Kanada

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoOttawa
Počet obyvatel38,4mil.
Jazykúřední jazyk angličtina, francouzština
Náboženství67 % křesťanství
Státní zřízenípluralitní demokratická federativní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
Hlava státuAlžběta II., zastoupená generálním guvernérem
Hlava vládyJustin Trudeau
Název měnyKanadský dolar (CAD)
Cestování
Časový posun5 časových pásem: -3,5h – 9h (zimní), -2,5 – 8h (letní)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Bořek Lizec, M.A.I.S., Ph.D.
Ekonomický úsekIng. Jan Kubačka
Konzulární úsekMgr. Milena Levíčková
CzechTradeIng. Jaroslav Jelínek
CzechinvestIng. Karolína Konicarová
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 1 940,00
Hospodářský růst (%) 4,6
Inflace (%) 3,3
Nezaměstnanost (%) 7,4

Kanada je konstituční monarchií s parlamentní formou vlády. Oficiální hlavou země je britský monarcha, aktuálně královna Alžběta II., jejíž skutečná role je ale spíš symbolická. Oficiálně ji v Kanadě zastupuje generální guvernér, kterého královna jmenuje na návrh předsedy vlády.

Ústřední postavou výkonné moci je předseda vlády, kterým je od roku 2015 Justin Trudeau, předseda kanadské Liberální strany. Ta v parlamentních volbách v roce 2019 sice opět zvítězila, v Parlamentu ale ztratila většinu a musí se tak opírat o podporu opozičních stran.

Parlament je tvořen Senátem a Sněmovnou reprezentantů. Vrcholem justiční moci je Nejvyšší soud.

Hlavním městem Kanady je Ottawa, největším městem pak Toronto. Kanada je kromě tří spolkových teritorií na severu země, která mají minimální podíl na kanadském obyvatelstvu i ekonomice, rozdělena do deseti provincií. Úředními jazyky jsou angličtina a francouzština (v provincii Québec je jediným úředním jazykem francouzština, v provincii New Brunswick platí jazyky oba), v provincii Nunavut je úředním jazykem i domorodá inuitština.

Kanada patří mezi deset největších ekonomik světa. Vedle dominantního sektoru služeb má Kanada vyspělý průmysl (automobilový, aerospace) a obrovské zásoby ropy a dalších surovin, stejně jako zemědělskou půdu, což z ní činí významného vývozce energie, potravin a minerálů. Významná ložiska ropy (3. největší na světě po Venezuele a Saúdské Arábii) a zemního plynu pochází převážně z ropných písků (98 %) v západních provinciích země, zejména v provincii Alberta. Kanadský trh je velmi transparentní, otevřený pro evropské společnosti. I díky Komplexní hospodářské a obchodní dohodě (CETA), která je mezi Kanadou a EU prozatímně prováděna od r. 2017 a která odstranila většinu dovozních cel, nabízí kanadský trh pro české společnosti mnoho příležitostí. Mezi aktuálně nejperspektivnější sektory, vycházející z Mapy oborových příležitostí, patří automobilový průmysl, důlní, těžební a ropný průmysl, civlilní letecký průmysl, informační a komunikační technologie, zdravotnický a farmaceutický průmysl, železniční a kolejová doprava a zemědělský a potravinářský průmysl.

Navzdory signálům o oživení ekonomiky Kanada čelí vysoké inflaci, která se na konci roku 2021 zvýšila na rekordní úroveň 5 % a dále stoupá, spolu s nerovnoměrným oživením v rámci odvětví a souvisejícím nedostatkem pracovních sil v nejvíce postižených službách představuje výzvu pro další růst ekonomiky. Ambiciózní plán liberální vlády na obnovu země, jehož cílem je vybudování zelenější, inovativnější a konkurenceschopnější kanadské ekonomiky, však představuje možnou cestu k dlouhodobému růstu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Kanada (MZV) (61.78kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Kanada (419.26kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu, stručný komentář k systému vládnutí, politické tendence a odhadovaný výhled, složení vlády.

Kanada, oficiálním názvem Dominion of Canada, je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Zástupcem britské koruny je generální guvernér. Představitelem zákonodárné moci je parlament  (spolu s hlavou státu, resp. generálním guvernérem). V Kanadě je dvoukomorový parlament tvořený Sněmovnou reprezentantů (dolní komora s 338 členy, zvolenými zastupovat občany z jejich volebního obvodu), která je volenou institucí na dobu maximálně pěti let od vypsání posledních voleb, a Senátem (horní komora složená ze 105 senátorů jmenovaných generálním guvernérem, kteří zastupují regiony země), který je nevolenou institucí, jejíž role je pouze okrajová. Kanada je federálním státem, odpovědnost za výkon státní moci je tedy rozdělena mezi federální, deset provinčních a tři teritoriální vlády (a další orgány moci). Výkonná moc je formálně svěřena monarchovi, jejímž jménem ji ale vykonává generální guvernér, který jedná dle návrhu předsedy vlády a vládního kabinetu. Soudní moc je ve svých kompetencích a působnosti rozdělena mezi instituce federální a provinční. Nejvyšší soudní instancí v zemi je Nejvyšší soud Kanady. Skládá se z předsedy a dalších osmi soudců, které vybírá předseda vlády. Funkční období je omezeno pětasedmdesátým rokem života soudce. 

Současná vláda Liberální strany vedená předsedou vlády Justinem Trudeau si zajistila druhé volební vítězství v řadě ve federálních volbách v říjnu 2019, ztratila však parlamentní většinu. Dne 20. září 2021 se pak konaly předčasné parlamentní volby, které premiér Trudeau vyhlásil s cílem získat parlamentní většinu. Vládnoucí Liberální strana sice volby vyhrála, většinu v parlamentu se jí ale získat opět nepodařilo. Justin Trudeau se tak již potřetí po sobě ujal sestavením kanadské vlády. Výsledky voleb více méně odráží náladu a spokojenost obyvatelstva s tím, jak se vláda vypořádala s pandemií COVID-19. Další vývoj pak bude záležet na naplnění předvolebních plánů na podporu ekonomiky a také dopadu rostoucí inflace na ekonomický růst a životní úroveň obyvatel. Následující federální parlamentní volby by se měly konat 20. října 2025.

Vláda má 39 ministrů/ministryň, vč. předsedy vlády. Funkci generálního guvernéra zastává od 26. července roku 2021 Mary May Simon, která je první zástupkyní původních obyvatel v této funkci. Složení vládního kabinetu je k dispozici zde.

1.2. Zahraniční politika země

Nejdůležitějším partnerem Kanady zůstávají Spojené státy, a to i přes zatěžkávací zkoušku, kterým partnerství prošlo během úřadování prezidenta Trumpa. S novým prezidentem Joe Bidenem přišla očekávaná změna politického stylu, země se začaly soustředit na společné cíle a priority včetně dokončení boje proti COVID-19, přijetí důrazných opatření v oblasti klimatu a budování hospodářského oživení. Přestože existují oblasti, které obě země rozdělují (např. zrušení výstavby kanadského ropovodu Keystone XL, daňová podpora amerických eletrický vozidel, zvýšení cla na kanadské měkké dřevo či porušení obchodních závazků Kanady v oblasti dovozu méčných výrobků), historie vztahů, geografická blízkost a především vzájemná provázanost obou zemí hovoří naprosto jasně ve prospěch pokračování jejich nadstandardního partnerství.

Důležitou je v této souvislosti nová obchodní dohoda mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem CUSMA (USMCA), která po dlouhých vyjednáváních nahradila dosavadní Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA). Prospěšnost nové dohody, jejíž vyjednávání začalo již v r. 2017, byla mnohými kanadskými experty zpochybňována, a to především s ohledem na možný negativní dopad na automobilový či mlékárenský průmysl. Do Spojených států nicméně směřuje více než 75 % kanadského vývozu a udržení si preferenčního přístupu na tento trh bylo pro Kanadu naprosto zásadní. 

Strategickým partnerem Kanady je samozřejmě EU, která byla v roce 2021 jejím druhým největším obchodním partnerem. S EU má Kanada silné dvoustranné vztahy napříč širokým spektrem politické, zahraniční a bezpečnostní politiky. V roce 2017 bylo zahájeno prozatímní provádění Smlouvy o strategickém partnerství mezi Kanadou a EU, které stanovilo rámec pro jejich politické vztahy. 

Důležitým obchodním partnerem Kanady je nadále Čína, třetí největší obchodní partner Kanady, a to i přes dlouhotrvající diplomatické rozepře související především se zadržením dvou kanadských občanů v Číně, jejichž zatčení v roce 2018 bylo vnímáno jako odveta za v Kanadě zadržovanou finanční ředitelku společnosti Huawei Technologies Meng Wan-čou. Přestože byli oba Kanaďané v září 2021 propuštěni, celý případ kanadsko-čínskou relaci výrazně ochladil. Telefonát ministrů zahraničních věcí z dubna 2022, první od roku 2020, pak sice může představovat, minimálně z kanadské strany, snahu o obnovení kontaktu s Čínou, ale pouze v některých oblastech, jako je změna klimatu, ochrana životního prostředí a reakce na pandemie. 

Mezinárodní obchod a role vývozu má pro Kanadu zásadní roli, export je ekvivalentem více než poloviny kanadského HPD. Kanadské společnosti proto hodlají lépe využít přístup na trh, který jim garantují dohody o volném obchodu s Evropou, Japonskem, Austrálií, Vietnamem, Jižní Koreou, Chile apod. Pilířem zahraniční ekonomické politiky Kanady, kromě udržování silných vazeb na USA, tak nadále bude strategie diverzifikace a cílení na další trhy. Kanaďané citlivě vnímají, že těžiště mezinárodní ekonomiky se přesouvá do Asie. V této souvislosti se Kanada dne 16. listopadu 2021 dohodla s ASEAN, sdružením národů jihovýchodní Asie, na pokračování v jednáních o dohodě o volném obchodu. Současně zaznívá z řad odborníků názor, že by se Kanada měla vrátit k většímu angažmá v Africe, kde se nachází nejrychleji rostoucí populace na světě. V posledních letech byly sice kanadské aktivity v Africe výrazně utlumeny, ale i relativně skromné investice ve formě prohlubování diplomatických vztahů by mohly v dlouhodobém časovém horizontu přinést významné plody. Ambicí pro Kanadu by mohlo být i uzavření dohody o volném obchodu s Africkou unií.

1.3. Obyvatelstvo

K 1. lednu 2022 se počet obyvatel země odhadoval na 38,4 mil. lidí. Počet obyvatel se každoročně zvyšuje především díky vysoké imigraci. Kanada je totiž světovým lídrem v oblasti řízené imigrace, která od roku 2016 představovala více než tři čtvrtiny celkového růstu populace a v roce 2019 dosáhla dokonce výše 85,7 %. Kvůli cestovním omezením v souvislosti se šířením COVID-19 se v roce 2020 počet přistěhovalců významně snížil, vláda si však dala za cíl přivést do země do roku 2023 více než 1 mil. nových obyvatel (např. v druhém čtvrtletí 2021 se počet přistěhovalců meziročně zvýšil trojnásobně). Hustota obyvatel je 4 na 1 km2, což Kanadu řadí mezi země s vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva na světě.

Většina populace žije v jižní části Kanady při hranicích s USA, kde leží i nejlidnatější kanadská města Toronto s 3 mil. obyvatel (6,3 mil. s aglomeraci), Montreal s 1,7 mil. obyvatel (s aglomeraci 4,2 mil.) a Vancouver s 675 tis. (s aglomeraci 2,6 mil.). Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 25,1 mil., tj. 66 % celkového počtu obyvatel. Průměrná délka života v roce 2020 činila 80 let (80 u mužů a 84 u žen). 

Trvalý nárůst přistěhovalectví ve spojení s konstantně nízkou mírou porodnosti vede k rychlé diverzifikaci kanadské populace. Na základě sčítání lidu v r. 2016 (výsledky sčítání lidu z roku 2021 budou k dispozici až v průběhu roku 2022) se k jinému než kanadskému původu hlásilo na 250 etnických skupin. Většina se však stále hlásí ke kanadskému, britskému/skotskému a francouzskému původu. Národnostní složení je následující: Kanaďané 32 %, Angličané 18 %, Skotové 14 %, Francouzi 13,5 %, Irové 13 %, Němci 9,5 %, Číňané 5 %, Italové 4,5 % a původní obyvatelstvo 9 % (pozn.: čtyři z deseti se hlásí k více než jednomu původu). K českému původu se hlásí v Kanadě kolem 150 tis. osob. Co se týče náboženského složení, 67,3 % Kanaďanů se hlásí ke křesťanství, 3,2 % k islámu, 1,5 % k hinduismu, 1,4 % k sikhismu, 1,1 % k buddhismu, 1,0 % k judaismu a bez vyznání je 24 % obyvatelstva.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Tempo růstu kanadské ekonomiky od roku 2017 klesalo a před příchodem koronavirové pandemie se blížilo nule. V roce 2020 se kanadská ekonomika díky krizi propadla o 5,2 % a nezaměstnanost stoupla meziročně o 9,6 p. b. Ekonomika aktuálně zaznamenává oživení, v roce 2021 Kanada rostla o 4,6 %, zejména díky vládní podpoře a trhu s nemovitostmi, a v roce 2022 se očekává růst o 3,8 %. Výše nezaměstnanosti by se pak měla vrátit na předpandemickou úroveň. Navzdory signálům o oživení ekonomiky Kanada čelí vysoké inflaci, která se v roce 2021 meziročně zvýšila na 3,3 % a na začátku roku 2022 vystoupala až na rekordní úroveň 6,7 %. Další růst ekonomiky může být pak vedle rostoucí inflace ovlivněn nerovnoměrným oživením v rámci odvětví a souvisejícím nedostatkem pracovních sil v nejvíce postižených službách. Cestu k dlouhodobému růstu může představovat vládní plán na obnovu země, jehož cílem je vybudování zelenější, inovativnější a konkurenceschopnější kanadské ekonomiky. 

Území Kanady se administrativně člení na deset provincií a tři teritoria. V současné době lze rozlišit dvě hlavní nesourodé ekonomické oblasti. Ve východní části země, v níž žije přibližně 70 % kanadského obyvatelstva, dominuje spotřebitelský průmysl a sektor služeb. Významná je tu především oblast Toronta a okolí v provincii Ontario se silným automobilovým průmyslem. Provincie Québec je pověstná rozvinutým leteckým a vesmírným průmyslem. V západní části země  se nachází silná zemědělská a surovinová základna, včetně těžebního průmyslu. V Albertě a Saskatchewanu jde o těžbu ropy a zemního plynu a dalších surovin, nejzápadnější provincie Britská Kolumbie je známá dřevařským průmyslem, těží i další suroviny, především kovy. Centrum služeb a logistiky je Vancouver. Západní Kanada však představuje také prostředí perspektivní pro export a rozvoj nových odvětví. Oblast kanadských prérií zůstává zároveň silným agrárním centrem.

Kanada vyváží především průmyslové výrobky (automobily, lehké užitkové vozy, aerospace), spotřebitelské zboží a komodity (ropu, která je největší vývozní položkou, zlato, dřevo), importuje pak strojní zařízení, dopravní prostředky či elektrické. stroje a zařízení. Hlavním obchodním partnerem jsou USA, kam směřují přibližně tři čtvrtiny kanadského vývozu.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 1,9-5,34,63,83,3
HDP/obyv. (USD/PPP) 52 070,1046 371,2049 640,0053 220,0055 920,0
Inflace (%) 20,83,33,82,3
Nezaměstnanost (%) 5,89,67,465,8
Export zboží (mld. USD) 450,8378,1494,4509,6513,6
Import zboží (mld. USD) 462,4406,7487,8504,6509,4
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -11,6-29,76,75,14,3
Průmyslová produkce (% změna) -0,3-8,65,12,62,8
Populace (mil.) 37,437,738,138,438,7
Konkurenceschopnost 13/63VIII.6314/64N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -9,5
Veřejný dluh (% HDP) 111,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) 5,8
Daně 2022
PO 15 %
FO 15-33 %
DPH 5 %

Od počátku pandemie se kanadská vláda soustředila na pomoc co nejvyššímu počtu firem i zaměstnanců, což zajistilo rychlé a silné oživení kanadské ekonomiky. V uplynulém fiskálním roce hospodařila kanadská vláda se schodkem přibližně 114 mld. CAD, během prvního roku pandemie dokonce se schodkem 354 mld. CAD. Na další období se i díky pozitivnímu vývoji ekonomiky počítá s dalším snižováním deficitu.

Na začátku dubna 2022 byl předložen návrh nového federálního rozpočtu Kanady na fiskální rok 2022-2023. Federální rozpočet si klade za cíl snížit schodek na 53 mld. dolarů (2% HDP) a přispět tak společně s provinciemi k postupnému snižování poměru veřejného dluhu k HDP. Díky hospodářskému oživení, vysokým cenám komodit a postupnému ukončení pandemických opatření byly příjmy v roce 2021 nad očekávaní vyšší, doprovázeny nižšími výdaji spojenými s pandemií. Návrh nového rozpočtu naplňuje závazek liberální vlády udržet federální dluh pod 50 % HDP, kdy se počítá s jeho snížením ze současných 46,5 % na 41,5 % ve fiskálním roce 2026-2027. Výzvou k dosažení těchto cílů však mohou být rostoucí náklady na obsluhu veřejného dluhu či normalizace hospodářského růstu. Klesající federální deficit v kombinaci s vyššími příjmy provincií má snížit podíl hrubého konsolidovaného dluhu veřejných financí k HDP ze 111,6 % v roce 2021 na 107,7 % v roce 2022.

Kanadský export v roce 2021 vzrostl meziročně o 20 % na 637 mld. CAD, čímž o 7 % překonal i předpandemický rok 2019, import meziročně vzrostl o 12 % na 631 mld. CAD. Přebytek obchodní bilance tak za rok 2021 činil 6,6 mld. CAD (5,8 mld. USD), což je první podobný přebytek od roku 2014 a největší od roku 2008.




2.3. Bankovní systém

Kanadský bankovní systém je považován za jeden z nejbezpečnějších na světě. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je centrální banka Bank of Canada (BoC). Regulace a dohled nad finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. Mimo centrální banku tak sektor regulují Department of Finance, Office of the Superintendent of Financial Institutions a Financial Consumer Agency of Canada.

V Kanadě působí 82 bank včetně 35 domácích bank a poboček a dceřiných poboček zahraničních bank. Kromě toho v Kanadě existují svěřenecké společnosti (trust company), úvěrové společnosti, družstevní úvěrové asociace, družstevní maloobchodní asociace a pojišťovny. Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 10 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí. Tyto banky jsou velmi diverzifikované jak na domácím trhu, tak v zahraničí, a jsou aktivní v řadě zemí. Zbývajících 10 % kanadských bankovních aktiv drží menší instituce, jako hypoteční, úvěrové nebo komerční realitní společnosti. Mezi tzv. „Big Five Banks“ představující pět největších bank v Kanadě, patří podle tržní kapitalizace Toronto-Dominion Bank Group (TD – nejvyšší aktiva, vyhodnocena jako nejbezpečnější banka v Severní Americe), Royal Bank of Canada (RBC – největší tržní podíl s největším počtem poboček), Bank of Nova Scotia (třetí největší banka se zastoupením v 55 zemích světa), Bank of Montreal (BMO – čtvrtá největší a zároveň nejstarší kanadská banka) a Canadian Imperial Bank of Commerce (CIBC). Největší zahraniční bankou je HSBC Bank Canada, která v Kanadě působí jako stoprocentní dceřiná společnost britského finančního giganta HSBC Holdings plc.

Oficiální úrokovou sazbou je tzv. jednodenní sazba (overnight rate), která je stanovena radou guvernérů Bank of Canada. S cílem omezit rychlý růst inflace byla na jaře 2022 zvýšena o 0,75 procentního bodu na 1 %.

2.4. Daňový systém

Kanadský daňový systém je považován za poměrně komplikovaný, nicméně stabilní. Daňové zákony jsou spravovány jak federální, tak provinčními vládami. Výběr daní je však řízen federální vládou prostřednictvím Canada Revenue Agency (CRA). Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu FO (Federal Income Tax), progresivní daň, sazba 15-33 % (27,6 % pro rezidenty provincie Québec); kvůli rostoucí inflaci byla zvýšena daňová pásma pro jednotlivé sazby
  • Důchodové pojištění (Canada Pension Plan)
  • Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance – EI)
  • Daně z příjmu PO (Federal Corporation Tax), sazba 15 % 
  • Daň ze zboží a služeb – ekvivalent DPH (Goods and Services Tax – GST), sazba 5 %
  • Spotřební daň (Federal Excise Tax), vybírány u alkoholických nápojů, tabáku či ropných produktů (včetně benzínu)
  • Daň z kapitálových příjmů (Capital Gains Tax)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu FO (Income Tax), progresivní daň, sazba 11,5-21 %
  • Daň z příjmu PO (Corporation Tax), sazba 8-16 %
  • Prodejní daň ze zboží a služeb – ekvivalent DPH (Provincial Sales Tax – PST), sazba 0-9,975 % (často spojena s GST do jedné daně)
  • Daň z těžby surovin (Royalties)  
  • Spotřební daň (Excise Tax) u benzínů

Municipální daně zahrnují:      

  • Daň z podnikání  
  • Daň z nemovitosti

Pozn.: Kompletní přehled daňových sazeb lze nalézt na stránkách Kanadského daňového úřadu (Canada Revenue Agency). V roce 2020 bylo představeno mnoho daňových úlev pro podnikatele a soukromé osoby k ulehčení následků pandemie COVID-19. Dle rozpočtu na období 2021 – 2022 se stále počítá se zavedením 3 % daně z digitálních služeb u firem s příjmy nad 750 mil. EUR (její implementace je však stálev procesu), přepychové daně z automobilů vyšší třídy, lodí a osobních letadel mezi 10 –  20 % (již byl zveřejněn návrh zákona, platit má od září 2022) či zdaněním neobsazených domů v cizím vlastnictví jednoprocentní daní. Návrh nového rozpočtu na období 2022 – 2023 pak navrhuje trvale zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob o 1,5 procentního bodu na zdanitelný příjem bankovních a životních pojišťovacích skupin nad 100 mil. CAD, takže celková federální sazba daně z příjmů právnických osob nad touto hranicí příjmů se zvýší z 15 % na 16,5 %. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Kanada je významným obchodním partnerem EU a aktuálně se řadí mezi jejích dvanáct nejvýznamnějších exportních destinací, zatímco EU je druhým největším obchodním partnerem Kanady. Kanada si uvědomuje potřebu diverzifikace svého obchodu a propaguje výhody obchodní dohody CETA a její roli pro oživení ekonomiky. Vzájemný obchod se zbožím se díky pandemii meziročně propadl o 11,4 % do roku 2020, avšak rok 2021 již znamenal oživení a oproti předpandemickému roku 2019 byl vzájemný obrat dokonce o 2 % vyšší. Tento výsledek byl tažen především kanadským exportem do EU, vývoz z EU byl sice nižší než v roce 2019, ale o pouhá 3 %.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 32 197,3035 214,4038 323,5033 493,9037 244,00
Import do EU (mil. EUR) 18 173,4019 658,5020 996,6020 444,9023 452,50
Saldo s EU (mil. EUR) -14 023,8-15 555,9-17 326,9-13 048,9-13 791,6

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní bilance Kanady s ČR zaznamenala v roce 2021 oživení a vzrostla oproti roku 2019 o 11 %. Struktura vzájemného obchodu však zůstává téměř neměnná. V roce 2021 byly největšími vývozními položkami pneumatiky, materiály pro stavbu železničních tratí, části motorových vozidel, zařízení pro automatizované zpracování dat, proudové motory či syntetický kaučuk. Naopak z Kanady se nejvíce dováželo uhlí, hliník, letadla či léky. Česká republika se v roce 2021 poprvé potýkala s deficitem obchodu zbožím s Kanadou v hodnotě 2,4 mld. Kč, a to především díky značnému nárůstu dovozu na straně Kanady, dovoz léků vzrostl meziročně o 63 % oproti roku 2019 a o 51 % oproti roku 2020.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 6,27,87,76,27,8
Import do ČR (mld. CZK) 7,18,59,26,610,2
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,90,71,50,42,4

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Kanada je otevřená ekonomika s rozsáhlou sítí dohod. Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kanady jsou Spojené státy s cca 75 % kanadského exportu a 62 % importu. Po EU je na třetím místě kanadského zahraničního obchodu Čína. Obchod se třetími zeměmi je vyvážený, záporné saldo je pouze ve výši 1 % obratu. 


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 328 355,7349 215,1343 207,5297 402,6394 828,0
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 358 424,2379 069,7372 325,6335 691,5404 118,8
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -30 068,5-29 854,6-29 118,1-38 288,9-9 290,7

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Kanadská vláda aktivně láká přímé zahraniční investice, v posledních deseti letech rostla výše PZI do Kanady v průměru meziročně o 8,1 %. V roce 2021 dosáhl objem přímých zahraničních zahraničních investic výši 74,8 mld. CAD (přes 1,3 bilionů CZK), což je rekordní výše za posledních 15 let. Největším zdrojem PZI byly reinvestované zisky firem, v rámci sektorů pak investice směřovaly nejvíce do výroby ve výši 19,3 mld. CAD, na druhém místě s energetikou a těžebním sektorem ve výši 16,2 mld. CAD. Hlavní investice plynou z USA, Nizozemska a Velké Británie. Nizozemsko je přitom největším investorem z EU v Kanadě. Kanadská vláda usiluje o diverzifikaci investic, zdůrazňuje zaměření na inovativní oblasti a R&D, což podporuje také skrze pobídky a programy podpory, s nimiž je možno seznámit se na stránkách Invest in Canada. Tato agentura byla zřízena v roce 2018 s cílem dále podpořit příliv PZI a snižovat překážky vstupu na trh. Investiční prostředí Kanady je relativně příznivé a otevřené, dosavadní restrikce například v leteckém sektoru se Kanada snaží odbourávat. Hlavní překážky PZI jsou dle WTO dobře shrnuty v Trade PolicyReview z roku 2019.

České investice se nepodílí na kanadských PZO významnou měrou, v roce 2020 dosáhla výše 43 milionů CAD, což činí pouhých 0,008 % zahraničních investic do Kanady. Významné jsou však jednotlivé projekty, za zmínku stojí především akvizice kanadské pobočky Colt ze strany České zbrojovky, dále pak jsou v Kanadě investory firmy Draslovka, Precision Record Pressing, Control System, Lama Energy Group, Keboola, Brens North America, mcePharma, Berndorf Bäderbau, Stainless Steel Pool & Spa. Byly také otevřeny pobočky společností Linet, AgroEcoPower, Principal North America.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU je strategickým partnerem Kanady sdílející společné hodnoty a dlouhou historii úzké spolupráce. Vztah s EU je nejstarší formální vztah, který EU má s jakoukoli průmyslově vyspělou zemí, sahající až do roku 1959.

V roce 2017 vstoupila v prozatímní platnost Smlouva o strategickém partnerství (Strategic Partnership Agreement – SPA), která ustanovuje rámec pro bilaterální vztahy mezi Kanadou a EU ve strategických oblastech společného zájmu. Mezi oblasti spolupráce patří klima, bezpečnost a zahraniční politika. Česká republika dohodu ratifikovala v srpnu 2017.  

Ve stejném roce jako SPA uzavřely Kanada a EU Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (Comprehensive Economic and Trade Agreement – CETA). CETA je v současnosti v prozatímním provádění a v plnou platnost vstoupí až po ratifikaci všemi členskými státy EU. Česká republika ratifikovala dohodu v říjnu roku 2017. CETA je jednou z nejambicióznějších kanadských obchodních dohod, díky které bylo okamžité odstraněno 98 % cel, byl otevřen sektor služeb, přístup k veřejným zakázkám, a to i na provinční a městské úrovni, a znamená také lepší podmínky pro pracovní mobilitu.

Smlouvy s ČR

V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami mezi ČR a Kanadou, kromě výše uvedené obchodní dohody, dohoda o zamezení dvojího zdanění a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z roku 2002 obecně omezuje právo smluvního státu vyžadovat v určitých případech platbu daně od subjektu, který v tom samém státě podléhá zdanění podle jeho vnitrostátních daňových zákonů. Dohoda o podpoře a ochraně investic z roku 2012 podporuje a usnadňuje investování na území smluvních stran investorům z těchto zemí. Země uzavřely také Smlouvu o sociálním zabezpečení, jež upravuje především důchodová práva migrujících osob.

Pozn.: Kompletní přehled smluv mezi ČR a Kanadou je k nalezení zde.

3.4. Rozvojová spolupráce

Poskytování zahraniční rozvojové pomoci je důležitou součástí kanadské zahraniční politiky. Příslušný zákon Official Development Assistance Accountability Act (aktuální z roku 2008) upravující poskytování rozvojové pomoci vyžaduje, aby pomoc přispívala ke snižování chudoby a byla v souladu se zásadami účinnosti pomoci a kanadskými hodnotami. Agendu rozvojové pomoci zajišťuje Global Affairs Canada. Výdaje Kanady na mezinárodní pomoc vzrostly v roce 2021 o 27,0 % na 8,4 mld. CAD, oproti 6,6 mld. CAD v roce 2020. Mezinárodní pomoc představuje přibližně 1,6 % výdajů federálního rozpočtu na rok 2021 – což je výrazně více než 1,0 % rozpočtových výdajů v minulých letech v roce 2020. Bližší informace k rozvojové pomoci Kanady v roce 2021 lze najít zde.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Rostoucí kanadská populace, zrychlující se digitalizace, nové trendy v rámci boje proti změně klimatu včetně rozvoje těžby kritických nerostných surovin přinášejí mnohé příležitosti i pro české firmy.

▶ Automobilový sektor

Automobilový sektor je jedním z klíčových kanadských sektorů, tvoří zhruba 12 % HDP a kromě tradiční výroby je čím dál větší důraz kladen na související inovace. Federální vláda v rámci prosazování cílů udržitelnosti podporuje především elektromobilitu a autonomní řízení, usiluje o vůdčí postavení v oblasti výroby baterií. Do roku 2035 je stanoven vládní cíl nulových emisí pro lehké a osobní nákladní, stát v současnosti masivně investuje do sítě dobíjecích stanic pro elektromobily a do vodíkových stanic.

▶ Civilní letecký průmysl

Kanada je 5. největším leteckým trhem světa a letecký průmysl je jedním z kanadských strategických odvětví, které však bylo významně zasaženo pandemickými restrikcemi. O to větší jsou ale snahy o jeho podporu a nalezení nových příležitostí pro jeho obnovu. Vládní i soukromé investice plynou do podpory výzkumu a vývoje nových technologií, a to především v oblasti digitálních technologií či uhlíkově neutrálního letectví. Kanada se chce soustředit také na vývoj bezpilotních leteckých systémů a kosmických technologií.

▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Důlní a těžební průmysl je nadále jedním z klíčových odvětví kanadské ekonomiky, jelikož země je 4. největším producentem ropy, 5. největším producentem zemního plynu a 2. největším producentem uranu, dále pak významným producentem rud a má klíčové zásoby vzácných zemin. Další rozvoj těžebních projektů nadále skýtá příležitosti pro české dodavatele důlních a těžebních technologií. Dalšími zásadními trendy, které nabízí pro české společnosti zajímavé příležitosti, jsou rozvoj těžby kritických nerostných surovin (kanadská vláda má v této oblasti velké ambice, které se budou v dalším období rozvíjet), udržitelnost (řešení pro zachytávání uhlíku, dekontaminaci, udržitelnost elektrických sítí dolů, vodíková ekonomika) a digitalizace (AI, cloud computing, datová analýza).

▶ ICT

ICT je v Kanadě konstantně rostoucím oborem, který významně přispívá k růstu kanadského HDP cca 6 procenty a který zároveň nezaznamenal významný pokles během pandemie. Mnohé příležitosti pro české firmy vyplývají ze zrychlující se digitalizace a virtualizace podnikání i společnosti, které se projevují v digitalizačních aspektech i v tradičních odvětvích jako zemědělství, zdravotnictví, bankovnictví či dopravě. Kanada klade rostoucí důraz podpořený vládními i soukromými investicemi do oborů spojených s umělou inteligencí a informačních technologií souvisejících s robotikou a vyspělou výrobou, což dokládají například superklastry pro umělou inteligenci (ScaleAI) a pokročilou výrobu (Next Generation Manufacturing).

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Kanadské zdravotnictví dlouhodobě reaguje na stárnutí kanadské populace a výzvu chronických onemocnění, kanadský trh zdravotnických přístrojů je osmý největší na světě a kanadský farmaceutický sektor je na devátém místě. Pandemie COVID-19 však ukázala slabiny sektoru a nutnost dalšího financování zejména farmaceutického výzkumu, Kanada usiluje o výrobu vakcín proti COVID-19 na domácím trhu. Pandemie zároveň přinesla rozsáhlé využití vzdálené péče a telemedicíny a koresponduje s vládní podporou digitalizace zdravotnictví, využití dat a přesného zdravotnictví, příležitosti pro české společnosti posílily také ve využití nanotechnologií a v oblasti zdravotnických prostředků.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství již nyní představuje zhruba 7,4 % kanadského HDP a s rostoucí populací Kanady se bude dále zvyšovat také poptávka po zemědělských produktech i technice. V souvislosti s důrazem na udržitelnost a zdravý životní styl se rozšiřují příležitosti i v oblastech jako plant-based produkty. Existuje zájem také o nové technologie (drony, smart agriculture) či výzkumnou a vědeckou spolupráci, Kanada se také významně soustředí například na výzkum rostlinných bílkovin a založila proteinový superklastr. Koronavirová pandemie zároveň podrobila dodavatelské řetězce zatěžkávací zkoušce, což nutí některé jejich články k větší diverzifikaci dodavatelů a přeorientováním i na evropský trh a jeho subjekty.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1 Úvod
4.2 Oslovení
4.3 Obchodní schůzka
4.4 Komunikace
4.5 Doporučení
4.6 Státní svátky


4.1. Úvod

Kanaďané jsou na jednání většinou velmi dobře připraveni, vědí, co očekávají a jaké informace požadují. Je proto nezbytné být na jednání dobře připraveni. Kanaďané jsou velmi zdvořilí, agresivní styl jednání nemá v kanadské obchodní kultuře místo.

V Kanadě se víceméně automaticky očekává, že budete hovořit anglicky. V případě frankofonní provincie Québec je francouzština výhodou, ale většinou není nezbytná.

4.2. Oslovení

Je běžné oslovovat partnery křestním jménem, a to i v psané komunikaci (byť oslovení příjmením, spolu s využitím Mr. či Ms. se také používá), spolu s neformálním pozdravem „Hi“ či „Hello“. Výjimkou je provincie Québec, kde je běžné francouzské vykání „vous“. Na rozdíl od Spojených států se spíše nehodí používat oslovení „Dear“, které je vnímáno jako soukromé intimnější oslovení. Podobně „Sir“ nebo „Madam“ je vnímáno jako archaické.

4.3. Obchodní schůzka

Schůzka většinou probíhá v kanceláři partnera. Nejvhodnějšími dny pro jednání jsou úterý – čtvrtek, ideálně mezi desátou a třetí, přičemž to stejné platí pro telefonáty (což vzhledem k časovému posunu redukuje možnosti plánování na zhruba dvě až tři hodiny denně). Důležitá a ceněná je dochvilnost. V případě očekávané méně formální schůzky je také možné se domluvit na pracovní snídani či kávu. Pracovní obědy nejsou běžné, mohou se zorganizovat s dlouhodobými a neformálními obchodními partnery. Pracovní večeře, s výjimkou větších společenských a obchodních akcí (veletrhy, mise apod.) prakticky neexistují – Kanaďané si cení svého soukromí a volných večerů.

Agenda jednání je, u komplexnějších jednání, většinou domluvena předem. Jednání je většinou neformální, ale zároveň velmi zdvořilé. Běžný je kratší small talk, doporučujeme například cestovatelská témata vztahující se k Praze či Evropě a věci typické pro ČR – kultura, hokej, jídlo. Vizitky je potřeba mít anglické, v případě jednání v Québecu je vhodné mít francouzské či dvojjazyčné anglicko-francouzské. Na vizitkách se většinou neuvádí akademické tituly, ale pozice. Je běžné mít na vizitce uvedené mobilní číslo. Dárky se při obchodní schůzce nevyměňují, respektive jen velmi výjimečně.

Pracovní doba v Kanadě je podobná české, se začátkem i koncem o něco později. Schůzky před devátou hodinou jsem velmi výjimečné. Poslední schůzka by měla být plánovaná na třetí odpoledne. V době svátků Kanaďané nepracují, v případě, že svátek vychází na víkend, přenáší se volný den vždy na následující pondělí. Pozor, některé svátky se liší podle jednotlivých provincií.

Kanadské společnosti chtějí jasně vědět, k čemu jednání slouží a kam má vést. Je třeba na něj být připraven, včetně detailních dotazů – pokud odpověď neznáte, je lepší to přiznat a přislíbit informace, než se uchýlit k vyhýbavé odpovědi. V Kanadě je také poměrně běžné používat, zvláště v úvodním rozhovoru, fráze a obraty, které relativizují budoucí závazky a nevytvářejí dojem toho, že po možném budoucím partnerovi chcete okamžitou aktivitu a podepsání smlouvy. Pokud začnete hovor s vymezením vašich očekávání a požadavků po druhé straně, bude těžké Kanaďany přesvědčit. Není nutné zbytečně tajit, čeho chcete dosáhnout, jde spíše o vhodný způsob podání.

Kanaďané jsou většinou na jednání velmi dobře připraveni, vědí, co očekávají a jaké informace požadují. Za všech okolností jsou velmi zdvořilí a nevnímají jednání jako konflikt, kterému se snaží spíše vyhnout. Nejde o to, že by byli slabí vyjednávači, ale o styl komunikace. Agresivní styl jednání nemá v kanadské obchodní kultuře žádné místo.

Kanada je dvojjazyčnou zemí a je třeba na to v případě, kdy máte zájmy i v Québecu, být připraven a adekvátně reagovat. Pozor, ke Québecu je třeba přistupovat v první řadě jako ke Québecu, a ne jako ke Kanadě. Provinční identita je obecně velmi silná a ve frankofonní Kanadě to platí dvojnásob, včetně ocenění komunikace ve francouzštině, v případě psaných materiálů je to téměř nezbytnost. Zbytek země je dominantně anglický, čemuž odpovídá i pragmatická obchodní kultura. V hovoru ale nezmiňujte, že máte o Kanadě podobné představy jako o Spojených státech – mohlo by to být vnímáno jako urážlivé.

Kanaďané jsou dochvilní a očekávají totéž. Pokud máte z nějakých důvodů zpoždění, je dobré dát vědět, telefonicky nebo emailem. Jednání bývají jasná, k věci, s možností neformální konverzace před nebo po jednání. V případě dotazů či navazující komunikace Kanaďané většinou čekají odpověď do 24 hodin. Kanaďané jsou neformální, přátelští a zároveň velmi zdvořilí. Emoce během jednání příliš nevyjadřují (kromě vtipu), ani je neočekávají, zvláště ne emoce v podobě zvýšeného hlasu či nátlaku. Ty jsou víceméně považovány za nepřijatelné.

Během obchodních jednání je alkohol tabu. V případě večerních neformálních jednání je samozřejmě běžnou součástí, ve střídmé podobě.

Kravata je spíše na ústupu, ale není chybou.

Kanaďané jednoznačně oddělují pracovní a soukromý život. Pozvání domů je možné očekávat maximálně u velmi dlouhodobého partnera, se kterým byste navázali přátelský vztah.

4.4. Komunikace

Víceméně automaticky se očekává, že budete hovořit anglicky. V případě Québecu je francouzština velmi oceněna, ale není nezbytná, byť aspoň několik zdvořilostních frází potěší. Pokud nehovoříte anglicky, doporučujeme si najít partnera, který bude schopen anglicky jednat a prezentovat. Je třeba se vyvarovat poznámek mezi českými účastníky v češtině – to může být vnímáno jako velmi nezdvořilé.

Angličtinou se mluví prakticky všude, i v naprosté většině Québecu se lze domluvit. Francouzština je kromě Québecu rozšířena jen velmi málo.

Je rozhodně lepší se na začátku vyhnout vtipům (zvláště typickému českému sarkastickému humoru), neboť Kanaďané mají poměrně silný smysl pro politickou korektnost. Cení si Kanady, respektu k druhým, tolerance, nemají rádi výhrady vůči své vlastní vládě (alespoň navenek). Dávají přednost dlouhodobému budování vztahů, zároveň ale může trvat dlouho, než se obchodní partnerství naváže.

Může se stát, že je obtížné po prvním kontaktu pokročit dále, i proto, že Kanaďané díky své zdvořilosti neradi přímo odmítají spolupráci. Osobní jednání je v dlouhodobém horizontu nezbytné, pokud nejde o jednorázovou dodávku či dodávky v menší hodnotě. Email či telefon, případně aplikace typu Skype, MS Teams či Zoom jsou alternativou, úřady často používají Webex. V Evropě populární WhatsApp je v Severní Americe rozšířen méně.

4.5. Doporučení

V případě cesty do Kanady buďte dobře připraveni, mějte předem jasně vytipované partnery, kterým budete schopni prezentovat, jaké výhody pro ně spolupráce s vámi bude mít a proč by se vám měli věnovat. Pokud vaše produkty či služby podléhají regulaci či certifikaci, buďte připraveni zodpovědět otázky, jakým způsobem očekáváte, že budou zajištěny, včetně toho, kdo ponese finanční náklady. Buďte připraveni na to, že znalosti České republiky a obecně Evropy jsou nižší, než na co jsme zvyklí. Počítejte také s tím, že Kanaďané mají vysokou míru averze vůči riziku a dotáhnout rozjednaný případ (zvláště první) do konce může trvat dlouho.

4.6. Státní svátky

Kanaďané mají částečně podobné svátky jako v ČR, Nový rok, Velikonoce, Vánoce a k tomu své specifické svátky, které se často liší dle  provincie. Pokud svátek vychází na víkend, volný den se přesouvá na další pondělí.   

Státní svátky:  

  • New Year -1. ledna
  • Good Friday – Velký pátek 
  • Easter Monday – Velikonoční pondělí  
  • Victoria Day – poslední pondělí předcházející 25. květnu 
  • Saint-Jean-Baptiste Day – 24. června (pouze Québec)  
  • Canada Day – 1. července l Civic Holiday – první srpnové pondělí 
  • Labour Day – první zářijové pondělí  
  • Thanksgiving Day – druhé říjnové pondělí  
  • Remembrance Day – 11. listopadu 
  • Christmas Day – 25. prosince 
  • Boxing Day – 26. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Distribuce a prodej

Distribuční kanály musí zohlednit náročné geografické a logistické podmínky země a koncentraci zákazníků ve velkých městských aglomeracích. Většina výrobků na cestě ke konečnému zákazníkovi prochází řetězcem: kanadský importér/ distributor (velkoobchod) – maloobchodní prodejce, přičemž  importér a distributor mohou být tentýž subjekt.

Celní systém a licence

Celní sazebník je sestaven na základě harmonizovaného systému klasifikace s členěním položek do desetimístného kódu (HS kódy). Clo a daně (ekvivalent DPH na federální úrovni) se platí z ceny zboží, nikoliv z pojištění a dopravy. Pro export z Evropské unie, potažmo ČR, platí podmínky CETA. Pro účely vyhledávání je prakticky velmi dobře použitelný CanadaTariff Finder, stejně jako je možné použít evropskou Access2Markets databázi.

Antidumpingová a vyrovnávací opatření vycházejí z úpravy WTO, v praxi jsou nicméně poměrně řídká. Kanada má liberální obchodní politiku, byť dovoz některého zboží je omezen a některé produkty se dovážet nesmí. Ve vybraných sektorech je dovoz omezen přísnějšími podmínkami či licencován, patří mezi ně například potraviny zvířecího a rostlinného původu, zbraně, munice a vojenský materiál, zdravotnické výrobky, a mnohé další.

Pokud jde o zboží, které má zvláštní vývozní či dovozní režimy, je upraveno speciálním zákonem a tzv. Import Control List. Dovozní licence spadající pod zákon „Export and Import Permits Act“ vydává Global Affairs Canada (Ministerstvo zahraničních věcí), např. licence pro dovoz výbušnin vydává Natural Resources Canada (Ministerstvo přírodních zdrojů). Vždy je možné kontaktovat české úřady v teritoriu či agenturu CzechTrade s žádostí o ověření podmínek vývozu do Kanady.

Standardy

Standardy a další technické požadavky upravují nároky na výrobky k prodeji na kanadském trhu, značení a balení zboží, apod. V některých sektorech mohou standardy představovat nezanedbatelnou a drahou překážku vstupu na trh, a je velmi důležité se o podmínkách předem informovat. V Kanadě jsou standardy v podstatě kvazi-soukromé – kanadská vládní organizace StandardsCouncil of Canada je hlavní orgán pro podporu standardizace, přičemž standardy pak rozvíjí tzv. Standards Development Organizations, z nichž patří mezi nejpoužívanější Canadian Standards Association (CSA) a UnderwritersLaboratories of Canada (ULC). K federálním standardům mohou navíc existovat odlišné provinční standardy (například ve stavebnictví). Některé standardy se uznávají přeshraničně, především se Spojenými státy, v případě Evropské unie je jich zatím poměrně málo, jakkoliv by díky CETA měly postupně přibývat, resp. by se mělo zejména rozšiřovat vzájemné uznávání posuzování shody. Standardy se vztahují na stroje a zařízení, dopravní prostředky,léčiva, potraviny, zdravotnické výrobky, elektrická zařízení, motory a další zboží.

Často je možné se v praxi setkat s omezeními pro potravinářské a zemědělské produkty, regulovanými Canada Food Inspection Agency, která nabízí možnost automatického vyhledávání pravidel (tzv. AIRS). Centrální systém na omezení napříč sektory nicméně neexistuje.

Se standardy jsou spojena i pravidla o spotřebním balení a značení zboží, která jsou v Kanadě, jako bilingvální zemi, spojena i s jazykovými pravidly. Veškeré údaje, které jsou povinné na balených výrobcích, musí být anglicky a francouzsky s výjimkou názvů výrobce a jejich adresy. V zájmu vývozce se však doporučuje uvádět dvojjazyčně i další doplňkové údaje. V provincii Québec musí být zboží a doprovodné dokumenty označeny francouzsky. Pokud jde o dovozní dokumenty, evropský vývozce by měl být registrovaný v systému REX. Kanadské úřady pak budou vyžadovat standardní dokumenty. Standardem je vyřízení přes kanadského brokera. Doporučuje se rozdělit na faktuře cenu zboží a dopravy/pojištění. Pokud jde o další důležité právní normy (v oblasti IPR, označování zboží, fytosanitární úpravě, hospodářské soutěži atd.), neliší se zcela zásadně od evropských standardů. Kromě již zmíněného jsou dvě další specifická sektorová omezení, státní monopol na dovoz alkoholu, který zajišťují provinciemi vlastněné společnosti, a tzv. supply-management system, kdy stát kontroluje produkci určitých zemědělských komodit (mléko, vejce atd.), za účelem podpory domácích farmářů a jejich ochraně proti dovozu (který je zatížen kvótami a clem).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přímý export

Přímá obsluha kanadského trhu je realizovatelná spíše u jednorázových či občasných zakázek nebo projektů na klíč, či některých specifických produktů, nicméně s ohledem na vzdálenost od Kanady, její velikost a časový posun s sebou tento způsob nese některé logistické překážky.

Zástupce či importér

Obchodní zástupce/importér je v podstatě nejjednodušší formou zastoupení v místě. Zástupce se může osvědčit zejména v případě dovozu zboží náročného na servis a distribuci. U výrobků náročných na prodej a servis (např. strojírenské zboží) je nutné mít kvalifikovaného importéra s dobrým zázemím (logistika, sklady). Kanaďané standardně očekávají servis a kontakt v místě. Importér zodpovídá za správné provedení výrobku a dodání či instalaci podle kanadských norem. Pro většinu konečných uživatelů hraje přitom při výběru produktu velkou roli cena, která v Kanadě a v USA ovlivňuje prodej více než v Evropě. Kanadským specifikem, výrazně odlišným od evropského, ale i amerického trhu, je standard placení zástupců nejen provizí, ale i paušální částkou. U některých komodit je přímo předepsaná forma dovozu prostřednictvím zástupce (např. alkohol). Při hledání vhodného zástupce (dovozce) je možné využít kanadské instituce, které mají ve svém programu pomoc potencionálním exportérům – např. na Canadian Association of Importers and Exporters. Asistenci při hledání obchodního partnera standardně může poskytnout zahraniční kancelář CzechTrade Calgary, stejně jako, podle specifik zboží, i zastupitelské úřady (Ottawa, Toronto). Vhodné partnery je také možné najít na mezinárodních veletrzích, nejen v Kanadě, ale i v Evropě či USA.

Založení společnosti

Zřízení společnosti v Kanadě s sebou nese vyšší náklady (založení, případně náklady na relokaci zaměstnance či místní zaměstnance), na druhou stranu umožňuje lépe a přímo kontrolovat fungování na trhu než zástupce. Založení společnosti (nejběžnější ekvivalent s.r.o.) je relativně jednoduchý a rychlý proces, nicméně nabízí množství různých variant, proto se často využívají místní právní kanceláře. Před registrací firmy v Kanadě je třeba rozhodnout, zda bude společnost od začátku působit na celém území Kanady (tzv. federální registrace) nebo pouze v rámci jedné provincie (ontarijská, quebecká firma – i tu je nicméně možné rozšířit). Specifikem je to, že některé provincie, včetně Ontaria, vyžadují, aby jedním ze statutárních ředitelů společnosti byla osoba s trvalým pobytem v provincii. Pokud se česká firma rozhodne registrovat společnost s působností pouze v jedné nebo několika kanadských provinciích, je třeba si uvědomit, že každá provincie má vlastní zákon pro založení/inkorporaci společností.

5.3. Marketing a komunikace

Kanadský trh má mnoho společných rysů s trhy ostatních vyspělých zemí, nicméně marketingu a komunikaci je přikládán větší důraz než v České republice a tomu je nezbytné věnovat odpovídající pozornost.

Jaký zvolit marketing

Pří přípravě ke vstupu na trh je třeba se z hlediska marketingu soustředit na tři poměrně standardní témata – spotřebitelský výzkum, správný branding a vyčlenění zdrojů. Výzkum spotřebitele je nezbytný, s ohledem na odlišné chování spotřebitelů, a je lepší připravit novou strategii, než pouze okopírovat postupy fungující v ČR. Pokud jde o branding, podobně jako v USA jsou image a příběh značky klíčové pro dlouhodobý úspěch. V neposlední řadě je třeba počítat s vynaložením dodatečných nákladů související s vytvářením upravené marketingové strategie (a náklady jako překlady).

Faktory ovlivňující marketingovou strategii

Kanadské spotřebitelské chování prochází transformací, zvětšuje se role emocí a tváří produktů, snižuje se loajalita k tradičním značkám, značky se často začínají identifikovat s nějakým souborem hodnot (etických, s vazbou na životní prostředí atd.). Zřetelně větší roli, než v Evropě, mají například osobní doporučení. Multikulturní charakter společnosti představuje řadu spotřebitelských preferencí (např. v módě), k tomu zhruba 8 mil. Kanaďanů mluví a komunikuje francouzsky, s čímž souvisí odlišné jazykové materiály a často odlišný přístup k marketingu. Při vytváření marketingové strategie je třeba zvážit, jak velkou část kanadského trhu (vzhledem ke geografii země) chce vývozce zasáhnout, jakých prodejních objemů docílit a jak by měl obchod růst. V důsledku technologického pokroku a sociálních změn se trh pro nové výrobky a služby neustále mění.

Reklama

Byť se tento trend pomalu mění, Kanaďané bývali značně ovlivněni reklamou a nákupní historií, včetně věrnosti vybrané značce. Klasické reklamní cesty (TV, tisk) jsou poměrně drahé a nahrazují je především sociální média. Ta ve srovnání s ČR hrají mnohem větší roli (platí průřezově pro Facebook a Instagram, stejně jako LinkedIn či Twitter), přičemž klíčovým kanálem jsou mobilní telefony.

Čemu se vyhnout

K chybám, které společnosti přicházející do Severní Ameriky dělají, patří především přeceňování unikátnosti svého vlastního produktu a podceňování konkurence, nevyužití dostupných marketingových kanálů či vnímání celého regionu jako jednoho jednolitého trhu. Produkt také musí mít perfektní jazykovou lokalizaci. Kanaďané jsou velmi citliví na svou společnost, toleranci a politickou korektnost. Humor má tak sice v komunikaci a marketingu své místo, ale je třeba se rozhodně vyvarovat některých vtipů, které v českém prostředí mohou být vnímány tolerantně (černý a sarkastický humor, vtipy o náboženství, genderu či rase).

PR agentury

V zemi působí množství PR agentur, od menších agentur specializovaných na online marketing, až po velké, často nadnárodní hráče, které sdružuje Canadian Council of Public Relations Firms. Jejich prezentace, včetně portfolia, referencí a specializace, jsou bez problémů dostupné online.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kanada je členem prakticky všech mezinárodních organizací, dohod nebo úmluv na ochranu duševního vlastnictví:

  • World Intellectual Property Organization (WIPO)
  • Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights (TRIPS)
  • Paris Convention for the Protection of Industrial Property
  • Bern Convention for the Protection of Literary and Artistic Works
  • The Patent Cooperation Treaty (PCT)

Vnitrostátní ochranu duševního vlastnictví zajišťují především Patent Act, Trade-Marks Act, Copyright Act a Industrial Design Act. Hlavní organizací odpovědnou za ochranu duševních práv v Kanadě je vládní agentura Canadian Intellectual Property Office, která také spravuje databáze chráněných práv duševního vlastnictví v Kanadě.  Jejím prostřednictvím je také možné si požádat o ochrannou známku, patent či průmyslový vzor. Vzhledem ke členství Kanady ve zmíněných organizacích je také možné jich využít jako nástrojů k zajištění ochrany práv duševního vlastnictví v Kanadě.

Kanada se nicméně dlouhodobě drží na tzv. Watch List, který vytváří Spojené státy jako seznam zemí, které nejvíce porušují práva duševního vlastnictví (Kanada sice již není na tzv. Priority Watch List, nicméně v druhé kategorii Watch list nadále zůstává). Jako problematické Spojené státy vidí především ochranu patentů (zvláště farmaceutických) a různé výjimky za účelem vzdělávání, stejně jako mírné postihy vůči těm, co práva duševního vlastnictví porušují. Podobně EU vnímá negativně některé nedostatky týkající se zneužívání názvů potravin a alkoholických nápojů z Evropy.  

Pro řešení případných sporů v případě porušení práv duševního vlastnictví se nabízí běžné alternativní metody řešení sporů, především mediace a arbitráž, případně standardní soudní řízení. Canadian Intellectual Property Office navrhuje vyhledání sektorových expertů prostřednictvím soukromé asociace Intellectual Property Institute of Canada. Naprostá většina velkých kanadských právních kanceláří má také své specialisty na právo duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Kanadě nabízejí pro evropské společnosti velmi zajímavou příležitost. Na federální úrovni (vláda a agentury s federální působností) představují zhruba 20 – 25 mld. CAD ročně a přibližně 350 – 400 tis. různých transakcí. Na provinční, teritoriální a municipální úrovni se vládní zakázky odhadují až na více než dalších 120 – 130 mld. CAD ročně. Vládní zakázky zahrnují například nákup zboží, služeb a stavebnictví. Tendry jsou považované za transparentní, informace jsou dostupné všem potenciálním účastníkům (v některých případech za menší poplatek), většinou online.

Přístup zahraničních společností

Veřejné zakázky v Kanadě jsou relativně otevřené, díky množství mezinárodních obchodních dohod, včetně dohod v systému WTO, bilaterálních dohod či dohody s USA a Mexikem o volném obchodu a pro evropské společnosti klíčové CETA. Díky dohodě o volném obchodu uvnitř Kanady jsou do jisté míry zvýhodněny kanadské společnosti, především u veřejných zakázek na provinční a municipální úrovni je praxí upřednostňování domácích dodavatelů na úkor zahraničních firem. Jedná se například o nižší hranici pro vypsání veřejné zakázky pro kanadské a zahraniční firmy. Tato pravidla platí i pro municipality, akademické instituce, školy a poskytovatelé zdravotních služeb, kteří musí vypsat veřejnou zakázku pro kanadské firmy, pokud jejich hodnota je v případě nákup zboží a služeb vyšší než 100 tis. CAD a v případě stavebních zakázek vyšší než 250 tis. CAD.

CETA

Společnosti ze zemí Evropské unie, včetně ČR, mají velmi výhodné podmínky a trh je jim ve srovnání s jinými zeměmi extrémně otevřený. Poté, co CETA začala být prováděna, se společnosti z EU mohou účastnit zakázek nejen na federální úrovni, ale i v případě provinčních vlád a municipalit v Kanadě. Zakázky jsou dostupné od finančních limitů, které jsou každé dva roky částečně měněny a liší se pro federální zakázky a pro provincie a municipality, stejně jako pro odvětví. Detailní informace je možné nalézt zde na stránkách kanadské vlády. Indikativně pro zakázky federální vlády jde o nákup zboží vyšší než 238 tis. CAD a stavební zakázky vyšší než 9,1 mil. CAD. Zakázky provinčních vlád a municipalit mají vyšší limity (cca 360 tis. CAD u nákupu zboží, u stavebních zakázek je práh stejně vysoký). Od vstupu CETA v účinnost nicméně platí omezení pro společnosti z EU u některých veřejných zakázek na provinční úrovni (např. požadavek na „local content“). Mezi příklady patří nákup vozidel městské hromadné dopravy (Ontario), kdy minimálně 25 % hodnoty zakázky musí pocházet od provinčních firem, či nákup vozidel městské hromadné dopravy (Québec), kdy se vyžaduje, aby minimálně 25 % hodnoty zakázky pocházelo od provinčních firem a finální montáž vozidel musí proběhnout v provincii.  Zároveň jsou z některých veřejných zakázek v Kanadě firmy z EU vyloučeny – jedná se například o zakázky na některé zdravotnické služby, výzkum a vývoj, public private partnership pro služby a utilities.

Zdroje informací o veřejných zakázkách

CETA předpokládá, že bude vytvořen jednotný portál pro přístup ke všem údajům o vypisovaných veřejných zakázkách. Kanadská vláda se zavázala ke spuštění portálu do září roku 2022, v současné době je vyvíjen portál nazvaný CanadaBuys. Do jeho plného spuštění je třeba hledat v jednotlivých kanadských zdrojích, jejichž základní přehled nabízíme níže.

Federální úroveň: Federální vláda zveřejňuje všechny zakázky na vládním webu Buyandsell. Tato stránka umožňuje vyhledávání v několika kategoriích, jako jsou služby, zboží, stavební práce. Umožňuje také nastavit vyhledávání podle konkrétního odvětví, stejně jako podle provincií, ve kterých má být zakázka realizována.

Provinční úroveň: Na provinční úrovni se často informace dávají na webové stránky provincií. Většina provincií navíc zveřejňuje informace na dalších známých stránkách, jako například MERX (detaily níže). V některých případech mohou být části portálu zpoplatněné, případně může být zpoplatněné samotné elektronické podání nabídky. Municipality – na informace o veřejných zakázkách je nejlepší již zmíněný systém MERX.

Další zdroje informací a návody

Naprostá většina veřejných zakázek je dostupná v soukromém systému společnosti MERX. Některé společnosti (jako například Toronto Transit Commission) dávají vše výhradně na vybrané webové stránky, jako například právě MERX, a na svých stránkách uveřejňují pouze základní informace. Za zmínku stojí, že do systému zadávají své veřejné zakázky i soukromé subjekty, jako například Bank of Montreal. Další informace o vládních zakázkách je možné nalézt na stránkách Canadian Commercial Procurement (www.ccc.ca), průvodce European Union Chamber of Commerce in Canada a na webu Generálního konzulátu v Torontu, k ověření podmínek pro konkrétní parametry tendru lze využít databázi Evropské komise Access2Procurement. Více informací, včetně informací o veřejných zakázkách, o Komplexní ekonomické a obchodní dohodě mezi Kanadou a EU (CETA), je k nalezení na portále BusinessInfo.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky a morálka

České společnosti by se měly standardně jistit proti platební neschopnosti kanadských odběratelů. Jejich důvěryhodnost je možné prověřit úvěrovými agenturami (např. Equifax Canada) či zkontrolovat placený insolvenční rejstřík. Možné je také vyžádání bankovních referencí.

Praktickým nástrojem při platbě větší částky je potvrzený akreditiv, který je v Kanadě běžně známým bankovním instrumentem a všechny velké kanadské banky by měly být bez problémů schopny jej vystavit za příslušný poplatek. Pokud jde o dobu splatnosti faktur, v Kanadě je standardní lhůta 30 dní, nicméně kratší ani delší splatnost není výjimkou. Platební morálka je většinou dobrá a při řešení sporů postupují místní úřady nestranně. V případě menších sporů je možné se na tzv. small claims courts.

Obchodní smlouvy a spory

Při sjednání smlouvy (kupní či jiné) se doporučuje věnovat pozornost všem potřebným náležitostem (dodací a platební podmínky, odpovědnost, záruky, řešení sporů) a využít buď služeb místního právníka, nebo upravit smlouvu tak, aby se řídila českým či mezinárodním, ale každopádně známým právním řádem.  V případě sporu je nejčastějším místem řešení soud, nicméně soudní řízení je nákladné a proto je třeba zvážit kontakt na zkušeného místního komerčního právníka (např. za využití služeb specializovaných agentur, jako příklad je možné uvést Lawyerlocate) a pokusit se vyřešit vzniklé problémy dohodou, výjimkou také není komerční rozhodčí řízení či mediace.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro české občany je cestování do Kanady standardně relativně jednoduché, doporučujeme před cestou ověřit na webu kanadské vlády aktuální protipandemická omezení (na jaře 2022 je hlavním omezením požadavek na ukončené očkování).

Občané ČR nepotřebují pro krátkodobý pobyt v Kanadě (do 6 měsíců) a průjezd kanadským územím víza. Bezvízový režim se vztahuje na krátkodobý pobyt za účelem turistiky, návštěvy rodiny/přátel a za účelem obchodním a studijním (jednosemestrální studium, jazykové kurzy). Během tohoto pobytu není možno v Kanadě pracovat (pro tuto možnost je zapotřebí získat u kanadského zastupitelského úřadu “pracovní povolení”, eventuálně podat žádost o “dočasný pobyt mládeže”). Pro bezvízové cestující zavedla od roku 2015 povolení „electronic travel authorization – eTA“, podobný systému ESTA používanému v USA. Žádost o povolení cesty je podávána prostřednictvím webových stránek Citizen and ImmigrationCanada (vyhněte se zprostředkovatelům). Povolení eTA je pro bezvízové cestující v letecké dopravě povinné, nevyžaduje se při překročení pozemní hranice ani pro cestující, kteří mají kanadské vízum či status trvalého rezidenta Kanady.

Kanada je relativně bezpečnou zemí, standardní obezřetnost je i přesto namístě ve větších městech. Ve městech je k dispozici poměrně kvalitní MHD,  pohybovat se zpravidla lze snadno pěšky, na kole, využít carsharing. Mimo město je zpravidla zapotřebí přeprava autem, zapůjčení je možné pouze s povinným pojištěním či lze připlatit havarijní pojištění. K půjčení auta je často třeba kreditní karta, podobně může být vyžadována při ubytování v hotelu jako depozit.

Zejména při cestách do odlehlých částí Kanady doporučujeme kontaktovat zastupitelský úřad ČR v místě a nahlásit detaily cesty, doporučujeme také registraci na webu MZV – DROZD.

Kompletní detaily o standardním vstupu do Kanady naleznete zde.

Užitečné kontakty:

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Kanada má transparentní imigrační politiku, přičemž naprostou většinu žádostí a povolení je možné vyřídit online. Vstup do Kanady i zaměstnání v zemi byly výrazně omezeny v průběhu pandemie, nicméně lze předpokládat, že po jejím ukončení se i regulace vstupu a práce v Kanadě vrátí k normálním podmínkám.

CETA nabízí několik mechanismů zjednodušujících vstup do Kanady, pro vybrané skupiny pracovníků. První kategorií jsou krátkodobé pracovní pobyty v rámci přeshraničního poskytování služeb (business visitors, after-sales services atd.). Do druhé kategorie spadá mechanismus dočasného vstupu či  relokace pro vybrané kategorie zaměstnanců – jde především o řídící pracovníky a technické specialisty, případně investory. Jednou z hlavních výhod, při doložení všech potřebných dokumentů, je zrušení povinnosti dokládat tzv. test trhu práce (Labour Market Impact Assessment, LMIA). Pro tyto případě doporučujeme konzultovat podání žádosti předem s velvyslanectvím ČR v Ottawě či Generálním konzulátem ČR v Torontu, které doporučí vhodný postup.

Další možnosti vstupu

Občané ČR mohou v Kanadě pracovat dočasně na základě Temporary Foreign Worker Program (TFWP). Podmínkou je získat pracovní povolení. Žádost o pracovní povolení probíhá ve dvou odlišných fázích. Nejprve musí kanadský zaměstnavatel vypsat příslušné místo, respektive podat žádost o dočasné pracovní povolení pro zahraničního pracovníka na vládní úřad Employment and Social Development Canada (ESDC), který žádosti zpracovává a posuzuje. ESDC provádí v tomto případě zmíněný test trhu práce. Kanadský zaměstnavatel musí zaplatit poplatek za předložení žádosti a poskytnout detailní informace, jako například počet Kanaďanů, kteří se ucházeli o volné místo, počet Kanaďanů, kteří absolvovali interview u žadatele a podat vysvětlení, proč tito Kanaďané nebyli přijati. V zásadě je tak nezbytné prokázat, že na příslušné místo nebylo možné z objektivních důvodů přijmout kanadského zaměstnance. ESDC odmítá zpracovat žádosti, kde existují obavy, že dočasní zahraniční pracovníci mohou nebo budou mít negativní vliv na kanadský pracovní trh. Pracovní a mzdové podmínky zahraničních pracovníků musí být shodné s domácími pracovníky. V druhém kole pak samotný budoucí zaměstnanec podává žádost o pracovní povolení, typicky online, již s odkazem na pro něj vytvořené pracovní místo. Dočasné pracovní povolení trvá maximálně 4 roky (nicméně není vyloučena možnost přejít poté na jiné pobytové či pracovní povolení).

Od roku 2015 zavedla kanadská vláda systém expresního vstupu (tzv. „Express Entry“), který zajišťuje rychlejší výběr ekonomických imigrantů na základě požadavku pracovního trhu. Žadatelé jsou hodnoceni a vybírání podle bodového systému. Mezi rozhodující kritéria patří věk, vzdělání a pracovní schopnosti. Žadatelé s kanadskou pracovní nabídkou nebo žadatelé nominovaní od provinční vlády (program tzv. provincial nominees, kdy si provincie samy identifikují nedostatkové pracovní pozice) mají výhodu.  

Další skupinou, která může získat zaměstnání v Kanadě, je mládež, v rámci programu Zažijte Kanadu (International Experience Canada), který je řízen kanadskou vládou. Existují dvě varianty, buď program tzv. pracovních prázdnin, Working Holiday, nebo program mladých specialistů Young Professional.

Další podmínky zaměstnání

V Kanadě neexistuje minimální mzda na federální úrovni a její regulace je v působnosti provincií. Například v Ontariu, nejlidnatější kanadské provincii, je minimální mzda 14,25 CAD. Sociální a zdravotní pojištění je na poměrně vysoké úrovni. Systém je postaven na principu solidarity, přičemž příspěvky jsou financovány srážkami z platu (sociální pojištění i zdravotní pojištění). Zdravotní péče je poskytována sítí tzv. rodinných doktorů, v menších soukromých klinikách a nemocnicích, většinou financovaných z veřejných rozpočtů. Značná část zaměstnavatelů nabízí různé zdravotní benefity (např. zubařskou péči) či důchodové připojištění.

5.9. Veletrhy a akce

Veletrhy v Kanadě S ohledem na ústup pandemie COVID-19 se veletrhy v Kanadě začaly již v roce 2021 vracet ve fyzické podobě, tento trend pokračuje i v roce 2022. Některé veletrhy a konference se nadále konají v hybridním formátu. Níže je uveden přehled vybraných oborových veletrhů. Pro bližší informace je vždy možné kontaktovat zastupitelské úřady podle místa konání (Ottawa, Toronto) či CzechTrade Calgary.

Těžební a důlní průmysl

Letecký průmysl

Zemědělství a potravinářství

Dopravní průmysl

Technologie, startupy, ICT & AI

Turistika

Další

Pozn. Některé veletrhy se konají každé dva roky (CMTS), stejně jako některé veletrhy (např. SIAL), rotují mezi městy. Veletrhy v Kanadě je možné také vyhledat přes vyhledávač: https://10times.com/

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Ottawě
251 Cooper Street
Ottawa, Ontario, K2P 0G
Tel: +1 613-562-3875 ústředna
Tel: +1 613-794-2277 diplomatická služba (24 hodin denně)
E-mail: commerce_ottawa@mzv.cz – ekonomický úsek www.mzv.cz/ottawa  

Spojení z letiště: Z letiště na velvyslanectví je možné použít taxi a vozidel Uber, jimiž cesta trvá max. 20 minut. Lze využít i autobus Bus Route 97 společnosti OC Transpo. Je však potřeba přestoupit na zástavce Billings Bridge 2A, přejít cca 1 min k Billing Bridge 4C a tam přesednout na autobus č. 5, který jede na zastávku Elgin-Cooper (většina zastávek je označena křižovatkou dvou ulic), odkud je ambasáda v docházkové vzdálenosti cca 2 min. Alternativně místo linky č. 5 lze využít linku č. 6, která jede na zastávku Bank-Somerset, odkud je to na ambasádu pěšky cca 7 min. Cesta autobusem trvá cca 40 min (více zde).    

Generální konzulát České republiky v Torontu
2 Bloor Street West, Suite 1500
Toronto, Ontario M4W 3E2
Tel: +1 416-972-1476 ústředna
Tel: +1 647-282-8119 diplomatická služba (24 hodin denně)
E-mail: commerce_toronto@mzv.cz – ekonomický úsek www.mzv.cz/toronto

Spojení z letiště (konzulát se nachází v centru města): Z letiště je možné kromě taxi a vozidel společnosti Uber využít dopravou rychlovlakem, tzv. UP Express (za 12,4 CAD), jímž cesta na vlakové nádraží v centru Toronta, Union Station, trvá cca 22 minut. Na nádraží je potřeba přestoupit na metro TTC (Yonge – University line), směrem na Yonge, a jet na zastávku Yonge – Bloor (konzulát se nachází přímo na rohu ulic Yonge a Bloor). Je možné také využít levnější autobus Airport Express na zastávku metra Kipling, a odtud linkou 2 opět na zastávku Yonge – Bloor.

CzechTrade Canada
Suite 105, 10655 Southport Rd. SW
T2W 4Y1, Calgary, Alberta
Tel: +1403 269-4924
Mob: +420 606 237 162
E-mail: jaroslav.jelinek@czechtrade.cz

Honorární konzuláty ČR v Kanadě

Konzulární úřady mají omezenou působnost. Provádí pouze následující úkony:

– ověřování podpisů osob (např. plné moci či potvrzení o žití)

– ověřování správnosti opisů či kopií listin pro použití při jednání v ČR

– ověřování správnosti dodaného překladu

– předávání formulářů žádostí o česká víza

– předávání formulářů pro vystavení českých matričních dokladů a zjišťování českého státního občanství

– Ostatní záležitosti vyřizují pouze zastupitelské úřady ČR v Ottawě nebo Torontu

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Důležitá telefonní čísla:  

  • Univerzální pohotovostní číslo: 911  
  • V případě nouze občana ČR v Kanadě se volá telefon diplomatické služby Velvyslanectví ČR v Ottawě +1 613 794 2277, kde se občan dozví, jak má postupovat. Linka funguje 24 hodin denně. V ostatních případech úřad kontaktujte v úředních hodinách (https://www.mzv.cz/ottawa/cz/o_velvyslanectvi/index.html).
  • Nouzová linka Generálního konzulátu ČR v Torontu +1 437 237  8058 funguje pouze mimo pracovní dobu zastupitelského úřadu a je určena výhradně občanům ČR v nouzi či ohrožení zdraví a života. V ostatních případech úřad kontaktujte v úředních hodinách (https://www.mzv.cz/toronto/cz/kontakty.html).

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)

Vládní úřady

Government of Canada (hlavní rozcestník včetně finanční správy) – https://canada.ca
Parliament of Canada – https://parl.gc.ca
Prime Minister of Canada – http://pm.gc.ca
Governor General – http://gg.ca
Global Affairs Canada – http://international.gc.ca
Canadian Trade Commissioner Service – http://tradecommissioner.gc.ca
Innovation, Science and Economic Development Canada – http://ic.gc.ca
Department of Finance – http://fin.canada.ca
Agriculture and Agri-Food Canada – hwww.agr.gc.ca
Transport Canada – http://tc.gc.ca
Natural Resources Canada – www.nrcan.gc.ca
Temporary Foreign Worker Program – www.esdc.gc.ca/eng/jobs/foreign_workers/index.shtml
Statistics Canada – www.statcan.ca
Bank of Canada – www.bankofcanada.ca
Vládní zakázky – https://buyandsell.gc.ca

Profesní asociace a obchodní komory

The Canadian Chamber of Commerce – https://chamber.ca
Canadian Association of Importers and Exporters – https://iecanada.com
Canadian Exporters and Manufactures – https://cme-mec.ca/
Canadian Bankers Association – https://cacba.ca
Canadian Association of Petroleum Producers – https://capp.ca/
European Union Chamber of Commerce to Canada – www.euccan.com
Czech Business Association of Canada – www.cbaconline.ca/
The Canadian Chamber of Commerce in the Czech Republic – https://gocanada.cz
Canadian Embassy in Prague – www.canada.cz




• Teritorium: Amerika | Kanada | Zahraničí