Kanada: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
© Zastupitelský úřad ČR v Ottawě (Kanada)
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Kanadská menšinová vláda Liberální strany vzešla z řádných voleb konaných dne 21. října 2019. Dne 4. listopadu 2019 složil v sídle generální guvernérky v Ottawě premiérský slib 23. předseda kanadské vlády Justin Trudeau, který se ve svých 47 letech stal podruhé kanadským premiérem. Následně složili do rukou generální guvernérky slib i jednotliví členové kabinetu. Vláda má 37 ministrů/ministryň, vč. předsedy vlády.
Od ledna roku 2021 dočasně vykonává funkci generálního guvernéra nejvyšší soudce Richard Wagner.
Seznam členů vlády
- Justin Trudeau (Québec) – předseda vlády
- Chrystia Freeland (Ontario) – vicepremiérka (Deputy Prime Minister) a ministryně financí (Finance)
- Francois-Philippe Champagne (Québec) – ministr pro inovace, vědu a průmysl (Innovation, Science and Industry)
- Bill Blair (Ontario) – ministr veřejné bezpečnosti (pozn. vnitra) a krizové připravenosti (Public Safety and Emergency Prepardness)
- Lawrence MacAulay (Ostrov prince Edwarda) – ministr pro záležitosti veteránů a náměstek ministra obrany (Veterans Affairs and Associate Minister of National Defence)
- Carolyn Bennett (Ontario) – ministryně pro původní obyvatelstvo (Crown-Indigenous Relations)
-
Dominic LeBlanc (Nový Brunšvik) – předseda královniny rady pro Kanadu (Queen’s Privy Council) a ministr pro mezivládní záležitosti (Intergovernmental Affairs)
- Jean-Yves Duclos (Québec) – správce státní pokladnice (President of Treasury Board)
- Marc Garneau (Québec) – ministr zahraničních věcí (Foreign Affairs)
- Marie-Claude Bibeau (Québec) – ministryně zemědělství a potravin (Agriculture and Agri-Food)
- Mary F. Y. Ng (Ontario) – ministryně pro malé podniky, podporu vývozu a mezinárodní obchod (Small Business, Export Promotion and International Trade)
- Mélanie Joly (Québec) – ministryně hospodářského rozvoje a oficiálních jazyků (Economic Development and Official Languages)
- Diane Lebouthillier (Québec) – ministryně státních příjmů (National Revenue)
- Catherine McKenna (Ontario) – ministryně infrastruktury a komunit (Infrastructure and Communities)
- Harjit Singh Sajjan (Britská Kolumbie) – ministr obrany (National Defence)
- Seamus T. H. O’Regan (Newfoundland a Labrador) – ministr pro přírodní zdroje (Natural Resources)
- Maryam Monsef (Ontario) – ministryně pro ženy, rovnost pohlaví a hospodářský rozvoj venkova (Women and Gender Equality and Rural Economic Development)
- Carla Qualtrough (Britská Kolumbie) – ministryně pro zaměstnanost, rozvoj pracovních sil a začlenění zdravotně postižených (Employment, Workforce Development and Disability Inclusion)
- Patricia A. Hajdu (Ontario) – ministryně zdravotnictví (Health)
- Bardish Chagger (Ontario) – ministryně pro rozmanitost, začleňování a mládež (Diversity and Inclusion and Youth)
- Ahmed D. Hussen (Ontario) – ministr pro rodinu, děti a sociální rozvoj (Families, Children and Social Development)
- Pablo Rodriguez (Québec)- lídr vlády v Dolní sněmovně (Leader of the Government in the House of Commons)
- Filomena Tassi (Ontario) – ministryně práce (Labour)
- Jonathan Wilkinson (Britská Kolumbie) – ministr pro životní prostředí a klimatické změny (Environment and Climate Change)
- David Lametti (Québec) – ministr spravedlnosti, Nejvyšší státní zástupce (Justice and Attorney General of Canada)
- Bernadette Jordan (Nova Scotia) – ministryně pro rybářství, oceány a pobřežní stráž (Fisheries, Oceans and the Canadian Coast Guard)
- Deb Schulte (Ontario) – ministryně pro problematiku seniorů (Minister of Seniors)
- Steven Guilbeault (Québec) – ministr kanadského kulturního dědictví (Canadian Heritage)
- Karina Gould (Ontario) – ministryně pro mezinárodní rozvoj (International Development)
- Anita Anand (Ontario) – ministryně veřejných služeb a státních zakázek (Public Services and Procurement)
- Marco E. L. Mendicino (Ontario) – ministr pro imigraci, uprchlíky a občanství (Immigration, Refugees and Citizenship)
- Dan Vandal (Winnipeg) – ministr pro severní záležitosti (Northern Affairs)
- Marc Miller (Québec) – ministr služeb pro domorodé obyvatelstvo (Indigenous Services)
- Mona Fortier (Ontario) – ministryně pro prosperitu střední třídy a náměstkyně ministra financí (Middle Class Prosperity and Associate Minister of Finance)
- Joyce Murray (Britská Kolumbie) – ministryně pro digitální vládu (Digital Government)
- Omar Alghabra (Ontario) – ministr dopravy (Transport)
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Počet obyvatel: 37 797 496
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,30 %
Demografické složení (včetně národnosti a náboženských skupin) – stav za rok 2019 a sčítání obyvatelstva z roku 2016
Věk |
Procentuálně |
---|---|
0-14 |
16,6 |
15-64 |
66,5 |
65 a více |
16,9 |
Zdroj: Statistics Canada
Národnostní složení:
Etnický původ |
Procentuálně |
---|---|
Kanadský |
32,3 |
Anglický |
18,3 |
Skotský |
13,9 |
Francouzský |
13,6 |
Irský |
13,4 |
Německý |
9,6 |
Čínský |
5,1 |
Italský |
4,6 |
Indický |
4,6 |
First Nations (severoameričtí indiáni) |
4,4 |
Ukrajinský |
3,9 |
Holandský |
3,2 |
K českému původu se v Kanadě hlásí kolem 150 tis. osob.
Náboženské složení:
Náboženství |
Procentuálně |
---|---|
Křesťanství |
67,3 |
Bez vyznání |
24,0 |
Islám |
3,2 |
Hinduismus |
1,5 |
Sikh |
1,4 |
Buddhimus |
1,1 |
Judaismus |
1,0 |
Zdroj: Statistics Canada (a sčítání lidu z r. 2016)
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
---|---|---|---|---|---|
Reálný růst HDP (%) |
1,2 |
1,5 |
3,0 |
2,0 |
1,6 |
Nominální HDP (mld. CAD) |
1 981 |
2 068 |
2 144 |
2 295 |
2 716 |
Nominální HDP/obyv. (CAD) |
54 629 |
56 879 |
58 418 |
62 029 |
72 252 |
Míra inflace (%) |
1,3 |
1,5 |
1,6 |
2,3 |
1,9 |
Míra nezaměstnanosti (%) |
7,1 |
6,9 |
6,3 |
5,7 |
5,7 |
Zdroj: Statistics Canada, oecd.org
HDP Kanady v roce 2019 zmírnil svůj růst ze 2% v r. 2018 na 1,6% a to především díky významnému zpomalení v posledním čvrtletí roku. Nominální hodnota HDP v r. 2019 činila 2 716 mld. CAD. Příčinou slabšího růstu byly především nižší investice obyvatelstva do bydlení a nižší podnikové investice do strojů a zařízení. Na zpomalování růstu se podepsaly klesající ceny energetických surovin, s tím spojený pokles investic a vývozu a také zadlužení domácností. Útlum nastal také v segmentu mezinárodního obchodu. Růst objemu vývozu v r. 2019 zpomalil na 1,2%, z původního tempa 3,1% v roce předcházejícím. Růst dovozu se snížil na 0,3%, ve srovnání s růstem o 2,6% v r. 2018.
HDP na obyvatele v r. 2019 činil 72 tis. CAD, díky čemuž si Kanada i nadále drží dobrou pozici z hlediska životní úrovně obyvatelstva.
Míra nezaměstnanosti se meziročně průměrně udržela na 5,7%, s výjimkou měsíce května, kdy nezaměstnanost klesla na rekordní minimum 5,4%. V průběhu r. 2019 vzniklo v Kanadě na 320 tis. nových pracovních pozic (+1,7%), a to především na plný pracovní úvazek (+283 tis.)
Růst inflace se snížil na 1,9% (nepočítáme-li pohonné hmoty, představovala míra inflace 2,3%). Tempo růstu cen bylo akcelerováno především vyššími hypotečními úrokovými sazbami (+7,6%), které bylo vyrovnáno nižšími cenami pohonných hmot (-6,1%). Ceny nejvíce vzrostly v provincii Britská Kolumbie (+2,3%), naopak nejméně v Newfoundland a Labrador (+1,0%).
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Fiskální rok (1.4. – 31.3.) |
2014-2015 |
2015-2016 |
2016-2017 |
2017-2018 |
2018-2019 |
---|---|---|---|---|---|
Příjmy (mld. CAD) |
290,8 |
295,5 |
293,5 |
311,2 |
332,2 |
Výdaje (mld. CAD) |
288,9 |
296,4 |
311,3 |
330,2 |
346,2 |
Saldo (mld. CAD) |
1,9 |
-0,9 |
-17,8 |
-19,0 |
-14,0 |
Saldo/HDP (%) |
0,1 |
0,0 |
-0,9 |
-0,9 |
-0,6 |
Zdroj: Statistics Canada
Vláda vykázala ve fiskálním roce 2018–19, který trval do 31. března 2019, rozpočtový schodek ve výši 14,0 mld. CAD. Ve srovnání s rokem předcházejícím, kdy deficit dosáhl 19,0 mld. CAD, došlo k jeho snížení. Příjmy rozpočtu oproti minulému roku vzrostly o 21,0 mld. CAD (tj., o 6,7 %), a to především zásluhou vyšších výnosů z daní z příjmu, ostatních daní a celních poplatků. Výdaje pak meziročně vzrostly o 16,0 mld. CAD (tj. o 4,8%). Poměr federálního dluhu k HDP činil 30,9 %, což představuje mírný pokles o 0,4 % oproti předchozímu roku.
Kanadský ministr financí předkládá každoročně plán na federální rozpočet ke konci měsíce února. Vzhledem k propuknutí koronavirové pandemie a tím omezenému zasedání Poslanecké sněmovny bude, dle posledních zpráv, federální rozpočet na fiskální rok 2020-21 zveřejněn pravděpodobně během května 2020.
Už teď se ale předpokládá, že díky pandemii se schodek nového rozpočtu vyšplhá na 252 mld. CAD, rozpočet za poslední fiskální období 2019-20 skončí ve schodku přibližně 26 mld. CAD. (Pozn. text k rozpočtu na fiskální rok 2020-21 bude aktualizován Velvyslanectvím ČR v Ottawě ihned po jeho zveřejnění).
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
---|---|---|---|---|---|
Čisté akvizice finančních aktiv |
201,7 |
197,3 |
223,9 |
156,3 |
230,2 |
Kanadské přímé investice v zahraničí |
1,0 |
1,1 |
1,2 |
1,3 |
tbc |
Kanadské portfolio investice |
60,3 |
13,8 |
84,7 |
58,14 |
33,0 |
Oficiální mezinárodní rezervy (vždy k 31.12., v USD) |
10,9 |
7,5 |
1,1 |
2,0 |
1,7 |
Ostatní kanadské investice |
28,4 |
91,0 |
35,9 |
23,8 |
104,5 |
Přímé zahraniční investice v Kanadě |
783 |
810 |
835 |
877 |
tbc |
Zahraniční portfolio investice |
106,0 |
161,3 |
188,5 |
53,5 |
38,1 |
Ostatní zahraniční investice |
94,5 |
59,3 |
58,0 |
78,0 |
169,4 |
Čisté půjčky/čisté výpůjčky |
N/A |
37,0 |
10,6 |
-45,9 |
-36,9 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
---|---|---|---|---|---|
Bilance běžného účtu |
-71,6 |
-65,4 |
-63,9 |
-58,7 |
-45,4 |
Obchodní bilance |
-22,4 |
-25,9 |
-23,7 |
-47,1 |
-38,0 |
Bilance příjmů |
-13,4 |
-16,6 |
-14,9 |
-11,6 |
-7,4 |
Bilance kapitálového účtu |
-107,0 |
-91,0 |
-76,0 |
-78,0 |
89,0 |
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Banky
Kanada má 36 domácích bank, 18 dceřiných poboček zahraničních bank a 28 zastoupení zahraničních bank. Kromě toho v Kanadě existují svěřenecké společnosti (trust company), úvěrové společnosti, družstevní úvěrové asociace, družstevní maloobchodní asociace, pojišťovny. Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 10 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí.
- RBC – Royal Bank of Canada
- TD – Toronto-Dominion Bank
- Bank of Nova Scotia
- BMO – Bank of Montreal
- CIBC – Canadian Imperial Bank of Commerce
- National Bank of Canada
- Desjardins Group
- HSBC Bank Canada
- Laurentian Bank of Canada
- Canadian Western Bank
Tyto velké banky jsou velmi diverzifikované jak na domácím trhu, tak v zahraničí, a jsou aktivní v řadě zemí. Zbývajících 10 % kanadských bankovních aktiv drží menší instituce, jako například hypoteční společnosti, komerční realitní společnosti nebo úvěrové společnosti.
Regulace a dohled nad finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. Mezi hlavní regulační instituce bankovního sektoru patří:
- Department of Finance (DoF)
- Office of the Superintendent of Financial Institutions (OSFI)
- Canada Deposit Insurance Corporation (CDIC)
- Bank of Canada (BoC)
- Financial Consumer Agency of Canada (FCAC)
Funkce:
- DoF – připravuje legislativní a regulační rámec pro bankovní sektor a další finanční služby.
- OSFI – zajišťuje finanční dohled nad bankami, federálními pojišťovnami a federálně spravovanými penzijními plány.
- CDIC – poskytuje pojištění vkladů.
- BoC – centrální banka je zodpovědná za monetární politiku, stabilitu finančního systému a řízení fondů.
- FCAC – zabývá se ochranou spotřebitele.
Banky musí být v Kanadě registrovány podle federální legislativy. Zahraniční banky mohou být založeny a fungovat jako dceřinné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch) a jsou regulovány také podle federální legislativy. Družstevní úvěrové společnosti, otevřené investiční fondy (mutual funds) a společnosti obchodující s cennými papíry jsou regulovány z velké části na provinční úrovni. Pojišťovny, svěřenské společnosti a úvěrové firmy mohou být registrovány buď na federální, nebo provinční úrovni a po registraci mohou změnit jurisdikci. Zahraniční pojišťovny musí být regulovány na federální úrovni.
Minimální kapitálový požadavek pro registraci domácích a zahraničních bank je shodný a dosahuje 5 mil. CAD. U registrace pojišťoven je minimálná kapitálový požadavek také 5 mil. CAD. Alespoň polovina ředitelů zahraničních zastoupení finančních institucí musí mít trvalý pobyt v Kanadě.
Banky se dělí podle výše vlastního kapitálu na malé (do 2 mld. CAD), střední (2-12 mld. CAD) a velké (nad 12 mld. CAD). U malých bank může investor vlastnit i 100 % akcií banky. U středních bank musí být 35 % jejich akcií spojených s hlasovacím právem obchodováno na burze cenných papírů v Kanadě. Jakákoliv transakce vedoucí k jedinému investorovi s více než 10 % akcií s hlasovacím právem vyžaduje souhlas ministra financí. Vlastnictví u velkých bank musí být široké – žádný investor nesmí vlastnit více než 20 % akcií s hlasovacím právem a více než 30 % akcií bez hlasovacího práva.
Poskytovatelé zahraničních finančních služeb musí založit komerční přítomnost v Kanadě.
Úvěrové pobočky zahraničních bank mohou v Kanadě půjčovat, ale nesmí přijímat vklady. Pobočky zahraničních bank s úplnou činností mohou přijímat vklady pouze vyšší než 150 tis. CAD. Na tyto vklady se však nevztahuje pojištění CDIC (Canada Deposit Insurance Corporation).
Bankovnictví v Kanadě upravují tyto zákony:
- Bank Act (Zákon o bankách)
- Currency Act (Zákon o měně)
- Trust and Loan Companies Act (Zákon o fondech a úvěrových společnostech)
- Cooperative Credit Associations Act (Zákon o družstevních úvěrových sdruženích).
Pojišťovny
Na konci roku 2019 bylo v Kanadě 63 federálně regulovaných životních pojišťoven (29 byly pobočky zahraničních firem) a 149 pojišťoven se angažovalo v pojištění majetku a úrazovém pojištění (69 byly pobočky zahraničních firem). Životní pojištění je vysoce konsolidovaný sektor a dominuje mu několik velkých skupin – Manulife, Sun Life a Great-West Life. Jejich podíl dohromady činí 75 % pojistného. Majetkové a úrazové pojištění je relativně méně koncentrovaný sektor, přičemž 5 největších pojišťoven drží 42 % pojistného. Hlavním segmentem tohoto sektoru je pojištění aut, které tvoří téměř 50 % pojistného s výjimkou provincií British Columbia, Manitoba, Quebec a Saskatchewan. V těchto provinciích je pojištění aut poskytováno vládními institucemi.
Podobně jako banky jsou pojišťovny kategorizovány podle výše vlastního kapitálu. Společnosti s vlastním kapitálem do 2 mld. CAD jsou považovány za malé. Jediný investor může vlastnit 100 % akcií takové pojišťovny. Pojišťovny střední s vlastním kapitálem vyšším než 2 mld. CAD musí mít 35 % svých akcií s hlasovacím právem obchodováno na registrované burze cenných papírů v Kanadě. Regulace pojišťovacího trhu je sdílená mezi federální a provinční/teritoriální úřady. Federální pojišťovny a zajišťovny musí mí licenci federální a zároveň v každé provincii, kde provozují činnost. Většina největších kanadských pojišťoven je zaregistrována federálně podle zákona Insurance Companies Act a jsou regulovány OSFI. Řada menších pojišťoven je registrována podle provinčního zákona a regulována provinčními regulátory. Zahraniční pojišťovny nemusí nutně podléhat federálním licenčním požadavkům, i když kryjí rizika v Kanadě. Provincie a teritoria se liší tím, jak povolují zahraničním nelicencovaným pojišťovnám krýt místní rizika.
1.7. Daňový systém
Daňový systém je v Kanadě komplikovaný. Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.
Federální daně zahrnují:
- Daň z příjmu osob (Federal Income Tax)
- Daně ze zisku firem (Federal Corporation Tax)
- Daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax – GST)
- Spotřební daň (Federal Excise Tax)
- Daň z kapitálových zisků (Capital Gains Tax)
- Sociální pojištění (Canada Pension Plan)
- Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance – EI)
Provinční a teritoriální daně zahrnují:
- Daň z příjmu osob (Income Tax)
- Daň ze zisku firem (Corporation Tax)
- Prodejní daň ze zboží a služeb (Provincial Sales Tax – PST)
- Daň z těžby surovin (Royalties)
Municipální daně zahrnují:
- Daň z nemovitosti
- Daň z podnikání
The Goods and Services Tax (GST) je největší nepřímá daň v Kanadě podle příjmů. Ve fiskálním roce 2018/19 dosáhl její výběr částky téměř 38 mld. CAD, tj. 11,5 % z celkových daňových příjmů. GST je daň z přidané hodnoty vybíraná na většinu zboží a služeb a její sazba činí 5 %. Na dovozové zboží je GST vypočítána stejným způsobem jako dovozní clo. GST se nevybírá u některého zboží jako základní potraviny, léky na předpis, lékařské přístroje a pomůcky, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb.
Kromě GST vybírají provincie prodejní daň (Provincial Sales Tax – PST) v rozmezí 0 -10 %. Žádná PST není v provincii Alberta. Teritoria Yukon, Northwest Territories a Nunavut také nevybírají žádnou prodejní daň, pouze GST. Některé provincie (např. Ontario, Nova Scotia) konsolidovaly prodejní daně s GST do tzv. Harmonized Sales Tax – HST. HST zahrnuje GST a provinční složku. HST vybírá kanadský berní úřad Canada Revenue Agency a určitou část (provinční složku) následně vrací do jednotlivých provincií.
Provincie |
Federální daň (GST/HST) |
Provinční daň (PST) |
Celkem |
---|---|---|---|
Ontario |
5 % |
8 % |
13 % |
New Brunswick |
5 % |
10 % |
15 % |
Newfoundland & Labrador |
5 % |
10 % |
15 % |
Prince Edward Island |
5 % |
10 % |
15 % |
Nova Scotia |
5 % |
10 % |
15 % |
Alberta |
5 % |
0 % |
5% |
Saskatchewan |
5 % |
6 % |
11 % |
British Columbia |
5 % |
7 % |
12 % |
Manitoba |
5 % |
7 % |
12 % |
Quebec |
5 % |
9,975 % |
14,975 % |
Teritoria |
|||
Yukon |
5 % |
0 % |
5 % |
Northwest Territories |
5 % |
0 % |
5 % |
Nunavut |
5 % |
0 % |
5 % |
Excise Tax (spotřební daně)
Spotřební daně se vybírají na federální i provinční úrovni u některého zboží. Jedná se o alkoholické nápoje, tabákové výrobky, ropné produkty.
Některé provincie uvalily zvláštní daň na nové pneumatiky (Quebec, Prince Edward Island).
Income Tax (daň z příjmu fyzických osob)
Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2020 následující.
Daňová sazba |
Roční zdanitelný příjem |
---|---|
15 % |
do 48.535 CAD |
20,5 % |
48.535 – 97.069 CAD |
26 % |
97.069 – 150.473 CAD |
29 % |
150.473 – 214.368 CAD |
33 % |
nad 214.368 CAD |
Na úrovni kanadských provincií a teritorií se daň z příjmu fyzických osob pohybuje v tomto rozmezí.
Provincie |
Daňová sazba |
---|---|
Ontario |
5,05 % – 13,16 % |
British Columbia |
5,06 % – 16,8 % |
Newfoundland & Labrador |
8,7 % – 18,3 % |
Nova Scotia |
8,79 % – 21 % |
New Brunswick |
9,68 % – 20,3 % |
Prince Edward Island |
9,8 % – 16,7 % |
Alberta |
10 % – 15 % |
Manitoba |
10,8 % – 17,4 % |
Saskatchewan |
10,5 % – 14,5 % |
Quebec |
15 % – 25,75 % |
Teritoria |
Daňová sazba |
Nunavut |
4 % – 11,5 % |
Northwest Territories |
5,9 % – 14,05 % |
Yukon |
6,4 % – 15 % |
Corporation Tax (daň z příjmu firem)
Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni činí daňová sazba 15 % (u malých firem 9 %). Na provinční a teritoriální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2020 následující.
Provincie |
Daňová sazba – nižší
|
Daňová sazba – vyšší |
---|---|---|
Alberta |
2 % |
12 % |
British Columbia |
2 % |
12 % |
Ontario |
3,2 % |
11,5 % |
Quebec |
8 % |
11,5 % |
Manitoba |
0 % |
12 % |
Saskatchewan |
2 % |
12 % |
New Brunswick |
2,5 % |
14 % |
Newfoundland & Labrador |
3 % |
15 % |
Nova Scotia |
3 % |
16 % |
Prince Edward Island |
3,0 % |
16 % |
Teritoria |
Daňová sazba – nižší |
Daňová sazba – vyšší |
Northwest Territories |
4 % |
11,5 % |
Nunavut |
3 % |
12 % |
Yukon |
2 % |
12 % |
Kompletní aktuální přehled daňových sazeb na federální i provinční úrovni lze nalézt na internetové stránce kanadské daňové správy Canada Revenue Agency.
Zpracováno a aktualizováno Zastupitelským úřadem ČR v Ottawě a Torontu (Kanada) ke dni 13. května 2020
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR