Japonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu:

• Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)

Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meidži vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.

Složení japonské vlády (k 1. 11. 2019)

Počet obyvatel:  126 443 000 (odhad říjen 2018), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě, i když počet obyvatel trvale klesá.
Průměrná změna počtu obyvatel:  – 0,2 % (odhad říjen 2018)
Věkový průměr populace:  47,0 let. Třetina obyvatelstva je starší než 60 let.

Kromě etnických Japonců, jejichž podíl činí více než 98%, žijí v zemi i následující menšiny:

• 655 tis. Číňanů
• 501 tis. Korejců
• 217 tis. Filipínců
• 175 tis. Brazilců
• 58 tis. Peruánců
• 53 tis. Američanů

Náboženské složení:
Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí drtivá většina obyvatelstva. Ačkoliv se téměř všichni Japonci zúčastňují rituálů a slavností obou směrů, tak to nevnímají jako projev víry a většina Japonců se považuje za ateisty. Šintoismus není ani brán jako náboženství, ale jako vyjadřování úcty a udržování vztahu s přírodou.
Přibližně 2% populace se hlásí ke křesťanství.

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády, EIU

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan, Bank of Japan, EIU

Aktuální ekonomická situace

Japonsko zaznamenalo v letech 2016 – 2017 nepřetržitý růst HDP trvající celkem osm čtvrtletí, neboli nejdelší souvislý hospodářský růst země za posledních 28 let. V průběhu roku 2018 se ale situace začala měnit, kdy napřed v prvním čtvrtletí nastal mírný pokles reálného HDP (-0,5%), který byl ale následován poměrně překvapivě silným růstem HDP ve výši 2,0% za období duben až červen. Několik přírodních katastrof, které Japonsko postihly v průběhu 3. čtvrtletí, pak způsobilo pokles ekonomického růstu o 2,4% za období červenec – září 2018. Mírný růst ekonomiky v posledních měsících roku pouze zkorigoval celkově nevelký nárůst japonského HDP za celý kalendářní rok 2018, který nakonec dosáhl hodnoty 0,8%. Pro rok 2019 pak ekonomičtí experti očekávají další mírný růst, a to v maximální výši 1,0%.

Hlavním tahounem japonského hospodářství i přes výše uvedené výkyvy zůstávají silná domácí poptávka, privátní kapitálové investice a investice do výrobních prostředků a zařízení. V souvislosti se zpomalením růstu čínské ekonomiky a probíhajících obchodních sporů mezi Čínou a Spojenými státy však došlo k výraznému poklesu hodnoty exportu Japonska do Číny i dalších zemí východní Asie. Díky tomu začal návazně stagnovat i objem průmyslové výroby, a to zejména v klíčových oborech strojírenství a elektroniky. Hodnota exportu do zemí EU i do USA naproti tomu stoupá, což pomáhá částečně zmírnit následky propadu v Asii.

Japonský parlament schválil státní rozpočet na fiskální rok 2019/2020 ve výši 101,46 bilionů JPY (cca 920 mld. USD), což bylo poprvé v historii, kdy hodnota rozpočtu překročila magickou hranici 100 bilionů jenů. Jedním z důvodů takto vysokého rozpočtu jsou více než 2 biliony JPY, určené na zmírnění negativního dopadu již několikrát odloženého zvýšení spotřební daně z 8% na 10%, plánovaného nyní na říjen 2019, kdy dojde k plošnému růstu daně na nákup veškerého zboží a služeb s výjimkou potravin a nealkoholických nápojů. K těmto opatřením lze zařadit implementaci plánu na bezplatnou předškolní péči, zvýšení minimální výše starobních důchodů, státní programy na prevenci následků živelních katastrof, cílené daňové úlevy a také speciální motivační programy pro podporu spotřeby domácností (věrnostní programy, vouchery, slevy na vybavení nových domů inovativní a úspornou technikou atd.).

Míra nezaměstnanosti Japonska se dlouhodobě drží na velmi nízké úrovni (konkrétně 2,4% ke konci r. 2018), zatímco roste poměr volných pracovních míst na jednoho žadatele o práci – koncem roku 2018 již dosáhl úrovně 1,64, což je nejvyšší poměr od ledna 1974. Vysoký nedostatek pracovních sil se začíná projevovat zejména v důležitých odvětvích jako zemědělství, zdravotnictví nebo pohostinství, což při dramaticky stárnoucí populaci začíná vyvolávat intenzivní poptávku po řízené imigraci.

Index spotřebitelských cen CPI se ke konci třetího čtvrtletí r. 2018 nacházel na mírně optimistické úrovni 1,0%, při vyloučení vlivu cen čerstvých potravin a energií však tzv. „Core-core CPI“ index činil pouhých 0,1%, což u japonských vládních ekonomů opět vyvolalo debaty o možné hrozbě deflace. Tento trend byl pak potvrzen ve čtvrtletí čtvrtém, kdy ke konci roku dosáhl CPI hodnoty pouhých 0,3%, Japonsku se tedy opět výrazně vzdálilo dosažení vytýčeného inflačního cíle ve výši 2%. Bank of Japan zatím neplánuje v nejbližší době přistoupit ke zrušení politiky kvantitativního uvolňování, v důsledku čehož se začínají výrazně lišit měnové politiky západních centrálních bank, které od kvantitativního uvolňování zvolna upouštějí, od aktuální měnové politiky BOJ.

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu. Státní rozpočet je od rozpočtového roku 2016/2017 sestavován jako vyrovnaný, přičemž je do něj zahrnuto i vydání nové emise vládních dluhopisů na pokrytí rozpočtového deficitu.

Přibližně třetina celkových rozpočtových výdajů (34,0 bil. JPY) je určena na sociální zabezpečení stárnoucí japonské populace, které zahrnuje zejména starobní důchody a výdaje na zdravotnictví, ale také výdaje na nové projekty v oblasti péče o předškolní děti a prodloužení mateřské dovolené. Druhou nejvyšší výdajovou položkou je dluhová služba, která sice díky lepšící se hospodářské situaci a vyššímu výběru daní dlouhodobě klesá, nicméně stále představuje téměř celou čtvrtinu celkových japonských veřejných výdajů (23,5 bil. JPY). Japonsko dále vydává na veřejné práce 6,1 bil. JPY, na vzdělání, vědu a výzkum 5,4 bil. JPY a na obranu 5,2 bil. JPY.

Příjmová stránka státního rozpočtu je složena zejména z výše zmíněných vládních dluhopisů (31,8 bil. JPY), z výběru daně z příjmu jednotlivců (20,0 bil. JPY), spotřební daně (19,4 bil. JPY), daně z příjmu společností (13,0 bil. JPY) a příjmu z kolků a známek (10,3 bil. JPY).

Japonský parlament dne 27. března 2019 schválil státní rozpočet na fiskální rok 2019/2020 ve výši 101,46 bilionů JPY (cca 920 mld. USD), což bylo poprvé v historii, kdy hodnota rozpočtu překročila magickou hranici 100 bilionů jenů. Jedním z důvodů takto vysokého rozpočtu jsou více než 2 biliony JPY, určené na zmírnění negativního dopadu již několikrát odloženého zvýšení spotřební daně z 8% na 10%, plánovaného nyní na říjen 2019, kdy dojde k plošnému růstu daně na nákup veškerého zboží a služeb s výjimkou potravin a nealkoholických nápojů. K těmto opatřením lze zařadit např. implementaci plánu na bezplatnou předškolní péči, zvýšení minimální výše starobních důchodů, státní programy na prevenci následků živelních katastrof, cílené daňové úlevy a také speciální motivační programy pro podporu spotřeby domácností (věrnostní programy, vouchery, slevy na vybavení nových domů inovativní a úspornou technikou atd.).

Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí

Zdroj: Ministerstvo financí Japonska, Statistics of Japan, EIU

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze japonskému parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pětileté funkční období. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je i japonská pošta – Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a specializované státní finanční korporace).
Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 249 členů.

Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:

• Centrální banka: Bank of Japan (BoJ)

Soukromé finanční instituce

• Banky

1. Městské banky (City banks)
2. Regionální banky
3. Zahraniční banky
4. Úvěrové banky (Trust banks)
5. Banky poskytující dlouhodobé úvěry
6. Ostatní banky

• Kooperativní finanční instituce

1. Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
2. Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
3. Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
4. Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)

• Pojišťovací společnosti

1. Životní pojišťovny
2. Ostatní pojišťovny

• Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry

Veřejné finanční instituce

• Vládní finanční instituce – Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
• Finanční korporace
• Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)

1. Japonská rozvojová banka
2. Japan Post Bank Co
3. Japan Post Insurance Co.

Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.

Zdroj: Japonská bankovní asociace

Fyzické osoby

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5 – 45 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí přes 50 %.
Navíc je nutno připočítat platby sociálního zabezpečení, které v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).

Právnické osoby (korporace)

Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Sazba daně z příjmu právnických osob se liší podle příjmu společnosti:
Pokud je roční příjem firmy nižší než 100 mil. JPY, činí sazba daně 15% za prvních 8 mil. JPY příjmu, za příjem nad 8 mil. JPY je pak stanovena sazba ve výši 23,2%.
Pokud je roční příjem firmy vyšší než 100 mil. JPY, činí sazba daně z celého příjmu 23,2%.

Spotřební daň / DPH

Aktuální sazba daně je v jednotné výši 8% a je aplikována na veškeré prodávané zboží a služby.
V souvislosti s plánovaným plošným zvýšením této daně na 10% ke dni 1. 10. 2019 zůstane pouze u potravin a nealkoholických nápojů platit původní, tedy osmiprocentní sazba daně.