Izrael: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 0406 – Sýry a tvaroh

Od 1. ledna 2010 je v platnosti Agrární dohoda, kterou uzavřely EU a Izrael. Na jejím základě byl výrazně usnadněn obchod zemědělskými komoditami, který je v mnoha položkách již zcela volný, bezcelní. S ohledem na relativní sílu IL zemědělství v porovnání s ČR lze předpokládat, že z dohody by mohly těžit zejména CZ dovozci a spotřebitelé. Izrael je na dovozu potravinářských výrobků do značné míry závislý, ročně importuje potraviny a nápoje za 4,4 mld. USD, náš podíl na těchto dovozech činí 12.5 mil. USD, tzn. pouze cca 0,3%. Hlavními vývozci potravin do Izraele přitom stále zůstávají země Evropské Unie. Potenciál pro české výrobce zde proto bezesporu existuje a to nejenom ve vybraných položkách. K žádosti o dovozní licenci musí certifikovaný importér doložit tzv. košer (kašrut) certifikát – potvrzení o způsobilosti podle židovského náboženského práva. Získání košer osvědčení ale nepředstavuje v naprosté většině případů žádný problém, zkušený místní importér dokáže českého výrobce na certifikaci náležitě připravit. Na druhé straně se s košer certifikací pojí administrativní a někdy i technologické náklady, které zejména v případě menších zakázek mohou vývozy neúměrně prodražit. Dovážet je sice možné (s výjimkou masných výrobků) i „nekošer“ potraviny, tento segment je ale marginální, představuje asi jenom 5 – 10% trhu.

HS 1107 – Slad i pražený

HS 1514 – Řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce chemicky neupravené

HS 1701 – Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pev. stavu

HS 1704 – Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao

HS 1806 – Čokoláda a ost. potravinové přípravky obsahující kakao

HS 1904 – Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením

HS 1905 – Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao

HS 2007 – Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné nebo ořechové protlaky nebo pasty, slazené

HS 2203 – Pivo ze sladu

HS 2208 – Ethylalkohol nedenat pod 80% destiláty likéry

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 3004 – Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj.

Izrael patří v rámci OECD mezi země s nejnižšími náklady na zdravotnictví (cca. 7,8 % HDP), ale zatímco ČR patří k zemím s nejvyšším počtem nemocničních lůžek na osobu, Izrael zaujímá místo na opačné straně spektra. Izraelské zdravotnictví patří v mezinárodním srovnání (nákladů a výkonů k HDP) mezi nejvýkonnější (4. místo za Hong Kongem, Singapurem a Japonskem. Je to nejenom kvůli řadě unikátních projektů (např. dobrovolnická organizace Yad Sarah), ale i díky investicím do vědy a výzkumu (s 4.5% HDP patří Izraeli celosvětově první místo). V Izraeli má rovněž sídlo největší světový výrobce generik (Teva).

HS 3005 – Vata, gáza, obinadla apod. výrobky

HS 9018 – Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 9019 – Přístroje pro mechanoterapii; masážní; psychotechnické aj. přístroje

HS 9021 – Ortopedické pomůcky a přístroje, berle, chirurgické pásy aj.

HS 9022 – Rentgenové přístroje aj. používající záření, pro lékařské, zubolékařské, zvěrolékařské účely aj.

CPA 72 – Výzkum a vývoj, autorská práva

Chemický průmysl

HS 3804 – Odpadní louhy z výroby dřevné buničiny, též koncentrované, odcukerněné nebo chemicky upravené

Chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové výroby je stále perspektivním odvětvím pro české producenty, v minulosti se to již mnohokrát potvrdilo. Ačkoliv v Izraeli existují silní výrobci, nedokáží z místní produkce pokrýt kompletní domácí poptávku. Čeští výrobci mohou tento potenciál využít.

HS 3808 – Insekticidy herbicidy fungicidy ap přípravky

HS 3809 – Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení ap.

HS 3818 – Prvky chemické zušlechtěné pro elektroniku

HS 5504 – Vlákna střižová umělá nemykaná nečesaná

HS 5509 – Příze z vláken střižových chemických

Strojírenský průmysl

HS 8419 – Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty

V Izraeli probíhá celá řada infrastrukturních projektů (rozšiřování a obnova železniční sítě, budování mostů, atp.). Jak v infrastruktuře, tak ve stavebnictví je vysoký potenciál uplatnění produkce českého strojírenství..

HS 8428 – ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

HS 8429 – Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8479 – Stroje a mechanická zařízení s vlastní individuální funkcí, jinde neuvedené

Energetický průmysl

HS 7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Energetika (výrobní i rozvodné/distribuční části), transformátory, zařízení pro generování elektrické energie (turbíny,kotle, chladicí věže). Zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu, výstavba a dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury, kompresory). Dalším (a v zásadě novým) polem působnosti českých firem může být oblast těžby zemního plynu a návazných oblastí. Investovat se perspektivně bude do těžebných a rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování.

HS 7613 – Nádoby hliníkové na plyn stlačený zkapalněný

HS 8402 – Parní kotle zvané „na přehřátou vodu“

HS 8404 – Pomocná zařízení pro použití s kotli; kondenzátory pro parní pohonné jednotky

HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8411 – Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

HS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8502 – Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

HS 8503 – Části a součásti motorů, elektr. Generátorů, soustrojí ap.

HS 8504 – Transformátory, el. měniče statické induktory

HS 8505 – Elektromagnety aj zaříz upínací s magnety ap

Železniční a kolejová doprava

HS 7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli

Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Totéž platí pro dodávky dopravních prostředků (kromě osobních automobilů, např. lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy) a navazujících komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení). Izrael hodlá v příštích letech elektrifikovat železnici. Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly

vyhrávat celé tendry, to je spíše doména domácích subjektů, zejména pokud jde o stavební práce. Mohou se však podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů (v Izraeli v zásadě není firma, která by větší projekty tohoto typu zvládala), dodávky

kolejnic, nových vlaků atd.

HS 7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

HS 8602 – Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

HS 8603 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem

HS 8606 – Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu

HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

Obranný průmysl

HS 8526 – Přístr. radiolok. ap., radiové, pro řízení dálkové

Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského materiálu. Roční rozpočet izraelské armády v současnosti přesahuje 17 mld. USD, z čehož 3 mld. USD (cca. 18 %) představuje přímá podpora Spojených států. Tato pomoc byla od roku 2018 navýšená na 3,8 mld. USD ročně; současně ale bude izraelské vládě uloženo utratit tyto prostředky za nákup obranných a bezpečnostních technologií amerických výrobců. Z uvedeného důvodu lze očekávat, že Izrael v horizontu tří let postupně navýší dovoz vojenské techniky z aktuálních 2,8 mld. USD až na téměř dvojnásobek (po dovozu nerostných surovin se jedná již nyní o nejvýznamnější dovozní položku) a další bezpečnostní technologie nevojenského charakteru za 550 mil. USD.

 

HS 8704 – Motorová vozidla pro přepravu nákladu

HS 9302 – Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

HS 9306 – Bomby, granáty, torpéda, miny ap. válečné střelivo a jejich části; náboje ap.

ICT

CPA 61 – Telekomunikační služby

Izrael je bezesporu technologická velmoc. V přepočtu na počet obyvatel je v Izraeli ve srovnání s USA dvojnásobek investic rizikového kapitálu; oproti evropskému průměru dokonce téměř 50 násobek (byť Velká Británie a Německo se začínají na Izrael v některých parametrech dotahovat). Krom toho, že Izrael má největší podíl investic na jednotku HDP a počet obyvatel, 97 % těchto finančních prostředků pochází přímo či nepřímo ze zahraničí.

 

CPA 62 – Služby v oblasti poradenství a programování a související služby

Vodohospodářský a odpadní průmysl

CPA 37 – Služby související s odpadními vodami

Izrael je země velikosti Slovinska, z níž dvě třetiny pokrývá poušť a polopoušť. Toto nehostinné prostředí prakticky bez infrastruktury proměnili Izraelci v průběhu tří generací v prosperující a sebevědomou ekonomiku. Nedostatek srážek, vodních zdrojů a orné půdy přiměl izraelské zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rychle rostoucí populace (za 68 let existence Státu Izrael počet obyvatel vzrostl desetinásobně). Izraeli dnes patří světový prim jak v odsolování mořské vody (země je průkopníkem v desalinaci reverzní osmózou), tak ve zpracování odpadních vod (86 % splašků je zpracováno a později využito zejména v zemědělství). Výsledkem je nejen zajištění potravinové soběstačnosti, ale i úspěšný export mnoha zemědělských komodit. V odpadním průmyslu naopak Izrael za EU pokulhává a je zde zejména v oblasti recyklace odpadu perspektiva k česko-izraelské spolupráci.

 

CPA 38 – Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu; zpracování odpadu k dalšímu využití

CPA 39 – Sanační a jiné služby související s nakládáním s odpady

 

Aktuální sektorové příležitosti pro Izrael

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Následující odvětví jsou ve střednědobém horizontu perspektivní:

Automobilový průmysl

V Izraeli nepůsobí (s výjimkou kusové výroby) producenti automobilů. Veškerá nabídka na místním trhu je tvořena dovozem. Pro české automobilky (Škoda Auto, ale i pobočka Hyundai v Nošovicích či další výrobci osobních vozů, Tatra a další producenti nákladních vozidel, výrobci motocyklů a mopedů) a výrobce náhradních dílů je tak místní trh standardně a dlouhodobě perspektivním. Mírně by přitom mělo napomoct i snížení daně, kterou je prodej vozů v maloobchodní síti zatížen. Nových automobilů se během roku 2019 prodalo v Izraeli více než 253 938.

Obranný průmysl

Izrael je jedním z největších vývozců obranných a bezpečnostních technologií na světě. Pro české výrobce je spolupráce s izraelským zbrojním průmyslem velkou výzvou a zároveň příležitostí, zejména pak u technologií s vysokou přidanou hodnotou. Mimo v současnosti realizovaných subdodávkách je další možností spolupráce na třetích trzích, kde se jedna či druhá strana z různých důvodů obtížněji prosazuje.

Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského materiálu. Izraelské výdaje na obranu představují cca 17 mld. USD ročně, z čehož 3 mld. USD (cca 18 %) představuje přímá podpora Spojených států, využívaná především na strategické nákupy špičkové vojenské techniky z USA. Do budoucna má rozpočet na akvizice vojenské techniky dále růst. Zároveň Izrael každoročně pořizuje další bezpečnostní technologie nevojenského charakteru, tato položka aktuálně představuje cca 550 mil. USD a očekává se rovněž její postupné navyšování. Exportní potenciál pro české výrobce však i bez započtení těchto v zásadě na jednu zemi vázaných dovozů zůstává enormní. Pokud se podaří zrealizovat nasmlouvané dodávky, budou mezi hlavními vývozními položkami vojenského materiálu z ČR do Izraele především nákladní vozidla, zobrazovací průzkumná zařízení, velkorážové, malorážové zbraně a náboje. Perspektivu mají také kybernetické obranné technologie a specializovaný software. České zbrojařské firmy mají příležitost s izraelskými subjekty také navázat strategická partnerství, jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak ve výše zmiňovaném přístupu na třetí trhy, na nichž má jedna ze stran silnější postavení. Spolupráce se špičkovými izraelskými firmami nezřídka posouvá české firmy na vyšší technologickou úroveň a tím posiluje jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Významný potenciál je do budoucna možné spatřovat také v oblasti transferu know-how v kooperačních projektech na společných trzích.

Ocelářský průmysl

V Izraeli  permanentně probíhá celá řada infrastrukturních projektů (rozšiřování a obnova železniční sítě, budování mostů apod.). Jak v infrastruktuře, tak ve stavebnictví bude mít možnost uplatnění česká hutní a ocelářská produkce. Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Drtivá většina zakázek je však tendrových, s čímž se pojí nepříjemná povinnost offsetových závazků.  

Chemický průmysl

Chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové výroby je stále perspektivním odvětvím pro české producenty, v minulosti se to již mnohokrát potvrdilo. Ačkoliv v Izraeli existují silní výrobci, nedokáží z místní produkce pokrýt kompletní domácí poptávku. Čeští výrobci mohou tento potenciál využít.

Hi-tech průmysl

Hi-tech obory mají v Izraeli silnou pozici (na vědu a výzkum se ročně vynakládá takřka 5% HDP, což je vůbec největší podíl na světě), přesto se českým firmám nadále úspěšně daří využívat poptávku izraelských společností po elektrotechnických produktech, procesorech, počítačích a jejich komponentech a optických přístrojích. Pro hi-tech odvětví navíc jednoznačně hovoří i Dohoda o podpoře aplikovaného výzkumu v průmyslovém sektoru, která vstoupila v platnost na podzim roku 2009. Na bázi dohody se vlády obou zemí dohodly na podpoře zajímavých, inovativních projektů, které společně předloží české a izraelské firmy. Každému, kdo usiluje o užší spolupráci v hi-tech oborech lze tudíž doporučit, aby se prostřednictvím agentury CzechInvest  (která je gestorem projektu na CZ straně) detailně informoval o aktuálním stavu programu.     

Energetika

Odvětví energetiky patří v Izraeli mezi nejrychleji rostoucí. Izrael má nyní více zemního plynu, než dokáže spotřebovat. Kapacita ložiska Tamar, z něhož probíhá těžba od roku 2013, dokáže z 98 % uspokojit domácí poptávku. Zahájení těžby zemního plynu z ložiska Tamar se promítlo zejména do výroby elektrické energie. Na počátku roku 2020 byla spuštěna těžba z podstatně většího naleziště Leviathan, jehož výstup bude primárně určen na vývoz. Zatímco v roce 2010 zajišťovaly paroplynové elektrárny výrobu 40 % silové elektřiny v Izraeli, v roce 2018 se jednalo již o  70 %. Izraelská vláda předpokládá, že do roku 2030 vzroste podíl zemního plynu na produkci elektrické energie na 80 %. Vládní plán také počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 17 %. Postupně dojde k poklesu dominance státem vlastněné elektrárenské společnosti Israel Electric Corporation z pohledu výroby, otevře se tak prostor pro další soukromé výrobce a investory.

Z uvedených důvodů patří energetický sektor z pohledu investičních a obchodních příležitostí mezi nejperspektivnější. Jedná se zejména o výrobní i rozvodné/distribuční části, transformátory, úložiště a záložní systémy, zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže), zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu, výstavba a dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury, kompresory). Investovat se perspektivně bude do rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování. Obdobné bude vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů (zejm. fotovoltaických) platit i u elektrické distribuční sítě.

Potraviny

V obecné rovině platí, že Izrael je hojným importérem potravin, zejména zpracovaných (s výjimkou ovoce a zeleniny, kterých je v zemi dostatek). Mezi komodity za časté dovážené patří zejména cukrovinky, minerální vody, cereálie, dětské výživy atd.. Existují však i četná úskalí, především pak takřka nevyhnutelná povinnost opatřit dovážené zboží tzv. košer certifikátem (který se neuděluje zdarma a v důsledku dovážené zboží tu více, tu méně prodražuje). Nadto je skutečně obtížné získat ho pro výrobky masného či mlékárenského průmyslu. Určitým problémem může být dále i fakt, že dovozci potravin bývají často přelétaví a jeden prodaný kontejner ještě automaticky negarantuje dlouhodobý úspěch. Pokud se ale čeští výrobci obrní jistou trpělivostí, mohou najít v Izraeli slibné příležitosti.   

Export českých potravinářských výrobků do Izraele dosáhl v roce 2019 celkové výše téměř 16 mil. USD, přesto ale zdaleka nedosahuje hodnot, které tento trh pro nás potencionálně může mít. Izrael je na importech do značné míry závislý, ročně dováží potraviny a nápoje za 4,4 mld. USD, náš podíl na těchto dovozech je tedy pouze cca 0,4%. Přitom hlavními vývozci potravin do Izraele stále zůstávají země Evropské Unie.

Prostor na zvýšení českého vývozu je u položek, které do Izraele již exportujeme:

  • Cukrovinky, sacharóza, cukr
  • Cereálie, sušenky, slané pečivo
  • Homogenizované ovocné výživy
  • Krmivo pro domácí zvířata
  • Pivo

A po analýze izraelských dovozů i u dalších importovaných položek, například

  • Sýry, tvaroh
  • Sušené ovoce
  • Slad
  • Rostlinné oleje
  • Čokoládové výrobky
  • Destiláty, likéry

Tento seznam není konečný, trh se neustále vyvíjí. Neustále stoupá poptávka po zdravých, nízkokalorických potravinách, potravinách obsahujících vlákninu, gluten-free apod. Velmi oblíbenou a vyhledávanou skupinou se stávají organické potraviny.

Dlouhodobě se z pohledu příležitostí pro české exportéry jako perspektivní položky/obory dále jeví:

  • dopravní systémy (železnice, systémy MHD, jako kupř. tzv. “telavivské” metro) – dodávky komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení atd.), dodávky dopravních prostředků (lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy);
  • subdodávky komponentů pro obranný průmysl;
  • vodohospodářské systémy, zejména subdodávky – např. roury, armatury a zařízení pro čištění a úpravu vody;
  • stroje a zařízení pro průmysl – obráběcí stroje apod., přístrojová a laboratorní technika;
  • pšenice (krmná i potravinářská)
  • dřevo a výrobky ze dřeva – dřevotřísky, překližky, štípané dřevo na podpal, dřevěné uhlí. 

Tento přehled vychází ze zkušeností OEÚ získaných zpracováním poptávek místních obchodníků, z rozhovorů s představiteli podnikatelské sféry, průmyslu a státní správy a ze studia veřejných informačních zdrojů.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

28. – 30. 1. 2020 – CYBERTECH – mezinárodní konference a veletrh. Největší mezinárodní konference ke kybernetické bezpečnosti mimo území USA spoluorganizována Ministerstvem zahraničních věcí Státu Izrael a Ben Gurion University v Beer-Ševě.
Více než 200 vystavovatelů a 100 odborných přednášek, účast vládních činitelů včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Součástí programu je také každoroční soutěž start-upů z oblasti kybernetické bezpečnosti.

7. – 9. 9. 2020 – BIOMED – mezinárodní konference, doprovodný veletrh a business fórum z oblasti biomedicínských věd. Hlavním tématem roku 2017 bude stárnutí populace a inovativní trendy v léčbě s tím souvisejících chorob (chronická onemocnění, léčba rakoviny, neuro-degenerativní onemocnění, léčba cukrovky). Důležitou součástí programu je vždy také soutěž biomedicínsky orientovaných start-upů. Loňského ročníku se zúčastnilo více než 6000 delegátů ze 45 zemí.

1. – 3. 6. 2021 (1x za dva roky) – ISDEF – mezinárodní veletrh a doprovodná konference v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu. Akce se koná každé dva roky a účastní se jí více než 250 vystavovatelů a 15 000 návštěvníků z celého světa.

18. 9. 2020 – DLD Tel Aviv akce tradičně spolupořádaná telavivskou radnicí k aktuálním tématům souvisejícím mj. s rozvojem měst a činností člověka (kybernetická bezpečnost, smart cities, bankovnictví, mobilní aplikace; robotika); součástí je také mezinárodní start-up fórum. Předpokládaná účast: zástupci start-up firem, VC fondů, angel investoři, přední nadnárodní společnosti (v předchozích ročnících účast např. Google, IBM, Intel, Orange, Microsoft, Facebook).

19.10.2020 –  ITTN (The International Conference of Israeli Tech Transfer Organisation) – prezentace všech tech-transferových center hlavních izraelských univerzit (např. Technion, Hebrejská univerzita, Telavivská univerzita, Weizmannův institut věd) a několika vybraných nemocnic (např. Rambam, Hadassa).

2021 (1x za dva roky)WATEC ISRAEL mezinárodní veletrh k problematice hospodaření s vodními zdroji a ochraně životního prostředí. Nedostatek vodních zdrojů přiměl IL zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rostoucí populace. Izraeli dnes patří prim jak v odsolování mořské vody reverzní osmózou, tak ve zpracování odpadních vod. Akce se koná každé dva roky a účastní se jí vystavovatelé z například oblasti údržby a čištění vodních zdrojů, odsolování či zavlažovacích systémů. Součástí soutěže je také soutěž start-upů.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu (Izrael) ke dni 15.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem