Japonsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obor

Konkrétní příležitosti

Energetický průmysl

HS 8403 – Kotle k ústřednímu topení jiné

HS 8402 – Generátory pro výrobu páry vodní a jiné

HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap

HS 8413 – Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

HS 8404 – Přístroje pro kotle generátory ústřed topení

HS 8406 – Turbiny na páru vodní nebo jinou

HS 8409 – Části součásti pro motory pístové

HS 8410 – Turbiny kola vodní regulátory

Obranný průmysl

 

HS 8526 – Přístr radiolok ap radiové pro řízení dálkové

HS 9020 – Ostatní dýchací přístroje a plynové masky

Sklářský a keramický průmysl

HS 7013 – Sklo stolní domácenské kuchyňské aj zboží

HS 7018 – Perly imitace perel drahokamů ap ze skla

Služby

CPA 38.12 – Nebezpečný odpad; sběr a přeprava nebezpečného odpadu

ICT

CPA 58.21 – Vydávání počítačových her

CPA 58.29 – Vydávání ostatního softwaru

Strojírenský průmysl

HS 8444 – Stroje k tvarování stříhání ap mat textilních

HS 8458 – Soustruhy pro obrábění kovů

HS 8457 – Centra obráběcí stroje obráběcí stavebnicové

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9402 – Nábytek lékařský chirurg ap pro holičství aj

HS 3005 – Vata gáza obinadla ap zboží

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 8438 – Stroje pro prům přípravu výrobu potravin aj

HS 0402 – Sušené mléko a smetana

HS 1107 – Slad i pražený

HS 1104 – Müsli

HS 1602 – Přípravky a konzervy z masa
HS 1210 – Šištice chmelové, čerstvé, sušené apod lupulin

HS 1806 – Čokoláda přípravky potravinářské ost s kakaem

HS 2203 – Pivo ze sladu

HS 2204 – Víno z čerstvých hroznů

 

Příležitosti pro český export

Energetický průmysl

Japonsko má velmi omezené surovinové zdroje. Vzhledem k hornatému terénu a velkému počtu řek a kanálů je ideálním místem pro rozvoj malých a středních vodních elektráren. Vláda také počítá s dalším rozvojem obnovitelných energií, což může představovat exportní příležitosti pro firmy z ČR. V poslední době se projevuje zvýšený zájem japonských společností na případné výstavbě nových jaderných bloků v lokalitě JE Dukovany a Temelín, což by s sebou přineslo rozvoj možností spolupráce českých firem s japonskými nejen na tomto projektu, ale také potenciálně na dalších obdobných projektech ve třetích zemích. Vzhledem k odstraňování důsledků havárie ve Fukušimě, které potrvá několik desítek let, existuje také velká poptávka po technologiích na odstraňování jaderné kontaminace.

ICT

Jako ve všech ostatních vyspělých ekonomikách, i v případě Japonska platí, že míra využití informačních technologií ve společnosti je velmi vysoká. Uplatnění českých IT technologií při zajišťování kybernetické bezpečnosti, zpracování velkého množství dat, řízení provozu nebo při monitoringu sítí má velký růstový potenciál. Velmi perspektivní je ale také oblast internetu věcí nebo umělé inteligence. Speciální kategorií je pak oblast počítačových her, japonský trh je v tomto segmentu třetí největší na světě (cca 25 mld. USD v roce 2019).

Obranný průmysl

V souvislosti s geopolitickými změnami v regionu východní Asie (velmocenské zájmy Číny, USA, Ruska a nevyzpytatelná KLDR) mění Japonsko svou obrannou strategii a více se otevírá mezinárodní spolupráci. Pro České firmy, působící v obranném průmyslu, se tak alespoň v teoretické rovině otevírají příležitosti především v oblasti radiolokačních a pasivních sledovacích přístrojů (radary), oblasti CBRN (ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným látkám) i v dalších segmentech. Proces rozvolňování zahraničního obchodu v této strategické oblasti je však velmi pozvolný, japonská vyzbrojovací agentura ATLA i pět let po svém zřízení stále hledá pevné místo v systému a silné domácí zbrojařské firmy jen s nevolí sledují rostoucí konkurenci v tomto po dlouhá léta stabilním a vysoce lukrativním businessu. Japonsko však ročně alokuje na obranu rozpočtové výdaje ve výši téměř 50 mld. USD (tj. přibližně na úrovni celkových výdajů státního rozpočtu ČR), takže i přes výše uvedené komplikace se nesporně jedná o perspektivní obor pro rozvoj českého exportu.

Sklářský a keramický průmysl

České sklo (stolní sklo a lustry) má v Japonsku dlouholetou tradici a zároveň velký růstový potenciál, zejména z pohledu nové Dohody o volném obchodu EPA mezi EU a Japonskem (vstoupila v platnost v únoru 2019), kdy došlo k odstranění poměrně vysokého celního zatížení. Poptávanými výrobky mohou být například: stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky; skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely; skleněné perly; imitace perel; imitace drahokamů nebo polodrahokamů a podobné drobné skleněné ozdobné zboží a výrobky.

Strojírenský průmysl

Strojírenské výrobky patří k tradičním položkám vývozu do Japonska. Zároveň se zvyšuje poptávka po nových technologiích v této oblasti. Japonsko je například dlouhodobě na špici světového vývoje v oblasti využívání automatizace a robotizace. Demografické problémy, dostatek finančních prostředků, snaha o zvýšení produktivity práce a tradiční japonská záliba v nových technologiích vytvářejí ideální prostředí pro „Robotickou revoluci“, kterou japonská vláda vytyčila v roce 2015 s cílem udělat z Japonska oficiální velmoc robotiky. K jednotlivým cílům akčního plánu patří například výrazné rozšíření tzv. „Smart Factories“ (plně robotizovaných továren) nebo 30 % pokrytí japonských domácností domácími roboty do konce roku 2020. Česká republika má dobrou výchozí pozici v uplatňování principů Průmyslu 4.0 a má co nabídnout i japonským partnerům, např. ve využití strojového vidění, umělé inteligence nebo velkých objemů dat.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči. V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé investice do sektoru zdravotnické techniky. Z pohledu exportního potenciálu jsou kromě specializovaných lékařských přístrojů perspektivní také veškeré digitální technologie, včetně zařízení schopných pacienta průběžně monitorovat, aniž by byl připoután na lůžko a v případě potřeby přivolat pomoc, nebo robotických řešení, jež mohou přispět k mobilitě klientů, či jakkoliv usnadnit práci pečovatelům a zdravotnickému personálu.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Japonsko je největším dovozcem potravin na světě, přestože potravinářský průmysl Japonska vykazuje nejmenší podíl výroby v zahraničí. Japonsko dováží přes 60 % potravin v hodnotě cca 65 mld. USD ročně. Z České republiky se do Japonska vyváží zejména slad, chmel, čokoláda, krmivo pro psy a kočky, pivo nebo víno, existuje však rostoucí poptávka i po dalších komoditách jako jsou mléčné či masné výrobky, cereálie nebo trvanlivé potraviny. Eliminace celních tarifů i netarifních překážek obchodu, vyplývající z nově uzavřené Dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem (EPA), přináší v tomto sektoru asi nejvýraznější zvýšení exportních příležitostí pro firmy z EU, tedy i z ČR.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Hlavní aktivity ekonomické diplomacie ČR v Japonsku v r. 2020:

  • Účast na veletrhu Nanotech 2020 (spolupráce s kanceláří CzechInvest Tokio, spolufinancováno z fondu PROPED) – 29/1 – 31/1
  • Prezentační podnikatelský seminář u příležitosti slavnostního otevření Honorárního konzulátu ČR na Okinawě – 2/3 (zrušeno z důvodu koronaviru)
  • Účast na veletrhu FOODEX Japan 2020 (oficiální účast ČR podporovaná Ministerstvem zemědělství ČR) – 10/3 – 13/3 (zrušeno z důvodu koronaviru)
  • Seminář V4 + Japonsko na téma umělé inteligence v prostorách ZÚ Tokio – 3/4 (zrušeno z důvodu koronaviru)
  • Technologická mise českých firem a institucí z oblasti umělé inteligence – 31/3 – 8/4 (spolupráce s CzechInvest Tokio – PROPED) (zrušeno z důvodu koronaviru)
  • Český festival v Tokiu 2020 – 23/10 – 25/10 (spolupráce s ČC Tokio, CzechTourism Japan a MZe ČR – PROPED)

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tokiu (Japonsko) ke dni 1. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem