Koupě a pacht závodu

Obchodní závod

Zaměříme-li se na problematiku obchodního závodu (podniku), jeho zákonná úprava není novinkou, nová je však terminologie a jeho obsahová podstata. V předchozí právní úpravě, platné a účinné do roku 2013 včetně, jsme se setkávali s pojmem „podnik“, jak jej upravoval ve svém ustanovení § 5 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“). Podnik byl definován v obchodním zákoníku jako věc hromadná obsahující prvky hmotné, nehmotné a osobní. K podniku náležely věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patřily podnikateli a sloužily k provozování podniku.

S účinností od 1. 1. 2014 však česká právní úprava soukromého práva, konkrétně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“) v jeho obecné části v hlavě IV. o věcech a jejich rozdělení, v ustanovení § 502, přináší pojem „obchodní závod“. Občanský zákoník také zavádí legislativní zkratku „závod“, tudíž i v tomto článku bude užívána tato zkratka.

Ke změně pojmu „podnik“ na „obchodní závod“ došlo dle důvodové zprávy k OZ z několika důvodů. Nejsilnějším z nich byla skutečnost, že evropské právní předpisy užívají termín „podnik“ i pro různé jiné entity, a to k označení osoby, či v užším slova smyslu jako soutěžitele. Právo Evropské unie též užívá termínu „podnik“ k vymezení prostoru. Dalším důvodem je skutečnost, že pojem „podnik“ proniká i do platného českého práva a různé právní předpisy, zejména z oblasti práva veřejného, užívají tento pojem různým způsobem.

Občanský zákoník používá pojem závod v různých kontextech. Kromě obchodního závodu se setkáme i se závodem rodinným a závodem zemědělským. V praxi se mohou tyto závody překrývat, a proto se můžeme setkat např. s rodinným obchodním zemědělským závodem. V neposlední řadě existují také koncernové závody.

Charakteristika obchodního závodu

Vymezení obchodního závodu jako zvláštního druhu hromadné věci nalezneme v ustanovení § 502 OZ. Obchodní závod je definován jako organizovaný soubor jmění (tedy souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Charakteristika obchodního závodu je v následující větě doplněna o vyvratitelnou domněnku, podle níž se má za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Ve srovnání s předchozí definicí podniku se jedná o definici užší, neboť jejím základem je jmění, které podnikatel vytvořil a které určil k realizaci podnikání.

Z výše uvedené charakteristiky je zřejmé, že závod jako věc může být předmětem převodů, může být propachtován, zděděn, lze jej zastavit či může být předmětem vkladu do obchodní společnosti.

Pobočka a odštěpný závod

Podle občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 dochází ke zpřesnění a definičnímu vymezení pojmu pobočka, který se dříve používal pro označování dceřiných společností či organizačních složek. Pobočka je však definována jako část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Zákonodárce tedy vymezuje pobočku prostřednictvím dvou definičních znaků, a to materiálního a formálního.

Materiálním znakem je hospodářská a funkční samostatnost, formálním pak projev vůle podnikatele směřující k naplnění materiálního znaku. Podnikatel, který vytváří pobočku, nemusí být zapsán do obchodního rejstříku, jak tomu muselo být dříve. Pobočka jako samostatná část obchodního závodu může být předmětem prodeje, a to nezávisle na ostatních částech obchodního závodu. Totéž platí i pro vklad pobočky do základního kapitálu obchodní korporace.

Pokud podnikatel zapíše pobočku do obchodního rejstříku, bude se jednat o odštěpný závod. Odštěpný závod je tedy organizační složkou závodu, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku. Důvodem takového zápisu je funkční a hospodářská samostatnost odštěpného závodu. Do obchodního rejstříku se dle ustanovení § 51 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, zapíše o odštěpném závodu jeho označení, sídlo a umístění, předmět činnosti nebo podnikání, jméno a adresa místa pobytu jeho vedoucího.

Odštěpný závod se zapisuje do obchodního rejstříku u stejného rejstříkového soudu, v jehož obvodu je dle svého sídla zapsán podnikatel.

Při provozování odštěpného závodu se užívá obchodní firma podnikatele s dodatkem, že se jedná o odštěpný závod. Vedoucí odštěpného závodu musí být také zapsán do obchodního rejstříku a je zmocněn činit za podnikatele veškeré právní úkony týkající se tohoto odštěpného závodu. Obdobné postavení jako odštěpný závod a jeho vedoucí má i jiná organizační složka, o které jiný zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku.

Odštěpný závod jako organizační složka obchodního závodu nemá právní osobnost. Tudíž ve všech záležitostech je tedy nositelem práv a povinností právnická osoba, jejíž je tento závod pobočkou. Odštěpný závod tedy nemá ani způsobilost být účastníkem řízení a je důležité zmínit, že z práv a povinností týkajících se odštěpného závodu je oprávněna či zavázána osoba, jíž je odštěpný závod organizační složkou.

Pobočku, ale i odštěpný závod je nutno odlišovat od pojmu provozovna. Tento pojem nalezneme v ustanovení § 17 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, který určuje, že provozovnou je prostor, v němž je provozována živnost, tj. místo, kde podnikatel provozuje svoji činnost.

Rodinný závod

Zvláštním typem obchodního závodu je rodinný závod. Ponechány jsou všechny rysy závodu, avšak kromě toho k nim občanský zákoník přidává ještě osobní charakteristiky. Občanský zákoník vymezuje rodinný závod ve svém ustanovení § 700 jako závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob.

Tato úprava se však použije pouze podpůrně, pokud není k dispozici jiná smlouva. Nepoužije se tedy v případech, kdy je závod provozován na základě společenské smlouvy, smlouvy o tiché společnosti, popřípadě jiné obdobné smlouvy. 

Členům rodiny, kteří jsou zúčastněni na rodinném závodu, náleží určitý komplex práv a povinností. Členové rodiny mají právo podílet se na zisku z provozu rodinného závodu, na věcech ze zisku nabytých a na přírůstcích závodu. Toto právo náleží všem podle množství a druhu vykonané práce. Dále mají členové rodiny právo rozhodovat o použití zisku z rodinného závodu. Veškerá významná rozhodnutí týkající se použití zisku se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu.

Při dělení pozůstalosti mají osoby zúčastněné na rodinném závodě přednostní a předkupní právo. Je tedy vyloučena dědická posloupnost z důvodu zachování celistvosti závodu. V neposlední řadě se k tomuto komplexu práv řadí také právo na vypořádání při zániku účastenství na provozu závodu. V případě zániku účastenství na provozu rodinného závodu přísluší členovi rodiny vypořádání, a to vypořádání jeho podílu na zisku i na přírůstcích závodu. Právní úprava však poněkud pozapomíná na možnost, že by rodinný závod mohl také vykazovat záporný hospodářský výsledek.

Z toho lze usuzovat, že členové rodiny nenesou odpovědnost za dosaženou ztrátu a povinnost ji uhradit tak stíhá pouze vlastníka závodu. Právní předpis nezakládá ani ručení ostatních členů rodiny vůči věřitelům ani nedává možnost vlastníku závodu žádat po ostatních členech rodiny náhradu toho, co vynaložil na krytí ztráty. Vlastník rodinného závodu se tak dostává do nezáviděníhodného postavení.

• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby