MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kanada je konstituční monarchií s parlamentní formou vlády. Oficiální hlavou země je britský monarcha, aktuálně král Karel III., jehož skutečná role je spíš symbolická. Oficiálně ho v Kanadě zastupuje generální guvernér, kterého král jmenuje na návrh předsedy vlády, dnes Mary Simon. Ústřední postavou výkonné moci je předseda vlády, kterým je od roku 2025 Mark Carney, předseda kanadské Liberální strany. Ta v parlamentních volbách v roce 2025 sice opět zvítězila, v Parlamentu ale těsně nezískala většinu a musí se tak opírat o podporu opozičních stran. Parlament je tvořen Senátem a Dolní Sněmovnou. Vrcholem justiční moci je Nejvyšší soud. Hlavním městem Kanady je Ottawa, největším Toronto. Kanada je kromě tří spolkových teritorií na severu země, která mají minimální podíl na kanadském obyvatelstvu i ekonomice, rozdělena do deseti provincií. Úředními jazyky jsou angličtina a francouzština (v provincii Québec je jediným úředním jazykem francouzština, v provincii Nový Brunšvik platí jazyky oba), v provincii Nunavut je úředním jazykem i domorodá inuitština. Kanada patří mezi deset největších ekonomik světa. Vedle dominantního sektoru služeb má Kanada vyspělý průmysl (automobilový, letecký a vesmírný), obrovské zásoby ropy, zemního plynu a dalších surovin včetně kritických minerálů, zemědělské půdy, což z ní činí významného vývozce energie, minerálů a potravin. Významná ložiska ropy (3. největší na světě po Venezuele a Saúdské Arábii) a zemního plynu pochází převážně z ropných písků (98 %) v západních provinciích země, zejména v provincii Alberta. Kanadský trh je velmi transparentní, otevřený pro evropské společnosti. I díky Komplexní hospodářské a obchodní dohodě (CETA), která je mezi Kanadou a EU prozatímně prováděna od r. 2017 a která odstranila většinu dovozních cel, nabízí kanadský trh pro české společnosti mnoho příležitostí. Mezi aktuálně nejperspektivnější sektory, vycházející z Mapy oborových příležitostí, patří automobilový průmysl, těžební a ropné technologie, civilní letecký a vesmírný průmysl, informační a komunikační technologie, energetika, dopravní infrastruktura včetně železniční a kolejová dopravy a MHD, zemědělský a potravinářský průmysl a v neposlední řadě také výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání. Očekávalo se, že v roce 2025 by mohla kanadská ekonomika narůst přibližně až o 1,8 %,nicméně velkou nejistotu pro kanadské hospodářství přináší obchodní politika USA po nástupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kanada (438.39 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kanada, oficiálním názvem Dominion of Canada, je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Zástupcem britské koruny je generální guvernérka Mary Simon. Představitelem zákonodárné moci je parlament (spolu s hlavou státu, resp. generálním guvernérem). V Kanadě je dvoukomorový parlament tvořený Dolní sněmovnou (dolní komora s 343 členy, zvolenými zastupovat občany z jejich volebního obvodu), která je volenou institucí na dobu maximálně pěti let od vypsání posledních voleb, a Senátem (horní komora složená ze 105 senátorů jmenovaných generálním guvernérem, kteří zastupují regiony země), který je nevolenou institucí, jejíž role je pouze okrajová. Kanada je federálním státem, odpovědnost za výkon státní moci je tedy rozdělena mezi federální, deset provinčních a tři teritoriální vlády (a další orgány moci). Výkonná moc je formálně svěřena monarchovi, jejímž jménem ji ale vykonává generální guvernér, který jedná dle návrhu předsedy vlády a vládního kabinetu. Soudní moc je ve svých kompetencích a působnosti rozdělena mezi instituce federální a provinční. Nejvyšší soudní instancí v zemi je Nejvyšší soud Kanady. Skládá se z předsedy a dalších osmi soudců, které vybírá předseda vlády. Funkční období je omezeno pětasedmdesátým rokem života soudce. Současná vláda Liberální strany vedená předsedou vlády Markem Carneyem si zajistila čtvrté volební vítězství v řadě ve federálních volbách v 28. dubna 2025, nezískala však parlamentní většinu.. Následující federální parlamentní volby by se měly konat až v roce 2030. Vláda má 28 ministrů/ministryň a deset státních tajemníků se specifickými projekty (např. boj proti kriminalitě, veřejné zakázky v oblasti obrany). Funkci generálního guvernéra zastává od 26. července roku 2021 Mary May Simon, která je první zástupkyní původních obyvatel v této funkci. Složení vládního kabinetu je k dispozici zde.

1.2. Zahraniční politika země

Mezinárodní obchod a role vývozu má pro Kanadu zásadní roli, export je ekvivalentem více než třetiny kanadského HPD. Pro Kanadu je nicméně charakteristická vysoká závislost na USA, kam směřuje téměř 80% kanadského exportu. Z USA pak pochází téměř 50% kanadského dovozu. Tato závislost se negativně projevila v úvodu mandátu amerického prezidenta Trumpa spojenou s rozkolísáním americké obchodní politiky.

Kanadská vláda je proto od letošního roku mnohem více motivována podporovat lepší využití přístupu na trh, který Kanadě a jejím firmám garantují dohody o volném obchodu – s Evropou, Japonskem, Austrálií, Vietnamem, Jižní Koreou, Chile, zeměmi Pacifiku (CPTPP) apod.

Pilířem zahraniční ekonomické politiky Kanady kromě do značné míry historicky a geograficky podmíněných silných vazeb na USA, u kterých se teď objevilo vícero otazníků, tak bude zintenzivnění strategie diverzifikace. Kanaďané vnímají, že těžiště mezinárodní ekonomiky se přesouvá do Asie. V této souvislosti Kanada pokračuje s ASEAN, sdružením národů jihovýchodní Asie, v jednáních o uzavření dohody o volném obchodu (uzavření se plánuje na konec r. 2025) a v roce 2023 byl během dokonce jejich vztah povýšen na úroveň strategického partnerství. Dalším strategickým partnerem Kanady je samozřejmě Evropská unie, která byla i v roce 2024 jejím druhým největším obchodním partnerem. S EU má Kanada silné dvoustranné vztahy napříč širokým spektrem politické, zahraniční a bezpečnostní politiky.

Již od roku 2017 probíhá prozatímní provádění Smlouvy o strategickém partnerství mezi Kanadou a EU, které stanovilo rámec pro jejich politické vztahy. Spolupráce se prohlubuje také ve strategických oblastech, např. kritických nerostných surovinách. Od roku 2024 je Kanada i součástí unijního rámcového programu na podporu vědy a inovací Horizon Europe. Významným obchodním partnerem je pro Kanadu i po vystoupení z EU Velká Británie, s níž Kanada po Brexitu uzavřela prozatímní obchodní dohodu do dojednání plnohodnotné bilaterální dohody o volném obchodu.

Důležitým obchodním partnerem Kanady je nadále Čína, třetí největší obchodní partner Kanady, jakkoliv budoucí vztahy mohou doznat zásadních změn a to i pod tlakem geopolitického soupeření Číny s USA (které se např. v roce 2024 projevilo, kdy Kanada následovala USA a zvedla cla na dovoz elektromobilů z Číny na 100%). .. V zahraniční politice přetrvávají dále priority udržitelnosti a prosperity, kromě prohlubování s EU, hledání nového modus-vivendi s americkou administrativou Donalda Trumpa a rozvoji indo-pacifické oblasti se země soustředí také spolupráci s Latinskou Amerikou a Afrikou. Významným tématem je také oblast Arktidy, kde Kanada vnímá strategické zájmy i z bezpečnostního hlediska. Kanada se rovněž aktivně angažuje v pomoci Ukrajině a od počátku konfliktu poskytla vojenskou, finanční a humanitární pomoc v hodnotě již přes 20 miliard dolarů.

1.3. Obyvatelstvo

K 31. prosinci 2024 se počet obyvatel země odhadoval na 41,53 mil. lidí. Počet obyvatel se v poslední dekádě každoročně zvyšoval především díky vysoké imigraci. Rok 2024 byl opět silný, kdy se počet obyvatel zvýšil o více než 680 000. Kanada byla dlouhodobě považována za světového lídra v oblasti řízené imigrace, která od roku 2016 představovala více než tři čtvrtiny celkového růstu populace a v roce 2023 dosáhla dokonce výše 97,6 %. Od druhé poloviny roku 2024 však čísla – po zpřísnění imigrace ještě za vlády Justina Trudeau klesají. Premiér Carney přislíbil snížení každoročně vydávaných trvalých pobytů na 400 tis. ročně a omezení dočasných rezidentů včetně zahraničních studentů. Hustota obyvatel je 4 na 1 km2, což Kanadu řadí mezi země s vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva na světě. Naprostá většina populace (80%) žije v jižní části Kanady do 150 km od hranic s USA, kde leží i nejlidnatější kanadská města Toronto s 3 mil. obyvatel (6,7 mil. s aglomeraci), Montréal s 1,8 mil. obyvatel (s aglomeraci 4,3 mil.) a Vancouver s 722 tis. (s aglomeraci 2,6 mil.). Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí dle aktuálních statistik přibližně 21 mil. Průměrná délka života dle posledních statistik činila 81 let (80 u mužů a 84 u žen). Trvalý nárůst přistěhovalectví ve spojení s konstantně nízkou mírou porodnosti v poslední dekádě vedl k rychlé diverzifikaci kanadské populace. Na základě sčítání lidu v r. 2021 se k jinému než kanadskému původu hlásilo již na 450 etnických skupin. U velkých měst jako je Toronto či Montréal či Vancouver platí, že téměř polovina jejich obyvatel se nenarodila v Kanadě. Většina Kanaďanů se nicméně stále hlásí ke kanadskému, britskému/skotskému a francouzskému původu. Národnostní složení je následující (dle zatím posledního sčítání obyvatelstva v roce 2021): Kanaďané (5,7 mil.), Angličané (5,3 mil.), Skotové (4,4 mil.), Irové (4,4 mil.), Francouzi (4 mil.), Němci (3 mil.), Číňané (1,7 mil.), Italové (1,5 mil.), Ukrajinci (1,3 mil.) a původní obyvatelstvo (2,2 mil.) (pozn.: čtyři z deseti se hlásí k více než jednomu původu). K českému původu se hlásí v Kanadě kolem 150 tis. osob. Co se týče náboženského složení, 53,3 % Kanaďanů se hlásí ke křesťanství (v roce 2011 to bylo ještě přes 67 %), 4,9 % k islámu, 2,3 % k hinduismu, 2,1 % k sikhismu, 1,1 % k buddhismu, 1,0 % k judaismu a bez vyznání je již více než 34 % obyvatelstva.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Původní očekávání pro rok 2025 byla optimistická a předpokládalo se, že v roce 2025 by mohla kanadská ekonomika narůst přibližně o 1,8 % než v posledních dvou podprůměrných letech s mírou inflace 2 % (cíl BoC) – v roce 2023 tempo růstu 1,5 % resp. 1,3 % (1,6 dle kanadských údajů) v roce 2024. To by však nesmělo dojít k vypuknutí obchodní války mezi USA a Kanadou po nástupu nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která přistoupila k sérii zavedení vysokých cel na významné sektory kanadské ekonomiky. Jakkoliv v následném období byla cla opět snížena či byly přijaty určité výjimky, řada nejistot přetrvává, což negativně ovlivňuje celkový sentiment a hospodářská očekávání. Inflace se snížila ze svého maxima v červnu 2022, kdy dosáhla 8,1 %, na 1,7 procenta v dubnu 2025. Díky klesající inflaci kanadská centrální banka mohla od poloviny roku 2024 přistoupit ke snížení úrokových sazeb a to celkem sérií 9 snížení na úroveň 2,75%.

Území Kanady se administrativně člení na deset provincií a tři teritoria. V současné době lze rozlišit dvě hlavní nesourodé ekonomické oblasti. Ve východní části země, v níž žije přibližně 70 % kanadského obyvatelstva, dominuje spotřebitelský průmysl a sektor služeb. Významná je tu především oblast Toronta a okolí v provincii Ontario se silným automobilovým průmyslem. Provincie Québec je pověstná rozvinutým leteckým a vesmírným průmyslem (působí zde např. Bombardier, Bell Helicopter Textron Canada, Airbus Canada, CAE, Héroux-Devtek, L3Harris) a vědou, inovacemi spojenými s McGill University.

V západní části země se nachází silná zemědělská a surovinová základna, včetně těžebního průmyslu. V Albertě a Saskatchewanu jde o těžbu ropy a zemního plynu a dalších surovin, nejzápadnější provincie Britská Kolumbie je známá dřevařským průmyslem, těží i další suroviny, především kovy. Centrum služeb a logistik, ale též inovativním a startup-hubem západního pobřeží je Vancouver. Západní Kanada však představuje také prostředí perspektivní pro export a rozvoj nových odvětví včetně například vodíkových technologií. Oblast kanadských prérií zůstává zároveň silným agrárním centrem.

Kanada vyváží především průmyslové výrobky (automobily, lehké užitkové vozy, produkty leteckého a vesmírného průmyslu), spotřebitelské zboží a komodity (ropu, která je největší vývozní položkou, zemní plyn, zlato, dřevo, uran), importuje pak strojní zařízení, dopravní prostředky či elektrické. stroje a zařízení.

Hlavním obchodním partnerem jsou USA, kam směřuje přibližně 80% kanadského vývozu a odkud pochází 50% kanadského dovozu

Zdroj: EIU, OECD, IMD, * s ohledem na nejistotu dalšího vývoje kvůli napětí s USA má i např. Bank of Canada více možných scénářů.

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Kanada má poslední dvě dekády schodkový rozpočet. Ve fiskálním roce 2024-25 se počítá s rozpočtovým deficitem ve výši 48,3 mld. CAD, což je o 8,5 mld. více, než se původně předpokládalo. V příštích letech prozatím byly předpoklady, že se bude deficit postupně snižovat, v období 2025-2026 se počítá s 42,2 mld. CAD a v následujících třech letech s dalším poklesem až na 20 miliard dolarů v letech 2028-29 , nicméně nejistota ohledně vztahů s USA a případné nutnosti podpořit domácí firmy ohrožené omezením exportu do USA mohou plány na snižování schodku dále narušit. Procentuální podíl federálního dluhu vůči HDP se v letech 2024-25 předpokládá na úrovni 42,1 % s tím, že do roku 2028-2029 se prozatím počítá s jeho pozvolným poklesem na 39 %. Vláda nyní vydává na financování rostoucího kanadského veřejného dluhu, který se za posledních devět let více než zdvojnásobil na 1,4 bilionu dolarů, více než 54,1 miliardy dolarů, a vzhledem k přetrvávajícím vysokým úrokovým sazbám se předpokládá, že v letech 2028-29 zaplatí za obsluhu kanadského dluhu 64,3 miliardy dolarů. Kanadský export v roce 2024 nepatrně stoupl o 1% na 776 mld. CAD, import pak vzrostl o 2% na 785 mld. CAD. 

2.3. Bankovní systém

Kanadský bankovní systém je považován za jeden z nejbezpečnějších na světě. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je centrální banka Bank of Canada (BoC). Regulace a dohled nad finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. V Kanadě působí 80 bank včetně 35 domácích bank a poboček a dceřiných poboček zahraničních bank. Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 10 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí. Mezi tzv. „Big Five Banks“ představující pět největších bank v Kanadě, patří podle tržní kapitalizace Royal Bank of Canada (RBC – největší tržní podíl a aktuálně také nejvyšší aktiva), Toronto-Dominion Bank Group (TD), Bank of Nova Scotia (BNS), Bank of Montréal (BMO – nejstarší) a Canadian Imperial Bank of Commerce (CIBC). Největší zahraniční bankou je aktuálně Citi Bank. Na trhu působí celá řada online bank; např. EQ Bank nebo Simplii Financial. Dle časopisu Global Finance, který sestavuje každoroční žebříček 100 nejbezpečnějších bank na základě dlouhodobých ratingů od agentur Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch, se „Big Five Banks“ umístily mezi prvními třiceti nejbezpečnějšími bankami světa. RBC je na desátém místě aktuálně nejbezpečnější bankou Severní Ameriky. Oficiální úrokovou sazbou je tzv. jednodenní sazba (overnight rate), která je stanovena radou guvernérů Bank of Canada. K 1. červnu 2025 činí „overnight rate“ 2,75 %.

2.4. Daňový systém

Kanadský daňový systém je považován za poměrně komplikovaný, nicméně stabilní. Daňové zákony jsou spravovány jak federální, tak provinčními vládami. Výběr daní je však řízen federální vládou prostřednictvím Canada Revenue Agency (CRA). Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

• Daň z příjmu FO (Federal Income Tax), progresivní daň, sazba 15–33 % (25,75 % pro rezidenty provincie Québec); kvůli rostoucí inflaci byla zvýšena daňová pásma pro jednotlivé sazby

• Důchodové pojištění (Canada Pension Plan)

• Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance – EI)

• Daně z příjmu PO (Federal Corporation Tax), sazba 15 %

• Daň ze zboží a služeb – ekvivalent DPH (Goods and Services Tax – GST), sazba 5 %

• Spotřební daň (Federal Excise Tax), vybírány u alkoholických nápojů, tabáku či ropných produktů (včetně benzínu)

• Daň z kapitálových příjmů (Capital Gains Tax)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

• Daň z příjmu FO (Income Tax), progresivní daň, sazba 0 %-20,5 %

• Daň z příjmu PO (Corporation Tax), sazba 8-16 %

• Prodejní daň ze zboží a služeb – ekvivalent DPH (Provincial Sales Tax – PST), sazba 0-9,975 % (často spojena s GST do jedné daně)

• Daň z těžby surovin (Royalties)

• Spotřební daň (Excise Tax) u benzínů

Municipální daně zahrnují:

• Daň z podnikání

• Daň z nemovitosti

Pozn.: Kompletní přehled daňových sazeb lze nalézt na stránkách Kanadského daňového úřadu (Canada Revenue Agency). Od září 2022 se zavedla přepychová daň z prodeje automobilů vyšší třídy, lodí a osobních letadel mezi 10–20 % a také 1 % daň z neobsazených domů v cizím vlastnictví. Od 1. ledna 2024, se zpětnou platností pro zdaňovací období od 1. ledna 2022, se na některé velké kanadské i zahraniční (především americké) podniky vztahuje povinnost 3 % daně z příjmů z digitálních služeb (u příjmů nad 750 mil. EUR) – lhůta k registraci k platbě této daně je 30.6.2025

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní bilance Kanady s ČR zaznamenala v roce 2024 nárůst o 3,4 % na 19,2 mld. CZK. Došlo k nárůstu vývozu zboží z ČR do Kanady, čímž se změnila i struktura vzájemného obchodu na mírný přebytek 0,16 mld. poprvé za posledních pět let.

V souvislosti s výší českého exportu dle českých statistik je potřeba zmínit, že z pohledu kanadského statistického úřadu (ISED Trade Statistics) je export ČR do Kanady již každoročně téměř dvakrát vyšší, což odráží vysokou roli reexportů přes jiné země. Dle kanadských statistik tak dosáhl český export do Kanady za rok 2024 až 1,1 mld. CAD, o 11,7 % více než v roce 2023. Výrazný přebytek obchodní bilance je dlouhodobě na české straně (za poslední rok činí přebytek cca 800 mil. CAD), a to i přes nárůst kanadského vývozu do Česka o 26,8 % v roce 2024.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Kanada je významným obchodním partnerem EU a aktuálně se řadí mezi jejích dvanáct nejvýznamnějších exportních destinací, zatímco EU je druhým největším obchodním partnerem Kanady. Vzájemný obchod se v roce 2024 snížil o cca 421 mil. EUR.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Kanada je otevřená ekonomika s rozsáhlou sítí dohod. Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kanady jsou Spojené státy s cca 76 % kanadského exportu a 62 % importu. Po byla druhým největším obchodním partnerem Kanady EU, následovaná Čínou. Obchod se třetími zeměmi je vyvážený.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Kanadská vláda aktivně láká přímé zahraniční investice, v posledních deseti letech rostla výše PZI do Kanady v průměru meziročně o 8 %. V roce 2024 byl po slabém prvním čtvrtletí příliv PZI do Kanady stabilně silný. Kanadský statistický úřad vykázal největší čistý příliv ve druhém čtvrtletí ve výši 36 mld. CAD, ve třetím a čtvrtém kvartále byl čistý příliv 22 a 26 ml. CAD. Ve druhém a třetím čtvrtletí byly PZI taženy ze dvou třetin fúzemi a akvizicemi, z nichž většina plynula do výrobního sektoru. Celkový čistý příliv za rok dosáhl 85,7 mld. CAD, což je nejvyšší hodnota od roku 2007.

Dvě třetiny přímých zahraničních investic plynuly z USA a Švýcarska, mezi hlavními investory jsou dlouhodobě také Velká Británie, Německo, Nizozemsko a Lucembursko. Kanadská vláda usiluje o diverzifikaci investic, zdůrazňuje zaměření na inovativní oblasti a R&D, což podporuje také skrze pobídky a programy podpory k dispozici mj. na stránkách Invest in Canada. Investiční prostředí Kanady je relativně příznivé a otevřené, dosavadní restrikce se Kanada snaží odbourávat. Hlavní překážky PZI jsou dle WTO dobře shrnuty v Trade Policy Review z roku 2024 (již dvanáctá revize Kanady).

České investice se nepodílí na kanadských PZI významnou měrou, v roce 2023 i 2024 dosáhla stabilní výše 95 milionů CAD. Významné jsou však jednotlivé projekty, zejm. akvizice kanadské pobočky Colt ze strany České zbrojovky, či investice společností Wikov, Precision Record Pressing, Control System, Lama Energy Group, Keboola, Berndorf Bäderbau, Stainless Steel Pool & Spa, i pobočky AgroEcoPower, Principal North America, Brens North America.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU je strategickým partnerem Kanady sdílejícím společné hodnoty a dlouhou historii úzké spolupráce. Vztah s Kanadou je nejstarší formální vztah, který EU má s jakoukoli průmyslově vyspělou zemí, sahající až do roku 1959. V roce 2017 vstoupila v prozatímní platnost Smlouva o strategickém partnerství (Strategic Partnership Agreement, SPA), která ustanovuje rámec pro bilaterální vztahy mezi Kanadou a EU ve strategických oblastech společného zájmu. Mezi oblasti spolupráce patří klima, bezpečnost a zahraniční politika. Ve stejném roce uzavřely Kanada a EU Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (Comprehensive Economic and Trade Agreement, CETA). CETA je v současnosti v prozatímním provádění a v plnou platnost vstoupí až po ratifikaci všemi členskými státy EU (ke květnu 2025 jich zbývá 10). Česká republika ratifikovala dohodu v říjnu 2017. CETA je jednou z nejambicióznějších kanadských obchodních dohod, díky které bylo okamžité odstraněno 98 % cel, byl otevřen sektor služeb, přístup k veřejným zakázkám, i na provinční a městské úrovni, a usnadněna pracovní mobilita.

Smlouvy s ČR

V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami mezi ČR a Kanadou, kromě výše uvedené obchodní dohody, dohoda o zamezení dvojího zdanění a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z roku 2002 obecně omezuje právo smluvního státu vyžadovat v určitých případech platbu daně od subjektu, který v tom samém státě podléhá zdanění podle jeho vnitrostátních daňových zákonů. Dohoda o podpoře a ochraně investic z roku 2012 podporuje a usnadňuje investování na území smluvních stran investorům z těchto zemí. Země uzavřely také Smlouvu o sociálním zabezpečení, jež upravuje především důchodová práva migrujících osob. Pozn.: Kompletní přehled smluv mezi ČR a Kanadou je k nalezení zde.

3.4. Rozvojová spolupráce

Poskytování zahraniční rozvojové pomoci je důležitou součástí kanadské zahraniční politiky. Příslušný zákon Official Development Assistance Accountability Act (aktuální z roku 2008) upravující poskytování rozvojové pomoci vyžaduje, aby pomoc přispívala ke snižování chudoby a byla v souladu se zásadami účinnosti pomoci a kanadskými hodnotami. Agendu rozvojové pomoci zajišťuje Global Affairs Canada.

Kanadská oficiální rozvojová pomoc dosáhla v období 2023-2024 souhrnné hodnoty 12,3 mld. CAD. Oproti předchozímu rozpočtovému období, kdy hlavní vládní programy dosáhly částky 13 mld. CAD a celkové výdaje 16 mld. CAD se však jedná o pokles způsobený rozpočtovými škrty federální vlády.

Pomoc zahrnula 2 mld. CAD půjčku pro Ukrajinu pro zajištění potřeb a makroekonomické stability země, což z Ukrajiny tvoří největšího příjemce kanadské mezinárodní pomoci. V rámci humanitární pomoci byla největším příjemcem Gaza a Západní břeh Jordánu.

Bližší informace k rozvojové pomoci Kanady v roce 2022-2023 lze najít zde (kompletní report za období 2023-2024 bude zveřejněn v létě 2025). Statistika pro období 2023-2024 je dostupná zde.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Obrana a bezpečnost

Kanadský obranný a bezpečnostní sektor se dlouhodobě opírá o silné kompetence v v oblasti letectví, v námořní a arktické bezpečnosti, pozemních systémech, kybernetické bezpečnosti, a vesmírných technologiích. Kanada je aktivním členem NATO a poskytuje podporu Ukrajině, zároveň však dlouhodobě čelí kritice kvůli nízkým výdajům na obranu ve výši jen 1,3 % a tedy pod cílem NATO. Pod dojmem zhoršené mezinárodní bezpečnostní situace však Kanada v roce 2025 podstatně navyšuje rozpočet na obranu, připravuje velké akvizice a zásadní modernizaci a rozvoj obranné infrastruktury včetně posílení přítomnosti v oblastí Arktidy. Investovat bude i do nových technologií, od dronů po vyhodnocení dat umělou inteligencí. Zároveň kanadská vláda musí odpovědět i na tlak na posílení vnitřní bezpečnosti země včetně lepšího zajištění ochrany hranic s USA. Kanada zároveň čelí stále častějším přírodním katastrofám souvisejících s postupující klimatickou změnou.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Kanadský zdravotnický systém je veřejně financovaný a spravovaný na úrovni provincií, což z něj činí decentralizovaný, ale koordinovaný systém. Celý sektor čelí kombinovanému vlivu více výzev najednou – rostoucí, ale zároveň stárnoucí populaci, nedostatku pracovníků a prudce rostoucím nákladům. Rozšíření a zlepšení přístupu k zdravotní péči je prioritou, která se promítá i do zajímavých příležitostí pro české dodavatele z oblasti zdravotnických řešení. 

▶ Automobilový sektor

Sektor tvoří zhruba 10 % HDP výrobního sektoru Kanady a 21 % obchodu ve výrobě. Čím dál větší důraz je kladen na související inovace. Federální vláda v rámci prosazování cílů udržitelnosti podporuje především elektromobilitu a autonomní řízení, usiluje o vůdčí postavení v oblasti výroby baterií, což upevnila nedávná vlna zahraničních investic v Ontariu. Do roku 2035 chce země dosáhnout nulové emise pro osobní a lehká nákladní auta, stát masivně investuje do sítě dobíjecích stanic pro elektromobily a do vodíkových stanic. Začátek roku 2025 a kroky americké administrativy vůči sektoru však přinesly velkou nestabilitu, jejíž celý vývoj se teprve ukáže.

▶ Civilní letectví, vesmír

Kanada je pátým největším leteckým trhem světa. Sektor s dlouholetou tradicí patří mezi kanadská strategická odvětví, ale i nadále čelí mnohým výzvám, potýká se s novými trendy a požadavky, ale zároveň přináší celou řadu příležitostí. Vláda i jednotlivé provincie pokračují ve finanční podpoře sektoru, včetně výzkumu a vývoje nových technologií, a to především v oblasti nových materiálů, digitálních technologií, uhlíkově neutrálního letectví či kosmických technologií. 

▶ Těžební a ropné technologie

Kanada je 4. největším producentem ropy, 5. největším producentem zemního plynu a 2. největším producentem uranu, dále pak významným producentem rud a má klíčové zásoby vzácných zemin. Další rozvoj těžebních projektů nadále skýtá příležitosti pro české dodavatele důlních a těžebních technologií. Dalšími zásadními trendy, které nabízejí pro české společnosti zajímavé příležitosti, jsou rozvoj těžby kritických nerostných surovin, udržitelnost (řešení pro zachytávání oxidu uhličitého, dekontaminace, udržitelnost elektrických sítí v dolech, vodíková ekonomika) a digitalizace (AI, cloud computing, datová analýza).

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor informačních a komunikačních technologií v Kanadě v posledních letech konstantně rostl okolo více než 4 %, tj. mnohem rychleji než kanadská ekonomika obecně. Mnohé příležitosti pro české firmy vyplývají ze zrychlující se digitalizace a virtualizace podnikání i fungování společnosti, které se projevují v digitalizačních aspektech i v tradičních odvětvích, jako je zemědělství, zdravotnictví, bankovnictví či doprava. Kanada klade rostoucí důraz na obory spojených s umělou inteligencí a informační technologie související s robotikou a vyspělou výrobou, což dokládají například superklastry pro umělou inteligenci (ScaleAI) a pokročilou výrobu (Next Generation Manufacturing). Významnou součást sektoru představuje kybernetická bezpečnost a hledání nových způsobů ochrany proti stupňující se globální hrozbě kybernetických útoků.

▶ Energetika

Kanada vyrobila v roce 2023 celkem 615 terawatthodin elektřiny, přičemž patří k nejčistším producentům na světě. Celých 82 % elektřiny pochází z bezemisních zdrojů a celkem 62 % z vodních elektráren. Země je aktivní v rozvoji jaderné energetiky využívající domácích zásob uranu, kromě tradiční technologie reaktorů CANDU je lídrem na poli malých modulárních reaktorů s prvním projektem na světě připravovaným v Ontariu. Díky rozsáhlým zásobám fosilních paliv je také Kanada významným hráčem na poli energetické tranzice a dekarbonizace, včetně podpory nových technologií jako je vodík.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Kanada se řadí mezi pět největších světových vývozců zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktů. V roce 2023 zamířily kanadské zemědělské produkty v hodnotě téměř 100 miliard kanadských dolarů do více než 200 zemí. Exportováno je 70% kanadské zemědělské produkce. Na druhou stranu platí ale i to, že Kanada se řadí také mezi desítku nejvýznamnějších importérů potravin – v roce 2024 v celkové hodnotě přes 50 miliard CAD. Celé zemědělsko-potravinářské odvětví vytváří 7 % hrubého domácího produktu. Jeho podíl se bude v dalších letech zvyšovat, a to i díky rostoucí populaci země a tím i poptávce po produktech a technice, nebo příspěvku ke globálnímu potravinovému zabezpečení. Zájem je také o nové technologie, využití umělé inteligence a robotizace nebo výzkumnou a vědeckou spolupráci.

▶ Dopravní infrastruktura

Pro Kanadu je charakteristická vysoká míra urbanizace. Více než 81 % Kanaďanů žije ve městech, a to především v šesti aglomeracích koncentrovaných kolem měst Toronto, Montréal, Vancouver, Ottawa-Gatineau, Calgary a Edmonton. Země má zároveň jednu z největších železničních sítí na světě. Celkově je však sektor dopravní infrastruktury, především v oblasti osobní přepravy, dlouhodobě podinvestovaný. Dnes platí, že 8 z 10 Kanaďanů k cestě do práce tak upřednostňuje osobní automobil. Federální vláda i municipality se snaží vysokou míru individuální dopravy zvrátit silnou podporou rozvoje hromadné dopravy. Plánují se veřejné zakázky na městskou a příměstskou kolejovou a autobusovou dopravu v mnoha kanadských aglomeracích. Největší investice do linek metra a příměstských tratí jsou v plánu v torontské aglomeraci. Od roku 2025 se rozbíhá projekt prvního kanadského rychlovlaku spojujícího Toronto, Ottawu, Montréal a Quebec City. Mezi dalšími se rovněž mohou objevovat příležitosti v oblasti dodávek železniční infrastruktury včetně kolejí, výhybek, řešení integrace operačních systémů a ICT, kybernetické bezpečnosti, sdílené mobility a last-mile solutions.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Kanada patří mezi nejvíce inovativní země světa, s řadou významných univerzit a úspěchů ve výzkumu a vývoji a hrubými domácími výdaji na výzkum a vývoj přes 55 miliard dolarů. Excelentní základní i aplikovaný výzkum v Kanadě je lze nalézt napříč sektory vč. letectví, věd o živé přírodě, pokročilé výroby, IT, energetiky a udržitelnosti, ale i ve výzkumu vyplývajícím z geografie Kanady, jako je arktický výzkum, či výzkum oceánů. S ohledem na prestiž kanadského výzkumného prostoru mohou spolupráci navazovat především úspěšné konkrétní výzkumné skupiny, či konkurenceschopné inovativní firmy, příležitosti přináší také přístup Kanady do programu Horizon Europe, který byl podepsán v červenci 2024.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kanaďané jsou na jednání většinou velmi dobře připraveni, vědí, co očekávají a jaké informace požadují. Je proto nezbytné být na jednání dobře připraveni. Kanaďané jsou velmi zdvořilí, agresivní styl jednání nemá v kanadské obchodní kultuře místo. V Kanadě se víceméně automaticky očekává, že budete hovořit anglicky. V případě frankofonní provincie Québec je francouzština výhodou, ale většinou není nezbytná.

4.2. Oslovení

Je běžné oslovovat partnery křestním jménem, a to i v psané komunikaci (byť oslovení příjmením, spolu s využitím Mr. či Ms. se také používá), spolu s neformálním pozdravem „Hi“ či „Hello“. Výjimkou je provincie Québec, kde je běžné francouzské vykání „vous“. Na rozdíl od Spojených států se méně používá oslovení „Dear“, které je vnímáno jako soukromé intimnější oslovení (ačkoli ve spojení s příjmením se občas vyskytuje). Podobně „Sir“ nebo „Madam“ je vnímáno jako archaické.

4.3. Obchodní schůzka

Schůzka většinou probíhá v kanceláři partnera. Nejvhodnějšími dny pro jednání jsou úterý – čtvrtek, ideálně mezi desátou a třetí, přičemž to stejné platí pro telefonáty (což vzhledem k časovému posunu redukuje možnosti plánování na zhruba dvě až tři hodiny denně). Důležitá a ceněná je dochvilnost. V případě očekávané méně formální schůzky je také možné se domluvit na pracovní snídani či kávu. Pracovní obědy nejsou běžné, mohou se zorganizovat s dlouhodobými a neformálními obchodními partnery. Pracovní večeře, s výjimkou větších společenských a obchodních akcí (veletrhy, mise apod.) prakticky neexistují – Kanaďané si cení svého soukromí a volných večerů.

Po pandemii COVID-19 je také čím dál rozšířenější formát jednání videohovorem, zejména u úvodního kontaktu. Řada Kanaďanů považuje online komunikaci za téměř ekvivalentní k osobní schůzce a v případě komplikací s plánováním jednání lze očekávat návrh na virtuální schůzku. V takovém případě je vhodné nabídku využít, pokud osobní jednání není vyloženě nutné, a osobní schůzku realizovat v dalším kroku.

Agenda jednání je, u komplexnějších jednání, většinou domluvena předem. Jednání je většinou neformální, ale zároveň velmi zdvořilé. Běžný je kratší small talk, doporučujeme například cestovatelská témata vztahující se k Praze či Evropě a věci typické pro ČR – kultura, hokej, jídlo. Vizitky je potřeba mít anglické, v případě jednání v Québecu je vhodné mít francouzské či dvojjazyčné anglicko-francouzské. Na vizitkách se většinou neuvádí akademické tituly, ale pozice. Je běžné mít na vizitce uvedené mobilní číslo. Dárky se při obchodní schůzce nevyměňují, respektive jen velmi výjimečně.

Pracovní doba v Kanadě je podobná české, se začátkem i koncem o něco později. Schůzky před devátou hodinou jsem velmi výjimečné. Poslední schůzka by měla být plánovaná na třetí odpoledne. Kanaďané převážně pracují hybridně (některé dny z domova), jejich disponibilita pro osobní jednání se může omezovat na některé dny. V době svátků Kanaďané nepracují, v případě, že svátek vychází na víkend, přenáší se volný den vždy na následující pondělí. Pozor, některé svátky se liší podle jednotlivých provincií.

Kanadské společnosti chtějí jasně vědět, k čemu jednání slouží a kam má vést. Je třeba na něj být připraven, včetně detailních dotazů – pokud odpověď neznáte, je lepší to přiznat a přislíbit informace, než se uchýlit k vyhýbavé odpovědi. V Kanadě je také poměrně běžné používat, zvláště v úvodním rozhovoru, fráze a obraty, které relativizují budoucí závazky a nevytvářejí dojem toho, že po možném budoucím partnerovi chcete okamžitou aktivitu a podepsání smlouvy. Pokud začnete hovor s vymezením vašich očekávání a požadavků po druhé straně, bude těžké Kanaďany přesvědčit. Není nutné zbytečně tajit, čeho chcete dosáhnout, jde spíše o vhodný způsob podání.

Kanaďané jsou většinou na jednání velmi dobře připraveni, vědí, co očekávají a jaké informace požadují. Za všech okolností jsou velmi zdvořilí a nevnímají jednání jako konflikt, kterému se snaží spíše vyhnout. Nejde o to, že by byli slabí vyjednávači, ale o styl komunikace. Agresivní styl jednání nemá v kanadské obchodní kultuře žádné místo. Kanada je dvojjazyčnou zemí a je třeba na to v případě, kdy máte zájmy i v Québecu, být připraven a adekvátně reagovat. Pozor, ke Québecu je třeba přistupovat v první řadě jako ke Québecu, a ne jako ke Kanadě. Provinční identita je obecně velmi silná a ve frankofonní Kanadě to platí dvojnásob, včetně ocenění komunikace ve francouzštině, v případě psaných materiálů je to téměř nezbytnost. Zbytek země je dominantně anglický, čemuž odpovídá i pragmatická obchodní kultura. V hovoru ale nezmiňujte, že máte o Kanadě podobné představy jako o Spojených státech – mohlo by to být vnímáno jako urážlivé.

Kanaďané jsou dochvilní a očekávají totéž. Pokud máte z nějakých důvodů zpoždění, je dobré dát vědět, telefonicky nebo emailem. Jednání bývají jasná, k věci, s možností neformální konverzace před nebo po jednání. V případě dotazů či navazující komunikace Kanaďané většinou čekají odpověď do 24 hodin. Kanaďané jsou neformální, přátelští a zároveň velmi zdvořilí. Emoce během jednání příliš nevyjadřují (kromě vtipu), ani je neočekávají, zvláště ne emoce v podobě zvýšeného hlasu či nátlaku. Ty jsou víceméně považovány za nepřijatelné.

Během obchodních jednání je alkohol tabu. V případě večerních neformálních jednání je samozřejmě běžnou součástí, ve střídmé podobě.

Kravata je spíše na ústupu, ale není chybou.

Kanaďané jednoznačně oddělují pracovní a soukromý život. Pozvání domů je možné očekávat maximálně u velmi dlouhodobého partnera, se kterým byste navázali přátelský vztah.

4.4. Komunikace

Víceméně automaticky se očekává, že budete hovořit anglicky. V případě Québecu je francouzština velmi oceněna, ale není nezbytná, byť aspoň několik zdvořilostních frází potěší. Pokud nehovoříte anglicky, doporučujeme si najít partnera, který bude schopen anglicky jednat a prezentovat. Je třeba se vyvarovat poznámek mezi českými účastníky v češtině – to může být vnímáno jako velmi nezdvořilé.

Angličtinou se mluví prakticky všude, i v naprosté většině Québecu se lze domluvit. Francouzština je kromě Québecu rozšířena jen velmi málo.

Je rozhodně lepší se na začátku vyhnout vtipům (zvláště typickému českému sarkastickému humoru), neboť Kanaďané mají poměrně silný smysl pro politickou korektnost. Cení si Kanady, respektu k druhým, tolerance, nemají rádi výhrady vůči své vlastní vládě (alespoň navenek). Dávají přednost dlouhodobému budování vztahů, zároveň ale může trvat dlouho, než se obchodní partnerství naváže. Je zapotřebí se zároveň vyvarovat jakýmkoli náznakům nekorektnosti či netolerance vůči menšinám či genderu, Kanaďané na témata rovnosti a tolerance kladou velký důraz.

Může se stát, že je obtížné po prvním kontaktu pokročit dále, i proto, že Kanaďané díky své zdvořilosti neradi přímo odmítají spolupráci. Osobní jednání je v dlouhodobém horizontu nezbytné, pokud nejde o jednorázovou dodávku či dodávky v menší hodnotě. Email či telefon, případně aplikace typu MS Teams, Google Meet či Zoom jsou alternativou, úřady často používají Webex. Aplikace WhatsApp je mezi Kanaďany také velmi rozšířena.

4.5. Doporučení

V případě cesty do Kanady buďte dobře připraveni, mějte předem jasně vytipované partnery, kterým budete schopni prezentovat, jaké výhody pro ně spolupráce s vámi bude mít a proč by se vám měli věnovat. Pokud vaše produkty či služby podléhají regulaci či certifikaci, buďte připraveni zodpovědět otázky, jakým způsobem očekáváte, že budou zajištěny, včetně toho, kdo ponese finanční náklady. V momentě obchodní cesty do Kanady je žádoucí mít již v provozu webové stránky v anglickém jazyce, ideálně s prezentací specificky adaptovanou pro severoamerický trh.

Buďte připraveni na to, že znalosti České republiky a obecně Evropy jsou nižší, než na co jsme zvyklí. Počítejte také s tím, že Kanaďané mají vysokou míru averze vůči riziku a dotáhnout rozjednaný případ (zvláště první) do konce může trvat dlouho.

4.6. Státní svátky

Kanaďané mají částečně podobné svátky jako v ČR, Nový rok, Velikonoce, Vánoce a k tomu své specifické svátky, které se často liší dle provincie. Pokud svátek vychází na víkend, volný den se přesouvá na další pondělí.

Státní svátky:

• New Year – 1. ledna
• Good Friday – Velký pátek
• Easter Monday – Velikonoční pondělí
• Victoria Day – poslední pondělí předcházející 25. květnu
• Saint-Jean-Baptiste Day – 24. června (pouze Québec)
• Canada Day – 1. července 
• Civic Holiday – první srpnové pondělí
• Labour Day – první zářijové pondělí
• National Truth and Reconciliation Day – 30. září
• Thanksgiving Day – druhé říjnové pondělí
• Remembrance Day – 11. listopadu
• Christmas Day – 25. prosince
• Boxing Day – 26. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuce a prodej

Distribuční kanály musí zohlednit náročné geografické a logistické podmínky země a koncentraci zákazníků ve velkých městských aglomeracích. Většina výrobků na cestě ke konečnému zákazníkovi prochází řetězcem: kanadský importér/ distributor (velkoobchod) – maloobchodní prodejce, přičemž importér a distributor mohou být tentýž subjekt.

Celní systém a licence

Celní sazebník je sestaven na základě harmonizovaného systému klasifikace s členěním položek do desetimístného kódu (HS kódy). Clo a daně (ekvivalent DPH na federální úrovni) se platí z ceny zboží, nikoliv z pojištění a dopravy. Pro export z Evropské unie, potažmo ČR, platí podmínky CETA. Pro účely vyhledávání je prakticky velmi dobře použitelný CanadaTariffFinder, stejně jako je možné použít evropskou Access2Markets databázi.

Antidumpingová a vyrovnávací opatření vycházejí z úpravy WTO, v praxi jsou nicméně poměrně řídká. Kanada má liberální obchodní politiku, byť dovoz některého zboží je omezen a některé produkty se dovážet nesmí. Ve vybraných sektorech je dovoz omezen přísnějšími podmínkami či licencován, patří mezi ně například potraviny zvířecího a rostlinného původu, zbraně, munice a vojenský materiál, zdravotnické výrobky, a mnohé další.

Pokud jde o zboží, které má zvláštní vývozní či dovozní režimy, je upraveno speciálním zákonem a tzv. Import Control List. Dovozní licence spadající pod zákon „Export and Import Permits Act“ vydává Global Affairs Canada (Ministerstvo zahraničních věcí), např. licence pro dovoz výbušnin vydává Natural Resources Canada (Ministerstvo přírodních zdrojů). Vždy je možné kontaktovat české úřady v teritoriu či agenturu CzechTrade s žádostí o ověření podmínek vývozu do Kanady.

Standardy

Standardy a další technické požadavky upravují nároky na výrobky k prodeji na kanadském trhu, značení a balení zboží, apod. V některých sektorech mohou standardy představovat nezanedbatelnou a drahou překážku vstupu na trh, a je velmi důležité se o podmínkách předem informovat. V Kanadě jsou standardy v podstatě kvazi-soukromé – kanadská vládní organizace Standards Council of Canada je hlavní orgán pro podporu standardizace, přičemž standardy pak rozvíjí tzv. Standards Development Organizations, z nichž patří mezi nejpoužívanější Canadian Standards Association (CSA) a Underwriters Laboratories of Canada (UL). K federálním standardům mohou navíc existovat odlišné provinční standardy (například ve stavebnictví). Některé standardy se uznávají přeshraničně, především se Spojenými státy, v případě Evropské unie je jich zatím poměrně málo, jakkoliv by díky CETA měly postupně přibývat, resp. by se mělo zejména rozšiřovat vzájemné uznávání posuzování shody. Standardy se vztahují na stroje a zařízení, dopravní prostředky, léčiva, potraviny, zdravotnické výrobky, elektrická zařízení, motory a další zboží.

Často je možné se v praxi setkat s omezeními pro potravinářské a zemědělské produkty, regulovanými Canadian Food Inspection Agency, která nabízí možnost automatického vyhledávání pravidel (tzv. AIRS). Centrální systém na omezení napříč sektory nicméně neexistuje.

Se standardy jsou spojena i pravidla o spotřebním balení a značení zboží, která jsou v Kanadě, jako bilingvální zemi, spojena i s jazykovými pravidly. Veškeré údaje, které jsou povinné na balených výrobcích, musí být anglicky a francouzsky s výjimkou názvů výrobce a jejich adresy. V zájmu vývozce se však doporučuje uvádět dvojjazyčně i další doplňkové údaje. V provincii Québec musí být zboží a doprovodné dokumenty označeny francouzsky. Pokud jde o dovozní dokumenty, evropský vývozce by měl být registrovaný v systému REX. Kanadské úřady pak budou vyžadovat standardní dokumenty.

Standardem je vyřízení přes kanadského brokera. Doporučuje se rozdělit na faktuře cenu zboží a dopravy/pojištění. Pokud jde o další důležité právní normy (v oblasti IPR, označování zboží, fytosanitární úpravě, hospodářské soutěži atd.), neliší se zcela zásadně od evropských standardů. Kromě již zmíněného jsou dvě další specifická sektorová omezení, státní monopol na dovoz alkoholu, který zajišťují provinciemi vlastněné společnosti, a tzv. supply-management system, kdy stát kontroluje produkci určitých zemědělských komodit (mléko, vejce atd.), za účelem podpory domácích farmářů a jejich ochraně proti dovozu (který je zatížen kvótami a clem).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přímý export

Přímá obsluha kanadského trhu je realizovatelná spíše u jednorázových či občasných zakázek nebo projektů na klíč, či některých specifických produktů, nicméně s ohledem na vzdálenost od Kanady, její velikost a časový posun s sebou tento způsob nese některé logistické překážky.

Zástupce či importér

Obchodní zástupce/importér je v podstatě nejjednodušší formou zastoupení v místě. Zástupce se může osvědčit zejména v případě dovozu zboží náročného na servis a distribuci. U výrobků náročných na prodej a servis (např. strojírenské zboží) je nutné mít kvalifikovaného importéra s dobrým zázemím (logistika, sklady). Kanaďané standardně očekávají servis a kontakt v místě. Importér zodpovídá za správné provedení výrobku a dodání či instalaci podle kanadských norem. Pro většinu konečných uživatelů hraje přitom při výběru produktu velkou roli cena, která v Kanadě a v USA ovlivňuje prodej více než v Evropě.

Kanadským specifikem, výrazně odlišným od evropského, ale i amerického trhu, je standard placení zástupců nejen provizí, ale i paušální částkou. U některých komodit je přímo předepsaná forma dovozu prostřednictvím zástupce (např. alkohol). Při hledání vhodného zástupce (dovozce) je možné využít kanadské instituce, které asistují potencionálním exportérům – např. na Canadian Association of Importers and Exporters. Asistenci mohou poskytnout zahraniční kanceláře CzechTrade v Calgary a Torontu, příp. zastupitelské úřady (Ottawa, Toronto). Vhodné partnery je také možné najít na mezinárodních veletrzích nejen v Kanadě, ale i v Evropě či USA.

Založení společnosti

Zřízení společnosti v Kanadě s sebou nese vyšší náklady (založení, případně náklady na relokaci zaměstnance či místní zaměstnance), na druhou stranu umožňuje lépe a přímo kontrolovat fungování na trhu než zástupce. Založení společnosti (nejběžnější ekvivalent s.r.o.) je relativně jednoduchý a rychlý proces, nicméně nabízí množství různých variant, proto se často využívají místní právní kanceláře. Před registrací firmy v Kanadě je třeba rozhodnout, zda bude společnost od začátku působit na celém území Kanady (tzv. federální registrace) nebo pouze v rámci jedné provincie (ontarijská, quebecká firma – i tu je nicméně možné rozšířit).

Část provincií dříve vyžadovala, aby jedním ze statutárních ředitelů společnosti byla osoba s trvalým pobytem v provincii. Provincie od něj v posledních letech upustily, ale obdobný požadavek platí na federální úrovni. Pokud se česká firma rozhodne registrovat společnost s působností pouze v jedné nebo několika kanadských provinciích, je však třeba si uvědomit, že každá provincie má vlastní zákon pro založení/inkorporaci společností.

5.3. Marketing a komunikace

Kanadský trh má mnoho společných rysů s trhy ostatních vyspělých zemí, nicméně marketingu a komunikaci je přikládán větší důraz než v České republice a tomu je nezbytné věnovat odpovídající pozornost.

Jaký zvolit marketing

Při přípravě ke vstupu na trh je třeba se z hlediska marketingu soustředit na tři poměrně standardní témata – spotřebitelský výzkum, správný branding a vyčlenění zdrojů. Výzkum spotřebitele je nezbytný, s ohledem na odlišné chování spotřebitelů, a je lepší připravit novou strategii, než pouze okopírovat postupy fungující v ČR. Pokud jde o branding, podobně jako v USA jsou image a příběh značky klíčové pro dlouhodobý úspěch. V neposlední řadě je třeba počítat s vynaložením dodatečných nákladů související s vytvářením upravené marketingové strategie (a náklady jako překlady).

Faktory ovlivňující marketingovou strategii

Kanadské spotřebitelské chování prochází transformací, zvětšuje se role emocí a tváří produktů, snižuje se loajalita k tradičním značkám, značky se často začínají identifikovat s nějakým souborem hodnot (etických, s vazbou na životní prostředí atd.). Zřetelně větší roli než v Evropě mají například osobní doporučení. Multikulturní charakter společnosti představuje řadu spotřebitelských preferencí (např. v módě), k tomu zhruba 7 mil. Kanaďanů mluví a komunikuje francouzsky, s čímž souvisí odlišné jazykové materiály a často odlišný přístup k marketingu. Při vytváření marketingové strategie je třeba zvážit, jak velkou část kanadského trhu (vzhledem ke geografii země) chce vývozce zasáhnout, jakých prodejních objemů docílit a jak by měl obchod růst. V důsledku technologického pokroku a sociálních změn se trh pro nové výrobky a služby neustále mění.

Reklama

Byť se tento trend pomalu mění, Kanaďané bývali značně ovlivněni reklamou a nákupní historií, včetně věrnosti vybrané značce. Klasické reklamní cesty (TV, tisk) jsou poměrně drahé a nahrazují je především sociální média. Ta ve srovnání s ČR hrají mnohem větší roli (platí průřezově pro Facebook a Instagram, stejně jako LinkedIn či Twitter), přičemž klíčovým kanálem jsou mobilní telefony.

Čemu se vyhnout

K chybám, které společnosti přicházející do Severní Ameriky dělají, patří především přeceňování unikátnosti svého vlastního produktu a podceňování konkurence, nevyužití dostupných marketingových kanálů či vnímání celého regionu jako jednoho jednolitého trhu. Produkt také musí mít perfektní jazykovou lokalizaci. Kanaďané jsou velmi citliví na svou společnost, toleranci a politickou korektnost. Humor má tak sice v komunikaci a marketingu své místo, ale je třeba se rozhodně vyvarovat některých vtipů, které v českém prostředí mohou být vnímány tolerantně (černý a sarkastický humor, vtipy o náboženství, genderu či rase).

PR agentury

V zemi působí množství PR agentur, od menších agentur specializovaných na online marketing, až po velké, často nadnárodní hráče, které nově sdružuje severoamerický PR Council, pod který se zařadila v roce 2024 organizace Canadian Council of Public Relations Firms. Jejich prezentace, včetně portfolia, referencí a specializace, jsou bez problémů dostupné online.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kanada je členem prakticky všech mezinárodních organizací, dohod nebo úmluv na ochranu duševního vlastnictví:

• World Intellectual Property Organization (WIPO)
• Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights (TRIPS)
• Paris Convention for the Protection of Industrial Property
• Bern Convention for the Protection of Literary and Artistic Works
• The Patent Cooperation Treaty (PCT)

Vnitrostátní ochranu duševního vlastnictví zajišťují především Patent Act, Trade-Marks Act, Copyright Act a Industrial Design Act. Hlavní organizací odpovědnou za ochranu duševních práv v Kanadě je vládní agentura Canadian Intellectual Property Office, která také spravuje databáze chráněných práv duševního vlastnictví v Kanadě. Jejím prostřednictvím je také možné si požádat o ochrannou známku, patent či průmyslový vzor. Vzhledem ke členství Kanady ve zmíněných organizacích je také možné jich využít jako nástrojů k zajištění ochrany práv duševního vlastnictví v Kanadě.

Kanada se nicméně dlouhodobě drží na tzv. Watch List, který vytváří Spojené státy jako seznam zemí, které nejvíce porušují práva duševního vlastnictví (Kanada sice již není na tzv. Priority Watch List, nicméně v druhé kategorii Watch list nadále zůstává). Jako problematické Spojené státy vidí především ochranu patentů (zvláště farmaceutických) a různé výjimky za účelem vzdělávání, stejně jako mírné postihy vůči těm, co práva duševního vlastnictví porušují. Podobně EU vnímá negativně některé nedostatky týkající se zneužívání názvů potravin a alkoholických nápojů z Evropy.

Pro řešení případných sporů v případě porušení práv duševního vlastnictví se nabízí běžné alternativní metody řešení sporů, především mediace a arbitráž, případně standardní soudní řízení. Canadian Intellectual Property Office navrhuje vyhledání sektorových expertů prostřednictvím soukromé asociace Intellectual Property Institute of Canada. Naprostá většina velkých kanadských právních kanceláří má také své specialisty na právo duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Kanadě nabízejí pro evropské společnosti velmi zajímavou příležitost. Na federální úrovni (vláda a agentury s federální působností) představují zhruba 20–25 mld. CAD ročně a přibližně 350–400 tis. různých transakcí. Na provinční, teritoriální a municipální úrovni se vládní zakázky odhadují až na více než dalších 120–130 mld. CAD ročně. Vládní zakázky zahrnují například nákup zboží, služeb a stavebnictví. Tendry jsou považované za transparentní, informace jsou dostupné všem potenciálním účastníkům (v některých případech za menší poplatek), většinou online.

Přístup zahraničních společností

Veřejné zakázky v Kanadě jsou relativně otevřené, díky množství mezinárodních obchodních dohod, včetně dohod v systému WTO, bilaterálních dohod či dohody s USA a Mexikem o volném obchodu a pro evropské společnosti klíčové CETA. Díky dohodě o volném obchodu uvnitř Kanady jsou do jisté míry zvýhodněny kanadské společnosti, především u veřejných zakázek na provinční a municipální úrovni je praxí upřednostňování domácích dodavatelů na úkor zahraničních firem.

Jedná se například o nižší hranici pro vypsání veřejné zakázky pro kanadské a zahraniční firmy. Tato pravidla platí i pro municipality, akademické instituce, školy a poskytovatelé zdravotních služeb, kteří musí vypsat veřejnou zakázku pro kanadské firmy, pokud jejich hodnota je v případě nákup zboží a služeb vyšší než 100 tis. CAD a v případě stavebních zakázek vyšší než 250 tis. CAD.

CETA

Společnosti ze zemí Evropské unie, včetně ČR, mají velmi výhodné podmínky a trh je jim ve srovnání s jinými zeměmi extrémně otevřený. Díky CETA se společnosti z EU mohou účastnit zakázek nejen na federální úrovni, ale i v případě provinčních vlád a municipalit v Kanadě. Zakázky jsou dostupné od finančních limitů, které jsou každé dva roky částečně měněny a liší se pro federální zakázky a pro provincie a municipality, stejně jako pro odvětví. Detailní informace je možné nalézt zde na stránkách kanadské vlády. Indikativně pro zakázky federální vlády jde o nákup zboží vyšší než 230 tis. CAD a stavební zakázky vyšší než 8,8 mil. CAD.

Zakázky provinčních vlád a municipalit mají vyšší limity (cca 353 tis. CAD u nákupu zboží, u stavebních zakázek je práh stejně vysoký). Od vstupu CETA v účinnost nicméně platí omezení pro společnosti z EU u některých veřejných zakázek na provinční úrovni (např. požadavek na „local content“). Mezi příklady patří nákup vozidel městské hromadné dopravy (Ontario), kdy minimálně 25 % hodnoty zakázky musí pocházet od provinčních firem, či nákup vozidel městské hromadné dopravy (Québec), kdy se vyžaduje, aby minimálně 25 % hodnoty zakázky pocházelo od provinčních firem a finální montáž vozidel musí proběhnout v provincii.

Zároveň jsou z některých veřejných zakázek v Kanadě firmy z EU vyloučeny – jedná se například o zakázky na některé zdravotnické služby, výzkum a vývoj, public private partnership pro služby a utilities.

Zdroje informací o veřejných zakázkách

V rámci implementace CETA vytvořila Kanada jednotný portál pro přístup ke všem údajům o vypisovaných veřejných zakázkách, v roce 2023 byla spuštěna stránka CanadaBuys, kde je možno vyhledávat informace o veřejných zakázkách kanadské vlády a širšího veřejného sektoru. Mimo tento portál je také možné hledat v jednotlivých kanadských zdrojích, jejichž základní přehled nabízíme níže.

Federální úroveň: Federální vláda zveřejňovala dříve všechny zakázky na vládním webu Buyandsell, nově na CanadaBuys. Je k dispozici vyhledávání v několika kategoriích, jako jsou služby, zboží, stavební práce. Umožňuje také nastavit vyhledávání podle provincií, ve kterých má být zakázka realizována, stejně jako podle typu zboží či klíčových slov.

Provinční úroveň:

Na provinční úrovni se často informace dávají na webové stránky provincií:

• Alberta
• British Columbia
• Saskatchewan
• Manitoba – web přesměrovává na merx.com
• Ontario
• Quebec
• Newfoundland and Labrador – web přesměrovává na merx.com
• New Brunswick
• Nova Scotia
• Nunavut
• Northwest Territories
• Yukon

Většina provincií navíc zveřejňuje informace na dalších známých stránkách, jako například MERX (detaily níže). V některých případech mohou být části portálu zpoplatněné, případně může být zpoplatněné samotné elektronické podání nabídky. Municipality – na informace o veřejných zakázkách je nejlepší již zmíněný systém MERX.

Další zdroje informací a návody

Naprostá většina veřejných zakázek je dostupná v soukromém systému společnosti MERX. Některé společnosti (jako například Toronto Transit Commission) dávají vše výhradně na vybrané webové stránky, jako například právě MERX, a na svých stránkách uveřejňují pouze základní informace. Za zmínku stojí, že do systému zadávají své veřejné zakázky i soukromé subjekty, například Bank of Montreal. Další informace o vládních zakázkách je možné nalézt na stránkách Canadian Commercial Procurement (www.ccc.ca), v průvodci od Evropské komise a na webu Generálního konzulátu v Torontu, k ověření podmínek pro konkrétní parametry tendru lze využít databázi Evropské komise Access2Procurement. Více informací, včetně informací o veřejných zakázkách, o Komplexní ekonomické a obchodní dohodě mezi Kanadou a EU (CETA), je k nalezení na portále BusinessInfo.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky a morálka

České společnosti by se měly standardně jistit proti platební neschopnosti kanadských odběratelů. Jejich důvěryhodnost je možné prověřit úvěrovými agenturami (např. EquifaxCanada) či zkontrolovat placený insolvenční rejstřík. Možné je také vyžádání bankovních referencí.

Praktickým nástrojem při platbě větší částky je potvrzený akreditiv, který je v Kanadě běžně známým bankovním instrumentem a všechny velké kanadské banky by měly být bez problémů schopny jej vystavit za příslušný poplatek. Pokud jde o dobu splatnosti faktur, v Kanadě je standardní lhůta 30 dní, nicméně kratší ani delší splatnost není výjimkou. Platební morálka je většinou dobrá a při řešení sporů postupují místní úřady nestranně. V případě menších sporů je možné se na tzv. small claims courts.

Obchodní smlouvy a spory

Při sjednání smlouvy (kupní či jiné) se doporučuje věnovat pozornost všem potřebným náležitostem (dodací a platební podmínky, odpovědnost, záruky, řešení sporů) a využít buď služeb místního právníka, nebo upravit smlouvu tak, aby se řídila českým či mezinárodním, ale každopádně známým právním řádem. V případě sporu je nejčastějším místem řešení soud, nicméně soudní řízení je nákladné a proto je třeba zvážit kontakt na zkušeného místního komerčního právníka (např. za využití služeb specializovaných agentur, jako příklad je možné uvést Lawyerlocate) a pokusit se vyřešit vzniklé problémy dohodou, výjimkou také není komerční rozhodčí řízení či mediace.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro české občany je cestování do Kanady standardně relativně jednoduché. Občané ČR nepotřebují pro krátkodobý pobyt v Kanadě (do 6 měsíců) a průjezd kanadským územím víza. Bezvízový režim se vztahuje na krátkodobý pobyt za účelem turistiky, návštěvy rodiny/přátel a za účelem obchodním a studijním (jednosemestrální studium, jazykové kurzy). Během tohoto pobytu není možno v Kanadě pracovat (pro tuto možnost je zapotřebí získat u kanadského zastupitelského úřadu „pracovní povolení“, eventuálně podat žádost o „dočasný pobyt mládeže“).

Pro bezvízové cestující zavedla od roku 2015 povolení „electronic travel authorization – eTA“, podobný systému ESTA používanému v USA. Žádost o povolení cesty je podávána prostřednictvím webových stránek Citizen and Immigration Canada (vyhněte se zprostředkovatelům). Povolení eTA je pro bezvízové cestující v letecké dopravě povinné, nevyžaduje se při překročení pozemní hranice ani pro cestující, kteří mají kanadské vízum či status trvalého rezidenta Kanady.

Kanada je relativně bezpečnou zemí, standardní obezřetnost je i přesto namístě ve větších městech. Ve městech je k dispozici poměrně kvalitní MHD, pohybovat se zpravidla lze snadno pěšky, na kole, využít carsharing. Mimo město je zpravidla zapotřebí přeprava autem, zapůjčení je možné pouze s povinným pojištěním či lze připlatit havarijní pojištění. K půjčení auta je často třeba kreditní karta, podobně může být vyžadována při ubytování v hotelu jako depozit.

Zejména při cestách do odlehlých částí Kanady doporučujeme kontaktovat zastupitelský úřad ČR v místě a nahlásit detaily cesty, doporučujeme také registraci na webu MZV– DROZD.

Kompletní detaily o standardním vstupu do Kanady naleznete zde.

Užitečné kontakty:

• Velvyslanectví Kanady v Praze, Ve Struhách 95/2, 160 00 Praha 6, Tel: 272 101 800, Fax: 272 101 890, E-mail: prgue-cs@international.gc.ca     
• Velvyslanectví Kanady ve Vídni, Laurenzerberg 2, A-1010 Vienna, Austria, Tel: +43 (1) 531-38-3000, Fax: +43 (1) 531-38-3321, E-mail: viennimmigration@international.gc.ca
• Citizenship and Immigration Canada (Ministerstvo pro státní občanství a imigraci Kanady)
• Canada Border Services Agency (Kanadská celní správa)

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Kanada má transparentní imigrační politiku, přičemž naprostou většinu žádostí a povolení je možné vyřídit online. CETA nabízí několik mechanismů zjednodušujících vstup do Kanady, pro vybrané skupiny pracovníků. První kategorií jsou krátkodobé pracovní pobyty v rámci přeshraničního poskytování služeb (business visitors, after-sales services atd.). Do druhé kategorie spadá mechanismus dočasného vstupu či relokace pro vybrané kategorie zaměstnanců – jde především o řídící pracovníky a technické specialisty, případně investory. Jednou z hlavních výhod, při doložení všech potřebných dokumentů, je zrušení povinnosti dokládat tzv. test trhu práce (Labour Market Impact Assessment, LMIA). Pro tyto případy doporučujeme konzultovat podání žádosti předem s velvyslanectvím ČR v Ottawě či Generálním konzulátem ČR v Torontu, které doporučí vhodný postup.

Další možnosti vstupu

Občané ČR mohou v Kanadě pracovat dočasně na základě Temporary Foreign Worker Program (TFWP). Podmínkou je získat pracovní povolení. Žádost o pracovní povolení probíhá ve dvou odlišných fázích. Nejprve musí kanadský zaměstnavatel vypsat příslušné místo, respektive podat žádost o dočasné pracovní povolení pro zahraničního pracovníka na vládní úřad Employment and Social Development Canada (ESDC), který žádosti zpracovává a posuzuje. ESDC provádí v tomto případě zmíněný test trhu práce. Kanadský zaměstnavatel musí zaplatit poplatek za předložení žádosti a poskytnout detailní informace, jako například počet Kanaďanů, kteří se ucházeli o volné místo, počet Kanaďanů, kteří absolvovali interview u žadatele a podat vysvětlení, proč tito Kanaďané nebyli přijati.

V zásadě je tak nezbytné prokázat, že na příslušné místo nebylo možné z objektivních důvodů přijmout kanadského zaměstnance. ESDC odmítá zpracovat žádosti, kde existují obavy, že dočasní zahraniční pracovníci mohou nebo budou mít negativní vliv na kanadský pracovní trh. Pracovní a mzdové podmínky zahraničních pracovníků musí být shodné s domácími pracovníky. V druhém kole pak samotný budoucí zaměstnanec podává žádost o pracovní povolení, typicky online, již s odkazem na pro něj vytvořené pracovní místo. Dočasné pracovní povolení trvá maximálně 4 roky (nicméně není vyloučena možnost přejít poté na jiné pobytové či pracovní povolení).

Od roku 2015 zavedla kanadská vláda systém expresního vstupu (tzv. „Express Entry“), který zajišťuje rychlejší výběr ekonomických imigrantů na základě požadavku pracovního trhu. Žadatelé jsou hodnoceni a vybírání podle bodového systému. Mezi rozhodující kritéria patří věk, vzdělání a pracovní schopnosti. Žadatelé s kanadskou pracovní nabídkou nebo žadatelé nominovaní od provinční vlády (program tzv. provincial nominees, kdy si provincie samy identifikují nedostatkové pracovní pozice) mají výhodu.

Další skupinou, která může získat zaměstnání v Kanadě, je mládež, v rámci programu Zažijte Kanadu (International Experience Canada), který je řízen kanadskou vládou. Existují dvě varianty, buď program tzv. pracovních prázdnin, Working Holiday, nebo program mladých specialistů Young Professional.

Další podmínky zaměstnání

V Kanadě neexistuje minimální mzda na federální úrovni a její regulace je v působnosti provincií. Například v Ontariu, nejlidnatější kanadské provincii, je minimální mzda 17,20 CAD na hodinu (od října 2024 se zvýší na 17,60 CAD). Sociální a zdravotní pojištění je na poměrně vysoké úrovni. Systém je postaven na principu solidarity, přičemž příspěvky jsou financovány srážkami z platu (sociální pojištění i zdravotní pojištění). Zdravotní péče je poskytována sítí tzv. rodinných doktorů, v menších soukromých klinikách a nemocnicích, většinou financovaných z veřejných rozpočtů. Značná část zaměstnavatelů nabízí různé zdravotní benefity (např. zubařskou péči) či důchodové připojištění.

5.9. Veletrhy a akce

Po pandemii COVID-19 se již veletrhy v Kanadě zcela vrátily do fyzického formátu. Některé veletrhy a konference nadále nabízí hybridní účast, jedná se však spíše o doplňkovou příležitost. Níže je uveden přehled vybraných oborových veletrhů. Pro bližší informace je vždy možné kontaktovat zastupitelské úřady podle místa konání (Ottawa, Toronto) či CzechTrade Calgary a Toronto.

Těžební a důlní průmysl

• PDAC Convention, 1. -4. 3. 2026, Toronto – největší těžební veletrh na světě
• Global Energy Show, 10. – 12. 6. 2025, Calgary – těžba a energetika

Letecký průmysl

•  International Aerospace Innovation Forum, jaro 2026, Montreal (alternuje s Aéromart Móntreal)

Zemědělství a potravinářství

• SIAL Canada, 29. 4. – 1. 5. 2026, Montréal, (alternuje s Torontem) – největší potravinářský veletrh v Severní Americe
• Ontario Craft Brewers Conference and Marketplace, 4. – 6. 11. 2025., Hamilton – pivovarnictví 
• Canada’s Farm Show, 17. – 19. 3. 2026 2024, Regina- největší zemědělský veletrh

Obranný průmysl:

• CANSEC, květen 2026 – největší kanadský zbrojní veletrh 

Dopravní průmysl

• National Railway Day Conference and Exhibition and the CUTA Show, 3. – 5. 11. 2025, Montréal (rotující) – železniční doprava
• TRACCS Rail Day, jaro 2026, Toronto – železniční průmysl

Technologie, startupy, ICT & AI

• Incyber, 14. – 15. 10. 2025, Montréal, cybersecurity 
• Megamigs, 11. – 12. 11. 2025, Montréal – herní veletrh
• WebSummit Vancouver, 27. – 30. 5. 2025, Vancouver – technologická a startupová konference

Turistika

• Salon Internationale Tourisme Voyages, 7. – 9. 11. 2025, Montréal – turistika
• Canadian Meetings + Events Expo, 12. – 13. 8. 2025, Toronto – incentivní turistika (Pozn. dříve IncentiveWorks)

Další

• Canadian Manufacturing Technology Show, 29. 9. – 2. 10. 2025, Toronto – strojírenský veletrh (každý druhý rok, střídavé konání s IMTS v Chicagu)
• Canada’s Global Defence and Security Trade Show, 28. – 29. 5. 2025, Ottawa – obranný veletrh
• The Building Show, 3. – 5. 12. 2025, Toronto – stavebnický veletrh
• Waste & Recycling Expo Canada, podzim 2026, Toronto – odpadové hospodářství a recyklace
• Canadian Pool and Spa Show, 1. – 4. 12. 2024, Niagara Falls – bazénové technologie a bazény 

Veletrhy v Kanadě je možné také vyhledat přes vyhledávač.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Ottawě

251 Cooper Street Ottawa, Ontario, K2P 0G Tel.: +1 613-562-3875 ústředna Tel.: +1 613-794-2277 diplomatická služba (24 hodin denně) E-mail: – ekonomický úsek commerce.ottawa@mzv.gov.cz Web: www.mzv.gov.cz/ottawa

Spojení z letiště: Je možné použít taxi a Uber (cesta trvá max. 20 minut), nebo autobus Bus Route 97 společnosti OC Transpo. Je potřeba přestoupit na zástavce Billings Bridge 2A, přejít cca 1 min k Billing Bridge 4C a přesednout na autobus č. 5, který jede na zastávku Elgin-Cooper, odkud je ambasáda v docházkové vzdálenosti cca 2 min. Alternativně místo linky č. 5 lze využít linku č. 6, která jede na zastávku Bank-Somerset, odkud je to na ambasádu pěšky cca 7 min. Cesta autobusem trvá cca 40 min. (více zde).

Generální konzulát České republiky v Torontu

2 Bloor Street West, Suite 1500 Toronto, Ontario M4W 3E2 Tel.: +1 416-972-1476 ústředna Tel.: +1 647-282-8119 diplomatická služba (24 hodin denně) E-mail: commerce.toronto@mzv.gov.cz – ekonomický úsek Web: www.mzv.gov.cz/toronto

Spojení z letiště (konzulát se nachází v centru města): Z letiště je možné kromě taxi a Uber využít dopravou rychlovlakem, tzv. UP Express (za 12,4 CAD). Cesta na vlakové nádraží Union Station, trvá cca 22 minut. Na nádraží je třeba přestoupit na metro TTC (Yonge – University line), směrem na Yonge, a jet na zastávku Yonge – Bloor (konzulát se nachází přímo na rohu ulic Yonge a Bloor). Je možné využít levnější autobus Airport Express na zastávku metra Kipling, a odtud linkou 2 na zastávku Yonge – Bloor.

Služby CzechTrade a CzechInvest Toronto

(Součástí GK Toronto) Mob.: +1 647 640 2113 E-mail: karolina.konicarova@czechinvest.gov.cz

CzechTrade Calgary

Suite 105, 10655 Southport Rd. SW T2W 4Y1, Calgary, Alberta Tel.: +1403 269-4924 Mob.: +420 606 237 162 E-mail: jaroslav.jelinek@czechtrade.gov.cz

Honorární konzuláty ČR v Kanadě

Konzulární úřady mají omezenou působnost. Provádí pouze následující úkony:

• ověřování podpisů osob (např. plné moci či potvrzení o žití),
• ověřování správnosti opisů či kopií listin pro použití při jednání v ČR,
• ověřování správnosti dodaného překladu,
• předávání formulářů žádostí o česká víza,
• předávání formulářů pro vystavení českých matričních dokladů a zjišťování českého státního občanství.

Ostatní záležitosti vyřizují pouze zastupitelské úřady ČR v Ottawě nebo Torontu.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Důležitá telefonní čísla:

• Univerzální pohotovostní číslo: 911
• V případě nouze občana ČR v Kanadě se volá na NOUZOVOU LINKU Konzulárního operačního a informačního centra MZV ČR +420 222 420 222, kde se občan dozví, jak má postupovat. Linka funguje 24 hodin denně. V ostatních případech kontaktujte v úředních hodinách zastupitelské úřady.
• Velvyslanectví ČR v Ottawě +1 613 562 3875 
• Generální konzulát ČR v Torontu +1 416 972 1476 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vládní úřady

• Government of Canada (hlavní rozcestník včetně finanční správy)
• Parliament of Canada
• Prime Minister of Canada
• Governor General
• Global Affairs Canada
• Canadian Trade Commissioner Service
• Innovation, Science and Economic Development Canada
• Department of Finance
• Agriculture and Agri-Food Canada
• Transport Canada
• Natural Resources Canada
• Temporary Foreign Worker Program
• Statistics Canada
• Bank of Canada
• Vládní zakázky

Profesní asociace a obchodní komory

• The Canadian Chamber of Commerce
• Canadian Association of Importers and Exporters
• Canadian Exporters and Manufactures
• Canadian Bankers Association
• Canadian Association of Petroleum Producers
• European Union Chamber of Commerce to Canada
• Czech Business Association of Canada
• The Canadian Chamber of Commerce in the Czech Republic
• Canadian Embassy in Prague