Indie: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

Motorem růstu indické ekonomiky není na rozdíl od jiných rychle rostoucích zemí export, ale domácí spotřeba. Indie tak dlouhodobě vykazuje hluboké záporné saldo na obchodním účtu platební bilance, které dosahuje kolem 100 miliard dolarů ročně. Výrazně vyšší objem dovozů do Indie přitom mimo jiné ukazuje, že světoví exportéři se na indickém trhu ve srovnání s domácí konkurencí velmi dobře prosazují. Naopak indické firmy mají na zahraničních trzích zřejmě nižší konkurenceschopnost nebo se zatím „spokojí“ s rychle rostoucí poptávkou v Indii, která je vydatně živená hospodářským růstem. Rychle rostoucí indický trh je pro český export nepřehlédnutelnou příležitostí.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

 

▶ Automobilový průmysl

 V uplynulém finančním roce (duben 2018 až březen 2019) dosáhla celková roční výroba všech vozidel v Indii 30 915 420. Indický trh je charakterizován drtivou převahou prodejů dvoukolových vozidel, osobní automobily mají na výrobě podíl 13,5 %. Zpomalení indické ekonomiky v roce 2019 se projevilo v prudkém propadu prodejů motorových vozidel v některých měsících, zejména ve třetím čtvrtletí. Nicméně dlouhodobý trend je optimistický a je charakterizován zvyšováním ročních prodejů. Odhaduje se, že do roku 2020 bude automobilový průmysl v Indii třetím největším na světě po Číně a USA. Vláda předpokládá, že počet ročně vyrobených osobních automobilů se do roku 2026 zvýší na trojnásobek: 9,4 milionu kusů. Indie nabízí českým výrobcům zajímavé příležitosti. Zvyšuje se koupěschopná poptávka, ale zároveň se tato poptávka postupně kultivuje směrem ke kvalitě odpovídající našim, evropským standardům.  To často nutí indické podnikatele hledat v Evropě dodavatele, subdodavatele a nebo partnery s odpovídajícími technologiemi pro výrobní kooperaci.  Automobilový průmysl je dlouhodobě tahounem českých exportů do Indie, nicméně potenciál pro další růst a pro další pronikání českých výrobců na indický trh tu bezpochyby stále je.

▶ Civilní letecký průmysl

 V roce 2018 zaznamenala Indie meziroční 18,6 procentní růst počtu cestujících přepravených leteckou dopravou, když celkový počet pasažérů činil téměř 139 milionů. Stávající vládní politika rozvoje letecké dopravy chce vytvořit takové podmínky, aby se počet letenek zvýšil na 300 milionů v roce 2022 a dokonce 500 milionů v roce 2027. Indie se celkovým počtem prodaných letenek řadí mezi deset největších trhů na světě a má vizi stát se součástí vedoucí trojice pomyslného žebříčku. Přitom již v roce 2017 se počtem objednaných letadel, který převýšil 1 000 kusů, stala Indie třetím největším trhem na světě. Zvyšující se poptávka po letecké dopravě se promítá i do potřeby rozšiřování letadlového parku včetně letadel s nižší přepravní kapacitou, která jsou vyráběna v Česku a hodí se pro provoz v odlehlých a těžko dostupných oblastech. Údržba a oprava letadel se musí provádět v zahraničí, protože domácí servisní kapacita není dostatečná. Příležitost uplatnit se v Indii mají české firmy v doprovodných službách, včetně školení pilotů a dispečerů letového provozu. V příštích čtyřech letech budou místní aerolinky podle odhadu věcně příslušného Ministerstva potřebovat přes 5 000 pilotů. Šanci mají rovněž dodavatelé radarů, technologií pro letiště, ale i leteckých dílů a včetně motorů pro letecký průmysl.

▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

 Indie je třetím největším producentem uhlí na světě, a to po USA a Číně. Podle aktualizovaných údajů indické státní agentury „Geological Survey of India“ z dubna 2018 se indické zásoby uhlí odhadují na 319,020 mld. tun, čímž byl odhad oproti roku 2017 zvýšen o téměř 19 mld. tun a oproti roku 2006 o 227 mld. tun. Těžba plynu v posledním fiskálním roce zaznamenala mírný pokles, ve střednědobém horizontu však dle vládních prognóz dojde k nárůstu těžby i importu.

Hlavní příležitosti pro české firmy tkví v dodávkách strojů, strojních zařízení a vybavení pro těžbu (bagry, nakladače, nákladní vozy, cisterny, sklápěče, drtiče kamene, obalovací soupravy, důlní rypadla, válce a válcovácí stroje). Konkrétní poptávka dále spočívá v bezdrátových komunikačních systémech pro horníky, v systémech pro sledování pohybu osob pod zemí, technologie vedoucí ke zvýšení bezpečnosti při těžbě, technologie na alternativní spalování metanu, hydrogenační extrakce uhlí, zplyňování uhlí, karbonizace či dodávky a výstavba mořských těžebních plošin (ropa, plyn). Potenciální příležitost tkví i v poptávce po nákladních automobilech v těžebním průmyslu. Povrchové doly poptávají monitory sesuvu svahů hlušiny na haldách, ale třeba i tzv. sprinklery, kropící systémy pro snížení prašnosti. Projekty zplyňování podzemních zásob hnědého uhlí včetně studií proveditelnosti jsou další z velkých příležitostí, kde uplatnit české technologie. Do budoucna lze očekávat komparativní výhodu českých technologií, jelikož Indie při dobývání uhelných zásob bude nucena z části přikročit k hlubinné těžbě, se kterou má Česká republika zkušenosti. V neposlední řadě, Indie představuje příležitost pro dodávky investičních celků v petrochemickém průmyslu, např. plynovody, ropovody či celé rafinérie.

▶ Energetický průmysl

 Indická vláda v roce 2018 zvýšila cíl, dle kterého si vytyčila instalaci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2022 z původních 175 GW na nových 225 GW. Udržuje si tak pozici jedné z nejperspektivnějších zemí světa v rozvoji energetiky.

Energetický průmysl lze co do kvantity příležitostí považovat za jeden z oborů s největším potenciálem v Indii. Mnoho dodávek však do Indie míří z Číny a příležitostí, kde se zákazník nerozhoduje podle ceny, ale podle kvality, je o poznání méně. Dle indického vládního prognostického ústavu Niti Aayog se do roku

2040 zvýší spotřeba energie trojnásobně. Zároveň ale Indie nedisponuje určitými zdroji energetických surovin (ropa, plyn), orientace na obnovitelné zdroje je proto masivní. Obecně lze shrnout příležitost v oboru pro všechny výrobky s nálepkou „energeticky úsporných“. Jedná se opravdu o celou škálu pro- duktů, které lze prezentovat jako energeticky šetrné: LED žárovky, „smart“ systémy domácích a industriálních osvětlení, dopravní prostředky, hromadná doprava, atd.

Při výrobě elektrické energie je patrná vysoká poptávka zejména po fotovoltaických produktech, např.solárních panelech, a to volně stojících, ale rovněž střešních, včetně těch na vlakových vagonech. Stejně tak jsou poptávány fotovoltaické příslušenství a komponenty pro jejich finální montáž, ale i celé elektrárny včetně kombinovaných. Dále solární moduly a panely pro pohon vodních pump pro zavlažování. To představuje perspektivní obor pro výrobce velkých solárních parků, ale i malých jednotek typu veřejného osvětlení na solární pohon či off-grid systémů pohánějící spotřebiče domácností, škol či odlehlých vesnic. Jaderná energetika není předmětem veřejných tendrů, nicméně v říjnu 2010 si Indie předsevzala ambiciózní plán dosáhnout v roce 2030 kapacity jaderných elektráren 63 GW. 4 bloky o výkonu 700 MW jsou ve výstavbě a mnoho dalších je v přípravě. Příležitost pro Česko spočívá spíše ve výzkumu. Termální elektrárny jsou v Indii zastaralé a často funkční na sovětských systémech. Firmy vyrábějící efektivní turbíny, chladící věže či technologie na odsíření zaznamenávají poptávku po jejich výrobcích, ačkoli v některých případech Indie od výstavby nových termálních bloků upouští.

Velké vodní díla i malé hydroelektrárny doplácí na zdlouhavý a byrokratický schvalovací proces, nicméně turbíny patří mezi další poptávané produkty. Příležitost představují i „větrná pole“, jejichž rozvoj je v Indii velký. Kromě vlastních větrníků se jedná i související produkty typu měřících zařízení.  Příležitosti v Indii mají i firmy z oblasti distribuce elektrické energie. Sloupy vedení, elektrokeramika, ale také tzv. „Smart Grids“ patří mezi nejpoptávanější. V oblasti plynu má Indie zájem o chytrá měřidla plynu, software či příslušenství v podobě handsetů pro odečty.

▶ Chemický průmysl

 Podle nových analýz společnosti Tata by měla výroba chemikálií v Indii do roku 2022 díky průměrnému 9% růstu překročit hranici 300 mld. USD ze současných 163 mld. USD. Indický chemický průmysl je v současnosti 4. největší v Asii a 6. na světě (po USA, Německu, Číně, Japonsku a Koreji). I díky velmi nízké průměrné spotřebě domácí poptávky představuje chemický průmysl významný potenciál pro zahraniční investory a dovozce i s ohledem na relativně nízké zatížení cly.  Odborníky z oblasti chemického průmyslu je očekáván zejména nárůst spotřeby léčiv a s rozvojem intenzivního zemědělství také používání chemických hnojiv a agrochemických produktů. V českém vývozu se tradičně prosazují některé chemikálie, které jsou určené pro další průmyslové zpracování, například v elektrotechnickém průmyslu.

▶ ICT

 Indie je ICT velmocí a bilance obchodu s ICT produkty to jen potvrzuje. Příležitost pro české firmy spočívá zejména ve spolupráci v oblasti e-commerce, start-upů či „netradičních“ odvětví typu monitoringu reliéfu s propočty založenými na souřadnicích GPS. Stále větší význam je přikládán oblasti kybernetické bezpečnosti, jelikož Indie představuje významnou cílovou skupinu, ale i významnou studnici talentů a zdrojů v oblasti kybernetické ochrany. Zdravotnická střediska a nemocnice vyžadují speciální software pro obsluhu svých zařízení. Další oblastí, kde lze spatřit příležitost pro český ICT sektor jsou řídící infrastrukturní systémy, zejména pokud jde o leteckou či železniční dopravu či pro koncepty tzv. „chytrých měst“, kde Indie poptává chytrá řešení. Vláda Indie vyhlásila program na jejich podporu a cíleně podporuje  více  než  100  z nich s cílem automatizace, digitalizace a zefektivnění městských služeb a činností, včetně městské hromadné dopravy, odpad. hospodářství, parkování, energetických úspor, fungování veřejné správy a komunikační platformy při styku s veřejností. Příležitostí pro české firmy představuje i vývoj her a filmový průmysl. Vláda slibuje také zavedení vysokorychlostního internetu do každé vesnice, což znamená příležitost pro výrobce datových a optických kabelů. Perspektivní jsou i služby spojené se vzdáleným přístupem a datovými uložišti či datovými centry. Příležitosti v Indii naleznou i dodavatelé virtuálních trenažerů různých druhu (armáda, civilní letectví).

▶ Kovozpracovatelský průmysl

 Indie patří dlouhodobě k největším dovozcům oceli na světě a ročně dováží až 2 mil tun oceli. Mimo jiné se do Indie dováží významné množství nástrojové oceli. Indická vláda v tomto směru projevila zájem o transfer českých technologií výroby nástrojové oceli. S úspěchem se na indickém trhu prosazovaly v uplynulém období například české vývozy ocelových nádob na plyn nebo spojovacích kovových prvků. Uplatnění přitom v příštích letech mohou na indickém trhu hledat i dodavatelé investičních celků, strojních zařízení, technologií a služeb pro ocelářství a metalurgii. Podle Ministerstva oceli Indie by se měla spotřeba oceli v přepočtu na obyvatele v Indii v letech 2030–2031 zvýšit na 160 kg. Podle analýzy publikované příslušným ministerstvem si zvýšení výrobních možností oceláren na 300 mil. tun vyžádá investice přibližně 128 mld. USD. Z toho 22 mld. USD připadne na dovážené stroje a strojní zařízení. K tomu je třeba přičíst 0,5 mld. USD ročně na dovoz náhradních dílů.

▶ Obranný průmysl

 Indie je největším dovozcem zbraní na světě. Ve fiskálním roce 2018-2019 se Indie zařadila do pětice zemí s nejvyššími ročními výdaji na obranu. Meziročně se armádní rozpočet zvýšil v roce 2019-2020 o 6,9 % na 44,8 mld. USD. Odhaduje se, že více než polovinu zbraní a zbraňových systémů dodaly v posledních letech zahraniční výrobci. Příležitost k uplatnění mají špičkové české technologie, které se prosazují celosvětově – například radiolokátory. Stejně tak mají šanci české firmy s nabídkou modernizace techniky ruské provenience. Politické ambice Indie a situace na severních hranicích vytvářejí tlak na posilování bojeschopnosti a tím i na vyšší výdaje na nákup techniky. Indická vláda do značné míry liberalizovala příliv přímých zahraničních investic do domácího obranného průmyslu a zrychlila vydávání povolení na zbrojní výrobu soukromým firmám s cílem umožnit vytváření společných podniků se zahraničními partnery. Smyslem je podpořit přísun moderních zahraničních technologií a zajistit si bezpečnější přísun dodávek obranné techniky tím, že se bude vyrábět přímo v Indii. Nákupní politika upřednostňuje mezinárodní výrobní spolupráci před dovozy a byla upravena v souladu s vládní iniciativou Make in India. Celá řada indických, především soukromých a v mnoha případech kapitálově silných firem vidí v tomto oboru příležitosti a je připravena se zahraničními partnery zakládat společné podniky a spolupracovat na bázi technologické kooperace.

▶ Sklářský a keramický průmysl

Zvyšování životní úrovně a rostoucí počet zákazníků ve střední příjmové třídě vytvářejí dodatečnou poptávku po kvalitnějších dekorativních výrobcích ze skla. Indičtí zákazníci vyhledávají tradiční vzory, ale také moderní designové kusy. České sklářské firmy přitom věnují indickému trhu tradičně velkou pozornost. Dlouhodobě se zde prosazují skleněné komponenty používané na oděvech a nabízena je i skleněná bižuterie pocházející z českých skláren. Výstavba reprezentativních rezidenčních komplexů, nákupních center, luxusních hotelů a nových letištních hal dává prostor pro velkoprostorové sklářské instalace, jež české firmy dokázaly v mnoha případech úspěšně realizovat. Zájem je o tradiční i moderní skleněná svítidla a čeští exportéři této poptávce vycházejí vstříc. V posledních letech se mimo jiné posílila přítomnost českých firem na indickém trhu. České sklářské společnosti zde založily své pobočky a ve spolupráci s indickými partnery se prezentují ve stálých prodejních prostorách.

▶ Služby

V oblasti finančních služeb je česká přítomnost na indickém trhu díky realizované investici poměrně zřetelná. K dalším perspektivním oblastem služeb, kde se české firmy mohou uplatnit, patří zejména cestovní ruch a dopravní služby, zejména v letectví. Velký potenciál má i školství, pokud jde o přijímání indických studentů na české vysoké školy. Indii patří jedno z předních míst v počtu studentů vysílaných ke studiu do zahraničí (tradičně do Velké Británie, ale nově také ve velké míře do USA, Kanady, Austrálie atd.). Česko nabízí indickým studentům studium v angličtině, zejména pokud jde o lékařství, chemii, zemědělství, ekonomii a technické obory. Poptávky po službách byly rovněž registrovány v oblasti architektury či PR a mediálních služeb.

▶ Strojírenský průmysl

České strojírenství má v Indii vynikající pověst a díky dobrým zkušenostem Indové českým strojům obecně důvěřují. Oceňují jejich kvalitu a také robustnost, protože české stroje snesou horší zacházení v obtížných klimatických podmínkách. Indický zákazník je velmi citlivý na cenu a české stroje pro něho představují zajímavou kombinaci kvality a ceny. Indický průmysl se podílí 17 % na tvorbě HDP země. Vládní iniciativa Make in India má mj. ambiciózní cíl do roku 2022 průmyslovou produkci zvýšit až na 25 % a nahradit tak velký objem dovozů domácí produkcí. Podpora rozvoje domácího průmyslu se projevuje mj. tím, že zahraniční dodavatelé, kteří jsou připraveni technologicky spolupracovat s indickými průmyslovými podniky a alespoň částečně dodávanou produkci vyrábět v Indii, jsou při zadávání velkých zakázek preferováni. Současně se mohou státní a soukromé podniky opřít o vládní podporu v oblasti nákupu strojního zařízení v rámci iniciativy Make in India. Některé české strojírenské společnosti vycházejí této vládní iniciativě vstříc a v posledních letech začaly vyrábět alespoň částečně přímo v Indii s tím, že klíčové komponenty jsou dodávané z Česka. Výhodou je nejen levná pracovní síla a zkrácení vzdálenosti k zákazníkům, ale i možnost lokálního outsourcingu a překonávání některých celních překážek.

▶ Textilní a obuvnický průmysl

 Perspektivy textilního průmyslu jsou s ohledem na výrobní schopnosti Indie omezené. Existují ale „skuliny“ na trhu, které představují možnosti uplatnění, zejména u technologicky vyspělých produktů. Těmi jsou myšleny zejména nanotextilie, včetně speciálních, určených pro zdravotnický průmysl. Dodavatelské možnosti rovněž existují v technických a průmyslových textiliích, dále dodávky pro automobilový průmysl ve formě polstrování, výplní, koberců. Perspektivní jsou i ochranné oděvy, pracovní oděvy či oděvy pro personál. Mezi speciální produkty, po kterých je evidována poptávka dále náleží nehořlavé záclony, ložní  prádlo či vybavení pro hotely. V segmentu nejkvalitnějších látek hledají indické společnosti dodavatele s konkurenceschopnější cenou než od tradičních italských partnerů, ačkoli se nejedná o významné množství.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

 V Indii existují různé vládní podpůrné programy s alokací cca 2 mld. €, které jsou zaměřeny na oblast vodohospodářství a související sektory (např. Čistá Ganga, Čistá Indie a Chytrá města), stále větší roli v tomto oboru však hraje iniciativa Evropské komise s cílem podpořit společnosti členských států Evropské Unie ve snadnějším přístupu na indický trh. Největší potenciál skýtají příležitosti v oblasti zavlažování solárně poháněnými pumpami, mikrozavlažování, protipovodňová ochrana, dále služby spojené s udržením kvality podzemních vod, dále odborné studie týkající se zásob vody. Znečištění vodních toků a způsob úprav jejich vod stejně jako odpadních vod představuje další významnou oblast, na které mohou participovat české společnosti (mobilní úpravny vody, mobilní zařízení na čištění a desalinaci vody, stacionární čistírny odpadních vod, zařízení na zamezení ztrát vody při distribuci, technologie vedoucí k šetrnějšímu využití vody, a to na spotřebitelské i průmyslové úrovni). Všechny uvedené podoblasti pak mají z hlediska příležitostí společného jmenovatele – software, sběr, vyhodnocení dat, vzdělávání a budování kapacit a v neposlední řadě výzkum, vývoj a transfer technologií v oblasti vodohospodářství.

Co se týče odpadového hospodářství, Indie stále představuje velký nevyužitý potenciál. Jsou to zejména projekty na spalování komunálního odpadu a využití tepla a elektřiny takto získané. Perspektivní jsou rovněž technologie vedoucí k snížení emisí, znečištění ovzduší, prevence i následující opatření, včetně měřících zařízení a software.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

 Zdravotnictví má v Indii rozdílnou úroveň a příležitosti pro firmy ze zdravotnictví a farmaceutiky představují jak státní, tak soukromé, ale i další instituce (např. armáda). Maje na paměti silnou pozici Indie ve výrobě generik i alternativní medicíny (Ajurvéda, bylinné přípravky), potenciál představují léky, které si Indie zatím neumí sama vyrobit.  Další kapitolou je zdravotnické zařízení a vybavení pro nemocnice (existují i řetězce s celoindickou působností a obrovským nákupním potenciálem), které poptávají lékařské přístroje. Významnou příležitost dále představují stlačené plyny v láhvích používané ve zdravotnictví.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

 Zemědělství v Indii zaměstnává téměř polovinu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Vláda podporuje rozvoj organického zemědělství a snaží se tak přispět ke snižování objemu používaných chemických hnojiv. Velkým problémem je zajištění zavlažování rozsáhlých ploch při racionálním využívání vodních zdrojů. Nicméně se postupně daří ve vyšší míře používat moderní mechanizaci, zvyšovat výnosy na hektar a minimalizovat ztráty. Šanci tak mají dodavatelé moderních technologií do zemědělství.

Potravinářství se může díky rostoucímu počtu obyvatelstva opřít o zvyšování poptávky. Zlepšující se životní úroveň se promítá do změny spotřebitelských vzorců a větší šanci tak mají stále více západní potraviny, například cereálie. Se změnou životního stylu souvisí i rostoucí obliba chovu domácích zvířat, psů a koček. Významně vzrostl v posledních letech vývoz krmiva pro psy a kočky z EU do Indie. Zájem je v Indii také o kvalitní bílý mák, který se pěstuje v Česku. Indie dováží celou řadu zemědělských komodit, včetně například jablek, obilí a luštěnin.

Z hlediska českých vývozních položek v potravinářství je jistě zajímavé například pivo, které v Indii patří k nejoblíbenějším alkoholickým nápojům. Indické pivovary produkují pivo „mild“ (4–5 % alkoholu) a ve větší míře pak piva „strong“ (6–8 % alkoholu), které se prodává často v lahvích o objemu 650 ml. Clo na dovoz piva a ostatních alkoholických nápojů je velmi vysoké, což je jeden z důvodů, proč velké nadnárodní pivovarnické skupiny mají pivovary přímo v Indii. Potenciál prodeje českého piva v Indii je velký, neboť existuje poměrně slušné povědomí o Česku jako pivní velmoci. Velkou šanci uspět na indickém trhu mají čeští pěstitelé chmelu a úspěchy zde zaznamenali i dodavatelé technologií a služeb do pivovarů a minipivovarů.

▶ Zpracovatelský průmysl

Konkrétně jde především o dřevozpracující a papírenský průmysl. Dřevo jako surovina má v Indii stále mnohem širší uplatnění než v průmyslově vyspělých zemích. Je důležitým materiálem v celé řadě oborů od výroby nábytku až po stavebnictví. Zpracování dřeva má vazbu i na papírenský průmysl, který má před sebou velmi dobrou perspektivu, protože spotřeba papíru na obyvatele je v Indii hluboce pod průměrem vyspělejších zemí. Šanci uspět však mají i firmy s technologiemi využití dalších zdrojů při zpracování, zejména odpadních částí z cukrové třtiny (melasa) či sklizně rýže. 

▶ Železniční a kolejová doprava

 Indie zažívá „boom“ železniční a městské kolejové dopravy. Rozvoj infrastruktury se týká vyhrazení speciálních koridorů pro nákladní železniční dopravu a s tím spojené projekty na výstavbu. Probíhá rovněž intenzivní elektrifikace a výstavby dvou paralelních kolejových tratí namísto sólových. Poptávka je dále po výstavbě/přestavbě nádraží. Projekty tramvajové dopravy jsou ve fázi studii proveditelnosti v Dillí, které jsou poptávány municipálními orgány. Rozvoj metra v Indii je obrovský a téměř každý měsíc je v některém z indických měst otevřena celá či část linky metra. Z infrastrukturního hlediska to znamená příležitost nejen pro dodavatele tratí, elektronického a zabezpečovacího zařízení, signalizačního a komunikačních technologií, ale i celých souprav či jejich částí. Opakovaně je registrován zájem po automatických bezpečnostních dveřích na nástupištích. Velký potenciál mají dále turnikety, prodejní a výdejové stroje na lístky či žetony. Kamerové a CCTV systémy patří mezi další často poptávané zakázky.

Indické železnice jsou 3. největší zaměstnavatel na světě, mají 4. nejdelší síť na světě a zastaralou infrastrukturu, která zoufale potřebuje obnovu. V souvislosti s růstem střední třídy a potřebě se  přepravovat, pak představuje železniční doprava významný potenciál, představující příležitost pro české exportéry. Poptávka po kolejnicích patří mezi nejhmatatelnější. Obdobně jako u městských kolejových systémů, telekomunikační, signalizační, zabezpečovací a elektronické systémy tvoří páteř příležitostí v infrastruktuře, společně s projekčními pracemi inženýrských železničních firem. Indická železnice prochází obdobím velkého růstu. Vysokorychlostní železnice jsou plánovány na několika trasách včetně koridoru Dillí–Agra. Mezi Mumbaí a Ahmedabádem se staví další vysokorychlostní trať.

V rámci kolejových vozidel se pak jedná jak o nákup nových, tak modernizaci stávajících vozů a lokomotiv. Konkrétní vybavení s největšími příležitostmi představují světla a technologie do mlhy, sedačky, automatické dveře, detektory vadných kolejnic, sací systémy toalet, kvalitní lité podlahy, interiéry a mnoho dalších komponentů, jejichž funkce se dají shrnout do 4 oblastí: zvýšení bezpečnosti, zvýšení komfortu, zvýšení přepravní kapacity a zvýšení přepravní rychlosti. Určitá poptávka byla zaznamenána na přestavbu lokomotiv na tzv. dual-fuel pohon (diesel a CNG). Brzdové systémy jsou poptávány napřímo i jakou součástí subdodávek, ačkoli často v počtu, který je splnitelný pouze minimem uchazečů. Z indické strany začíná být zřetelný i zájem o výzkum a vývoj v oblasti železnice a také ve výměně zkušeností, získání know-how a navázání spolupráce na poli inovací. Trakce, trakční pohony a lokomotivy jsou předmětem velkého zájmu mnoha subjektů.

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Energetický průmysl

HS 8406 – Parní turbíny

HS 8411 – Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

HS 8402 – Parní kotle zvané „na přehřátou vodu“

HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8481 – Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj.

Chemický průmysl

HS 4702 – Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění

HS 2808 – Kyselina dusičná, směs kyseliny sírové a dusičné

HS 2916 – Nenasycené acyklické a cyklické monokarboxylové kyseliny

HS 3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

HS 3103 – Minerální nebo chemická hnojiva fosforečná

HS 3809 – Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení ap.

HS 3823 – Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy

Strojírenský průmysl

HS 8426 – Lodní otočné sloupové jeřáby; mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, aj. vozíky

HS 8428 – Ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

HS 8429 – Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8455 – Stolice tratě válcovací válce pro ně

HS 8457 – Centra obráběcí, stroje obráběcí, stavebnicové

HS 8458 – Soustruhy pro obrábění kovů

HS 8459 – Obráběcí stroje pro vrtání, vyvrtávání, frézování ap., ne soustruhy

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 9999 – Těžební zařízení

HS 2711 – Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky

HS 2709 – Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové

ICT

HS 8537 – Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a. základny pro el. ovládání

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9018 – Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 3003 – Léky (kromě zboží čísel 3002, 3005 nebo 3006) sestávající ze dvou nebo více složek smíchaných k terapeutickým nebo profylaktickým účelům, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej

HS 3005 – Vata, gáza, obinadla a podobné výrobky (například obvazy, náplasti, zábaly), impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej k léčebným a chirurgickým účelům a pro účely zubního nebo veterinárního lékařství

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 2203 – Pivo ze sladu

HS 0105 – Drůbež

HS 1001 – Pšenice

HS 1004 – Oves

HS 1210 – Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin

HS 1207 – Ost. olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené

HS 0808 – Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé

HS 2309 – Přípravky používané k výživě zvířat

HS 8432 – Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví nebo lesnictví, k přípravě nebo obdělávání půdy; válce na úpravu trávníků nebo sportovních ploch

Obranný průmysl

HS 8710 – Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová

HS 9301 – Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

HS 9302 – Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

Vodohospodářský a odpadní průmysl

HS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8421 – Odstředivky, odstředivé ždímačky; stroje k filtrování, čištění kapalin nebo plynů

CPA 37 – Služby související s odpadními vodami

Sklářský a keramický průmysl

HS 7013 – Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, pro výzdobu aj. účely

HS 7018 – Skleněné korálky, imitace perel, imitace drahokamů ap. zboží ze skla, jn. než bižuterie

HS 9405 – Svítidla a osvětlovací zařízení, včetně reflektorů a světlometů

Zpracovatelský průmysl

HS 2713 – Ropný koks, ropné živice a ost. zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů

HS 4408 – Listy na dýhování, překližky, ap., rozřezané, krájené nebo loupané ap., ‹6 mm

HS 4702 – Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění

HS 4806 – Rostlinný pergamen, nepromastitelné papíry, pauzovací papíry aj.

HS 4812 – Filtrační bloky a desky z papíroviny

HS 4907 – Nepoužité poštovní ap. známky; akcie, dluhopisy ap. cenné papíry

Textilní a obuvnický průmysl

HS 5407 – Tkaniny z příze z hedvábí syntetického

HS 5509 – Příze z vláken střižových chemických

HS 5607 – Motouzy, šňůry, provazy a lana, splétané, impregnované, potažené ap. kaučukem nebo plasty

Automobilový průmysl

HS 8703 – Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob

HS 8702 – Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče

HS 8704 – Motorová vozidla pro přepravu nákladu

HS 8706 – Podvozky (chassis) vybavené motorem, pro motorová vozidla čísel 8701 až 8705

Železniční a kolejová doprava

HS 8601 – Lokomotivy a malé posunovací, závislé na vnějším zdroji proudu nebo akumulátorové

HS 8606 – Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu

Civilní letecký průmysl

HS 8802 – Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě

HS 8526 – Přístr. radiolok. ap., radiové, pro řízení dálkové

HS 8411 – Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

Kovozpracovatelský průmysl

HS 7214 – Ost. tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli

HS 7227 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z ost. legované oceli

HS 7228 – Ost. tyče a pruty z ost. legované oceli

HS 7305 – Ost. trouby a trubky › 406,4 mm, ze železa nebo oceli

HS 7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Služby

CPA 85.42 – Služby v oblasti terciárního vzdělávání

CPA 55 – Ubytovací služby

CPA 64 – Finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování

 

Analýzu nejperspektivnějších exportních položek naleznete také v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

 

Exportní financování

EGAP v Indii v minulých deseti letech pojistil 37 případů v hodnotě 38,7 miliardy korun. S podporou pojištění od EGAP firmy nejčastěji vyvážely strojní zařízení pro speciální průmyslová odvětví. Indie je dlouhodobě politicky i ekonomicky stabilní zemí se značným potenciálem pro české vývozce. Klienti EGAP sice využívají především pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti se získáním či plněním smlouvy o vývozu českým vývozcem, nicméně pojistit lze i platební rizika významných indických bank.

 

Investice

S liberalizací investičních pravidel se v Indii otevírá prostor pro investiční projekty českých firem. První velkou českou investicí v Indii je výstavba a vybavení závodu na výrobu automobilů Škoda v Aurangabádu ve státě Maharáštra. V polovině roku 2018 společnost Škoda Auto oznámila, že přebírá vedení výrobních a obchodních aktivit koncernu Volkswagen v Indii a do výroby, vývoje automobilů a do rozšiřování obchodní sítě bude v následujících letech investovat 1 mld. eur. V dubnu 2016 byl v Aurangabádu slavnostně otevřen závod společnosti Bonatrans na výrobu železničních kol a dvoukolí. V roce 2017 vyrobil první stroje (dlouhotočné automaty) ve společném podniku v Indii Tajmac ZPS. Do Indie však směřují i investice středních firem, jako například výrobce interiérových příček LIKO-S.

Z hlediska počtu vytvořených pracovních míst je největším investičním projektem v Indii založení dceřiné společnosti HomeCredit ze skupiny PPF, která rozšiřuje svůj podíl na trhu a svou sítí poboček pokrývá rozsáhlé území Indie.

Podíl českých investic v Indii tak postupně roste. Na celkových přímých zahraničních investicích Indie je ovšem zatím nepatrný. Řada českých firem si však uvědomuje, že investicí do výrobního závodu v Indii může překonat řadu dovozních bariér. Indický trh je velmi uzavřený a obtížně přístupný. 

Některé české firmy se na komplikovaném indickém trhu prosazují ve spolupráci se indickými partnery v rámci společných podniků, do nichž vkládají technologie a know-how, přičemž indický partner nabízí vybudované zázemí, distribuční síť, znalosti místních specifik a kapitál. Z hlediska zajímavých odvětví je vidět velký zájem o solární elektrárny. Velký potenciál však má i zemědělství a potravinářství, které je předmětem zájmu zahraničních investorů. Indičtí podnikatelé mají velký zájem o spolupráci formou transferu technologií ve strojírenství, obranném a leteckém průmyslu. V obranném průmyslu se mění vládní politika a příležitost mají velké indické společnosti, které dlouho čekaly na příslušné licence na výrobu zbraní a zbraňových systémů. Trvá zájem zahraničních investorů o automobilový průmysl, který se opírá mimo jiné o rostoucí kupní sílu a obnovený růst prodejů osobních automobilů v posledních letech.

Státní sektor má v Indii stále velký podíl na domácí ekonommice a indicá vláda postupně některé státní společnosti privatizuje. Lze očekávat investiční příležitosti v řadě odvětví, kde dosud dominovalo státní vlastnictví, jako například v bankovnictví nebo v obranném průmyslu. 

S cílem lákat zahraniční investory do Indie zpracovala vládní agentura na podporu investic Invest India přehled perspektivních sektorů v Indii a dále hodnocení snadnosti podnikání v jednotlivých svazových státech Indie.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

 
 

Název akce

Stručný popis

Termín

Účast na veletrhu SATTE

Prezentace České republiky jako příjezdové destinace na významném veletrhu cestovního ruchu v Dillí

leden

Účast českých firem na veletrhu DEFEXPO

Ve spolupráci s MO ČR a s agenturou CzechTrade, DEFEXPO veletrh obranného průmyslu, Lucknow, únor 2020

únor

Podnikatelské fórum se zeměmi střední a východní Evropy

Prezentace obchodních a investičních příležitostí v rámci česko-indických vztahů na podnikatelském fóru pořádaném Obchodní a průmyslovou komorou MIICCIA.

únor

Prezentace českého vysokého školství a ČR jako turistické destinace

Účast velvyslanectví formou výstavního stánku na veletrhu pořádaném nadací „CD Foundation“

únor

Zajištění české prezentace na IESS

Prezentaci českého strojírenství na veletrhu IESS v Coimbatore ve spolupráci CzechTrade s podporou MPO ČR a velvyslanectví

březen

Prezentace českých potravinářských technologií

Prezentace českých firem dodávajících potravinářské technologie ve spolupráci s MZe ČR a agenturou CzechTrade

listopad

Oborová mise do Indie zaměřená na odpadové hospodářství a úpravu vody

Podnikatelská mise se zaměřením na oblast odpadového hospodářství a úpravy vody v Dillí

druhé pololetí

Prezentační akce společně s Honorárním konzulátem Čennaí

Společné akce v Čennaí s cílem podpory spolupráce v energetickém sektoru, obranném průmyslu, cestovním ruchu, v oblasti vodních sportů či ochraně kulturních památek

druhé pololetí

Prezentace českých kosmických technologií

Zajištění podnikatelské mise a účasti na veletrhu „Bengaluru Space Expo“ ve spolupráci s MD ČR, Czech Space Alliance a agenturou CzechTrade

druhé pololetí

Účast českých firem na veletrhu ACETECH

CzechTrade zajistí prezentaci českých firem na stavebním veletrhu ACETECH ve dnech 23.- 25. 10. 2020 v Mumbaí

říjen

Prezentace českých důlních společností na veletrhu v Kolkatě

Podpora podnikatelských aktivit českých firem z těžařského sektoru v rámci plánovaného veletrhu

říjen

Zapojení českých podnikatelských subjektů do programu B2B ČRA

Propagace programu rozvojové spolupráce B2B vyhlašovaného ČRA v Indii a v přiakreditovaných zemích. Spolupráce s ČRA a MZV na výběru a na monitorování realizace programu

leden – říjen

Implementace plánu Programu vědecko-technické spolupráce

 

Po vyhodnocení projektových návrhů – pokračování podpory subjektům na obou stranách s cílem propojovat české a indické subjekty se zájmem o spolupráci

 

leden – říjen

India Europe 29 Business Forum

 

Ve spolupráci s českými firmami – zajištění účasti ČR na každoročním podnikatelském fóru, které se koná pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí Indie

 

druhé pololetí

Bengal Global Business Summit 2020

 

Účast na stěžejním podnikatelském fóru ve svazovém státě Západní Bengálsko a zajištění podpory českým firmám

 

druhé pololetí

EHEF (European Higher Education Fair)

Prezentace českého vysokého školství v rámci virtuálního veletrhu pořádaného Delegací EU v Dillí

druhé pololetí

Prezentace studijních příležitostí v ČR

Seminář pořádaný velvyslanectví v prostorách zastupitelského úřadu ve spolupráci s českými vysokými školami

druhé pololetí

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem