Írán: Zahraniční obchod a investice

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

1394

(2015-16)

1395

(2016-17)

1396

(2017-18)

1397

(2018-19)

1398

(2019-20)

Obchodní bilance (mld. Euro)

71,812

81,396

104,315

99,225

52,100

Export (mld. Euro)

35,356

42,381

58,111

60,570

27,394

Import (mld. Euro)

36,456

39,015

46,203

38,655

24,705

Saldo (mld. Euro)

-1,100

3,367

11,908

21,915

2,689

Zdroj: European Commission, Directorate-General for Trade; IMF

Hlavní exportní komodity představují: petrochemické produkty, zkapalněný zemní plyn, železná ruda, metanol, močovina.

Hlavní dovozní komodity jsou: rýže, polní kukuřice, sojové boby, fazole, máslo.

SANKCE US ADMINISTRATIVY PROTI ÍRÁNU 

US si osobují právo penalizovat jakéhokoliv amerického občana či společnost, který/á materiální asistencí, sponzorstvím, finanční pomocí nebo technologickou a komoditní podporou či službou napomůže sankcionovaným íránským organizacím a průmyslovým oborům.

Níže jsou uvedeny vytyčené sankcionované aktivity / průmyslové obory / organizace s daty jejich implementace.

Platnost od 6. srpna 2018

  • Obchod s měnami a US bankovkami, a to včetně řešení íránského státního dluhu.
  • Obchod s  drahými i dalšími kovy, uhlím, softwarem užívaným v průmyslu, automobily, letadly, dovoz íránských koberců a potravin do USA atd.

Platnost od 4. listopadu 2018

  • Sankce vůči íránským fyzickým a právnickým osobám které byly sankcionovány před dnem implementace jaderné dohody JCPOA (16. 1. 2016) nacházející se na seznamu amerického ministerstva financí tzv. „OFAC’s Specially Designated Nationals and Blocked Persons List (SDN List)“ (+ Executive Order 13599).
  • Sankce proti íránskému energetickému, loďařskému (včetně provozování námořních přístavů) a finančnímu sektoru.
  • Nákup, prodej, transport či marketing petrochemických výrobků a produktů z Íránu
  • Centrální íránská banka
  • National Iranian Oil Company (NIOC) a organizace v jejím vlastnictví či jí kontrolované anebo provozované.
  • Central Bank of Iran (CBI) a ostatní íránské banky

Platnost od 15. dubna 2019

  • Zanesení Íránských revolučních gard (IRCG) na americký seznam zahraničních teroristických organizací.

Platnost od 6. srpna 2019

  • Obchod se železnou rudou, ocelí, mědí a hliníkem. Týká se i dodávek průmyslových strojů a dalších návazných oblastí, jako jsou bankovnictví, pojišťovnictví, doprava anebo investice do těchto sektorů (Executive Order 13871)

Platnost od 20. září 2019

  • Posíleny sankce proti Central Bank of Iran (CBI) a na sankční seznam doplněny další finanční instituce kontrolované íránskou vládou – investiční fond National Development Fund of Iran a společnost Etemad Tejarate Pars Co.

Platnost od 10. ledna 2020

  • Sankční seznam (v souladu s Executive Order 13871) rozšířen v sektoru težby a zpracování oceli, a sektorech výroby a zpracování hliníku, o řadu konkrétních íránských firem. Jejich jmenovitý seznam je k dohledání na webových stránkách OFAC amerického ministerstva financí.

V návaznosti na výše uvedené sankce US administrativy vůči Íránu byl v srpnu 2018 vyvíjen tlak na bankovní radu mezinárodního bankovního systému SWIFT, aby byl íránský bankovní systém odpojen. Ačkoliv k úplnému naplnění tohoto scénáře nedošlo, byl přeci jen v listopadu 2018 zveřejněn seznam 39 íránských a bilaterálních bank s íránskou účastí, které byly od systému odpojeny. Nachází se mezi nimi jak Centrální íránská banka (Bank Markazi), tak i např.  EUROPAEISCH-IRANISCHE HANDELSBANK AG, BANK MELLAT, BANK MELLI, BANK TEJARAT či EXPORT DEVELOPMENT BANK OF IRAN.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Obchodní bilance Írán – svět (2019):

Dovoz do Íránu                      Vývoz z Íránu                       Obchodní bilance

1. ČLR 1. ČLR 1. ČLR 
2. Spojené arabské emiráty 2. Turecko 2. Indie
3. EU 27 3. Indie 3. Turecko
4. Indie 4. Jižní Korea 4. Spojené arabské emiráty
5. Turecko 5. Afghánistán 5. EU 27
6. Švýcarsko 6. Japonsko 6. Jižní Korea
7. Brazílie 7. Spojené arabské emiráty 7. Afghánistán
8. Rusko 8. Kuvajt 8. Švýcarsko
9. Velká Británie 9. Taiwan 9. Japonsko
10. Taiwan 10. EU 27 10. Rusko

 

Největší odběratelé íránského zboží jsou v tomto pořadí: Čína (41,2 %), Turecko (11,1 %), Indie (10,4 %), Jižní Korea (6,3 %), Afghánistán (4,0 %), Japonsko (3,6 %), SAE (3,2 %), Kuvajt (3,0 %), Taiwan (2,5 %) a EU 27 (2,3 %).

Hlavní exportní komodity: petrochemické produkty, zkapalněný zemní plyn, železná ruda, metanol, močovina.

Největší vývozci do Íránu: Čína (24,3 %), SAE (15,6 %), EU 27 (15,4 %), Indie (11,5 %), Turecko (8,1 %), Švýcarsko (4,3 %), Brazílie (2,7 %), Rusko (2,7 %), Velká Británie (1,7 %) a Taiwan (1,2 %). 

Hlavní dovozní komodity: rýže, polní kukuřice, sojové boby, fazole, máslo

Zdroj: European Commission, Directorate-General for Trade; IMF

Pozn.: Írán k začátku FY 2019/20 (21. 3. 2019) přestal s ohledem na trvající americké sankce zveřejňovat vlastní podrobné statistiky k zahraničnímu obchodu.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Trvající americké proti-íránské ekonomické sankce v roce 2019 zásadně poznamenaly obchodování mezi Íránem a EU 27. Íránské vývozy do EU se meziročně propadly o 92,8 % (jejich objem klesl z 9,425 mld. Euro na pouhých 680 mil. Euro). V menší míře došlo rovněž k výrazné redukci íránských dovozů z EU, které v roce 2019 poklesly o 49,4 % (objemově pokles z 8,711 mld. Euro na 4,406 mld. Euro).  

Změna se výrazně promítla také do komoditní struktury obchodovaného zboží.

  • Ještě v roce 2018 tvořily minerály, nerosty a základní suroviny plných 92 % z celkového íránského exportu do EU, z čehož drtivá většina připadala na ropu a nerosty. Vzhledem k americkému embargu na vývoz ropy se však podíl vyvážených minerálů, nerostů a základních surovin propadl na 4,1 %. Na prvním místě íránských importů do EU tak v roce 2019 figurují zemědělské výrobky – primárně sušené ovoce a oříšky (31,6 % podíl), následované výrobky z kovu (19,7 %), výrobky z plastu či gumy (16,2 %), chemickými výrobky (6,3 %) a textiliemi (6 %).
  • Hlavní dovozní položky tvořily v roce 2019 průmyslové výrobky, které představovaly 81,9 % všech vývozů EU do Íránu. Z nich tvořily 42,9 % strojírenské výrobky a dopravní zařízení (kromě jiného neelektrická zařízení s podílem 26,9 %) a 35,7 % chemické výrobky (zejména farmaceutické výrobky s podílem 21,2 %). Zemědělské výrobky a potraviny včetně ryb tvořily 14,1 % a vědecké přístroje a zařízení 5,7 % veškerých EU vývozů do Íránu.

Zatímco v roce 2018 dosahovala denní produkce íránské ropy až 3,6 mil. barelů s následným denním vývozem kolem 2,8 mil. barelů (duben 2018), po uvalení amerických sankcí na íránský ropný sektor (listopad 2018) export ropy klesl na cca 1,5 mil. barelů denně. V průběhu roku 2019 pak íránské vývozní možnosti dále klesaly a odhaduje se, že ke konci roku dosahoval íránský export ropy jen asi 200 – 350 tisíc barelů denně. Většina dřívějších  zahraničních odběratelů včetně ČS EU (Itálie, Řecko) se s ohledem na US sankce dovozů z Íránu vzdala a hlavními a v zásadě jedinými oficiálními odběrately íránské ropy tak zůstaly Čína a Sýrie.

Zdroj: Eurostat; Comtrade

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Značný vliv na ekonomický rozvoj mají volné a zvláštní obchodní a ekonomické zóny, pro které platí zvláštní finanční a bankovní regulace, včetně garancí a stimulů pro vstup přímých zahraničních investic.

V zemi je celkem sedm volných zón (Kish, Qeshm, Chabahar, Anzali, Arvand, Maku a Aras) a 64 speciálních ekonomických zón. Současná vláda plánuje výstavbu osmi nových volných zón (Incheh Boroun v provincii Golestán, Mehran v provincii Ilam, Ardabil ve stejnojmenné provincii, Sistan v provincii Sistan Balůčistán, Baneh-Marivan v provincii Kurdestán, Jask v provincii Hormozgan, Bushehr v provincii Bušéhr a Qasr-e-Shirin v provincii Kermanšah) a 12 speciálních ekonomických zón.

Mnohá bankovní, finanční a investiční omezení jsou ve volných zónách zrušena a jiná, jako například dovozní a vývozní režim, celní režim, bankovní styk, pracovní právo, sociální zabezpečení, zahraniční investice a pohyb cizinců, byla podstatně zjednodušena. Zahraniční a íránští investoři mohou participovat na ekonomických činnostech v jakémkoliv vzájemně odsouhlaseném investičním poměru. V rámci nové legislativy pro podnikání jsou zóny volného obchodu a zvláštní ekonomické regiony zvýhodněné 4 – 15 lety daňových prázdnin, které platí od započetí obchodních aktivit. Zákonem z roku 2002 je zaručena ochrana zahraničních investic.  

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Ekonomický rozvoj Íránu v posledních 20 letech ukázal, že tato země je životně závislá na mezinárodní spolupráci v oblasti transferů technologií (TOT) a transferu know-how, zakládání smíšených podniků, spolupráci na třetích trzích apod. Írán má citelný nedostatek vlastních vnitřních investičních zdrojů a nevyhnutelně tak pro další rozvoj potřebuje příliv zahraničního kapitálu. Tento nedostatek je citelný v zásadě napříč všemi průmyslovými odvětvími. Příliv přímých zahraničních investic (Foreign Direct Investment – FDI) však byl zásadně zbržděn obnovením amerických proti-íránských ekonomických sankcí v srpnu 2018. V posledním roce a půl je proto možné hovořit spíše o hromadném odlivu zejména velkých zahraničních investorů. Za jediného stabilního zahraničního investora lze za současné situace označit Čínu a její společnosti, které do různých sektorů íránské ekonomiky v období let 2005 – 2019 investovaly přibližně 27 mld. USD (11 mld. do energetického sektoru, 7 mld. do dopravního a 5 mld. do težebního sektoru). 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem