Jak postupovat při žádosti o poskytnutí informací?

Jaké informace nepodléhají informační povinnosti?

Právo na poskytnutí informací ovšem nelze chápat jako bezbřehé. Zákon stanoví výjimky, kdy povinný subjekt informace neposkytne.

Utajovaná informace

Povinný subjekt informaci neposkytne, jedná-li se o utajovanou informaci. Zájem na přístupu k informacím, které má veřejná správa ve své kompetenci, se mnohdy dostává do rozporu s veřejným zájmem na utajení těchto informací.

Utajované informace se dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění, rozumí informace označená způsobem zákonem stanoveným (§ 21 a násl. – stupně utajení se označují slovy přísně tajné, tajné, důvěrné, vyhrazené), jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací vydaném nařízením vlády. Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Národní bezpečnostní úřad.

Informace chráněné zákonem o zpracování osobních údajů

Povinný subjekt poskytne informaci, která se týká osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí a osobních údajů pouze v případě, že je to v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Povinný subjekt rovněž musí dbát na ochranu osobních údajů a veškeré dokumenty před jejich zveřejněním anonymizovat – tedy znečitelnit např. jména, podpisy, data narození, rodná čísla a další (blíže v článku Ochrana osobních údajů).

Obchodní tajemství a majetkové poměry

Povinný subjekt neposkytne takovou informaci, která je obchodním tajemstvím (blíže v článku Obchodní tajemství).

Stejně tak povinný subjekt neposkytne informaci, je-li žadatelem požadována informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, nebo penzijním,  zdravotním, či sociálním pojištění (př. informace o výši daní či výši sociální podpory apod.).

Další omezení poskytování informací

Dle ustanovení § 2 a 7–11 informačního zákona jsou z režimu povinného poskytování vyloučeny následující případy:

• informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví (např. patenty, užitné vzory, ochranné známky atd.);
• informace vedené v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích;
• informace vzniklá bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí;
• informace, které jsou zveřejňovány na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období;
• informace, jejímž poskytnutím by byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským;
• informace, která se týká stability finančního systému;
• informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím;
• informace o probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces;
• informace z rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků (pravomocné rozsudky povinný subjekt – soud poskytne v anonymizované verzi);
• informace o plnění úkolů zpravodajských služeb;
• informace o přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu;
• informace o činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí;
• údaje vedené v evidenci incidentů podle zákona o kybernetické bezpečnosti, ze kterých by bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila nebo jejichž poskytnutí by ohrozilo účinnost reaktivního nebo ochranného opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti;
• informace o činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů;
• předměty ochrany práva autorského, je-li v držení provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, škol a školských zařízení, Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky (divadla, orchestry a další umělecké soubory);
• informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky.

Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace u:

• informace vztahující se k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu;
• informace, které nově vznikly při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím;
• informace poskytnuté Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) nebo Evropskou unií, které jsou v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněny uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas;
• informace, jejíž poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku;
• informace, jejíž poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí.

Povinnost poskytovat informace se dále netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Kromě toho ukládají některé další zákony pracovníkům plnícím úkoly veřejné správy povinnost mlčenlivosti ohledně skutečností, o nichž se dozvěděli při výkonu úkolů státní správy, a tudíž se na ně nevztahuje povinnost poskytování informací z informačního zákona.

Poplatky za poskytnutí informace

Správní poplatky za podání a vyřízení žádosti o informace nejsou obecně stanoveny. Podle informačního zákona jsou ale povinné subjekty oprávněny žádat úhradu nákladů v souvislosti s poskytováním informací, výše takových nákladů ale nesmí přesáhnout náklady spojené pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.

Náklady na poskytnutí informací je každý povinný subjekt povinen zveřejnit na všeobecně přístupném místě (nejčastěji internetové stránky). V praxi jsou účtovány zejména náklady za spotřební materiál pro pořízení kopií – tedy náklady na papír, tisk, či náklady za datové nosiče či poštovní přepravu. Lze se ale setkat i s případy, kdy povinný subjekt sdělí, že aby mohl požadovanou informaci poskytnout, musí vynaložit mimořádné úsilí spojené s rozsáhlým vyhledáváním informace, za které pak požaduje od žadatele úhradu odpovídajících nákladů.

V případě, že bude za poskytnutí informace požadována úhrada, je tato skutečnost písemně oznámena spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Pokud žadatel nezaplatí požadovanou úhradu do 60 dnů ode dne oznámení výše úhrady, povinný subjekt žádost o poskytnutí informace odloží.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.