Kanada: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Ottawě (Kanada)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Kanadská menšinová vláda Liberální strany vzešla z řádných voleb konaných dne 21. října 2019. Dne 4. listopadu 2019 složil v sídle generální guvernérky v Ottawě premiérský slib 23. předseda kanadské vlády Justin Trudeau, který se ve svých 47 letech stal podruhé kanadským premiérem. Následně složili do rukou generální guvernérky slib i jednotliví členové kabinetu. Vláda má 37 ministrů/ministryň.

Generální guvernérkou Kanady je od září roku 2017 Julie Payette.

Seznam členů vlády

  • Justin Trudeau (Québec) – předseda vlády
  • Chrystia Freeland (Ontario) – vicepremiérka (Deputy Prime Minister) a ministryně pro mezivládní záležitosti (Intergovernmental Affairs)
  • Francois-Philippe Champagne (Québec) – ministr zahraničních věcí (Foreign Affairs)
  • Bill Blair (Ontario) – ministr veřejné bezpečnosti (pozn. vnitra) a krizové připravenosti (Public Safety and Emergency Prepardness)
  • Lawrence MacAulay (Ostrov prince Edwarda) – ministr pro záležitosti veteránů a náměstek ministra obrany (Veterans Affairs and Associate Minister of National  Defence)
  • Carolyn Bennett (Ontario) – ministryně pro původní obyvatelstvo (Crown-Indigenous Relations)
  • Dominic LeBlanc (Nový Brunšvik) – předseda královniny rady pro Kanadu (Queen’s Privy Council)

  • Navdeep Bains (Ontario) – ministr pro inovace, vědu a průmysl (Innovation, Science and Industry)
  • William Francis Morneau (Ontario) – ministr financí (Finance)
  • Jean-Yves Duclos  (Québec) – správce státní pokladnice (President of Treasury Board)
  • Marc Garneau (Québec) – ministr dopravy (Transport)
  • Marie-Claude Bibeau (Québec) – ministryně zemědělství a potravin (Agriculture and Agri-Food)
  • Mary F. Y. Ng (Ontario) – ministryně pro malé podniky, podporu vývozu a mezinárodní obchod (Small Business, Export Promotion and International Trade)
  • Mélanie Joly  (Québec) – ministryně hospodářského rozvoje a oficiálních jazyků (Economic Development and Official Languages)
  • Diane Lebouthillier  (Québec) – ministryně státních příjmů (National Revenue)
  • Catherine McKenna (Ontario) – ministryně infrastruktury a komunit (Infrastructure and Communities)
  • Harjit Singh Sajjan (Britská Kolumbie) – ministr obrany (National Defence)
  • Seamus T. H. O’Regan (Newfoundland a Labrador) – ministr pro přírodní zdroje (Natural Resources)
  • Maryam Monsef (Ontario) – ministryně pro ženy, rovnost pohlaví a hospodářský rozvoj venkova (Women and Gender Equality and Rural Economic Development)
  • Carla Qualtrough (Britská Kolumbie) – ministryně pro zaměstnanost, rozvoj pracovních sil a začlenění zdravotně postižených (Employment, Workforce Development and Disability Inclusion)
  • Patricia A. Hajdu (Ontario) – ministryně zdravotnictví (Health)
  • Bardish Chagger (Ontario) – ministryně pro rozmanitost, začleňování a mládež (Diversity and Inclusion and Youth)
  • Ahmed D. Hussen (Ontario) – ministr pro rodinu, děti a sociální rozvoj (Families, Children and Social Development)
  • Pablo Rodriguez (Québec)- lídr vlády v Dolní sněmovně (Leader of the Government in the House of Commons)
  • Filomena Tassi (Ontario) – ministryně práce (Labour)
  • Jonathan Wilkinson (Britská Kolumbie) – ministr pro životní prostředí a klimatické změny (Environment and Climate Change)
  • David Lametti (Québec) – ministr spravedlnosti, Nejvyšší státní zástupce (Justice and Attorney General of Canada)
  • Bernadette Jordan (Nova Scotia) – ministryně pro rybářství, oceány a pobřežní stráž (Fisheries, Oceans and the Canadian Coast Guard)
  • Deb Schulte (Ontario) – ministryně pro problematiku seniorů (Minister of Seniors)
  • Steven Guilbeault (Québec)  – ministr kanadského kulturního dědictví (Canadian Heritage)
  • Karina Gould (Ontario) – ministryně pro mezinárodní rozvoj (International Development)
  • Anita Anand (Ontario) – ministryně veřejných služeb a státních zakázek (Public Services and Procurement)
  • Marco E. L. Mendicino (Ontario) – ministr pro imigraci, uprchlíky a občanství (Immigration, Refugees and Citizenship)
  • Dan Vandal (Winnipeg) – ministr pro severní záležitosti (Northern Affairs)
  • Marc Miller (Québec) – ministr služeb pro domorodé obyvatelstvo (Indigenous Services)
  • Mona Fortier (Ontario) – ministryně pro prosperitu střední třídy a náměstkyně ministra financí (Middle Class Prosperity and Associate Minister of Finance)
  • Joyce Murray (Britská Kolumbie) – ministryně pro digitální vládu (Digital Government)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 37 797 496

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,30 %

Demografické složení (včetně národnosti a náboženských skupin) –  stav za rok 2019 a sčítání obyvatelstva z roku 2016

Věk

Procentuálně

0-14

16,6

15-64

66,5

65 a více

16,9

Zdroj: Statistics Canada

Národnostní složení:

Etnický původ

Procentuálně

Kanadský

32,3

Anglický

18,3

Skotský

13,9

Francouzský

13,6

Irský

13,4

Německý

9,6

Čínský

5,1

Italský 

4,6

Indický

4,6

First Nations  (severoameričtí indiáni)

4,4

Ukrajinský

3,9

Holandský 

3,2

K českému původu se v Kanadě hlásí kolem 150 tis. osob.

Náboženské složení:

Náboženství

Procentuálně

Křesťanství

67,3

Bez vyznání

24,0

Islám

3,2

Hinduismus

1,5

Sikh

1,4

Buddhimus

1,1

Judaismus

1,0

Zdroj: Statistics Canada (a sčítání lidu z r. 2016)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017  

2018

2019

Reálný růst HDP (%)

1,2

1,5

3,0

2,0

1,6

Nominální HDP (mld. CAD)

1 981

2 068

2 144

2 295

2 716

Nominální HDP/obyv. (CAD)

54 629

56 879

58 418

62 029

72 252

Míra inflace (%)

1,3

1,5

1,6

2,3

1,9

Míra nezaměstnanosti (%)

7,1

6,9

6,3

5,7

5,7

Zdroj: Statistics Canada, oecd.org

HDP Kanady v roce 2019 zmírnil svůj růst ze 2% v r. 2018 na 1,6% a to především díky významnému zpomalení v posledním čvrtletí roku. Nominální hodnota HDP v r. 2019 činila 2 716 mld. CAD. Příčinou slabšího růstu byly především nižší investice obyvatelstva do bydlení a nižší podnikové investice do strojů a zařízení. Na zpomalování růstu se podepsaly klesající ceny energetických surovin, s tím spojený pokles investic a vývozu a také zadlužení domácností. Útlum nastal také v segmentu mezinárodního obchodu. Růst objemu vývozu v r. 2019 zpomalil na 1,2%, z původního tempa 3,1% v roce předcházejícím. Růst dovozu se snížil na 0,3%, ve srovnání s růstem o 2,6% v r. 2018.

HDP na obyvatele v r. 2019 činil 72 tis. CAD, díky čemuž si Kanada i nadále drží dobrou pozici z hlediska životní úrovně obyvatelstva.

Míra nezaměstnanosti se meziročně průměrně udržela na 5,7%, s výjimkou měsíce května, kdy nezaměstnanost klesla na rekordní minimum 5,4%. V průběhu r. 2019 vzniklo v Kanadě na 320 tis. nových pracovních pozic (+1,7%), a to především na plný pracovní úvazek (+283 tis.)

Růst inflace se snížil na 1,9% (nepočítáme-li pohonné hmoty, představovala míra inflace 2,3%). Tempo růstu cen bylo akcelerováno především vyššími hypotečními úrokovými sazbami (+7,6%), které bylo vyrovnáno nižšími cenami pohonných hmot (-6,1%). Ceny nejvíce vzrostly v provincii Britská Kolumbie (+2,3%), naopak nejméně v Newfoundland a Labrador (+1,0%).

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet kanadské vlády za posledních 5 let

Fiskální rok (1.4. – 31.3.)

2014-2015

2015-2016

2016-2017

2017-2018

2018-2019

Příjmy (mld. CAD)

290,8

295,5

293,5

311,2

332,2

Výdaje (mld. CAD)

288,9

296,4

311,3

330,2

346,2

Saldo (mld. CAD)

1,9

-0,9

-17,8

-19,0

-14,0

Saldo/HDP (%)

0,1

0,0

-0,9

-0,9

-0,6

Zdroj: Statistics Canada

Vláda vykázala ve fiskálním roce 2018–19, který trval do 31. března 2019, rozpočtový schodek ve výši 14,0 mld. CAD. Ve srovnání s rokem předcházejícím, kdy deficit dosáhl 19,0 mld. CAD, došlo k jeho snížení. Příjmy rozpočtu oproti minulému roku vzrostly o 21,0 mld. CAD (tj., o 6,7 %), a to především zásluhou vyšších výnosů z daní z příjmu, ostatních daní a celních poplatků. Výdaje pak meziročně vzrostly o 16,0 mld. CAD (tj. o 4,8%). Poměr federálního dluhu k HDP činil 30,9 %, což představuje mírný pokles o 0,4 % oproti předchozímu roku.

Kanadský ministr financí předkládá každoročně plán na federální rozpočet ke konci měsíce února. Vzhledem k propuknutí koronavirové pandemie a tím omezenému zasedání Poslanecké sněmovny bude, dle posledních zpráv, federální rozpočet na fiskální rok 2020-21 zveřejněn pravděpodobně během května 2020.
Už teď se ale předpokládá, že díky pandemii se schodek nového rozpočtu vyšplhá na 252 mld. CAD, rozpočet za poslední fiskální období 2019-20 skončí ve schodku přibližně 26 mld. CAD. (Pozn. text k rozpočtu na fiskální rok 2020-21 bude aktualizován Velvyslanectvím ČR v Ottawě ihned po jeho zveřejnění).

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Finanční účet platební bilance (mld. CAD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Čisté akvizice finančních aktiv

201,7

197,3

223,9

156,3

230,2

Kanadské přímé investice v zahraničí

1,0

1,1

1,2

1,3

tbc

Kanadské portfolio investice

60,3

13,8

84,7

58,14

33,0

Oficiální mezinárodní rezervy (vždy k 31.12., v USD)

10,9

7,5

1,1

2,0

1,7

Ostatní kanadské investice

28,4

91,0

35,9

23,8

104,5

Přímé zahraniční investice v Kanadě

783

810

835

877

tbc

Zahraniční portfolio investice

106,0

161,3

188,5

53,5

38,1

Ostatní zahraniční investice

94,5

59,3

58,0

78,0

169,4

Čisté půjčky/čisté výpůjčky

 N/A

37,0

10,6

-45,9

-36,9

Běžný a kapitálový účet platební bilance (mld. CAD)
 

2015

2016

2017

2018

2019

Bilance běžného účtu

-71,6

-65,4

-63,9

-58,7

-45,4

Obchodní bilance 

-22,4

-25,9

-23,7

-47,1

-38,0

Bilance příjmů 

 -13,4

-16,6

-14,9

-11,6

-7,4

Bilance kapitálového účtu 

-107,0

-91,0

-76,0

-78,0

89,0

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Kanada má 36 domácích bank, 18 dceřiných poboček zahraničních bank a 28 zastoupení zahraničních bank. Kromě toho v Kanadě existují svěřenecké společnosti (trust company), úvěrové společnosti, družstevní úvěrové asociace, družstevní maloobchodní asociace, pojišťovny. Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 10 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí. 

Tyto velké banky jsou velmi diverzifikované jak na domácím trhu, tak v zahraničí, a jsou aktivní v řadě zemí. Zbývajících 10 % kanadských bankovních aktiv drží menší instituce, jako například hypoteční společnosti, komerční realitní společnosti nebo úvěrové společnosti.

Regulace a dohled nad finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. Mezi hlavní regulační instituce bankovního sektoru patří:

Funkce:

  • DoF – připravuje legislativní a regulační rámec pro bankovní sektor a další finanční služby. 
  • OSFI – zajišťuje finanční dohled nad bankami, federálními pojišťovnami a federálně spravovanými penzijními plány.
  • CDIC – poskytuje pojištění vkladů.
  • BoC – centrální banka je zodpovědná za monetární politiku, stabilitu finančního systému a řízení fondů.
  • FCAC – zabývá se ochranou spotřebitele.   

Banky musí být v Kanadě registrovány podle federální legislativy. Zahraniční banky mohou být založeny a fungovat jako dceřinné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch) a jsou regulovány také podle federální legislativy. Družstevní úvěrové společnosti, otevřené investiční fondy (mutual funds) a společnosti obchodující s cennými papíry jsou regulovány z velké části na provinční úrovni. Pojišťovny, svěřenské společnosti a úvěrové firmy mohou být registrovány buď na federální, nebo provinční úrovni a po registraci mohou změnit jurisdikci. Zahraniční pojišťovny musí být regulovány na federální úrovni. 

Minimální kapitálový požadavek pro registraci domácích a zahraničních bank je shodný a dosahuje 5 mil. CAD. U registrace pojišťoven je minimálná kapitálový požadavek také 5 mil. CAD. Alespoň polovina ředitelů zahraničních zastoupení finančních institucí musí mít trvalý pobyt v Kanadě. 

Banky se dělí podle výše vlastního kapitálu na malé (do 2 mld. CAD), střední (2-12 mld. CAD) a velké (nad 12 mld. CAD). U malých bank může investor vlastnit i 100 % akcií banky. U středních bank musí být 35 % jejich akcií spojených s hlasovacím právem obchodováno na burze cenných papírů v Kanadě. Jakákoliv transakce vedoucí k jedinému investorovi s více než 10 % akcií s hlasovacím právem vyžaduje souhlas ministra financí. Vlastnictví u velkých bank musí být široké – žádný investor nesmí vlastnit více než 20 % akcií s hlasovacím právem a více než 30 % akcií bez hlasovacího práva. 

Poskytovatelé zahraničních finančních služeb musí založit komerční přítomnost v Kanadě.

Úvěrové pobočky zahraničních bank mohou v Kanadě půjčovat, ale nesmí přijímat vklady. Pobočky zahraničních bank s úplnou činností mohou přijímat vklady pouze vyšší než 150 tis. CAD. Na tyto vklady se však nevztahuje pojištění CDIC (Canada Deposit Insurance Corporation).

Bankovnictví v Kanadě upravují tyto zákony:

Pojišťovny

Na konci roku 2019 bylo v Kanadě 63 federálně regulovaných životních pojišťoven (29 byly pobočky zahraničních firem) a 149 pojišťoven se angažovalo v pojištění majetku a úrazovém pojištění (69 byly pobočky zahraničních firem). Životní pojištění je vysoce konsolidovaný sektor a dominuje mu několik velkých skupin – Manulife, Sun Life a Great-West Life. Jejich podíl dohromady činí 75 % pojistného. Majetkové a úrazové pojištění je relativně méně koncentrovaný sektor, přičemž 5 největších pojišťoven drží 42 % pojistného. Hlavním segmentem tohoto sektoru je pojištění aut, které tvoří téměř 50 % pojistného s výjimkou provincií British Columbia, Manitoba, Quebec a Saskatchewan. V těchto provinciích je pojištění aut poskytováno vládními institucemi. 

Podobně jako banky jsou pojišťovny kategorizovány podle výše vlastního kapitálu. Společnosti s vlastním kapitálem do 2 mld. CAD jsou považovány za malé. Jediný investor může vlastnit 100 % akcií takové pojišťovny. Pojišťovny střední s vlastním kapitálem vyšším než 2 mld. CAD musí mít 35 % svých akcií s hlasovacím právem obchodováno na registrované burze cenných papírů v Kanadě. Regulace pojišťovacího trhu je sdílená mezi federální a provinční/teritoriální úřady. Federální pojišťovny a zajišťovny musí mí licenci federální a zároveň v každé provincii, kde provozují činnost. Většina největších kanadských pojišťoven je zaregistrována federálně podle zákona Insurance Companies Act a jsou regulovány OSFI. Řada menších pojišťoven je registrována podle provinčního zákona a regulována provinčními regulátory. Zahraniční pojišťovny nemusí nutně podléhat federálním licenčním požadavkům, i když kryjí rizika v Kanadě. Provincie a teritoria se liší tím, jak povolují zahraničním nelicencovaným pojišťovnám krýt místní rizika.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je v Kanadě komplikovaný. Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (Federal Income Tax)
  • Daně ze zisku firem (Federal Corporation Tax)
  • Daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax – GST)
  • Spotřební daň (Federal Excise Tax)
  • Daň z kapitálových zisků (Capital Gains Tax)
  • Sociální pojištění (Canada Pension Plan)
  • Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance – EI)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (Income Tax)
  • Daň ze zisku firem (Corporation Tax)
  • Prodejní daň ze zboží a služeb (Provincial Sales Tax – PST)
  • Daň z těžby surovin (Royalties)

Municipální daně zahrnují:

  • Daň z nemovitosti
  • Daň z podnikání

The Goods and Services Tax (GST) je největší nepřímá daň v Kanadě podle příjmů. Ve fiskálním roce 2018/19 dosáhl její výběr částky téměř 38 mld. CAD, tj. 11,5 % z celkových daňových příjmů. GST je daň z přidané hodnoty vybíraná na většinu zboží a služeb a její sazba činí 5 %. Na dovozové zboží je GST vypočítána stejným způsobem jako dovozní clo. GST se nevybírá u některého zboží jako základní potraviny, léky na předpis, lékařské přístroje a pomůcky, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb. 

Kromě GST vybírají provincie prodejní daň (Provincial Sales TaxPST) v rozmezí 0 -10 %. Žádná PST není v provincii Alberta. Teritoria Yukon, Northwest Territories a Nunavut také nevybírají žádnou prodejní daň, pouze GST. Některé provincie (např. Ontario, Nova Scotia) konsolidovaly prodejní daně s GST do tzv. Harmonized Sales TaxHST. HST zahrnuje GST a provinční složku. HST vybírá kanadský berní úřad Canada Revenue Agency a určitou část (provinční složku) následně vrací do jednotlivých provincií.  

Provincie

Federální daň (GST/HST)

Provinční daň (PST)

Celkem

Ontario

5 %

8 %

13 %

New Brunswick

5 %

10 %

15 %

Newfoundland & Labrador

5 %

10 %

15 %

Prince Edward Island

5 %

10 %

15 %

Nova Scotia

5 %

10 %

15 %

Alberta

5 %

0 %

5%

Saskatchewan

5 %

6 %

 11 %

British Columbia

5 %

7 %

 12 %

Manitoba

5 %

7 %

 12 %

Quebec

5 %

9,975 %

 14,975 %

Teritoria

     

Yukon

5 %

0 %

5 %

Northwest Territories

5 %

0 %

5 %

Nunavut

5 %

 0 %

5 %

Excise Tax (spotřební daně)

Spotřební daně se vybírají na federální i provinční úrovni u některého zboží. Jedná se o alkoholické nápoje, tabákové výrobky, ropné produkty.

Některé provincie uvalily zvláštní daň na nové pneumatiky (Quebec, Prince Edward Island).

Income Tax (daň z příjmu fyzických osob)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2020 následující.

Daňová sazba

Roční zdanitelný příjem

15 %

do 48.535 CAD

20,5 %

48.535 – 97.069 CAD

26 %

97.069 – 150.473 CAD

29 %

150.473 – 214.368 CAD

33 %

nad 214.368 CAD

Na úrovni kanadských provincií a teritorií se daň z příjmu fyzických osob pohybuje v tomto rozmezí.

Provincie

Daňová sazba

Ontario

5,05 % – 13,16 %

British Columbia

5,06 % – 16,8 %

Newfoundland & Labrador

8,7 % – 18,3 %

Nova Scotia

8,79 % – 21 %

New Brunswick

9,68 % – 20,3 %

Prince Edward Island

9,8 % – 16,7 %

Alberta

10 % – 15 %

Manitoba

10,8 % – 17,4 %

Saskatchewan

10,5 % – 14,5 %

Quebec

 15 % – 25,75 %

Teritoria

Daňová sazba

Nunavut

4 % – 11,5 %

Northwest Territories

5,9 % – 14,05 %

Yukon

6,4 % – 15 %

Corporation Tax (daň z příjmu firem)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni činí daňová sazba 15 % (u malých firem 9 %). Na provinční a teritoriální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2020 následující.

Provincie

Daňová sazba – nižší

 

Daňová sazba – vyšší

Alberta

2 %

12 %

British Columbia

2 %

12 %

Ontario

3,2 %

11,5 %

Quebec

8 %

11,5 %

Manitoba

 0 %

12 %

Saskatchewan

2 %

12 %

New Brunswick

2,5 %

14 %

Newfoundland & Labrador

3 %

15 %

Nova Scotia

3 %

16 %

Prince Edward Island

3,0 %

16 %

Teritoria

Daňová sazba – nižší

Daňová sazba – vyšší

Northwest Territories

4 %

11,5 %

Nunavut

3 %

12 %

Yukon

2 %

12 %

Kompletní aktuální přehled daňových sazeb na federální i provinční úrovni lze nalézt na internetové stránce kanadské daňové správy Canada Revenue Agency.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno Zastupitelským úřadem ČR v Ottawě a Torontu (Kanada) ke dni 13. května 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem