Kolumbie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

  1. Oficiální název státu, složení vlády
  2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
  3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
  4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
  5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
  6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
  7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Kolumbijská republika (República de Colombia)

Složení vlády:

Prezident – Iván Duque Márquez

Viceprezident – Marta Lucía Ramírez

Ministr zemědělství a rozvoje venkova – Rodolfo Enrique Zea

Ministryně školství – María Victoria Angulo

Ministryně kultury – Carmén Vásquez

Ministr zdravotnictví a sociální ochrany – Fernando Ruiz Gómez

Ministryně zahraničních věcí – Claudia Blum Capurro

Ministr inform. technologií a komunikací – Karen Abudinen

Ministryně vnitra – Alicia Arango Olmos

Ministr obrany – Carlos Holmes Trujillo

Ministr financí – Alberto Carrasquilla

Ministr bydlení a měst– Jonathan Malagón

Ministr spravedlnosti a práva – Margarita Cabello Blanco

Ministr životního prostředí – Ricardo Lozano Picón

Ministr hornictví a energetiky – María Fernanda Suárez

Ministr práce – Ángel Custodio Cabrera

Ministr obchodu, průmyslu a cestovního ruchu – José Manuel Restrepo Abondano

Ministr dopravy – Ángela María Orozco

Ministryně pro vědu, technologii a inovace – Mabel Gisela Torres

Ministr sportu – Ernesto Lucena Barrero

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 49 996 445 (DANE, květen 2018)

Průměrný roční přírůstek: 0,97 %(CIA, odhad 2018)

Demografické složení:

  • 0–14 let: 23,89 %
  • 15–24 let: 16,96 %
  • 25–54 let: 41,98 %
  • 55–64 let: 9,44 %
  • nad 65 let: 7,73 % (CIA, odhad 2016) 

Národnostní složení:

  • 58 % mestici
  • 20 % běloši
  • 14 % mulati
  • 4 % afrokolumbijské obyvatelstvo
  • 3 % afroindiánské obyvatelstvo
  • 1 % původní indiánské obyvatelstvo

Náboženské složení:

  • 79 % římskokatolické
  • 14 % protestantské
  • 7 % ostatní

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2015

 

2016

 

2017

 

2018

 

 

 

 

 

 

2019

HDP (mld. USD)

389

272

309,2

333,2

 

 

 

 

 

 

323,7

HDP (růst v %)

3,1

2,0

1,8

2,8

3,3

 

 

 

 

 

 

HDP/ 1 obyv.

14,006

14,259

14,509

15,124

15,770

(USD), PPP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Míra inflace (%)

6,8

5,8

4,3

3,2

3,8

 

 

 

 

 

 

Míra

8,6

 

8,7

 

 

10,1

nezaměstnanosti

 

 

9,4

9,4

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Banco de la República

 

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kolumbie v roce 2019 dosáhl 3,3 % 2,8 % (v roce 2018 to bylo 2,8 %), což představuje očekávané navýšení kolumbijské ekonomiky oproti předcházejícímu období (v celkovém jihoamerickém kontextu Kolumbie zůstala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v celém regionu).

 

Motorem růstu se staly sektory zemědělství, kde se začíná silně projevovat oživení po ukončení vnitřního ozbrojeného konfliktu uzavřením mírových dohod v roce 2016, dále stavebnictví (zejména výstavba dálnic 4G), vnitřní obchod, finanční služby a cestovní ruch. Důležitým impulzem růstu ekonomiky se stal vládní podpůrný program na reaktivaci hospodářství, schválený vládou bývalého prezidenta J. M. Santose v květnu 2015 a nazvaný „Pipe 2.0“, který umožnil veřejné investice do národního hospodářství ve výši 16,8 mld. pesos (COP), resp. 6,7 mil. USD a pomohl vytvořit 300 tisíc nových pracovních míst. Vláda dlouhodobě podporuje diverzifikaci vývozu s důrazem na udržitelný ekonomický růst. V únoru 2017 vláda přijala program „Colombia repunta“, zacílený na posílení konkurenceschopnosti přijetím řady ekonomických opatření (např. daňové pobídky v oblasti turistické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie). V oblasti zemědělství byl přijat program „Colombia Siembra“, zacílený na zvýšení produktivity a exportu zemědělských komodit.

 

Nová vláda prezidenta Ivána Duqueho (od srpna roku 2018) se zpožděním předložila svůj čtyřletý Plan Nacional de Desarollo – Pacto por Colombia, pacto por la equidad 2018 – 2022. Plán je postaven na třech pilířích – zákonnosti, podpoře podnikání a rovnosti, s důrazem na udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí, podporu nových technologií (tzv. oranžová ekonomika), digitalizaci, energetika a těžba, přičemž za klíčové označuje sektory zemědělství (program Agricultura por contrato zajišťující spravedlivé výkupní ceny sklizně) a produkce energie (diverzifikace energetického mixu směrem k obnovitelným zdrojům energie). Největší část finančních prostředků (21 %) určených na realizaci plánu má směřovat do školství.

 

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2019 činila 10,1 % obyvatel v aktivním věku (minulý rok se jednalo o 9,4 %). Rostoucí nezaměstnanost patří k přetrvávajícím problémům Kolumbie, i kvůli skutečnosti, že 50 % obyvatel pracuje v tzv. neformálním režimu.

 

Index spotřebitelských cen vykázal inflaci na úrovni 3,8 %, což je další nárůst oproti roku 2018 (3,2 %). Vláda však opět dosáhla proklamovaného cíle udržet inflaci v rozmezí 2 – 4 %. Silnému zdražení podlehly ceny informačních technologií, naopak ceny plynu a elektřiny podražili nejméně. S cílem oslabit růst inflace centrální banka postupně snižovala svoji základní úrokovou intervenční sazbu (TdI), a to s maximem 7,75 % v srpnu 2016, s hodnotou 4,75 % na konci roku 2017. Poslední snížení o dalších 0,25 procentního bodu proběhla v lednu a dubnu 2018 na 4,25 %. V souvislosti s opatřeními pro boj s pandemií postupně Centrální banka míru snižovala až na současných 3,25 % v květnu 2020.

 

Pokud jde o očekávaný vývoj hospodářství, nelze v současné době, kdy protipandemická opatření budou přes postupná uvolňování trvat patrně až do konce srpna, učinit podrobnější prognózy. Předpovědi na rok 2020 nicméně předpokládají ekonomický propad ve výši -2 až – 7 %. I tak lze Kolumbii označit v rámci regionu za premianta, neboť se díky včasnému zavedení karantény podařilo zachytit nástup pandemie a zamezit kolapsu veřejného zdravotnictví (zároveň však krize zvýraznila dlouhodobý rys nejen tohoto sektoru, a to groteskní korupci). Vláda a Centrální banka rovněž zavedla rozumná socioekonomická opatření, spočívající ve snížení úrokových sazeb, ochraně likvidity firem, úpravou zákona o konkurzu, odložení data splatnosti, finančních závazků a daní, ochraně zaměstnanosti, podporou malých a středních podniků. Cenou za udržení sociálního smíru je však silné zadlužení a vyčerpání hospodářských rezerv. I v důsledku těchto skutečností (a radikálního poklesu cen ropy, na jejímž exportu je Kolumbie životně závislá) snížila v dubnu 2020 společnost Fitch rating Kolumbie na –BBB, s negativním výhledem.

 

Další vývoj tedy bude záviset na skutečnosti kdy a s jakými škodami se Kolumbie vrátí k „new normal“, což lze za současné situace očekávat k září 2020. Už nyní patří k nejvíce postiženým sektor cestovního ruchu (propad v prvním trimestru 2020 o 90 %, žádost o restrukturalizaci státního leteckého dopravce Avianca. Naopak již v průběhu krize výrazně posílil sektor e- commerce, fin – tech či digitalizace.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Na fiskální rok 2020 schválil kolumbijský Kongres (Congreso de la República de Colombia), na návrh vlády státní rozpočet s výdaji ve výši 78,7 mld. USD, což představuje nárůst o 10,2 % oproti loňskému roku (berouce v úvahu silnou devalvaci pesa v průběhu roku). Všeobecné výdaje činily 49,3 mld. USD, obsluha dluhové služby (v COP) opět vzrostla na 15,4 mld. USD (z toho 10 mld. USD na obsluhu vnitřního dluhu a 5,4 mld. USD na splácení zahraničního zadlužení) a investice vzrostly na 13,7 mld. USD. Příjmy byly stanoveny na 48,3 mld. USD, z toho daňové příjmy 29 mld. USD. Hlavními rysy letošního rozpočtu jsou zvýšené výdaje na splácení dluhu. Mezi sektory, jejichž rozpočtová kapitola byla navýšena nejvíce, patří vzdělávání (12,8 mld. USD), zdravotnictví (o 30 % oproti 2019) a obrana. Naopak ubráno bylo sektorům zemědělství (- 20 %) a těžebnímu sektoru.

 

Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní soud zamítl loňskou vládní daňovou reformu, která měla snížit daňové zatížení firem a zároveň zvýšit efektivitu výběru daní, a zejména k nutnosti alokovat výdaje na zdravotnictví, sociální programy a podpůrné ekonomické balíčky, je nutno tento rozpočet považovat za velmi orientační.

 

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

 

2015

 

2016

 

2017

 

2018

 

2019

 

 

 

 

 

 

Příjmy (mld.

53,5

54,6

55,8

53,8

48,3

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výdaje (mld.

99,5

 

99,9

 

 

78,7

USD)

 

 

99,8

78,9

 

 

 

 

 

 

 

–všeobecné

56,8

 

 

56,4

 

55

49,3

výdaje

 

57,2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

–dluhová služba

21,2

22

23

25

15,4

 

 

 

 

 

 

–investice

21,5

21

21,4

23

13,7

 

 

 

 

 

 

Saldo státního

-3,3

 

 

-3,4

 

 

 

-3,1

 

rozpočtu (mld.

 

 

-3,2

 

-3,0

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo financí Kolumbie

 

Celkový veřejný dluh Kolumbie na konci roku 2019 dosáhl hranice 53,1 % HDP země oproti 50,1 % z roku 2018. Výše dluhu na 1 obyvatele přesáhla 3.400 USD.

 

Rozpočtový deficit na konci roku 2019 dosáhl podle informací ministerstva financí výše 3,2 % HDP (v roce 2018 tento ukazatel činil 3,0 % HDP).

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Deficit běžného účtu platební bilance činil v roce 2019 celkově 4,3 % HDP, neboli více než 13 mld. USD. A to i přesto, že Kolumbijci žijící v zahraničí svým rodinám do země zaslali historicky opět rekordních 7,1 mld. USD (loni 6,7 mld. USD) ve formě remitencí (zde nazývané „remesas“). Více než polovina remitencí pocházela z USA. Není tajemství, že remitence posílá do Kolumbie pravidelně cca 4 mil. kolumbijských krajanů, z toho zhruba 40 % žije v Evropě (především ve Španělsku). Za rok 2020 lze však očekávat výrazný propad této částky.

 

Zahraniční dluh k počátku roku 2020 převýšil 13 mld. USD, neboli 42,7 % HDP (loni činil 39,6 % a v roce 2013 dokonce jen 26,8 %). Z toho zhruba 60 procent tvoří závazky veřejného sektoru, které se za poslední rok navýšily o 9 %. Celkově zahraniční zadlužení Kolumbie se od roku 2013 zvýšilo o 14 %.

Na splácení dluhu země vynaložila loni dle ministerstva financí 23 mld. USD. Devizové rezervy činily k dubnu 2020 výše 51,2 mld. USD.

 

Platební bilance

 

 

2015

 

2016

 

2017

 

2018

 

2019

 

 

 

 

 

 

– běžný účet (%

-5,9

– 4,3

– 3,3

– 3,8

-4,1

HDP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

11,8

8,8

8,9

 

 

kapitálový účet,

 

 

 

N/A

-13,0

mld. USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– finanční účet,

19,5

12,8

9,7

11,9

10,4

 

 

 

 

 

mld USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Devizové

46,7

46,6

47,6

48,4

51,2

 

 

 

 

 

rezervy, mld.

 

 

 

 

 

USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Veřejný dluh/

54,9

54,9

54,4

52,16

51,03

HDP (%)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahraniční

 

38,1

 

 

 

 

 

41

 

 

42,7

zadluženost (%

 

 

39,8

39,6

 

HDP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dluhová služba

 

23,5

 

 

 

 

 

23

23

23,8

24,0

(v mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

 

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru, zahrnujícího banky a pojišťovny, je centrální banka – Banco de la República (BdR). Dle ústavy je nezávislá na vládě při formulaci měnové a směnečné politiky a dohlíží nad finančním sektorem. Hlavní její odpovědností je zajistit cenovou stabilitu. Banku řídí bankovní rada, kterou tvoří 7 členů: ministr financí, 5 stálých členů jmenovaných prezidentem republiky na 4leté období s možností dvojí obnovy (max. 12 let) a guvernér volený ostatními členy. V současné době je od ledna 2017 guvernérem CB Juan José Echavarría. Centrální bance je zakázáno poskytovat půjčky soukromému sektoru, s výjimkou likvidity určené do finančního sektoru. Kromě dalších funkcí, jako je správa devizových rezerv, je banka zákonem pověřena regulovat úrokové míry na vklady s pevným termínem, nabízet rediskontní linky pro určité bankovní půjčky a vykonávat další úkoly cedulové banky. Centrální banka kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém.

 

Drtivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria, která je gremiální organizací finančního sektoru. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i privátní včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Honorárním členem je centrální banka – Banco de la República.

 

Hlavní banky v Kolumbii

 

Bancamía, Copatria, Banco Agrário de Colombia, Banco Corpbanca, Banco de Occidente, Banco GNB Sudameris, Bancoldex, Bancolombia, Banco Cooperativo Coopcentral, Finamérica, Banco Pichincha, Titularizadora Colombiana, Banco Falabella, Bancoomeva, Finagro, BNP Paribas, Banco AV Villas, Banco Caja Social, Davivienda, Banco de Bogotá, Banco Popular, Banco ProCredit, BBVA, Citi, Corficolombiana. J.P. Morgan, Banco WWB, Banco Finadina, Findeter, GMAC, Banco Santander, Wells Fargo.

 

Významné pojišťovací společnosti

 

Allianz-Colseguros, Mapfre, AIG Colombia Seguros de Vida, Suramericana de Seguros, Seguros Bolívar, Seguros la Previsora, Seguros Colpatria, Seguros Liberty, Seguros Agrícola, Seguros del Estado, Seguros Colmena, Suratep.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Kolumbii existují daně na celonárodní a regionální úrovni. Současný daňový systém (v roce 2016 byla provedena komplexní daňová reforma prezidentem Santosem, tzv. Ley 1819 de 2016) aplikuje daň z příjmu pro právnické osoby ve výši 25 % a rozlišuje 3 pásma daně z přidané hodnoty (0 %, 5 % a 16 %), přičemž základní sazbou je nově 19%-ní tarif, navýšený oproti předchozím 16%. Současně se vybírá daň z příjmu pro spravedlnost (CREE, impuesto sobre la renta para la equidad) ve výši 9 % (od roku 2016 činí 8 %) s cílem financovat veřejné vysoké školy a zdravotnictví.

 

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 19 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departamenty a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá dále daň z nemovitosti (0,3-3,3 %), registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5-1 % z hodnoty) a kolkovné ve výši 1 %.

 

Seznam hlavních daní v Kolumbii: (1) daň z příjmu = 25 %, (2) spravedlnostní daň (CREE) = 9 %, (3) DPH = 0 % – 5 % – 19%, (4) spotřební daň = 4 % – 8 % – 19 %, (5) daň z bankovních operací (GMF)= 0,4 %, (6) daň z průmyslové a obchodní činnosti = 0,2-1,4 %. Od roku 2015 byla navíc nově zavedena daň z bohatství.

 

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Zkrácená verze pro investory.

 

Od 1.1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojímu zdanění.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bogotě (Kolumbie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem