Izrael

Rozcestník informací o Izraeli:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V návaznosti na šíření koronaviru v Izraeli vláda poskytla pomoc izraelské ekonomice ve formě půjček podnikům a hotovostní injekce do zdravotnického systému. Izrael vstoupil do krize se silnou ekonomikou (HDP/obyv. cca 45 000 USD) a nízkou nezaměstnaností (cca 4 %) a programem půjček umožnil zmírnění dopadů pandemie na provoz ekonomiky.

Izraelská ekonomika před koronavirovou pandemií rostla, i když makroekonomické výsledky mírně zaostaly za očekáváním. Růst reálného HDP v roce 2019 dosáhl hodnoty 3,5 %. V roce 2020 se očekává zvyšování cen už tak velmi drahých základních potravin i ceny energií (elektřiny a vody). Za posledních 20 let stál Izrael již dvakrát na prahu recese a do krize se dostal z nejlepší možné pozice, s malým nebo neexistujícím deficitem rozpočtu a klesajícím poměrem zadlužení.

Izraelská vláda poskytla finanční balíček na podporu ekonomiky, jehož obsah byl rozdělen do čtyř hlavních částí v hodnotě 700 mld. Kč. První částí je oblast zdravotnictví (112 mld. Kč) na nákupy materiálu, vybavení, zásoby léků a zlepšení služeb. Druhou částí je záchranná vládní síť asistence nově nezaměstnaným (175 mld. Kč) – grant pro zaměstnance nad 67 let a OSVČ. Třetí částí je podpora likvidity podniků (322 mld. Kč) – podnikové granty, dočasné osvobození od daně, půjčky. Čtvrtou částí je opatření k akceleraci hospodářského růstu po krizi (91 mld. Kč) – strategie pro výstup z krize a urychlení ekonomického růstu. Opatření ke zlepšení efektivity ekonomiky, plánování infrastrukturních projektů a další opatření ke stimulaci ekonomiky.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Totéž platí pro dodávky dopravních prostředků (kromě osobních automobilů například lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy) a navazujících komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení). Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly vyhrávat celé tendry, to je spíše doména domácích subjektů, zejména pokud jde o stavební práce.

Mohou se však podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů (v Izraeli v zásadě není firma, která by větší projekty tohoto typu zvládala), dodávky kolejnic, nových vlaků atd. V roce 2018 jsme se ucházeli o tendr na dodávku tramvají do Jeruzaléma jako dodavatel vozidel pro konsorcium firem spolu s izraelskou, řeckou a americkou společností. Mezitím byla dostavěna první z osmi linek rychlodráhy (light rail) Tel Aviv – Jeruzalém, jež byla uvedena do provozu v roce 2019.

V rámci balíčku na podporu ekonomiky po pandemii covidu-19 plánuje Izrael propagaci a plánování infrastrukturních projektů zejména v odvětví dopravy. Bude se jednat o následující projekty: zřízení 10 integrovaných dopravních center v centrální části země, nová tramvajová linka (Blue line) v Jeruzalémě, propojení Horní Galileje a Jordánského údolí s národní vodovodní sítí, stavba plynovodu ke zvýšení vývozu zemního plynu do Egypta, investice do drenážní infrastruktury s cílem zabránit záplavám, akcelerace projektu elektrifikace železnic apod. Tyto projekty by mohly představovat příležitosti pro české firmy podílet se na pokrizové hospodářské obnově Izraele.

Energetický průmysl

Odvětví energetiky patří v Izraeli mezi nejrychleji rostoucí. Izrael má nyní více zemního plynu, než dokáže spotřebovat. Kapacita ložiska Tamar, z něhož probíhá těžba od roku 2013, dokáže z 98 % uspokojit domácí poptávku. Zahájení těžby zemního plynu z ložiska Tamar se promítlo zejména do výroby elektrické energie. Na počátku roku 2020 byla spuštěna těžba z podstatně většího naleziště Leviathan, jehož výstup bude primárně určen na vývoz.

Zatímco v roce 2010 zajišťovaly paroplynové elektrárny výrobu 40 % silové elektřiny v Izraeli, v roce 2018 se jednalo již o 70 %. Izraelská vláda předpokládá, že do roku 2030 vzroste podíl zemního plynu na produkci elektrické energie na 80 %. Vládní plán také počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 17 %. Postupně dojde k poklesu dominance státem vlastněné elektrárenské společnosti Israel Electric Corporation z pohledu výroby, otevře se tak prostor pro další soukromé výrobce a investory.

Z uvedených důvodů patří energetický sektor z pohledu investičních a obchodních příležitostí mezi nejperspektivnější. Jedná se zejména o výrobní i rozvodné/distribuční části, transformátory, úložiště a záložní systémy, zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže), zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu, výstavba a dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury, kompresory). Investovat se perspektivně bude do rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování. Obdobné bude vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů (zejm. fotovoltaických) platit i u elektrické distribuční sítě.

ICT

Izrael se řadí mezi státy s největším podílem investic do oblasti R&D vzhledem k HDP na světě – ročně investuje okolo 4,8 % svého HDP do civilního R&D, přičemž téměř 85 % těchto investic pochází z privátní sféry. Izraeli se přezdívá také „Start-up Nation“, neboť v zemi funguje okolo 6 400 aktivních start-upů v různých stadiích vývoje (Seed, A round, B round, C round), sídlí v ní na 375 vývojových center nadnárodních korporací včetně gigantů jako Intel či PayPal a působí na 490 soukromých Venture Capital fondů.

Nejvíce investic proudí do sektoru ICT & Software development, v jehož rámci se zvyšuje podíl investic zejména do start-upů, které se zaměřují na oblast kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, analýzu tzv. big dat, internet věcí (IoT) a fin-tech nástroje. Narůstá počet start-upů v segmentech Průmyslu 4.0, umělé inteligence, virtuální reality a technologií block-chain. Z dalších sektorů se rozvíjí také oblast přírodních věd, zejména v segmentu e-health a analýz velkých objemů zdravotnických dat (mj. také v souvislosti s COVID-19). Rychle narůstá také počet firem v oblasti tzv. smart mobility.

Příležitost pro české firmy existuje také v oblasti aplikovaného výzkumu. Technologická agentura ČR ve spolupráci s Izraelskou inovační autoritou vyhlašuje od roku 2018 každoročně (zpravidla v květnu) veřejnou soutěž pro podávání společných projektů v rámci programu mezinárodní spolupráce DELTA. Program umožňuje českým a izraelským firmám podávat společné projektové žádosti v aplikovaném výzkumu.

Obranný průmysl

Izrael je jedním z největších vývozců obranných a bezpečnostních technologií na světě. Pro české výrobce je spolupráce s izraelským zbrojním průmyslem velkou výzvou a zároveň příležitostí, zejména pak u technologií s vysokou přidanou hodnotou. Mimo v současnosti realizovaných subdodávkách je další možností spolupráce na třetích trzích, kde se jedna či druhá strana z různých důvodů obtížněji prosazuje.

Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského materiálu. Izraelské výdaje na obranu představují cca 17 mld. USD ročně, z čehož 3 mld. USD (cca 18 %) představuje přímá podpora Spojených států, využívaná především na strategické nákupy špičkové vojenské techniky z USA. Do budoucna má rozpočet na akvizice vojenské techniky dále růst. Zároveň Izrael každoročně pořizuje další bezpečnostní technologie nevojenského charakteru, tato položka aktuálně představuje cca 550 mil. USD a očekává se rovněž její postupné navyšování.

Exportní potenciál pro české výrobce však i bez započtení těchto v zásadě na jednu zemi vázaných dovozů zůstává enormní. Pokud se podaří zrealizovat nasmlouvané dodávky, budou mezi hlavními vývozními položkami vojenského materiálu z ČR do Izraele především nákladní vozidla, zobrazovací průzkumná zařízení, velkorážové, malorážové zbraně a náboje. Perspektivu mají také kybernetické obranné technologie a specializovaný software.

České zbrojařské firmy mají příležitost s izraelskými subjekty také navázat strategická partnerství, jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak ve výše zmiňovaném přístupu na třetí trhy, na nichž má jedna ze stran silnější postavení. Spolupráce se špičkovými izraelskými firmami nezřídka posouvá české firmy na vyšší technologickou úroveň a tím posiluje jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Významný potenciál je do budoucna možné spatřovat také v oblasti transferu know-how v kooperačních projektech na společných trzích.

Velvyslanectví ČR v Tel Avivu
e-mail: commerce_telaviv@mzv.cz
www.mzv.cz/telaviv

Pravidelné novinky e-mailem