MZV: Souhrnná teritoriální informace

Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí světa s populací přesahující dnes 287 milionů obyvatel a podílí se přibližně 33 % na celkovém HDP sdružení ASEAN. Kombinace dlouhodobého hospodářského růstu a relativní politické stability podporuje ambici země zařadit se do skupiny pěti největších světových ekonomik do roku 2045, jak předpokládá strategický dokument „Zlatá Indonésie 2045“. Růst ekonomiky je tažen zejména domácí spotřebou, avšak Indonésie zároveň představuje významného aktéra na globálním komoditním trhu, zejména v oblasti vývozu uhlí, niklu, palmového oleje a dalších surovin. Vláda dlouhodobě realizuje záměr zvýšit konkurenceschopnost domácí výroby a orientovat vývoz na produkty s vyšší přidanou hodnotou (tzv. downstreaming). Tento cíl však vyžaduje prohloubení reforem napříč sektory a odstranění překážek, jako jsou přetrvávající protekcionismus, složitá byrokracie a časté regulatorní změny. I přes snahy o liberalizaci trhu zůstává státní sektor silným aktérem a regulátorem.

Indonésie si udržuje status regionální mocnosti Indo-Pacifiku. Po zkušenosti s asijskou finanční krizí v roce 1998, kterou překonala za autoritářského režimu Nového řádu, se země postupně transformovala v pluralitní demokracii s aktivní a mnohovektorovou zahraniční politikou. Indonésie je členem hlavních regionálních a mezinárodních organizací, nově zahájila přístupová jednání s OECD a od ledna 2025 je oficiálně součástí skupiny BRICS. V rámci ASEAN usiluje o pozici konsenzuálního lídra a v otázce Myanmaru prosazuje mírové řešení s důrazem na ochranu civilistů. Prezident Prabowo Subianto ve své politice plně navazuje na ekonomicko-rozvojový kurz a v rámci své osmidílné vize Asta Cita klade důraz na soběstačnost v potravinách a energetice, rozvoj obranného průmyslu, infrastruktury, digitalizaci služeb a tvorbu pracovních míst. Jeho administrativa viditelně posiluje roli státu v hospodářství s důrazem na národní bezpečnost a kontrolu strategických zdrojů.

Indonésie dále pokračuje v krocích směřujících k dohodě o volném obchodu (CEPA) s Evropskou unií. Význam této dohody vzrostl v kontextu globálních obchodních napětí a nejistoty ohledně angažmá USA ve světové obchodní politice. Samotné vyjednávání textu smlouvy bylo úspěšně ukončeno v září 2025. V současné době probíhá proces právního čištění a překladů, po čemž bude následovat formální ratifikace na obou stranách. Očekává se, že dohoda vstoupí v platnost 1. ledna 2027.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Indonésie (346.31 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Indonéská republika / Republik Indonesia (indonésky) / Republic of Indonesia (anglicky)

Politický systém a vedení: Indonésie je prezidentskou republikou. Vznik státu se datuje k roku 1945, kdy byla vyhlášena nezávislost na Nizozemsku. Původně centralizovaný unitární stát zrealizoval počínaje rokem 2001 zásadní decentralizační reformu, díky níž mnoho pravomocí i finančních zdrojů přešlo z ústřední vlády na nižší administrativní celky (provincie a okresy). V dubnu 2024 byl prezidentem zvolen bývalý ministr obrany Prabowo Subianto, který do úřadu nastoupil 21. října 2024. Jeho viceprezidentem je Gibran Rakabuming Raka, syn předchozí hlavy státu Joko Widoda.

Složení vlády: Prabowova vláda, známá jako Kabinet Merah Putih (Rudobílý kabinet), je s 48 ministerstvy a 56 náměstky největší od roku 1966. Zahrnuje 7 koordinačních ministerstev, která dohlížejí na klíčové oblasti, jako jsou bezpečnost, ekonomika, infrastruktura, lidský rozvoj a potravinová bezpečnost. Tato robustní struktura má za cíl zefektivnit řízení komplexních agend a posílit meziresortní koordinaci.

Politická orientace: Vládní koalice zahrnuje široké spektrum politických stran, což zajišťuje stabilní většinu v parlamentu. Klíčovou roli hraje strana Gerindra prezidenta Prabowa Subianta, která reprezentuje nacionalisticky orientovaný a pragmatický směr s důrazem na silný stát, bezpečnost, ekonomický rozvoj a sociální stabilitu, při respektování principů „Pancasila“. Strana PDI-P, dříve dominantní síla vedená Megawati Sukarnoputri, se nachází mimo vládu a její vliv je v současnosti omezenější, přesto nadále reprezentuje sekulárně‑nacionalistický proud navazující na odkaz prezidenta Sukarna. Politický život v zemi se opírá o státní ideologii „Pancasila“, která definuje pět základních principů: víru v jednoho boha, spravedlivou a lidskou společnost, jednotu Indonésie, demokracii založenou na konsensu a sociální spravedlnost pro všechny.

Hlavní směry politiky a hospodářství: Prezident Prabowo navazuje na hospodářskou transformaci zahájenou jeho předchůdcem. Jeho osmidílná vize Asta Cita klade důraz na rozvoj zpracovatelského průmyslu (downstreaming), potravinovou a energetickou soběstačnost, investice do obrany a infrastruktury, tvorbu pracovních míst a podporu malých a středních podniků. Hlavním cílem vládní agendy je akcelerovat růst HDP až na 8 % ročně, což má zemi dovést mezi světové hospodářské velmoci.

Vnitrostátní vývoj: V posledních třech dekádách prošla Indonésie turbulentním vývojem. Dokázala úspěšně absorbovat přechod od autoritářského vojenského režimu k pluralitní demokracii, překonat devastující dopady asijské finanční krize z roku 1998, vlnu teroristických útoků i dřívější etnicko-náboženské konflikty. Určitý konfliktní potenciál a bezpečnostní rizika zůstávají dlouhodobě přítomny zejména v oblasti Západní Papuy.

Aktuální složení vlády naleznete na vládním portálu Sekretariat Kabinet Republik Indonesia.

1.2. Zahraniční politika země

Indonésie usiluje o mnoho-vektorové, vybalancované a nevyhrocené vztahy s ostatními státy. Země je členem regionální skupiny ASEAN a se zeměmi uskupení ji pojí snaha o integrační proces. Ve vztahu k velmocem je historicky proponentem politiky nezúčastněnosti a obecně usiluje o vybalancované vztahy vůči hlavním globálním hráčům v rámci své doktríny „svobodné a aktivní“ zahraniční politiky. Ze stejného důvodu má zájem o emancipaci regionu Jihovýchodní Asie z vlivových tlaků mezi velmocemi. Specifickou pozici zastává k určitým menším muslimským etnikům a skupinám (Palestinci, Rohingové, Ujguři), kde se coby nejpočetnější muslimská země staví do role ochránce slabších souvěrců. K deklarovaným nástrojům její všesměrové diplomacie (politika „million friends and no enemies“) patří demokratické hodnoty a umírněný, liberální islám, který mezinárodní společenství vnímá jako možný nástroj pro zmírňování radikalizace.

Zásadní důraz je kladen na ekonomickou diplomacii a obhájení pozice regionální velmoci středního rozsahu, a to skrze síť proexportních diplomatů i účast v aliancích globálního jihu (VISTA, MIKTA, TIMBI). Od ledna 2025 se Indonésie stala oficiálním členem uskupení BRICS, čímž posílila svůj hlas mimo západní struktury. Prioritní orientací zůstává ASEAN a asijsko-pacifické platformy (ARF, APEC, ASEM). Od roku 2024 země aktivně usiluje o vstup do OECD, kde patří do skupiny prioritních partnerských zemí. Regionální integraci dokládá také platnost obchodní dohody RCEP.

Ve vztahu k Evropské unii došlo k zásadnímu posunu, když byla formální jednání o uzavření komplexní hospodářské dohody (CEPA) definitivně ukončena. Partnerství s EU sice naráželo na rozdílné pohledy na zelenou politiku a liberalizaci trhu, konec rozhovorů však Indonésii nutí k ještě širší diverzifikaci partnerů.

Vztahy s USA zůstávají prioritní, zejména v oblasti výzkumu, investic do strategických technologií a bezpečnosti, což potvrzuje i nedávno uzavřený obranný pakt. V oblasti obchodu sice panovala skepse vůči protekcionismu předchozí americké administrativy, která narušila předvídatelnost prostředí a vedla indonéskou centrální banku k širšímu využívání čínského jüanu a lokálních měn (local currency settlement) v regionálním obchodu. Současný prezident Prabowo Subianto však dynamiku vztahů proměnil, když s USA podepsal novou obchodní dohodu a zapojil se do americké iniciativy „Board of Peace“. Washington navíc tlačí na užší spojenectví, což dokládá nedávný průjezd americké válečné lodi strategickým Malackým průlivem i aktuální žádost USA o plošné povolení k přeletům nad indonéským územím. Jak ovšem varuje indonéská diplomacie, tento krok vyžaduje opatrnost, aby nenarušil neutralitu Jakarty vůči Pekingu.

Právě ve vztahu k Číně kláda Indonésie důraz na deeskalaci napětí v Jihočínském moři a opakovaně diplomaticky i vojensky brání svou suverenitu nad exkluzivní ekonomickou zónou kolem ostrovů Natuna, která je terčem incidentů s čínskými plavidly.

V reakci na globální nestabilitu prezident Prabowo od svého nástupu v roce 2024 masivně modernizuje armádu. Vedle posílení bezpečnostních vazeb s Francií, USA či energetické spolupráce s Ruskem buduje Jakarta zcela nové strategické partnerství s Japonskem. V květnu 2026 tito partneři v Jakartě projednali dohodu o obranné spolupráci zaměřenou na námořní bezpečnost, společná cvičení a transfer vojenských technologií. Toto sblížení umožnilo i nedávné uvolnění japonských restrikcí na export zbraní. Indonésie tak úspěšně balancuje své vazby a upevňuje pozici klíčového strážce stability v regionu.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 285,72 milionu (2025), 4. nejlidnatější stát světa

Hustota zalidnění: 158 obyv./km²; ostrov Jáva: přibližně 1000 obyv./km²–žije zde více než polovina populace

Ekonomicky činné obyvatelstvo: cca 153 milionů osob (2025), tj. přibližně 69 % populace
Míra populačního růstu: ~0,79 % (2025)

Etnika: Jávanci 40 %; Sundánci 15,5 %; Malajci 3,7 %; Batakové 3,6 %; Madurijci 3,0 %; Betawijci 2,9 %; Minangkabauové 2,7 %; Bugisové 2,7 %; Bantenové 2,0 %; Banjaresové 1,7 %; Balijci 1,7 %; Makassarové 1,1 %
Nejpočetnější přistěhovalecká etnika: Číňané (cca 2,5–3 miliony), dále Arabové a Indové

Náboženství: muslimové (cca 87 %), protestanti (7–8 %), katolíci (cca 3 %), hinduisté (cca 1,5–2 %), buddhisté (cca 1 %)

Demografická dividenda zůstává klíčovou výhodou indonéské ekonomiky a zdrojem rostoucí kupní síly obyvatelstva. Podle současných odhadů však bude demografická dividenda postupně slábnout po roce 2030, což činí následující dekádu zásadní pro etablování nových podnikatelských aktivit. Indonéská vláda současně čelí dlouhodobým výzvám, zejména nutnosti vytvářet dostatek pracovních míst a zajistit udržitelnost sociálního a zdravotního systému včetně penzijního zabezpečení.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Aktuální vývoj indonéské ekonomiky se odlišuje od obecného globálního trendu zpomalování růstu. Zatímco řada ekonomik čelí tlaku na pokles tempa růstu HDP, Indonésie si dlouhodobě udržuje stabilní úroveň kolem 5 % s mírným růstovým trendem. Hlavním tahounem zůstává domácí spotřeba, která tvoří více než 50 % HDP, a relativně nízká inflace, která se i nadále pohybuje pod hranicí 5 %. Hospodářská obnova po pandemii covidu-19 byla úspěšná a zároveň urychlila strukturální změny, zejména digitalizaci ekonomiky a posílení investic ve zdravotnictví.

Současný růst okolo 5 % sice odpovídá regionálnímu průměru jihovýchodní Asie, ale zůstává pod ambiciózními cíli strategického plánu „Zlatá Indonésie 2045“. Nová vláda prezidenta Prabowa Subianta navíc deklaruje ještě vyšší aspiraci dosáhnout až 8% růstu HDP, což odráží snahu o rychlejší transformaci Indonésie na vyspělou ekonomiku. V krátkodobém horizontu však většina makroekonomických prognóz považuje takové tempo za obtížně dosažitelné bez zásadních strukturálních reforem. Klíčovým doporučením expertů je pokračovat ve zlepšování infrastruktury, zejména v oblasti konektivity, a podporovat industrializaci založenou na zpracování domácích surovin. Důraz je kladen také na rozvoj vyšší přidané hodnoty v průmyslu a inovace.

Navzdory pozitivnímu makroekonomickému vývoji zůstává slabinou trhu práce jeho kvalita. Oficiální míra nezaměstnanosti dosáhla v únoru 2026 rekordně nízké úrovně 4,68 % (cca 7,2 mil. osob), avšak tato statistika je zkreslená metodologií – za zaměstnanou je považována i osoba pracující pouze jednu hodinu týdně. Současně podíl formálně zaměstnaných klesl přibližně na 40 %, což znamená, že většina pracovníků působí v neformálním sektoru bez smluvních jistot a sociálního zabezpečení. Reálná míra podzaměstnanosti a ekonomické nejistoty je tak výrazně vyšší, než naznačují oficiální údaje. Indonéská ekonomika sice vytváří pracovní místa, avšak často nízké kvality, bez stabilních kontraktů, benefitů a odvodů do sociálního systému. Vysoký podíl neformální práce snižuje produktivitu ekonomiky, omezuje daňové příjmy a komplikuje dlouhodobou udržitelnost sociálních a penzijních systémů. Zvláštní výzvou zůstává zaměstnanost mladých, zejména čerství absolventi čelí významným obtížím při hledání prvního stabilního zaměstnání.

V oblasti zahraniční politiky Indonésie nadále sleduje pragmatický, ekonomicky orientovaný přístup a diverzifikuje své exportní trhy, včetně posilování vazeb v Africe a Latinské Americe. Vláda zároveň aktivně podporuje příliv zahraničních investic, například v automobilovém průmyslu (elektromobilita) či infrastruktuře. Celkový ekonomický vývoj však bude i nadále citlivý na stav globálního obchodu a geopolitické faktory.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V souladu s prognózou Světové banky o zpomalení globální ekonomiky a kvůli provázanosti s ČLR čelí Indonésie tlaku na zpomalení růstu. Ministerstvo financí přesto staví na silné domácí spotřebě a intervencích centrální banky proti inflaci. Země disponuje devizovými rezervami přes 133 mld. USD, makroekonomickou stabilitu však ohrožují výrazná finanční a fiskální rizika.

Geopolitické konflikty na Blízkém východě oslabily indonéskou rupii vůči dolaru na minima od roku 1998, což zdražuje zahraniční půjčky a zvyšuje náklady na obsluhu dluhu. Vzhledem k tomu, že téměř 28 % vládního dluhu je nominováno v cizích měnách, je země vysoce zranitelná vůči globální volatilitě. Celkový zahraniční dluh vlády vzrostl začátkem roku 2026 meziročně o 5,6 % na 216,3 mld. USD. Ačkoliv poměr dluhu k HDP (kolem 40 %) je v rámci ASEAN příznivý, fiskálním rizikem jsou úrokové platby, které v roce 2026 mohou pohltit přes 37 mld. USD (19 % státních výdajů).

Tento tlak přichází v době napjatého rozpočtu. Saldo státního rozpočtu zůstává pod 3% zákonným limitem, ale ambiciózní sociální programy prezidenta Subianta (bezplatné školní obědy, masivní zdravotnické a školské investice) spolu s plánem zvýšit obranný rozpočet ze současných 0,9 % až na 1,5 % HDP (přičemž již pro rok 2025 činil 10,6 mld. USD) vyžadují plošné vládní úspory.

Fiskální udržitelnost má zajistit zefektivnění výběru daní, transformace daňové správy a zvažované zvýšení sazeb. Zatímco standardní daň z příjmů PO zůstává na 22 % (s úlevami pro firmy na burze, SMEs a mikropodniky do 50 mld. IDR), růst mandatorních výdajů a drahý dluh staví indonéské veřejné finance do riskantní pozice.

2.3. Bankovní systém

Indonéský bankovní sektor v roce 2026 vykazuje stabilní růst a silnou digitalizaci. Dohled nad trhem vykonává Otoritas Jasa Keuangan (OJK), zatímco měnovou politiku a platební styk řídí centrální banka Bank Indonesia.

Bankovní sektor tvoří přes 100 komerčních bank rozdělených do následujících skupin:

• Státní banky (4): Klíčoví hráči diktující trh – Bank Mandiri, BRI, BNI a BTN.
• Soukromé domácí banky: Přibližně 65 institucí (např. BCA, Bank Danamon, Panin Bank, CIMB Niaga).
• Regionální rozvojové banky (26): Zaměřené na rozvoj jednotlivých provincií.
• Zahraniční banky a joint ventures (kolem 25 subjektů): např. Citibank, HSBC, Standard Chartered, MUFG, JPMorgan Chase, Deutsche Bank.

Dominantní finanční domy:

• Domácí lídři: Trhu dominuje soukromá Bank Central Asia (BCA), která drží prvenství v digitálním bankovnictví a tržní kapitalizaci, těsně následovaná státními obry Bank Mandiri (korporátní bankovnictví) a Bank Rakyat Indonesia (BRI) (mikrofinancování).
• Zahraniční instituce: Soustředí se primárně na korporátní klientelu, investiční bankovnictví a wealth management.

Boom islámského bankovnictví: Segment šaría finančnictví vykazuje dynamický růst a jeho podíl na celkovém financování překročil hranici 8 %. Tento trend táhne silná poptávka po etických produktech i u nemuslimské populace. Jednoznačným tahounem je Bank Syariah Indonesia (BSI), která vznikla sloučením státních islámských bank a aktuálně expanduje na trhy Blízkého východu (SAE, Saúdská Arábie).

2.4. Daňový systém

Indonéský státní rozpočet zůstává i v roce 2026 pod setrvalým tlakem. Zvyšování rozpočtových příjmů je pro vládu nezbytné, zejména kvůli financování nákladných sociálních programů prezidenta Prabowa Subianta a infrastrukturních projektů. Na druhé straně však kabinet naráží na vysokou cenovou senzitivitu obyvatelstva.

Klíčovým problémem zůstává nízká daňová disciplína, kdy velká část obyvatel neplní své povinnosti. Podíl daňových příjmů na HDP činí pouze kolem 11 %, což je hluboko pod průměrem zemí OECD. Prezident Prabowo proto prosazuje transformaci daňové správy a zvýšení efektivity výběru. Součástí daňové reformy je i uplatňování sazby DPH ve výši 12 %, která dopadá zejména na luxusní zboží a vybrané transakce.

Z hlediska finančního dohledu platí přísná pravidla pro pohyb kapitálu. Hotovost převyšující 100 mil. IDR musí být při vstupu do země deklarována a u bezhotovostních přeshraničních převodů nad 100 tis. USD je vyžadováno povolení od Bank Indonesia. Veškeré transakce na území státu musí probíhat výhradně v místní měně (IDR).

Daňový režim pro rok 2026

• Právnické osoby (PO): Standardní sazba činí 22 %. Firmy na burze s alespoň 40% veřejným podílem mohou uplatnit sníženou sazbu 19 %. Malé podniky s obratem do 50 mld. IDR mají 50% slevu z daně na část příjmu do 4,8 mld. IDR. Mikropodniky s obratem do 4,8 mld. IDR mohou využít paušální daň 0,5 % z obratu. Investice ve zvláštních ekonomických zónách nabízejí další sektorové úlevy.
• Fyzické osoby (FO): Daňoví rezidenti (osoby zdržující se v zemi alespoň 183 dní v roce) mají nezdanitelné minimum 54 mil. IDR. Zdanitelný příjem nad tuto částku podléhá progresi:
• do 60 mil. IDR: 5 %
• 60 mil. – 250 mil. IDR: 15 %
• 250 mil. – 500 mil. IDR: 25 %
• 500 mil. – 5 mld. IDR: 30 %
• nad 5 mld. IDR: 35 %

Podrobné a specifické daňové povinnosti jsou k dispozici v aktuální publikaci Deloitte Tax Guide pro Indonésii.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Zdroj: ČSÚ

Vzájemná obchodní bilance se v roce 2025 ještě více vychýlila ve prospěch Indonésie. Zatímco český export zaznamenal pokles , indonéský dovoz do ČR naopak rostl, což dále rozevřelo nůžky obchodního salda.

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

Českému exportu do Indonésie v roce 2025 dominuje pětice klíčových komodit, které tvoří více než 56 % celkového vývozu do země. Těmto položkám vévodí technologická zařízení pro průmysl a specifické suroviny:
• Vláknina a sběrový papír: Tato položka se stala vůbec nejvýznamnějším exportním artiklem z České republiky. S hodnotou 566 mil. Kč tvoří 15,2 % celkového vývozu. Jde o kritickou surovinu pro indonéský papírenský průmysl, protože tamní tropické dřeviny neposkytují dostatečně dlouhá vlákna potřebná pro výrobu vysoce kvalitního papíru, což činí Indonésii závislou na dovozu.
• Neelektrické stroje a motory: Druhá nejsilnější skupina, zahrnující jiné než pístové motory a turbíny, dosáhla hodnoty 477 mil. Kč a podílu 12,8 % z celku, což podtrhuje tradiční strojírenskou orientaci českých dodávek.
• Trubky, potrubí a hadice z plastických hmot: Významný úspěch zaznamenal chemický a plastikářský průmysl. Tento polotovar, směřující v Indonésii zejména do potravinářství (např. v podobě umělých střev) a stavebnictví, vygeneroval export v hodnotě 422 mil. Kč (11,3 %).
• Ostatní stroje a zařízení pro určitá průmyslová odvětví: Specializované průmyslové stroje a jejich díly (včetně zařízení pro zpracování tabáku) tvoří další důležitý pilíř s hodnotou 325 mil. Kč a podílem 8,7 %.
• Elektrické přístroje ke spínání obvodů a odpory: Pětici nejvýznamnějších položek uzavírají elektrotechnické komponenty pro průmysl a energetiku, jako jsou spínače, pojistky a odpory, s celkovým objemem 311 mil. Kč (8,3 %).

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Nejvýznamnější položkou indonéského dovozu je obuv, kde se součet různých typů (včetně kožené, sportovní a z kaučuku/plastů) pohybuje kolem 2,8 mld. Kč.

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Vzájemný obchod mezi Evropskou unií a Indonésií zaznamenal po útlumu z roku 2024 (kdy obrat klesl na 27,4 mld. EUR) v roce 2025 opětovné oživení. Celkový bilaterální obchodní obrat dosáhl hodnoty 28,87 mld. EUR. Evropské firmy hrají klíčovou roli v modernizaci indonéského hospodářství prostřednictvím dodávek vyspělých technologií, strojírenských celků a investic. Významně přispívají k rozvoji strategických sektorů, jako jsou dopravní infrastruktura, zpracovatelský průmysl, udržitelná energetika, farmacie, digitální služby a finančnictví.

Přibližně pětina indonéského exportu do EU připadá na palmový olej a jeho deriváty. Výrazným artiklem v unijním dovozu zůstává rovněž uhlí, jehož vývoz zaznamenal skokový nárůst po ruské invazi na Ukrajinu (z 12,2 mil. EUR v roce 2022 na 1,2 mld. EUR v roce 2023) v důsledku energetické diverzifikace evropských států. V posledních letech se však indonéský export do Evropy úspěšně diverzifikuje také směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou.

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Indonésie zůstávají i v roce 2026 ČLR, USA, Japonsko, Indie a Malajsie. Exportní portfolium země se však pod vedením administrativy prezidenta Prabowa Subianta výrazně diverzifikuje. Vlivem zpřísňujících se ekologických a klimatických politik západních zemí, které dopadají zejména na indonéský vývoz palmového oleje a dalších klíčových komodit, Jakarta záměrně obrací svou pozornost k novým a dosud netradičním trhům.

Zásadním milníkem v této diverzifikaci se stalo lednové oficiální přijetí Indonésie za plnohodnotného člena uskupení BRICS, čímž země získala silnější ekonomickou i politickou vazbu na rozvíjející se trhy globálního Jihu. Vedle toho země aktivně rozvíjí obchodní příležitosti v rámci Euroasijské hospodářské unie, v afrických státech a v Latinské Americe, kde úspěšně nachází nová odbytiště pro své komodity i zpracovatelský průmysl.

3.2. Přímé zahraniční investice

Absolutním lídrem v investicích zůstává Singapur, který slouží jako hlavní finanční brána do země. V těsném závěsu následují Čína a Hongkong, jejichž kapitál masivně směřuje do zpracování niklu a infrastruktury. Významnou pozici si drží také Japonsko a USA, které nově posílily investice do strategických technologií.

Země EU se na PZI podílejí zhruba 8 %, přičemž největší podíl ze zemí EU investuje Nizozemsko. Vedle stabilního působení koncernů Siemens, Ericsson či Nokia se současné unijní investice zaměřují na zelenou transformaci a kritickou infrastrukturu. Příkladem je gigantický solární a bateriový projekt francouzské Total Energies v provincii Riau nebo investice do udržitelné energetiky a oběhového hospodářství od firem Veolia a Lenzing Group.

Indonésie rovněž nabízí desítky zvláštních ekonomických zón, které v roce 2025 přilákaly rekordní investice ve výši cca 7,8 mld. USD a vytvořily více než 52 tis. pracovních míst. Tyto zóny poskytují investorům atraktivní daňové prázdniny a další pobídky, které jsou často vázány na objem investovaného kapitálu a plnění zaměstnaneckých kvót. Více o zvláštních ekonomických zónách lze nalézt v tomto čísle časopisu Trade News.

3.3. FTA a smlouvy

Indonésie má od roku 2014 uzavřenu s EU Dohodu o partnerství a spolupráci (PCA), jež pokrývá široké spektrum od obchodu po vědu a migraci. Zlomovým okamžikem se však stalo úspěšné dokončení vleklých vyjednávání o ambiciózní Komplexní hospodářské partnerské dohodě (CEPA). Po letech intenzivních rozhovorů je text dohody finální a její formální ratifikace se očekává do konce roku 2026 s předpokládanou účinností od 1. ledna 2027.

Tento krok zásadně mění pravidla hry a odstraňuje dosavadní znevýhodnění evropských firem. Vstup dohody CEPA v platnost přinese zejména tyto tři klíčové změny:

• Dojde k okamžitému nebo postupnému zrušení naprosté většiny dovozních cel na obou stranách. Pro evropské exportéry to znamená odbourání zátěže u průmyslových strojů, automobilových dílů, chemických produktů či mléčných výrobků a potenciální nárůst exportu z EU o více než 1,1 mld. USD ročně.
• Evropské firmy získají bezprecedentní přístup na indonéský trh s finančními službami, telekomunikacemi, námořní dopravou a k vládním tendrům na infrastrukturní projekty, kde dosud čelily legislativním omezením.
• Dohoda zavádí transparentní pravidla hry v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zjednodušení celních procedur a udržitelného rozvoje.

Ve vztahu s ČR je smluvní rámec postaven na několika základních dokumentech:

• Dohoda o zamezení dvojího zdanění (1996)
• Dohoda o podpoře a ochraně investic (1991)
• MoU mezi Hospodářskou komorou ČR a Indonéskou obchodní komorou KADIN (2023)
• Dohoda o hospodářské spolupráci (2008)
• Letter of Intent (LoI) v oblasti životního prostředí (2021); navazující MoU jsou v jednání
• MoU v oblasti těžby a energetiky (v jednání)
• LoI v dopravě (v jednání)
• MoU o vojensko-technické spolupráci (v jednání)

Indonésie se současně aktivně účastní regionálních dohod – od ledna 2023 je členem RCEP (největší světové obchodní dohody) a usiluje o vstup do megadohody CPTPP.

3.4. Rozvojová spolupráce

Indonésie je příležitostným příjemcem české rozvojové a humanitární pomoci, přestože nepatří mezi prioritní země ČR. Projekty tak často probíhají formou jednorázových intervencí, kdy např. po zemětřeseních v roce 2018 byly podpořeny obnovy škol na Lomboku a zdravotních center na Sulawesi. Velvyslanectví ČR v Jakartě každoročně realizuje malé lokální projekty se zaměřením na biodiverzitu, ochranu přírody a klimatickou agendu.

České firmy rovněž využívají mechanismus B2B dotace České rozvojové agentury. Mezi příklady dobré praxe patří čistička dešťové vody firmy Khaanzaa (Bali), efektivnější distribuce vody firmou Ekosystem (Sumba), výstavba MVE Hydropolu (Sulawesi) a zpracování bioodpadu firmou Stopa. Probíhá rovněž technická spolupráce na meziresortní úrovni a v akademické/školské oblasti, včetně partnerství mezi zoologickými zahradami.

Navzdory hospodářskému růstu zůstává Indonésie zemí s výraznými sociálními rozdíly, jelikož míra chudoby stále přesahuje 10 %. EU zde prostřednictvím iniciativy Global Gateway posiluje svou přítomnost. Team Europe alokuje přes 200 mil. EUR ročně. V roce 2024 otevřela EIB regionální kancelář v Jakartě s rozpočtem 1 mld. EUR na udržitelnou infrastrukturu a energetickou transformaci.

• Just Energy Transition Partnership (JETP): EU spolu s EIB a čtyřmi členskými státy přislíbila 3,6 mld. EUR na podporu přechodu Indonésie k obnovitelným zdrojům energie a snížení závislosti na uhlí. 
• Regionální železniční projekt Surabaya: Projekt vedený Německem, zaměřený na modernizaci a elektrifikaci příměstské železniční sítě, čímž přispívá k udržitelnému městskému dopravnímu systému.
• Smart City Connectivity v Nusantara: Finskem vedený projekt zaměřený na integraci digitální infrastruktury a chytrých městských řešení v nové indonéské metropoli, podporující efektivní a udržitelné městské služby.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Indonésie představuje obrovský trh s dnes více než 287 mil. obyvatel, což z ní činí vysoce perspektivní destinaci pro zahraniční obchod i investice. Ačkoliv byla země dlouho vnímána jako trh s lineárně rostoucí kupní silou, aktuální ekonomické analýzy varují před stagnací indonéské střední třídy, která čelí zvýšeným životním nákladům a pomalejšímu růstu reálných mezd. Ekonomika navíc zůstává strukturálně závislá na kolísavém vývozu komodit a surovin. Cílem hospodářské politiky prezidenta Prabowa Subianta je proto urychlený přesun směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou a rozvoji domácího zpracovatelského průmyslu.

Hlavním finančním a strategickým nástrojem pro tento infrastrukturní a průmyslový posun se stal revidovaný Vládní plán zahraničních půjček (tzv. Blue Book) pro období 2025–2029. Tento rámec definuje prioritní projekty financované mezinárodním kapitálem a jasně rozděluje alokace do strategických odvětví s cílem modernizovat zemi, posílit její soběstačnost a otevřít dveře high-tech řešením, kde se otevírá rozsáhlý prostor pro české exportéry.

Dopravní infrastruktura

Rozvoj dopravní konektivity je absolutní prioritou administrativy prezidenta Prabowa Subianta. Celková potřeba investic do infrastruktury pro období 2025–2029 se odhaduje na 123 mld. USD. Vládní plán Blue Book vyčleňuje 5,7 mld. USD na udržitelný rozvoj města 5,5 mld. USD na posílení bezpečnosti regionální konektivity). Souběžně s tím pokračuje rozvoj konceptu „smart cities“ a podpora elektromobility s cílem vybudovat do roku 2030 výrobní kapacity pro 600 tis. elektrických vozů.

Energetika

Indonésie prochází zásadní transformací energetického mixu s cílem snížit závislost na uhlí, které stále zajišťuje přes 60 % dodávek elektřiny. Vláda revidovala dlouhodobý cíl pro obnovitelné zdroje energie (OZE) na 70–72 % do roku 2060, zatímco střednědobý cíl pro rok 2030 byl pragmaticky upraven na 19–22 %. Plán Blue Book vyčleňuje 3,55 mld. USD na projekty energetické soběstačnosti, především v oblasti hydroenergetiky a geotermální energie. Klíčovými milníky jsou ambiciózní plán na výstavbu 100 GW solárních kapacit do roku 2029 a spuštění historicky největšího tendru Mentari Nusantara I (1 225 MW) v dubnu 2026. Poprvé se reálně uvažuje také o jádru formou malých modulárních reaktorů (SMR).

Obranný a bezpečnostní sektor

Indonéský obranný průmysl zažívá bezprecedentní rozmach vynucený rostoucím geostrategickým napětím v Indo-pacifiku. Pod vedením prezidenta Prabowa Subianta země definitivně opustila doktrínu minimální nezbytné síly a přešla k budování armády schopné aktivního odstrašení. Obranný rozpočet zaznamenal skokový nárůst o 30 %, čímž se země výrazně přiblížila k dlouhodobému cíli vojenských výdajů ve výši 1,5 % HDP. Indonésie disponuje armádou s 400 tisíci aktivními vojáky (13. místo globálně), přičemž těžiště modernizace se přesunulo k námořnictvu a letectvu. Státní holding Defend ID striktně vyžaduje technologické offsety (minimálně 40 %) a transfer know-how.

Zdravotnictví a farmacie

Sektor zdravotnictví představuje klíčový pilíř vládního rozvojového plánu. V plánu Blue Book tvoří zdravotnické projekty celých 13 % celkové hodnoty zahraničních půjček, což představuje přibližně 3,7 mld. USD. Vládní rozpočet vyčlenil na zdravotnictví rekordních 15 mld. USD. Hlavní prioritou je vedle masivní modernizace nemocniční sítě nově také celonárodní program screeningu civilizačních chorob a posílení primární péče v odlehlých regionech. Velikost trhu se zdravotnickou technikou se odhaduje na 3 mld. USD. I přes přísnou politiku lokálního obsahu (TKDN) zůstává indonéský systém kriticky závislý na dovozu high-tech zařízení, která tvoří dominantní část z více než 61 tisíc registrovaných importních položek.

Voda a životní prostředí

Indonésie naléhavě bojuje s nedostatečnými kapacitami v oblasti ekologie a nakládání s odpady. Země je druhým největším znečišťovatelem moří plasty na světě – ročně vyprodukuje až 7,8 mil. tun plastového odpadu, z nichž se recykluje pouhých 10–15 %. Vodohospodářská infrastruktura dramaticky zaostává, plnohodnotná kanalizace existuje jen ve 13 velkých městech a přes 80 % populace postrádá bezpečný přístup k vodovodní síti. Blue Book proto vyčleňuje 1,6 mld. USD na vodní soběstačnost a 1,7 mld. USD na ochranu životního prostředí a zmírňování následků katastrof. Zásadním impulsem bylo spuštění státního holdingu Denera, který centralizuje 33 projektů energetického využití odpadu (Waste-to-Energy) v hodnotě 5 mld. USD. 

ICT, elektronika a kyberbezpečnost

Indonéský ICT trh prochází překotnou digitální transformací. Jeho hodnota dosáhla 44 mld. USD a do roku 2033 se predikuje růst až na 164 mld. USD, k čemuž přispívá i ratifikace regionální Dohody o digitálním obchodu v rámci ASEAN. Vláda v rámci Blue Book vyčlenila 773 mil. USD na projekty kybernetické bezpečnosti a vládní digitalizace. Klíčovými milníky jsou plný provoz prvního Národního datového centra a kritický tendr na 5G frekvence. Digitalizace masivně dopadá na B2B sektor – odhaduje se, že až 4 mil. drobných obchodníků se integrují do digitálních e-commerce platforem, aby obstály v konkurenci. 

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Cílem prezidenta Prabowa je zvýšit extrémně nízké výdaje na vědu a výzkum z aktuálních 0,08 % na 1,5–2 % HDP. Plán Blue Book vyčleňuje 850 mil. USD na zvýšení konkurenceschopnosti lidských zdrojů, což zahrnuje investice do budování univerzitních vědeckotechnických parků a fakultních nemocnic. Strategickým nástrojem se stal nový vládní stipendijní program Garuda, který plně integruje potřeby průmyslu se studiem indonéských talentů na špičkových světových univerzitách v 8 prioritních technických oblastech.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Indonésie je souostrovní stát tvořený více než 17000 ostrovy rozprostřenými ve třech časových pásmech, s populací přesahující 287 mil. obyvatel různých etnik a náboženství. Tento pestrobarevný celek spojuje silné povědomí o jednotě, vyjádřené národním mottem „Bhinneka Tunggal Ika – Jednota v různosti.“ Hospodářské centrum představuje ostrov Jáva s metropolí Jakartou, kde se soustřeďuje většina obchodu a financí. Perspektivní příležitosti však nabízí i méně saturované regiony na východě země. České exportéry může zaujmout specifické zaměření jednotlivých ostrovů, je však nutné počítat s kulturními rozdíly a jazykovou bariérou. Jak říká indonéské přísloví: „Jangan cari musuh, tapi carilah seribu teman – Nehledej nepřátele, ale hledej tisíc přátel.“

4.2. Oslovení

Pokud cílíte na soukromé obchodní subjekty, české firmy je mohou oslovit přímo (např. e-mailem či přes LinkedIn). Situace se však zásadně mění, pokud jsou vaším partnerem státní firmy, ministerstva nebo veřejné instituce. V indonéské hierarchické kultuře má oficiální status obrovskou váhu. V těchto případech je často nezbytné, aby prvotní oslovení či zaštiťující kontakt proběhl ze strany Velvyslanectví ČR v Jakartě nebo místního zastoupení CzechTrade. Státní úředníci a manažeři státních podniků (BUMN) slyší na vládní úroveň komunikace mnohem lépe než na nabídku od neznámé zahraniční firmy.

V Indonésii platí, že byznys se nedělá mezi firmami, ale mezi lidmi. Úplně nejlepší startovní pozicí je, pokud vás indonéskému protějšku představí společný kontakt, tj. někdo, kdo již má u vašeho žádaného partnera vybudovanou pevnou důvěru (tzv. relasi). Ideální proces schůzky vypadá tak, že prostředník nejprve neformálně domluví detaily a ověří zájem (často přes aplikaci WhatsApp, která je v Indonésii hlavním byznysovým nástrojem).

I když je schůzka neformálně předjednaná a potvrzená, významnější soukromé firmy, a především státní instituce, úřady a univerzity, striktně vyžadují formální dopis se žádostí o schůzku (Letter of Intent / Meeting Request). Tento dopis by měl být napsán na hlavičkovém papíře, jasně definovat účel jednání a složení vaší delegace. Pro urychlení procesu jej stačí zaslat naskenovaný e-mailem nebo přes WhatsApp, nicméně bez tohoto formálního dokumentu vám sekretariát termín do kalendáře oficiálně nezařadí.

Plánování cest do Indonésie vyžaduje pevné nervy. Partnera je bezpodmínečně nutné oslovit s dostatečným předstihem (ideálně 3–4 týdny předem). Musíte však počítat s tím, že indonéská strana často finálně potvrdí schůzku až na poslední chvíli – klidně den před konáním nebo dokonce v den schůzky. Pro evropského manažera, který si chce itinerář naplánovat týdny dopředu, to představuje značné riziko a stres. Je to však běžná místní realita (spojená s konceptem Jam Karet – gumového času), se kterou je nutné v rozpočtu a časovém plánu cesty od začátku počítat.

4.3. Obchodní schůzka

Indonésie je dominantně muslimská země. Při plánování cesty do země za účelem jednání, nebo pozvání partnerů je třeba mít na paměti postní měsíc ramadán a následný týden oslav, jejichž datum je posuvné. Je pravděpodobné, že aktivity a dostupnost partnerů budou omezeny a pokud možno, je lepší se tomuto období vyhnout. Obchodní jednání v Indonésii nemá striktně vymezené časy a může k němu dojít více méně ve kteroukoliv denní (i pozdní večerní) dobu. Problémem ale jsou z našeho pohledu časté změny a rušení dojednaných schůzek, případné potvrzení schůzek až na poslední chvíli,  nebo nečekaná absence nebo zpožděni přislíbených rozhodujících osob. To je dáno z části i složitou dopravní situací, která přirozeně způsobuje i několikahodinová zpoždění, respektive nutnost zrušit již domluvenou schůzku s poukazem na „dopravní zácpu“. Tato zdánlivě objektivní výmluva je ale také snadno zneužitelná ke změně plánů a prioritizaci jiného programu, a bývá tak i skutečně relativně často využívána. V neposlední řadě změna programu a času schůzek slouží pro zdůraznění významu a ceny času partnera, který např. „musel náhle někam odletět“…nejlépe na schůzku s někým velmi významným. Zároveň jde v jistém směru také o testování zájmu a výdrže zahraničního partnera, často i v situaci, kdy ten třeba již má naplánován zpáteční let domů a musí měnit plány, pokud se má klíčové jednání uskutečnit v novém termínu. V případě skutečně důležitého jednání pak stojí za zvážení, zda na změny svého programu přistoupit, či nikoli. V poslední řadě je dobré zdůraznit, že je vždy potřeba dorazit na schůzku včas, i když možná budete chvíli čekat na přijetí. Zároveň je potřeba si udržet nadhled v situacích, kdy naopak protistrana dorazí se zpožděním. 

Každopádně je ale třeba reagovat bez emocí a hrát hru, že důvody zpoždění nebo změny jsou zjevně chápány jako pravdivé a pochopitelné. Indonésané se rádi smějí a mají smysl pro humor. Nicméně český humor je poměrně specifický a není vždy (nejen) v Indonésii chápán, respektive může být i zavádějící a v krajním případě může partnera minimálně uvést do nejistoty, anebo dokonce urazit. Sarkasmus, černý humor a obdobné kategorie je proto vhodnější minimálně ponechat na později, kdy již partner nabyde určitou důvěru a nebude vztahovat tyto projevy humoru na svou osobu. Indonésané jsou hrdí na svou zemi, kulturu a stejně tak navenek ctí a respektují své představitele a různorodost náboženství, a to i v případě, že vnitřně nejsou třeba zcela ztotožněni s některými politiky a preferují své konkrétní náboženství. Daná témata by tak měla být pro cizince, především v úvodních konverzacích, spíše upozaděna a zcela tabu ve smyslu kritiky a vynášení kategorických stanovisek. Potenciálně senzitivním tématem může být i koloniální minulost země. To samozřejmě neznamená, že by neměl cizinec projevit zájem (osvědčit znalost a přehled) o politiku a historii země nebo znalost tématu související s náboženstvím. Vždy je třeba odhadnout, kdo je na straně partnera nejdůležitější osobou. Nemusí to být nutně ten, kdo hovoří – seniorní osoba může dávat najevo svou důležitost tím, že neřeší detaily obchodu, anebo (což nezřídka bývá) nemusí být příliš znalá angličtiny. I v této situaci je nutné sice konverzovat s osobou, která se třeba stane hlavním koordinátorem pozdějšího praktického byznysu, ale nepřehlížet hlavní osobu, mluvit směrem k ní, zdravit a loučit se s ní nejdříve, eventuálně jí předat dar.  Dárky rozhodně Indonésany neurazí. V případě alkoholu je ale třeba mít jistotu, že partner dar ocení a nebude dar brát jako urážku nebo určité zpochybnění své (muslimské) víry.

Mnozí Indonésané (nejen nemuslimové) se rádi alkoholu napijí a vhodnost takového daru není vůbec vyloučena, nicméně pokud existuje jakákoli pochybnost, je lepší se alkoholu vyhnout, případně jej ponechat na pozdější příležitost. Jídlo hraje pro Indonésany ústřední úlohu. Není tak nic neobvyklého, že během jednání padne dotaz na zájem o občerstvení, případně toto je rovnou doneseno (například při návštěvě kanceláře partnera). Vztah Indonésanů k jídlu vystihuje úsloví „makan dulu“ (nejdříve jídlo/nejdůležitější je jídlo). Pokud je zmíníte při uvedené situaci, kdy partner vyzve k jídlu, bezpochyby odpoví souhlasných tónem a úsměvem a Vy získáte zasloužené body. Ze stejného důvodu není dobré nechat Indonésany hladovět (minimálně je zdvořilé nabídnout), pokud je úloha hostitele spíše na Vaší straně. V pozdější fázi budování partnerství jsou společné obědy nebo večeře nezbytnou součástí. Pravidlem je, že zvoucí osoba pořádá takovou akci ve své režii. Indonésané se rádi pochlubí dobrou a někdy (nikoli však nezbytně) i drahou restaurací se specialitami indonéské kuchyně. V případě opačné návštěvy je potřeba počítat s recipročním očekáváním. V případě muslimů je nutné pamatovat na možné halal restrikce v jídelníčku (alkohol, vepřové – pozor na malé kousky vepřové šunky v polévce nebo na pizze apod.). V oblékání jsou minimem a zcela nezbytné dlouhé kalhoty a pevné kožené boty. Košile může být při méně formálních příležitostech i s krátkým rukávem (v Indonésii je po celý rok teplo a vlhko). Při významnějších schůzkách je dobré doplnit i sako eventuálně kravatu, ale do restaurace není nezbytné. I s ohledem na klimatické podmínky se v Indonésii jako tradiční společenský oděv etabloval tzv. batik – batikovaná pestrobarevná košile. Batik je považován za společensky plnohodnotně adekvátní a odpovídající obleku a jeho nošení je navíc s ohledem na klima poměrně pohodlné. I cizinec může batik použít a navíc tím prezentovat uznání místní kultury. Nicméně i batik se musí umět nosit a existuje celá škála módních a cenových nuancí. Místní dobře pozná, zda jde o laciný výrobek (který nosí jeho řidič) anebo zda jde třeba o kus v hodnotě několik tisíc korun.

4.4. Komunikace

Komunikace s indonéskými obchodními partnery je specifickou disciplínou, která vyžaduje hluboké porozumění tamní kultuře, vysokou míru empatie a odlišný pohled na čas i technologie. Pokud do Indonésie vstupujete s čistě západním, přímočarým a transakčním přístupem, velmi rychle narazíte. Pro úspěch na tomto dynamickém trhu je klíčové ovládnout specifická pravidla hry.

Osobní kontakt versus past distanční komunikace

Většinu zásadních záležitostí, zejména v rámci navazování spolupráce, je v Indonésii nutné dojednat osobně. Distanční komunikace na dálku bývá neefektivní a procesy spíše brzdí. I při osobním setkání však západní firmy často narážejí na specifický filtr: na první schůzky bývají ze strany indonéských partnerů delegováni zástupci bez reálných rozhodovacích kompetencí. Uskuteční se tak sice velmi příjemný, zdánlivě slibný a konstruktivní rozhovor, který ale nemá žádný další faktický vývoj – v lepším případě pouze otevírá cestu k další schůzce na vyšší úrovni řízení. Nicméně i v momentě, kdy se již dostanete k osobní komunikaci s adekvátně postavenou osobou, může snadno dojít k chybné interpretaci výsledků jednání. Zatímco zahraniční partner odchází nadšený a s pocitem, že dosáhl konkrétní dohody a příslibu návazných kroků, místní strana může celé setkání chápat pouze jako zdvořilostní, počáteční seznamovací konverzaci.

Zapomeňte na e-maily, Indonésie žije na WhatsAppu

Pokud jde o distanční komunikaci, Indonésané nemají příliš v oblibě e-mail. Je běžnou realitou, že na oficiální e-maily přicházejí odpovědi pozdě, nebo vůbec. Místní byznys se stoprocentně přesunul na displeje chytrých telefonů. Bez aplikace WhatsApp nelze v Indonésii komerčně ani společensky fungovat. Jak praví populární a naprosto pravdivé motto: „Indonesia is only ONE WHATSAPP AWAY“ (Indonésie je vzdálená jen jeden WhatsApp). Za nejlepší způsob navázání a udržení kontaktu s danou osobou se dnes již nepovažuje formální předání papírové vizitky (mnozí manažeři je ani nemají nebo nenosí), ale okamžité získání a uložení jejich WhatsApp čísla. Při komunikaci s cizinci se automaticky předpokládá využití angličtiny. Místní firma či instituce si většinou zajistí alespoň jednoho mluvčího, který angličtinu ovládá, i když zbytek týmu mluví pouze indonésky. V odlehlých regionech mimo hlavní ekonomická centra však může být situace se zajištěním anglicky mluvícího personálu pochopitelně složitější a přítomnost tlumočníka je výhodou.

Tituly a oslovování: Křestní jméno neznamená tykání

Při oslovování indonéských partnerů dochází často k nedorozuměním. Indonésané z našeho pohledu používají jakoby křestní jména a velmi rychle tak začnou oslovovat i zahraničního partnera. V žádném případě se však nejedná o projev familiarity nebo nabídku k tykání. Oslovení by mělo být vždy striktně spojeno s titulem. V anglické variantě používejte Mr. (případně uctivější Sir) nebo Ms. Chcete-li se blýsknout znalostí místní etikety, použijte indonéské „Pak“ (zkráceně od Bapak – pro muže) nebo „Ibu“ (v běžné řeči někdy zkracováno na uctivé „Bu“ – pro ženy). Tato slova se v kombinaci s prvním jménem partnera stávají ekvivalentem našeho „Pan“ a „Paní“. Plný titul Bapak (vyslovuje se s neznělým, useknutým „k“ jako Pa[k]) s sebou nese silný kulturní význam – vyjadřuje hluboký respekt a uznání statusu. Použijte jej automaticky u každého muže, který je starší než vy, nebo stojí v hierarchii firmy či instituce na vyšší pozici (např. Bapak Direktur – pan ředitel). Tímto oslovením dáváte indonéskému protějšku jasně najevo, že ctíte jeho věk, zkušenosti a senioritu, což vám v úvodu jednání okamžitě zajistí body navíc.

Hierarchie a rituál Small Talku

Každý obchodní rozhovor musí začít osobním seznámením a vyjasněním rolí. V indonéských firmách i státních institucích vládne silná, nekompromisní hierarchie. Seniorita je většinou zjevná z věku, případně ji lze snadno vypozorovat ze zřejmých projevů úcty, kterou indonéští kolegové prokazují té nejdůležitější osobě v místnosti. Je nesmírně taktické udělat si o rozložení sil představu předem, případně bedlivě sledovat řeč těla během prvních minut schůzky. Rozhovor nikdy neotvírejte přímým přechodem k byznysu. Začněte neformálním, neobchodním tématem (small talk). Sdělte své pozitivní dojmy z Indonésie, pochvalte vyhlášené místní kulinářské umění, řekněte pár slov o své rodině a následně se na totéž zeptejte svého partnera. Pro Indonésany je klíčové vidět, že máte skutečný a lidský zájem o ně jako o osobnost, nikoliv pouze o svůj vlastní zisk, logistické detaily nebo technické parametry kontraktu.

Umění číst mezi řádky a kultura „zachování tváře“

Nejdůležitější dovedností při vyjednávání v Indonésii je schopnost číst mezi řádky. Indonéský obchodní partner z kulturních důvodů nikdy neřekne přímé „NE“ a vaši nabídku otevřeně neodmítne. Slova jako „Uvidíme“, „Možná“ nebo „Musíme to ještě projednat interně“ doprovázená zdvořilým úsměvem jsou ve skutečnosti často elegantním odmítnutím. Příliš tlačit na pilu, dožadovat se za každou cenu jasně artikulované a definitivní odpovědi, je fatální chyba. Pokud partnera zaženete do kouta, s největší pravděpodobností se již žádné další schůzky nezúčastní a přestane komunikovat i na WhatsAppu. Vždy, za všech okolností a v situacích, kdy se řeší nepříjemné obchodní spory, zpožděné dodávky nebo reklamace, musí mít protistrana možnost zachovat si svou tvář (keep face). Emoční výlevy, agresivní nátlak nebo i jen veřejné poukazování na chyby indonéského partnera znamenají okamžitý a definitivní konec jakýchkoliv obchodních vztahů. Trpělivost, diplomatický takt a schopnost vnímat jemné náznaky jsou v Indonésii cennější než ten nejlepší produkt.

4.5. Doporučení

Přestože jsou Indonésané usměvaví, v pracovním styku jsou formalističtí a striktně dbají na hierarchii. Projevit úctu je základ; pokud partner necítí respekt, jednání končí. Až po navázání hlubší důvěry přecházejí k neformálnímu chování. Místní networking stojí na kontaktech, první prostředníci však často mívají více šarmu než reálného vlivu. Vše si prověřujte. Zahraniční obchodník musí být neustále ve střehu – i u domněle perspektivního a seriózního partnera hrozí riziko podvodu, pokud vycítí právní naivitu nebo slabé zajištění projektu.

Důsledná due diligence je nutná u všech projektů, kde se řeší pozemky. Kvůli netransparentnímu registru nemovitostí je nezbytné najmout nezávislého místního advokáta na ověření skutečného vlastnictví a historie parcel. Současně je kritické vše předem ověřit s místní komunitou. Kvůli náboženským tradicím a duchovnímu významu míst totiž vybraný pozemek nemusí být pro stavbu vůbec vhodný (posvátná půda, rituální stezky). Ignorování komunity může vést k okamžitému zablokování celého projektu.

Vztahy se upevňují neformálně. Skvělou platformou pro networking je golf, případně badminton či populární padel. Žádná schůzka se neobejde bez společného jídla či občerstvení. Pamatujte, že elita je v zemi extrémně propojená. Lidé na vlivných místech v byznysu a státní správě se v Indonésii znají stejně dobře jako sousedé na české vesnici. Jakákoliv  chyba či úspěch se rozkřikne okamžitě.

4.6. Státní svátky

V Indonéské republice se drží nepřeberné množství různých religiózních i čistě civilních svátků, z nichž mnohé jsou posuvné.

Fixní svátky (s pevným datem):

• 1. ledna – Nový rok (Tahun Baru Masehi)
• 1. června – Den státní ideologie Pancasila
• 17. srpna – Den nezávislosti (Hari Kemerdekaan)
• 25. prosince – Vánoce (Hari Natal)

Pohyblivé svátky:

• Idul Fitri (Lebaran) – oslavy konce ramadánu
• Idul Adha – svátek oběti
• Maulid Nabi – narození proroka Mohameda
• Nyepi – balijský den ticha (hinduistický Nový rok)
• Waisak – buddhistické oslavy narození, osvícení a smrti Buddhy
• Tahun Baru Islam – islámský Nový rok
• Nanebevstoupení Ježíše Krista, Velký pátek, Zelený čtvrtek, Letnice a další křesťanské svátky – dle gregoriánského kalendáře

Aktualizovaný kalendář platný v Indonésii v roce 2025 na webu Calendar 2026 Indonesia a dále v roce 2026 na webu Calendar 2027 Indonesia.

Indonésie v duchu svého motta „Bhinneka Tunggal Ika“ uznává všechny hlavní náboženské tradice (islám, křesťanství, hinduismus, buddhismus, konfucianismus), což se odráží i v rozmanitosti svátků. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát s ohledem na postní měsíc ramadán, kdy tak jako ve zbytku muslimského světa, je zejména státním úředníkům zkracována pracovní doba o hodinu, lidé plánují často několikatýdenní dovolené, a to nejen ve vrcholné fázi svátku „lebaranu“, a z důvodu denního půstu se obecně snižuje veškerá ekonomická aktivita v zemi a není doporučeno plánovat schůzky v průběhu postního měsíce. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Ačkoliv byla Indonésie dlouho prezentována jako trh s lineárně bohatnoucí střední třídou, aktuální data varují před její makroekonomickou stagnací v důsledku rostoucích životních nákladů. Přesto modernizace průmyslu pod vedením prezidenta Prabowa Subianta, masivní digitalizace a vládní důraz na domácí zpracování surovin s vysokou přidanou hodnotou činí z Indonésie atraktivní destinaci pro exportéry i investory. Klíčové příležitosti, které indonéská vláda prioritně financuje prostřednictvím Vládního plánu zahraničních půjček (tzv. Blue Book), existují napříč sektory od energetiky a dopravní infrastruktury přes zdravotnictví a ICT až po obranný průmysl či vodohospodářství

Klíčovým faktorem je dlouhodobý a cílený přístup. Dlouhodobý byznys s Indonésií nelze dělat na dálku, tuto zemi je třeba si osobně osvojit. Doporučuje se účast na podnikatelských misích a projektech ekonomické diplomacie (např. PROPED), využití služeb Velvyslanectví ČR v Jakartě nebo zahraniční kanceláře CzechTrade. První návštěva málokdy přináší hmatatelný výsledek a je nutné se do země vracet, budovat vztahy a získávat důvěru.

Klíčem k obchodnímu úspěchu je nalezení spolehlivého místního partnera, distributora, obchodního zástupce nebo společného podniku. Osobní kontakt a důvěra jsou v Indonésii zásadní. Místní partnerství je třeba dlouhodobě a trpělivě kultivovat, včetně péče o personální vazby. Zahraniční subjekt se zpravidla neobejde bez znalosti prostředí a místních kontaktů, jelikož složitá administrativa, dovozní režimy, celní systém i licenční požadavky jsou komplikované a proměnlivé. Zapojení místního subjektu je nejen běžnou praxí, ale faktickou nutností. Pro vstup na trh lze využít i profesionálních služeb tzv. „nominee services“, které umožní založit firmu při zachování určité kontroly. Při výběru partnera je však důležité důkladně prověřit, zda není propojen s konkurencí nebo nemá jiné zájmy.

Založení společnosti se dnes v Indonésii řídí ustanoveními tzv. Omnibus Law a systému Online Single Submission (OSS). Povinností každé firmy je získání identifikačního čísla podnikatele (NIB). Povaha registrace a následné licencování závisí na míře podnikatelského rizika:

• Nízké riziko (např. poradenské služby): postačí získání NIB elektronicky, bez dalších licencí.
• Střední riziko (např. lehká výroba): kromě NIB je nutné předložit dokument o řízení rizik a doložit dodržování podnikových standardů (sertifikat standar).
• Vysoké riziko (např. chemický průmysl, zdravotnictví): vyžadováno je získání dodatečných oprávnění (Izin), včetně environmentálních a bezpečnostních posudků.

Důležitou podmínkou pro dodávky veřejnému sektoru je naplnění požadavku na minimálně 40% místní podíl (TKDN – Tingkat Komponen Dalam Negeri). Tento podíl zahrnuje lokálně vyráběné komponenty, montáž, pracovní sílu i služby. V případě jeho nesplnění nesmí být např. zdravotnické produkty zařazen do státního elektronického katalogu (e-Katalog), což de facto znemožňuje účast ve veřejných zakázkách.

Přestože OSS systém proces registrace značně zjednodušil, praxe ukazuje, že bez místního znalce se zahraniční podnikatel neobejde. Doporučuje se právní a auditorská konzultace již při vstupu, aby bylo možné předejít problémům v oblastech jako jsou výhradní smlouvy, licenční požadavky či daňová povinnost. Důvěru si místní obchodníci budují osobním přístupem, trpělivostí a jasně formulovanými očekáváními. Bez pravidelného kontaktu a proaktivního přístupu české strany vztah obvykle stagnuje. Zásadní je pochopení místní kultury, respekt k hierarchii a osobnímu přístupu. Schůzky a komunikace vyžadují trpělivost, profesionalitu a důvěru, která je často důležitější než samotný produkt.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Většina indonéských výrobců a distributorů může prodávat své produkty volně za dohodnuté ceny. Zahraniční firmy však musí k přímému prodeji, distribuci a poskytování poprodejních služeb využívat indonéského zástupce, v některých sektorech povinně výhradního. Výhradní zastoupení má v Indonésii silné postavení a je obchodní komunitou všeobecně respektováno. Vzhledem k právnímu prostředí je doporučeno věnovat maximální péči výběru partnera a využít konzultační služby. Výrobní firmy se zahraničním kapitálem mohou své výrobky na domácím trhu prodávat, exportovat a provozovat velkoobchod bez omezení.

Zahraniční společnosti mohou v Indonésii zřídit svou reprezentaci (KPPA), která však nesmí uzavírat smlouvy, fakturovat ani přímo obchodovat za účelem zisku. Výhodou je nulový požadovaný kapitál. KPPA se dnes registruje centrálně přes systém OSS pod investičním úřadem BKPM (Rada pro koordinaci investic). Bývá těsně provázána s místním importérem a funguje jako základní forma přítomnosti na trhu. K jejímu řízení lze zmocnit indonéského občana i cizince s platným pracovním povolením a vízem (KITAS).

Dalšími formami vstupu na trh jsou franšízing, licenční smlouvy, společné podniky (joint venture) nebo založení vlastní společnosti. Založení pobočky (branch office) je standardně zakázáno, s výjimkou zahraničních bank.

Zahraniční kapitál lze investovat prostřednictvím PMA společnosti (ekvivalent s.r.o.), která musí splnit minimální kapitálový vklad ve výši 10 mld. IDR pro každou aktivitu dle klasifikace KBLI, přičemž úřad BKPM striktně vyžaduje reálné splacení tohoto kapitálu. Povolené sektory a limity vlastnictví se řídí aktuálním dokumentem Priority Investment List (Daftar Positif Investasi).

Alternativou s nižším kapitálem (od 50 mil. IDR) je založení lokální PT společnosti s využitím místního partnera jako nominálního akcionáře (nominee). Tento model však nese obrovská právní rizika, neboť indonéské právo (Omnibus Law) nominee dohody explicitně zakazuje a prohlašuje je za neplatné.

5.3. Marketing a komunikace

Indonéská společnost prochází raketovou digitalizací, přičemž hlavním médiem zůstává mobilní telefon. Většina on-line aktivit probíhá prostřednictvím smartphonů, přičemž dominantními nástroji marketingu se tak stávají sociální média jako Instagram, Facebook či TikTok. Oproti tomu webové stránky zůstávají méně efektivní, neboť nejsou primárně uzpůsobeny mobilnímu zobrazení. Pro úspěšnou propagaci nových výrobků je vhodné kombinovat digitální kanály s cíleným využitím tradičních médií a to zejména na ostrově Jáva, kde je největší koncentrace kupní síly. Nejvyšší účinnosti dosahuje stále televizní reklama, která má potenciál oslovit až 150 mil. diváků. Vedle státní stanice TVRI působí na trhu desítky komerčních a regionálních stanic, jako jsou RCTI, SCTV nebo MetroTV. Reklama formou zásilkových kampaní může být efektivní pro vybrané segmenty (např. luxusní zboží), ale je závislá na kvalitě databází a adresátů. Významným nástrojem přímého prodeje je také nasazení promotérek v nákupních centrech, které aktivně oslovují zákazníky a předvádějí výrobky. Tento způsob je zvláště účinný při vstupu na trh a budování značky. Dále se doporučuje účast na veletrzích, kde je běžný vysoký technický standard s využitím LCD projekce, videa a živých ukázek. Indonéští návštěvníci očekávají funkční exponáty nebo alespoň realistické makety. Tzv. panelová prezentace zpravidla nestačí k upoutání pozornosti.

PR AGENTURY

Edelman

AJ Marketing

Praxis

MarkPlus

HR AGENTURY A PORTÁLY

JAC Recruitment

HeadHunter Indonesia

Glints

Elabram

Michael Page

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Indonésii s sebou nese zvýšená rizika kvůli nižší vymahatelnosti práv a zdlouhavým soudním procesům. Při vstupu na trh se důrazně doporučuje preventivně chránit duševní majetek včasnou registrací a využít místní specializované právní poradce. Pouhá registrace značky v domovské zemi nebo v EU není v Indonésii účinná, jelikož zde platí princip priority přihlášky (first-to-file).

Aktuální právní ochranu zajišťují zejména tyto platné zákony:

• Autorské právo: Zákon č. 28/2014 (poskytuje silnější ochranu v digitálním prostředí).
• Patenty: Zákon č. 13/2016 ve znění pozdějších úprav Omnibus Law (zjednodušuje procesy a upravuje nucené licence).
• Ochranné známky a zeměpisná označení: Zákon č. 20/2016 ve znění Omnibus Law (urychluje prověřování přihlášek).
• Průmyslový design: Zákon č. 31/2000.
• Obchodní tajemství: Zákon č. 30/2000.
• Design integrovaných obvodů: Zákon č. 32/2000.

Indonésie je členem WTO (TRIPS) a signatářem klíčových mezinárodních smluv (Pařížská i Bernská úmluva, PCT). Přes legislativní pokrok a rozvoj online podávání přihlášek zůstává klíčem k úspěchu důsledný monitoring trhu a proaktivní právní obrana. Pro zahraniční firmy je důležité vědět, že pouhá registrace značky v domovské zemi není v Indonésii účinná a je nutná lokální registrace prostřednictvím Generálního ředitelství pro duševní vlastnictví (DGIP), případně s využitím Madridského protokolu pro mezinárodní ochranné známky. Podrobné informace k problematice duševního vlastnictví:

Podrobné informace k problematice duševního vlastnictví:

• South-East Asia Intellectual Property SME Helpdesk
• Directorate General of Intellectual Property Right (DGIP)

5.5. Trh veřejných zakázek

Indonéský trh veřejných zakázek se historicky vyznačoval vysokou mírou netransparentnosti a decentralizace. Mnohdy i dílčí agentury pod přímou záštitou nadřazené organizace operují s vlastním rozpočtem, který rozdělují prostřednictvím vlastních výběrových řízení. Vládní reformy a tlak na digitalizaci sice procesy výrazně sjednotily, přesto se praxe na různých úrovních státní správy (ministerstva, regionální samosprávy, státní podniky BUMN) může lišit.

V minulosti byla řada projektů dojednávána bez otevřeného výběrového řízení, což bylo obvykle vázáno na státní finanční podporu či vládní úvěry dodavatelské země. Druhým faktorem je, že specifikace zakázek bývají často formulovány na základě předchozích ad hoc prezentací produktů a technologií konkrétních dodavatelů. Přímé zadání (Penunjukan Langsung) je však dnes legislativně přísněji omezeno a sledováno.

Financování mezinárodními institucemi

Veřejné zakázky v Indonésii jsou často financovány multilaterálními institucemi:

• Světová banka / Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
• Islámská rozvojová banka (IsDB)
• Asijská rozvojová banka (ADB) – Zásadní změna pro české firmy: Česká republika se stala plnohodnotným členem ADB. České společnosti se tak již nemusí povinně ucházet o zakázky financované ADB pouze v konsorciu s partnery z členských zemí, ale mohou vystupovat jako samostatní uchazeči. Místní partner je však stále klíčový kvůli administrativě.
• Evropská investiční banka (EIB) – Prostřednictvím své regionální pobočky v Jakartě otevírá nové možnosti financování projektů v oblasti zelené energie a udržitelné infrastruktury.

Upozornění pro uchazeče: Zakázky financované těmito rozvojovými bankami se primárně řídí jejich vlastními, mezinárodně standardizovanými a veřejně dostupnými pravidly pro zadávání zakázek.

U projektů financovaných z indonéského státního rozpočtu (APBN/APBD) musí účastníci standardně doložit několik let praxe v oboru a složit bankovní garanci (typicky 2–5 % hodnoty zakázky). Často je vyžadována forma společného podniku (joint venture) s místní firmou a kritickým faktorem je splnění povinného podílu domácí složky – TKDN (Tingkat Komponen Dalam Negeri), jehož limity vláda neustále zpřísňuje.

Legislativní rámec a elektronický systém (SPSE / e-Katalog)

Státní nákupy materiálu, stavebních či konzultačních služeb spadají pod rámec prezidentských dekretů o vládním zadávání zakázek (známých jako PBJP). Původní nařízení č. 16/2018 a č. 12/2021 byla integrována do novějších prováděcích předpisů a digitalizačních dekretů, které koordinuje Úřad pro vládní zakázky (LKPP).

Vláda v současnosti využívá primárně elektronický způsob nákupu, který probíhá přes dva hlavní pilíře:

1. Systém SPSE (Sistem Pengadaan Secara Elektronik): Národní online platforma pro správu standardních tendrů, provozovaná LKPP. Systém je bezplatný, nevyžaduje speciální software a celý mechanismus podání nabídek probíhá v online prostoru.
2. Vládní e-Katalog (e-Katalog LKPP): Revoluční změna v indonéském zadávání zakázek. Funguje jako státní e-shop, kde mohou registrovaní dodavatelé (včetně zahraničních PMA firem splňujících podmínky) přímo prodávat své zboží a služby státním institucím za fixní ceny bez nutnosti klasického zdlouhavého tendru. Státní správa má povinnost přednostně nakupovat právě přes e-Katalog.

Nákupy přesto mohou dle povahy a finančních limitů probíhat formou přímého nákupu (E-Purchasing přes e-Katalog), přímého zadání, zrychleného tendru či standardní elektronické soutěže.

Důležité informační zdroje:

• Národní portál LPSE (Layanan Pengadaan Secara Elektronik) sdružuje tendry z celé země.
• Oficiální rozhraní e-Katalogu spravované úřadem LKPP. je dostupné online na portálu e-katalog.lkpp.go.id.
• Bappenas PPP Blue Book slouží jako oficiální vládní seznam prioritních infrastrukturních projektů, které Indonésie plánuje realizovat a pro které hledá externí financování – ať už formou zahraničních půjček, rozvojové pomoci, nebo prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Efektivita indonéské justice je nízká, což přináší nejistotu ve vymahatelnosti obchodních smluv. Soudní rozhodnutí českých soudů ty indonéské nevynucují kvůli absenci bilaterální dohody. Spory lze řešit mezinárodní arbitráží (Indonésie je signatářem Newyorské úmluvy), nejvhodnější cestou však zůstává mimosoudní dohoda.

Platební morálka se zásadně liší podle typu klienta. U zakázek pro státní úřady a ministerstva je platební morálka velmi dobrá, zejména pokud jde o projekty financované ze schválených vládních programů. Naopak v čistě privátním B2B sektoru je nutné být daleko opatrnější a smluvně si nastavit jasné mechanismy a penalizace pro případ pozdních úhrad.

Zejména u prvních transakcí trvejte na plné předplatbě nebo neodvolatelném akreditivu (L/C). Podvodná jednání nejsou výjimkou. Setkat se lze se sofistikovaným přístupem, kdy partner první menší dodávky „na zkoušku“ zaplatí bezvadně a včas, ale k nezaplacení či nedodání zboží přistoupí až u následného, finančně objemného obchodu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro aktualizované informace pro vstup a pobyt do Indonésie vč. celních a devizových předpisů je nutné přímo na Zastupitelský úřad Indonéské republiky v Praze. Eventuální bezpečnostní specifika lze též konzultovat v sekci Cestování na webovém portále Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Návštěvní vízum (on Arrival): Návštěvní vízum (30 dnů) je přiznáno cizím státním příslušníkům, kteří cestují za účelem oficiální návštěvy, vzdělávání, sociálně-kulturní, turistické, podnikatelské, rodinné, nebo tranzitní. Toto vízum je zpoplatněno částkou 500 tis. IDR. Lze žádat elektronicky na webu The Official eVisa website for Indonesia.

Povolení k dlouhodobým pobytům podnikatelů: Registraci firem a jejich zástupců v Indonésii zařizují zprostředkovatelské kanceláře. Účtované částky jsou sice vysoké, ale alternativou k využití prostředníka je obtížné jednání v byrokratické spleti místních úřadů. Povolení k pobytu je dvojí, tedy KITAS a KITAP dle délky a účelu pobytu. Pro další referenci lze konzultovat Zákon o přistěhovalectví.

Mimo výše uvedené existují služební a diplomatická víza, a zvláštní povolení pro vstup do rizikových oblastí Papuy a Západní Papuy.

Cizinci jsou povinni mít u sebe doklad totožnosti: cestovní pas, nebo průkaz povolení k pobytu (tzv. KITAS). Držitelé KITAS jsou povinni být registrovaní u místního registračního úřadu Rukun Tertangga (RT) a oddělení místní policie, sledovat délku trvání platnosti povolení k dlouhodobému pobytu (a vstupních resp. výstupních víz) a včas žádat o jejich prodloužení. Krátkodobí návštěvníci jsou povinni sledovat délku platnosti víz a v případě jejich nezbytného prodloužení o to včas požádat na příslušném pracovišti policie nebo online. Propadlá víza mohou být důvodem i k zadržení, vymáhání pokut a k případnému vyhoštění a zákazu pobytu v Indonésii do budoucna. V případě přesáhnutí dobu povoleného pobytu, imigrační úřady požadují uhradit 1 mil. IDR za každý den nelegálního pobytu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky zaměstnávání českých občanů v Indonésii jsou totožné s podmínkami pro ostatní cizince a řídí se zákoníkem práce ve znění reformy Omnibus Law. Zaměstnávání zahraničních pracovníků je povoleno pouze na pozicích, které prokazatelně nelze obsadit místní pracovní silou. Podmínkou legislativy je, že zahraniční odborník musí zároveň školit přiděleného místního zaměstnance jako svého budoucího nástupce v rámci povinného přenosu znalostí (knowledge transfer).

Zahraniční pracovníci jsou v Indonésii rozděleni do čtyř hlavních kategorií: profesionálové, manažeři, supervizoři a technici/operátoři. Povolení pro top manažery (např. členy představenstva – Direksi) a klíčové technické specialisty bývá schvalováno bez větších překážek, pokud mateřská firma splňuje podmínky minimálního kapitálu. Existuje rovněž striktní negativní seznam profesí (zejména v oblastech lidských zdrojů, personalistiky, některých právních a účetních úkonů), které jsou pro cizince zcela uzavřeny.

Proces legálního zaměstnání cizince vyžaduje, aby indonéský zaměstnavatel (zpravidla firma se zahraniční majetkovou účastí – PMA) nejprve zažádal o schválení plánu zaměstnávání cizinců (RPTKA) na Ministerstvu pracovní síly. Následně je cizinci vystaveno pracovní povolení a rezidentní vízum KITAS. Založení pobočky zahraniční firmy bez právní subjektivity v Indonésii (s výjimkou bank) pro účely přímého zaměstnávání osob není povoleno.

Zaměstnávání místních i zahraničních pracovníků se povinně řídí indonéským státním systémem sociálního a zdravotního pojištění, který kompletně zastřešuje úřad BPJS. Každý zaměstnavatel je povinen registrovat zaměstnance do dvou složek:

1. BPJS Ketenagakerjaan (sociální zabezpečení): Zahrnuje povinné pojištění proti pracovním úrazům (JKK), pojištění pro případ smrti (JKM), starobní spoření (JHT) a penzijní pojištění (JP). Odvody se pohybují kolem 6–8 % ze mzdy, přičemž většinu hradí zaměstnavatel.
2. BPJS Kesehatan (zdravotní pojištění): Celkový odvod činí 5 % ze mzdy (s pevně stanoveným stropem pro výpočet). Zaměstnavatel hradí 4 %, zatímco zaměstnanec odvádí 1 % formou srážky ze mzdy.

V závislosti na specifickém odvětví (např. těžební průmysl, ropa a plyn) může vládní regulace nařizovat povinný poměr mezi místními a zahraničními zaměstnanci (často v poměru 1:3 až 1:10). Pro přesnou orientaci na trhu se důrazně doporučuje konzultace s etablovanými personálními nebo specializovanými právními kancelářemi.

Minimální mzda (UMP / UMK) je každoročně aktualizována v listopadu s platností pro následující rok a její výše se zásadně liší podle jednotlivých provincií a distriktů. Pro rok 2026 činí oficiální regionální minimální mzda v hlavním městě Jakartě 5 612 631 IDR (cca 345 USD). V jiných provinciích (např. Střední Jáva či Yogyakarta) je však hladina minimální mzdy až o polovinu nižší.

5.9. Veletrhy a akce

V Indonésii probíhá každoročně několik desítek až stovek různých veletrhů na centrální i regionální úrovni. Ty skutečně klíčové mezinárodní akce se konají v Jakartě a jejím bezprostředním okolí na čtyřech hlavních výstavištích.

Vedle tradičního JIExpo (Jakarta International Expo) v Kemayoranu a JCC (Jakarta Convention Center) v centru města hraje dnes zásadní roli obří moderní centrum ICE BSD (Indonesia Convention Exhibition) v satelitním městě BSD City. Zcela novou a strategickou kapacitu pak představuje nové moderní výstaviště situované v těsné blízkosti mezinárodního letiště Soekarno-Hatta (CGK) v rámci rozvíjející se oblasti PIK 2, které výrazně usnadňuje logistiku pro zahraniční vystavovatele a delegace.

I na těchto prestižních místech mají jednotlivé veletrhy různou úroveň, která se navíc může rok od roku výrazně změnit. Dochází poměrně často ke spojování několika oborových výstav a může se stát, že v aktuálním ročníku je sektor, který je předmětem zájmu návštěvníka, upozaděn ve prospěch jiných. Před rozhodnutím o návštěvě či finančně nákladném vystavování na konkrétním veletrhu lze vždy doporučit konzultaci s Velvyslanectvím České republiky v Jakartě nebo zahraniční kanceláří CzechTrade Jakarta, které mají aktuální přehled o reálném byznysovém přínosu jednotlivých akcí.

České firmy se v minulosti účastnily veletrhů HospitalExpo organizovaném v komplexu stadionu GBK, či veletrhů Machine Tools Indonesia, INA GreenTech, Indo Medicare, Railway Indonesia. A dále se tradičně české podniky každý druhý rok účastní regionálně významného bienálního veletrhu v oblasti obranné a bezpečnostní techniky IndoDefence, jehož další ročník je plánován na červen 2027. Oficiální účast na tomto veletrhu představuje jednu z nejvýznamnějších akcí v rámci celého systému proexportní podpory.

Aktualizovaný přehled významných veletrhů a výstav pořádaných v Indonésii je k dispozici na webu TradeFairDates.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky
Embassy of the Czech Republic (Kedutaan Besar Republik Ceko)
Jalan Gereja Theresia 20, Menteng, Jakarta 10350, Indonesia
Tel.: +62 (0) 8119245663-43
Konzulární pohotovost tel.: +420 222 420 222
E-mail: jakarta@embassy.mzv.gov.cz, jakarta.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/jakarta
Velvyslanec je akreditován též pro země –  Sultanát Brunej a na Východní Timor.

Honorární konzulát České republiky Bali s působností provincií Bali a Nusa Tenggara Barat 
Honorární konzul pan Ida Gede Bagus Sidharta Putra
Jl. Danau Tamblingan No.47, Sanur, Kec. Denpasar Sel., Kota Denpasar, Bali, Indonesia
Tel.: +62-896-8773-3609
E-mail: sanur.honorary@mzv.gov.cz

Honorární generální konzulát České republiky Surabaya s působností provincie Východní Jáva a Zvláštní provincie Yogyakarta
Honorární konzul pan Hermawan Kartajaya
Raya Darmo Square R-8 Jl. Raya Darmo 54-56 Surabaya 60264, Indonesia
Tel: +62-31-5621314
Fax: +62-31-5621316
E-mail: surabaya.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České republiky Semarang s působností provincie Střední Jáva
Honorární konzul pan Daniel Budi Setiawan
Graha Siba, Jalan Ki Mangunsarkoro No. 14 A, Semarang, Provincie Střední Jáva, Indonesia
Tel: +62-24-8455775
Tel: +62 811 979 700
E-mail: semarang.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České republiky Palu s působností v provinciích Gorontalo, Jižní Sulawesi, Střední Sulawesi, Severní Sulawesi, Jihovýchodní Sulawesi, Západní Sulawesi, Moluky a Severní Moluky, Sumba, Flores a provincie Východní Nusa Tenggara)
Honorární konzulka paní Winda
Jalan Kijang Raya 65, City of Palu 94111, Central Sulawesi, Inodnesia
Tel: +62 852 1171 6166
E-mail: palu.honorary@mzv.gov.cz

CzechTrade Jakarta
ředitel: Ivan Kameník
Embassy of the Czech Republic, Jalan Gereja Theresia No.20 Menteng, 10350 Jakarta Pusat, Indonesia
E-mail: ivan.kamenik@czechtrade.gov.cz
Tel: + 62-21-2396112-3 (ext. line 37)
Tel: +91 84312 41912 a +62 812 136 850 48
Web: https://czechtrade.gov.cz/zahranicni-kancelare/indonesie

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranná služba

tel: 118, 119

Policie

tel: 110

Hasiči

tel: 113

Nouzová linka Ministerstva zahraničních věcí ČR:

tel: +420 222 420 222

Zdravotnická zařízení v Jakartě:

MMC Hospital, Rasuna Said, Jakarta

tel: +62 21 520 3435

SOS Hospital. Pondok Indah, Jakarta

tel: +62 21 750 5980

Good Practice (poliklinika vhodná pro zahraniční občany)

tel: +62 21 718 3140

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• MZV Indonésie www.kemlu.go.id
• Státní tisková kancelář www.antaranews.com
• Deník Jakarta Post www.thejakartapost.com
• ASEAN www.asean.org

Adresy významných institucí:

KADIN – Indonesian Chamber of Commerce & Industry
Menara KADIN Indonesia 29th Floor
Jl. H.R.Rasuna Said X-5 Kav 2-3 Jakarta 12950
Tel: +62-21-5274484-86 Fax: +62-21-5274486
E-mail: sekretariat@kadin-indonesia.or.id
Web: www.kadin-indonesia.com

NAFED – National Agency for Export Development
Dharma Niaga Building 5th Floor Jakarta 10160
Tel.: +62-21-344 8164 Fax: +62-21-385 8850
E-mail: nafed@nafed.go.id

National Coordination Board for Investment Gedung BKPM
Jl. Jend. Gatot Subroto No. 44 Jakarta 12190
Tel.: +62-21-525 2008-520 4165
Fax: +62-21-522 7609
Web: BKPM

Asociace indonéských importérů GINSI (Gabungan Importir Nasional Seluruh Indonesia)
National Importers Association
Oil Center Building 1st Floor Jakarta 10350
Tel.: +62-21-398 37 395 – 97
Fax: +62-21-398 37 394

Asociace indonéských vývozních podniků GPEI (Gabungan Perusahaan Ekspor Indonesia)
Indonesian Exporter Association
Oil Center Building 1st Floor Jakarta 10350
Tel.: +62-21-398 37 395 – 97
Fax: +62-21-398 37 394

Pro pohyb po Indonésii doporučujeme využívat sdílených dopravních služeb k objednání skrze mobilní aplikace:

• Grab
• Gojek
• Bluebird