Koupě a pacht závodu

Právo z odpovědnosti za vady

Prodávající je povinen nejpozději v zápise sepsaném podle § 2179 odst. 1 OZ upozornit kupujícího na všechny vady převáděných věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, o kterých ví, nebo o kterých měl a mohl vědět, jinak odpovídá za škody, kterým bylo možno tímto upozorněním zabránit. Prodávající odpovídá za vady plnění (plnění, jež není řádné) i tehdy, splnil-li povinnost podle ustanovení § 2179 odst. 1 OZ.

Vlastní úprava odpovědnosti za vady prodávajícího rozlišuje odpovědnost za:

• chybějící věci,
• vadné věci,
• nezpůsobilost závodu pro provoz stanovený ve smlouvě,
• právní vady prodávaného závodu.

Je možné rozlišovat vady kvantitativní (chybějící věci) a kvalitativní (vadné věci) a současně vady zjevné (chybějící věci a vady zjistitelné při předání a převzetí) a vady skryté (vady zjistitelné při provozu závodu).

Za vadné se považují věci, které nejsou způsobilé sloužit provozu závodu. Přihlédne se přitom k době jejich používání podle účetních záznamů.

Chybějícími věcmi se rozumí věci, které prodávající nepředal kupujícímu, třebaže tyto věci závod podle účetní evidence a smlouvy o koupi závodu spoluvytváří.

Zákon upravuje zvlášť práva z vadného plnění pro věci movité a nemovité.

V případě, že závod tvoří věci movité a jde-li o vadné plnění, které je podstatným porušením smlouvy, má kupující právo:

• a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
• b) na odstranění vady opravou věci,
• c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
• d) odstoupit od smlouvy.

Pokud by šlo o nepodstatné porušení smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo nedostoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci. Volba však nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.

Jestliže prodávající vadu neodstraní včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

Kupující tak může požadovat například přiměřenou slevu z kupní ceny odpovídající chybějícím nebo vadným věcem. Právo na přiměřenou slevu však nemůže být kupujícímu v soudním řízení přiznáno, jestliže chybějící věci nebo zjistitelné vady věci, tj. vady zjevné, neoznámí kupující bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit.

Jestliže se jedná o vadu skrytou, tedy zjistitelnou až při provozu závodu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

Nesplnění povinnosti včas oznámit vady prodávajícímu nezpůsobuje zánik práva kupujícího. Toto neoznámení vady má za následek, že právo nemůže být přiznáno v soudním řízení, pokud prodávající nesplnění uvedené povinnosti v soudním řízení namítne.

K účinkům předpokládaným zákonem, tj. nesplnění povinnosti oznámit vady, se přihlédne, jen jestliže prodávající namítne v soudním řízení, že kupující nesplnil včas svou povinnost oznámit vady. Tuto námitku však nemůže uplatnit v případě, že je vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

V případě uplatnění práva na přiměřenou slevu odpovídá nárok na slevu z kupní ceny rozdílu mezi hodnotou, kterou by měl závod bez vad, a hodnotou, kterou měl závod s vadami, a to v době, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění. Kupující může o slevu snížit kupní cenu placenou prodávajícímu a byla-li kupní cena již zaplacena, může kupující požadovat její vrácení do výše slevy spolu s úroky. Podmínkou je včasné oznámení vady nebo souhlas prodávajícího, anebo skutečnost, že prodávající o vadách věděl v době předání věcí.

Kupující je oprávněn od smlouvy odstoupit, jestliže závod není způsobilý pro provoz stanovený ve smlouvě a vady včas oznámené způsobují podstatné porušení smlouvy. V případě nepodstatného porušení smlouvy má kupující právo odstoupit, jestliže prodávající vadu věci neodstraní v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu kupující stanoví, nebo vadu věci odstranit odmítne.

Odstoupí-li některá ze stran od smlouvy, přecházejí na prodávajícího pohledávky a dluhy, které k závodu náleží. Z dluhů však prodávající nabývá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Jestliže věřitel neudělil souhlas k převzetí dluhu prodávajícím, ručí kupující za jeho splnění. Nabytí pohledávek prodávajícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

Kupující následně oznámí svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy prodávající nabyl, že závazek zanikl odstoupením od smlouvy, a to bez zbytečného odkladu.

Pro právní vady prodávaného závodu platí obdobně ustanovení kupní smlouvy. Závod má právní vady, jestliže prodaný závod je zatížen právem třetí osoby, ledaže kupující s tímto omezením projevil souhlas. Nárok z právních vad nevzniká, jestliže kupující o právu třetí osoby věděl v době uzavření smlouvy nebo prodávající podle smlouvy byl povinen při plnění svých povinností postupovat podle podkladů, které mu předložil kupující.

Kupující má právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, jestliže nemá pozemek výměru určenou v kupní smlouvě. Neoznámí-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

Ustanovení upravující právo z odpovědnosti za vady má dispozitivní povahu a úprava z odpovědnosti za vady v něm uvedená platí podpůrně, pokud si smluvní strany nedohodly něco jiného.

Prodej části závodu

Předmětem smlouvy o koupi závodu upravené v § 2175 až 2183 OZ může být nejen závod jako celek, ale také jeho část, tvoří-li samostatnou organizační složku. Smlouva o koupi části závodu má stejný právní režim jako smlouva o koupi závodu.

Samostatnou organizační složkou závodu bude zejména odštěpný závod, popřípadě jiná organizační složka, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Předmětem smlouvy o koupi závodu však mohou být i jiné organizační složky, které se nezapisují do obchodního rejstříku.

Postačí, je-li převáděná organizační složka dostatečně určitě odlišitelná od jiných organizačních složek téhož závodu. Zpravidla bude pro takovou organizační složku závodu vedeno oddělené (samostatné) vnitropodnikové účetnictví, z něhož především vyplývá, které věci, jiná práva, popřípadě jiné majetkové hodnoty slouží k provozování této části závodu a vymezuje tím předmět smlouvy o koupi části závodu. Tím je zajištěno naplnění požadavku jednoznačnosti a právní jistoty.

Zápis do obchodního rejstříku

Každá osoba zapsaná v obchodním rejstříku, jež na základě smlouvy o koupi závodu nebo jeho části kupuje závod, je povinna uložit doklad o koupi závodu nebo jeho části do sbírky listin obchodního rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, v platném znění, aby mohla nabýt vlastnické právo k závodu nebo jeho části.

Konkurenční doložka

Z obdobné platnosti § 2518 OZ pro smlouvu o koupi závodu vyplývá, že strany této smlouvy mohou sjednat tzv. konkurenční doložku, která omezí do budoucnosti činnost prodávajícího. Prodávající je ze zákona vázán, že nebude vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem podnikání v prodávaném závodu, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání kupujícího v nabývaném závodu.

Zákonné ustanovení není kogentní povahy. Ve smlouvě o převodu závodu proto konkurenční doložka být sjednána nemusí. Je-li mezi smluvními stranami doložka sjednána, musí odpovídat podmínkám stanoveným zákonem. Ve smlouvě o koupi závodu je tak možno písemně dohodnout konkurenční doložku, a to na dobu určitou a s vymezením území nebo okruhu osob na určitém území, vůči nimž působí, jinak je třeba považovat doložku za neplatnou.

Sjednaná doba platnosti konkurenční doložky nesmí přesáhnout dva roky. Konkurenční doložku je soud oprávněn, dojde-li k závěru, že omezuje prodávajícího více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany kupujícího, omezit.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.