Izrael

Oficiální název státu: Stát Izrael (Medinat Jisrael)

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoJeruzalém
Počet obyvatel9,31 mil.
Jazykhebrejština, arabština
Náboženstvíjudaismus (74%), islám (21%)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuReuven Rivlin
Hlava vládyBenjamin Netanjahu
Název měnynový izraelský šekel (NIS)
Cestování
Časový posun+1h
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgA. Martin Stropnický
Ekonomický úsekIng. Tomáš Kadlec
Konzulární úsekMgr. Isabella Hubbard
CzechTradeIng. Jiří Mašata
CzechinvestIng. Jiří Mašata
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 435,9
Hospodářský růst (%) 3,1
Inflace (%) 0,9
Nezaměstnanost (%) 5,2

Izrael je parlamentní demokracie se silnými pravomocemi předsedy vlády. Vláda je jmenována prezidentem a řízena předsedou vlády. Volený jednokomorový parlament (Kneset) má 120 členů. Soudní soustava je 3stupňová a má formální nezávislost, na níž dohlíží Ústavní soud, který se může sám vyjadřovat k důležitým otázkám ochrany ústavních práv a svobod. Většina obyvatel (73,9%) se hlásí k judaismu různých směrů a různého stupně dodržování náboženských pravidel. Druhou největší skupinou jsou muslimové (19,1%), převážně sunnité.

Izrael patří k nejrozvinutějším zemím Blízkého východu a jedná se o jedinou demokracii západního střihu v tomto regiónu. Pro Izrael, stát s relativně malým objemem ekonomiky a limitovaným domácím trhem, je zahraniční obchod rozhodujícím činitelem pro fungování  a růst ekonomiky. Výrazným specifikem přitom je, že izraelské firmy nemohou vyvážet do zemí regionu (výjimku – i tak s velkými omezeními – představují Egypt, Jordánsko a od r. 2020 Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Súdán a Maroko), neboť s většinou blízkovýchodních zemí nemá Stát Izrael navázány diplomatické styky. Izraelští exportéři/importéři jsou tak tradičně navyklí obchodovat se zeměmi daleko za horizontem bezprostředního geografického sousedství (USA, Asie, EU). Obchodní bilance z izraelského pohledu je tradičně deficitní, z pohledu platební bilance je tato nerovnost vyvážena positivním saldem plynoucím z běžných transferů.

Spojené státy americké jsou po Evropské unii nejvýznamnějším obchodním partnerem Izraele. Jsou rovněž hlavním zdrojem přílivu investic do Izraele. K plnému pochopení ekonomicko-strategického partnerství mezi oběma zeměmi je důležité rozumět těžko kvantifikovatelným ekonomickým a ideologickým vazbám. Americká židovská komunita (počtem téměř srovnatelná s židovskou populací v Izraeli) má velký podíl jak na úspěchu izraelských vývozců ve Spojených státech, tak i na zájmu Wall Streetu o izraelské technologické firmy.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Izrael (363.01kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Izrael (MZV) (70.37kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Prezident: Reuven Rivlin (ve funkci od 24. července 2014)

Složení vlády: Vláda je jmenovaná prezidentem a řízená premiérem. Současná izraelská vláda (35. vláda Izraele) má celkem 35 ministrů a složila přísahu dne 17.5.2020.

Užší kabinet:

Předseda vlády: Benjamin Netanyahu
Ministr obrany a alternující premiér: Benny Gantz 
Ministr hospodářství: Amir Peretz 
Ministr školství: Yoav Gallant 
Ministryně životního prostředí: Gila Gamliel
Ministr financí: Israel Katz  
Ministr zahraničí: Gabi Ashkenazi 
Ministr zdravotnictví: Yuli Edelstein
Ministr turismu: Orit Farkash-Hacohen 
Ministryně dopravy: Miri Regev
Ministr vnitra: Aryeh Deri
Ministr spravedlnosti: Benny Gantz

Politické tendence:

Izrael je parlamentní demokracie se silnými pravomocemi předsedy vlády. Všem občanům umožňuje v poměrech Blízkého východu nebývalou míru osobní svobody a prosperity.

Hlavou státu je prezident volený parlamentem (Kneset) na jedno sedmileté období. Prezident pověřuje člena Knesetu sestavením vlády, podepisuje zákony a mezinárodní smlouvy, má právo udělovat amnestii, schvaluje jmenování soudců, guvernéra centrální banky a státního kontrolora (který vede nejvyšší kontrolní úřad a zastává i funkci ombudsmana). Prezident nesmí bez souhlasu vlády opustit území státu a každý jím podepsaný oficiální dokument, s výjimkou dokumentů souvisejících se sestavováním nové vlády, musí být kontrasignován premiérem nebo vládou pověřeným ministrem. V poslední prezidentské volbě 10. června 2014 byl v dvoukolové volbě zvolen desátým prezidentem kandidát strany Likud Reuven Rivlin.

Jednokomorový 120-členný Kneset je volen na čtyřleté období celostátním poměrným systémem. Podmínkou vstupu strany do Knesetu je překročení prahu 3,25% platných hlasů. Vládu sestavuje předseda vítězné strany, nebo poslanec, který má největší šance na získání parlamentní podpory. Členy vlády jmenuje prezident, podmínkou nicméně je, aby byl člen vlády rovněž poslancem Knesetu.

Po vládní krizi na sklonku roku 2018 Kneset rozhodl o vypsání předčasných voleb na duben 2019. Po těchto volbách vyzval prezident Rivlin stávajícího předsedu vlády Benjamina Netanjahua, jehož strana Likud obdržela největší počet hlasů (26,46% hlasů a 35 mandátů vs. Modro-bílá strana s 26,13% hlasů a 35 mandáty), aby vytvořil vládní koalici. Z důvodu velkých názorových rozkolů mezi levicí a pravicí však Benjamin Netanjahu ani Benny Gantz, vůdce Modro-bílé strany, nebyli schopni dosáhnout této 61- nebo více-sedadlové většiny. Poprvé v izraelské historii tak nebyl žádný politický vůdce schopen vybudovat koalici v rámci přiděleného času a výsledkem bylo rozpuštění 21. Knesetu a druhé volby o půl roku později, 17. září 2020. Výsledkem těchto voleb byla stejná patová situace se stejnými důsledky – tedy rozpuštění 22. Knesetu a vypsání třetích voleb za méně než rok, na 2. března 2020. Dne 20. dubna 2020 bylo dosaženo dohody mezi premiérem Netanjahuem a lídrem Modro-bílé strany Bennym Gantzem o vytvoření Vlády národní jednoty. Jelikož Kneset do požadovaného termínu neschválil státní rozpočet na rok 2020, došlo dne 23. prosince 2020 ke zhroucení vládní koalice a oficiálnímu rozpuštění Knesetu. Nové volby, již čtvrté v období dvou let, byly vyhlášeny na 23. března 2021. V současné době stále probíhá povolební vyjednávání, vzhledem k patové situaci zemi však reálně hrozí vyhlášení dalších parlamentních voleb v létě tohoto roku.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi Pro Izrael, stát s relativně malým objemem ekonomiky a limitovaným domácím trhem, je zahraniční obchod rozhodujícím činitelem pro fungování ekonomiky, pro jeho růst. Výrazným specifikem přitom je, že izraelské firmy nemohly až doposud příliš vyvážet do zemí regionu (s výjimkou Egypta a Jordánska). Teprve v roce 2020 navázal Izrael diplomatické styky i s dalšími zeměmi Ligy arabských států, a sice s Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty, Súdánem a Marokem. Až do íránské revoluce a pádu dynastie Pahlaví v roce 1979 udržovaly Izrael a Írán úzké vazby.

Izraelští exportéři/importéři jsou tak tradičně navyklí obchodovat se zeměmi daleko za horizontem bezprostředního geografického sousedství (USA, Asie, EU). Obchodní bilance z izraelského pohledu je tradičně deficitní, z pohledu platební bilance je tato nerovnost vyvážena positivním saldem plynoucím z běžných transferů.

Evropská unie je pro Izrael nejvýznamnějším obchodním partnerem. V politické rovině jsou vztahy s evropskými zeměmi předmětem častých sporů, jež jsou generovány zejména z izraelského postoje k blízkovýchodnímu mírovému procesu, z postoje, který EU za časté shledává „málo snaživým“. V rovinách ostatních nicméně probíhá čilá spolupráce; počínaje rokem 2000 je rámec vzájemných vztahů určován Asociační dohodou, která prakticky zcela liberalizovala obchod mezi EU a Izraelem. Izrael je rovněž zapojen do četných unijních vědecko-výzkumných programů a organizací (Horizont 2020 apod.).

Spojené státy americké jsou po Evropské unii nejvýznamnějším obchodním partnerem Izraele.  Blízké přátelství Izraele se Spojenými státy bylo základem jeho zahraniční politiky od vzniku státu. USA sou rovněž hlavním zdrojem přílivu investic do Izraele. K plnému pochopení ekonomicko-strategického partnerství mezi oběma zeměmi je důležité rozumět těžko kvantifikovatelným ekonomickým a ideologickým vazbám. Americká židovská komunita (počtem téměř srovnatelná s židovskou populací v Izraeli) má velký podíl jak na úspěchu izraelských vývozců ve Spojených státech, tak i na zájmu Wall Streetu o izraelské technologické firmy.
Čína je jednou z mála zemí na světě, která současně udržuje vřelé vztahy jak s Izraelem, tak s muslimským světem, a je důležitá v izraelské zahraniční politice díky svému globálnímu vlivu, který se integruje s pragmatickým ekonomickým řízením Izraele, politickou stabilitou, jakož i jeho regionální strategický význam na Středním východě.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění: 
V Izraeli žije podle posledních odhadů 9,31 mil. obyvatel (2021), hustota osídlení činí 400 ob. /km2 (2020). Průměrný roční přírůstek činil 1,7 % (2020). 


Demografické složení a vyznání:
Většina obyvatel (73,9%) se hlásí k judaismu různých směrů a různého stupně dodržování náboženských pravidel. Druhou největší skupinou jsou muslimové (19,1%), převážně sunnité. Významné jsou menšiny křesťanů různých denominací (2% populace; 80% z nich je arabské národnosti) a drúzů (1,6%) soustředěných v několika komunitách na severu Izraele. 


Úřední jazyk:
Úředními jazyky jsou hebrejština a arabština, dalšími běžně užívanými jazyky jsou angličtina a ruština.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Izraelská ekonomika se v loňském roce z důvodu pandemie koronaviru smrskla o 2,4%. Jedná se o pozitivní výsledek, ještě v říjnu loňského roku odhadovala centrální banka Izraele pokles o 5 až 6,5%. Aktuální predikce hovoří o růstu HDP o 3,1% v letošním a o 3,7% v příštím roce. V rámci regionu blízkého východu se Izrael umísil na pomyslné třetí příčce měřeno HDP na obyvatele (42 895 USD, PPP, 2019), za Katarem a Spojenými arabskými emiráty. Během pandemie koronaviru došlo v Izraeli k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, jež dosáhla svého maxima během první celonárodní uzávěry – a sice 34,4% (v širší definici, tzn. včetně osob čerpající neplacené volno). Prudký pokles nezaměstnanosti koreluje s proočkovaností populace a s postupným otevíráním ekonomiky v letošním roce. Současná míra nezaměstnanosti stojí cca na 10%. Inflace v roce 2020 poklesla o 0,6% a index spotřebitelských cen vzrostl o 1,1%. Pro rok 2021 očekává Ministerstvo financí inflaci ve výši 0,3% a růst CPI ve výši 0,5%.  Předpokládá se, že průměrná mzda v Izraeli pravděpodobně v roce 2021 poněkud poklesne, z přibližně 11 500 NIS (77 200 Kč) na 11 100 NIS (73 700 Kč).

Ačkoli se na světovém HDP podílí v současnosti pouze z 0,51 %, izraelské hospodářství je charakteristické vysokou technologickou úrovní produkce a značně převyšuje ekonomiky svých blízkovýchodních sousedů. Země je členem OECD a řadí se mezi hospodářsky nejvyspělejší státy světa. Vzhledem k malému vnitřnímu trhu a nemožnosti obchodovat v rámci regionu je pro Izrael mimořádně důležitý export. Otevřená izraelská ekonomika je tak životně závislá na obchodování s geograficky vzdálenými zeměmi. Dalšími typickými znaky izraelské ekonomiky jsou i nadále vysoký podíl výdajů státního rozpočtu na tvorbě HDP (a to nejen z důvodu masivních výdajů na obranu). Sektor služeb vytváří největší část HDP, následuje průmysl a stavebnictví, podíl zemědělství na tvorbě HDP postupně klesá a pohybuje se kolem 2 %. Rozhodujícím průmyslovým odvětvím je zpracovatelský průmysl, který se orientuje především na obory s vysokou mírou přidané hodnoty. Hlavními vývozními artikly jsou obranné technologie, broušené diamanty, farmaceutické produkty, chemikálie a elektrické komponenty. V dovozu převládají automobily, potraviny, nezpracovaná ropa a další suroviny.


Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 3,53,5-2,43,13,7
HDP/obyv. (USD/PPP) 41 470,642 910,141 920,043 110,044 710,0
Inflace (%) 0,80,8-0,60,91,4
Nezaměstnanost (%) 4,03,84,45,24,5
Export zboží (mld. USD) 59,660,260,263,968,1
Import zboží (mld. USD) 77,076,170,979,884,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -17,5-15,9-12,6-15,0-16,4
Průmyslová produkce (% změna) 3,42,91,93,94,5
Populace (mil.) 8,99,19,29,49,6
Konkurenceschopnost 20/14020/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -11,7
Veřejný dluh (% HDP) 75,2
Bilance běžného účtu (mld. USD) 16,9
Daně
PO 23%
FO 10-50%
DPH 17%

Izrael operoval po celý  rok 2020 na bázi provizorního státního rozpočtu, kdy byla každý měsíc z rozpočtu 2019 alokována jedna dvanáctina (cca. 33 mld. šekelů, 225 mld. Kč). Vyjednávání o podobě státního rozpočtu na léta 2020 a 2021 (v Izraeli se standardně státní rozpočet schvaluje na dvouleté období) se stala předmětem politických střetů v rámci vládní koalice, která nakonec vedla k automatickému rozpuštění Knesetu a vyhlášení parlamentních voleb. Státní rozpočet na letošní rok bude schválen až po ustanovení nové vlády, která vzejde z těchto voleb konaných v březnu 2021, nejdříve tedy v létě 2021.

V loňském roce rovněž dosáhl historické výše schodek státního rozpočtu – a sice 11,7 % HDP (oproti 3,7 % HDP v roce 2019). Hlavním důvodem nárůstu deficitu jsou zvýšené výdaje spojené s pandemií koronaviru, i pokles daňových výnosů v porovnání s předchozím rokem. V roce 2021 se očekává schodek státního rozpočtu ve výši 11%, v roce 2022 pak 8,1%. Co se týče poměru veřejného dluhu k HDP, ten v loňském roce dosáhl 75,2% (vůči 60% HDP v roce 2019), v roce letos se očekává další nárůst na 88%. Centrální banka disponovala k 1. 5. 2021 devizovými rezervami ve výši 193 mld. USD (cca. 48% HDP). Poměr zahraničního dluhu Izraele k HDP dosáhl ke konci loňského roku 30,7 %.

2.3. Bankovní systém

Izraelský bankovní systém lze označit za otevřený, moderní a rozvinutý. Jádro systému je koncentrováno okolo omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem centrální Bank of Israel založené v roce 1952, která ze zákona plní standardní funkce bankovního dozoru, spravuje devizové rezervy, vydává mince a bankovky. Je zcela nezávislá na vládě, guvernér banky slouží i jako kabinetní poradce. V květnu 2020 byla centrální banka Izraele poprvé za posledních 5 let nucena snížit úrokové sazby, a to z 0,25% na 0,1%. Za těchto podmínek poskytuje půjčky komerčním bankám, jež dále slouží k poskytování úvěrů malým a středním podnikům.

Postavení komerčních bank v izraelském hospodářství ilustruje celkový žebříček ekonomicky nejsilnějších firem sestavený v roce 2020 agenturou Dun&Bradstreet Israel. Ten přisuzuje Bance Leumi (zisk 3,5 mld. šekelů, více než 9 tis. zaměstnanců) první místo. Banka Hapoalim (zisk přes 1,7 mld. šekelů, téměř 9 tis. zaměstnanců) je v tomto žebříčku firem na druhém místě. Na dalších třech příčkách se pak umístily banky Mizrahi Tefahot (zisk přes 1,8 mld. šekelů, více než 6 tis. zaměstnanců), Discount Bank (zisk přes 1,7 mld. šekelů, více než 8 tis. zaměstnanců) a First International Bank of Israel (zisk přes 0,8 mld. šekelů, více než 4 tis. zaměstnanců).

Mezi běžně používané platební metody zahraničního obchodu v Izraeli patří platby předem, dodávky na otevřený účet, dokumentární inkaso či dokumentární akreditiv.

Vybrané finanční instituce:  

Banka Leumi

Banka Hapoalim

BankaUnited Mizrahi

Banka Discount

Banka First International

Banka Mercantile

2.4. Daňový systém

Izraelský daňový systém lze označit za přehledný a stabilní. Tvoří jej 5 základních skupin daní – daň z příjmu, daň z kapitálových výnosů, daň z přidané hodnoty, pojistné na zdravotní pojištění a daň z nemovitostí. Téměř na všechny daně se vztahují určité úlevy a výjimky.

Příjmy fyzických osob z výdělečné činnosti podléhají progresivní dani z příjmu, která může dosáhnout až 47%. Veškeré příjmy ze zaměstnání a / nebo z povolání jsou zdanitelné, včetně příspěvků na živobytí. Pasivní příjem z bankovních vkladů a úspor, jak v Izraeli, tak v zahraničí, je rovněž zdanitelný. Co se týče zdanění právnických osob,  základní sazba daně pro společnosti je 23%. Izraelská společnost klasifikovaná jako „preferovaný podnik“ je zdaněna ze svého „preferovaného příjmu“ v závislosti na tom, kde se nacházejí její provozovny (7,5%, pokud se nachází v „oblasti A“, a 16%, pokud se nachází jinde). Izraelská společnost klasifikovaná jako „speciálně preferovaný podnik“ (roční obrat minimálně 10 miliard NIS) je zdaněna z preferovaného příjmu ve výši 5% nebo 8%, v závislosti na tom, kde se nacházejí její provozovny. DPH ve výši 17% se vztahuje na většinu zboží a služeb a na dovozy. Na určité položky se vztahuje sazba 0%, včetně vyváženého zboží, nehmotného zboží, poskytování určitých služeb nerezidentům (jako jsou služby cestovního ruchu), přepravy nákladu do a z Izraele, prodej čerstvého ovoce a zeleniny. Daň ze mzdy se vybírá z neziskových organizací namísto DPH ve výši 7,5% ze mzdy. U finančních institucí se místo DPH ukládá 17% daň z mezd a zisků.

Ve své výroční zprávě za rok 2020 oznámila Izraelská centrální banka, že vláda bude muset přistoupit ke zvyšování  daní. Hlavním důvodem je nutnost financování schodku státního rozpočtu, jehož deficit výrazně narostl během pandemie koronaviru. Ministr financí Israel Katz však ve svém prohlášení z dubna t.r. uvedl, že v letošním roce daně zvyšovat neplánuje, za což byl mnohými obviněn z populismu.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

V rámci EU jsou hlavními obchodními partnery Izraele (vývoz i dovoz) Německo, Belgie, Nizozemsko, Itálie, Velká Británie, Francie. Evropská komise přistoupila v roce 2014 ke zpřísnění podmínek dovozu některých potravinářských produktů do EU s označením místa původu mimo mezinárodně uznané hranice Izraele. Vztahy s evropskými zeměmi jsou v rovině politické předmětem častých sporů, jež se generují zejména z izraelského postoje k blízkovýchodnímu mírovému procesu. Rámec vzájemných vztahů je určován Asociační dohodou, která prakticky zcela liberalizovala obchod mezi EU a Izraelem.  EK varovala, že snaha obejít opatření, např. přesunem zboží ke zpracování mimo kontroverzní území, by mohla znamenat plošný zákaz dovozu některých potravinářských produktů.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 19 422,920 079,319 507,9N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 12 472,313 055,711 525,0N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -6 950,6-7 023,6-7 982,9N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchod mezi ČR a Izraelem je prakticky zcela liberalizován. Omezením trhu je jeho relativně malá velikost a velká dopravní vzdálenost. ČR nepatří mezi největší obchodní partnery Izraele (v obchodu nicméně výrazně převyšuje Polsko, Rakousko, Maďarsko i Slovensko), ale vysoce pozitivní obchodní bilance ve prospěch ČR vypovídá o tom, že se čeští exportéři umí prosadit na zdejším náročném trhu. České firmy pro srovnání vyvezou do Izraele o polovinu více zboží než do Indie, resp. několikanásobně více než do Kanady či Brazílie.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 22,121,918,4N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 6,15,85,4N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -16,0-16,1-12,9N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR a s EU

V souvislosti se vstupem ČR do EU byly k 1. květnu 2004 vypovězeny ty smluvní dokumenty, které byly v rozporu se závazky vyplývajícími z unijního práva. K témuž datu začala ČR uplatňovat obchodní články Asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael (Euro-Mediterranean Agreeement).  

Dále jsou v platnosti tyto smlouvy:

· Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Státu Izrael o letecké dopravě (Jeruzalém, 24. 4. 1991).
· Smlouva mezi ČR a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Jeruzalém, podpis 12. 12. 1993, účinnost od 23. 12. 1994).
· Dohoda o spolupráci v zemědělství mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael (Praha, podpis 12. 1. 1996, účinnost od 29. 4. 1996).
· Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách (Jeruzalém, 2. 9. 1997).
· Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic (Jeruzalém, podpis 23. 9. 1997, účinnost od 16. 3. 1999) – v současné době probíhá její renegociace
· Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o filmové koprodukci (Jeruzalém, podpis 8. 11. 2017)  

V březnu roku 2009 byla podepsána Dohoda o spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromém sektoru, platná je od září 2009. Na bázi této dohody byl 1. dubna 2010 spuštěn implementační program MOST/GEŠER, který vítězným, česko-izraelským projektům umožňuje financování z vládních zdrojů.  

Vztahy mezi Izraelem a EU jsou tedy téměř výhradně dány Asociační dohodou, respektive od 1.1.2010 i tzv. Agrární dohodou, jež řeší obchod zemědělskými komoditami mezi EU a Izraelem. Nedílnou součástí dohod jsou ujednání o volném obchodu, které odstraňují ve vzájemném obchodu cla.

3.3. Rozvojová spolupráce

Izrael není příjemcem rozvojové pomoci, ale participuje na několika programech ekonomické spolupráce, vč. Partnerství pro mír (podpora občanské společnosti), Technická spolupráce a instrument pro výměnu informací, regionální programy Euromed, Erasmus+, a jiných (aktuální seznam projektů je zveřejněn na adrese http://eeas.europa.eu/delegations/israel).  

ČR Izraeli rozvojovou pomoc neposkytuje.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Dopravní průmysl a infrastruktura
Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Totéž platí pro dodávky dopravních prostředků (kromě osobních automobilů například lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy) a navazujících komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení). Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly vyhrávat celé tendry, to je spíše doména domácích subjektů, zejména pokud jde o stavební práce. Mohou se však podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů (v Izraeli v zásadě není firma, která by větší projekty tohoto typu zvládala), dodávky kolejnic, nových vlaků atd. V roce 2018 jsme se ucházeli o tendr na dodávku tramvají do Jeruzaléma jako dodavatel vozidel pro konsorcium firem spolu s izraelskou, řeckou a americkou společností. Mezitím byla dostavěna první z osmi linek rychlodráhy (light rail) Tel Aviv – Jeruzalém, jež byla uvedena do provozu v roce 2019.
V rámci balíčku na podporu ekonomiky po pandemii COVID-19 plánuje Izrael propagaci a plánování infrastrukturních projektů zejména v odvětví dopravy. Bude se jednat o následující projekty: zřízení 10 integrovaných dopravních center v centrální části země, nová tramvajová linka (Blue line) v Jeruzalémě, propojení Horní Galileje a Jordánského údolí s národní vodovodní sítí, stavba plynovodu ke zvýšení vývozu zemního plynu do Egypta, investice do drenážní infrastruktury s cílem zabránit záplavám, akcelerace projektu elektrifikace železnic apod. Plánovaná je také expanze stávajícího letiště v Haifě či hraničního přechodu Alenby Terminal mezi Izraelem a Jordánskem. Tyto projekty by mohly představovat příležitosti pro české firmy podílet se na pokrizové hospodářské obnově Izraele.


▶ Energetický průmysl
Odvětví energetiky patří v Izraeli mezi nejrychleji rostoucí. Izrael má nyní více zemního plynu, než dokáže spotřebovat. Kapacita ložiska Tamar, z něhož probíhá těžba od roku 2013, dokáže z 98 % uspokojit domácí poptávku. Zahájení těžby zemního plynu z ložiska Tamar se promítlo zejména do výroby elektrické energie. Na počátku roku 2020 byla spuštěna těžba z podstatně většího naleziště Leviathan, jehož výstup bude primárně určen na vývoz. Zatímco v roce 2010 zajišťovaly paroplynové elektrárny výrobu 40 % silové elektřiny v Izraeli, v roce 2018 se jednalo již o 70 %. Izraelská vláda předpokládá, že do roku 2030 vzroste podíl zemního plynu na produkci elektrické energie na 80 %. Vládní plán také počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 17 %. Postupně dojde k poklesu dominance státem vlastněné elektrárenské společnosti Israel Electric Corporation z pohledu výroby, otevře se tak prostor pro další soukromé výrobce a investory. Z uvedených důvodů patří energetický sektor z pohledu investičních a obchodních příležitostí mezi nejperspektivnější. Jedná se zejména o výrobní i rozvodné/distribuční části, transformátory, úložiště a záložní systémy, zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže), zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zprac. a přepravu zemního plynu, výstavba a dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury, kompresory). Investovat se perspektivně bude do rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování. Obdobné bude vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů (zejm. fotovoltaických) platit i u elektrické distribuční sítě.


▶ Letecký průmysl
Uzavření izraelské oblohy v souvislosti s pandemií koronaviru zvýšilo poptávku po soukromých letech. Obchodníci i běžní cestovatelé mají zájem o cestování, ale naráží na nedostatek letadel a společností, které by tyto služby poskytovaly.  


▶ ICT
Izrael se řadí mezi státy s největším podílem investic do oblasti R&D vzhledem k HDP na světě – ročně investuje okolo 4,8 % svého HDP do civilního R&D, přičemž téměř 85 % těchto investic pochází z privátní sféry. Izraeli se přezdívá také „Start-up Nation“, neboť v zemi funguje okolo 6 400 aktivních start-upů v různých stadiích vývoje (Seed, A round, B round, C round), sídlí v ní na 375 vývojových center nadnárodních korporací včetně gigantů jako Intel či PayPal a působí na 490 soukromých Venture Capital fondů. Nejvíce investic proudí do sektoru ICT & Software development, v jehož rámci se zvyšuje podíl investic zejména do start-upů, které se zaměřují na oblast kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, analýzu tzv. big dat, internet věcí (IoT) a fin-tech nástroje. Narůstá počet start-upů v segmentech Průmyslu 4.0, umělé inteligence, virtuální reality a technologií block-chain. Z dalších sektorů se rozvíjí také oblast přírodních věd, zejména v segmentu e-health a analýz velkých objemů zdravotnických dat (mj. také v souvislosti s COVID-19). Rychle narůstá také počet firem v oblasti tzv. smart mobility. Příležitost pro české firmy existuje také v oblasti aplikovaného výzkumu. Technologická agentura ČR ve spolupráci s Izraelskou inovační autoritou vyhlašuje od roku 2018 každoročně (zpravidla v květnu) veřejnou soutěž pro podávání společných projektů v rámci programu mezinárodní spolupráce DELTA. Program umožňuje českým a izraelským firmám podávat společné projektové žádosti v aplikovaném výzkumu.


▶ Obranný průmysl
Izrael je jedním z největších vývozců obranných a bezpečnostních technologií na světě. Pro české výrobce je spolupráce s izraelským zbrojním průmyslem velkou výzvou a zároveň příležitostí, zejména pak u technologií s vysokou přidanou hodnotou. Mimo v současnosti realizovaných subdodávkách je další možností spolupráce na třetích trzích, kde se jedna či druhá strana z různých důvodů obtížněji prosazuje. Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského materiálu. Izraelské výdaje na obranu představují přes 20 mld. USD ročně, z čehož 3,3 mld. USD (cca 16 %) představuje přímá podpora Spojených států v rámci programu FMF a dalších 500 mil. USD je poskytováno na vývoj protiraketové obrany. Přímá podpora je využívaná především na strategické nákupy špičkové vojenské techniky z USA. Exportní potenciál pro české výrobce však existuje i bez započtení těchto v zásadě na jednu zemi vázaných dovozů. Pokud se podaří zrealizovat nasmlouvané dodávky, budou mezi hlavními vývozními položkami vojenského materiálu z ČR do Izraele především nákladní vozidla, zobrazovací průzkumná zařízení, velkorážové a malorážové zbraně a náboje. Perspektivu mají také kybernetické obranné technologie a specializovaný software. České zbrojařské firmy mají příležitost s izraelskými subjekty také navazovat strategická partnerství, jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak ve výše zmiňovaném přístupu na třetí trhy, na nichž má jedna ze stran silnější postavení. Spolupráce se špičkovými izraelskými firmami nezřídka posouvá české firmy na vyšší technologickou úroveň a tím posiluje jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Významný potenciál je do budoucna možné spatřovat také v oblasti transferu know-how v kooperačních projektech na společných trzích.


MAPA STRATEGICKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ


4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Izraelská obchodní etiketa se blíží zvyklostem v Evropě a USA, existuje však několik místních specifik, kterým by čeští podnikatelé operující v místním teritoriu měli věnovat pozornost. V obecné rovině se jedná především o uvolněnější způsob provozování obchodních styků (uvolněnější dress code, oslovování křestním jménem, menší důraz na dochvilnost a korporátní hierarchii, méně formalit apod.)

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?
· Obchodní partnery v Izraeli lze oslovit emailem nebo telefonicky.
· Je běžné, že na zprávy zaslané na obecné firemní emaily neobdržíte odpověď. Podobná situace se opakuje při vytočení obecného telefonního čísla firmy. Klíčové je tedy znát konkrétní osobu v rámci firmy, která vás případně může dále odkázat na své spolupracovníky. K vyhledávání kontaktů lze také využít v Izraeli hojně používanou platformu LinkedIn.
· Pokud nemáte v dané firmě žádné kontakty a nedaří se vám je dohledat, můžete se se žádostí o kontakty či oslovení obrátit na Ambasádu ČR v Tel Avivu, CzechTrade či obchodní komory (ICCCI, FICC apod.)

4.3. Obchodní schůzka

· Obchodní schůzku lze sjednat emailem nebo telefonicky.
· Pravidla obchodního styku jsou v Izraeli až na některé drobné odlišnosti podobná těm v Evropě
·  V Izraeli téměř neexistují zdvořilostní schůzky. Než Izraelci jednání potvrdí, tak většinou chtějí znát ceny, aby zjistili, jestli má vůbec schůzka smysl. A pokud souhlasí se schůzkou, očekávají setkání s konkrétními informacemi. Jdou hned k věci, zajímá je cena, kvalita a reference. Na jednání je třeba jít perfektně připraven.
· Small talk na úvod obchodní schůzky je vítán, doporučeno je však vyvarovat se diskuze na témata politiky (izraelsko-palestinský konflikt, okupace), především pokud neznáte postoj partnera k těmto tématům.
· Partner bude zpravidla vyžadovat reference. Pokud možno představte reference z USA/západní Evropy.
· Obchodní schůzka zpravidla probíhá u partnera v kanceláři nebo např. na obchodní komoře, může však proběhnout i v neformálním prostředí (kavárna). Izraelci často chodí i na obchodní jednání obzvláště v letním období v neformálním oblečení (bez saka a kravaty, v sandálech). I z vaší strany je proto možné volit méně formální oblečení, kravata a sako nejsou nutné.
· Nosit dárky na obchodní schůzky není běžné, rovněž není běžné pozvání na obchodní schůzku k partnerovi domů. Naopak je důležité nezapomenout si vizitky. Obchodní schůzka může probíhat kdykoliv během dne v rámci místního pracovního týdne (neděle až čtvrtek), popř. také v pátek v dopoledních hodinách.
· Izraelci jsou tvrdí obchodníci a jednají hodně napřímo. Je potřeba si tuto absenci zdvořilostního filtru si nevykládat v negativním světle. Zároveň je nutné, abyste sami jednali asertivně – pokud tak učiníte, budete Izraelci rovnocenným partnerem.
· V souvislosti s pandemií COVID-19 se stalo běžným pořádání schůzek přes digitální platformy (hlavně Zoom).
· Dochvilnosti se nepřikládá takový důraz jako v Evropě. Mírné zpoždění partnera na schůzku je běžné, často z důvodu přetížených komunikací a obtížného hledání parkování v okolí Tel Avivu.
· Nabízet alkohol při obchodních schůzkách není obvyklé.
· Teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země existují mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva (Arabové, sekulární Židé, ultraortodoxní Židé). Například ultraortodoxním partnerům opačného pohlaví není vhodné podávat ruku. Arabům muslimského vyznání pak není vhodné nabízet či darovat alkoholické nápoje.

4.4. Komunikace

Mezinárodní obchodní jednání probíhá převážně v angličtině, ačkoli hebrejština je národním jazykem. Domluvit se lze také rusky, s izraelskými Araby pak arabsky. Pokud je to možné, zkuste se seznámit s některými základními výrazy nebo alespoň s výslovností hebrejských/arabských jmen obchodních partnerů. Tlumočník ve většině případů není potřeba. Pokud se nacházíte v Izraeli, ideální je sjednání osobní schůzky s  partnerem. Komunikovat lze jinak prostřednictvím e-mailu i telefonu.

4.5. Doporučení

• Při výběru darů je nutno věnovat pozornost tomu, zda je akceptovatelný pro partnera, např. zda potraviny splňují požadavky kašrutu, pro muslimy nemusí být vhodným dárkem alkoholické nápoje; totéž platí při výběru restaurace -je dobře partnera pozvat a nechat na něm z důvodu vlastní neznalosti místních podmínek volbu restaurace.
• Je třeba počítat s tím, že není vhodné se snažit sjednávat schůzky na páteční odpoledne a večer a na sobotu; naopak lze pracovat v neděli. Pokud jde o sobotu, pak obchodním partnerům – pokud je dobře neznáme – radši ani netelefonujeme, může to být bráno jako nezdvořilost.
• Doporučuje se potvrzovat vždy obchodní schůzku předem telefonicky.
• Prosazování dodatečných cenových úprav resp. změny platebních podmínek je prakticky vyloučené.
• Výsledky jednání je vždy vhodné potvrdit písemně
• Při návštěvách v nábožensky nebo etnicky vyhraněných oblastech a komunitách je třeba dodržovat místně platné kodexy oblékání a chování, například nejezdit během šabatu autem do ortodoxních čtvrtí a osad. Vzhledem k různorodosti izraelské společnosti doporučujeme seznámit se předem se základními reáliemi života v Izraeli a s názory místních partnerů.
• Pracovní týden v Izraeli začíná nedělí a končí v pátek okolo poledne, formálně ale při východu tří hvězd, tzn. začátkem šabatu. Státní úřady jsou zavřeny i v pátek, kdy obecně platí režim jako v ČR v sobotu. Po začátku šabatu je omezena veřejná doprava případně je v některých městech (Jeruzalém, Tel Aviv) zcela pozastavena.

4.6. Státní svátky

Hebrejský kalendář je lunisolární, data židovských svátků jsou z hlediska gregoriánského kalendáře pohyblivá. Platí to i pro Den nezávislosti, státní svátek, který může připadnout i na duben, i když nezávislost byla vyhlášena 14. května 1948. Hlavní svátky a měsíc (období) na který obvykle připadnou:
• Roš hašana – Nový rok – jednodenní svátek (září-říjen)
• Jom kipur – Den smíření – jednodenní svátek, ustává veškerý život v zemi, nevysílá TV ani rozhlas, prakticky ustává motorizovaná doprava na silnicích (září-říjen)
• Sukot – Svátky stánků – trvají týden, nepracuje se první a poslední den (říjen)
• Simchat Tora – Radost z Tóry (říjen)
• Chanuka – Svátky zasvěcení (chrámu) – osmidenní svátky, nepracuje se první a poslední den (prosinec-leden)
• Purim – Svátek “metání losu” – jednodenní (únor-březen)
• Pesach – Svátek překročení – sedmidenní svátek, nepracuje se první a poslední den (březen-květen)
• Jom haacmaut – Den nezávislosti (duben/květen)
• Lag ha-Omer – Svátek učenců – jednodenní, volno ve školách (květen)
• Šavuot – Svátek týdnů (květen-červen)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Izrael je ve většině ohledů zemí s běžnými problémy a riziky domácího trhu. Určitá specifika plynou z nábožensko-společenského složení obyvatelstva, rozdílných tradic a norem chování nejen v porovnání s ČR, ale velmi pestrých a rozdílných i v rámci Izraele. Navíc především v případech projektů většího nebo regionálního rozsahu (např. v oblasti výstavby infrastruktury) je třeba sledovat politicko-bezpečnostní situaci spojenou s dalším vývojem izraelsko-palestinského konfliktu.  

Omezením trhu je jeho malá velikost daná počtem obyvatel, omezené zapojení Izraele do regionální obchodně-ekonomické spolupráce a pro české exportéry pak zejména dopravní vzdálenost. Z pohledu ČR, resp. našich tradičních exportních komodit, je významný přesun těžiště ekonomického růstu do oblasti vyspělých technologií, který je spojený s útlumem tradičních odvětví, jako jsou kovovýroba, textilní a oděvní průmysl, obuvnictví, chemická výroba apod.  

Důsledkem je sice omezení vývozních příležitostí pro naše dodavatele strojů a technologií pro tyto obory, na druhé straně se zase otevírají nové možnosti pro dodavatele finálních výrobků. Tato možnost je ovšem reálná pouze v těch oborech, ve kterých se tolik neprojevuje cenová konkurence asijské produkce.  

Zvláštní kapitolou obchodu se židovským státem jsou zemědělské a potravinářské výrobky a suroviny. Pro jejich dovoz je obecně nutné, aby splňovaly požadavky židovských náboženských předpisů (kašrut), tj. byly košer. Odpovědným orgánem je Hlavní rabinát, certifikáty jiných rabinátů nemusejí být příslušnými orgány a zákaznickými skupinami akceptovány a proto se doporučuje předem ověřit platnost certifikátu vydaného zvoleným rabínem (získání certifikátu je totiž starostí vývozce). České firmy mohou o kašrut požádat jak rabína v ČR, tak mohou kontaktovat i rabináty v okolních zemích. Zboží určené pro prodej v určitých specializovaných prodejnách (zvl. pro ruskojazyčnou resp. arabskou populaci) však nemusí být košer certifikátem opatřeno.

Na dovoz je při uvolnění do oběhu uvalena i DPH ve standardní výši 17%. Jednotlivé celní sazby, koeficienty a sazby daně z obratu jsou uvedeny v celním sazebníku, který je od roku 1988 založen na harmonizovaném systému. Sazebník obsahuje i informaci o případných dalších požadavcích a omezeních (dovozní kvóty, certifikáty atd.), stejně jako i změny v dovozním režimu a podmínkách v rámci asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael.  

Kromě běžných cel mohou izraelské úřady uvalit na dovážené zboží i antidumpingová cla, vyrovnávací cla a cla ochranná. Dosud ale nebyla podle dostupných informací antidumpingová ani vyrovnávací cla použita, rozhodně ne na zboží vyrobené v ČR.  

Vývoz z Izraele není obecně omezen. Výjimkami jsou komodity a výrobky strategického a citlivého charakteru, starožitnosti, živá zvířata a některé licence (v případech kdy know-how bylo vyvinuto s pomocí vládních subvencí), podobně jako u dovozu i u vývozu platí zákaz obchodu s některými teritorii.

Dovozní licence jsou vydávány Ministerstvem průmyslu a obchodu se týkají především zemědělských a potravinářských výrobků a dodávek pro zdravotnictví. Vydání licence, o kterou může požádat jen izraelský občan nebo firma registrovaná v Izraeli, trvá zpravidla 7 – 10 dní. U importu alkoholických nápojů je navíc zapotřebí také potvrzení z certifikované specializované laboratoře. Toto schválení je platné jeden rok a je obnovováno “téměř automaticky”. V případě dovozu whisky, rumu a brandy je dále vyžadována atestace, že nápoj byl destilován přímo v zemi, kde byla vypěstována při výrobě použitá cukrová třtina. U denaturovaných alkoholických nápojů musí výrobce předložit i osvědčení o použitých výrobních vstupech a jejich podílech. Vinařský institut provádí analýzu dovážených alkoholických nápojů.  

Dovoz zboží ze zemí, s nimiž nemá Izrael obchodní styky (některé arabské resp. islámské země) a ze zemí, jež nejsou členy WTO a nemají uzavřenou dohodu o volném obchodu, je zakázán.

Izraelské požadavky na označení, etiketování a balení výrobků jsou poměrně přísné a příslušné předpisy jsou v plném znění k dispozici jenom v hebrejštině. Značení zboží musí být provedeno tiskem, rytím, razítkováním, nalepením štítků apod. na výrobku nebo na jeho obalu. V případě několikastupňového balení musí být označena vnější vrstva. Je zakázáno dovážet zboží nesoucí jméno nebo značku izraelského výrobce, distributora apod., pokud toto jméno (značka) není doplněno o označení země výroby. Dovážené výrobky musejí obsahovat kromě informace o zemi původu i jméno a adresu výrobce a dovozce, informaci o obsahu, hmotnosti a objemu (v metrických jednotkách). Etikety a označení zboží musejí být v hebrejštině, přičemž ta může být doplněna např. o angličtinu, ale pouze je-li splněna podmínka, že cizojazyčné nápisy nejsou větší než hebrejské. Etiketaci, resp. značení výrobků, lze v současnosti provádět s výjimkou textilních výrobků a cigaret až v Izraeli. 



5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Ačkoliv neexistuje formální požadavek na pověření místního celního agenta, obecně se tato praxe doporučuje. V některých případech se navíc stává, že i přes zmíněnou absenci formálního požadavku jsou celnice ochotny jednat pouze s celním agentem. Celní procedury jsou jednotné a standardizované. Část proclení zpravidla probíhá přímo u celního agenta, který elektronicky komunikuje s celními úřady. Veškeré dovozy jsou proclívány s využitím výpočetní techniky, díky tomu je pravidlem proclení do 20 min., případně během jednoho dne, výjimkou ovšem není ani několikadenní zdržení. Zvláštní kapitolou jsou časté stávky státních zaměstnanců vč. celníků, které občas ochromí veškerý průchod zboží přes izraelské hranice. Inspekce zboží je prováděna spíše na základě posouzení rizik než metodou náhodného výběru. Inspekce před odesláním od vývozce není povinná. Zboží dovážené do Izraele může být uloženo v celních skladech v přístavech či na letišti nebo na jiných místech schválených celními úřady.

Zájemce o export do Izraele, ať již jde o zboží spotřebního či investičního charakteru, by se měl v prvé řadě snažit najít místního partnera, který zná dobře místní trh a zvyklosti a v případě spotřebního zboží disponuje vlastní distribuční sítí nebo k ní má přístup. Pro společnosti se zahraniční účastí se nabízí alternativa využití distribučních sítí a obchodních spojení zahraničního partnera. Výstavba vlastní sítě není pro většinu dodavatelů vzhledem k obvykle malým objemům dodávek ekonomicky opodstatněná a reálná. Distribuce a prodej prostřednictvím místního partnera je běžnější než přímé prodeje.  

Místní partner může mít buď postavení prodejního agenta (tj. prostředníka, který provádí marketing výrobků dodavatele za provizi obvykle kalkulovanou z dosaženého obratu) nebo distributora (tj. obchodníka nakupujícího zboží za účelem dalšího prodeje vlastním jménem, který zisku dosahuje z prodejní marže). Stejně jako v ostatních zemích má prodej přes místní partnery výhodu v jejich znalosti místního prostředí a jazyka (např. vyhlášení tenderů bývá často pouze v hebrejštině, stejně jako příslušné tendrové materiály) a v možnosti jejich flexibilního a operativního působení na trhu při relativně nižších nákladech. S ohledem na omezenost trhu by mělo stačit jeho pokrytí jedním místním partnerem. Navíc je zcela běžné, že místní partneři exkluzivitu důrazně vyžadují. Snaha izraelského subjektu o získání výhradního zastoupení musí být doprovázena obezřetností, včetně zajištění kvalitní formální a právní stránky příslušných smluv ze strany českého vývozce. Tato oblast totiž není upravena zvláštní právní normou a uplatňuje se zde v plné míře zásada smluvní svobody.

5.3. Marketing a komunikace

Nároky na propagaci jsou srovnatelné se státy EU – tzn. zboží spotřebního charakteru je intenzivně propagováno ve všech druzích médií a na billboardech. V menším měřítku je využíván direct mailing. Při propagaci je třeba brát zvýšený ohled na místní kulturu, náboženské cítění obyvatel a národnostní složení, resp. charakter jednotlivých cílových skupin – např. přistěhovalce ze zemí bývalého SSSR lze oslovit prostřednictvím médií vycházejících či vysílajících v ruském jazyce, obdobně je tomu u arabské menšiny.  

Zboží, které neslouží individuální spotřebě, je zpravidla propagováno především prostřednictvím specializovaných veletrhů a zejména pak cílených marketingových aktivit jednotlivých firem (prezentační akce, návštěvy referenčních podniků apod.).  

Ceny televizní a rozhlasové reklamy odpovídají nákladům na tyto média v EU, dostupnějším a poměrně běžným marketingovým a komunikačním médiem je internet, sociální sítě – zejména facebook a instagram, případně e-mail. Kromě vlastních internetových stránek je možné reklamu umístit spolu s odkazy na případné vlastní stránky ve většině internetových verzí místních periodik (v hebrejských i anglických mutacích). Ceny inzerce v hebrejských denících se pohybují mezi okolo 1,5 (5000 NIS) – 17 tis. USD (60 000NIS) za 1/2 strany.  

Izraelské deníky:

· www.jpost.com Jerusalem Post
· www.haaretz.com Haaretz
· https://www.ynetnews.com/category/3083 Yediot Achronot
· www.globes.co.il Globes

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany obchodních značek, patentů, designů a autorských práv je v gesci Ministerstva spravedlnosti. Izrael je signatářem všech rozhodujících mezinárodních smluv v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Patenty jsou registrovány Izraelským patentním úřadem, jejich udělení trvá obvykle 2 až 3 roky a jejich ochrana dalších 20 let. Obchodní značky jsou nejdříve registrovány na 7 let, po nichž může registrace být prodloužena na další 14leté období. Vzory a designy jsou chráněny 5–15 let, přičemž podmínkou ochrany je, aby byly originální, nové a aby nebyly v Izraeli do podání žádosti o registraci prodávány, vystavovány nebo publikovány. Autorská práva požívají automatické ochrany bez nutnosti registrace po dobu života autora a dalších sedmdesáti let.

5.5. Trh veřejných zakázek

Nákupy izraelské vlády, jejích úřadů, státních podniků a dalších státních subjektů představují významnou část trhu. Obecně platí, že všechny veřejné projekty musejí být vyhlášeny formou vypsání veřejných tenderů, a to v souladu se závazky Izraele v rámci WTO. Výběrová řízení jsou publikována v hromadných sdělovacích prostředcích (zpravidla ve dvou hebrejských denících, jednom arabském deníku nebo týdeníku a na stránkách příslušných vládních agentur a firem (viz níže).  

Mezinárodní tendery jsou pak povinně zveřejňovány v anglických denících Jerusalem Post nebo Ha`aretz (anglická verze), popř. na internetových stránkách vyhlašovatelů (viz níže). Alternativou k otevřeným tenderům jsou tendery na vyzvání – oslovováni jsou pak potenciální účastníci, kteří úspěšně prošli tzv. předkvalifikací k příslušnému výběrovému řízení, nebo kteří jsou zařazeni na seznamu kvalifikovaných dodavatelů příslušné firmy nebo instituce.  

Vyhlašovatelé tenderů jsou povinni informovat všechny účastníky o jejich výsledcích. Proti výsledku se lze odvolat u izraelského soudu, který ho pak může zrušit nebo jeho naplnění pozastavit do prošetření celé záležitosti. Většina tendrových inzerátů obsahuje klauzuli, že si zadavatel vyhrazuje právo na konečné rozhodnutí bez ohledu na umístění nabídek ve výběrovém řízení, nebo na projednání detailů nabídek s libovolnými účastníky, což objektivitu takovýchto výběrových řízení může relativizovat. Často jsou vyhlašována nezávazná výběrová řízení, tzv. “výzvy k poskytnutí informací” (Request for Information, RFI), které zadavatele nezavazují apriorně vůbec k ničemu. Přestože je deklarována otevřenost tenderů pro účast zahraničních subjektů, bývají selektivně aplikována některá omezující opatření. Mezi ně patří především povinnost minimálního protiodběru izraelského zboží tzv. buybacks (viz dále), povinná participace domácího subjektu na realizaci projektu nebo povinnost předběžné registrace účastníka tenderu v Izraeli. Podmínkou účasti ve výběrových řízeních může být i předkvalifikace (sub)dodavatelů. U tenderů financovaných z prostředků získaných v rámci pomoci USA jsou možné pouze dodávky zboží z USA. Lze předpokládat, že v důsledku současného vývoje hospodářské situace, budou přes nynější zlepšení zvýhodňováni domácí dodavatelé, ostatně izraelská vláda se tímto záměrem ani netají.

Státní subjekty jsou od r. 1995 ze zákona povinny při přípravě výběrových řízení uplatňovat politiku podpory domácích výrobců (offsety či buybacks). Všechny mezinárodní kontrakty (pocházející ze státu resp. státní společností vyhlášených tendrů) o objemu vyšším než 5 mil. USD musejí obsahovat podmínku zvanou “průmyslové Cupertino”. Ke splnění této podmínky je třeba, aby zahraniční kontraktor odebral od místních firem zboží nebo služby, investoval v Izraeli nebo realizoval transfer know-how do Izraele – vše v celkovém objemu 20% hodnoty kontraktu získaného v tenderu. Předmětné opatření je aplikováno v souladu s WTO pravidly a je aplikováno na všechny zahraniční dodavatele bez výjimky.  

Nevyžaduje se však, aby předmět protiobchodu souvisel s předmětem vlastního tenderu, dokonce ani s předmětem činnosti účastníků. Jako protiobchod tedy může být uznán i kontrakt mezi třetími stranami. Subjektem, který je odpovědný za provádění politiky protiobchodů, je Úřad pro průmyslovou spolupráci (Industrial Cooperation Authority – odkaz na ICA je na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu viz níže). Tento úřad o předmětech protiobchodu rozhoduje s konečnou platností a vydává i povolení vztahující se na offsety. Na webových stránkách úřadu jsou detailní informace k této problematice uvedeny v angličtině; je velmi důležité, aby se zájemci o účast v izraelských tendrech seznámili s podmínkami ICA ještě před samotným závazným obchodním rozhodnutím týkajícím se veřejných zakázek. Velvyslanectví v Tel Avivu je s ICA v pravidelném pracovním kontaktu a případné dotazy českých firem zprostředkuje.  

Běžně jsou rovněž požadovány garance naplnění kontraktu (bid bonds nebo performance bonds). Jejich výše a forma mohou být předmětem jednání s výjimkou veřejně publikovaných tenderů, kde jsou podmínky pevně dány. Hodnota bondů se obvykle pohybuje v rozmezí 5 až 15% ceny zakázky. Kromě zveřejňování značné části tenderů jenom v hebrejských médiích (vč. internetových stránek zadavatelů) je omezujícím faktorem dostatečně pružné účasti českých firem i časté vydávání vlastních tendrových materiálů jen v hebrejských verzích nebo obvyklá akceptace pouze osobně doručených nabídek. Pro české firmy tak znovu narůstá nutnost nalézt seriózního místního obchodního partnera. Ten by měl být klíčovým pro jednání se všemi kompetentními orgány a u významných veřejných zakázek i s ICA. Od počátku roku 2008 platí změna Zákona o veřejných zakázkách. Podle tohoto zákona je nyní nutné vyhlásit řádné tenderové řízení pouze u zakázek přesahujících finančním objemem 4 mil. šekelů (tedy přibližně 20 mil. Kč).  

Tenderové portály resp. nejčastější vyhlašovatelé mezinárodních tenderů
https://www.lapam.gov.il/?lang=en tendrový portál
https://www.iec.co.il/en Israel Electric Corporation
http://www.israports.org.il/en Israel Ports Authority
https://www.rail.co.il/enIsrael Railways
https://mof.gov.il/en Ministerstvo financí Státu Izrael
www.bezeq.co.il Bezeq – Israel Telecommunications Corp. Ltd
http://www.economy.gov.il/English Ministerstvo průmyslu a obchodu

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

S ohledem na odlišnost izraelské legislativy s kořeny v anglickém zvykovém právu a britských mandátních předpisech je třeba věnovat pečlivou pozornost právní stránce spolupráce s místními subjekty, vč. jasného stanovení postupu řešení reklamací a jiných sporů. Základem je pečlivá příprava kontraktu a péče o detail zejména co se týká smluvních podmínek, obecných obchodních podmínek a rozhodujícího práva a místa, kde se případný spor bude řešit. Mezi ČR (EU) a Izraelem neexistuje dohoda umožňující vymahatelnost plnění rozhodnutí soudních orgánů jedné strany na území strany druhé a podrobná smlouva může ušetřit mnoho starostí. Jako nejvhodnější a izraelskými podnikateli běžně akceptovaný způsob řešení obchodních sporů se jeví arbitráž ve třetí zemi.  

V případě porušení závazku izraelským subjektem a neexistence předchozí dohody o způsobu řešení sporů nebo nerespektování vlastních závazků partnerem doporučujeme obrátit se na izraelské orgány. Izraelské zákonodárství umožňuje pouze zastoupení místním právníkem. V případě, že by se projednávání sporu jevilo jako příliš zdlouhavé a finančně náročné, lze samozřejmě iniciovat nebo akceptovat mimosoudní vyrovnání.  

V obchodě s Izraelem lze použít veškeré obvyklé platební podmínky. Nejčastějším způsobem platby je dokumentární akreditiv. Je třeba počítat s tvrdostí izraelského přístupu k obchodu a se schopností izraelských podnikatelů a jejich právních zástupců využít všech možností daných smluvním vztahem a právním řádem k získání výhod jako jsou různé slevy a penále za nedodržení časových ujednání, očekávané kvality apod.  

Informace: www.court.gov.il

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vízum se nevyžaduje, pakliže pobyt nepřesáhne tři měsíce a je nevýdělečné povahy. Pro krátkodobé turistické pobyty není tedy potřeba vízum. Víza pro ostatní účely (krátkodobé výdělečné a dlouhodobé) jsou nutná a informace lze získat na Velvyslanectví Izraele v Praze.  

Povinnost opatřit si vízum se týká i dobrovolnické práce, např. v kibucu. Předkládá se zvací dopis příslušného kibucu (mošavu, zprostředkovatelské agentury aj.) znějící na jméno žadatele a potvrzený Ministerstvem vnitra Státu Izrael. Bližší informace poskytne Velvyslanectví Izraele v Praze: Badeniho 2, 170 06 Praha 7, Tel.: +420 233 097 500, Fax: +420233 097 519, E-mail: info@prague.mfa.gov.il.  

Co se týká specifických podmínek cestování do teritoria, je nutné mít na zřeteli, že pro Stát Izrael je prioritní bezpečnost. Tomu jsou podřízeny procedury na letišti. Každý cestovatel musí být připraven na bezpečnostní pohovor a kontrolu, které mohou být časově náročnější. Důslednou bezpečnostní kontrolou procházejí na letišti v Ruzyni zejména pasažéři izraelské letecké společnosti El-Al, při odletu z Izraele jsou bezpečnostní kontroly identické pro veškeré cestující. V důsledku se doporučuje dorazit na letiště s bezpečnou časovou rezervou, tj. cca tři hodiny před odletem letadla.  

Pro turisty neplatí přihlašovací povinnost, nevyžaduje se ani žádné povinné očkování či potvrzení o zdravotním stavu. Na pozemních přechodech do Egypta a Jordánska vyžadují izraelské úřady od držitelů cestovních a služebních pasů zaplacení výstupního poplatku v ekvivalentu 29–51 USD podle místa přechodu.  

Izrael se nachází v neklidném prostředí Blízkého východu, doporučujeme tudíž před každou cestou zkontrolovat aktuální doporučení pro cesty na stránkách velvyslanectví ČR v Tel Avivu, respektive na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.  

Cizinci se až na ojedinělé výjimky nestali v Izraeli cílem teroristických útoků. Bezpečnostní situace v zemi je v posledních letech stabilní, vzhledem k vleklému konfliktu s Palestinci a absenci mírových smluv se Sýrií a Libanonem však nikdy nelze absolutně vyloučit teroristické útoky na místa, kde se soustřeďuje větší množství izraelských civilistů a s nepokoji na palestinských územích. Předmětem teroristických útoků byla v minulých letech zejména tržiště, autobusová nádraží a zastávky a zábavní podniky.  

Občanům ČR nedoporučujeme cestovat na území Gazy, vstup do pásma Gazy je ostatně v současnosti prakticky vyloučen. Před cestami na autonomní palestinská území na Západním břehu Jordánu je důležité seznámit se s aktuálním doporučením vydávaným MZV ČR a publikovaným na webové stránce ministerstva. Cestovní doklad je třeba mít vždy u sebe pro případ kontroly na trvalých i dočasných stanovištích izraelské policie a ozbrojených sil.

Zaměstnávání občanů ČR:
Oprávnění zaměstnavatele: Příslušný zaměstnavatel občana ČR (nebo i jiného zahraničního pracovníka) musí být držitelem oprávnění, které vydává odbor pro zahraniční pracovní síly na Ministerstvu průmyslu, obchodu a práce. Pracovní vízum: Občané ČR musí mít platné pracovní vízum (B/1), které vydává Ministerstvo vnitra. Pracovní vízum je limitováno délkou stanovenou v pracovním povolení, max. se vydává na 1 rok. Prodloužit jej může pouze Ministerstvo vnitra.
Pracovní odvětví: Zahraniční pracovníci získávají pracovní povolení jako specialisté v příslušném odvětví (zpravidla domácí péče, zemědělství, průmysl, veřejné stravování; zvláštní podmínky jsou stanoveny pro stavebnictví). Toto odvětví nesmějí během svého pobytu změnit.
Pracovní smlouva: Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci kopii pracovní smlouvy v jazyku, kterému zaměstnanec rozumí. Smlouva musí obsahovat: identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance, popis práce, detaily finančního ohodnocení a srážek ze mzdy, datum nástupu do zaměstnání, pracovní dobu, dobu odpočinku, počet dní dovolené a svátků.
Minimální mzda: Minimální mzda pro plný pracovní úvazek je stanovena na 5.300 NIS měsíčně. Minimální mzda týdně je stanovena na 28,49 NIS na hodinu v případě, že zaměstnanec pracuje 186 hodin měsíčně. V případě, že zaměstnanec odpracuje 182 hodin za měsíc, minimální mzda týdně je stanovena na 29,12 NIS na hodinu.
Maximální délka pracovní doby: 186 hodin měsíčně
Minimální doba odpočinku: 36 nepřetržitých hodin týdně, které by měly zahrnovat pátek, sobotu či neděli podle náboženského vyznání zaměstnance.
Minimální doba dovolené: V období prvních 5 let zaměstnání – 16 dní ročně; během 6. roku– 18 dní ročně; 7. roku – 21 dní ročně. Pokud je zaměstnanec zaměstnán u téhož zaměstnavatele 8. rok a více – prodlužuje se minimální doba dovolené o jeden den dovolené navíc za každý rok práce, až do celkového počtu 28 dní.
Náboženské svátky: Zaměstnanci mají nárok na placené volno v době náboženských svátků a sice 9 dní v roce.
Zdravotní pojištění: Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci zdravotní pojištění na celou dobu pracovního pobytu. Část těchto nákladů může strhnout zaměstnanci ze mzdy v závislosti na dohodnutém ustanovení v pracovní smlouvě.
Sociální zabezpečení: Národní pojišťovna („Bituach leumi“) hradí zahraničním zaměstnancům pojištění v případě pracovních úrazů.
Ubytování: Zaměstnavatel musí zahraničnímu zaměstnanci zajistit vhodné ubytování. Část nákladů na ubytování může zaměstnanci strhnout ze mzdy. Pokud ubytování nezajistí, měl by zaměstnanci poskytnout příspěvek na bydlení.
Cestovní náhrady: Zaměstnanec má právo na cestovní náhrady ve výši max. 22,60 NIS za den.
Srážky ze mzdy: Zaměstnavatel může zaměstnanci strhnout ze mzdy následující položky: daň z příjmů, sociální (národní) pojištění, část nákladů za bydlení a zdravotní pojištění atd.
Ukončení pracovní poměru: Zaměstnanec musí ukončení pracovního poměru oznámit s předstihem stanoveným dle délky odpracované doby (max. 1 měsíc). Stejné lhůty platí v opačném případě. V případě propuštění ze strany zaměstnavatele náleží zaměstnanci odstupně ve výši 1 měsíčního platu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní vízum mohou cizinci získat pouze na základě pracovního povolení a vystavuje je zastupitelský úřad Státu Izrael v zahraničí. Pracovní povolení uděluje izraelské Ministerstvo práce a sociálních věcí pouze na základě potřeby konkrétního pracovního místa v zemi. Ministerstvo neudělí pracovní povolení pro profese, které lze v Izraeli obsadit izraelskými státními občany. Pokud se v některém z oborů pracovníků nedostává, musí podnikatel, který o pracovníka usiluje, sám požádat o získání pracovního povolení pro osobu ze zahraničí, o které ví, že dané předpoklady splňuje. V případě udělení pracovního povolení ministerstvem práce je toto zasláno v případě českých občanů na izraelský zastupitelský úřad v Praze, který na jeho základě vystaví tzv. pracovní vízum.  

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží pružně reagovat na situaci na trhu práce v zemi. Za normálních okolností se v Izraeli nedostává manuálních pracovníků a tento problém se dříve řešil zaměstnáváním dělníků z palestinských území. Od druhé intifády však pracovní trh není závislý na těchto zaměstnancích. Na druhou stranu Stát Izrael již dříve uzavřel s některými zeměmi (např. Thajsko, Filipíny) smlouvy umožňující nábor zahraničních dělníků pro práci v zemědělství, sociální péči, stavebnictví a podobných oborech. Trh v oblasti nízce kvalifikovaných osob je saturován, což platí i o pracovním trhu kvalifikovaných a vzdělaných zaměstnanců.  

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpravidla rovněž nepovoluje výpomoc v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb. Podnikatelé ve stravování jsou tak motivováni ke zvyšování mzdových nabídek, aby přednostně byli uspokojováni potenciální izraelští žadatelé. V zásadě se pracovní povolení dá získat pro obor stavebnictví, zemědělství a sociálně-zdravotní péče.  

Co se týká zaměstnávání místních sil, zahraniční zaměstnavatel se v této oblasti stejně jako izraelský zaměstnavatel řídí izraelským pracovním právem. Zaměstnávání místních sil není nijak omezeno, je však nutno počítat se specifiky jako je uvolňování zaměstnanců (vojenských sil v záloze) na pravidelná cvičení a s vysokým počtem náboženských svátků.  


5.9. Veletrhy a akce

5. – 7. 4. 2021 – CYBERTECH – mezinárodní konference a veletrh – (2021 přesunut do Dubaje) Největší mezinárodní konference ke kybernetické bezpečnosti mimo území USA spoluorganizována Ministerstvem zahraničních věcí Státu Izrael a Ben Gurion University v Beer-Ševě. Více než 200 vystavovatelů a 100 odborných přednášek, účast vládních činitelů včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Součástí programu je také každoroční soutěž start-upů z oblasti kybernetické bezpečnosti. (25. -27. 1. 2022 – se veletrh bude konat opět v Tel Avivu)  

11. – 13. 5. 2021 – BIOMED – mezinárodní konference, doprovodný veletrh a business fórum z oblasti biomedicínských věd. Hlavním tématem bylo v minulosti stárnutí populace a inovativní trendy v léčbě s tím souvisejících chorob (chronická onemocnění, léčba rakoviny, neuro-degenerativní onemocnění, léčba cukrovky). Důležitou součástí programu je vždy také soutěž biomedicínsky orientovaných start-upů.  

9. – 11. 11. 2021 (1x za dva roky) – ISDEF– mezinárodní veletrh a doprovodná konference v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu. Akce se koná každé dva roky a účastní se jí více než 250 vystavovatelů a 15 000 návštěvníků z celého světa.  

11. – 14. 10. 2021 – DLD Tel Aviv – akce tradičně spolupořádaná telavivskou radnicí k aktuálním tématům souvisejícím mj. s rozvojem měst a činností člověka (kybernetická bezpečnost, smart cities, bankovnictví, mobilní aplikace; robotika); součástí je také mezinárodní start-up fórum. Předpokládaná účast: zástupci start-up firem, VC fondů, angel investoři, přední nadnárodní společnosti (v předchozích ročnících účast např. Google, IBM, Intel, Orange, Microsoft, Facebook).  

Podzim 2021 (1x za dva roky) – WATEC ISRAEL – mezinárodní veletrh k problematice hospodaření s vodními zdroji a ochraně životního prostředí. Nedostatek vodních zdrojů přiměl IL zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rostoucí populace. Izraeli dnes patří prim jak v odsolování mořské vody reverzní osmózou, tak ve zpracování odpadních vod. Akce se koná každé dva roky a účastní se jí vystavovatelé z například oblasti údržby a čištění vodních zdrojů, odsolování či zavlažovacích systémů. Součástí soutěže je také soutěž start-upů.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Adresa zastupitelského úřadu ČR v Izraeli:
Velvyslanectví ČR
23 Zeitlin Street
P.O. Box 163 61
Tel Aviv 6495518, Israel
Tel.: (+972) 3-691 8282 Konzulární služba v naléhavých případech po pracovní době: +972 52-328 6622
Fax: (+972) 3-691 8286
Přímá linka obchodně ekonomického úseku vč. faxu: (+972) 3-691 1210 fax:(+972) 3-695 1051

E-mail: telaviv@embassy.mzv.cz, commerce_telaviv@mzv.cz
Web: www.mzv.cz/telaviv 

Kontaktní osoby velvyslanectví ČR:

· Martin Stropnický (velvyslanec)
· Kateřina Moravcová (zástupkyně vedoucího zastupitelského úřadu)
· Isabella Hubbard (konzulka)
· Tomáš Kadlec (obchodní rada), 
Jan Špiler (obranný průmysl),
Nela Brádleová (expertní EK)
· Klára Špiler Baizová (attaché pro oblast kultury, tisku a školství)
· Delana Mikolášová (attaché pro oblast vědy, výzkumu a inovací)
· Pavel Braný (přidělenec obrany)

Teritoriální působnost ZÚ ČR v Tel Avivu: Diplomatická a konzulární pro Stát Izrael, konzulární pro Palestinská autonomní území.

Pobočka v Jeruzalémě:

Pobočka českého velvyslanectví v Tel Avivu, George Washington 6, Jeruzalém

· Pavel Bobek (I. tajemník velvyslanectví)  

CzechTrade (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a CzechTrade)
Ing. Jiří Mašata, ředitel regionálního centra
23 Zeitlin Street
P.O. Box 163 61
Tel Aviv 6495518, Israel
Tel.: (+972) 3-691 8282
Fax: (+972) 3-691 8286
Přímá linka obchodně ekonomického úseku vč. faxu:
(+972) 3-691 1210 fax:(+972) 3-695 1051
Mobil: +972-52-8797159
E-mail: jiri.masata@czechtrade.cz

 CzechTrade Jeruzalém
Ing. Jiří Mašata, ředitel regionálního centra
 Czech House Jerusalem
11 Hebron Rd.
9108402, Jerusalem
Tel: +972-9-89 13761      
+972-2-64 93180
Mobil: +972-52-8797 159
Email: jiri.masata@czechtrade.cz

České centrum Tel Aviv
Robert Mikoláš, ředitel
23 Zeitlin Street
6495518 Tel Aviv, Israel
Tel: +972-3-6911216
Fax: +972-3-6918286
Email: telaviv@czech.cz

Český dům Jeruzalém
Jeruzalémská cinematéka,
11 Hebron Rd
9108402 Jerusalem

České centrum Jeruzalém:
Tel: +972-02-548 2990
+972-52-323 5866
Email: jerusalem@czech.cz

Czech Trade/Czech Invest Jeruzalém:
Tel: +972- 2-649 3180            
+972-52-606 5610
Email: jerusalem@czechtrade.cz

Czech Tourism Jeruzalém:
Tel: +972- 2-569 7277  
+972- 52- 258 8854
Email: revital@Harel-Moradi.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

První pomoc 101
Hasičský sbor 102
Policie 100
Infolinka 144

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Státní správa:

Český zastupitelský úřad v Tel Avivu http://www.mzv.cz/telaviv
Velvyslanectví Státu Izrael v Praze https://embassies.gov.il/praha
Vládní portál https://www.gov.il/en
Úřad předsedy vlády https://www.gov.il/en/Departments/prime_ministers_office
Izraelský celní sazebník https://www.gov.il/en/departments/israel_tax_authority
Ministerstvo hospodářství a obchodu http://www.economy.gov.il/English  

Databáze, statistika

Dun & Bradstreet Israel – databáze podniků https://www.dbisrael.co.il/en
Centrální statistická kancelář https://www.cbs.gov.il/EN

Bankovnictví, pojišťovnictví, burza

Banka Leumi http://english.leumi.co.il
Banka Hapoalim http://www.bankhapoalim.com
Banka Mizrahi Tefahot https://www.mizrahi-tefahot.co.il/en
Banka Discount https://www.discountbank.co.il/DB/en
Banka First International https://online.fibi.co.il/wps/portal/FibiMenu/HomeEN
Banka Mercantile https://www.mercantile.co.il/MB/en
Pojišťovna Migdal https://www.migdal.co.il/en
Pojišťovna Harel http://www.harel-group.co.il
Burza cenných papírů https://www.tase.co.il/en

Tendery a jejich hlavní vyhlašovatelé

Tenderový portál https://www.lapam.gov.il/?lang=en
Israel Electric Corporation https://www.iec.co.il/en/ir/pages/default.aspx
Izraelská přístavní správa http://www.israports.org.il/en
Izraelské železnice https://www.rail.co.il/en
Telekomunikační společnost Bezeq http://www.bezeq.co.il

Výstavnictví a veletržní činnost                                                               

Veletržní areál Tel Aviv https://expotelaviv.co.il/
Stier – významný organizátor výstav a veletrhů https://www.stier.co.il/en

Ekonomický tisk a webové zpravodajství

Globes https://en.globes.co.il/en
Marker http://www.themarker.co.il
Izraelské ekonomické zpravodajství http://www.i-biz.co.il
Deník Jerusalem Post http://www.jpost.com
Deník Haaretz http://www.haaretz.com
Deník Yediot Achronot https://www.ynetnews.com/category/3083

Další informace

Firemní Zlaté stránky  https://www.d.co.il
Popis kulturních rozdílů v podnikatelské praxi
http://www.israelmarketing.com/doingbusiness.html

Israel-Czech Chamber of Commerce and Industry
23 Efal St. Prisma Building
POB 3286
Petah Tikva, Israel
49511
Tel:  +972 3 924 92 16
Fax: +972 3 546 63 19
Web: http://www.iccci.org.il

Chamber of Commerce & Industry 
Jerusalem10, Halel St.
Fax: +972 2 625 4335
P.O. Box 2083
Jerusalem 91020
Tel.: +972 2 625 4333/4
E-mail: jerccom@inter.net.il

Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK)
Palác Blaník
Václavské nám. 56
113 26 Praha 1
Tel.: 224 032 161
Web: https://www.cisok.cz 

Investment Promotion Center
5 Bank of Israel Street
Jerusalem 91036
Israel
Tel.: +972 2 6662607
Fax: +972 2 666-2938
E-mail: infoipc@moital.gov.il
Web: http://www.investinisrael.gov.il

Manufacturers Association of Israel (MAI)
Industry House
29, Hamered Str.
P.O. Box 50022
Tel Aviv 6150001
Israel
Tel.: +972 3 519 8856
Web: http://www.industry.org.il

Federation of Israeli Chambers of Commerce (FICC)
84, Hahashmonaim St.
P.O. Box 20027
Tel Aviv 61200
Tel.: +972 3 563 1020
Fax: +972 3 561 9027
E-Mail : Chamber@chamber.org.ilWeb: https://www.chamber.org.il/en

Israel Institute for Export and International Cooperation
Industry House
29, Hamered St.
P.O. Box 50084
Tel Aviv 6812511 Israel
Tel.: +972 3 514 2830
Web: https://www.export.gov.il/en




• Teritorium: Asie | Izrael | Zahraničí