Podpora zemědělského sektoru ze strany gruzínské vlády je dlouhodobá. V roce 2011 činila 722 mil. Kč a do roku 2023 vzrostla osminásobně a dosáhla téměř 6 mld. Kč. V roce 2013 byla zřízena Agentura pro rozvoj venkova (RDA), která odpovídá za správu více než patnácti programů na podporu zemědělského sektoru. Za posledních pět let se produkce v zemědělství ročně zvyšovala v průměru o 6 %, což se pozitivně projevilo i na vývozu. Země je však stále závislá na dovozu zemědělských produktů. 

České výrobky jsou v Gruzii spojeny s kvalitou a mají dobré jméno. V současnosti v zemi roste poptávka po krmných směsích pro hospodářská zvířata, pšenici a soureži, pekařských výrobcích, masových konzervách, uzeninách, rostlinných tucích a olejích, sladu, mléku a smetaně. 

Jedním z významných problémů v oblasti zemědělství je nedostatek laboratorních kapacit a moderních testovacích technik, které by byly v souladu s mezinárodními fytosanitárními standardy. Získání odpovídajících certifikátů je proto značně komplikované a nákladné, a většina gruzínských zemědělců proto raději vyváží na trhy, které nepodléhají tak přísným regulacím. 

Jednou z největších výzev, které gruzínské zemědělství a zemědělci čelí, je nedostatek know-how a technologií, které by vedly k růstu produkce. Gruzínská vláda proto vytvořila dva programy s cílem zlepšit stávající situaci. Prvním je státní program „Spolufinancování zemědělské mechanizace“, který má zvýšit dostupnost zemědělské techniky v obcích a městech Gruzie s celkovým rozpočtem 350 mil. Kč. Druhým programem jsou zvýhodněné zemědělské úvěry, díky nimž právnické či fyzické osoby zabývající se zemědělskou prvovýrobou, zpracováním či skladováním získají zvýhodněný úvěr či leasing od finančních institucí na dlouhodobý majetek. Podrobné informace k oběma i dalším programům jsou dostupné na webu Agentury pro rozvoj venkova (https://rda.gov.ge/en).

Díky globalizačnímu procesu a vzhledem k poloze Gruzie ekonomický rozvoj země přímo souvisí se správným a efektivním fungováním dopravy. Vláda Gruzie v nadcházejících letech plánuje rozvoj tohoto sektoru a etablování Gruzie jako centra dopravní logistiky. Zájem projevují i mezinárodní společnosti, které v Gruzii začaly investovat do logistických terminálů, díky nimž poskytují skladovou logistiku, celní služby a další logistické služby pro silniční a železniční dopravu.

Gruzínská vláda je připravena v počáteční fázi rozvoje logistických center vystupovat nejen jako partner v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, ale podporovat logistická centra dlouhodobě. Sektor logistiky prochází procesem transformace, na gruzínském trhu se objevují noví mezinárodní hráči a stávající hráči rozšiřují své aktivity. Podle zprávy Světové banky Gruzie v roce 2023 obsadila 79. místo mezi 139 zeměmi v indexu International Logistics Index (LPI) a oproti roku 2018 si polepšila o 40 míst. Jednou z hlavních výzev nadále zůstává rozvoj moderní logistické infrastruktury a zavádění informačních a komunikačních technologií. V Gruzii chybí moderní skladová infrastruktura a automatizační systémy. V rámci Projektu zlepšení východně-západního dálničního koridoru financovaného Světovou bankou zadalo Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje Gruzie (MoESD) v roce 2017 studii proveditelnosti zaměřenou na vznik logistických center. Na základě studie byly vybrány dvě nejlepší lokality ve východní (Tbilisi) a západní (Kutaisi) části Gruzie. V současnosti vláda zatím stále hledá potenciální partnery.

Další prioritou v sektoru dopravní infrastruktury je modernizace železnic. Od roku 2012 probíhá modernizace tratí s cílem zvýšit rychlost a kvalitu nákladní a osobní železniční dopravy. Výzvou je stávající vozový park Gruzínských drah, jehož část je zastaralá a vyžaduje modernizaci s ohledem na technické parametry a stav. Navzdory rostoucímu trendu železniční kontejnerové přepravy tento způsob dopravy výrazně zaostává za silniční. Vláda má proto v úmyslu přilákat do železniční kontejnerové dopravy soukromý sektor.

Realizace potenciálu Gruzie jako regionálního uzlu bude také záviset na rozvoji přístavů. V současnosti čeká na schválení vládou plán na rozšíření infrastruktury největšího gruzínského černomořského přístavu Poti. V květnu 2024 gruzínská vláda vyhlásila vítězem výběrového řízení na partnerství ve výstavbě hlubokomořského přístavu Anaklia čínskou státní společnost CCCC. Podle projektu bude CCCC vlastnit 49% podíl ve společné společnosti, zatímco gruzínská vláda bude většinovým akcionářem s 51% podílem. V současnosti stále probíhají jednání o podobě finální smlouvy. Podle státního rozpočtu na rok 2025 vláda plánuje investovat 1,2 mld. do výstavby vlnolamu přístavu a na bagrovací práce, které provede belgická společnost Jan De Nul. 

Neméně důležitou součástí dopravní infrastruktury je hromadná doprava. Velká města v Gruzii postupně obnovují a rozšiřují síť městské dopravy a ve svých plánech se zaměřují na energeticky úsporná a ekologicky šetrná komplexní řešení. V roce 2025 plánuje hlavní město Tbilisi investovat do rozvoje dopravy 1,32 mld. Kč, Batumi 1,1 mld. Kč, Rustavi 236 mil. Kč, Kutaisi 48 mil. Kč a Zugdidi 45,6 mil. Kč.

V roce 2024 vyrobily gruzínské elektrárny celkem 14,2 mld. kWh elektřiny, což je o 1,1 % méně než v roce 2023 (14,4 mld. kWh). Největší podíl výroby, 80 %, připadl na vodní elektrárny (11,3 mld. kWh), tepelné elektrárny vyrobily 19,5 % (2,8 mld. kWh) a větrné elektrárny 0,5 % (77 mil. kWh). Spotřeba elektřiny na místním trhu dosáhla v roce 2024 13,8 mld. kWh, což představuje nárůst o 6 % oproti roku 2023. 

V roce 2024 Gruzie vyvezla 1,05 mld. kWh elektřiny, což představuje meziroční pokles o 28,7 %. Tento pokles je s největší pravděpodobností způsoben především nepříznivými hydrologickými podmínkami, které snížily výrobu vodní energie. Dovoz elektřiny dosáhl 1,2 mld kWh, což představuje nárůst o 55,4 % oproti předchozímu roku. Hlavním důvodem byla nižší cena dovezené elektřiny ve srovnání s domácí výrobou z tepelných elektráren.

Od října 2022 platí nový model financování v podobě rozdílových smluv (CFD). Stát již nevstupuje do přímých jednání s investory, CFD smlouvy jsou podepsány s investorem, který předloží nejlepší cenovou nabídku v rámci aukce. Doba podpory je 15 let po uvedení elektrárny do provozu a pro různé obnovitelné zdroje energie platí pro různá období roku: pro vodní elektrárny 8 měsíců (září až duben); pro větrné elektrárny 9 měsíců (srpen až duben); pro solární a ostatní obnovitelné zdroje 12 měsíců. V případě, že velkoobchodní cena po dobu podpory elektrárny bude nižší než tarif stanovený smlouvou, cenový rozdíl investorovi doplatí gruzínský Operátor trhu s elektřinou (ESCO), v opačném případě investor doplatí rozdíl Operátorovi. Vyrovnání cenového rozdílu se hradí v národní měně GEL.

Z hlediska rozvoje obnovitelné energie v roce 2024 nadále rostl zájem o solární energii. Poptávka po solárních panelech rostla v rezidenčním, komerčním i průmyslovém sektoru, a to díky jejich vysoké energetické účinnosti, zvýšené energetické nezávislosti, environmentální bezpečnosti, dlouhodobé udržitelnosti a potenciálu výrazně snížit náklady na energie. Zatímco největší zájem a využívání projevují domácnosti, i firmy začínají tento obnovitelný zdroj energie zavádět. Hlavním důvodem je relativně nízká cena (prvotní náklady na fotovoltaickou elektrárnu, která dokáže uspokojit potřeby průměrné domácnosti, dosahují přibližně 220 tis. Kč). 

Je důležité, že samotná vláda aktivně pracovala na podpoře obnovitelných zdrojů energie. V květnu 2024 byly vyhlášeny aukce na 800 MW energie, z čehož bylo 400 MW určeno na rozvoj vodní energie, 195 MW větrné energie, 195 MW solární energie a 10 MW na ostatní zdroje. S vítěznými společnostmi byly podepsány memoranda a smlouvy. 

Za zmínku stojí, že portfolio energetického sektoru v bankách se vyznačuje stabilními, nízkými úvěrovými riziky. Národní banka Gruzie aktivně podporuje poskytování více úvěrů na rozvoj zelené energie. Její strategie se zaměřuje na rozvoj udržitelného financování, a proto zavádí předpisy, které mají banky motivovat k financování co největšího počtu projektů v oblasti zelené energie. V roce 2024 přibližně 7 % podnikatelských úvěrů směřovalo do oblasti energetiky.

Celkové koeficienty rentability energetického systému Gruzie jsou v souladu s obdobnými ukazateli evropských zemí. V roce 2024 činila návratnost vlastního kapitálu (ROE) 17 %, zatímco návratnost aktiv 7 %.

V Gruzii se ročně vyprodukuje přibližně 900 000 tun odpadu, který z více než 75 % končí na skládkách. Gruzínská národní strategie pro nakládání s odpady na období 2016-2030 obsahuje konkrétní kroky, které mají zemi dovést k udržitelným politikám a postupům v oblasti nakládání s odpady. Gruzie se zavazuje recyklovat 50 % plastového odpadu do roku 2025 (nerealistické) a 80 % do roku 2030. 

Stávající skládky až na výjimky neodpovídají mezinárodním standardům, problematické je nakládání s nebezpečným a průmyslovým odpadem, chybí systémová řešení sběru a likvidace komunálního odpadu v odlehlých oblastech. Jakýkoliv zájem investorů v tomto ohledu proto gruzínská vláda vítá a bude mít jejich plnou podporu, což otevírá možnosti pro dodavatele technologií, pro společnosti nabízející zařízení pro nakládání s odpady/recyklaci a službami. Investice budou také nutné do vytvoření základních administrativních systémů, jako je sběr dat a veřejný přístup k informacím o odpadech. Nakládání s odpady je předmětem zájmu mezinárodních dárců i bank.

V únoru 2024 byla podepsána smlouva o úvěru s EBRD na výstavbu prvního závodu na zpracování odpadu v tbiliské městské části Didi Lilo. Bude se jednat o zařízení na mechanicko-biologické zpracování tříděného odpadu z celého hlavního města. Výše úvěru od EBRD by měla dosáhnout 500 mil. Kč. Začátek výstavby zatím nebyl stanoven.

Vláda v rámci programu nakládání s pevným odpadem každoročně navyšuje financování. Pro rok 2025 vyčlenila na program odpadového hospodářství téměř 560 mil. Kč, což je o 3 % více než v roce 2024. Prioritami jsou prevence znečišťování životního prostředí odpady, zavedení systému tříděného sběru odpadů a podpora recyklace odpadů.

Pokud jde o největší gruzínská města, v roce 2024 vyčlení radnice Tbilisi na nakládání s odpady 1,13 mld. Kč, radnice Batumi 184 mil. Kč, radnice Kutaisi 72 mil. Kč, radnice Rustavi 64 mil. Kč a radnice Zugdidi 49 mil. Kč.

Od roku 2014 do roku 2018 stavebnictví výrazně těžilo z přímých zahraničních investic, které ročně dosahovaly minimálně 3,5 mld. Kč. Od roku 2019 se však sektor stále více spoléhá na domácí investice a půjčky. Zásadní roli v tomto posunu sehrály vládní investice, zejména do rozvoje infrastruktury a výstavby bytů pro různé kategorie státních zaměstnanců. Vládní výdaje na výstavbu infrastruktury v roce 2018 dosáhly 25,5 mld. Kč a v roce 2024 přesáhly 50 mld. Kč.

Důležitým ukazatelem trendů ve stavebnictví je počet vydaných stavebních povolení. V letech 2014 až 2024 byla v Gruzii vydána povolení na celkovou stavební plochu 82,6 mil. m2, což odpovídá průměru 7,5 mil. m2 ročně, a jasně ukazuje trvale rostoucí trend ve stavební činnosti. V roce 2024 byla vydána povolení na rekordní stavební plochu 12 mil. m2, což je nejvyšší číslo od roku 2006, kdy byl tento indikátor poprvé zveřejněn. 

Velikost trhu se stavebním materiálem a bytovými doplňky je přibližně 85 mld. Kč. Z toho velikost trhu se stavebním materiálem je 32,5 mld. Kč a velikost sektoru bytového vybavení, včetně koupelnových doplňků, domácích spotřebičů, nábytku a osvětlení je 52,5 mld. Kč. I v Gruzii nyní roste poptávka po kvalitních a energeticky úsporných výrobcích.

Pokud jde o sektor stavebnictví, Gruzie je stále velmi závislá na dovozu. Místní produkce tvořila v roce 2021 36,1 %. Nejnižší je závislost na dovozu  stavebních materiálů (místní produkce 67,6 %), jako je cement, betonové směsi a ocel, zatímco místní výroba renovačních materiálů, domácích spotřebičů, nábytku a osvětlení zůstává omezená (pod 20 %). Podle odhadů bude sektor v následujících 5 letech dále růst tempem 5 – 10 %. Hlavními dovozci v tomto odvětví jsou: Turecko, Čína, Ázerbájdžán, Rusko, Itálie.