Podpora zemědělského sektoru ze strany gruzínské vlády je dlouhodobá. V roce 2011 činila 722 milionů CZK a do roku 2025 vzrostla osminásobně na 6 miliard CZK. Významným impulsem pro tento vývoj bylo v roce 2013 založení Agentury pro rozvoj venkova (RDA), která dnes zaštiťuje více než patnáct cílených podpůrných iniciativ pro místní zemědělce a agrobyznys. Přestože tyto robustní státní projekty a stabilní investice úspěšně stimulovaly produkci a výrazně podpořily export potravin a nápojů, sektor stále čelí vnitrostátním výzvám. I přes silné exportní položky, jako jsou víno a ořechy, Gruzie nadále do značné míry spoléhá na zahraniční dovoz, aby plně uspokojila poptávku na domácím trhu.

České zboží se v Gruzii těší vynikající pověsti z hlediska kvality. V současné době v zemi roste poptávka po krmných směsích pro hospodářská zvířata, pšenici a soureži, pekařských výrobcích, masových konzervách, uzeninách, rostlinných tucích a olejích, sladu, mléku a smetaně.

Jednou z klíčových výzev, kterým gruzínský zemědělský sektor čelí, je nedostatečná dostupnost laboratorní infrastruktury a moderních testovacích technologií, jež by splňovaly mezinárodní fytosanitární normy a standardy bezpečnosti potravin. V důsledku toho zůstává získávání potřebných certifikací nákladné a časově náročné, což vede řadu gruzínských zemědělců k upřednostňování exportu na trhy s méně náročnými regulatorními požadavky. Mezi další překážky patří omezený přístup k moderním zavlažovacím systémům, roztříštěné vlastnictví půdy, nedostatečná skladovací infrastruktura a omezený přístup malých a středních zemědělců k dostupnému financování.

Zásadní výzvou v gruzínském zemědělství je omezený přístup k modernímu know-how a pokročilým technologiím, což brzdí růst produktivity. K řešení tohoto problému zavedla gruzínská vláda dvě klíčové iniciativy. První z nich je státní program „Spolufinancování zemědělské mechanizace“, jehož cílem je zlepšit přístup k zemědělské technice napříč gruzínskými municipalitami a městy s celkovým rozpočtem přibližně 350 milionů CZK. Druhá iniciativa poskytuje subvencované zemědělské úvěry, které právnickým i fyzickým osobám působícím v prvovýrobě, zpracování nebo skladování umožňují získat prostřednictvím bank či leasingových institucí dostupné financování na pořízení dlouhodobého majetku. Další podrobnosti o těchto a jiných podpůrných programech naleznete na internetových stránkách Agentury pro rozvoj venkova (https://rda.gov.ge/en).

V kontextu globalizace a s ohledem na strategickou polohu Gruzie je hospodářský rozvoj země úzce spjat s efektivním a dobře fungujícím dopravním systémem. Vláda Gruzie má za cíl tento sektor v nadcházejících letech dále rozšiřovat a etablovat zemi jako regionální dopravní a logistické centrum. O logistické terminály v Gruzii projevují stále větší zájem také mezinárodní společnosti, které zde začaly investovat a nabízet služby jako skladování, celní odbavení a další logistická řešení pro silniční i železniční dopravu.

Vláda Gruzie je připravena podporovat rozvoj logistických center od raných fází, přičemž působí nejen jako partner v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, ale v případě potřeby zajišťuje i dlouhodobější zapojení. Logistický sektor v současnosti prochází transformací, na trh vstupují noví mezinárodní hráči a stávající operátoři rozšiřují svou působnost. Podle indexu logistické výkonnosti Světové banky (Logistics Performance Index) se Gruzie v roce 2023 umístila na 79. místě ze 139 zemí, což představuje výrazné zlepšení o 40 pozic oproti roku 2018; od tohoto vydání nebyly samostatné žebříčky zemí publikovány. Klíčovými výzvami zůstávají rozvoj moderní logistické infrastruktury a širší zavádění informačních a komunikačních technologií, jakož i nedostatek pokročilých skladovacích a automatizačních systémů. V rámci projektu zlepšení koridoru dálnice Východ-Západ financovaného Světovou bankou identifikovala studie proveditelnosti Tbilisi a Kutaisi jako nejvhodnější lokality pro logistická centra a vláda pro jejich rozvoj nadále hledá potenciální partnery.

Klíčovou prioritou v oblasti dopravní infrastruktury je probíhající modernizace železničního systému. Od roku 2012 se realizují rozsáhlé rekonstrukce tratí a linek s cílem zvýšit rychlost, rozšířit kapacitu a zlepšit nákladní i osobní dopravu. Významného milníku bylo dosaženo v roce 2025 dokončením klíčových fází na hlavní trati, čímž došlo k odstranění kritických míst a ke zvýšení efektivity tranzitu. Významné výzvy však přetrvávají, zejména v podobě zastaralého vozového parku Gruzínských železnic, který vyžaduje naléhavou modernizaci z hlediska technologií, energetické účinnosti a bezpečnosti. Přestože železniční kontejnerová doprava roste, objemem i flexibilitou stále výrazně zaostává za dopravou silniční. K překonání této mezery vláda mobilizuje dodatečné financování od mezinárodních institucí, včetně Světové banky, na podporu digitalizace a rozvoje logistických uzlů, a zároveň usiluje o zapojení soukromého sektoru prostřednictvím PPP projektů s cílem modernizovat vozový park a posílit konkurenceschopnost železnic.

Role Gruzie jako regionálního tranzitního uzlu bude do značné míry záviset na rozvoji jejích černomořských přístavů. Klíčovou prioritou je rozšíření přístavu Poti, kde společnost APM Terminals čeká na konečné schválení vlády pro zahájení 2. fáze, která zahrnuje nové hlubinné kotviště. Vlajkovou lodí mezi námořními projekty zároveň zůstává hlubinný přístav Anaklia. Po květnovém výběru čínského konsorcia pod vedením společnosti CCCC v roce 2024 pokročila jednání o vytvoření společného podniku s vlastnickou strukturou 51 % pro stát a 49 % pro soukromý sektor. Mezitím vláda urychlila úvodní práce prostřednictvím přímého rozpočtového financování Agentury pro rozvoj Anaklie. To umožnilo uzavřít smlouvu s belgickou firmou Jan De Nul na provedení bagrovacích prací a výstavbu vlnolamu, přičemž operace na místě již probíhají – což značí posun projektu Anaklia z fáze plánování do fáze aktivní realizace.

Klíčovou součástí dopravní infrastruktury je také veřejná doprava. Velká města po celé Gruzii postupně modernizují a rozšiřují své městské dopravní systémy, přičemž ve svých rozvojových plánech stále více upřednostňují energeticky účinná a ekologická řešení. V roce 2025 plánuje hlavní město Tbilisi investovat do rozvoje dopravy (včetně silnic) 5,5 miliardy CZK, Batumi 1,1 miliardy CZK, Rustavi 400 milionů CZK, Kutaisi 223 milionů CZK a Zugdidi 120 milionů CZK.

V roce 2025 se spotřeba elektřiny v Gruzii zvýšila o 3 % na 14,9 miliardy kWh. V kontrastu s rostoucí spotřebou však výroba elektřiny v loňském roce poklesla. Celkově gruzínská energetická soustava vyprodukovala přibližně 13,8 miliardy kWh elektřiny, což představuje téměř 3% pokles ve srovnání s rokem 2024. V loňském roce vyrobily tepelné elektrárny přibližně 2,8 miliardy kWh elektřiny, zatímco vodní elektrárny vygenerovaly 11 miliard kWh. Oproti roku 2024 se výroba elektřiny z vodních elektráren – hlavního zdroje produkce elektřiny v Gruzii – snížila o 3 %. Gruzínský energetický systém zahrnuje také větrná a solární zařízení malého rozsahu. V roce 2025 vygenerovala jediná větrná elektrárna v zemi 79 milionů kWh elektřiny, zatímco solární elektrárna, která byla do systému zapojena v loňském roce, dodala 4,57 milionu kWh. Je třeba poznamenat, že větrná elektrárna Kartli má relativně malý instalovaný výkon 21 MW a její podíl v celkovém energetickém systému zůstává omezený. Roční výroba elektřiny z této větrné elektrárny se pohybuje v průměru kolem 80 milionů kWh. Solární energetická zařízení byla do systému integrována v srpnu loňského roku.

V roce 2025 Gruzie dovezla více než 1,5 miliardy kWh elektřiny, což představuje přibližně 27% nárůst ve srovnání s rokem 2024. Z tohoto množství bylo 971 milionů kWh dovezeno z Ruska. Je třeba poznamenat, že část dovážené elektřiny spotřebovává také okupovaná Abcházie, která přijímá elektřinu z Ruska za zvláštní tarifní sazbu. Gruzie zaplatila za dovezenou elektřinu celkem 48 milionů USD, což je téměř dvojnásobek částky zaznamenané v roce 2024. Pro srovnání, vývoz elektřiny v roce 2024 vygeneroval celkem 23,4 milionu USD. V roce 2025 objem vývozu elektřiny poklesl na 0,5 TWh, což znamenalo meziroční pokles o 51,2 %, zatímco průměrná vývozní cena klesla na 4,6 amerických centů za kWh, tedy o 2,0 % méně oproti předchozímu roku. V důsledku toho se příjmy z vývozu elektřiny snížily na polovinu a dosáhly 23,5 milionu USD.

Nový model financování v podobě rozdílových smluv (CFD) je v platnosti od října 2022. Stát již nevstupuje do přímých jednání s investory; smlouvy CFD jsou podepisovány s investorem, který v aukci předloží nejlepší cenovou nabídku. Období podpory trvá 15 let od uvedení elektrárny do provozu a vztahuje se na různá roční období pro různé obnovitelné zdroje: pro vodní elektrárny 8 měsíců (od září do dubna); pro větrné elektrárny 9 měsíců (od srpna do dubna); pro solární a ostatní obnovitelné zdroje 12 měsíců. V případě, že je velkoobchodní cena během období podpory elektrárny nižší než tarif stanovený smlouvou, vyplatí cenový rozdíl investorovi Gruzínský operátor trhu s elektřinou (ESCO); v opačném případě zaplatí rozdíl operátorovi investor. Vypořádání cenového rozdílu probíhá v národní měně, gruzínském lari (GEL).

V roce 2025 dosáhla solární energie v Gruzii průlomové fáze, což bylo poháněno rostoucí poptávkou ze strany domácností, podniků i průmyslu. Růst byl podpořen nižšími technologickými náklady, zvýšením energetické účinnosti a politikami podporujícími větší energetickou nezávislost. Mikrogenerace v režimu měření čisté spotřeby (net metering) a nový systém čistého účtování (net billing) se rychle rozvíjely a dosáhly více než 222 MW instalovaného výkonu po celé zemi. Rok 2025 zároveň znamenal důležitý milník díky uvedení 6 nových komerčních solárních elektráren do provozu, čímž byla do energetického mixu Gruzie poprvé začleněna solární výroba průmyslového rozsahu (utility-scale). Celkově se zavádění solární energie nadále zrychlovalo, zejména proto, že firmy usilovaly o kompenzaci nákladů na elektřinu a zlepšení dlouhodobé energetické bezpečnosti.

Energetický sektor zůstává stabilním a nízkorizikovým segmentem v úvěrových portfoliích gruzínských bank. Národní banka Gruzie nadále podporuje zelené financování prostřednictvím svého Druhého plánu udržitelného financování (Second Sustainable Finance Roadmap) a zavedením veřejně dostupného výkaznictví o zelených úvěrech, což motivuje banky k rozšiřování půjček na projekty obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2025 se tento sektor podílel přibližně 7,2 % na celkovém objemu podnikatelských úvěrů, což odráží stabilní poptávku po financování spojeném s energetikou. Ukazatele ziskovosti zůstaly rovněž silné, přičemž rentabilita vlastního kapitálu (ROE) činila přibližně 16,5 % a rentabilita aktiv (ROA) se pohybovala kolem 6,8 %, což je v souladu se stabilní výkonností a evropskými standardy.

V Gruzii se ročně vyprodukuje přibližně 1 milion tun odpadu, z čehož více než 90 % končí na skládkách. Národní strategie nakládání s odpady Gruzie (2016–2030) nastiňuje konkrétní kroky k udržitelným postupům. Ačkoli se Gruzie zavázala recyklovat do roku 2025 50 % plastového odpadu, tento cíl se ukázal jako vysoce nerealistický (skutečná míra recyklace zůstává pod 5 %), nicméně národní cíl pro rok 2030 zůstává na úrovni 80 %.

Stávající skládky, až na několik výjimek, stále nesplňují mezinárodní standardy, nakládání s nebezpečným a průmyslovým odpadem zůstává kritické a systematický svoz komunálního odpadu v odlehlých regionech je pod velkým tlakem. Jakýkoli zájem investorů je proto vítán a gruzínská vláda jej plně podporuje, což otevírá významné příležitosti pro mezinárodní dodavatele technologií, firmy vyrábějící recyklační zařízení a poskytovatele celkových environmentálních služeb. Rozsáhlé investice směřují také do budování základních administrativních systémů, zejména do integrovaných sítí pro sběr dat a veřejných registrů informací o odpadech. Kvůli těmto nedostatkům zůstává odpadové hospodářství vysoce prioritním a silně financovaným sektorem ze strany mezinárodních dárců a rozvojových bank, jako jsou EBRD a KfW.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) podporuje projekt zpracování odpadu v Tbilisi (Tbilisi Waste Treatment Project) v lokalitě Didi Lilo státním úvěrem ve výši 22 milionů EUR (doplněným o zvýhodněný úvěr od Zeleného fondu pro klima ve výši 4 milionů EUR). Cílem projektu je vybudovat zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu (MBT) a linku na obnovu materiálů pro aktivní třídění suchých recyklovatelných složek a odklonění směsného odpadu ze skládky. Strategický rozsah se však značně posunul po zásadním oznámení tbilisijského magistrátu: město ve spolupráci s EBRD aktivně připravuje úplné přemístění hlavní skládky pevného odpadu z Didi Lilo do nové lokality, dále od hlavního města. V důsledku toho se probíhající mezinárodní práce ve stávajícím zařízení Didi Lilo transformují na dočasnou sanaci životního prostředí, uzavírání starších skládkových kazet a výstavbu čistírny odpadních vod a průsakových vod za 6,5 milionu EUR, což má zmírnit zápach a dopady na životní prostředí před definitivním přesunem.

Vláda každoročně vyčleňuje finanční prostředky v rámci programu nakládání s pevným odpadem. Pro rok 2026 schválený rámec státního rozpočtu a spolufinancování ze strany dárců alokoval na odpadovou infrastrukturu více než 510 milionů CZK, což potvrzuje trvalý nominální nárůst ve srovnání s předchozími rozpočtovými cykly. Priority pro letošní rok se striktně zaměřují na prevenci znečišťování životního prostředí, zavádění centralizovaných sítí pro třídění odpadu u zdroje v regionech a urychlení výstavby velkých regionálních sanitárních skládek podporovaných mezinárodními finančními institucemi.

Mezi lety 2014 a 2018 bylo stavebnictví silně podporováno přímými zahraničními investicemi, které činily minimálně 3,5 miliardy CZK ročně. Od roku 2019 je však sektor stále více závislý na domácím financování a bankovních úvěrech. Tento posun byl z velké části způsoben veřejnými investicemi, zejména do infrastrukturních projektů a výstavby bydlení pro různé skupiny zaměstnanců veřejného sektoru. Výdaje vlády na výstavbu infrastruktury vzrostly z 25,5 miliardy CZK v roce 2018 na více než 60 miliard CZK v roce 2025.

Významným ukazatelem trendů ve stavebnictví je počet vydaných stavebních povolení. Mezi lety 2014 a 2025 byla v Gruzii vydána povolení pro celkovou stavební plochu 94 milionů metrů čtverečních, což odpovídá průměru 8 milionů metrů čtverečních ročně a jasně to ukazuje na trvale rostoucí trend stavební aktivity. V roce 2025 byla vydána povolení pro plochu 11,4 milionu metrů čtverečních, přičemž celkový počet povolení dosáhl 11 578.

Trh se stavebními materiály a bytovými doplňky se odhaduje na přibližně 90 miliard CZK. V rámci toho připadá zhruba 35 miliard CZK na stavební materiály, zatímco segment bytového zařízení – zahrnující vybavení koupelen, domácí spotřebiče, nábytek a osvětlení – představuje přibližně 54 miliard CZK. Také v Gruzii v současné době roste poptávka po vysoce kvalitních a energeticky úsporných produktech.

Gruzínský sektor stavebnictví a vybavení domácností zůstává vysoce závislý na dovozu, přičemž domácí produkce pokrývá přibližně 34,2 % celkové poptávky. Mezi jednotlivými segmenty existují výrazné rozdíly: stavební materiály vykazují relativně vysoký podíl místní produkce (66,7 %), zatímco dokončovací materiály a nábytek jsou i nadále taženy převážně dovozem (místní podíl je pod 18 %). Sektor se stal závislejším také na dovozu konstrukční oceli, kde domácí podíl klesl na 43,5 %. Po postpandemické expanzi se růst v roce 2025 normalizoval; očekává se, že trh stabilně poroste tempem 5–8 % ročně, a to díky poptávce po infrastruktuře a nemovitostech. Klíčovými importními partnery zůstávají Turecko, Čína, Rusko, Ázerbájdžán a Itálie.