Kanada: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Kanadská menšinová vláda Liberální strany vzešla z řádných voleb konaných dne 21. října 2019. Dne 4. listopadu 2019 složil v sídle generální guvernérky v Ottawě premiérský slib 23. předseda kanadské vlády Justin Trudeau, který se ve svých 47 letech stal podruhé kanadským premiérem. Následně složili do rukou generální guvernérky slib i jednotliví členové kabinetu. Vláda má 37 ministrů/ministryň, vč. předsedy vlády.

Od ledna roku 2021 dočasně vykonává funkci generálního guvernéra nejvyšší soudce Richard Wagner.

Seznam členů vlády

• Justin Trudeau (Québec) – předseda vlády
• Chrystia Freeland (Ontario) – vicepremiérka (Deputy Prime Minister) a ministryně financí (Finance)
• Francois-Philippe Champagne (Québec) – ministr pro inovace, vědu a průmysl (Innovation, Science and Industry)
• Bill Blair (Ontario) – ministr veřejné bezpečnosti (pozn. vnitra) a krizové připravenosti (Public Safety and Emergency Prepardness)
• Lawrence MacAulay (Ostrov prince Edwarda) – ministr pro záležitosti veteránů a náměstek ministra obrany (Veterans Affairs and Associate Minister of National  Defence)
• Carolyn Bennett (Ontario) – ministryně pro původní obyvatelstvo (Crown-Indigenous Relations)

• Dominic LeBlanc (Nový Brunšvik) – předseda královniny rady pro Kanadu (Queen’s Privy Council) a ministr pro mezivládní záležitosti (Intergovernmental Affairs)

• Jean-Yves Duclos  (Québec) – správce státní pokladnice (President of Treasury Board)
• Marc Garneau (Québec) – ministr zahraničních věcí (Foreign Affairs)
• Marie-Claude Bibeau (Québec) – ministryně zemědělství a potravin (Agriculture and Agri-Food)
• Mary F. Y. Ng (Ontario) – ministryně pro malé podniky, podporu vývozu a mezinárodní obchod (Small Business, Export Promotion and International Trade)
• Mélanie Joly  (Québec) – ministryně hospodářského rozvoje a oficiálních jazyků (Economic Development and Official Languages)
• Diane Lebouthillier  (Québec) – ministryně státních příjmů (National Revenue)
• Catherine McKenna (Ontario) – ministryně infrastruktury a komunit (Infrastructure and Communities)
• Harjit Singh Sajjan (Britská Kolumbie) – ministr obrany (National Defence)
• Seamus T. H. O’Regan (Newfoundland a Labrador) – ministr pro přírodní zdroje (Natural Resources)
• Maryam Monsef (Ontario) – ministryně pro ženy, rovnost pohlaví a hospodářský rozvoj venkova (Women and Gender Equality and Rural Economic Development)
• Carla Qualtrough (Britská Kolumbie) – ministryně pro zaměstnanost, rozvoj pracovních sil a začlenění zdravotně postižených (Employment, Workforce Development and Disability Inclusion)
• Patricia A. Hajdu (Ontario) – ministryně zdravotnictví (Health)
• Bardish Chagger (Ontario) – ministryně pro rozmanitost, začleňování a mládež (Diversity and Inclusion and Youth)
• Ahmed D. Hussen (Ontario) – ministr pro rodinu, děti a sociální rozvoj (Families, Children and Social Development)
• Pablo Rodriguez (Québec)- lídr vlády v Dolní sněmovně (Leader of the Government in the House of Commons)
• Filomena Tassi (Ontario) – ministryně práce (Labour)
• Jonathan Wilkinson (Britská Kolumbie) – ministr pro životní prostředí a klimatické změny (Environment and Climate Change)
• David Lametti (Québec) – ministr spravedlnosti, Nejvyšší státní zástupce (Justice and Attorney General of Canada)
• Bernadette Jordan (Nova Scotia) – ministryně pro rybářství, oceány a pobřežní stráž (Fisheries, Oceans and the Canadian Coast Guard)
• Deb Schulte (Ontario) – ministryně pro problematiku seniorů (Minister of Seniors)
• Steven Guilbeault (Québec)  – ministr kanadského kulturního dědictví (Canadian Heritage)
• Karina Gould (Ontario) – ministryně pro mezinárodní rozvoj (International Development)
• Anita Anand (Ontario) – ministryně veřejných služeb a státních zakázek (Public Services and Procurement)
• Marco E. L. Mendicino (Ontario) – ministr pro imigraci, uprchlíky a občanství (Immigration, Refugees and Citizenship)
• Dan Vandal (Winnipeg) – ministr pro severní záležitosti (Northern Affairs)
• Marc Miller (Québec) – ministr služeb pro domorodé obyvatelstvo (Indigenous Services)
• Mona Fortier (Ontario) – ministryně pro prosperitu střední třídy a náměstkyně ministra financí (Middle Class Prosperity and Associate Minister of Finance)
• Joyce Murray (Britská Kolumbie) – ministryně pro digitální vládu (Digital Government)
• Omar Alghabra (Ontario) – ministr dopravy (Transport)

Počet obyvatel: 37 797 496

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,30 %

Demografické složení (včetně národnosti a náboženských skupin) –  stav za rok 2019 a sčítání obyvatelstva z roku 2016

Zdroj: Statistics Canada

Národnostní složení:

K českému původu se v Kanadě hlásí kolem 150 tis. osob.

Náboženské složení:

Zdroj: Statistics Canada (a sčítání lidu z r. 2016)

Zdroj: Statistics Canada, oecd.org

HDP Kanady v roce 2019 zmírnil svůj růst ze 2% v r. 2018 na 1,6% a to především díky významnému zpomalení v posledním čvrtletí roku. Nominální hodnota HDP v r. 2019 činila 2 716 mld. CAD. Příčinou slabšího růstu byly především nižší investice obyvatelstva do bydlení a nižší podnikové investice do strojů a zařízení. Na zpomalování růstu se podepsaly klesající ceny energetických surovin, s tím spojený pokles investic a vývozu a také zadlužení domácností. Útlum nastal také v segmentu mezinárodního obchodu. Růst objemu vývozu v r. 2019 zpomalil na 1,2%, z původního tempa 3,1% v roce předcházejícím. Růst dovozu se snížil na 0,3%, ve srovnání s růstem o 2,6% v r. 2018.

HDP na obyvatele v r. 2019 činil 72 tis. CAD, díky čemuž si Kanada i nadále drží dobrou pozici z hlediska životní úrovně obyvatelstva.

Míra nezaměstnanosti se meziročně průměrně udržela na 5,7%, s výjimkou měsíce května, kdy nezaměstnanost klesla na rekordní minimum 5,4%. V průběhu r. 2019 vzniklo v Kanadě na 320 tis. nových pracovních pozic (+1,7%), a to především na plný pracovní úvazek (+283 tis.)

Růst inflace se snížil na 1,9% (nepočítáme-li pohonné hmoty, představovala míra inflace 2,3%). Tempo růstu cen bylo akcelerováno především vyššími hypotečními úrokovými sazbami (+7,6%), které bylo vyrovnáno nižšími cenami pohonných hmot (-6,1%). Ceny nejvíce vzrostly v provincii Britská Kolumbie (+2,3%), naopak nejméně v Newfoundland a Labrador (+1,0%).

Zdroj: Statistics Canada

Vláda vykázala ve fiskálním roce 2018–19, který trval do 31. března 2019, rozpočtový schodek ve výši 14,0 mld. CAD. Ve srovnání s rokem předcházejícím, kdy deficit dosáhl 19,0 mld. CAD, došlo k jeho snížení. Příjmy rozpočtu oproti minulému roku vzrostly o 21,0 mld. CAD (tj., o 6,7 %), a to především zásluhou vyšších výnosů z daní z příjmu, ostatních daní a celních poplatků. Výdaje pak meziročně vzrostly o 16,0 mld. CAD (tj. o 4,8%). Poměr federálního dluhu k HDP činil 30,9 %, což představuje mírný pokles o 0,4 % oproti předchozímu roku.

Kanadský ministr financí předkládá každoročně plán na federální rozpočet ke konci měsíce února. Vzhledem k propuknutí koronavirové pandemie a tím omezenému zasedání Poslanecké sněmovny bude, dle posledních zpráv, federální rozpočet na fiskální rok 2020-21 zveřejněn pravděpodobně během května 2020.
Už teď se ale předpokládá, že díky pandemii se schodek nového rozpočtu vyšplhá na 252 mld. CAD, rozpočet za poslední fiskální období 2019-20 skončí ve schodku přibližně 26 mld. CAD. (Pozn. text k rozpočtu na fiskální rok 2020-21 bude aktualizován Velvyslanectvím ČR v Ottawě ihned po jeho zveřejnění).

Banky

Kanada má 36 domácích bank, 18 dceřiných poboček zahraničních bank a 28 zastoupení zahraničních bank. Kromě toho v Kanadě existují svěřenecké společnosti (trust company), úvěrové společnosti, družstevní úvěrové asociace, družstevní maloobchodní asociace, pojišťovny. Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 10 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí. 

• RBC – Royal Bank of Canada  
• TD – Toronto-Dominion Bank
• Bank of Nova Scotia
• BMO – Bank of Montreal
• CIBC – Canadian Imperial Bank of Commerce
• National Bank of Canada
• Desjardins Group
• HSBC Bank Canada
• Laurentian Bank of Canada
• Canadian Western Bank

Tyto velké banky jsou velmi diverzifikované jak na domácím trhu, tak v zahraničí, a jsou aktivní v řadě zemí. Zbývajících 10 % kanadských bankovních aktiv drží menší instituce, jako například hypoteční společnosti, komerční realitní společnosti nebo úvěrové společnosti.

Regulace a dohled nad finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. Mezi hlavní regulační instituce bankovního sektoru patří:

• Department of Finance (DoF)
• Office of the Superintendent of Financial Institutions (OSFI)
• Canada Deposit Insurance Corporation (CDIC)
• Bank of Canada (BoC)
• Financial Consumer Agency of Canada (FCAC)

Funkce:

• DoF – připravuje legislativní a regulační rámec pro bankovní sektor a další finanční služby. 
• OSFI – zajišťuje finanční dohled nad bankami, federálními pojišťovnami a federálně spravovanými penzijními plány.
• CDIC – poskytuje pojištění vkladů.
• BoC – centrální banka je zodpovědná za monetární politiku, stabilitu finančního systému a řízení fondů.
• FCAC – zabývá se ochranou spotřebitele.   

Banky musí být v Kanadě registrovány podle federální legislativy. Zahraniční banky mohou být založeny a fungovat jako dceřinné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch) a jsou regulovány také podle federální legislativy. Družstevní úvěrové společnosti, otevřené investiční fondy (mutual funds) a společnosti obchodující s cennými papíry jsou regulovány z velké části na provinční úrovni. Pojišťovny, svěřenské společnosti a úvěrové firmy mohou být registrovány buď na federální, nebo provinční úrovni a po registraci mohou změnit jurisdikci. Zahraniční pojišťovny musí být regulovány na federální úrovni. 

Minimální kapitálový požadavek pro registraci domácích a zahraničních bank je shodný a dosahuje 5 mil. CAD. U registrace pojišťoven je minimálná kapitálový požadavek také 5 mil. CAD. Alespoň polovina ředitelů zahraničních zastoupení finančních institucí musí mít trvalý pobyt v Kanadě. 

Banky se dělí podle výše vlastního kapitálu na malé (do 2 mld. CAD), střední (2-12 mld. CAD) a velké (nad 12 mld. CAD). U malých bank může investor vlastnit i 100 % akcií banky. U středních bank musí být 35 % jejich akcií spojených s hlasovacím právem obchodováno na burze cenných papírů v Kanadě. Jakákoliv transakce vedoucí k jedinému investorovi s více než 10 % akcií s hlasovacím právem vyžaduje souhlas ministra financí. Vlastnictví u velkých bank musí být široké – žádný investor nesmí vlastnit více než 20 % akcií s hlasovacím právem a více než 30 % akcií bez hlasovacího práva. 

Poskytovatelé zahraničních finančních služeb musí založit komerční přítomnost v Kanadě.

Úvěrové pobočky zahraničních bank mohou v Kanadě půjčovat, ale nesmí přijímat vklady. Pobočky zahraničních bank s úplnou činností mohou přijímat vklady pouze vyšší než 150 tis. CAD. Na tyto vklady se však nevztahuje pojištění CDIC (Canada Deposit Insurance Corporation).

Bankovnictví v Kanadě upravují tyto zákony:

• Bank Act (Zákon o bankách)
• Currency Act (Zákon o měně)
• Trust and Loan Companies Act (Zákon o fondech a úvěrových společnostech)
• Cooperative Credit Associations Act (Zákon o družstevních úvěrových sdruženích).

Pojišťovny

Na konci roku 2019 bylo v Kanadě 63 federálně regulovaných životních pojišťoven (29 byly pobočky zahraničních firem) a 149 pojišťoven se angažovalo v pojištění majetku a úrazovém pojištění (69 byly pobočky zahraničních firem). Životní pojištění je vysoce konsolidovaný sektor a dominuje mu několik velkých skupin – Manulife, Sun Life a Great-West Life. Jejich podíl dohromady činí 75 % pojistného. Majetkové a úrazové pojištění je relativně méně koncentrovaný sektor, přičemž 5 největších pojišťoven drží 42 % pojistného. Hlavním segmentem tohoto sektoru je pojištění aut, které tvoří téměř 50 % pojistného s výjimkou provincií British Columbia, Manitoba, Quebec a Saskatchewan. V těchto provinciích je pojištění aut poskytováno vládními institucemi. 

Podobně jako banky jsou pojišťovny kategorizovány podle výše vlastního kapitálu. Společnosti s vlastním kapitálem do 2 mld. CAD jsou považovány za malé. Jediný investor může vlastnit 100 % akcií takové pojišťovny. Pojišťovny střední s vlastním kapitálem vyšším než 2 mld. CAD musí mít 35 % svých akcií s hlasovacím právem obchodováno na registrované burze cenných papírů v Kanadě. Regulace pojišťovacího trhu je sdílená mezi federální a provinční/teritoriální úřady. Federální pojišťovny a zajišťovny musí mí licenci federální a zároveň v každé provincii, kde provozují činnost. Většina největších kanadských pojišťoven je zaregistrována federálně podle zákona Insurance Companies Act a jsou regulovány OSFI. Řada menších pojišťoven je registrována podle provinčního zákona a regulována provinčními regulátory. Zahraniční pojišťovny nemusí nutně podléhat federálním licenčním požadavkům, i když kryjí rizika v Kanadě. Provincie a teritoria se liší tím, jak povolují zahraničním nelicencovaným pojišťovnám krýt místní rizika.

Daňový systém je v Kanadě komplikovaný. Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

• Daň z příjmu osob (Federal Income Tax)
• Daně ze zisku firem (Federal Corporation Tax)
• Daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax – GST)
• Spotřební daň (Federal Excise Tax)
• Daň z kapitálových zisků (Capital Gains Tax)
• Sociální pojištění (Canada Pension Plan)
• Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance – EI)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

• Daň z příjmu osob (Income Tax)
• Daň ze zisku firem (Corporation Tax)
• Prodejní daň ze zboží a služeb (Provincial Sales Tax – PST)
• Daň z těžby surovin (Royalties)

Municipální daně zahrnují:

• Daň z nemovitosti
• Daň z podnikání

The Goods and Services Tax (GST) je největší nepřímá daň v Kanadě podle příjmů. Ve fiskálním roce 2018/19 dosáhl její výběr částky téměř 38 mld. CAD, tj. 11,5 % z celkových daňových příjmů. GST je daň z přidané hodnoty vybíraná na většinu zboží a služeb a její sazba činí 5 %. Na dovozové zboží je GST vypočítána stejným způsobem jako dovozní clo. GST se nevybírá u některého zboží jako základní potraviny, léky na předpis, lékařské přístroje a pomůcky, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb. 

Kromě GST vybírají provincie prodejní daň (Provincial Sales Tax – PST) v rozmezí 0 -10 %. Žádná PST není v provincii Alberta. Teritoria Yukon, Northwest Territories a Nunavut také nevybírají žádnou prodejní daň, pouze GST. Některé provincie (např. Ontario, Nova Scotia) konsolidovaly prodejní daně s GST do tzv. Harmonized Sales Tax – HST. HST zahrnuje GST a provinční složku. HST vybírá kanadský berní úřad Canada Revenue Agency a určitou část (provinční složku) následně vrací do jednotlivých provincií.  

Excise Tax (spotřební daně)

Spotřební daně se vybírají na federální i provinční úrovni u některého zboží. Jedná se o alkoholické nápoje, tabákové výrobky, ropné produkty.

Některé provincie uvalily zvláštní daň na nové pneumatiky (Quebec, Prince Edward Island).

Income Tax (daň z příjmu fyzických osob)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2020 následující.

Na úrovni kanadských provincií a teritorií se daň z příjmu fyzických osob pohybuje v tomto rozmezí.

Corporation Tax (daň z příjmu firem)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni činí daňová sazba 15 % (u malých firem 9 %). Na provinční a teritoriální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2020 následující.

Kompletní aktuální přehled daňových sazeb na federální i provinční úrovni lze nalézt na internetové stránce kanadské daňové správy Canada Revenue Agency.