Kolumbie: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

5.2. Kalendář akcí

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

V srpnu 2013 vstoupila v platnost Mnohostranná obchodní dohody mezi EU a Kolumbií. Pro české firmy znamená dohoda poměrně velké úspory na celních tarifech. Na základě provedené analýzy lze očekávat zvýšení poptávky po evropských dovozech. Největší nárůst vývozu by měl zaznamenat sektor textilu a oděvů, vývoz automobilů a dopravních prostředků, výrobků lehkého a těžkého průmyslu a potravinářských výrobků.

Dnem vstupu dohody v platnost bylo odstraněno dovozní clo u 65 % položek celního sazebníku a do roku 2018 bylo clo odstraněno u dalších 18 % položek na kolumbijské straně. Nejdelší přechodné období 10 let se vztahuje na výrobky, u nichž je potřeba adaptace domácího trhu, jako např. kuchyňské nádobí ze dřeva, toaletní papír, sešity, plastové kojenecké lahve, kožené rukavice či zápalky. U zemědělských výrobků jsou sjednána liberalizační období o něco delší. Jistou mírnou výhodu má EU v porovnání s USA u vývozu osobních automobilů, protože si sjednala sedmileté liberalizační období, zatímco USA desetileté.

K hlavním českým exportním komoditám tradičně patří osobní auta, kosmetické přípravky, hračky a modely, trubky z plastů, kovové konstrukce ke skladování a přepravě, elektrické a elektronické přístroje, sušené mléčné výrobky, stavební stroje, ocelové a železné profily a trubky, traktory a příslušenství, kusové strojírenské zboží a náhradní díly na dříve dodané stroje a zařízení, motory a díly letadel, díly pro turbiny a generátory el. proudu, náhradní díly a nářadí pro obráběcí a tvářecí stroje, chirurgické nástroje, díly na koželužské a textilní stroje, obuvnické stroje, speciál, železářské zboží, ložiska, skleněné zboží, bižuterie a vybrané chemikálie.

Existuje možnost rozšíření českého vývozu strojů, zařízení a polotovarů pro potravinářský a zpracovatelský průmysl – zejména balicích strojů, speciálních pneumatik pro stavební a silniční stroje, ložisek, ručního a průmyslového nářadí, papíru a chemikálií (močovina, barviva, pigmenty, kyanidy aj.), zdravotnické techniky, dále zemědělských a potravinářských produktů (mléčné výrobky, oplatky, sýry), nápojového a broušeného skla, porcelánového nádobí a křišťálových lustrů. Příležitosti jsou také v oblasti PC software (software na zakázku), tvorbě internetových obchodů, ICT síťových řešení, počítačových her a mobilních aplikací.

Potenciální prostor na trhu se nalézá v oboru energetiky v dodávkách malých a středních vodních elektráren pro regiony Kolumbie, kde je přebytek vodních zdrojů dosud nevyužívaných, např. v tzv. nepropojeném systému, zejména v regionech Chocó, Valle de Cauca, Cauca, Nariño a Putumayo.

Další potenciál se nachází v investičních oborech ve formě subdodávek pro povrchové a hlubinné doly, tepelné a vodní elektrárny, budování přenosových soustav, projekty železniční a příměstské dopravy, silniční infrastruktury (dálnice, silnice, mosty, tunely), výstavbě a modernizaci přístavů a letišť, modernizace MHD, plynofikace, dodávky pro petrolejářský a petrochemický průmysl, projekty hospodaření s vodou, úpravny pitné vody, čistírny průmyslových a odpadních vod, třídíren a spaloven odpadů, zařízení na likvidaci starých pneumatik, výstavba ekologických staveb a další.

Možný prostor pro rozšíření vývozu existuje také v artiklu vojenského speciálu, zejména lehkých ručních zbraní, munice, výbušnin, chemikálií a surovin na výrobu speciálního materiálu a výzbroje a výstroje pro armádu a bezpečnostní složky, zabezpečovacího a signálního zařízení letišť, letadel, nákladních vozů Tatra, traktorů Zetor apod.

Z dalších perspektivních oblastí se nabízí možnost českých investic v Kolumbii formou společného podniku v oblasti výstavby tepelných elektráren, těžby a komercializace uhlí, včetně provozu na zpracování uhlí na koks.

V oblasti rozvojových projektů se nabízí možnosti v lesnictví a dřevařském průmyslu.

Příležitosti pro český export

Vzhledem k předpokládaným zásadním dopadům pandemie COVID-19 bude po jejím skončení níže uvedené sektory přehodnotit.

 

Automobilový průmysl

Roční výroba automobilů v Kolumbii se v posledních 5 letech pohybuje v rozmezí 98–146 tis. vozů, z nich zhruba 15–30 tis. je vyvezeno, většinou do sousedních zemí, zejména Brazílie (67,1 %). Kolumbie tak zaujímá pozici čtvrtého největšího výrobce automobilů v Latinské Americe. V roce 2019 Kolumbie importovala 263 684 (v loňském roce to bylo 256 662), což představuje nárůst o 2,7 %oproti roku 2018.K nárůstu přispěla větší spotřebitelská důvěra a oživení ekonomiky v druhé polovině roku. Hlavními dodavateli jsou Korejská republika, Japonsko, USA, Mexiko, Indie, Čína a Ekvádor. Kolumbie však s indexem 5,5 nových vozů na 1000 obyvatel nadále patří k nejvíce podmotorizovaným zemím v regionu s průměrem 10 nových automobilů na 1000 obyvatel. Importy z ČR tak zdaleka nedosahují možností, které trh nabízí, a to jak u osobních vozů (průměrná cena nově nakupovaného vozu loni činila 17 tis. USD, přičemž průměrné stáří autoparku v Kolumbii je 15 let), tak i nákladních automobilů (především v důlním průmyslu či pro účely armády). Rovněž pro vývozce autosoučástek a komponentů pro automobilový průmysl představuje Kolumbie trh s velkou absorpční schopností. Import nákladních automobilů byl komplikován legislativou (zákon o šrotovném), která však byla v předloňském roce novelizací zjednodušena a dovoz nákladních automobilů tak letos zaznamenal nárůst o 65,9 %, zejména pro potřeby těženího průmyslu. V roce 2018 vstoupila v účinnost legislativa umožňující v následujících 10 letech bezcelní dovoz elektromobilů, součástek a nabíjecích stanic. Tradiční osobní vozy jsou přitom zatíženy clem až 35 %, DPH 19 % a spotřební daní 8 %. Sektor elektromobilů a hybridů tak zaznamenal nárůst z loňských 932 prodaných jednotek na 3134 v roce 2019, což představuje nárůst o 236 %. Sektor motocyklů zaznamenal oproti loňskému roku nárůst o 10,6 %, což představuje na 612 086 prodaných motocyklů (loni 553 tis.).. Nejprodávanější kubaturou je 110–150 cm3 (52 % trhu). Na 94 % prodaných motocyklů se montuje v Kolumbii ze součástek dovezených z Indie a Číny. Na stále větším významu nbývá sektor elektrických motocyklů, kterých se v roce 2019 prodalo 2312 jednotek. Prognóza automobilové asociace ANDEMOS na rok 2020 předpovídá další mírný růst sektoru, který by měl být tažen zejména obnovou vozového parku autobusů a nákladních aut (s důrazem na snižování emisí), i vzhledem k novým daňovým úlevám pro malé dopravce.

 

Důlní, těžební a ropný průmysl

Rozvoj důlního průmyslu (především těžba a zpracování ropy, zemního plynu, uhlí a nerostů) je jednou z hlavních priorit i nové kolumbijské vlády (podíl na HDP v roce 2019 7,8 %). Po třech letech růstu však v důsledku volatility cenového vývoje adůsledků obchodní války mezi USA a Čínou došlo v roce k poklesu těžby i vývozu uhlí. Naopak díky otevření největšího kolumbijského dolu v Antioquii posílila těžba zlata. Dle Asociace kolumbijských těžařů (ACM – Asociación Colombiana de Minería) však v roce 2019 došlo k výraznému nárůstu přímých zahraničních investic, které na začátku třetího trimestru dosáhly výše 1505 milionů USD (nárůst o 17 % oproti roku 2018) . Význam tohoto sektoru podtrhuje vytvoření systému tzv. PINE (Proyectos de Interés Nacional y Estratégico – Projekty národního strategického zájmu, jejich podporou vláda napomáhá plnění cílů Národního plánu rozvoje (Plan de Desarollo Nacional). Velikost domácího trhu činí 1,6 mld. USD, přičemž domácí výroba zařízení dokáže pokrýt jen celých 20 % potřeb ekonomiky. V roce 2019 dovoz strojů a zařízení pro důlní průmysl dosáhl dle předběžných údajů 1,6 mld. USD. V Kolumbii se nachází 40 % ověřených zásob uhlí v Latinské Americe (10. největší na světě). Současná roční těžba činí, i přes letošní pokles, cca 100 mil. tun. Rychle se rozvíjí rovněž těžba nerostů (ze jména zlata, stříbra), jež roku 2019 rostla o 10,1 %. Vývoz zlata především z oblasti Caldas a mědi z oblasti Risaralda (obě oblasti patří mezi PINE), roste již osm po sobě jdoucích let a v roce 2019 dosáhl dalšího vrcholu. V roce 2020 analytici očekávají oživení sektoru, zejména z důvodu posílení právní jistoty zavedením těžařského katastru a zpřesněním legislativy při povolování těžby Ministerstvem těžby a energie. V případě strojů a zařízení pro těžbu a pracování ropy a zemního plynu se jedná o trh převyšující ročně nákupy za 2,7 mld. USD, přičemž 90 % svých potřeb domácí firmy pokrývají dovozem. Pro české firmy se v tomto segmentu trhu s uhlím nabízejí možnosti na dodávky zařízení na vrtání, těžbu, drcení, nakládání a odvoz uhlí, dále zařízení pro výtahové šachty (kompresory, čerpadla, potrubí), zabezpečovací zařízení a rovněž geologické služby (průzkum a software), environmentální poradenství a konzultace v oblasti sanace krajiny.

 

Elektrotechnika

Velikost tohoto trhu v Kolumbii činila za období leden–září 2019 9,2 mld. V roce 2019 činil dle předběžných odhadů růst 7,4 %, z čehož největší růst zaznamenal prodej domácích elektrospotřebičů.. Pro české výrobce se tak nabízí příležitosti v oblasti tradičních informačních a komunikačních zařízení (TV, PC, telefony atd.).

 

Energetický průmysl

Velikost domácího trhu představuje zhruba 1,5 mld. USD, z čehož lokální výroba činí jen 290 mil. USD, 75 % směřuje na export. Instalovaná kapacita v Kolumbii převyšuje 14 524 MW (z toho 65 % připadá na vodní elektrárny, zbytek jsou tepelné, plynové a kogenerační). V rámci vládního plánu má být během 5 let postaveny nové kapacity o výkonu 4 000 MW. Dovoz energetických strojů a zařízení činil v roce 2019 za období leden-listopad 1,1 mld. USD, což představuje velkou příležitost pro české výrobce především turbín (parních, vodních, plynových), generátorů, transformátorů a elektrických rozvaděčů (včetně malých vodních elektráren). Pomalu se prosazují na trhu rovněž dodávky turbín pro malé vodní elektrárny (Cink Hydro-Energy). Vzhledem k zhoršujícím se problémům se stavbou vodního díla Hidroituango v departamentu Antioquía odhaduje úřad UPME (Unidad de Planeación Minero Energética), že bude Kolumbii chybět v roce 2023 až 1500 MW. Proto Kolumbie také silně podporuje obnovitelné zdroje energie, které vzhledem k tamějším klimatickým podmínkám představují významný potenciál. Vláda přijala zákon č. 1715, který reguluje integraci obnovitelných zdrojů energie do národního energetického systému. Norma upravuje investiční pobídky, mj. možnost snížit v průběhu 5 let daňový základ až o 50 % či osvobození dovozu nezbytných technologií od DPH. Cílem vlády je dosažení podílu obnovitelných energií ve výši 15 % celkové instalované kapacity do roku 2023. Pro české firmy se tak otvírá velký prostor, neboť v současné době tvoří podíl solární energie pouhých 0,1 %. V odlehlých oblastech, které nejsou napojeny na elektrickou síť, a které dle údajů IPSE (El Instituto de Planificación y Promoción de Soluciones Energéticas para las Zonas No Interconectadas) představují až 45 % území, jsou obnovitelné zdroje energie takřka jediným řešením. Vláda významně podpořila rozvoj obnovitelných zdrojů energie uspořádáním dvou energetických aukcí. Výsledkem je očekáváná instalovaná kapacita z obnovitelných zdrojů v roce 2022 ve výši 2200 MW (nárůst z 50 MW v roce 2018, tedy z 0,06 % celkové instalované kapacity na 10 %). V letech 2018–2022 se rovněž připravuje výstavba 7 nových vedení pro distribuci elektrické energie, a to především v karibské oblasti (departamenty Guajira, César, Magdalena a Bolívar) která se kvůli vzrůstající spotřebě elektřiny nejvíce potýká s přetížením stávající sítě.

 

Chemický průmysl

Kolumbie je velkým dovozcem chemikálií (organických i anorganických), které se ve velkém objemu využívají v nejrůznějších odvětvích průmyslu a zemědělství.

 

Obranný průmysl

Kolumbie v roce 2019 vydala na nákupy pro ozbrojené složky (pozemní vojsko, námořnictvo, letectvo a Národní policii) kolem 3,1 % HDP (nejvíce v celém regionu), což představovalo 9,7 mld. USD. Celkové náklady na obranu v roce 2019 převýšily, i přes uzavření mírových dohod s levicovou guerillou FARC v roce 2016, 11 % všech veřejných výdajů. Rozpočtová kapitola ozbrojených sil v rámci národního rozpočtu na rok 2020 byla oproti loňskému snížení opět mírně navýšena na téměř 11 mld. USD, z čehož je 300 mil USD určeno na nákup nových zbraní). Lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat, a to i vzhledem k tomu, že kolumbijské vzdušné síly rovněž připravují výměnu svých cvičných a bojových letounů. Kolumbie rovněž čelí dalším bezpečnostním výzvám v podobě nestability ve Venezuele a volatilní situace v odlehlých oblastech v důsledku aktivit disentu FARC a narkoobchodu. ČR je v Kolumbii známá mj. vývozem pistolí CZ a střeliva vč. nábojových komponentů Sellier+Bellot. Významným je nadále i téma odminování, které je nutným předpokladem mírové obnovy venkova. Atraktivitu Kolumbie dále zvyšuje skutečnost, že je od května 2018 jako jediná země v Latinské Americe přidruženým členem NATO. Velký potenciál však nabízí rovněž dodávky nákladních vozů 8 × 8, radarů a moderních komunikačních prostředků, logistických softwarových řešení, dále detektorů min a výstroje (oblečení, obuv, helmy) včetně ochranných vest, avšak za předpokladu, že české firmy si na místním trhu zajistí fyzické zástupce, vytvoří sklady náhradních dílů a zajistí odpovídající postprodejní servis (v případě nákladních aut rovněž nezbytné homologace). Vzhledem k důležitosti zajištění osobní bezpečnosti je významný také sektor soukromých bezpečnostních agentur, který představuje trh o velikosti 2,7 mld. USD ročně.

 

Stavební průmysl

Nová kolumbijská vláda převzala od svých předchůdců jeden z hlavních cílů pro udržení hospodářského růstu, a to rozvoj dopravní infrastruktury, především dálnic a rychlostních silnic (v současné době probíhá realizace 23 makroprojktů), dále železnice, lodní dopravy a modernizaci stávající dopravní logistické infrastruktury (přístavů a letišť). Podle rámcového plánu rozvoje infrastruktury Kolumbie na léta 2015–2035 plánuje vláda investovat ve spolupráci s privátním sektorem během 20 let více než 112 mld. USD, především formou vybudovat-provozovat-předat (BOT) s koncesí na 20–30 let. Plán mj. zahrnuje výstavbu nových moderních dálničních a silničních tahů 4. generace v celkové délce 7 tis. km, dále rozvoj intermodální dopravy (101 projektů včetně splavnění 8 velkých řek v délce 3 tis. km). Vláda rovněž připravuje oživení dlouho odkládaných projektů výstavby nových železničních tratí v délce 1 600 km (zejména 860 km na trase La Dorada –Chiriguaná). Kvůli nedostatečné a nekvalitní dopravní infrastruktuře (jen 1 200 km dálnic) má dnes Kolumbie jedny z nejvyšších vnitrostátních přepravních nákladů. Přes letošní zpomalení, dané též volebním rokem, je očekáván na příští rok růst sektoru ve výši 4,8 %. Hlavním projektem bude do dalších let pokračování výstavby rychlostních komunikací 4G, rozšíření mezinárodního letiště v Bogotě El Dorado 2, letošní zahájení výstavba bogotského metra, kterou bude realizovat čínské konsorcium Apca Transmimetro (5,1 mld. USD), či bogotský příměstský vlak Regiotram. Jen v Bogotě se na infrastrukturní projekty počítá s investicí ve výši 7,3 mld. USD do roku 2020. V roce 2019 sektor zaznamenal růst ve výši 13,3 %. Očekává se, že tato tendence bude pokračovat i v příštím roce, kdy se očekává zahájení realizace dalších 7 dálničních projektů. Na rok 2020 vláda vyčlenila celkem 2,3 mld. USD na výstavbu terciárních zpevněných silnic v regionech. Potenciálními příležitostmi pro české subjekty jsou inženýrské a stavební služby, stavební materiály a konstrukce ze železa a oceli, dálniční svodidla, průmyslová skla, kontrolní a řídicí systémy pro silniční a železniční dopravu, radary pro letiště. V souvislosti s uzavřením mírových dohod a z toho plynoucí výrazně lepší bezpečnostní situací v zemi patří cestovní ruch k nejrychleji rostoucím sektorům, což představuje významnou příležitost pro české investory, například při budování zaostávající turistické infrastruktury.

 

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Významnou příležitostí skýtá vodohospodářství, velká poptávka je v souvislosti se zpřísněním zákona o odpadních vodách po čističkách odpadních vod, technologiích ekologické likvidace odpadů, či likvidaci následků ilegální těžby zlata (odhady hovoří o znečistěných 100 tis. ha). Jakkoliv má Kolumbie páté největší zásoby pitné vody na světě, značná část jejích vodních zdrojů je silně znečištěna. Dle průzkumu Ministerstva pro místní rozvoj má přístup k pitné vodě zajištěno 92,9 % městského obyvatelstva, avšak pouze 71,5 % obyvatel v rurálních oblastech, z nichž je navíc významná část ohrožena suchem. Vláda proto připravuje na 300 projektů ve 24 departamentech v celkové hodnotě 800 mil. USD. K významným projektům tak patří například vládní plán provést do roku 2040 úplnou dekontaminaci silně znečistěné řeky Bogotá, kde se počítá s investicí ve výši 0,5 mld. USD. Vláda silně podporuje implementaci zásad oběhového hospodářství, kdy v listopadu roku 2018 přijala dokument s názvem národní strategie oběhového hospodářství. Dle něj Kolumbie plánuje zvýšit podíl recyklace z letošních 8,7 % odpadů na 17,9 % v roce 2030. Tento dokument odhaduje tržní potenciál oběhového hospodářství v Kolumbii na 11,7 mld. USD ročně.

 

Zábava a volný čas

V rámci hraček, her a sportovních potřeb je největší potenciál u dětských stavebnic a modelů na hraní. Významný růst zaznamenává v souvislosti s rostoucí kupní silou obyvatelstva sektor fitness (posilovací stroje, spinning, cvičební pomůcky, oblečení) a doplňků výživy, kteréžto představují trh o velikosti zhruba 250 mil. USD. Dle předběžných odhadů zaznamenal v roce 2019 tento sektor další růst ve výši 15,5 %. Jen investice do cvičební infrastruktury představovaly 55 mil. USD, kdy na kolumbijský trh vstoupily fitness řetězce Fitness24Seven a španělský řetězec Metropolitan. Posilovny přitom v současnosti pravidelně navštěvuje i přes postupný nárůst pouze 2,8 % populace (v Brazílii 10 %, v Evropě 14 %).

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Kolumbie představuje třetí největší trh zdravotnických potřeb v Latinské Americe. Dovoz zdravotnické techniky v roce 2019 činil 1,85 mld. USD, což pokrylo necelých 80 % potřeb domácího trhu Bogota přitom představovala 75 % všech dodávek. . Kolumbijský trh s lékařskými přístroji a nástroji je 4. největší v obou Amerikách a patří mezi TOP 20 na světě. Současně je jedním z nejrychleji rostoucích trhů na světě v tomto segmentu. Během příštích 5 let se má zvětšit na 2,1 mld. USD, což je dáno jednak velkou podporou vlády ale i tím, že díky reformě zdravotního systému a tzv. Zákonu 100 má dnes 80 % obyvatel zdravotní pojištění a může v mnohem větší šíři využívat služeb zdravotních zařízení. Zájem je především o diagnostické přístroje, ortopedické nástroje a protézy, vybavení pro ultrazvuk, mamografii a kardiovaskulární (stenty) vyšetření, dále dermatologické a laserové přístroje pro estetiku a plastickou chirurgii, kardiologické, neurologické a onkologické přístroje, sterilizátory a laboratorní inkubátory, laboratorní přístroje a spotřební zdravotnický materiál. Díky nové legislativě začíná být zajímavou investiční příležitostí též pěstování a zpracování medicínské marihuany. Na rok 2025 se odhaduje dosažení mety 43 000 mil. USD. Na rok 2020 byl navýšen rozpočet zdravotnictví o 5 %, zejména z nutnosti absorbovat 2,1 mil. venezuelských imigrantů.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Trh s potravinami a nápoji se v Kolumbii velmi dynamicky rozvíjí, především díky rostoucí kupní síle obyvatel a zvětšující se maloobchodní sítí ve velkých městech (Bogotě, Medellínu, Cali, Barranquille, Bucaramanze, Cartageně). Podle statistických údajů spotřeba potravin a nápojů roste každoročně v posledních 5 letech v průměru o 9,5 %. Velký potenciál pro české firmy je nadále v oblasti syrovátky (jsme tradiční vývozce, byť nás limitují množstevní kvóty), sušeného mléka, dále piv, minerálních vod (a to především s přidanou hodnotou nejrůznějších chutí, minerálů či vitamínů), cukrovinek a tzv. „health & well-being“ snacků (vloček a musli). Agroprůmysl patří k tahounům růstu kolumbijské ekonomiky (v roce 2019 dle předběžných údajů 3,8 %, v roce 2018 růst o 4,2 %). Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech, ačkoliv byl rozpočet zemědělství snížen nejvíce ze všech sektorů, a to o 20%. Rozvoj venkova patří k prioritám kolumbijské vlády, která v rámci prodloužení programu na revitalizaci kolumbijského zemědělství po ukončení vnitřního ozbrojeného konfliktu „Colombia siembra“ počítá do roku 2021 s investicemi ve výši 1,8 mld. USD do rozvoje zemědělství. Plán rovněž počítá do roku 2021 s poskytnutím úvěrů kolumbijským zemědělcům až ve výši 25 mld. USD. V roce 2019 byl rovněž představen vládní program pojištění úrody. Velikost domácího agroprůmyslového trhu se odhaduje na 180 mil. USD. Lokální výroba je malá (necelých 40 mil. USD) a navíc je přednostně zaměřena na vývoz do sousedních zemí (Peru, Ekvádor, Venezuela, Panama – 29 mil. USD). Největší zájem na lokálním trhu je o dovážené stroje a zařízení pro zpracování a balení potravin a nápojů, jejichž import v roce 2019 dosáhl za období leden–listopad  200 mil. USD. Konkrétně pro české dodavatele se nabízí možnost dodávek zemědělských strojů, zařízení a strojů pro pekárny, na výrobu cukrovinek a čokolády, pro výrobu cukru, dále pro pivovary, na zpracování masa a drůbeže, ovoce a zeleniny.

 

Aktuální informace z hospodářství a obchodu potom lze nalézt na webovém odkazu www.portafolio.com.co.

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Vzhledem k probíhající pandemii COVID-19 byly všechny akce do konce roku 2020 zrušeny, přičemž náhradní termíny jsou teprve v jednání.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bogotě (Kolumbie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem