Izrael

Rozcestník informací o Izraeli:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Není pochyb o tom, že izraelské hospodářství prošlo v uplynulém roce nejvážnější krizí od počátku své existence. Restrikce přijaté v souvislosti s pandemií koronaviru způsobily na domácím trhu útlum ekonomické činnosti, který vedl k významnému zhoršení téměř všech ekonomických ukazatelů. Této bezprecedentní ekonomické krizi navíc země čelila za rozpočtového provizoria, jež celou situaci dále komplikovalo. Klíčová v boji s ekonomickými následky pandemie byla proto skutečnost, že do ní izraelské hospodářství vstoupilo v dobré kondici.

Ekonomika rostla za posledních pět let v průměru o 3,3 % ročně, nezaměstnanost i veřejný dluh se počátkem loňského roku nacházely téměř na svých historických minimech. Tyto i další faktory jako odolný high-tech sektor nebo významný nárůst soukromé spotřeby ve třetím čtvrtletí tak přispěly ke zpomalení propadu izraelské ekonomiky v loňském roce. První čtvrtletí roku 2021 se neslo ve znamení očkovací kampaně, jejíž pozitivní efekt umožnil zemi vstoupit do druhého kvartálu letošního roku s ekonomikou téměř zcela oproštěnou od restriktivních opatření.

V rámci čtyř různých podpůrných ekonomických balíčků oznámila v roce 2020 izraelská vláda vyčlenění prostředků na podporu hospodářství v celkové výši cca. 190 mld. šekelů (1 292 mld. Kč), tedy 13,8 % HDP. Celkem 138 miliard šekelů (938 mld. Kč) mělo být využito v roce 2020, zbývající rozpočet bude čerpán v letošním roce (např. podpora v nezaměstnanosti byla rozšířena až do července 2021).

Dle informace z izraelského Ministerstva financí byl rozpočet vládní ekonomické asistence v loňském roce čerpán z 86 %. Finanční injekce směřovaly do financování zdravotnictví, podpory v nezaměstnanosti a na neplaceném volnu, granty pro osoby samostatně výdělečně činné, podpory likvidity podniků, garance firemních půjček, dočasné osvobození od daně z nemovitostí a do opatření k povzbuzení růstu po krizi prostřednictvím veřejných investic.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Civilní letecký průmysl

Uzavření izraelské oblohy v souvislosti s pandemií koronaviru zvýšilo poptávku po soukromých letech. Obchodníci i běžní cestovatelé mají zájem o cestování, ale narážejí na nedostatek letadel a společností, které by tyto služby poskytovaly. V Izraeli je nyní zhruba 60 zahraničních registrovaných soukromých letadel a pouze 10 izrael­ských. Poptávka ale právě v době koronaviru roste. Podle údajů izraelského Úřadu pro civilní letectví došlo počátkem roku 2021 k nárůstu o 72 %.

Komerční lety byly do mnoha destinací zrušeny a o soukromé lety je nyní extrémní zájem. Jelikož Izrael patří mezi země, kde lze relativně jednoduše létat, je v poslední době poptávka také po malých ultralehkých letadlech (ultralightech). Ve srovnání s jinými zeměmi, ve kterých jsou ultra­lighty omezeny na specifické letové dráhy a výšky, mohou izraelští piloti létat a přistávat s relativní volností. Kromě určitých letových tras, které jsou vyhrazeny izraelskému letectvu, neexistují žádná zvláštní omezení. Létá se v relativně nízkých nadmořských výškách.

Nový trend představuje zajímavé příležitosti i pro české firmy, které fungují v těchto oborech. Krize kolem koronaviru ovlivnila letecký průmysl po celém světě. České firmy by z ní mohly, zvláště v Izraeli, nyní těžit. Česká republika má výhodu v tradici, flexibilitě a stále ještě nižších výrobních nákladech. Vzhledem k široké paletě výrobků a služeb, které český letecký průmysl nabízí, je Izrael velmi zajímavým trhem. Nejde přitom jen o samotná letadla. Stavba případných nových letišť a hangárů představuje významnou příležitost pro české výrobce moderních letištních technologií, včetně radarů, bezpečnostních systémů či přístrojů na hlasové nahrávání a osvětlení.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Totéž platí pro dodávky dopravních prostředků (kromě osobních automobilů například lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy) a navazujících komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení). Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly vyhrávat celé tendry, to je spíše doména domácích subjektů, zejména pokud jde o stavební práce.

Mohou se však podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů (v Izraeli v zásadě není firma, která by větší projekty tohoto typu zvládala), dodávky kolejnic, nových vlaků atd. V roce 2018 jsme se ucházeli o tendr na dodávku tramvají do Jeruzaléma jako dodavatel vozidel pro konsorcium firem spolu s izraelskou, řeckou a americkou společností. Mezitím byla dostavěna první z osmi linek rychlodráhy (light rail) Tel Aviv – Jeruzalém, jež byla uvedena do provozu v roce 2019.

V rámci balíčku na podporu ekonomiky po pandemii covidu-19 plánuje Izrael propagaci a plánování infrastrukturních projektů zejména v odvětví dopravy. Bude se jednat o následující projekty: zřízení 10 integrovaných dopravních center v centrální části země, nová tramvajová linka (Blue line) v Jeruzalémě, propojení Horní Galileje a Jordánského údolí s národní vodovodní sítí, stavba plynovodu ke zvýšení vývozu zemního plynu do Egypta, investice do drenážní infrastruktury s cílem zabránit záplavám, akcelerace projektu elektrifikace železnic apod.

Plánovaná je také expanze stávajícího letiště v Haifě či hraničního přechodu Alenby Terminal mezi Izraelem a Jordánskem. Tyto projekty by mohly představovat příležitosti pro české firmy podílet se na pokrizové hospodářské obnově Izraele.

Energetický průmysl

Odvětví energetiky patří v Izraeli mezi nejrychleji rostoucí. Izrael má nyní více zemního plynu, než dokáže spotřebovat. Kapacita ložiska Tamar, z něhož probíhá těžba od roku 2013, dokáže z 98 % uspokojit domácí poptávku. Zahájení těžby zemního plynu z ložiska Tamar se promítlo zejména do výroby elektrické energie. Na počátku roku 2020 byla spuštěna těžba z podstatně většího naleziště Leviathan, jehož výstup bude primárně určen na vývoz.

Zatímco v roce 2010 zajišťovaly paroplynové elektrárny výrobu 40 % silové elektřiny v Izraeli, v roce 2018 se jednalo již o 70 %. Izraelská vláda předpokládá, že do roku 2030 vzroste podíl zemního plynu na produkci elektrické energie na 80 %. Vládní plán také počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 17 %. Postupně dojde k poklesu dominance státem vlastněné elektrárenské společnosti Israel Electric Corporation z pohledu výroby, otevře se tak prostor pro další soukromé výrobce a investory.

Z uvedených důvodů patří energetický sektor z pohledu investičních a obchodních příležitostí mezi nejperspektivnější. Jedná se zejména o výrobní i rozvodné/distribuční části, transformátory, úložiště a záložní systémy, zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže), zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu, výstavbu a dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury, kompresory). Investovat se perspektivně bude do rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování. Obdobné bude vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů (zejm. fotovoltaických) platit i u elektrické distribuční sítě.

ICT

Izrael se řadí mezi státy s největším podílem investic do oblasti R&D vzhledem k HDP na světě – ročně investuje okolo 4,8 % svého HDP do civilního R&D, přičemž téměř 85 % těchto investic pochází z privátní sféry. Izraeli se přezdívá také „Start-up Nation“, neboť v zemi funguje okolo 6 400 aktivních start-upů v různých stadiích vývoje (Seed, A round, B round, C round), sídlí v ní na 375 vývojových center nadnárodních korporací včetně gigantů jako Intel či PayPal a působí na 490 soukromých Venture Capital fondů.

Nejvíce investic proudí do sektoru ICT & Software development, v jehož rámci se zvyšuje podíl investic zejména do start-upů, které se zaměřují na oblast kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, analýzu tzv. big dat, internet věcí (IoT) a fin-tech nástroje. Narůstá počet start-upů v segmentech Průmyslu 4.0, umělé inteligence, virtuální reality a technologií block-chain. Z dalších sektorů se rozvíjí také oblast přírodních věd, zejména v segmentu e-health a analýz velkých objemů zdravotnických dat (mj. také v souvislosti s covidem-19). Rychle narůstá také počet firem v oblasti tzv. smart mobility.

Příležitost pro české firmy existuje také v oblasti aplikovaného výzkumu. Technologická agentura ČR ve spolupráci s Izraelskou inovační autoritou vyhlašuje od roku 2018 každoročně (zpravidla v květnu) veřejnou soutěž pro podávání společných projektů v rámci programu mezinárodní spolupráce DELTA. Program umožňuje českým a izraelským firmám podávat společné projektové žádosti v aplikovaném výzkumu.

Obranný průmysl

Izrael je jedním z největších vývozců obranných a bezpečnostních technologií na světě. Pro české výrobce je spolupráce s izraelským zbrojním průmyslem velkou výzvou a zároveň příležitostí, zejména pak u technologií s vysokou přidanou hodnotou. Mimo v současnosti realizované subdodávky je další možností spolupráce na třetích trzích, kde se jedna či druhá strana z různých důvodů obtížněji prosazuje.

Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského materiálu. Izraelské výdaje na obranu představují přes 20 mld. USD ročně, z čehož 3,3 mld. USD (cca 16 %) představuje přímá podpora Spojených států v rámci programu FMF a dalších 500 mil. USD je poskytováno na vývoj protiraketové obrany. Přímá podpora je využívaná především na strategické nákupy špičkové vojenské techniky z USA.

Exportní potenciál pro české výrobce však existuje i bez započtení těchto v zásadě na jednu zemi vázaných dovozů. Pokud se podaří zrealizovat nasmlouvané dodávky, budou mezi hlavními vývozními položkami vojenského materiálu z ČR do Izraele především nákladní vozidla, zobrazovací průzkumná zařízení, velkorážové a malorážové zbraně a náboje. Perspektivu mají také kybernetické obranné technologie a specializovaný software.

České zbrojařské firmy mají příležitost s izraelskými subjekty také navazovat strategická partnerství, jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak ve výše zmiňovaném přístupu na třetí trhy, na nichž má jedna ze stran silnější postavení. Spolupráce se špičkovými izraelskými firmami nezřídka posouvá české firmy na vyšší technologickou úroveň a tím posiluje jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Významný potenciál je do budoucna možné spatřovat také v oblasti transferu know-how v kooperačních projektech na společných trzích.

Velvyslanectví ČR v Tel Avivu
e-mail: commerce_telaviv@mzv.cz
www.mzv.cz/telaviv




• Teritorium: Asie | Izrael | Zahraničí