Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Doprovodným jevem dobrých vztahů mezi ČR a Izraelem je intenzivní spolupráce v ekonomické a kulturní oblasti, v cestovním ruchu, ve vědě a výzkumu. Od znovunavázaní diplomatických styků v roce 1990 se obchodní a ekonomické styky mezi Českou republikou a Státem Izrael konzistentně  aktivizují a v současnosti lze oprávněně a bez nadsázky tvrdit, že v turbulentním regionu Blízkého východu není z pohledu ČR významnějšího partnera než Státu Izrael. Obchodní výměna rok do roku narůstá, na rozdíl od mnoha dalších blízkovýchodních zemí je oboustranná, tj. substantivní jsou vývozy obou zemí.

Z českého pohledu je zajímavé, že naše vývozy se z komoditního pohledu v průběhu let svým charakterem pozvolna mění a čím dál větší podíl zaujímají exportní položky s vyšší přidanou hodnotou. Daří se zejména našemu automobilovému průmyslu. Vozidla vyrobená v ČR a na Slovensku představují nyní téměř čtvrtinu izraelského automobilového trhu. Vedle čisté obchodní výměny není pro ČR nezajímavý ani příjem plynoucí z izraelské incomingové turistiky. Izraelci patří do TOP 20 zemí navštěvujících ČR a v roce 2019 jich k nám zavítalo přes 160 tisíc. Průměrná doba jejich pobytu, cca 4 dny, přitom patří k vůbec nejdelším.  Za velkým počtem izraelských návštěvníků stojí stále větší oblíbenost České republiky, jako atraktivní a bezpečné turistické destinace. V neposlední řadě je třeba zmínit i relativně vysoké investice, které izraelští investoři alokují v ČR. Prim hrají developerské projekty, evidujeme ale rovněž investice v potravinářském či farmaceutickém průmyslu, v textilním průmyslu nebo v oblasti ICT.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchod mezi ČR a Izraelem je prakticky zcela liberalizován. Omezením trhu je jeho relativně malá velikost a velká dopravní vzdálenost. Česká republika nepatří mezi největší obchodní partnery Izraele (v obchodu nicméně výrazně převyšuje Polsko, Rakousko, Maďarsko i Slovensko), ale vysoce pozitivní obchodní bilance ve prospěch ČR vypovídá o tom, že se čeští exportéři umí prosadit na zdejším náročném trhu. V roce 2019 se jednalo o čtvrtý nejvýznamnější mimoevropský exportní trh – po Spojených státech, Japonsku a Číně. České firmy pro srovnání vyvezou do Izraele o polovinu více zboží než do Indie, resp. několikanásobně více než do Kanady či Brazílie. Objem obchodní výměny v roce 2019 dosáhl hodnoty přesahující 27 mld. Kč. V loňském roce bylo z ČR do Izraele vyvezeno zboží za 22 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 0,88 %. Ve stejném období poklesla hodnota izraelského vývozu do ČR o 3,48 % na 5,7 mld. Kč. Saldo obchodní bilance dosáhlo 16 mld. Kč ve prospěch ČR. Z pohledu našich tradičních exportních komodit je významný útlum odvětví, jako jsou kovovýroba, textilní a oděvní průmysl, obuvnictví, chemická výroba, resp. přesun těžiště tvorby HDP do oblasti vyspělých technologií.

 vývoz v tis. Kč změnadovoz v tis. Kč změnaobrat v tis. Kč změnaSaldo v tis. Kč 
201517 395 89726,5%5 561 541-6,1%22 957 43816,69%     11 834 356 
201623 594 63335,6%6 053 2598,8%29 647 89229,14%17 541 374
201724 228 9432,7%6 523 2397,8%30 752 1823,7%17 705 704
201822 094 206-8,81%6 001 797-7,9%28 096 003-8,63%16 092 409
201921 897 728-0,88%5 792 747-3,48%27 690 475-1,44%16 104 981

 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Vyvezené zboží z ČR do Izraele v roce 2019Hodnota (tis. Kč)Podíl na vývozu
Motorová vozidla12 453 19356,9%
Stroje na automatické zpracování dat, snímače2 924 91913,4%
Odborné. vědecké a řídící přístroje1 122 9825,1%
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče605 9682,8%
Různé výrobky578 2202,6%
Zařízení pro telekomunikaci a reprodukci zvuku496 3362,3%
Stroje a zařízení k výrobě energie416 7261,9%
Papír. lepenka a výrobky z nich368 4721,7%
Stroje a zařízení užívané v průmyslu325 4251,5%
Kovové výrobky316 5451,4%

Zdroj: ČSÚ, https://www.czso.cz/

Osobní motorová vozidla a dynamika růstu jejich vývozu z ČR do Izraele si zaslouží podrobnější komentář.

S více než 21.000 prodanými automobily ročně je ŠKODA AUTO nejúspěšnější evropská značka. Izraelci kupují více škodovek než Italové či Indové. Statistika dovozů motorových vozidel do Izraele za rok 2016 poskytuje nevšední obrázek. Tradiční automobilové velmoci, jakými jsou Německo, Spojené státy a Francie, které před několika lety dominovaly zdejšímu trhu  s osobními motorovými vozidly, byly z předních pozic zcela vytlačeny ČR, Tureckem, Slovenskem a Maďarskem. Vozidla vyrobená v ČR a na Slovensku představují nyní téměř čtvrtinu izraelského automobilového trhu. Nadvláda značek Hyundai, Škoda a Kia je patrná i u vozového parku taxislužeb a státní policie. 

V roce 2016 patřilo v počtu nových registrací první místo vozidlům vyrobeným v Jižní Koreji (16 %). ČR je s tržním podílem 14 % na třetím místě, v těsném závěsu za Japonskem (15 %). Čtvrtá příčka patří Turecku (11 %), následovaném Slovenskem (8 %) a Španělskem (6 %). Pro srovnání tržní podíl Německa a Velké Británie poklesl k pěti procentům. Americká vozidla na celkovém dovozu představují méně než dvě procenta.

V období leden–září 2016 patřilo v počtu nových registrací první místo vozidlům vyrobeným v Jižní Koreji (16 %). ČR je s tržním podílem 14 % na třetím místě, v těsném závěsu za Japonskem (15 %). Čtvrtá příčka patří Turecku (11 %), následovaném Slovenskem (8 %) a Španělskem (6 %). Pro srovnání tržní podíl Německa a Velké Británie poklesl k pěti procentům. Americká vozidla na celkovém dovozu představují méně než dvě procenta.

Zatímco v nejoblíbenější kubatuře 1.301–1.750 ccm ČR s osmi procenty tržního podílu relativně zaostává (např. Slovensko je s 12 % třetí), u motorů s objemem 1.751–3.000 ccm dosáhla se šestnácti procenty v Česku vyrobená vozidla na pomyslnou stříbrnou příčku za Japonskem (41 %). V kategorii 1.001–1.300 ccm, která je u izraelských řidičů třetí nejoblíbenější, patří ČR (21 %) v globálním ranku dokonce první místo. Následují Jižní Korea, Turecko a Indie.

Spojené státy uhájily pozici automobilové jedničky (tržní podíl 41 %) pouze v segmentu pick-upů a sportovně-užitkových automobilů s objemem motoru nad 3.000 ccm. Do uvedené kategorie nicméně spadá pouhé 1,7 % dovezených vozidel. Prosadit se dokázali i výrobci z Japonska (18 %), Kanady (17 %) a Jižní Koreji (13 %). Německo se sedmi procenty tržního podílu je v této kategorii jediným evropským zástupcem. Dovozům autobusů vévodí Německo (43 %), následované Čínou (23 %) a Švédskem (14 %). V kategorii nákladních automobilů je u položky země původu nejčastěji uvedeno Španělsko (18 %), resp. Thajsko (17 %). S odstupem následují Německo (12 %) a Francie (11 %).

Dovezené zboží z Izraele do ČR v roce 2019Hodnota (tis. Kč)Podíl na dovozu
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče967 17116,7%
Zařízení pro telekomunikaci a reprodukci zvuku604 00210,4%
Kovové výrobky582 75010%
Různé výrobky432 8297,5%
Odborné. vědecké a řídící přístroje372 4046,4%
Chemické prostředky a výrobky258 8754,5%
Stroje a zařízení užívané v průmyslu203 0163,5%
Plastické hmoty v neprvotních formách195 7443,4%
Kancelářské stroje na automatické zpracování dat186 2403,2%

Anorganické chemikálie

174 4373%

 Zdroj: ČSÚ, https://www.czso.cz/

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Přesnou bilanci výměny služeb mezi ČR a Státem Izrael ČNB nepublikuje. Obecně lze říci, že co se týká příjmů ze služeb, hlavními položkami je cestovní ruch a doprava, které tvoří její majoritní část. Z výše uvedeného vyplývá i seznam českých firem, které služby do Izraele exportují. Jedná se především o Travel Service. V roce 2019 cestovalo 4,3 milionu izraelských občanů za hranice země. Příjmy z incomingové turistiky jsou jednoznačně vyšší na straně ČR, kterou v roce 2019 navštívilo 161 217 (meziroční pokles o 0,9%) Izraelců. V počtu přenocování (594 707 ) v ČR se Izrael řadí na čtrnáctou příčku (před Rakousko). Z mimoevropských zemí je Izrael za Spojenými státy Čínou a Jižní Koreou na čtvrtém místě. V průměrné délce pobytu v ČR jsou izraelští turisté s průměrnými 3,7 dny pobytu v ČR na třetím místě, a to za návštěvníky ze Saudské Arábie a Ruské federace. Většina turistů (80 %) míří do Prahy, ruskojazyčná klientela oblibuje i české lázně.

Čeští turisté v Izraeli jsou z čistě izraelského pohledu naopak poměrně “okrajovou” záležitostí. Jejich počty až do roku 2016 dlouhodobě stagnovaly. Zatímco před rokem 2010 se pohybovaly kolem 20 tis. ročně, v roce 2016 počet klesl na cca 17 000 turistů z ČR. V roce 2017 se zvýšil počet turistů na 25 000 a v roce 2018 na 35 000 turistů (nárůst o 40% oproti předchozímu roku). V roce 2019 se číslo vyšplhalo na 36 500 turistů, z nichž na 4 100 přicestovala do Izraele pouze na jednodenní výlet z letovisek na jihu Egypta. Převážná většina návštěvníků z ČR (29 000 v roce 2019) přicestuje do Izraele letecky.
Na celkovém počtu návštěvníků Izraele se v roce 2019 ČR podíla z 0,7% (Slovensko 0,5%, Rakousko 1%, Polsko 3,6%). Čeští poskytovatelé služeb v přístupu na IL trh nesignalizují žádné výraznější překážky. Dá se předpokládat, že v budoucnosti naroste spolupráce i v oborech, ve kterých je Izrael tradičně silný, tj. v telekomunikacích, softwarovém inženýrství atd.

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Z českých firem je na trhu tradičně nejvýznamněji zastoupena prostřednictvím výhradního prodejce (izraelská firma Champion S.C.O. Car) Škoda Auto a.s.. Také další společnosti jako např. výrobci železa a oceli či některé strojírenské firmy a pivovary mají v Izraeli výhradní místní partnery (reprezentanty, distributory). Svou pobočku otevřela v Izraeli v březnu 2009 společnost Y Soft s.r.o. Její špičková tisková řešení pro korporace a státní sféru tak mohou najít uplatnění i na zdejším trhu.

V roce 2012 zřídily v Izraeli svoji pobočku ostravská firma DAP Services a pražská Dekonta a.s., jež poskytuje ekologické/sanační služby a poradenství. Na izraelský trh se dále aktivně zaměřují společnosti Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta, Barum Continental,  Tatra, Sellier a Bellot, Zentiva, Olšanské papírny a další. Pro české firmy je izraelský trh zajímavý, ale uvědomují si, že je to trh počtem zákazníků malý a velmi náročný. Přímá spolupráce s izraelskými partnery (agenty, distributory) není ze zákona povinná, je nicméně podmínkou takřka nutnou pro dlouhodobé uplatnění v teritoriu.

Co se týká izraelských výrobních firem exportujících do ČR, aktivní v uplynulých letech byly především společnosti Netafim (produkující závlahové systémy), Osem (potravinářský průmysl – viz níže), Iscar (výrobce kovoobráběcích nástrojů), Teva (farmacie – viz níže), high-tech společnosti (Comverse, M Systems Flash Disk, Alvarion, E.C.I Telecom a Ness) či Radware (telekomunikační zařízení), jedna z dceřinných společností gigantického RAD Group. Pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů jsou rovněž důležité aktivity izraelských investorů v ČR. Jde především o stavební a developerské firmy, které investují do výstavby bytových domů, obchodních středisek a kancelářských budov. Mezi investičními firmami v oblasti nemovitostí se zejména v Praze, ale i v Karlových Varech a dalších městech etablovaly nebo trh úzce sledují společnosti Africa Israel Investments, Kardan, Dankner Investments či B.S.R. Europe. Firma HMG, která patří izraelské firmě Jafit, vybudovala na pražském náměstí Republiky luxusní hotel King`s Court,  hotel byl slavnostně otevřen v létě roku 2009, výše investice se odhaduje na 1,3 mld. Kč. Společnost Daramis stojí za několika developerskými projekty v Praze, např. Marina Island, Zelené Město, Beranka, Karlín Park, resp. za projektem Unicity v Plzni.

Patrně nejviditelnější průmyslové investice na CZ trhu představují aktivity společností OSEM a Teva Pharmaceuticals. Potravinářská společnost Osem (v Izraeli reprezentující Nestlé) v jejímž vedení jsou bratři Propperové, kteří mají kořeny i v ČR, postavila v průmyslové zóně u Teplic továrnu na zpracování sóji. Náhrady masných produktů z tohoto podniku jsou určeny pro řadu evropských trhů, především pak pro Německo a Francii. Investice v první fázi dosáhla výše 30 mil. USD a přinesla zaměstnání 200 pracovníkům. Tivall továrnu otevřel v květnu 2007, s jejím fungováním panuje v IL centrále spokojenost a zvažuje se dodatečné rozšíření kapacity továrny. Významnou společností ve vzájemném obchodu je největší světová generická společnost Teva. V březnu 2008 ohlásila společnost investici do další výstavby výrobního závodu v Opavě přesahující v první etapě 1 mld. Kč. Jedná se přitom o vůbec největší investici do farmaceutického průmyslu po roce 1989. V roce 2012 vstoupila na český textilní trh izraelský gigant Delta Galil, který získal majoritní podíl v havlíčkobrodské firmě Pleas a.s.

Potenciál existuje v uzavírání strategických partnerství za účelem podnikání ve třetích zemích, a to zejména těch, kde jsou české subjekty pevně etablovány, a na jejichž trhy nemají izraelské firmy jednoduchý přístup. Od izraelských firem bychom se mohli učit využívat kyberprostoru k realizaci inovativních projektů či schopnosti zaujmout zahraniční investory. K pozici Izraele v odvětví kybernetické bezpečnosti s obdivem vzhlíží i  v oblasti IT jinak hegemonický Silicon Valley. Světový prim si vysloužily i některé sofistikované technologie obranného průmyslu. Propojení zahraničního kapitálu s akademickým prostředím, vědy a výzkumu s armádou i civilním sektorem, a v neposlední řadě všudypřítomným inovativním duchem, zde vytvořilo živnou půdu pro mimořádně dynamické podnikatelské prostředí.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

V souvislosti se vstupem ČR do EU byly k 1. květnu 2004 vypovězeny ty smluvní dokumenty, které byly v rozporu se závazky vyplývajícími z unijního práva. K témuž datu začala ČR uplatňovat obchodní články Asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael (Euro-Mediterranean Agreeement).

Dále jsou v platnosti tyto smlouvy:

  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Státu Izrael o letecké dopravě (Jeruzalém, 24. 4. 1991).
  • Smlouva mezi ČR a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Jeruzalém, podpis 12. 12. 1993, účinnost od 23. 12. 1994).
  • Dohoda o spolupráci v zemědělství mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael (Praha, podpis 12. 1. 1996, účinnost od 29. 4. 1996).
  • Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách (Jeruzalém, 2. 9. 1997).
  • Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic (Jeruzalém, podpis 23. 9. 1997, účinnost od 16. 3. 1999) – v současné době probíhá její renegociace
  • Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o filmové koprodukci (Jeruzalém, podpis 8. 11. 2017)

V březnu roku 2009 byla podepsána Dohoda o spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromém sektoru, platná je od září 2009. Na bázi této dohody byl 1. dubna 2010 spuštěn implementační program MOST/GEŠER, který vítězným, česko-izraelským projektům umožňuje financování z vládních zdrojů.

Vztahy mezi Izraelem a EU jsou tedy téměř výhradně dány Asociační dohodou, respektive od 1.1.2010 i tzv. Agrární dohodou, jež řeší obchod zemědělskými komoditami mezi EU a Izraelem. Nedílnou součástí dohod jsou ujednání o volném obchodu, které odstraňují ve vzájemném obchodu cla.

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR Izraeli rozvojovou pomoc neposkytuje.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu (Izrael) ke dni 15.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem