtovat poplatky za konverzi měn.
Pohodlnější bude i nakupování, neboť čeští občasné budou dobře obeznámeni s eurovými bankovkami a mincemi z každodenního používání, takže odpadne riziko, že v cizí zemi budou napáleni podvodníky vnucujícími falešné oběživo.
Euro je navíc světová měna, známá a přijímaná daleko za hranicemi eurozóny. S eurem v peněžence lze prakticky procestovat celý svět, což se nedá říci o české koruně.
Uchovávání hodnoty úspor
O stabilitu eura se stará Evropská centrální banka, což je vysoce důvěryhodná instituce, která se může prokázat přesvědčivými výsledky v boji s inflací. Čeští občané se proto nemusejí obávat, že by po zavedení eura kvůli nadměrnému cenovému růstu přicházeli o kupní sílu svých úspor, stejně jako hodnotu jejich úspor chránila česká koruna.
Členství v eurozóně rozšiřuje paletu nástrojů pro bezpečnější umisťování úspor. Na rozsáhlém území eurozóny lze investovat bez podstupování kurzového rizika, jemuž jsou jinak vystaveni všichni ti, kdo převádějí výnosy svých cizoměnových investic do národní měny. S eurem se mnohé dřívější cizoměnové investice stanou investicemi v domácí měně.
Makroekonomické přínosy
Členstvím v eurozóně Česká republika získá právo spolurozhodovat o měnové politice v eurozóně. Nebude však moci již provádět vlastní měnovou politiku. Také bude vystavena zvýšenému tlaku na obezřetnou fiskální a hospodářskou politiku. Celková bilance kladů a záporů nicméně bude pozitivní.
Vstup české ekonomiky do hospodářské a měnové unie bude spojen s řadou významných makroekonomických důsledků. Některé z nich jsou jednoznačným přínosem pro makroekonomickou stabilitu české ekonomiky, jiné se mohou jevit jako nevýhodné kvůli tomu, že ochuzují paletu nástrojů makroekonomické stabilizační politiky.
Celková bilance kladů a záporů však musí brát v úvahu i argumenty, které relativizují faktický význam zdánlivě omezujících podmínek. Budoucí rozhodnutí české vlády o přistoupení k HMU lze interpretovat způsobem, že v komplikované bilanci přínosů a nákladů převládlo přesvědčení o převažujících přínosech pro dlouhodobou stabilitu české ekonomiky.
Spolurozhodování o měnové politice eurozóny
Se vstupem do eurozóny se Česká republika bude moci podílet na měnové politice tohoto integračního uskupení. Guvernér ČNB se stane členem Rady guvernérů ECB, která rozhoduje o nastavení měnově-politických úrokových sazeb a o všech dalších náležitostech souvisejících s plněním základních úkolů Eurosystému. Jeho úkolem však nebude hájit zájmy české ekonomiky, ale rozhodovat v zájmu eurozóny jako celku.
Zvýšený tlak na rozpočtovou kázeň
Česká republika bude jako člen eurozóny vystavena vyššímu tlaku na rozpočtovou kázeň. Požadavky na obezřetné rozpočtové chování tvoří obsah Paktu stability a růstu, jehož pravidla byla v návaznosti na analýzu příčin krizového období posílena. V krajním případě by česká vláda mohla být vystavena peněžitým sankcím, pokud by hospodařila s nadměrnými rozpočtovými deficity a neusilovala by o plnění nápravných opatření.
Mít zdravé veřejné finance je však ve vlastním zájmu české ekonomiky, neboť jsou předpokladem dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu a vysoké zaměstnanosti. Pouze s konsolidovanými veřejnými financemi lze čelit soudobým výzvám, které přinášejí stárnutí populace, klimatické změny či sílící globalizace finančních trhů.
Ochrana před kurzovými krizemi
Globální ekonomika nového milénia se vyznačuje téměř absolutní liberalizací kapitálových toků. Na jedné straně to přináší výhody efektivní alokace kapitálu v celosvětovém měřítku, na druhé straně je ale světová ekonomika více náchylná ke vzniku a rychlému šíření finančních turbulencí.
Česká republika má v tomto ohledu nepříjemné zkušenosti z roku 1997, ve kterém se česká koruna dostala pod silný tlak zahraniční i domácí spekulace. To jen dokladuje zranitelnost malých a otevřených ekonomik vůči příležitostné nestabilitě finančních trhů. Členství v eurozóně bude chránit českou ekonomiku před rozvratnými kurzovými krizemi z jednoho prostého důvodu, že po zániku české koruny nebude možné proti této měně spekulovat.
Krizové období v eurozóně nicméně přineslo svědectví, že k rozvratnému chování finančních trhů může docházet i z jiných než kurzových důvodů. Např. kvůli strukturální strnulosti, zanedbávání makroekonomických nerovnováh nebo v reakci na neudržitelný stav veřejných financí. Přineslo též řadu praktických příkladů přelévání nákazy, které dokladují vysokou provázanost evropských ekonomik. Tato skutečnost zvyšuje odpovědnost české vlády za obezřetnou makroekonomickou politiku, aby svým dílem přispívala k celkové stabilitě eurozóny.
Náklady a rizika
Zavedení eura je spojováno s některými riziky. Často zmiňovaná je ztráta samostatné měnové politiky a také obava, že s eurem přichází zdražování. Krizové období si navíc vynutilo vytvoření nákladných záchranných mechanismů. Nejedná se však o fatální problémy, jejichž dopady se nedají minimalizovat.
Ekonomická debata o přínosech a nákladech jednotné evropské měny je bohatá na zdůrazňování řady rizik. Některá z nich mají reálný základ a musí jim být věnována maximální pozornost, aby se nezviditelnila. Jiná rizika je nutno analyzovat v širších souvislostech, které do určité míry relativizují jejich závažnost. Důsledné objasnění a posouzení všech těchto rizik tvoří nedílnou součást zodpovědného rozhodnutí o zavedení eura jako zákonné měny v České republice.
Ztráta samostatné měnové politiky
Se vstupem do eurozóny a zánikem české koruny zanikne pravomoc České národní banky provádět autonomní měnovou politiku. Měnové prostředí v české ekonomice bude určováno rozhodnutími Evropské centrální banky, která musejí brát ohled na stav eurozóny jako celku. To se může jevit jako významné ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky.
Vysoká obchodní i finanční propojenost české ekonomiky s eurozónou současně ale klade jistá omezení na autonomní rozhodování o domácích úrokových sazbách. Základním limitujícím faktorem je ohled na úrokový diferenciál v prostředí dokonalé mobility kapitálových toků.
- Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly povzbuzovat příliv krátkodobého kapitálu, který by působil na zhodnocování kurzu a tím podvazoval exportní expanzi.
- Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly pobízet k přijímání zahraničních úvěrů, což by následně mohlo ohrožovat domácnosti a firmy, které si nezajistily splácení cizoměnových úvěrů proti nepříznivému kurzovému vývoji.
- Příliš nízké české sazby oproti sazbám v eurozóně by lákaly k vypůjčování české koruny k nejrůznějším spekulačním účelům na světových trzích (tzv. obchody carry trades).
Zapojení do evropského stabilizačního mechanismu
Krizové období v eurozóně podnítilo významné změny v jejím institucionálním uspořádání. Jednou z nich je i vznik Evropského stabilizačního mechanismu, určeného ke spolufinancování nápravných programů v zemích eurozóny postižených vážnými makroekonomickými poruchami.
Pro Českou republiku bude zapojení do tohoto mechanismu po vstupu do eurozóny spojeno s nemalými náklady. Pro ilustraci, pokud by se hypoteticky ČR stala členem ESM v r. 2012, musela by během pěti let splatit v hotovosti kapitál ve výši cca 32 mld. Kč a přislíbit kapitál na vyžádání ve výši dalších cca 250 mld. Kč. Po dvanácti letech od vstupu do ESM by konečný závazek ČR (splacený a přislíbený kapitál) mohl dosáhnout v úhrnu cca 350 mld. Kč.
V členství ESM však nelze spatřovat jen vynaložení nákladů. Ustavení tohoto záchranného mechanismu je nutné vnímat v kontextu mnoha dalších institucionálních změn, jež zesilují tlak na obezřetné chování členských zemí eurozóny a snižují pravděpodobnost výskytu krizových situací. Vzniku mimořádných situací však nelze nikdy zabránit. Proto existence kapitálově silného záchranného mechanismu, schopného k okamžitému nasazení při zvládání poruch ohrožujících stabilitu eurozóny, představuje významný příspěvek k posílení institucionálních základů společné evropské měny.
Riziko vnímané inflace
Obyvatelé některých států eurozóny získali pocit, že zavedení eura způsobilo zvýšení inflace. Statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky však vesměs nepotvrdily. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen na některých místech a u některých položek (v restauracích, u kadeřníka, v tržnicích, za drobné opravy aj.), jejichž podíl na celkových spotřebitelských výdajích byl omezený. U jiných druhů zboží naopak ceny stagnovaly či dokonce klesly, takže celkový dopad na statisticky vykazovanou inflaci byl minimální. V některých případech cenový růst nesouvisel se zavedením eura, ačkoliv byl této události mnohými spotřebiteli připisován.
Uvedenému riziku, že lidé se budou obávat eura kvůli zdražování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v ČR zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například obchodníci budou mít povinnost uvádět na cenovkách současně ceny v korunách i eurech, počítá se s častějším sledováním cenového vývoje u vybraných položek každodenní spotřeby, vhodnou formou budou zveřejňovány případy zneužití zavedení eura k neodůvodněnému zvýšení cen.
Jednorázové náklady na zavedení eura
Přechod na používání eura v české ekonomice si od podnikového sektoru vyžádá vynaložení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit nejrůznější informační systémy, přecenit zboží, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané používáním eura budou trvalé. Včasná a důkladná příprava umožní náklady související s přijetím eura minimalizovat.
Převzato z webu Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR
