MZV: Souhrnná teritoriální informace

Korejská republika je 14. největší ekonomikou světa a čtvrtou největší v Asii. Mezinárodní ratingová agentura Moody’s jí dlouhodobě přisuzuje rating Aa2 se stabilním výhledem, což odráží vysokou ekonomickou diverzifikaci a institucionální stabilitu. Hospodářský růst v roce 2025 zpomalil na 1,0 %, po růstu 2,0 % v roce 2024.

Ekonomická aktivita byla tlumena především slabou domácí poptávkou, přetrvávajícími vysokými úrokovými sazbami a zvýšenou nejistotou vnějšího prostředí. Navzdory těmto faktorům dosáhl zahraniční obchod rekordních výsledků. Vývoz v roce 2025 vzrostl na historické maximum 709,4 mld. USD, zatímco dovoz činil 631,8 mld. USD, přičemž jeho stagnace souvisela zejména s poklesem dovozu energií. Obchodní bilance tak skončila přebytkem 77,6 mld. USD, nejvyšším od roku 2017.

Hlavním tahounem exportu zůstaly polovodiče, jejichž vývoz se meziročně zvýšil o 22,2 % na 173,4 mld. USD, a potvrdil tak dlouhodobou silnou pozici Korejské republiky v globálních technologických řetězcích. Inflace se v roce 2025 stabilizovala na 2,1 %, což představuje zpomalení oproti předchozím letům. Cenový růst byl nejvýraznější v kategoriích potraviny a nealkoholické nápoje a ostatní zboží a služby, zatímco celkový inflační tlak zůstával relativně umírněný. Domácí ekonomické oživení bylo brzděno rovněž politickou nejistotou vyvolanou impeachmentem prezidenta Yoon Suk Yeola v prosinci 2024, který vedl k dočasnému oslabení důvěry spotřebitelů i investorů a zvýšil nejistotu ohledně hospodářské politiky.

Do výhledu korejské ekonomiky se zároveň promítají rostoucí protekcionistické tendence a nejistota spojená s obchodní politikou USA, které představují riziko zhoršení globálních obchodních podmínek. V souhrnu těchto vnitřních i vnějších faktorů došlo v roce 2025 ke zpomalení růstu korejské ekonomiky na 1,0 %, a to i přes mimořádně silnou výkonnost exportního sektoru.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Korejská republika (357.37 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Složení vlády (2026)

1.2. Zahraniční politika země

Korejská republika je prozápadní, demokraticky orientovaná země, čemuž odpovídá i složení jejích nejbližších zahraničních partnerů. Vzhledem k historickému vývoji země je nejdůležitějším zahraničním partnerem a rovněž garantem její bezpečnosti US. Současná zahraniční politika klade důraz na pragmatickou diplomacii se zaměřením na ekonomickou stabilitu, diverzifikaci partnerství a vyvažování geopolitických rizik.

Korejská republika podporuje mezinárodní řád založený na pravidlech a vnímá rostoucí výzvy ohrožující svobodný trh a stabilitu globální ekonomiky. Aktivně se zapojuje do mezinárodní diplomacie, mimo jiné prostřednictvím partnerství se Severoatlantickou aliancí a poskytuje finanční a humanitární pomoc oblastem postiženými konflikty.

Pro Korejskou republiku je strategicky významný region Indo-Pacifiku, pro který přijala vlastní strategii zaměřenou na posilování spolupráce a stability. V jejím rámci posiluje vztahy se Spojenými státy a Japonskem, včetně trilaterální koordinace v oblasti bezpečnosti a ekonomické odolnosti a podporuje ústřední roli ASEAN/u.

Významným faktorem je rovněž vztah k Číně jako hlavnímu obchodnímu partnerovi, což vede k vyvažování mezi bezpečnostní vazbou na US a ekonomickými zájmy. Korejská republika se dále zaměřuje na prohlubování vztahů se zeměmi globálního Jihu prostřednictvím iniciativ jako je Summit Korejská republika-Afrika a navazováním aktivnějších diplomatických vztahů s jihovýchodní Asií, Latinskou Amerikou, a to v oblastech obchodu, investic a rozvojové spolupráce.

Řešení jaderné hrozby ze strany KLDR zůstává prioritou. Prostřednictvím komplexního přístupu odstrašování, mezinárodního tlaku a diplomacie usiluje Korejská republika o mírové a postupné vyřešení denuklearizace Korejského poloostrova. To zahrnuje dále boj proti nelegálním příjmům režimu či přísné prosazování mezinárodních sankcí.

V oblasti ekonomické bezpečnosti Korejská republika soustředí na posilování odolnosti dodavatelských řetězců, zajištění kritických surovin a aktivně se zapojuje do tvorby pravidel v oblasti digitální správy a umělé inteligence s cílem zajistit sladění ekonomické bezpečnosti s demokratickými hodnotami a lidskými právy.

1.3. Obyvatelstvo

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Vývoz v roce 2025 dosáhl rekordní hodnoty 709,4 mld. USD, čímž překonal maximum z předchozího roku. Dovoz zůstal prakticky beze změny na úrovni 631,8 mld. USD, a to především v důsledku pokračujícího poklesu dovozu energií. Obchodní bilance se dále zlepšila a vykázala přebytek 77,6 mld. USD, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2017. Exportní výkonnost byla i nadále tažena technologickým a průmyslovým sektorem. Největší exportní položka – polovodiče – vzrostla o 22,2 % na 173,4 mld. USD a pokračovala v silném růstu. Poprvé po čtyřech letech se zvýšil rovněž export IT produktů, včetně bezdrátových komunikačních zařízení, displejů a SSD disků. Export automobilů vzrostl na 72,1 mld. USD (+1,8 %) díky oživení poptávky v USA a Evropě, zatímco vývoz lodí posílil o 25 % na 32,0 mld. USD, zejména u LNG a kontejnerových plavidel. Růst zaznamenaly rovněž petrochemické produkty (50,2 mld. USD, +4,6 %) a biotechnologický sektor (16,8 mld. USD, +11,3 %). Pokračoval i trend posilující globální poptávky po K‑food (12,9 mld. USD, +10,3 %) a K‑beauty produktech (12,1 mld. USD, +18,6 %).

Z teritoriálního hlediska došlo ke zvýšení vývozu v 8 z 9 hlavních exportních trhů. Vývoz do USA vzrostl na 142,3 mld. USD (+11,4 %), do zemí ASEAN na 118,7 mld. USD (+4,2 %) a výrazně posílil také vývoz do Jižní Ameriky, Indie, na Blízký východ a do Japonska. Naproti tomu export do ČLR mírně poklesl na 130,6 mld. USD (-1,7 %).

Současně byla schválena 12. základní koncepce rozvoje dodávek elektřiny na období 2025–2040, která reaguje na rostoucí poptávku vyvolanou rozvojem polovodičového průmyslu, AI datových center a elektromobility. Plán počítá se zvýšením maximální spotřeby elektřiny na 140,5 GW do roku 2040 (+40 %) a s nárůstem podílu nízkouhlíkové výroby na 75,8 %, přičemž klíčovou roli má sehrát další rozvoj jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a technologií využívajících vodík a amoniak.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, KITA, MOTIE, KOSIS

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rozpočet na rok 2026 byl stanoven na 728,1 bilionu KRW (cca 524 mld. USD), což představuje nárůst o 53,9 bilionu KRW (+8,0 %) oproti roku 2025 (674,2 bilionu KRW; cca 485 mld. USD). Poprvé tak celkové státní výdaje překročily hranici 700 bilionů KRW.

Státní dluh v roce 2026 je projektován na přibližně 1415 bilionů KRW (cca 1,02 bil. USD), což odpovídá 51,6 % HDP a představuje první překročení hranice 50% HDP v historii země. Nárůst souvisí s expanzivnější fiskální politikou zaměřenou na podporu hospodářského růstu, inovací a sociálních výdajů.

Největší rozpočet má Ministerstvo zdravotnictví, sociálních věcí a zaměstnanosti (269,1 bil. KRW; cca 194 mld. USD), následované Ministerstvem školství (99,8 bil. KRW; cca 72 mld. USD), Ministerstvem vnitra a bezpečnosti (75,4 bil. KRW) a Ministerstvem půdy, infrastruktury a dopravy (61,8 bil. KRW).

Rozpočet na výzkum a vývoj dosahuje rekordních 35,3 bilionu KRW (cca 25 mld. USD; +19,3 %) a je zaměřen zejména na polovodiče, umělou inteligenci a další strategické technologie. Ministerstvo vědy a ICT hospodaří s cca 20,1 bilionu KRW, Ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky s 12,3 bilionu KRW, z toho 5,8 bilionu KRW na VaVaI.

Rozpočet Ministerstva obrany na rok 2026 činí 66,3 bilionu KRW (cca 47–48 mld. USD; +8,2 %) a je zaměřen na modernizaci ozbrojených sil, posílení obranného průmyslu a rozvoj pokročilých obranných technologií, zejména s ohledem na odstrašení hrozeb ze strany KLDR.

V roce 2025 dosáhlo saldo státního rozpočtu −2,42 % HDP a bilance běžného účtu přebytek 108,9 mld. USD, což tvoří fiskální výchozí rámec pro rozpočet 2026.

2.3. Bankovní systém

Centrální bankou země je Bank of Korea (BOK), která odpovídá za měnovou a devizovou politiku. Regulaci a dohled nad finančním a kapitálovým trhem vykonává Financial Services Commission (FSC) ve spolupráci s výkonným dohledem Financial Supervisory Service (FSS); BOK se na systému podílí zejména z hlediska finanční stability.

V Korejské republice působí šest celostátních komerčních bank (KB Kookmin, Shinhan, Hana, Woori, Standard Chartered Korea a Citibank Korea), doplněných sítí regionálních bank a internetových bank (KakaoBank, K Bank, Toss Bank). Klíčovou roli hrají rovněž specializované banky, zejména Korea Development Bank, Export‑Import Bank of Korea a Industrial Bank of Korea, spolu s družstevními bankami NongHyup a Suhyup.

Pojišťovnictví se dělí na životní a neživotní segment. Na trhu působí přibližně 40 pojišťoven, včetně silných domácích skupin (Samsung, Hanwha, Kyobo) i zahraničních subjektů. Významnou roli mají i státní instituce, zejména National Health Insurance Service, National Pension Service, Korea Trade Insurance Corporation a Korea Deposit Insurance Corporation.

2.4. Daňový systém

Korejský daňový systém se skládá z národních (státních) a místních daní. Národní daně zahrnují přímé a nepřímé daně, spotřební a zvláštní daně a cla, zatímco místní daně jsou vybírány na úrovni provincií a obcí. Výběrem národních daní v Korejské republice je pověřena National Tax Service (NTS). Korea má uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění s více než 90 státy, včetně České republiky, sníž má platnou dohodu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům v oblasti daní z příjmů. Od září 2020 je pro Koreu rovněž v platnosti Mnohostranná úmluva o implementaci opatření proti snižování daňového základu a přesouvání zisků (Multilateral Instrument – MLI), která ovlivňuje aplikaci těchto smluv.

Nejdůležitější národní daně:

Daň z příjmů fyzických osob (6–45 %)
Daň z příjmů právnických osob (10–25 %)
Daň z přidané hodnoty (DPH) (10 %)
Daň z kapitálových výnosů pro FO a PO
Environmentální daň a daně z dopravy a energie
Daň z nemovitostí
Daň z dědictví
Cla (customs duty)

Hlavní místní daně:

Daň z nabytí
Daň z registrace a licencí
Daň z volnočasových aktivit
Daň z konzumace tabáku
Místní daň z konzumace
Daň z pobytu / daň rezidentů
Místní daň z příjmu
Daň z nemovitosti
Daň z automobilů
Daň na regionální zdroje a zařízení
Místní daň na vzdělávání

Bližší informace o daňovém systému Korejské republiky lze nalézt na internetových stránkách National Tax Service.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Přestože se Korejská republika v posledních letech stala pro Česko jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů, zůstává vzájemná výměna mezi oběma zeměmi dlouhodobě nevyrovnaná. V roce 2025 činil export z ČR 19,61 mld. CZK, zatímco import do ČR dosáhl 110,68 mld. CZK, přičemž obchodní bilance tak zůstala výrazně pasivní. Nicméně v posledních dvou letech roste český vývoz výrazně rychleji než dovoz.

Mezi nejvýznamnější vývozní položky z ČR do Korejské republiky nadále patřily především měřicí, kontrolní a analyzační přístroje, optické přístroje a zařízení, zařízení k automatickému zpracování dat a vybrané chemické výrobky. V oblasti potravinářství si i nadále udržují pozici české pivo a víno a úspěch zaznamenávají rovněž trvanlivé cukrářské výrobky, zejména značky Marlenka a Medovník.

Z Korejské republiky směřovaly do ČR především díly a příslušenství motorových vozidel, dále elektronické součástky a polovodiče, elektrické přístroje pro spínání a ochranu obvodů, zařízení kautomatickému zpracování dat a ostatní elektrická zařízení, což odráží významnou roli korejských firem v českém automobilovém a elektrotechnickém průmyslu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Dohoda o volném obchodu mezi Korejskou republikou a EU, která vstoupila v platnost v roce 2011, představuje první tzv. „dohodu o volném obchodu nové generace“, již EU uzavřela, a nadále je považována za jednu z nejambicióznějších a nejkomplexnějších dohod EU střetí zemí. Dohoda i více než deset let od svého vstupu v platnost poskytuje pevný a stabilní rámec pro rozvoj hospodářských vztahů mezi oběma stranami. Podle předběžných údajů Evropské komise za rok 2025, které dosud nebyly publikovány v podobě finálních ročních statistik, si EU i nadále zachovala pozici jednoho z nejvýznamnějších obchodních partnerů Korejské republiky, zatímco Korea zůstává mezi nejdůležitějšími mimoevropskými obchodními partnery EU.

Na základě předběžných dat dosáhl v roce 2025 objem vzájemného obchodu se zbožím přibližně 124,2 mld. EUR, přičemž vývoz Korejské republiky do EU činil 69,7 mld. EUR a dovoz Koreje z EU dosáhl 54,5 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2024 tak došlo k mírnému posílení celkového objemu obchodu, zejména na straně korejského vývozu do EU.

Z hlediska obchodní bilance skončil rok 2025 podle předběžných údajů přebytkem ve prospěch Korejské republiky, když saldo obchodní bilance s EU dosáhlo zhruba 15,2 mld. EUR. Tento výsledek naznačuje další prohloubení dlouhodobého trendu, kdy Korea vykazuje vůči Evropské unii strukturální obchodní přebytek.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mimo Evropskou unii patří mezi hlavní obchodní partnery Korejské republiky z hlediska vývozu zejména Čínská lidová republika (ČLR), Spojené státy americké a Vietnam, zatímco z pohledu dovozu dominují ČLR, USA, Japonsko a Saúdská Arábie. Vývoz do ČLR dosáhl hodnoty 130,6 mld. USD (meziročně -1,7 %) a byl nadále tažen především polovodiči, které představovaly 18,4 % celkového korejského vývozu. Export do USA činil 123,2 mld. USD (17,4 %), přičemž hlavními položkami byly automobily, strojní zařízení a polovodiče určené zejména pro datová centra. Výrazný růst zaznamenal vývoz do Vietnamu, který v rámci zemí ASEAN vzrostl na 62,8 mld. USD, a to zejména díky polovodičům a IT produktům. Kladný vývoj byl patrný také u vývozu do Indie (18,7 mld. USD), Jižní Ameriky (35,2 mld. USD) a na Blízký východ (23,8 mld. USD). Vývoz do Japonska se meziročně posílil na 29,6 mld. USD, což představovalo nárůst o 12,8 %.

Zdroj: EIU, Eurostat, MOTIE

3.2. Přímé zahraniční investice

Na základě statistik korejského Ministerstva pro ekonomiku a finance dosáhly v roce 2025 přímé zahraniční investice (PZI) do Korejské republiky objemu 36,2 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 4,7% a zároveň překonání dosavadního historického maxima z roku 2024. Výrazně vzrostly zejména japonské investice, které dosáhly 6,8 mld. USD (+11,1 %, podíl 18,8 %), a singapurské investice v hodnotě 6,1 mld. USD (+52,4 %, podíl 16,9 %).

Naopak pokles byl zaznamenán u investic ze Spojených států amerických, které činily 5,1 mld. USD (−2,7 %, podíl 14,1 %), a z Evropské unie, kde investice dosáhly 5,0 mld. USD (−2,0%, podíl 13,8 %). Tento vývoj je spojován s přetrvávajícími ochranářskými obchodními opatřeními v USA a se zvýšenou hospodářskou a investiční nejistotou v EU.

Z hlediska sektorové struktury zaznamenaly růst především investice do zpracovatelského průmyslu, jež dosáhly 15,7 mld. USD (+8,2 %), a dále do pokročilých technologických odvětví, zejména polovodičového průmyslu (1,8 mld. USD, +35,3 %) a biotechnologií (1,6 mld. USD, +29,9 %). Tyto investice přispívají k posilování domácích výrobních kapacit Korejské republiky a k vyšší odolnosti dodavatelských řetězců.

Přímé zahraniční investice z Korejské republiky do zahraničí v roce 2025 vzrostly o 2,3 % na 65,4 mld. USD. Z odvětvového hlediska směřovaly především do finančních služeb a pojišťovnictví, zpracovatelského průmyslu, nemovitostí a informačních a komunikačních technologií. Regionálně byly hlavními destinacemi Severní Amerika (+5,2 % na 27,2 mld. USD), Evropa (+18,7 % na 16,5 mld. USD), Asie (+12,1 % na 14,0 mld. USD) a Střední a Jižní Amerika (+3,8 % na 9,5 mld. USD).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Počátek partnerství mezi KR a EU se datuje do r. 1963. KR byla vůbec první asijskou zemí, která podepsala s EU tři klíčové dohody (EU-ROK Framework Agreement „FA“; Framework Participation Agreement „FPA“ a Free Trade Agreement „FTA“). EU je pro KR především ekonomickým partnerem, což bylo stvrzeno na summitu EU-KR v Bruselu dne 01. 07. 2011, kdy byla podepsána posledně zmíněná dohoda – Dohoda o volném obchodu mezi EU a KR (FTA).

Na základě FTA mezi EU a KR liberalizace obchodní výměny umožňuje firmám z obou stran snadnější průnik na vzájemné trhy, zvyšuje konkurenci na domácích trzích, rozšiřuje nabídku zboží a služeb a současně přináší snížení cen pro spotřebitele.

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi Vládou ČSFR a Vládou Korejské republiky o leteckých službách, Soul, 26. 10. 1990, č. 5/2004 Sb. m. s.

Dohoda mezi Vládou ČSFR a Vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, Soul, 27. 4. 1992, č. 125/1995 Sb.

Dohoda o kulturní spolupráci mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky, Soul, 6. 10. 1994, č. 230/1994 Sb.

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o zrušení vízové povinnosti, Soul, 6. 10. 1994, č. 163/1995 Sb.

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o vědeckotechnické spolupráci, Praha, 4. 3. 1995

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie, Soul, 16. 3. 2001, č. 83/2001 Sb. m. s.

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky, Praha, 21. 4. 2009, č. 63/2009 Sb. m. s.

Dohoda o pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o programu pracovní dovolené, 19. 12. 2011, č. 55/2012 Sb. m. s.

Smlouva mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, Soul, 12. 1. 2018. Ratifikována KR 21.1.2020.

3.4. Rozvojová spolupráce

Korejská republika se v roce 2010 stala 24. členem Výboru pro rozvojovou pomoc (Development Assistance Committee, DAC) při OECD. Šlo o první případ v historii této organizace, kdy se někdejší příjemce rozvojové pomoci stal jejím dárcem i členem DAC. Korejská republika jako vyspělá země a člen OECD poskytuje rozvojovým zemím oficiální rozvojovou pomoc (Official Development Assistance, ODA).

Rozvojová pomoc je realizována v bilaterální i multilaterální formě. Realizací bilaterálních grantových programů je pověřena Korea International Cooperation Agency (KOICA), založená v roce 1991 a podřízená Ministerstvu zahraničních věcí Korejské republiky. Bilaterální úvěrová pomoc je poskytována prostřednictvím Economic Development Cooperation Fund (EDCF), politicky řízeného Ministerstvem hospodářství a financí a operativně spravovaného Export‑Import Bankou Korejské republiky (KEXIM).

V roce 2026 plánuje Korejská republika navýšit rozpočet na ODA na přibližně 7,2 bilionu KRW (zhruba 5 mld. USD). Pomoc směřuje zejména do infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávání a technické spolupráce. Nový pětiletý plán rozvojové spolupráce na období 2026–2030 klade důraz na zvyšování efektivity pomoci a partnerství s občanskou společností.

Významnou součástí rozvojové pomoci je zemědělská spolupráce. Do roku 2030 chce Korejská republika rozšířit programy do až 60 rozvojových zemí se zaměřením na potravinovou bezpečnost a přenos zemědělských technologií. Klíčovou iniciativou je program „K‑Ricebelt“, v jehož rámci spolupracuje s osmi africkými státy, mimo jiné se Senegalem, Ghanou, Gambií, Guineou, Ugandou a Keňou. Program podporuje lokální produkci rýže, budování zavlažovacích systémů a sdílení technologického know‑how. Vláda zároveň plánuje vytvořit nejméně deset modelových partnerství s cílem podpořit udržitelný rozvoj a uplatnění korejského zemědělství v zahraničí.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Zdravotnictví

Korejská republika patří mezi vyspělé a technologicky pokročilé zdravotnické trhy v Asii a dlouhodobě investuje do rozvoje zdravotní péče, biotechnologií a digitální medicíny. Zdravotní systém je založen na univerzálním povinném zdravotním pojištění, které zajišťuje dostupnost zdravotní péče pro prakticky celou populaci. Podle OECD činily výdaje na zdravotnictví přibližně 8,4 % HDP (2024), tedy mírně pod průměrem OECD, avšak s pokračujícím růstovým trendem. Tento trend je tažen zejména rychlým stárnutím populace a lepší dostupností zdravotní péče, přičemž roli hraje i postupné rozšiřování technologicky a odborně náročnějších diagnostických a terapeutických postupů. Vládní politika současně podporuje digitalizaci zdravotnictví, biotechnologického výzkumu a internacionalizaci zdravotnických služeb. Významným segmentem je rovněž lékařský turismus, jehož objem i počet zahraničních pacientů po pandemii výrazně vzrostly. Tyto trendy vytvářejí nové exportní a kooperační příležitosti i pro české firmy a instituce.

▶ Cestovní ruch, lázeňství, volný čas

Cestovní ruch, lázeňství a volný čas patří v Korejské republice mezi dynamicky rostoucí sektory s významným ekonomickým dopadem. Počet výjezdů korejských turistů do zahraničí dosáhl v roce 2024 přibližně 22–23 milionů a v roce 2025 se dále přiblížil předpandemické úrovni (cca 28–29 milionů v roce 2019). Trend potvrzuje postupné obnovení a další růst outbound turismu. Významnou část tvoří mladší generace cestovatelů, která preferuje zážitkové, kulturní a wellness orientované destinace. Česko má v tomto kontextu relativně silnou pozici díky atraktivitě Prahy a zájmu o evropské destinace. Rostoucí poptávka po prevenci, regeneraci a zdravém životním stylu současně vytváří příležitosti pro české subjekty v oblasti lázeňství, wellness a zdravotně orientovaného turismu.

▶ Design, sklářství, textil

Korejská republika patří mezi nejdynamičtější asijské trhy v oblasti designově orientovaného spotřebního zboží, bytového designu a textilní tvorby, přičemž poptávka se soustřeďuje zejména na prémiové, autentické a esteticky výrazné produkty s vysokou přidanou hodnotou. Korejský trh s luxusním a prémiovým zbožím dosáhl v roce 2024 objemu přibližně 15–18 mld. USD a očekává se jeho další růst tempem kolem 4–6 % ročně do konce dekády. Výdaje domácností na bytový design a dekorace v Koreji v roce 2024 přesáhly 14,5 mld. USD, přičemž růst je tažen především poptávkou po kvalitním designu, prémiových materiálech, sklářských výrobcích, bytovém textilu a environmentálně šetrných řešení pro bydlení. Významně se rozvíjí rovněž segment dětského zboží, kde navzdory dlouhodobě nízké porodnosti roste v hodnotovém vyjádření poptávka po bezpečných, kvalitních a designově propracovaných produktech. Tyto trendy vytvářejí stabilní a perspektivní příležitosti pro české firmy v oblasti designu, sklářství, textilu a dětského zboží.

▶ Zemědělství a potravinářství

Korejská republika dlouhodobě patří mezi země s nízkou mírou potravinové soběstačnosti v rámci OECD a je výrazně závislá na dovozu zemědělských a potravinářských produktů. V roce 2025 dosáhl dovoz zemědělských a potravinářských výrobků hodnoty 37,4 mld. USD (meziroční nárůst o 4,8 %). Mezi hlavní položky importu patřily obiloviny, maso a potravinářské polotovary. Korejská vláda posiluje potravinovou bezpečnost a do roku 2027 si klade za cíl zvýšit soběstačnost u pšenice na 7,0 % a u sóji na 37,9 %. Rozpočet Ministerstva zemědělství, potravin a venkova KR na rok 2025 vzrostl na 13,5 mld. USD , zejména na podporu zemědělců, technologický rozvoj a stabilizaci dodávek. Tyto kroky vytvářejí příležitosti pro české exportéry zemědělských komodit, potravinářských výrobků i technologií.

▶ Energetika

Energeticky náročný korejský průmysl a vyspělá ekonomika vedou k trvale vysoké a rostoucí spotřebě elektřiny, zejména v odvětvích polovodičů, chemie, ocelářství a datových center. Korejská republika na tento vývoj reaguje transformací energetického mixu s cílem zvýšit podíl bezuhlíkových zdrojů (jádro, obnovitelné zdroje, vodík a amoniak) z přibližně 39–40 % v roce 2023–2024 na zhruba 70,7 % do roku 2038. Klíčovou roli přitom hraje jaderná energetika, jejíž podíl má do roku 2030 dosáhnout přibližně 32 %, doplněná rozvojem obnovitelných zdrojů a nízkoemisních technologií. Zároveň Korea systematicky rozvíjí malé modulární reaktory (SMR) a vodíkovou ekonomiku jako součást širší strategie dekarbonizace. Tyto trendy otevírají významné příležitosti pro české firmy v oblasti technologií, dodávek zařízení, inženýringu a výzkumné spolupráce.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Obranný a bezpečnostní sektor představuje pro Korejskou republiku dlouhodobou strategickou prioritu, mimo jiné vzhledem k formálně neukončenému konfliktu s Korejskou lidově demokratickou republikou (KLDR). Korejská republika patří mezi deset největších světových exportérů obranné techniky a v letech 2020–2024 se na globálním exportu zbraní podílela zhruba 2,2 %. Obranný rozpočet pro rok 2025 dosahuje přibližně 45–46 mld. USD, což odpovídá asi 2,3 % HDP. Vláda plánuje jeho zvyšování průměrným tempem 7,7 % ročně až k úrovni okolo 3,5 % HDP do roku 2035. Přes důraz na domácí průmysl vznikají příležitosti i pro zahraniční technologické partnery, včetně českých specializovaných subdodavatelů.

▶ Civilní letectví, vesmír

Korejská republika intenzivně rozvíjí civilní letectví a vesmírné technologie s cílem posílit technologickou suverenitu a mezinárodní konkurenceschopnost. Vedle tradičně silného leteckého průmyslu se země stále výrazněji profiluje v oblasti vesmíru, což potvrzuje vznik národní agentury Korea AeroSpace Administration (KASA) v roce 2024. Pro rok 2025 plánuje KASA investice do výzkumu a vývoje vesmírných technologií ve výši přibližně 583 mil. USD, přičemž do roku 2026 se počítá s jejich navýšením na zhruba 639 mil. USD. Dynamicky roste také segment bezpilotních prostředků. Tyto trendy vytvářejí nové příležitosti pro zahraniční technologické partnery, včetně českých firem.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Korejská republika dlouhodobě patří mezi globální lídry v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a systematickými investicemi posiluje svou technologickou konkurenceschopnost. Země se soustředí na rozvoj dvanácti klíčových a vznikajících technologií, včetně umělé inteligence, kvantových technologií, polovodičů, biotechnologií, energetiky a pokročilé výroby. Vládní rozpočet Korejské republiky na výzkum, vývoj a inovace činí v roce 2025 přibližně 22,5 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 11,8 %. Významným milníkem je přidružení Koreje k programu Horizon Europe od roku 2025, které výrazně rozšiřuje možnosti mezinárodní spolupráce a vytváří prostor i pro zapojení českých výzkumných institucí, univerzit a technologických firem.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Korejská obchodní kultura je založena na pevné vertikální hierarchii.

Naprostá většina rozhodovací pravomoci je většinou vyhrazena úzké skupině vedoucích pracovníků.

Ostatní zaměstnanci mívají velmi malé pravomoci a očekává se od nich, že budou spíše administrativně vykonávat rozhodnutí nadřízených.

Velmi se cení těžká práce, nasazení a upřednostňování pracovních povinností před osobním či rodinným životem.

4.2. Oslovení

4.3. Obchodní schůzka

4.4. Komunikace

4.5. Doporučení

4.6. Státní svátky

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Korejská republika je členem Světové obchodní organizace (WTO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řídí se příslušnými předpisy, závazky a ujednáními těchto organizací. Úvěrový rating země je dle agentury Moody’s na úrovni Aa2, což odráží vysokou makroekonomickou stabilitu a nízké kreditní riziko. Dovoz většiny položek do Korejské republiky je liberalizován. U vybraných citlivých komodit, zejména v oblasti zemědělství a potravin, však zůstává celní zatížení nadále relativně vysoké, přičemž jeho postupné snižování probíhá v souladu se závazky vyplývajícími z členství ve WTO a z bilaterálních obchodních dohod.

Při dovozu je nutné věnovat zvýšenou pozornost předpisům a nařízením upravujícím dovoz nejen jednotlivých komodit, ale i konkrétních výrobků. Například u dovozu sýrů je vyžadováno povolení pro konkrétní druh sýra, nikoliv pro sýry obecně. Schvalovací procesy pro dovoz potravin jsou zpravidla časově náročné; v některých případech, zejména u masa a masných výrobků, se skládají z několika fází a mohou trvat i řadu měsíců. Potravinářské výrobky rovněž podléhají laboratorním testům, které mohou být v případě menších zásilek nebo jednorázových dovozů finančně nákladné.

Dovozní dokumentace a celní systém odpovídají standardům běžným v ostatních vyspělých zemích. Celní formuláře, včetně dovozní deklarace, i informace o dovozních podmínkách, celním systému a celních tarifech pro jednotlivé druhy zboží jsou dostupné prostřednictvím elektronického systému UNIPASS, spravovaného Korea Customs Service. Mezi základní dovozní dokumenty patří formulář celního prohlášení podávaný elektronicky, mezi doplňující dokumenty zejména faktura, seznam balení, nákladní list, certifikát o původu zboží, případně inspekční či karanténní certifikáty.

V oblasti dovozu působí také Korea Importers Association (KOIMA), která poskytuje informační a podpůrné služby dovozcům; na jejích webových stránkách jsou dostupné podrobné informace a kontakty v anglickém jazyce.

Kontrola vývozu z Korejské republiky se vztahuje především na vojenský materiál, vojenské technologie a položky dvojího použití. V této oblasti jsou důsledně uplatňována omezení vyplývající z mezinárodních kontrolních režimů, přičemž vysoká citlivost vývozu je dána i bezpečnostní situací na Korejském poloostrově. Schválení podléhá rovněž vývoz předmětů kulturní hodnoty a kulturního dědictví, jako jsou starožitnosti; příslušným hodnotícím orgánem je Art & Antique Assessment Office při Metropolitní vládě Soulu. Podrobné podmínky vývozu jsou uvedeny na webových stránkách Korea Customs Service.

České firmy mají v Korejské republice zatím pouze omezené přímé obchodní zastoupení. Pro vstup na korejský trh je proto ve většině případů prakticky nezbytné využít služeb místního obchodního zástupce nebo distributora, a to i u rozsáhlých či jednorázových dodávek. Pro vývoz investičních celků lze rovněž využít služeb leasingových společností, které financují dovoz a následně převádějí zařízení na konečné uživatele formou leasingu.

Zahraniční firmy by při vstupu na korejský trh měly zohlednit řadu specifických faktorů, mezi které patří jazyková a kulturní bariéra, složité a detailní regulační prostředí, vysoká úroveň konkurence, důraz na ochranu duševního vlastnictví, hierarchicky strukturovaná obchodní kultura a geopolitické napětí v regionu. Při zaměstnávání místních pracovníků je třeba počítat s relativně vysokými mzdovými náklady, silným postavením odborů a omezenou flexibilitou pracovněprávních vztahů. Pracovní právo v Korejské republice je převážně orientováno na ochranu zaměstnanců a zaměstnavatelé musí například počítat s povinností vyplácet odstupné při ukončení pracovního poměru, které obvykle odpovídá přibližně jednomu měsíčnímu platu za každý odpracovaný rok.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky pro zřízení zastoupení firmy v Korejské republice jsou obdobné jako v ostatních členských zemích OECD. Existuje několik základních forem, prostřednictvím nichž může zahraniční subjekt zahájit podnikání v Korejské republice.

Korporace

Zahraniční subjekt může v Korejské republice založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným. Založení společnosti podléhá zákonu o podpoře zahraničních investic (Foreign Investment Promotion Act – FIPA). Pokud je společnost registrována v souladu s tímto zákonem, je považována za korejský podnik a podléhá korejským právním předpisům.

Pro tento typ podnikání je vyžadován minimální investovaný kapitál ve výši 100 mil. KRW (cca 100 000 USD). Proces založení zahrnuje podání oznámení o zahraniční investici Ministerstvu hospodářství a financí Korejské republiky, otevření účtu u devizové banky, převod základního kapitálu a následnou registraci společnosti u soudu, obchodního rejstříku a daňového úřadu.

Pobočka

Zahraniční společnost může v Korejské republice zřídit pobočku, která je oprávněna vykonávat obchodní činnost. Tento způsob podnikání nepředstavuje samostatnou právnickou osobu a řídí se zejména zákonem o devizových transakcích (Foreign Exchange Transactions Act). Pobočka je považována za místní podnik pro daňové a regulatorní účely. K jejímu zřízení je nutné otevřít účet u devizové banky, zajistit sídlo (kancelář, provozovnu) a provést registraci u soudu a daňové správy.

Styčná kancelář (Liaison / Representative Office)

Zahraniční společnost může zřídit styčnou kancelář, která smí vykonávat výhradně nekomerční činnosti, jako je průzkum trhu, výzkum a vývoj, kontrola kvality, marketing, propagace či sběr informací. Styčná kancelář nesmí generovat příjmy ani uzavírat obchodní smlouvy. Registrace probíhá obdobně jako u pobočky, avšak bez povinnosti soudní registrace.

5.3. Marketing a komunikace

Obecně platí, že efektivní vstup na korejský trh je pro zahraniční podnikatele bez znalosti místních poměrů a kulturních specifik složitý. V praxi se proto jako nejúčinnější řešení osvědčuje marketing realizovaný prostřednictvím místního partnera nebo využití služeb místních marketingových agentur, které znají domácí prostředí a spotřebitelské chování.

Vzhledem k výrazné jazykové bariéře je nutné veškeré marketingové aktivity realizovat v korejském jazyce. Korejský trh je silně orientován na mobilní a online prostředí a většina marketingových kampaní probíhá prostřednictvím digitálních kanálů. Z globálních sociálních sítí mají v Korejské republice významné postavení zejména Instagram a YouTube, nicméně dominantní roli hrají především místní platformy, zejména Kakao (KakaoTalk, Kakao Channels) a Naver (vyhledávač, Naver Shopping, blogy).

V oblasti elektronického obchodování je klíčovou platformou Coupang, který dominuje online nákupům, zatímco význam dalších platforem, jako je Gmarket, je oproti minulosti spíše doplňkový. Řešení založená na službách Google, Facebook či WhatsApp jsou využívána v porovnání s místními platformami pouze v omezené míře. Přítomnost na uvedených korejských digitálních platformách je v současnosti základním předpokladem úspěšného marketingu.

Teprve druhotně lze uvažovat o využití tištěných médií. V Korejské republice vychází několik deníků v anglickém jazyce, zejména The Korea Herald, The Korea Times a JoongAng Daily, jejichž čtenářská obec je však převážně omezená na cizince a úzký okruh odborné veřejnosti. Z hlavních korejských deníků stojí za zmínku JoongAng Ilbo a Chosun Ilbo; pro obchodní a ekonomickou sféru má význam také Maeil Business Newspaper. Odkazy na korejské deníky dostupné online lze nalézt na specializovaných přehledových portálech.

Korejský trh se vyznačuje rychlým vývojem a vysokou citlivostí na nové trendy. Významnou roli při formování spotřebitelského chování hrají influenceři, blogeři a K‑popové hvězdy, jejichž doporučení mají často zásadní dopad na prodej výrobků a služeb.

Další charakteristikou trhu je rozšířené využívání slevových akcí a věrnostních programů. V mnoha odvětvích zákazníci při nákupu zboží či předplacení služeb očekávají určitou formu zvýhodnění. K propagaci zboží lze využít také Korea Importers Association (KOIMA), která k tomuto účelu provozuje vlastní bulletin a internetové stránky. Čeští exportéři mohou své výrobky rovněž nabízet prostřednictvím databáze Korea Importers Database. Podrobnější informace jsou dostupné na webových stránkách KOIMA a Korea Importers Database.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Korejská republika je od roku 1995 členem Světové obchodní organizace (WTO) a hraje aktivní roli ve skupině Ottawa Group, která se zaměřuje na reformu a modernizaci multilaterálního obchodního systému. Země je rovněž signatářem hlavních mezinárodních dohod v oblasti ochrany duševního vlastnictví, mezi které patří Pařížská úmluva, Bernská úmluva, Madridský protokol, Smlouva o patentové spolupráci (PCT) a Haagská dohoda o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů.

Mezi klíčové vnitrostátní právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví patří Patentový zákon (1951), Zákon o ochranných známkách (1962), Autorský zákon (1957), Zákon o ochraně průmyslových vzorů (1986) a Zákon o užitných vzorech (1986).

Problematikou duševního vlastnictví se v Korejské republice zabývá Korean Intellectual Property Office (KIPO), který spadá pod Ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky. Hlavním posláním tohoto úřadu je podporovat inovace a hospodářský rozvoj prostřednictvím účinné ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů a autorských práv. KIPO poskytuje široké spektrum služeb v oblasti registrace a správy práv duševního vlastnictví a rovněž poradenství a podporu podnikům i jednotlivcům působícím ve výzkumu a vývoji.

Součástí KIPO je International Intellectual Property Training Institute (IIPTI), který ve spolupráci s World Intellectual Property Organization (WIPO) zajišťuje odborné vzdělávání v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. Školení jsou určena jak pro korejské odborníky, tak pro účastníky z rozvojových zemí regionu Asie a Tichomoří.

Kontakt:
Korean Intellectual Property Office (KIPO)
Government Complex Daejeon, Building 4
189, Cheongsa-ro, Seo-gu, Daejeon 35208
Republic of Korea
Web: www.kipo.go.kr
Tel.: +82 42 481 5008
E-mail: kipoicd@korea.kr

5.5. Trh veřejných zakázek

Korejská republika přistoupila dne 1.ledna1997 k Dohodě o vládních zakázkách WTO (Government Procurement Agreement, GPA). Od tohoto data mají zahraniční dodavatelé ze států, které jsou rovněž smluvními stranami GPA, možnost účastnit se veřejných tendrů vyhlašovaných orgány státní správy v Korejské republice.

Korejská vláda zřídila agenturu Public Procurement Service (PPS), která plní úlohu centrálního orgánu pro státní nákupy a koordinaci veřejných zakázek. PPS zajišťuje centrální pořizování vybraných komodit pro státní instituce a současně provozuje elektronický systém veřejného zadávání KONEPS (Korea On‑line E‑Procurement System), který je využíván ministerstvy, místními samosprávami i státními podniky.

Systém KONEPS funguje jako „single‑window electronic procurement system“, v jehož rámci lze na jednom místě vyhledat kompletní informace o veřejných zakázkách, včetně oznámení o zahájení tendru, podmínek účasti, elektronického podání nabídek, vyhodnocení nabídek i informací o smluvních a platebních podmínkách.

Další podrobné informace o systému veřejných zakázek v Korejské republice, včetně aktuálních vyhlášených tendrů, jsou dostupné na webových stránkách Public Procurement Service a prostřednictvím systému KONEPS.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Korejské firmy mají obecně dobrou platební morálku a platební podmínky odpovídají většině mezinárodně uznávaných standardů, včetně využívání akreditivů. Doba splatnosti faktur se zpravidla pohybuje v rozmezí 30 až 60 dnů. V praxi se může stát, že i v případě dřívějšího vystavení faktury se doklad dostane k plátci až v samotný den splatnosti, což souvisí s interními administrativními postupy.

Korean Commercial Arbitration Board (KCAB) je hlavním oficiálním arbitrážním orgánem v Korejské republice. KCAB se přednostně snaží o řešení sporů smírnou cestou; pokud jednání není úspěšné, rozhoduje formou rozhodčích nálezů, které jsou konečné a proti nimž zpravidla není přípustné odvolání. Arbitrážní řízení probíhá na základě korejského zákona o arbitráži a v souladu s pravidly pro obchodní arbitráž.

Kontakt: KCAB International
43F Trade Tower, 511 Yeongdong‑daero,
Gangnam‑gu, Seoul 06164, Republic of Korea
Web: www.kcabinternational.or.kr
Tel.: +8225512000
E‑mail: international@kcab.or.kr 

Na podporu zahraničních investorů při řešení problémů souvisejících s investováním v Korejské republice byl v rámci organizace KOTRA (Korea Trade‑Investment Promotion Agency) zřízen Úřad investičního ombudsmana. Tento úřad poskytuje pomoc v široké škále oblastí, mimo jiné v otázkách daní a cel, pracovního práva a HR, investičních postupů či ochrany duševního vlastnictví. Více informací a možnost požádat o konzultaci jsou dostupné na webových stránkách OMBUDSMAN.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi Českou republikou a Korejskou republikou existuje bezvízový styk, na jehož základě mohou občané obou zemí pobývat na území druhého státu až 90 dnů bez víza, s výjimkou výdělečné činnosti. Čeští občané mají dočasnou výjimku z povinnosti žádat o elektronickou cestovní autorizaci K‑ETA, která platí do 31.12.2026. O K‑ETA lze požádat dobrovolně; její platnost činí tři roky a nahrazuje povinnost podávat příjezdový formulář.

Od 1. ledna2026 je příjezdový formulář nutné vyplňovat pouze elektronicky jako tzv. e‑Arrival Card prostřednictvím oficiálního portálu. Formulář je bezplatný a lze jej vyplnit nejdříve tři dny před cestou.

Do Korejské republiky je zakázáno dovážet zejména narkotika, potraviny živočišného původu, ovoce, semena a živé rostliny, dále materiály považované za podvratné, obscénní nebo ohrožující národní bezpečnost. Střelné zbraně podléhají dovozní licenci a hotovost nad 10 000 USD musí být deklarována.

Korea patří mezi významné zdrojové trhy cestovního ruchu do České republiky. Mezi Soulem a Prahou je provozováno sedm přímých letů týdně (Korean Air, Asiana Airlines). Mezi významné korejské cestovní kanceláře patří například Hana Tour, Mode Tour, Lotte Tour či Interpark Tour.

Doprava v korejských městech je velmi rozvinutá; doporučuje se využívat MHD nebo taxi služby. Pro cestování mezi velkými městy slouží síť vysokorychlostních vlaků KTX. Platby kartou jsou běžné, nicméně na některých webových portálech může být použití zahraničních karet omezené. Korejská republika je obecně bezpečnou destinací s nízkou mírou kriminality.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Vízová politika Korejské republiky je komplexní a přístup k jednotlivým žadatelům o vízum se liší podle národnosti a účelu pobytu. Země dlouhodobě upřednostňuje vysoce kvalifikované a specializované pracovníky. Nízko kvalifikovaná pracovní síla je přijímána převážně ze sousedních a ekonomicky slabších zemí, přičemž pracovní víza jsou zpravidla vázána na konkrétní zaměstnání a zaměstnavatele. Typ víza požadovaného českým občanem se odvíjí od druhu zamýšleného pobytu nebo výkonu práce.

Další možností pobytu v Korejské republice je program Working Holiday, který je dostupný pro občany České republiky ve věku 18 až 30 let. Toto povolení umožňuje pobyt v délce maximálně jednoho roku a dovoluje výkon krátkodobých pracovních činností, zpravidla v rozsahu až 25 hodin týdně. Program neslouží k výkonu plnohodnotného zaměstnání, ale k financování pobytu a získání pracovních zkušeností. Podrobné informace k vízovým povinnostem jsou k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví Korejské republiky v Praze, informace k programu Working Holiday na stránkách Ministerstva zahraničních věcí Korejské republiky.

Minimální hodinová mzda v Korejské republice je od 1. ledna 2026 stanovena na 10 320 KRW za hodinu. Tato sazba odpovídá měsíční minimální mzdě ve výši 2 156 880 KRW, počítané na základě standardních 209 pracovních hodin měsíčně (stav platný k 29. 4. 2026).

Zdravotní péče ve velkých městech Korejské republiky je na vysoké odborné úrovni. Cizinci si však zdravotní péči hradí v plné výši sami a náklady mohou být relativně vysoké, proto se důrazně doporučuje sjednat cestovní zdravotní pojištění ještě před cestou. Řada lékařů ve velkých městských nemocnicích má zkušenosti ze zahraničí a hovoří anglicky, zatímco v menších zdravotnických zařízeních může být jazyková bariéra výraznější.

Mezi zdravotnická zařízení v Soulu, která jsou obecně považována za referenční a vyznačují se vysokou odbornou úrovní a lepší jazykovou dostupností, patří zejména YonseiSeverance Hospital, Asan Medical Center, Samsung Medical Center a Seoul National University Hospital.

5.9. Veletrhy a akce

Korejské veletržní a výstavnické organizace jsou sdruženy v Korea Exhibition Organizers Association (KEOA). Na jejích internetových stránkách je k dispozici seznam členských organizací, veletržních pořadatelů a výstavních areálů včetně kontaktních údajů, stejně jako přehled aktuálně pořádaných veletržních a výstavnických akcí. Další orientační přehled veletrhů konaných v Korejské republice poskytují rovněž specializované online databáze a veletržní portály.

Nejvýznamnějším veletržním a kongresovým komplexem v Korejské republice je COEX v Soulu, kde se každoročně koná řada mezinárodních veletrhů, výstav a odborných konferencí. Přehled akcí je dostupný na webových stránkách www.coexcenter.com.

Dalším významným výstavištěm v širší metropolitní oblasti Soulu je KINTEX ve městě Goyang, které patří k největším výstavním areálům v zemi. Nejvýznamnějším výstavištěm mimo oblast hlavního města je BEXCO v přístavním městě Busan na jihu Korejské republiky. Veletržní akce pořádané v dalších městech mají zpravidla spíše regionální charakter, přesto však mohou být významné pro konkrétní odvětví nebo domácí trh.

Mezi nejvýznamnější veletržní a výstavnické akce v Korejské republice patří zejména:

AI EXPO Korea – mezinárodní veletrh umělé inteligence a digitálních technologií
SEMICON Korea – mezinárodní veletrh polovodičového a elektronického průmyslu
InterBattery – mezinárodní veletrh baterií a energetických úložišť
International Electric Vehicle Expo – mezinárodní veletrh elektromobility
Seoul Food – mezinárodní veletrh potravin a potravinářských technologií
H2 Mobility + Energy Show – veletrh vodíkové mobility a energetiky
Import Goods Fair (IGF) – veletrh dováženého zboží
Seoul Motor Show – mezinárodní automobilový veletrh
ADEX a DX Korea – mezinárodní veletrhy vojenské techniky a obranného průmyslu, které se konají střídavě v dvouletém cyklu
Drone Show Korea – mezinárodní veletrh bezpilotních prostředků
K‑Beauty Expo – veletrh kosmetického a beauty průmyslu
G‑STAR – mezinárodní veletrh herního průmyslu
Korea World Travel Fair – mezinárodní veletrh cestovního ruchu
K‑FARM – mezinárodní zemědělský a agrotechnický veletrh

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic
7th Floor, K Twin Towers B dong,
50 Jongno 1-gil Jongno-gu Seoul,
03142 Republic of Korea
Telefon: +82 2 7256765, 7256766, 7206453
Fax: +082-2-7346452
Web: mzv.gov.cz/seoul
Email: Seoul@mzv.gov.cz, Seoul.Commerce@mzv.gov.cz (obchodně-ekonomický úsek)
Pracovní doba: Po-Pá 8:30 -17:00

Velvyslanectví ČR v Soulu se nachází v centru města. Pro přepravu z mezinárodního soulského letiště Incheon do centra Soulu lze použít buď taxi (cena cca 60 000 KRW), vlak na Seoul Station (cena cca 13 000 KRW) či některé z autobusových linek (např. autobus č. 6002), jejichž zastávky jsou před letištěm po východu z příletové haly (cena cca 18 000 KRW). Místní obslužný personál před budovou letiště usměrní cestovatele k příslušné zastávce podle cílového místa (hotelu, městské části). Spojení s hotely vyšší kategorie je možné rovněž hotelovými autobusy, které také stojí před letištěm. Železniční rychlodráha poskytuje spojení s letištěm Gimpo, odkud odlétá většina vnitrostátních a regionálních letů.  

CzechTrade
Ředitel: Kryštof Rygl
17, Gyeonghuigung 1-gil Jongno-gu, Seoul 03176
Tel.: +82 10-6546-1406
E-mail: krystof.rygl@czechtrade.cz
Web: www.czechtradeoffices.com/kr

CzechInvest
Ředitel: Michal Stroka
17, Gyeonghuigung 1-gil Jongno-gu, Seoul 03176
Tel.: +82 (0) 10 2987 5632
E-mail: michal.stroka@czechtrade.cz
Web: www.czechinvest.org 

Czech Center
Ředitel: Michal Emanovský
17, Gyeonghuigung 1-gil Jongno-gu, Seoul 03176
Tel: +82 2 6272 0002
E-mail: emanovsky@czechcentres.cz
Web: seoul.czechcentres.cz  

CzechTourism
Ředitel: Michal Procházka
2th Floor, 19, Dongmak-ro 8-gil, Mapo-gu, Seoul 04073
Tel.: +82 2 322 4210
E-mail: prochazka.m@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 112

Nouzové lékařské informační centrum, Korejská agentura pro kontrolu a prevenci nemocí (pozn. zkr. KDCA): 1339

Záchranná služba a požárníci: 119

Informace pro zahraniční turisty / urgentní překladatelská služba: 1330

Informace na telefonní čísla: 114

Imigrační služba: 1345

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Státní instituce Korejské republiky

Prezidentský úřad – www.president.go.kr
Úřad pro koordinaci vládní politiky, sekretariát premiéra – www.opm.go.kr
Ministerstvo zahraničních věcí – www.mofa.go.kr
Ministerstvo hospodářství a financí – english.moef.go.kr
Ministerstvo obchodu, průmyslu a zdrojů (MOTIR) – www.motir.go.kr
Ministerstvo vědy a ICT – www.msit.go.kr
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí – www.mohw.go.kr
Ministerstvo půdy, infrastruktury a dopravy – www.molit.go.kr
Ministerstvo malých a středních podniků a startupů – www.mss.go.kr
Ministerstvo zemědělství, potravin a venkova – www.mafra.go.kr
Ministerstvo oceánů a rybolovu – www.mof.go.kr
Ministerstvo kultury, sportu a turistiky – www.mcst.go.kr
Ministerstvo školství – www.moe.go.kr
Ministerstvo obrany – www.mnd.go.kr
Ministerstvo vnitra a bezpečnosti – www.mois.go.kr
Korea Disease Control and Prevention Agency (KDCA) – www.kdca.go.kr
Statistický úřad Koreje (Statistics Korea, KOSTAT) – www.kostat.go.kr
Korea Exchange (KRX) – www.krx.co.kr
Bank of Korea – www.bok.or.kr
Korean Culture and Information Service (KOCIS) – www.kocis.go.kr
Radnice hlavního města Soulu – www.seoul.go.kr

Obchodní kontakty a informace:

Korejská obchodní a průmyslová komora (KCCI) – www.korcham.net
KOTRA – státní agentura na podporu obchodu a investic – www.kotra.or.kr

Významné průmyslové asociace:

Federace korejského průmyslu (FKI) – www.fki.or.kr
Korejská asociace pro mezinárodní obchod (KITA) – www.kita.net
Asociace korejských dovozců (KOIMA) – www.koima.or.kr

Korejský tisk v angličtině:
Korea Times: www.koreatimes.co.kr
Korea Herald: www.koreaherald.com
Korea JoongAng Daily: www.koreajoongangdaily.joins.com

Další zdroje informací o Korejské republice:
Delegace EU v Korejské republice: www.eeas.europa.eu/south-korea
Korea Tourism Organization: knto.or.kr
Server o životě v Koreji (kulturní akce, ubytování, atd.): www.lifeinkorea.com
Průvodce Lonely Planet: www.lonelyplanet.com/south-korea 
Korea Net – Obecné informace o Koreji: www.korea.net

Kontrola šíření nemocí:
Korejské centrum pro kontrolu nemocí: www.kdca.go.kr