Japonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu:

• Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)

Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meidži vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.

Složení japonské vlády (k 1. 4. 2020)

Počet obyvatel:  126 167 000 (odhad říjen 2019), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě, i když počet obyvatel trvale klesá.
Průměrná změna počtu obyvatel:  – 0,3 % (říjen 2019)
Věkový průměr populace:  48,4 let. Téměř 30% obyvatelstva je ve věku 65 let a více.
Průměrná délka života: 85,0 let.

Kromě etnických Japonců, jejichž podíl na celkovém počtu obyvatelstva činí 97,8%, žijí v zemi i následující menšiny:

• 764 tis. Číňanů
• 479 tis. Korejců
• 331 tis. Vietnamců
• 271 tis. Filipínců
• 202 tis. Brazilců
• 89 tis.  Nepálců
• 61 tis.  Tchajwanců

Náboženské složení:
Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí drtivá většina obyvatelstva. Ačkoliv se téměř všichni Japonci zúčastňují rituálů a slavností obou směrů, nevnímají to jako aktivní projev víry. Naopak, většina Japonců se považuje za ateisty. Šintoismus navíc není v Japonsku považován za náboženství, ale spíše za způsob vyjádření úcty k přírodě a udržování harmonického vztahu s ní.
Přibližně 2% populace se hlásí ke křesťanství.

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády, EIU

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan, Bank of Japan, EIU

Aktuální ekonomická situace

Japonská ekonomika, i přes svoji nespornou sílu a schopnost překonávat vcelku pravidelné přírodní i jiné návazné katastrofy (častá zemětřesení, tajfuny, ničivé tsunami a jím způsobená jaderná havárie ve Fukušimě v r. 2011 atd.), v průběhu druhého desetiletí 21. století zaznamenávala pouze mírný růst. Předseda japonské vlády Šinzó Abe po nástupu do funkce na konci roku 2012 představil ekonomický program, neformálně nazvaný „Abenomika“, s cílem dlouhodobě stagnující japonskou ekonomiku povzbudit k růstu a snížit obrovský veřejný dluh (240% HDP). Program spočívá ve třech pilířích, a to v agresivní fiskální politice Japonské národní banky, v monetárním uvolňování a ve strukturálních reformách japonské společnosti. Tento program sice v podstatě funguje a růst hospodářství mírně podpořil, nicméně veřejný dluh klesá jen velmi pomalu a dlouhodobě se též nedaří dosáhnout inflačního cíle vlády ve výši 2%.

V této situaci přikročila japonská vláda v říjnu 2019 k dlouho odkládanému zvýšení spotřební daně (místní obdoba DPH) z úrovně 8% na 10%, což i tak bylo zahraničními ekonomickými komentátory i vedením OECD hodnoceno jako nedostatečné opatření. Předzásobení zbytným zbožím ze strany domácností, urychlení výrobních investic ze strany privátního sektoru a také následky několika tajfunů, které Japonsko postihly na podzim 2019, měly pak spolu s poklesem exportu do Číny a USA v důsledku zavedení protekcionistických opatření za následek nečekaně vysoký meziroční pokles japonského HDP za poslední čtvrtletí r. 2019, a to ve výši 6,3%.

Situace okolo globálního rozšíření nového koronaviru COVID-19 počátkem roku 2020 tak pouze prohloubila již beztak nepříznivou ekonomickou situaci Japonska. Okamžitý efekt má dramatický pokles počtu turistů z Číny, kterých jen v r. 2019 přijelo do Japonska téměř 10 milionů, což bylo celých 30% z celkového počtu zahraničních návštěvníků země. Cestovní ruch ale není jediným postiženým odvětvím, velké ztráty hlásí také doprava, maloobchod nebo automobilový průmysl (aktuální údaje o prodeji vozidel v Japonsku ukazují na 10% meziroční pokles za únor 2020, což je již pátý měsíční pokles v řadě, neboli přesně od data zvýšení spotřební daně).

Japonská vláda v reakci na nastalou situaci přijala v dubnu 2020 nezvykle masivní nouzový ekonomický balíček pro kompenzaci dopadů koronaviru COVID-19 na japonské hospodářství. Balíček počítá s výdaji v celkové výši 108 bil. japonských jenů (cca 1 bil. USD), což je částka přibližně odpovídající 20% japonského HDP. Ekonomický balíček zahrnuje i výdaje soukromého sektoru, z veřejných peněz se předpokládá výdaj zhruba 40 bil. JPY (370 mld. USD), které budou z velké části kryty novou emisí vládních dluhopisů.

Mezi hlavní opatření krizového balíčku patří finanční dotace 2 mil. JPY (18 500 USD) pro malé a střední podniky, jimž se meziroční příjem sníží o více než 50%, stejně jako příspěvek 1 mil. JPY (9 250 USD) osobám samostatně výdělečně činným. Malým a středním podnikům bude umožněn roční odklad placení daní a poskytnuty bezúročné hotovostní půjčky do výše 30 mil. JPY (280 000 USD), které budou moci využít až po dobu tří let. Jedním z klíčových opatření pro podporu domácí poptávky, která je obvykle důležitým hybatelem japonské ekonomiky, je též jednorázový peněžní příspěvek všem japonským občanům bez rozdílu ve výši 100 000 JPY/os. (přibližně 925 USD) nebo dodatečný příspěvek rodinám, pobírajícím příspěvky na děti, ve výši 10 000 JPY/dítě.

Další podpora bude cílena na návrat výroby ze zahraničí do Japonska – vláda slibuje hradit polovinu všech nákladů spojených s přemístěním výrobních operací japonských firem zpět do země, a to bez ohledu na velikost mateřské firmy. Velkým japonským firmám pak je v balíčku vyčleněna podpora ve formě nízkoúročených úvěrů prostřednictvím Japonské rozvojové banky (Development Bank of Japan) v celkovém rozsahu 5 bil. JPY (cca 46 mld. USD). Speciální podpora bude také věnována firmám působícím v odvětvích nejvíce postiženým koronavirovou krizí, jako je cestovní ruch, pohostinství nebo zábavní průmysl, které dostanou zvláštní kupóny a dárkové certifikáty.

Japonští ekonomové v důsledku výše uvedených faktů předvídají na rok 2020 hlubokou recesi, zejména vzhledem k velkému oslabení exportních trhů, efektu odložení LOH v Tokiu a předpokládanému prudkém poklesu domácí poptávky způsobenému nouzovým stavem. V prvním čtvrtletí roku 2020 se očekává meziroční pokles HDP ve výši 3,7% a ve čtvrtletí druhém až 6%. Při zahrnutí sedmiprocentního poklesu HDP za 4. čtvrtletí roku 2019 tak půjde o první případ od r. 2011 (období po zemětřesení a následné jaderné havárii ve Fukušimě), kdy se japonská ekonomika propadne ve třech čtvrtletích po sobě.

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu. Státní rozpočet je od rozpočtového roku 2016/2017 sestavován jako vyrovnaný, přičemž je do něj zahrnuto i vydání nové emise vládních dluhopisů na pokrytí rozpočtového deficitu.

Japonský parlament v březnu 2020 schválil státní rozpočet na fiskální rok 2020/2021 v rekordně vysoké výši 102,66 bilionů JPY (cca 950 mld. USD). Téměř 35% celkových rozpočtových výdajů (neboli 35,86 bil. JPY) je přitom určeno na sociální zabezpečení stárnoucí japonské populace, které zahrnuje zejména starobní důchody a výdaje na zdravotnictví, ale také výdaje na nové projekty v oblasti péče o předškolní děti a prodloužení mateřské dovolené. Druhou nejvyšší výdajovou položkou je dluhová služba, která sice díky lepšící se hospodářské situaci a vyššímu výběru daní dlouhodobě klesá, nicméně stále představuje téměř čtvrtinu celkových japonských veřejných výdajů (23,35 bil. JPY). Japonsko v aktuálním rozpočtovém roce vydá na veřejné práce 6,86 bil. JPY, na vzdělání, vědu a výzkum 5,51 bil. JPY a na obranu 5,31 bil. JPY. Příjmová stránka státního rozpočtu je složena zejména z výše zmíněných vládních dluhopisů (32,55 bil. JPY), z výběru spotřební daně (21,72 bil. JPY), z daně z příjmu jednotlivců (19,53 bil. JPY), daně z příjmu společností (12,1 bil. JPY) a příjmu z kolků a známek (10,2 bil. JPY).

Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí

Zdroj: Ministerstvo financí Japonska, Statistics of Japan, EIU

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze japonskému parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pětileté funkční období. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je japonská pošta – Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a specializované státní finanční korporace).
Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 249 členů.

Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:

• Centrální banka: Bank of Japan (BoJ)

Soukromé finanční instituce

• Banky

1. Městské banky (City banks)
2. Regionální banky
3. Zahraniční banky
4. Úvěrové banky (Trust banks)
5. Banky poskytující dlouhodobé úvěry
6. Ostatní banky

• Kooperativní finanční instituce

1. Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
2. Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
3. Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
4. Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)

• Pojišťovací společnosti

1. Životní pojišťovny
2. Ostatní pojišťovny

• Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry

Veřejné finanční instituce

• Vládní finanční instituce – Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
• Finanční korporace
• Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)

1. Japonská rozvojová banka
2. Japan Post Bank Co
3. Japan Post Insurance Co.

Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.

Zdroj: Japonská bankovní asociace

Fyzické osoby

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5 – 45 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí přes 50 %.
Navíc je nutno připočítat platby sociálního zabezpečení, které v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).

Právnické osoby (korporace)

Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Sazba daně z příjmu právnických osob se liší podle příjmu společnosti:
Pokud je roční příjem firmy nižší než 100 mil. JPY, činí sazba daně 15% za prvních 8 mil. JPY příjmu, za příjem nad 8 mil. JPY je pak stanovena sazba ve výši 23,2%.
Pokud je roční příjem firmy vyšší než 100 mil. JPY, činí sazba daně z celého příjmu 23,2%.

Spotřební daň / DPH

Aktuální sazba daně na veškeré prodávané zboží a služby činí 10% (od 1. 10. 2019), pouze s výjimkou potravin a nealkoholických nápojů, u nichž zůstala v platnosti původní sazba ve výši 8%.