MZV: Souhrnná teritoriální informace

Gruzie, společně s Arménií a Ázerbájdžánem, leží v oblasti Jižního Kavkazu, na křižovatce západní Asie a východní Evropy. Gruzie je parlamentní demokracií, v jejímž čele stojí prezident. Výkonná moc je v rukou vlády, v jejímž čele stojí předseda vlády jmenovaný prezidentem. Orgánem zákonodárné moci je jednokomorový parlament, poslanci jsou voleni na čtyřleté období. Přestože v posledních letech gruzínská vláda učinila některé zásadní reformní kroky v oblasti soudnictví, plné nezávislosti zatím dosaženo nebylo. Soudy se těší nedůvěře občanů a soudní systém je ve všeobecném povědomí vnímán jako úzká skupina vlivných soudců, označovaná termínem „klan“. K národním prioritám země dlouhodobě patří integrace do EU a NATO, což má Gruzie zakotveno v Ústavě. Kroky gruzínské vlády po získání kandidátského statusu EU v prosinci 2023 však vyvolávají pochybnosti o její upřímnosti ohledně integračního procesu a slaďování legislativy s EU standardy. Od války v roce 2008 Ruská federace okupuje téměř 20 % celkového území Gruzie (separatistické regiony Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie).    

Přestože je Gruzie náchylná na globální a regionální otřesy, díky rozsáhlým ekonomickým reformám je nyní relativně dobře fungující a stabilní tržní ekonomikou. V roce 2025 se umístila na 35. místě (mezi Belgií a Spojeným Královstvím) v indexu ekonomické svobody Heritage Foundation. Dle Světové banky jsou v Gruzii třetí nejnižší daňové sazby na světě. Kvůli nedostatku pracovních míst nadále téměř 40 % obyvatelstva pracuje v málo výkonném zemědělství. Významným zdrojem příjmů jsou remitence a cestovní ruch. Gruzínský vývoz, který je relativně malý a nediverzifikovaný, podtrhuje neúplnou strukturální transformaci země. Nejvýznamnějšími obchodními partnery Gruzie jsou Rusko, Turecko, Čína a USA. V posledních letech vzrostl vývoz zboží z Gruzie do zemí Střední Asie (Kyrgyzstán, Kazachstán). Gruzie je čistým příjemcem rozvojové pomoci a prioritní zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Vysokou prioritou gruzínské vlády zůstává přilákání zahraničních investic, především do oblasti logistiky, výroby a energetiky. 

Mezi obchodními partnery ČR dle objemu vzájemného obchodu se Gruzie od roku 2015 posunula ze 75. místa na 67. v roce 2024. Díky trvale výrazně vyššímu českému vývozu je vzájemná bilance kladná. Příležitosti pro české firmy nabízí zemědělský a potravinářský průmysl, dopravní infrastruktura, energetika, voda a životní prostředí a stavebnictví.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Gruzie (306.84 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Gruzie (gruzínsky Sakartvelo, anglicky Georgia)

Prezident: Michail Kavelašvili (od 29. 12. 2024)

Předseda vlády: Irakli Kobachidze (od 1. 2. 2024, znovuzvolen 28. 11. 2024)

Složení vlády (k 1. 6. 2026):

• Ministryně zahraničních věcí a místopředsedkyně vlády: Maka Botčorišvili
• Státní ministr pro koordinaci orgánů činných v trestním řízení (nově vytvořená funkce) a místopředseda vlády: Mamuka Mdinaradze
• Ministr obrany: Irakli Čikovani
• Ministr vnitra: Sulkhan Tamazašvili
• Ministryně ekonomiky a udržitelného rozvoje: Mariam Kvrivišvili
• Ministryně kultury: Tinatin Ruchadze
• Ministr financí: Laša Chutsišvili 
• Ministr pro regionální rozvoj: Kachaber Guledani
• Ministr infrastruktury: Revaz Sochadze
• Ministr spravedlnosti: Paata Salia
• Ministr ochrany životního prostředí a zemědělství: David Songulašvili
• Ministr školství, vědy a mládeže: Givi Mikanadze
• Ministr pro vnitřně vysídlené osoby z okupovaných území, práce, zdravotnictví a sociálních věcí: Micheil Sardžveladze
• Ministr sportu: Šalva Gogoladze
• Státní ministryně pro usmíření a občanskou rovnost ministr: Tea Achvlediani 

Politické tendence: Vítězstvím politické strany Gruzínský sen (Georgian Dream, GD) miliardáře B. Ivanišviliho v parlamentních volbách v roce 2012 skončila devítiletá éra prezidenta M. Saakašviliho. GD si následně udržel moc i v parlamentních volbách 2016, 2020 a 2024. Volby v říjnu 2024 však byly podle mezinárodních pozorovatelů i opozice zatíženy závažnými nesrovnalostmi a neodpovídaly plně demokratickým standardům, což vedlo ke zpochybnění legitimity nového parlamentu. Navzdory účasti opozičních stran byl parlament fakticky ovládnut vládní stranou; část opozice bojkotuje jeho činnost nebo odmítla převzít mandáty. Politický systém se tak posunul k dominantnímu postavení jedné strany a omezenému pluralismu. Vláda současně podniká kroky k dalšímu oslabení opozice, včetně snah o zákaz vybraných subjektů a stíhání jejich představitelů. Na lokální úrovni si GD dlouhodobě udržuje dominantní postavení, naposledy potvrzené v komunálních volbách 2025.

V prosinci 2023 Gruzie získala status kandidátské země EU pod podmínkou splnění devíti prioritních kroků. Namísto pokračování reforem však vláda v roce 2024 přijala kontroverzní zákon o „transparentnosti zahraničního vlivu“, kritizovaný jako nástroj omezení občanské společnosti a nezávislých médií. Po volbách 2024 a rozhodnutí vlády z 28. listopadu 2024 pozastavit přístupová jednání do roku 2028 a odmítnout podporu EU došlo k výraznému zhoršení vztahů s Unií a de facto zastavení integrace. Tato rozhodnutí vyvolala rozsáhlé protesty v Tbilisi i dalších městech, které s kolísající intenzitou pokračují i v letech 2025 a 2026. Demonstrace doprovází zásahy bezpečnostních složek, zatýkání účastníků a zpřísňování legislativy omezující svobody, činnost médií i nevládních organizací.

Současný vývoj je charakterizován prohlubující se politickou krizí, erozí demokratických institucí a zřetelným odklonem vlády od dosavadní proevropské orientace směrem k pragmatičtější (často kritizované jako proruské) zahraničněpolitické linii. Vládnoucí strana zároveň posiluje kontrolu nad státními institucemi a omezuje prostor pro opozici, média i občanskou společnost, čímž směřuje k dalšímu upevnění mocenského monopolu.

1.2. Zahraniční politika země

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel, hustota, podíl ekonomicky činného obyvatelstva: přibližně 3,9 mil. obyvatel v roce 2025; oproti cca 5,4 mil. v roce 1989 dlouhodobý pokles v důsledku emigrace a demografického vývoje; hustota obyvatelstva cca 65 obyvatel/km². Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva se pohybuje kolem 60 %, přičemž trh práce je stále ovlivněn významným podílem neformální ekonomiky a zahraniční pracovní migrací.

Národnostní složení: Gruzíni (cca 86–87 %), Ázerbájdžánci (cca 6 %), Arméni (cca 4–5 %), dále Rusové, Osetinci, Ukrajinci a další menšiny.

Náboženství: pravoslaví – cca 83 % obyvatelstva (zejména gruzínská pravoslavná církev), islám – cca 10–11 % (zejména Adžárie, ázerbájdžánská menšina), arménská apoštolská církev (cca 3 %), římskokatolická církev (cca 0,5 %), Svědci Jehovovi a další menší náboženské skupiny.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky: úředním jazykem je gruzínština, v Abcházii dle ústavy rovněž abcházština. Mezi běžně používané jazyky patří ruština a rostoucí význam má angličtina, zejména ve městech, službách a mezi mladší populací.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomický vývoj Gruzie zůstal v roce 2025 stabilní, ačkoliv přímý ekonomický dopad ruské agrese proti Ukrajině postupně slábne. V roce 2025 vykázala většina makroekonomických ukazatelů pozitivní trend, a to především díky vstřícné vládní politice a flexibilitě podnikatelského sektoru. V roce 2025 vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 7,5 %. V odvětvové struktuře HDP tvoří největší podíly opravy motorových vozidel a motocyklů (14,8 %) a stavebnictví/nemovitosti (9,3 %). Následuje zpracovatelský průmysl (9,1 %), odvětví informačních a komunikačních technologií (8,0 %) a stavebnictví (8,0 %).

Nejvýznamnějšími exportními partnery Gruzie v roce 2025 byly Kyrgyzstán, Kazachstán a Rusko a největší podíl domácího vývozu tvořila motorová vozidla, rudy a koncentráty drahých kovů a alkoholické nápoje. Největší dovoz do Gruzie pocházel z Turecka, USA a Číny, přičemž hlavními dovozními položkami byla motorová vozidla, ropné produkty a léky.

Remitence, které v roce 2025 tvořily přibližně 9 % HDP Gruzie, meziročně vzrostly o 8,5 % a dosáhly výše 3,6 mld. USD. Průměrná míra inflace v roce 2025 dosáhla 3,9 %. V roce 2025 místní měna lari (GEL) oslabila vůči EUR o 5,1 % a vůči USD o 0,3 %. V roce 2025 se mezinárodní devizové rezervy Gruzie zvýšily o 1,71 mld. USD ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 a dosáhly výše 6,16 mld. USD. Gruzie si nadále půjčovala v zahraničí. Zahraniční veřejný dluh Gruzie k 31. prosinci 2025 činil 9,29 mld. USD (nárůst o 8,1 %, resp. o 702,8 mil. USD ve srovnání se stejným obdobím roku 2024). Domácí vládní dluh k 31. prosinci 2025 činil 11,48 mld. GEL (nárůst o 16 %, resp. o 1,58 mld. GEL ve srovnání se stejným obdobím roku 2024). Míra nezaměstnanosti v roce 2025 dosáhla 13,9 %. Objem přímých zahraničních investic v Gruzii se v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 zvýšil o 7,6 % a dosáhl výše 1,68 mld. USD.

Podle prognózy MMF ekonomika Gruzie v roce 2026 vzroste o 5,3 %. Výstavba hlubokomořského přístavu Anaklia je prioritou gruzínské vlády. V květnu 2024 gruzínská vláda vyhlásila vítězem výběrového řízení na partnerství v jeho výstavbě čínskou státní společnost CCCC. Podle projektu bude CCCC vlastnit 49% podíl ve společném podniku, zatímco gruzínská vláda bude většinovým akcionářem s 51% podílem. V současnosti stále probíhají jednání o podmínkách finální smlouvy. Gruzínská vláda provedla zásadní revizi rozpočtu vyčleněného na námořní práce v přístavu Anaklia. Opětovná analýza projektu snížila náklady o přibližně 142 milionů GEL (52,5 milionu USD), aniž by to ovlivnilo kvalitu nebo technické standardy. V návaznosti na tyto úspory byla státní alokace pro rok 2026 snížena ze 100 milionů GEL na 50 milionů GEL, přičemž dříve vyčleněné finanční prostředky jsou považovány za dostatečné pro probíhající práce.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Geostat, NBG

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Očekávaný rozpočtový deficit v roce 2026 činí 2,5 % HDP, což je v souladu s 3% stropem pro rozpočtový deficit stanoveným zákonem o ekonomické svobodě. Státní rozpočet na rok 2026 počítá s výdaji ve výši 36,3 mld. GEL (přibližně 11,75 mld. EUR), přičemž vláda očekává hospodářský růst ve výši 6 % a předpokládané daňové příjmy ve výši 27,4 mld. GEL (přibližně 8,87 mld. EUR).

V roce 2026 gruzínská vláda převezme dluh dosahující téměř 3,1 mld. GEL (přibližně 1 mld. EUR) a zároveň splatí dříve nahromaděný dluh v hodnotě 3,3 mld. GEL (přibližně 1,07 mld. EUR). Z nového dluhu ve výši 3,1 mld. GEL bude 1,4 mld. GEL tvořit domácí dluh a 1,7 mld. GEL zahraniční dluh.

Očekává se, že do konce roku 2026 dosáhne vládní dluh výše 39,7 mld. GEL (přibližně 12,9 mld. EUR), což představuje 33,5 % projektovaného HDP. Z této částky bude 26,4 mld. GEL (přibližně 8,55 mld. EUR) tvořit zahraniční dluh, zatímco 13,3 mld. GEL (přibližně 4,31 mld. EUR) bude dluh domácí.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů v Gruzii. Po krizi v letech 2008–2009 byl bankovní sektor úspěšně stabilizován díky podpoře mezinárodních finančních institucí a konzervativní politice Národní banky Gruzie (NBG). Její status je definován ústavou Gruzie a jejím hlavním cílem je zajištění cenové stability. Ve své současné podobě existuje NBG od roku 1991 a podle ústavy je ve své činnosti nezávislá. Práva a povinnosti NBG jakožto centrální banky, principy její činnosti a záruka její nezávislosti jsou definovány v organickém zákoně Gruzie o NBG. Snahy vlády Gruzínského snu o získání kontroly nad všemi státními institucemi bohužel neušetřily ani NBG a po přijetí některých legislativních změn a výměně vedení NBG v roce 2023 byla její nezávislost zpochybněna.

K roku 2025 působilo na gruzínském trhu 19 komerčních bank (17 bank a 2 mikrobanky), které nabízely služby jak fyzickým osobám, tak podnikům. V roce 2025 nebyly vydány žádné nové bankovní licence. Nejvýznamnější banky jsou:

TBC Bank – největší banka s nejširší sítí poboček v zemi; vlastněná dvěma gruzínskými občany (Mamuka Chazaradze – 9,55 %; Badri Džaparidze – 5,90 %), EBRD (8,03 %) a mezinárodními korporacemi;

Bank of Georgia – druhá nejvýznamnější banka s největší sítí poboček vlastněná gruzínskými občany a zahraničními partnery;

Liberty Bank – v dubnu 2026 získala BasisBank 95,99% podíl v Liberty Bank;

BasisBank –  čínská banka.

K roku 2025 byl nebankovní sektor v Gruzii zastoupen 29 mikrofinančními organizacemi, 275 úvěrovými subjekty, 704 směnárnami a 1 družstevní záložnou. Celková aktiva nebankovního finančního sektoru činila přibližně 3 mld. GEL (kolem 1 mld. EUR).

2.4. Daňový systém

S cílem zlepšit investiční a obchodní prostředí zavedla gruzínská vláda v letech 2004–2008 nový daňový systém založený na liberálních principech a výrazně zjednodušila strukturu daní (z původních 21 na šest hlavních daní). Neplatí se např. daň z dědictví ani daň z převodu majetku.

Podle organického zákona (tj. zákona s vyšší právní silou) o referendu musí být zvýšení daňové zátěže v zásadě schváleno referendem, ačkoliv legislativa připouští určité výjimky.

V Gruzii se vybírají tyto daně:        

• Daň z příjmů právnických osob: 15 %     
• Daň z příjmů fyzických osob: 20 %
• Daň z přidané hodnoty: 18 %
• Spotřební daň: tabákové výrobky, alkohol, pohonné hmoty a osobní motorová vozidla (různé sazby)   
• Clo: 0 %, 5 %, 12 % (většina dovozních tarifů byla zcela zrušena, navíc neexistují žádné množstevní kvóty na dovoz ani vývoz)      
• Dividendy jsou daněny 5 %

Zdroj: www.rs.ge

Gruzie má v současnosti uzavřeny dohody o zamezení dvojího zdanění s 58 zeměmi. Dohoda o zamezení dvojího zdanění s ČR vstoupila v platnost 4. 5. 2007. Aktuální informace týkající se daňového systému je možné nalézt na webu Daňového úřadu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Gruzínský vývoz do České republiky se v roce 2025 meziročně zvýšil o 15 % a dosáhl téměř 1,1 mld. Kč. Hlavními vývozními položkami byly ovoce a ořechy, textilní výrobky, překližka a dýha a konzervované ovoce.

Český vývoz do Gruzie v roce 2025 dosáhl hodnoty 6,77, což sice představuje meziroční pokles o 1,6 %, ale zároveň 300% nárůst hodnoty vývozu od roku 2021. Gruzie si tak udržela 54. místo mezi českými exportními destinacemi. Nejvýznamnějšími exportními kategoriemi v roce 2025 byly automobily (Škoda), telekomunikační zařízení (mobilní telefony a notebooky) a zařízení k automatizovanému zpracování dat.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je největším obchodním partnerem Gruzie, pokud je posuzována jako bilaterální partner. Pokud se však na EU nahlíží jako na skupinu jednotlivých zemí (jako je tomu v metodice statistického úřadu Geostat), naskytne se poněkud odlišný obraz. V roce 2025 činil vývoz Gruzie do EU 12 % celkového vývozu (meziroční nárůst o 53 %), zatímco vývoz do zemí SNS (Společenství nezávislých států) představoval 69 % (meziroční nárůst o 11,5 %). Dovoz z EU tvořil 25,4 % (meziroční nárůst o 3,4 %), zatímco dovoz ze zemí SNS činil 18,6 % (meziroční nárůst o 5 %).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V průběhu roku 2025 byly nejvýznamnějšími exportními partnery Gruzie Kyrgyzstán (1 498,7 mil. USD, +16,4 %), Kazachstán (909,9 mil. USD, +5,8 %) a Rusko (749,3 mil. USD, +10,3 %). Pokud jde o dovoz, nejvýznamnějšími dovozními partnery byly Turecko (2 775 mil. USD, 0,0 %), Spojené státy (2 723,6 mil. USD, +32,9 %) a Čína (1 985,4 mil. USD, +23,1 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Existuje několik důvodů, proč investovat v Gruzii: její geografická poloha, přírodní zdroje, snadná registrace firem, nízké daně, rostoucí ekonomika, vládní stimulační programy a dohody o volném obchodu. Je však třeba zvážit i určité výzvy, jako je nedostatečná dopravní infrastruktura, vysoká fluktuace státních úředníků, nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků, nekonzistentní vymáhání legislativy a absence transparentního a nezávislého soudnictví.

V roce 2025 činil objem přímých zahraničních investic (PZI) v Gruzii 1 688,7 milionu USD, což je o 7,6 % více ve srovnání s rokem 2024. Největší podíly PZI směřovaly do finančních a pojišťovacích činností (607 mil. USD), nemovitostí (185,7 mil. USD) a dopravy a skladování (166,1 mil. USD). Hlavními investorskými zeměmi v roce 2025 byly Velká Británie (19,8 %), Turecko (10,7 %), Malta (10,3 %), Spojené státy (9,4 %) a Ázerbájdžán (8,5 %).

V roce 2025 činily české investice v Gruzii 61,6 milionu USD, což je o 317 % více než v roce 2024 (v roce 2024 to bylo 14,8 milionu). Hlavními sektory byly energetika a nemovitosti. Nejvýznamnějším českým investorem v Gruzii je společnost Energo-Pro. Vedle energetiky patří mezi potenciálně atraktivní investiční příležitosti zpracovatelský průmysl, zemědělství a zvláštní finanční zóny.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Gruzie dne 27. 6. 2014 v Bruselu podepsala s EU Asociační dohodu, jejíž součástí je Dohoda o hluboké a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA), která vstoupila v platnost 1. 7. 2016. Díky ní není vývoz gruzínských výrobků na trhy EU zatížen žádnými cly a gruzínské výrobky musí splňovat standardy EU. Proces nastavení odpovídajících standardů místních firem stále probíhá. Přestože objem vzájemného obchodu od roku 2016 roste, podíl EU na gruzínském vývozu setrvale klesá a dovoz z EU do Gruzie roste jen velmi pomalým tempem. Za úspěch lze považovat splnění přísných podmínek vývozu medu a ryb do EU. Ve snaze urychlit eurointegrační reformní procesy gruzínská vláda v únoru 2019 představila rozsáhlý dokument „Roadmap2EU“. Od prosince 2023 je Gruzie kandidátskou zemí EU.  

Smlouvy s ČR

K nejdůležitějším smlouvám a dohodám, které pomáhají rozvoji obchodních vztahů ČR s Gruzií, patří smlouva o zamezení dvojímu zdanění a dohoda o podpoře a ochraně investic. V roce 2013 byla podepsána dohoda o ekonomické spolupráci.

Vybrané smlouvy: ·                    

• Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Gruzie o spolupráci ve vojenské oblasti, Praha, 18.05.1999. Vstup v platnost: 24.09.2001 ·                    
• Smlouva mezi vládou České republiky a orgánem výkonné moci Gruzie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Tbilisi, 23.05.2006. Vstup v platnost: 04.05.2007 ·                    
• Smlouva mezi Českou republikou a Gruzií o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací Praha, 22.01.2009, Vstup v platnost: 16.10.2009 ·                    
• Dohoda mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic, Tbilisi, 29.08.2009. Vstup v platnost: 13.03.2011 ·                    
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o leteckých službách, Tbilisi , 08.11.2010. Vstup v platnost: 28.11.2011 ·                    
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o hospodářské a průmyslové spolupráci, Tbilisi, 10.04.2013. Vstup v platnost: 01.10.2013.

3.4. Rozvojová spolupráce

Gruzie je čistý příjemce rozvojové pomoci a patří mezi vyšší středně příjmové země. Do Gruzie proudí značná rozvojová pomoc od Světové banky, Evropské investiční banky (EIB), Asijské rozvojové banky (ADB), Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD), Mezinárodního měnového fondu (IMF), EU a dalších bilaterálních dárců.

V systému rozvojové spolupráce (ZRS) ČR je Gruzie jednou ze šesti prioritních zemí. V období 2018-2023 upravoval aktivity ZRS ČR v Gruzii Program dvoustranné rozvojové spolupráce. Nový program na období 2024 – 2030 je připraven, nicméně vzhledem k vnitropolitické situaci nebyl schválen. ČR v Gruzii pokračuje v podpoře projektů v sektoru zdravotnictví a inkluzívní sociální rozvoj znevýhodněných skupin obyvatelstva, udržitelný rozvoj venkova a ochranu životního prostředí. Důraz je kladen na podporu občanské společnosti. Identifikace nových projektů České rozvojové agentury byla pozastavena. V roce 2025 byly v Gruzii v rámci české rozvojové spolupráce realizovány projekty v celkové hodnotě cca 63 mil Kč. České firmy mohou pro svůj vstup na gruzínský trh využít Program Aid for Trade, Challenge fund Programu partnerství ČR a UNDP pro udržitelné cíle tisíciletí a Program Záruka ZRS, díky němuž získají záruky za úvěr k financování investic se zřetelným a udržitelným rozvojovým dopadem (např. vznik pracovních míst, zavedení environmentálně šetrnější technologie atp.).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vzhledem k tomu že Gruzie je rozvojovou ekonomikou, dováží převážné množství technologií, strojírenského zařízení a materiálů nutných pro ekonomický rozvoj. To platí jak v oblasti zemědělské výroby a potravinářství, tak v rámci modernizace infrastruktury, budování energetických kapacit a ve stavebnictví. Velkou výzvou v Gruzii zůstává nakládání s odpady.

▶ Zemědělství a potravinářství

Gruzínská vláda pokračuje ve snaze zvýšit zemědělskou výrobu, a tím snížit závislost na dovozu a zároveň posílit export vlastních zemědělských produktů. V roce 2025 dosáhla státní podpora pro zemědělský sektor 6 mld. Kč. Roste poptávka po chladírenských skladech, zpracovatelských linkách i zemědělské technice. Nadále přetrvává poptávka po krmných směsích, konzervovaném masu, uzeninách, sladu a chmelu, ztužených rostlinných tucích a olejích.

▶Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí v Gruzii, v roce 2025 činila 6,7 % HDP. Od zahájení ruské agrese na Ukrajině vzrostl význam Gruzie jako dopravního uzlu, zvýšil se objem silniční, železniční i námořní dopravy. Gruzínská vláda proto hodlá budovat logistická centra a je připravena v počáteční fázi rozvoje vystupovat nejen jako partner v rámci projektů PPP, ale dlouhodobě provoz těchto center podporovat. Prioritou velkých měst zůstává zlepšení dopravní infrastruktury prostřednictvím investic do ekologických dopravních prostředků a chytrých řešení.

▶Energetika

Energetický sektor je strategicky významný a jeho role je zásadní pro zajištění finanční stability země. Hlavním cílem sektoru je efektivně využít obrovský potenciál, který Gruzie nabízí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zvýšit objem výroby elektřiny a dosáhnout energetické soběstačnosti. Vláda se proto aktivně snaží přilákat investory k výrobě zelené energie. V roce 2025 pokračoval model financování v podobě smluv o rozdílech (CFD), který zahrnuje podporu od vlády po dobu 15 let od uvedení obnovitelného zdroje energie do provozu. V roce 2025 měla Gruzie v provozu 118 vodních elektráren, 5 tepelných elektráren a 1 větrnou elektrárnu.

▶Voda a životní prostředí

Nakládání s odpady v Gruzii zůstává velkou výzvou. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, financí a chybějící systém řízení má za následek neefektivní nakládání s odpady, pokračující znečišťování životního prostředí a nárůst zdravotních rizik pro obyvatele. Vláda proto na rok 2025 vyčlenila téměř 560 mil. Kč na nakládání s pevným odpadem a ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi připravuje plán výstavby nových skládek, sanace starých a zajištění potřebného vybavení a technologie pro města a obce.

▶Stavebnictví

Stavebnictví hraje klíčovou roli v gruzínské ekonomice a v letech 2015 až 2025 se stabilně podílelo přibližně 10 % na HDP. V roce 2025 dosáhl obrat tohoto sektoru 117 miliard CZK, což je téměř stejně jako v roce 2024, zatímco hodnota stavební produkce činila 133 miliard CZK. V roce 2025 zaměstnával stavební sektor 70 400 lidí, což je o 1,1 % více než v předchozím roce, a stal se tak jedním z největších zaměstnavatelů v zemi.

Podrobné informace naleznete v Mapě oborových příležitostí Gruzie.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Gruzínská obchodní kultura je znatelně méně formální než v jiných zemích a Gruzíni jsou známi svojí přívětivostí a pohostinností, což činí obchodní jednání snazší. Nicméně Gruzie má některá specifika (vnímání času, stolování), která mohou být pro evropské partnery překvapivá.

4.2. Oslovení

Gruzíni při komunikaci velmi často používají oslovení „pane/paní + křestní jméno“, a to i u osob, které osobně neznají, např. při telefonování, stejně jako vůči výše postaveným osobám.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Přestože se vlivem pandemie gruzínská společnost včetně podnikatelů velmi rychle přeorientovala na virtuální schůzky, osobní jednání je v Gruzii stále důležité a vítané. Gruzínského partnera je možné kontaktovat telefonicky či e-mailem, pokud budete telefonovat, je třeba mít na paměti časový posun (+2 hod v létě, +3 v zimě) a nevolat před 10. hod. Schůzky obvykle probíhají v kanceláři. Při příjezdu a odchodu si s každým potřeste rukou (v pandemické době se používá ťuknutí pěstí pravé ruky). Osoba s vyšším statusem by měla zahájit podání ruky. Je slušné čekat, až žena nabídne ruku. Vizitky se vyměňují bez jakéhokoli formálního rituálu. Gruzíni přivítají, budete-li mít vizitku i v gruzínštině.  Na vizitkách se běžně používají akademické tituly. V Gruzii partneři ocení dárek českého původu (Becherovka, pivo, bižuterie, sklo…). Dárky se mohou, či nemusí rozbalovat.

Úspěšné jednání může být završeno tradiční gruzínskou večeří „suprou“, v restauraci či doma. Gruzíni jsou pohostinným národem, jsou velkými gurmány a i přes ekonomické problémy dodržují tradici stolování, kterou mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy. Ke stolování patří také bohaté pití alkoholu, které je doprovázeno pronášením přípitků. Pokud je společnost u stolu větší než 2-3 lidé, jeden ze stolovníků je „tamada“, který stůl „vede“. Gruzíni velmi ocení, pokud cizinec dokáže pronášet nápadité přípitky (nejen pouhé „na zdraví“).  Na rozdíl od evropských zvyklostí se však při stolování nepopíjí během večera volně, nýbrž právě jen po přednesení přípitku. Při přípitcích se sedí, pouze u přípitku na ženy povstanou přítomní muži (ženy sedí) a při přípitku na přátelství národů povstanou všichni. Pronášet přípitek pivem nebo nealkoholickým nápojem je nevhodné.

Načasování jednání

Pracovní doba v Gruzii začíná později než v Česku, schůzky je poroto dobré plánovat nejdříve v 10 hod., odpolední a podvečerní doba je nejvhodnější. S výjimkou státních svátků a hlavních křesťanských svátků je možné schůzku domluvit na kterýkoliv den pracovního týdne, výjimečně i během víkendu.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zástupci menších firem mohou přijít na jednání zcela nepřipraveni. Schůzky mohou být přerušovány a gruzínští partneři se mohou během jednání věnovat dalším záležitostem, což není třeba vnímat jako nedostatek respektu, ale pouze zvyk řešit více věcí v jeden okamžik. Jednání obvykle trvají poměrně dlouho, je třeba se obrnit časem a trpělivostí. Někteří obchodníci proto mohou překvapit snahou dospět k dohodě během prvního dne.

Jací jsou gruzínští obchodníci?

Schopnosti gruzínských obchodníků nevyplývají z jejich národní příslušnosti, ale spíše věku, vzdělání a oboru. Starší generace je někdy méně flexibilní a její přístup může připomínat obchodní jednání z dob SSSR. Mladší generace mnohdy strávila část života v Evropě či USA a odtud si přinesla i obchodní návyky.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Gruzínští občané jsou z velké většiny praktikující pravoslavní křesťané, je proto vhodné respektovat významné pravoslavné svátky (Vánoce, Velikonoce, Epifany 19. 1., Giorgoba 23. 11.). Jinak náboženství vliv na obchodní jednání nemá. Asijským prvkem gruzínské společnosti je volné vnímání času a mnohem volnější dodržování termínů. Tak jako v jiných malých zemích platí, že se zde lidé vzájemně znají, což může stěžovat jednání s konkurencí, ale napomáhat při jednání s různými úřady.

Jak nakládají gruzínští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Čas není pro Gruzíny obecně důležitý, je třeba počítat s nedochvilností a vyzbrojit se trpělivostí při komunikaci e-mailem (odpověď může dorazit až za několik dní). V takovém případě je možné zavolat, upozornit na odeslaný e-mail, vysvětlit naléhavost věci a požádat o rychlou odpověď.

Jak nakládají gruzínští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Gruzíni jsou emotivní, jsou orientovaní na vztahy a emoce mohou převládnout nad fakty. Gruzíni se nebojí vyjádřit své emoce, i ty negativní. Nenechte se překvapit, když obchodníci dávají najevo vztek nebo extrémní zklamání a při diskuzi zvýší hlas či gestikulují. Přímý oční kontakt vyjadřuje důvěru, proto je dobré se při jednání dívat do očí. Pohled jinam nebo přerušovaný oční kontakt mohou být nesprávně interpretovány. Není vždy nutné sdělovat úplně celou pravdu, pokud je to pravda nemilá. Někdy je třeba také počítat s tím, že se dočkáte kladné odpovědi jen proto, aby se obchodní vztah posunul.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Přestože na území Gruzie žijí příslušníci různých etnických (Megrelové, Svanetové, Tušové, Pšovové atd.) a národnostních (Arméni, Azeři) skupin, etnicita či národnost nemá výrazný vliv na obchodní jednání.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Velmi často gruzínští partneři s hrdostí nabízejí místní víno.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Běžně jako v Česku s přihlédnutím k počasí (v Tbilisi mírná zima a teplejší léto). V případě větších společností lze očekávat formální oblečení, u menších společností spíše smart casual.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

V Gruzii neplatí žádná obecná pravidla pro jednací tým, záleží na velikosti společnosti. Je třeba pouze mít na paměti, že zásadní rozhodnutí činí vedení společnosti, proto je dobré vést rozhodující jednání na co nejvyšší úrovni. Jednání by měl vést nejvýše postavený představitel, ostatní většinou pouze doplňují detaily.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pozvání domů obvykle přichází až ve chvíli, kdy je mezi partnery navázán důvěrný, přátelský vztah. Při pozvání domů je vhodné přinést malou pozornost (sladkosti, alkohol). Běžnější je pozvání do restaurace na velkou večeři či recepci s gruzínskými specialitami.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Ano, pokud nehovoříte gruzínsky, ani žádným z cizích jazyků, které ovládá gruzínský partner.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

V Gruzii je poměrně rozšířená znalost angličtiny u mladší generace a ruštiny u starší generace.

Existují nějaká komunikační tabu?

Pokud sami nejste věřící, je lepší se vyhnout diskuzím o víře a náboženství. Obezřetnost je třeba také při hodnocení jednoho z nejznámějších Gruzínů Stalina. Ne všichni jsou ochotní přijímat známá fakta a negativní hodnocení, jak je známe v Česku. Vzhledem k zakořeněnému respektu k tradičním hodnotám je také lepší vyhnout se diskuzi o LGBT.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Osobní jednání je v Gruzii stále velmi důležité, nicméně vlivem pandemie si téměř všichni zvykli na komunikaci emaily, mobilními aplikacemi (Viber, WhatsApp, Messenger) či prostřednictvím virtuálních platforem (Zoom, MSTeams).

4.5. Doporučení

Je dobré mít stále na paměti, že navzdory euro-atlantickým ambicím se Gruzie geograficky nachází v Asii, po dlouhou dobu byla součástí SSSR a její transformace byla mnohem bouřlivější a náročnější než ta česká. Poté vás může Gruzie překvapit již jen mile. A ač jsou založení firmy či vstup na gruzínský trh snadné, je to teprve začátek, to náročnější vás teprve čeká. Proto je dobré obrátit se v případě zájmu o gruzínský trh nejen na zastupitelský úřad či kancelář CzechTrade, ale také na české či jiné zahraniční podnikatele, kteří mají s gruzínským trhem vlastní zkušenosti. I za tímto účelem Velvyslanectví ČR v Tbilisi iniciovalo v březnu 2021 vznik Platformy českých podnikatelů, která je neformálním sdružením nejen českých firem působících v Gruzii, ale také gruzínských podnikatelů uvádějících české výrobky na gruzínský trh či zastupujících české subjekty. Jejím posláním je výměna názorů, sdílení informací, znalostí, dovedností a zkušeností, posílení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, zajištění větší pravidelnosti v kontaktech s českými institucemi, vytváření vazeb s gruzínskými partnery a posilování značky Česka.

4.6. Státní svátky

Pevné státní svátky (dny volna)

• 1. – 2. ledna – Nový rok
• 7. ledna – pravoslavné Vánoce
• 19. ledna – Křest Páně, Epifanie
• 3. března – Den matek
• 8. března – Den žen
• 9. dubna – Den smutku za padlé v boji za nezávislost/Den vítězství
• 9. května – Den vítězství ve Velké vlastenecké válce
• 12. května – Den sv. Ondřeje
• 26. května – Den nezávislosti (hlavní státní svátek)
• 28. srpna – Svátek Panny Marie (Mariamoba, Nanebevzetí)
• 14. října – Sveticchovloba (svátek města Mcchety, hlavního města Gruzie v raném středověku)
• 23. listopadu – Den sv. Jiří (Giorgi), patrona Gruzie (Giorgoba)  

Pohyblivé svátky (dny volna):

Pravoslavné Velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí – datum se obvykle rozchází s katolickými Velikonocemi, neboť výpočet probíhá podle juliánského kalendáře.  

Svátečními dny, které nejsou dny volna, jsou církevní svátky, kterých je v Gruzii velké množství, včetně dnů svatých. Velkým svátkem je Tbilisoba (Den Tbilisi – v poslední neděli října). 14. ledna se slaví „Starý nový rok“ podle juliánského kalendáře.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vstup na gruzínský trh není jednoduchá záležitost a mnohdy nezávisí jen na kvalitě a ceně výrobku či služby. Soukromé distribuční společnosti se teprve rozvíjejí a zatím neexistují dostatečně spolehlivé a aktuální přehledy či katalogy místních distributorů a prodejních míst. Většina distributorů jsou spíše menší subjekty se zkušenostmi omezenými na velká města. Proto je nadále nejúčinnějším nástrojem k proniknutí na trh založení místního zastoupení, které bude zboží prodávat přímo místním velko- a malo-obchodníkům, případně je dobré mít zde místního partnera.

V poslední době se rozvíjí maloobchodní síť, v Tbilisi roste počet malých obchodů a supermarketů různých obchodních řetězců (Goodwill, Spar, Carrefour, Europroduct, AgroHub) jejichž zásobování je na slušné úrovni. Online prodej zboží je v Gruzii stále ve stádiu rozvoje a velkých internetových obchodů, tak jak je známe z ČR, je minimum.  

Na dovážené zboží se vztahuje 18 % DPH. Na alkohol, etylalkohol, pneumatiky, cigarety, kaviár je dále vybírána spotřební daň ve výši mezi 5 a 100 %. Obě daně se vztahují na dovozové i domácí zboží. Od investičních agentur dostává Gruzie za svůj celní systém pozitivní hodnocení. K základním dovozním dokumentům patří celní deklarace, faktura a certifikát původu a další dokumenty prokazující kvalitu, bezpečnost a technické normy. Všechny farmaceutické, kosmetické, chemické, potravinářské výrobky musí mít nálepku s gruzínským textem, alkohol a tabákové výrobky akcízní známku. Gruzínský celní zákoník je v souladu s evropskými standardy a zjednodušuje celní procedury za účelem maximálního zjednodušení procesu vývozu a dovozu. Do Gruzie je zakázáno dovážet výrobky ohrožující zdraví a bezpečnost včetně narkotik, pornografie a jaderného materiálu. Zbraně a munice musí mít licenci poskytnutou ministerstvem obrany či vnitra Gruzie. Gruzie neuplatňuje žádná množstevní omezení (kvóty, tarify). Neexistují vývozní cla a většina dovozních cel byla zrušena nebo radikálně snížena. Některé výrobky (léky, zbraně, výbušniny, radioaktivní látky, průmyslový odpad a některé zemědělské chemické látky) musí mít vývozní/dovozní licenci.  

Informace týkající se celní problematiky jsou k dispozici na webu Daňového úřadu.

K prosazování českého zboží a služeb v Gruzii pomáhají i za stížené politické situace proexportní akce jednotné zahraniční sítě ve spolupráci s podnikatelskými sdruženími ČR. Podnikatelské mise pořádané Velvyslanectvím ČR v Tbilisi mají své nezastupitelné místo při rozvíjení regionální spolupráce, tj. při „otevírání dveří“ českým výrobcům a exportérům. Na počátku roku 2021 obnovila svoji činnost Česko-gruzínská obchodní komora (pí Nino Mchedlidze-CEO, mob: +420 724 88 00 99). Od května 2022 v prostorách Velvyslanectví ČR v Tbilisi působí státní agentura pro podporu exportu CzechTrade. Její ředitel p. Štěpán Jílek (stepan.jilek@czechtrade.cz, mob: +995 595 51 21 87) poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. CzechTrade se dále zaměřuje na ekonomickou prezentaci se státní podporou na vybraných výstavních akcích nezařazených do kategorie oficiálních účastí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Díky zjednodušení daňového systému a zákona o podnikání je v současnosti registrace obchodní činnosti v Gruzii jednoduchá a rychlá. Pro registraci firmy se žadatel nejprve rozhodne o právní formě (např. s.r.o., OSVČ) a následně podá žádost Národní agentuře pro veřejný registr (NAPR). Její služby poskytují správní střediska („Domy spravedlnosti“) a regionální pobočky.

Společnost je zapsána do podnikatelského rejstříku, po registraci jí je automaticky přiděleno identifikační (daňové) číslo a obdrží osvědčení o státní registraci. Samostatná registrace u finanční správy není nutná, protože subjekt je automaticky registrován i u Revenue Service Ministerstva financí.

Registrační poplatek je 200 GEL (přibližně 67 EUR) za standardní registraci s doručením do druhého dne nebo 400 GEL (přibližně 134 EUR) za expresní registraci v tentýž den. Další drobné administrativní poplatky se mohou lišit dle typu služby. Po registraci společnosti následuje otevření bankovního účtu, které je zpravidla bez poplatku, může však podléhat individuálním podmínkám banky. Registrace vyžaduje osobní údaje zakladatele (zakladatelů), informace o obchodní činnosti a adresu sídla společnosti. V závislosti na právní formě mohou být vyžadovány další dokumenty, např. stanovy nebo plná moc. Dokumenty musí být předloženy v gruzínštině nebo s úředním překladem.

V Gruzii působí v mnoha sektorech společné podniky (joint ventures), zejména v energetice, bankovnictví, potravinářství, ropném průmyslu nebo stavebnictví. Tyto subjekty se zpravidla registrují jako s.r.o. nebo akciové společnosti.

Gruzínská legislativa obecně umožňuje zahraniční investice bez významných omezení a garantuje rovné postavení zahraničních a domácích investorů. Některé sektory však podléhají zvláštním licencím nebo povolením podle zákona o licencích z roku 2005.

5.3. Marketing a komunikace

Podle zákona o reklamě musí být reklamy v gruzínštině. Obchodní značky v cizím jazyce musí být doprovázeny gruzínským textem. Reklamy v určitých odvětvích (farmaceutické výrobky, zbraně) musí mít povolení příslušného ministerstva. Reklama se stala nedílnou součástí obchodování v Gruzii. Je běžná v televizi, rozhlase i v tisku. Ve velkých městech jsou rozšířené také velkoplošné poutače na budovách a v dopravních prostředcích. Reklamu je možné zadat prostřednictvím reklamní agentury stejně jako přímým kontaktem s reklamním oddělením příslušného média.  

V Gruzii nyní vysílá jeden veřejnoprávní kanál (První kanál) a stovka soukromých TV společností. Jen některé z nich vysílají na celém území (První kanál, Rustavi2, Imedi, Pirveli, Formula), některé mají regionální charakter (Adžara TV) nebo jsou přístupné prostřednictvím kabelového vysílání. Mezi nejznámější deníky a zpravodajská média patří Resonanci, Akhali Taoba, 24 Saati / 24 Hours (v gruzínštině a angličtině), Sakartvelos Respublika, The Georgian Times (v angličtině), The Messenger (v angličtině), Georgia Today (v angličtině), Interpressnews a Businesspressnews. Mezi periodika patří The Georgian Business Week (v angličtině a ruštině). Americká obchodní komora v Gruzii (AmCham) vydává čtvrtletník AmCham News.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Gruzie přistoupila k dohodám WTO a TRIPS v roce 2000. V roce 2004 parlament ratifikoval Římskou konvenci na ochranu práv umělců a výrobců nahrávek a Lisabonskou dohodu o označení původu. Gruzie je též smluvní stranou Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském. Ochranu duševního vlastnictví v Gruzii zajišťuje šest zákonů včetně Zákona o patentech, Zákona o obchodních značkách, Zákona o právu autorském a souvisejících právech. Držitelé práv mohou svá práva uplatňovat prostřednictvím Národního centra duševního vlastnictví (Sakpatenti). V praxi je ochrana duševního vlastnictví v Gruzii stále implementována nedostatečně. Na tržnicích i v některých kamenných obchodech je k dostání velké množství velmi levných pirátských kopií počínaje DVD, CD, přes oblečení, elektroniku, software atd. Gruzie bohužel nemá vyvinutý systém kontroly, odpovědnost za dodržování závazků WTO nyní leží na Ministerstvu hospodářství a udržitelného rozvoje, které nemá vybudované dostatečné kapacity. A koneckonců při stavu kupní síly není dodržování příslušných zákonů výhodné ani pro obchodníky, ani pro zákazníky.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Gruzii se řídí Zákonem o veřejných zakázkách a jsou realizovány prostřednictvím centralizovaného elektronického systému spravovaného Státní agenturou pro veřejné zakázky. Veškeré významné zakázky, v praxi včetně zakázek nízké hodnoty (od cca 5 000 GEL), jsou zveřejňovány v tomto systému, což přispívá k relativně vysoké míře transparentnosti. V únoru 2023 Parlament Gruzie schválil novelu zákona o veřejných zakázkách, která měla vstoupit v účinnost v roce 2025, její implementace však byla odložena až do roku 2027. Do té doby zůstává v praxi hlavním hodnotícím kritériem zejména cena, i když v některých případech již dochází k částečnému zohlednění kvalitativních parametrů. Po roce 2027 má dojít k širšímu uplatnění vícekriteriálního hodnocení nabídek, kdy vedle nejnižší ceny bude možné hodnotit také nejlepší poměr ceny a kvality či ekonomickou efektivitu. Součástí reformy je rovněž plánované zřízení centrálního zadavatele pod státní kontrolou a zavedení institucionálních mechanismů profesionalizace zadávání zakázek, včetně povinnosti určit specializované pracovníky odpovědné za tuto agendu a postupného zavádění jejich certifikace (plánováno od roku 2029).
Informace o vyhlašovaných tendrech jsou dostupné v elektronickém systému veřejných zakázek a na webových stránkách příslušných institucí (zejména Státní agentury pro veřejné zakázky, Ministerstva hospodářství a jednotlivých resortů). ZÚ Tbilisi informace o zásadních tendrech pravidelně sdílí s MPO, MZV a agenturou CzechTrade. V praxi zůstávají problematickými aspekty relativně krátké lhůty pro podání nabídek, které mohou ztěžovat účast zahraničních firem, a také požadavek na předkládání dokumentace v gruzínštině.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk probíhá v zásadě stejně jako v Evropě. Vzhledem k náchylnosti Gruzie na globální a regionální otřesy dochází zvláště v době krizí k častému kolísání kurzu místní měny GEL (lari). Proto je dobré se proti těmto výkyvům zajistit, ať již standardními bankovními nástroji, anebo obchodováním přímo v zahraniční měně. To však nese určitá rizika, a to případnou platební neschopnost partnera při poklesu GEL anebo také snížení konkurenceschopnosti české produkce oproti jiným výrobkům např. z Turecka, Číny apod. Při jednání s malými a středními firmami je nutná důkladná prověrka platební schopnosti partnera nebo zajištění dodavatelského úvěru.  

Zahraničním obchodním partnerům a investorům se při vstupu na gruzínský trh doporučuje předem do uzavíraných smluv uvést případného arbitra obchodních sporů, na kterém se obě strany shodnou. Soudní systém v Gruzii není zcela transparentní a nezávislý a řešení případných soudních sporů může trvat roky.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V roce 2006 byla ze strany Gruzie jednostranně zrušena vízová povinnost pro členské země EU, resp. členské země Schengenského prostoru na všechny typy cestovních dokladů. Státním občanům těchto zemí je tímto umožněn vstup a pobyt na území Gruzie bez víza po dobu nepřesahující 365 dnů, a to jak při turistických cestách, tak i při cestách za výdělečným účelem. Od 1. ledna 2026 Gruzie zavedla a na vstupu kontroluje povinné cestovní pojištění, které musí být v papírové či elektronické podobě předloženo v gruzínském nebo anglickém jazyce.

Pro cesty do Gruzie se nevyžaduje žádné povinné očkování, ZÚ Tbilisi však doporučuje očkování proti žloutence, tuberkulóze a vzteklině. Gruzie je zemí bezpečnou, ale jako v každé jiné zemi je důležité dodržovat základní zásady bezpečnosti, tj. neukazovat zbytečně peníze, nechodit v noci do odlehlých částí měst atd. Zvýšené opatrnosti je nutné dbát při pobytu v odlehlých horských oblastech, jejich rozsáhlost a izolovanost je občas podceňována. Pro aktuální informace doporučujeme sledovat varování/doporučení zveřejněná na webových stránkách MZV ČR. ZÚ Tbilisi varuje před cestami do Abcházie a Jižní Osetie. Oblasti jsou kontrolovány separatistickými režimy. Gruzínské instituce zde nepůsobí a rovněž Velvyslanectví ČR nemůže v případě nouze poskytnout efektivní pomoc. Situace v obou oblastech je nepřehledná. Vysoká jsou bezpečnostní rizika v důsledku kriminálních aktivit. Překročení hraničních přechodů z Ruské federace do Abcházie a Jižní Osetie jsou z hlediska Gruzie považovány za nelegální a jsou klasifikovány jako porušení zákonů Gruzie. V případě použití těchto přechodů hrozí cestovateli deportace z Gruzie, v horším případě trest odnětí svobody.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro české firmy mající zájem zaměstnávat v Gruzii své pracovníky z ČR (EU) nepředstavuje proces získání pracovního oprávnění zásadní administrativní zátěž. Gruzie neuplatňuje klasický systém pracovních povolení v evropském smyslu; zahraniční pracovníci zpravidla vstupují do země bez víza nebo na základě vízové výjimky a v případě dlouhodobého pobytu si následně vyřizují pobytové oprávnění (residence permit) navázané na pracovní nebo podnikatelskou činnost.

Zaměstnavatel je povinen oznámit zaměstnání zahraničního pracovníka příslušným úřadům a zajistit splnění daňových a registračních povinností. Proces je relativně rychlý a méně administrativně náročný než ve většině zemí EU, nicméně v posledních letech dochází k jeho mírnému zpřísnění, zejména v oblasti evidenčních povinností a kontroly pracovních vztahů.

Podrobné a aktuální informace o podmínkách zaměstnávání cizinců a získání pobytového oprávnění jsou dostupné na stránkách gruzínských vládních institucí (např. Revenue Service, Public Service Development Agency) nebo agentury Invest in Georgia.

5.9. Veletrhy a akce

Hlavním pořadatelem veletrhů regionálního významu v Gruzii je ExpoGeorgia na výstavišti Expo Georgia Exhibition Center v Tbilisi. Počet i rozsah veletrhů na tbiliském výstavišti je značně omezený, většina veletrhů je určena pro místní firmy a prodejce. Pořadatelem veletrhů v přímořském městě Batumi je ExpoBatumi.

Na období červen 2026 – květen 2027 jsou v Tbilisi plánovány tyto veletrhy:

• 5. – 7. června 2026 – WinExpo Georgia – Mezinárodní veletrh vína a lihovin (místo konání: Expo Georgia)
• 16. – 17. října 2026 – Real Estate Week – Realitní veletrh v Gruzii je přední událostí v oblasti nemovitostí, která sdružuje developery, investory, makléře a další klíčové hráče z místního i mezinárodního trhu (místo konání: Expo Georgia)
• 19. října 2026 – International Education Fair – Mezinárodní veletrh vysokoškolského a profesního studia, studia v zahraničí a studentských služeb (místo konání: Radisson Blu Iveria Hotel Tbilisi)
• 30. – 31. října 2026 – Tbilisi Book Days – Mezinárodní knižní veletrh a nejprestižnější kulturní událost v Gruzii (místo konání: Expo Georgia)
• 13. – 14. listopadu 2026 – International Exhibition for Agro, Food and Beverage and Food Processing Equipment – Mezinárodní výstava pro zemědělství, potraviny, nápoje a zařízení na zpracování potravin (místo konání: Expo Georgia)
• 26.–27. listopadu 2026 – Georgian Energy Exhibition and Forum – Gruzínská energetická výstava a fórum, globální platforma pro gruzínské a mezinárodní společnosti působící v energetickém sektoru (místo konání: Expo Georgia)
• duben 2027 – Caucasus Build – Mezinárodní specializovaný veletrh pro stavebnictví, renovace, vybavení a design (místo konání: Expo Georgia)

Nejvýznamnějším veletrhem v přímořském letovisku Batumi na Expo Batumi je ve dnech 4. – 6. prosince 2026 Batumi Build 2026 – Mezinárodní veletrh stavebních materiálů, technologií a nemovitostí.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky/Embassy of the Czech Republic
Chavchavadze 37, block VI 0162 Tbilisi Georgia
Tel.: +995-32-291 67 40/41/42/43 spojovatel
Tel.: +420 222 420 222 konzulární pohotovost
E-mail: tbilisi@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/tbilisi

Pracovní doba:

• pondělí – čtvrtek 8:15–17:00
• pátek 8:15–15:45

Konzulární hodiny:

• úřední hodiny konzulárního úseku pro veřejnost: pondělí až pátek 9:00–12:00 a 13:00–14:00
• příjem žádostí o krátkodobé vízum, tj. do 90 dnů: pondělí až pátek 09:00 –12:00
• výdej víz: pondělí až pátek 13:00 –14:00
• příjem žádostí o dlouhodobá víza a pobyty (nutná emailová registrace přes tbilisi_visa@mzv.gov.cz): pondělí až pátek 9:00–12:00
• legalizační agenda: pondělí až pátek (na základě telefonické domluvy)

CzechTrade Gruzie a Arménie (v prostorách Velvyslanectví ČR v Tbilisi)
Chavchavadze 37, block VI 0162 Tbilisi Georgia
ředitel p. Štěpán Jílek
Mobil: +995 595 512 187
E-mail: stepan.jilek@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/gruzie

Cesta z letiště

• cca 30 minut až 1hodina v závislosti na denní době, nejlepší je použít služeb Bolt (cena se pohybuje v rozmezí 30–50 GEL).

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Nouzová linka (policie, první pomoc, hasiči): 112
• MediClub Georgia (doporučená soukromá klinika), Tashkent st, Tbilisi, +995 322 251 991

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Zprávy, TV, rádio

• Civil Georgia – News from Tbilisi, Georgia www.civil.ge
• Formula tv.formula.ge
• Rustavi 2 Official Website www.rustavi2.com
• პირველი არხი – 1TV.GE
• Radio Free Europe/Radio Liberty www.rferl.org
• The Messenger – Georgia’s English Language Daily www.messenger.com.ge
• Státní informační agentura Abcházie www.apsnypress.info
• Tisková agentura «Interpressnews» www.interpressnews.ge
• Business News on BMG www.bm.ge
• Georgia Today www.georgiatoday.ge

Státní instituce (webové stánky ministerstev uvádíme v části 1.1)

• საქართველოს მთავრობა – მთავარი www.gov.ge
• Parlament www.parliament.ge
• Official website of the President of Georgia www.president.ge
• www.adjara.gov.ge

Obchod, ekonomika, statistika, konzultace

• საქართველოს სტატისტიკის ეროვნული სამსახური www.geostat.ge
• Georgia National Investment and Export Promotion Agency www.investingeorgia.org
• საქართველოს სავაჭრო სამრეწველო პალატა – Hospodářská komora www.gcci.ge
• America-Georgia Business Council www.agbdc.com
• Americká obchodní komora v Gruzii www.amcham.ge
• Business Ready (B-READY) www.worldbank.org
• veletrhy www.expogeorgia.ge
• Tbilisi Business Service Centre www.tbsc.ge
• Georgian Oil and Gas Corporation www.gogc.ge
• Ernst&Young www.ey.com
• Georgia (eu4business.eu) www.eu4business.eu/georgia
• EU-Georgia Business Council eugbc.net
• European Business Association www.eba.ge
• Georgian State Electrosystem www.gse.com.ge
• Gergian National Electricity Regulatory Commission www.gnerc.org
• Georgian National Tourism Administration gnta.ge
• Georgian National Communications Commission comcom.ge
• Mobilní operátor Magti www.magticom.ge
• Georgian Oil & Gas Corporation www.gogc.ge
• Enterprise Georgia www.enterprisegeorgia.gov.ge/en
• State Owned Investment Fund www.fund.ge
• National Bank of Georgia nbg.gov.ge

Různé informace

• TOP.GE – RATING www.top.ge
• Info-Tbilisi www.info-tbilisi.com
• The EBRD in Georgia www.ebrd.com/georgia.html
• IMF – Resident Representative Office in Georgia www.imf.org