Korejská republika: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Soulu (Korejská republika)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory pro český export do Korejské republiky

 

▶ Automobilový průmysl

Korejská republika patří mezi nejvýznamnější světové výrobce automobilů. V objemu jejich výroby zaujímá 6. místo na světě. Korejský automobilový průmysl ve svém desetiletém plánu (do roku 2030) předpokládá nejen 10% podíl korejských automobilek na světovém trhu s elektromobily a auty s vodíkovým pohonem, ale i zisk 1. místa na světě v úplné implementaci automobilů III. generace – autonomních vozidel. Z toho vyplývá, že podíl těchto vozidel na celkovém korejském vozovém parku by měl do roku 2030 dosáhnout 30 % místo současných 2,6 %. 

Aby bylo vůbec možné takovéto cíle vůbec splnit, plánuje korejská vláda jednak urychlené přijetí potřebné legislativy, dále pak výstavbu potřebné infrastruktury, což znamená kromě jiné i zvýšení počtu nabíjecích stanic pro elektromobily na 15.000 do roku 2025 a vodíkových stanic na 600 do roku 2030. Především se však jedná o podporu korejských automobilek (Hyundai Motor Group, GM Korea, Renault Samsung Motors a SsangYong Motor), které by měly být hlavními investory do potřebného rozvoje ve výši 50,7 mld. USD. Největším investorem by měla být prvně jmenovaná Hyundai Motor Group s celkovou investicí až 34 mld. USD (!). 

Rovněž korejská vláda počítá s vyčleněním částky až cca 1,68 mld. USD formou finanční podpory či výhodných půjček pro výrobce elektrosoučástek potřebných v nových technologiích. Podíl těchto komponent by měl v automobilovém průmyslu v roce 2030 údajně činit až 40 % ze současných 4 %.

 Za zmínku taktéž stojí předpoklad zahájení testovacího provozu „létajících aut“ v roce 2025.

 

Pro svoji finální výrobu vyhledávají korejští výrobci dopravních prostředků dodavatele kvalitních komponentů za konkurenceschopné ceny. Pro české exportéry jsou zakázky korejských výrobců automobilů perspektivní příležitostí, neboť Česká republika má na korejském trhu pověst vyspělé průmyslové země s dlouholetou tradicí, která nabízí kvalitní výrobky za přijatelnou cenu. Nabízí se tak prostor nejen pro subdodávky komponentů a náhradních dílů či hotových celků, ale v neposlední řadě i pro spolupráci v oblasti zavádění vodíku do dopravy, tzv. vodíkové mobility.

 

▶ Elektrotechnika

Nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým odvětvím na korejském poloostrově  je bezesporu výroba polovodičů s následnou produkcí čipů. Jestli světový trh s polovodiči dosáhl v roce 2019 obratu 410 mld. USD, tak jen samotná Jižní Korea měla v tomto segmentu obrat 109,1 mld. USD, z čehož největší podíl na tomto obratu měl trh s čipy ve výši 101,6 mld. USD (93% podíl). Jižní Korea zaujímá 1. místo na světě v produkci čipů (60,7% podíl celosvětově) a 2. místo v produkci polovodičů (21,5% podíl celosvětově) s podílem na domácím HDP 3,6 %.

 

Bohužel však současný problém se zpřísněním kontroly japonského vývozu 3 kritických komponentů nezbytných při výrobě polovodičů, čipů a displejů (Fluorinated polyimides, Photoresists and Hydrogen fluoride) může vést k silnému propadu korejského vývozu spotřební elektroniky firem Samsung, Hynix a LG, který tvoří až 20 % celého exportu. Korejská republika není schopná nahradit výpadek japonských dodávek z vlastních zdrojů, který ale zatím nemá vliv na produkci. Jihokorejská strana však předpokládá, že případná další eskalace sporu může ohrozit globální ekonomiku i světový obchod.

 

▶ Energetický průmysl

Korejská republika, jejíž energetický mix z 39,9 % vytváří tepelné elektrárny, z 25,1 % elektrárny na zemní plyn a z 22,8 % jaderné elektrárny vede s ohledem na životní prostředí boj za snižování emisí z klasických tepelných elektráren (mimo jiné i zavedením vyšších poplatků za spalování bitumenového neboli živičného uhlí a naopak snížením poplatků pro elektrárny spalující LNG), podporuje výstavbu  jaderných elektráren s reaktory tzv. III+ generace a úspěšně rozvijí velkokapacitní systém skladování energie (ESS).

 

Pro české subdodavatele generátorů, turbín a dalších energetických částí se otevírají možnosti jak v oblasti subdodávek pro klasické tepelné elektrárny (mimo jiné i díky v ČR působící jihokorejské společnosti Doosan Heavy Machinery), ale i např. pro dodávky manipulačních a  převozních kontejnerů na vyhořelé palivo pro jaderné elektrárny (spolupráce s Korea Hydro & Nuclear Power – KHNP) či vědecko-výzkumná spolupráce (Korea Energy Technology Evaluation & Planning – KETEP ). 

 

Další příležitostí je spolupráce s korejskými dodavateli energetických zařízení na třetích trzích. České firmy se díky jihokorejským dodavatelům energetických zařízení mohou prosadit nejen v Korejské republice, ale též např. v Číně, Vietnamu a dalších zemích.

 

▶ ICT

Informační a komunikační technologie patří mezi nejrychleji rostoucí korejské sektory. Internetové pokrytí země činí neuvěřitelných 93 %. Od dubna 2019 je v zemi díky firmám KT, SKT, a LG v provozu pátá generace bezdrátových systémů tzv. 5G. Nejpopulárnějšími domácími poskytovateli internetových služeb jsou Naver (65 % trhu) a Daum (34 % trhu). Nicméně tito operátoři si neustále stěžují na neférovou konkurenci ze strany světových komunikačních společností, jakými jsou Google, Facebook a Netfix. Důvodem jsou údajně velmi nízké daně, jež tito lídři odvádí v Koreji. Co se sociálních médií týká, tak na 1. místě sledovanosti (zprávy a komunikace) je YouTube, dále následují v tomto pořadí Kakao Talk, Facebook, Instagram, Twitter, Kakao Story.

Korejská republika má v plánu stát se jedním z nejvýznamnějších světových hráčů „čtvrté průmyslové revoluce“ (Průmysl 4.0), která propojí ICT s korejským průmyslem. Korejský ICT sektor je exportně orientovaný, nicméně korejské firmy projevují zájem též o dovoz. České firmy by se mohly prosadit např. v oblasti spolupráce při vývoji případně exportu inovativních počítačových programů, inteligentních sítí (Smart Grid), moderních aplikací a technických novinek do mobilních telefonů.

 

▶ Obranný průmysl

I přes určité uvolnění napětí na Korejském poloostrově, hrozba vojenské konfrontace s KLDR a s tím související potřeba modernizace korejské armády stále trvá. Proto Korejská republika investuje nemalé prostředky do jejího vybavení. Korejský rozpočet na obranu se rok od roku zvyšuje. V roce 2018 činil vojenský rozpočet 38 mld. USD a v roce 2019 dosáhl výše 44 mld. USD (2,6 % HDP). Ve zbrani je kolem 580 000 vojáků. Korejská republika má velmi vyspělý obranný průmysl, nicméně značná část vybavení pro armádu se dováží. Mezi nejvýznamnější dodavatele se řadí USA, Španělsko, Anglie, Německo a Izrael. Velké investice jdou do vojenského leteckého průmyslu. Jen v roce 2020 by výdaje na nákup či modernizaci nových letadel měly narůst o 7,4 %. Korea v rámci tzv. KF-X programu vyvíjí i svůj vlastní stíhací letoun, který by měl být představen veřejnosti v červnu 2021, letové testy jsou plánovány na květen 2022 a zařazení do výzbroje ve 2026. Vývoj letounu je spolufinancován indonéským partnerem.

Pro české firmy se v obranném průmyslu nabízí možnost spolupráce v oblasti dodávek speciální techniky, případně i subdodávek pro kompletaci a finální výrobu v Korejské republice. Český průmysl může prorazit v oblasti pokročilé elektroniky a prostředků ochrany proti zbraním hromadného ničení. Potenciál skýtá oblast společného výzkumu, vývoje a projektů v oblasti robotiky, dronů, družicových systémů a pokročilých technologií.

 

 

▶ Stavební průmysl

Ohromná obliba domácností v konzumaci již předem připravených a jen k ohřátí určených potravin tzv. HMR (Home Meal Replacement), které specializované supermarkety dodávají na základě internetových objednávek spotřebitelům během večera (při objednávce do 21:00h) či během následujících 24 hodin, klade zvýšené nároky na rozvoj, modernizaci a výstavbu moderních chladících logistických hal / center zabezpečující požadovanou teplotu a vlhkost po celou dobu od dodání výrobku přes jeho zabalení a následný navazující transport.

Díky těmto vlastnostem jsou tato logistická „Cold storage“ centra využívána také pro uskladnění a překládku léčiv, farmaceutických, tabákových a chemických výrobků.

 

Problémem, se kterým se potenciální zájemci o výstavbu nových logistických center neustále potýkají, je především nedostatek volné plochy a značná byrokratická procedura spojená se ziskem potřebných povolení pro samotnou výstavbu.

 

Možnost dodávek chladící, měřící a kontrolní techniky.

 

▶ Sklářský a keramický průmysl

České sklo (stolní sklo, lustry, bižuterie, český granát) sice má v Koreji svůj zvuk a tradici a zároveň velký růstový potenciál, nicméně je nutné jej neustále rozvíjet.

Z průmyslového skla zažívá už několikaletý boom produkce LCD, která tvoří téměř 50 % tohoto trhu. Za ní jde v rychlém sledu výroba tabulového skla, skleněných vláken, vícevrstvého skla pro automobilový průmysl, laboratorního skla a užitkového skla.

Keramický průmysl je díky dovozu základních surovin silně limitován dodávkami z Japonska.

 

▶ Strojírenský průmysl

V téměř 48 000 korejských závodech pracuje kolem 418 000 lidí, Jedná se tedy o 2. nejrozvinutější odvětví po elektronickém průmyslu (výroba polovodičů). V krátkosti lze korejskou strojírenskou výrobu shrnout takto: Výroba řezných nástrojů – stabilní, modernizace závodů – recese, produkce stavebních strojů – nárůst až o 15,4 %, výroba zařízení nutná pro další výrobu polovodičů – boom.

Vyspělé české strojírenské firmy, které jsou schopny konkurovat korejským firmám i další zahraniční konkurenci (Německo, Japonsko, USA aj.), mají příležitost prosadit se na korejském trhu v dodávkách např. soustruhů, strojů pro obrábění, vrtání a frézování, lisů a tvářecí strojů apod. Čeští vývozci strojírenské techniky mohou využít dobrého jména české produkce a pozitivních referencí z již realizovaných obchodních případů na korejském trhu.

 

▶Vodohospodářský a odpadní průmysl

Korea patří, bohužel, k zemím s největší světovou produkcí odpadu na osobu, kolem cca 132kg/rok (z čehož cca 98,2 kg tvoří jen plasty!), což je dokonce více než v USA (93kg) a v Číně (58kg). V zemi je odhadem 1,2 mil. t nelegálně skladovaného odpadu. Nerudovský problém „kam s ním“ se vyhrotil v r. 2017, kdy čínská vláda zakázala dovoz 24 druhů pevného odpadu na své území (s dalším omezením v dubnu 2019). Svůj odpad se nyní Jižní Korea snaží vyvézt na Filipíny či do Thajska.

Celkovou snahou vlády do roku 2030 je snížení průmyslového odpadu na polovinu současného množství a zvýšení recyklace domácího odpadu z nynějších 34 % na 70 %.

 

 

▶ Zábava a volný čas

Kulturní tradice, vysoká životní úroveň a kupní síla v Korejské republice vytvářejí předpoklady pro rozvoj průmyslu, který dodává výrobky pro zábavu a volný čas. Vzhledem k rychle se měnícím požadavkům trhu se otevírá prostor především pro inovativní firmy, které jsou schopny rychle reagovat na požadavky trhu. Mezi perspektivní položky českého exportu patří hračky, stavebnice a modely a rovněž počítačové hry. Vzhledem ke stále většímu zájmu korejské populace o sportovní vyžití se zvyšuje též poptávka po sportovním vybavení, potřebách pro fitness, atletiku a jiné sporty apod. Zajímavou oblastí pro české exportéry může být rovněž jihokorejský trh s hudebními nástroji. V loňském roce činila hodnota dovezených hudebních nástrojů 202 mil. USD.

 

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Korejský trh se zdravotnickým materiálem má roční obrat 6,0 mld. USD, přičemž dovoz pokrývá cca 60 % spotřeby korejského obyvatelstva. Korejská republika importuje ročně lékařské technologie a zdravotnické vybavení za více jak 3,6 mld. USD. Vzhledem k atraktivitě trhu z hlediska počtu obyvatel (51 mil.) a vysoké kupní síle obyvatelstva, je korejský trh velmi perspektivní pro české dodavatele zabývající se vývozem zdravotnického vybavení a speciální zdravotnické techniky. Díky velkému zájmu a péči Korejců o svůj vzhled roste vedle nákupu lékařských přístrojů rovněž import přístrojů a nástrojů pro rehabilitaci a estetickou medicínu.

 

Korejský farmaceutický průmysl, ve své výši 7. na světě (větší než francouzský, italský a ruský), ve svém růstu „šlape na paty“ rozvoji polovodičů, leteckému a automobilovému průmyslu. Analytici tvrdí, že má-li nějaké odvětví potenciál růstu o minimálně 3-6 % do roku 2021, je to právě tento průmysl. Farmaceutický průmysl je se svým Bio-Tech zaměřením z více jak 80% soběstačný. Totéž platí i pro vakcíny aplikované v kosmetice, zde se soběstačnost pohybuje kolem 61,1 %. Velké korejské firmy jako Carver Korea či Style Nanda byly převzaty společnostmi jako Unilever a L´Oréal. Investice do výzkumu  v oblasti farmaceutického průmyslu  v roce 2019, které vedly k objevu 29 nových léčiv, dosáhly 1,530 mld. USD, tedy nárůst o 23,1 % oproti roku 2018. Do roku 2025 se počítá s návratností do vývoje nových léčiv ve výši cca 868 mil. USD.

 

Korea může pro české firmy sloužit nejen jako vstupní brána na asijský trh, ale i do sousední Číny vzhledem k faktu, že více jak 70 % korejského exportu jde právě tam.

 

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Z hlediska zemědělského a potravinářského průmyslu je pro český vývoz nejperspektivnější trh s pivem. České pivo je v Korejské republice považováno za jedno z nejlepších na světě a jeho spotřeba každoročně stoupá. Bohužel však přísné omezení dovozu japonského zboží včetně japonskou společností Asahi vlastněného pivovaru Plzeňský prazdroj negativně ovlivňuje prodeje českého piva v Korejské republice.

 

Nicméně vlivem dobrého jména českého piva se postupně zvyšuje i zájem o víno z České republiky.

 

Korejský trh je zajímavý i pro české výrobce a exportéry produktů živočišné výroby, především pak mléčných výrobků. Schvalovací proces dovozu výrobků živočišného původu je však časově velice náročný a může trvat i několik let. Co se masných výroků týká, tak od srpna 2019 je možný dovoz hovězího masa pouze z Nizozemska a Dánska.

 

Další možností pro export českého potravinářského průmyslu je trvanlivé cukrářské zboží či luxusní sladké výrobky jako jsou např. čokolády či dezerty.

 

▶ Železniční a kolejová doprava

Délka korejských železnic dosahuje 4 230 km, z čehož 82 % je plně elektrifikováno (4 421 km). Vysokorychlostní tratě se nachází na 3 334 km železnic s průměrnou rychlostí vlakových souprav kolem 147 km/h. Jihokorejské dráhy ve svém „Third National Rail Network Plan“ do roku 2026 počítají s prodloužením železniční sítě na 5 364 km s minimální dvouhodinovou přepravní dobou mezi nejvzdálenějšími městy, a s maximální třicetiminutovou přepravou pro vozy příměstské dopravy.

Hlavní důraz v tomto plánu je kladen na bezpečnost cestujících (instalace bezpečnostních dveří na hlavních nástupištích; upgrade komunikačního systému mezi soupravami, vlakovým personálem a cestujícími; vybudování bezbariérových přístupů pro handicapované pasažéry; modernizace zastaralých a nevyhovujících částí žel. tratí jako jsou mosty či tunely). Jenom na dosažení tohoto cíle byla vydělena částka tvořící 83 % celého rozpočtu, tedy 2,952 mld. USD.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

 

 

 

Termín konání

Druh akce

Místo

duben

Marketingová aktivita – Noc piva – propagace českého piva a české pivní kultury v Jižní Koreji

Soul

květen

Seoul Food & Hotels – mezinárodní veletrh potravinářských výrobků a hotelového cateringu

Soul

červen

Seoul International Wines & Spirits Expo – mezinárodní veletrh lihovin a vína

Soul

červen

PROPED – Prezentace potenciálu českých výzkumných a inovačních center v energetické oblasti v Soulu.

Soul

červen

PROPED – Prezentace potenciálu českých firem v oblasti výroby hudebních nástrojů v Soulu

 

říjen

PROPED – Incomingová mise do ČR – Prezentace českých studií a firem v oblasti designu a sklářství

ČR

říjen

2020 EU-Korea Research & Innovation Day

Seoul

listopad

COEX Food Week – mezinárodní potravinářský veletrh

Soul

prosinec

Home Table Deco Fair (17.-20. prosince 2020) – mezinárodní veletrh luxus-ního interiérového zboží a designu

Soul

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Soulu (Korejská republika) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem