Japonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Japonsko patří mezi nejvyspělejší světové ekonomiky se stabilním právním prostředím. Je třetí největší individuální světovou ekonomikou (po USA a Číně) a trhem s vysokou mírou koupěschopnosti. Japonsko je stabilním partnerem České republiky v regionu Východní Asie. Vzájemné vztahy jsou dlouhodobě bezproblémové, rozvíjejí se ve všech oblastech a vykazují rostoucí dynamiku. Těžištěm vztahů je ekonomická a kulturní spolupráce, Japonsko také patří mezi nejvýznamnější přímé zahraniční investory u nás.

Japonský trh skýtá řadu exportních příležitostí pro české firmy a vyznačuje se trvalým zájmem o inovace, nové produkty a vysokou náročností na kvalitu a spolehlivost. Reference získaná úspěchem na vysoce konkurenčním japonském trhu je univerzální poukázkou a nejlepším doporučením pro vstup na trhy ostatních zemí asijského regionu.

Vláda premiéra Šinzó Abe/ho přišla na konci roku 2012 s programem, který měl za cíl dlouhodobě stagnující japonskou ekonomiku povzbudit k růstu a snížit veřejný dluh Japonska, dosahující v té době již úrovně 240% HDP. Tzv. „Abenomika“ se opírá o tři pilíře (šípy): agresivní fiskální politiku Japonské národní banky (BOJ), monetární uvolňování a strukturální reformy. Zatímco první dva pilíře jsou používány v maximální možné míře, strukturální reformy jsou uváděny v život výrazně opatrněji. Dlouhodobě se například nedaří dosáhnout inflačního cíle vlády ve výši 2%. Zvýšené výdaje vlády v souvislosti s koronavirovou krizí v roce 2020 také nepochybně přispějí k dalšímu navýšení veřejného dluhu.

Japonská ekonomika navíc čelí rychlému úbytku a stárnutí populace. Podíl obyvatel starších než 65 let je 28% a v zemi žije již více než 70.000 osob starších 100 let, přičemž porodnost dlouhodobě klesá. Předpokládá se, že v r. 2021 již budou lidé starší 50 let tvořit polovinu obyvatelstva země. Vláda plánuje do roku 2023 zavést několik reforem sociálního zabezpečení, které by měly přispět k růstu zaměstnanosti, a to zejména u žen. Premiér Abe plánuje ještě před koncem svého funkčního období v r. 2021 prosadit zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let a vláda již také začala povzbuzovat pracující, aby odchod do důchodu odkládali. Rozvoj lidských zdrojů je součástí širšího cíle vlády na dosažení „supersmart“ společnosti, neboli tzv. „Společnosti 5.0“, a to zejména prostřednictvím rozvoje robotiky, umělé inteligence a dalších špičkových technologií.

Součástí prorůstové strategie premiéra Abeho je rovněž dlouhodobá snaha o zrušení obchodních bariér a větší otevření Japonska. Japonsko ratifikovalo Komplexní dohodu o Transpacifickém partnerství (CPTPP), kde se po odstoupení USA od původní TPP postavilo do čela zbylé skupiny signatářů. Dojednalo také s Evropskou unií dosud nejvýznamnější a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu pro obě strany, tzv. Economic Partnership Agreement (EPA), která vstoupila v platnost ke dni 1. 2. 2019.

S ohledem na globální pandemii nového koronaviru COVID-19 v první polovině roku 2020, která bude mít dalekosáhlé důsledky také pro Japonské hospodářství, zůstává nezodpovězenou otázkou, jaká z výše uvedených opatření bude muset japonská vláda v nadcházejících období kompletně přehodnotit a také jak na nastalou situaci budou reagovat okolní asijské země v čele s Čínou a další silní světoví hráči včetně USA a Evropské unie.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)

Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meidži vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.

Složení japonské vlády (k 1. 4. 2020)

Funkce

Jméno

Politická strana

Předseda vlády

Šinzó ABE

LDP

Místopředseda vlády, ministr financí

Taró ASÓ

LDP

Ministryně vnitřních záležitostí a komunikace

Sanae TAKAIČI

LDP 

Ministryně spravedlnosti

Masakó MORI

LDP

Ministr zahraničních věcí

Tošimicu MOTEGI

LDP

Ministr školství, kultury, sportu, vědy a techniky

Koiči HAGIUDA

LDP

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí

Kacunobu KATÓ

LDP

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Taku ETÓ

LDP

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Hiroši KADŽIJAMA

LDP

Ministr pevniny, infrastruktury, dopravy a turistiky

Kazujoši AKABA

Kómeitó

Ministr životního prostředí

Šindžiró KOIZUMI

LDP

Ministr obrany

Taró KÓNO

LDP

Vedoucí tajemník vlády

Jošihide SUGA

LDP

Ministr pro rekonstrukci po živelních katastrofách

Kazunori TANAKA

LDP

Ministr pro hospodářskou revitalizaci a sociální jistoty

Jasutoši NIŠIMURA

LDP

Státní ministr pro regionální revitalizaci

Seigó KITAMURA

LDP

Státní ministr pro informační technologie a pro vědeckotechnickou politiku

Naokazu TAKEMOTO

LDP

Ministryně pro olympijské a paralympijské hry Tokio 2020 a pro otázky rovnoprávnosti žen

Seikó HAŠIMOTOLDP

Státní ministr pro řízení Komise národní bezpečnosti a pro krizové řízení

Rjota TAKEDA

LDP

Ministr pro otázky Okinawy a Severních teritorií, ministr pro administrativní reformu

Seiči ETÓ

LDP

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:  126 167 000 (odhad říjen 2019), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě, i když počet obyvatel trvale klesá.
Průměrná změna počtu obyvatel:  – 0,3 % (říjen 2019)
Věkový průměr populace:  48,4 let. Téměř 30% obyvatelstva je ve věku 65 let a více.
Průměrná délka života: 85,0 let.

Kromě etnických Japonců, jejichž podíl na celkovém počtu obyvatelstva činí 97,8%, žijí v zemi i následující menšiny:

  • 764 tis. Číňanů
  • 479 tis. Korejců
  • 331 tis. Vietnamců
  • 271 tis. Filipínců
  • 202 tis. Brazilců
  • 89 tis.  Nepálců
  • 61 tis.  Tchajwanců

Náboženské složení:
Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí drtivá většina obyvatelstva. Ačkoliv se téměř všichni Japonci zúčastňují rituálů a slavností obou směrů, nevnímají to jako aktivní projev víry. Naopak, většina Japonců se považuje za ateisty. Šintoismus navíc není v Japonsku považován za náboženství, ale spíše za způsob vyjádření úcty k přírodě a udržování harmonického vztahu s ní.
Přibližně 2% populace se hlásí ke křesťanství.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

Rok

Nominální HDP

Nominální HDP

Reálný růst HDP

Nominální HDP na obyvatele

 

(bil. JPY)

(mld. USD)

(v %)

(USD)

2015

531

4 384

1,2

40 133

2016

537

4 941

0,5

40 876

2017

545

4 867

1,9

41 729

2018

549

4 970

0,8

42 244

2019

554

5 081

0,7

43 126

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády, EIU

 

Další makroekonomické ukazatele
 

Nezaměstnanost

Inflace

Směnné kurzy

Finanční trhy

 

(%)

Ceny průmysl. výrobků (změna v %)

Spotřeb. ceny (změna v %)

JPY/USD

JPY/EUR

Průměrná tržní úrok. míra za dané období (v %)

2015

3,4

– 2,3

0,1

120,3

130,9

0,19

2016

3,1

– 3,5

0,3

116,8

123,1

0,13

2017

2,8

2,3

1,1

112,7

135,1

0,08

2018

2,4

2,6

0,3

109,7

125,6

0,05

2019

2,4

0,2

0,8

108,7

122,1

0,00

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan, Bank of Japan, EIU

Aktuální ekonomická situace

Japonská ekonomika, i přes svoji nespornou sílu a schopnost překonávat vcelku pravidelné přírodní i jiné návazné katastrofy (častá zemětřesení, tajfuny, ničivé tsunami a jím způsobená jaderná havárie ve Fukušimě v r. 2011 atd.), v průběhu druhého desetiletí 21. století zaznamenávala pouze mírný růst. Předseda japonské vlády Šinzó Abe po nástupu do funkce na konci roku 2012 představil ekonomický program, neformálně nazvaný „Abenomika“, s cílem dlouhodobě stagnující japonskou ekonomiku povzbudit k růstu a snížit obrovský veřejný dluh (240% HDP). Program spočívá ve třech pilířích, a to v agresivní fiskální politice Japonské národní banky, v monetárním uvolňování a ve strukturálních reformách japonské společnosti. Tento program sice v podstatě funguje a růst hospodářství mírně podpořil, nicméně veřejný dluh klesá jen velmi pomalu a dlouhodobě se též nedaří dosáhnout inflačního cíle vlády ve výši 2%.

V této situaci přikročila japonská vláda v říjnu 2019 k dlouho odkládanému zvýšení spotřební daně (místní obdoba DPH) z úrovně 8% na 10%, což i tak bylo zahraničními ekonomickými komentátory i vedením OECD hodnoceno jako nedostatečné opatření. Předzásobení zbytným zbožím ze strany domácností, urychlení výrobních investic ze strany privátního sektoru a také následky několika tajfunů, které Japonsko postihly na podzim 2019, měly pak spolu s poklesem exportu do Číny a USA v důsledku zavedení protekcionistických opatření za následek nečekaně vysoký meziroční pokles japonského HDP za poslední čtvrtletí r. 2019, a to ve výši 6,3%.

Situace okolo globálního rozšíření nového koronaviru COVID-19 počátkem roku 2020 tak pouze prohloubila již beztak nepříznivou ekonomickou situaci Japonska. Okamžitý efekt má dramatický pokles počtu turistů z Číny, kterých jen v r. 2019 přijelo do Japonska téměř 10 milionů, což bylo celých 30% z celkového počtu zahraničních návštěvníků země. Cestovní ruch ale není jediným postiženým odvětvím, velké ztráty hlásí také doprava, maloobchod nebo automobilový průmysl (aktuální údaje o prodeji vozidel v Japonsku ukazují na 10% meziroční pokles za únor 2020, což je již pátý měsíční pokles v řadě, neboli přesně od data zvýšení spotřební daně).

Japonská vláda v reakci na nastalou situaci přijala v dubnu 2020 nezvykle masivní nouzový ekonomický balíček pro kompenzaci dopadů koronaviru COVID-19 na japonské hospodářství. Balíček počítá s výdaji v celkové výši 108 bil. japonských jenů (cca 1 bil. USD), což je částka přibližně odpovídající 20% japonského HDP. Ekonomický balíček zahrnuje i výdaje soukromého sektoru, z veřejných peněz se předpokládá výdaj zhruba 40 bil. JPY (370 mld. USD), které budou z velké části kryty novou emisí vládních dluhopisů.

Mezi hlavní opatření krizového balíčku patří finanční dotace 2 mil. JPY (18 500 USD) pro malé a střední podniky, jimž se meziroční příjem sníží o více než 50%, stejně jako příspěvek 1 mil. JPY (9 250 USD) osobám samostatně výdělečně činným. Malým a středním podnikům bude umožněn roční odklad placení daní a poskytnuty bezúročné hotovostní půjčky do výše 30 mil. JPY (280 000 USD), které budou moci využít až po dobu tří let. Jedním z klíčových opatření pro podporu domácí poptávky, která je obvykle důležitým hybatelem japonské ekonomiky, je též jednorázový peněžní příspěvek všem japonským občanům bez rozdílu ve výši 100 000 JPY/os. (přibližně 925 USD) nebo dodatečný příspěvek rodinám, pobírajícím příspěvky na děti, ve výši 10 000 JPY/dítě.

Další podpora bude cílena na návrat výroby ze zahraničí do Japonska – vláda slibuje hradit polovinu všech nákladů spojených s přemístěním výrobních operací japonských firem zpět do země, a to bez ohledu na velikost mateřské firmy. Velkým japonským firmám pak je v balíčku vyčleněna podpora ve formě nízkoúročených úvěrů prostřednictvím Japonské rozvojové banky (Development Bank of Japan) v celkovém rozsahu 5 bil. JPY (cca 46 mld. USD). Speciální podpora bude také věnována firmám působícím v odvětvích nejvíce postiženým koronavirovou krizí, jako je cestovní ruch, pohostinství nebo zábavní průmysl, které dostanou zvláštní kupóny a dárkové certifikáty.

Japonští ekonomové v důsledku výše uvedených faktů předvídají na rok 2020 hlubokou recesi, zejména vzhledem k velkému oslabení exportních trhů, efektu odložení LOH v Tokiu a předpokládanému prudkém poklesu domácí poptávky způsobenému nouzovým stavem. V prvním čtvrtletí roku 2020 se očekává meziroční pokles HDP ve výši 3,7% a ve čtvrtletí druhém až 6%. Při zahrnutí sedmiprocentního poklesu HDP za 4. čtvrtletí roku 2019 tak půjde o první případ od r. 2011 (období po zemětřesení a následné jaderné havárii ve Fukušimě), kdy se japonská ekonomika propadne ve třech čtvrtletích po sobě.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu. Státní rozpočet je od rozpočtového roku 2016/2017 sestavován jako vyrovnaný, přičemž je do něj zahrnuto i vydání nové emise vládních dluhopisů na pokrytí rozpočtového deficitu.

Japonský parlament v březnu 2020 schválil státní rozpočet na fiskální rok 2020/2021 v rekordně vysoké výši 102,66 bilionů JPY (cca 950 mld. USD). Téměř 35% celkových rozpočtových výdajů (neboli 35,86 bil. JPY) je přitom určeno na sociální zabezpečení stárnoucí japonské populace, které zahrnuje zejména starobní důchody a výdaje na zdravotnictví, ale také výdaje na nové projekty v oblasti péče o předškolní děti a prodloužení mateřské dovolené. Druhou nejvyšší výdajovou položkou je dluhová služba, která sice díky lepšící se hospodářské situaci a vyššímu výběru daní dlouhodobě klesá, nicméně stále představuje téměř čtvrtinu celkových japonských veřejných výdajů (23,35 bil. JPY). Japonsko v aktuálním rozpočtovém roce vydá na veřejné práce 6,86 bil. JPY, na vzdělání, vědu a výzkum 5,51 bil. JPY a na obranu 5,31 bil. JPY. Příjmová stránka státního rozpočtu je složena zejména z výše zmíněných vládních dluhopisů (32,55 bil. JPY), z výběru spotřební daně (21,72 bil. JPY), z daně z příjmu jednotlivců (19,53 bil. JPY), daně z příjmu společností (12,1 bil. JPY) a příjmu z kolků a známek (10,2 bil. JPY).

Státní rozpočet Japonska za posledních 5 let

Rozpočtový rok

 Výdaje v JPY (bil.)

Příjmy v JPY (bil.)

Schodek v JPY (bil.)  

2016/2017

96,72

96,72

0

2017/2018

97,45

97,45

0

2018/2019

97,71

97,71

0

2019/2020

101,46

101,46

0

2020/2021

102,66

102,66

0

Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

Běžný účet

16 413

11 122

22 032

19 03019 948
Obchodní bilance

– 629

5 202

5 026

1 188 594
Bilance služeb

– 1 678

– 2 866

– 755

– 913 184
Finanční účet

21 145

3 796

17 108

20 109 17 910
Přímé investice

15 845

21 030

22 663

14 62530 728
Portfoliové investice

16 062

– 51 609

30 879

10 0936 334
Kapitálový účet

– 271

– 991 556– 213– 5 426
Devizové rezervy 148 330 142 146142 453139 721142 776
Zahraniční zadluženost370,5373,8365,1348,2457,6
Veřejný dluh1 229 9851 262 6861 221 9481 242 9361 234 683
Veřejný dluh vůči HDP (v %)231,2234,7223,8226,4224,7
Dluhová služba (v %)14,314,614,514,214,4

Zdroj: Ministerstvo financí Japonska, Statistics of Japan, EIU

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze japonskému parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pětileté funkční období. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je japonská pošta – Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a specializované státní finanční korporace).
Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 249 členů.

Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:

  • Centrální banka: Bank of Japan (BoJ)

Soukromé finanční instituce

  • Banky
  1. Městské banky (City banks)
  2. Regionální banky
  3. Zahraniční banky
  4. Úvěrové banky (Trust banks)
  5. Banky poskytující dlouhodobé úvěry
  6. Ostatní banky
  • Kooperativní finanční instituce
  1. Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
  2. Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
  3. Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
  4. Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)
  • Pojišťovací společnosti
  1. Životní pojišťovny
  2. Ostatní pojišťovny
  • Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry

Veřejné finanční instituce

  • Vládní finanční instituce – Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
  • Finanční korporace
  • Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)
  1. Japonská rozvojová banka
  2. Japan Post Bank Co
  3. Japan Post Insurance Co.

Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.

Struktura pěti hlavních domácích bankovních konglomerátů je následující:

Název skupiny

Složky

Zahájení činnosti

Sloučené banky

Mitsubishi UFJ Financial Group

Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ, Mitsubishi UFJ Trust

leden 2006

Bank of Tokyo Mitsubishi Mitsubishi Trust Nippon Trust Bank Tokyo Trust Bank Sanwa Bank Tokai Bank Toyo Trust Tokai Trust

Chuo Mitsui Trust Holdings

Chuo Mitsui Trust Chuo Mitsui Asset Trust

říjen 2007

Chuo Mitsui Trust Mitsui Asset Trust

Resona Holdings

Resona Bank Saitama Resona Bank Kinki Osaka Bank

březen 2003

Daiwa Bank Asahi Bank

Sumitomo Mitsui Financial Group (SMFG)

Sumitomo Mitsui Banking Corp.

únor 2003

Sakura Bank Sumitomo Bank

Mizuho Financial Group

Mizuho Bank Mizuho Corporate Bank Mizuho Trust

březen 2003

Dai-Ichi Kangyo Bank Fuji Bank Industrial Bank of Japan

Zdroj: Japonská bankovní asociace

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fyzické osoby

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5 – 45 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí přes 50 %.
Navíc je nutno připočítat platby sociálního zabezpečení, které v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).

Daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob:
Zdanitelný roční příjemDaňová sazba
Méně než 1,95 mil. JPY5%
Od 1,95 mil. JPY do 3,3 mil. JPY10% + 97 500 JPY
Od 3,3 mil. JPY do 6,95 mil. JPY20% + 232 500 JPY
Od 6,95 mil. JPY do 9 mil. JPY23% + 962 500 JPY
Od 9 mil. JPY do 18 mil. JPY33% + 1 434 000 JPY
Od 18 mil. JPY do 40 mil. JPY40% + 4 404 000 JPY
Více než 40 mil. JPY45% + 13 204 000 JPY

Právnické osoby (korporace)

Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Sazba daně z příjmu právnických osob se liší podle příjmu společnosti:
Pokud je roční příjem firmy nižší než 100 mil. JPY, činí sazba daně 15% za prvních 8 mil. JPY příjmu, za příjem nad 8 mil. JPY je pak stanovena sazba ve výši 23,2%.
Pokud je roční příjem firmy vyšší než 100 mil. JPY, činí sazba daně z celého příjmu 23,2%.

Spotřební daň / DPH

Aktuální sazba daně na veškeré prodávané zboží a služby činí 10% (od 1. 10. 2019), pouze s výjimkou potravin a nealkoholických nápojů, u nichž zůstala v platnosti původní sazba ve výši 8%.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tokiu (Japonsko) ke dni 1. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem