MZV: Souhrnná teritoriální informace

Mexiko je 12. největší ekonomikou a podle odhadů Světové banky by se do roku 2050 mohlo stát pátou největší ekonomikou světa. Mexický trh s více než 126 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Obchod s Mexikem navíc usnadňuje fakt, že má s EU uzavřenou rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic. Mexiko je také zajímavé možností přístupu na trh USA díky Dohodě o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA, dříve NAFTA).

Mexiko se i pro svou strategickou polohu, díky níž je vstupní branou na severoamerický kontinent i do Latinské Ameriky, historicky snaží o vyváženou zahraniční politiku a přátelské vztahy napříč regiony. Mexiko je demokratickou, politicky stabilní zemí s otevřenou liberální ekonomikou. Je členem většiny mezinárodních organizací, mj. G20, WTO, OECD, CELAC či Tichomořské aliance, a vychází z jejich standardů. V žebříčku konkurenceschopnosti Mezinárodního institutu IMD se Mexiko umístilo na 56. pozici z 67 porovnávaných zemí (2024) a dle OECD je stupeň exportního rizika 3/7.

Hlavou státu a zároveň předsedou vlády je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament složený z poslanecké sněmovny a senátu.

Mexiko je zemí bohatou na nerostné suroviny (13. světový producent ropy, 1. v produkci stříbra), zároveň se ale v posledním období stává výrobní mocností s minimálně regionálním významem. HDP je tvořeno téměř ze dvou třetin sektorem služeb (obchod, nemovitosti, turismus), z jedné třetiny průmyslem. Nejdůležitějšími průmyslovými sektory jsou automobilový průmysl (7. největší výrobce vozidel na světě), strojírenství, elektronika, energetika, potravinářství, letectví a těžební průmysl.

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Mexikem má dlouholetou tradici a díky liberalizaci obchodu její objem každoročně roste. Čeští výrobci vyváží do Mexika celou škálu výrobků a technologií, důležitou částí vývozu jsou díly a elektrická zařízení automobilového průmyslu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Mexiko (422.42 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos)
Prezidentka: Claudia Sheinbaum Pardo (ve funkci od 1. 10. 2024)

Složení vlády:
Spojené státy mexické jsou federativní prezidentská republika s ústavou z roku 1917. Volební právo mají všichni občané starší 18 let. Hlavou státu je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Prezident je zároveň předsedou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. 

Legislativní moc je vykonávána dvoukomorovým parlamentem složeným z poslanecké sněmovny a senátu. Dolní komora parlamentu (Cámara de Diputados) má 500 poslanců – 300 poslanců je volných přímou volbou, 200 křesel v poslanecké sněmovně je rozděleno poměrným klíčem podle volebního zisku politických stran. Poslanci jsou voleni na tříleté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Horní komoru parlamentu (Cámara de Senadores) tvoří 128 senátorů, kdy 96 senátorů je voleno přímou volbou a 32 křesel je rozděleno poměrným klíčem dle volebního zisku jednotlivých politických stran. Senátoři jsou voleni na šestileté volební období a mají možnost znovuzvolení.

Nynější vláda zahájila svou činnost 1. 10. 2024. Aktuální složení vlády ke dni 1. 5. 2025 je následující:

Užší kabinet:

• Ministryně vnitra: Rosa Icela Rodríguez
• Ministr zahraničních věcí: Juan Ramón de la Fuente
• Ministr financí: Edgar Amador Zamora (od 8. 3. 2025)
• Ministr národní obrany: generál Ricardo Trevilla Trejo
• Ministr vojenského námořnictva: Raymundo Morales Ángeles
• Ministr veřejné bezpečnosti: Omar García Harfuch
• Generální prokurátor: Alejandro Gertz Manero
• Ministr hospodářství: Marcelo Ebrard
• Ministryně sociálního rozvoje: Ariadna Montiel Reyes
• Ministr spojů a dopravy: Jesús Antonio Esteva Medina
• Ministr práce a sociálních věcí: Marath Baruch Bolaños
• Ministryně životního prostředí a přírodních zdrojů: Alicia Bárcena
• Ministryně energetiky: Luz Elena González
• Ministr zemědělství: Julio Berdegué
• Ministr školství: Mario Delgado
• Ministryně pro vědu: Rosaura Ruiz
• Ministr zdravotnictví: David Kershenobich
• Ministryně cestovního ruchu: Josefina Rodríguez Zamora
• Ministryně pro fungování veřejné moci: Raquel Buenrostro
• Ministryně pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: Edna Elena Vega
• Ministryně kultury: Claudia Curiel de Icaza
• Ministryně pro ženy: Citlalli Hernández Mora
• Vedoucí prezidentské kanceláře: Lázaro Cárdenas Batel

Politické tendence:
Mexiko je politicky dlouhodobě stabilní demokratickou zemí. V červnu 2024 si Mexičané zvolili kontinuitu v podobě doposud vládnoucího levicového Hnutí národní obnovy (MORENA). Prezidentka Claudia Sheinbaum disponuje silným mandátem po drtivém volebním vítězství, má podporu předchozího prezidenta Andrése Manuela Lopéze Obradora a v Kongresu vládnoucí strana disponuje „supervětšinou“. Mexiko se bude i nadále potýkat s výzvami, jako je nerovnost, organizovaný zločin a potřeba modernizace infrastruktury. Za největší priority její vlády můžeme označit ochranu životního prostředí, zlepšení veřejné bezpečnosti, boj proti chudobě, korupci, sociálním nerovnostem a posílení role státu v energetice.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi  
Klíčovou roli pro Mexiko hrají USA. Vzájemná ekonomická provázanost (jsou si navzájem hlavními obchodními partnery) zakotvená Dohodou o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA, dříve NAFTA) je pro proexportní Mexiko zcela určující. Většina mexického vývozu (80 %) míří právě do USA, které jsou zároveň hlavním zdrojem zahraničních investic mířících do Mexika. Neúprosnou provázanost výrobních řetězců obnažila pandemie COVID-19, kdy právě pro ekonomické aktivity musela zůstat jinak uzavřená hranice otevřená. Tato blízkost se odráží i v politických vazbách, které přes občasné tenze zůstávají oboustranně pragmatické. Další témata intenzivní vzájemné relace souvisejí se správou více jak 3.000 km dlouhé společné hranice (migrace, obchod s narkotiky a zbraněmi), ale i osudem menšin žijících na obou stranách hranice (11 % obyvatel USA je mexického původu). Mexiko se i pro svou strategickou polohu, kdy je vstupní branou na severoamerický kontinent, ale i do Latinské Ameriky, historicky snaží o vyváženou zahraniční politiku a přátelské vztahy napříč regiony. Mexiko má často roli facilitátora mezinárodních politických procesů. Je členem většiny mezinárodních organizací, mj. také G20, WTO, OECD, CELAC či Tichomořské aliance, a vychází z jejich standardů. V ekonomické oblasti se snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu a snížení své vazby na USA existencí četných dohod o volném obchodu.

Vztahy s EU  
Politické i ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a Mexikem se řídí Globální dohodou z roku 1997 (platnost od 2000), jejíž součástí je kromě témat společného zájmu jako jsou např. lidská práva, udržitelný ekonomický rozvoj, životní prostředí, věda a technologie i Dohoda o volném obchodu (FTA), která upravuje pohyb zboží a služeb. Díky Dohodě o volném obchodu vzrostl vzájemný obchod zbožím mezi oběma partnery o 150 % a dnes je Mexiko pro EU druhým největším obchodním partnerem v Latinské Americe a EU je druhým nejdůležitějším investorem v Mexiku po USA. Od roku 2008 je Mexiko také strategickým partnerem EU. V posledních letech probíhal proces modernizace Globální dohody, která dále prohlubuje politické a ekonomické vazby a v obchodní oblasti ještě více usnadňuje vzájemný pohyb zboží a služeb. Jednání o modernizaci dohody byla dokončena v lednu 2025 a nyní probíhá proces ratifikace.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Podle posledního oficiálního sčítání obyvatelstva v roce 2020 žije v Mexiku 126 014 024 obyvatel, z toho 51,2 % (64 540 634) žen a 48,8 % (61 473 390) mužů. Hustota osídlení činí 64 obyvatel/km2 (2020), cca 57,3 mil. obyvatel je ekonomicky činných a 78 % populace žije ve městech (2020). Průměrný roční přírůstek činí 1,2 % (2020). Podle aktuálních odhadů má Mexiko v roce 2025 přes 130 milionů obyvatel. 

Demografické složení:            
Nejpočetnější skupinou jsou indiánsko-hispánští míšenci, následuje obyvatelstvo evropského původu a etničtí indiáni.

Úřední jazyk:
Úředním jazykem Mexika je španělština, která se liší od španělské španělštiny v řadě výrazů. Některá slova jsou v mexické španělštině převzata z původních jazyků. Společně se španělštinou se na území Mexika vyskytuje až 364 indiánských jazyků. Téměř 6 milionů Mexičanů mluví indiánským jazykem. Mezi nejvýznamnější indiánské jazyky na území Mexika patří aztécký nahúatl, mayština, huichol, totonaca, mixteco, zapoteco, otomí a tzotzil.  

Vyznání:
Mexiko je katolická země a její víru vyznává kolem 78 % obyvatelstva (90 224 559). Jinou než katolickou víru vyznává 14 % (16 118 762). Dle posledního sčítání lidu v roce 2020 je bez vyznání přibližně 8 % obyvatelstva (9 156 555).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Mexiko je druhou největší ekonomikou Latinské Ameriky a patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě se 14 dohodami o volném obchodu, které pokrývají více než 50 zemí. Její ekonomika je úzce propojena s USA, což zvyšuje zranitelnost vůči změnám v americké politice a hospodářství.

Po prudkém zpomalení růstu reálného HDP na 1,5 % v roce 2024 (z 3,3 % v roce 2023) se očekává, že tempo růstu mexické ekonomiky poklese o 1 procentní bod. Odhaduje se, že ekonomika vstoupila do recese v prvním čtvrtletí letošního roku po poklesu reálného HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024. Zhoršení podnikatelské důvěry pramenící z dalekosáhlých ústavních reforem vládnoucí strany již zatěžovalo investice, stejně jako opatření vlády prezidentky Sheinbaum k fiskální konsolidaci. Zvýšená nejistota kolem americko-mexických vztahů a rozsahu Trumpových tarifních plánů tyto dopady ještě zhoršují. Soukromá spotřeba bude také trpět, protože ekonomika bude dále oslabovat. Silné předzásobení exportem uprostřed obav z další eskalace cel by mělo zabránit strmějšímu hospodářskému poklesu v roce 2025, i když hrozícím rizikem zůstanou rostoucí vyhlídky na recesi v USA. Předpokládá se, že hospodářský růst se v letech 2026-29 zrychlí na průměrných 1,7 % ročně, částečně na základě předpokladu, že pokračování USMCA posílí podnikatelskou a spotřebitelskou náladu. Další podporu poskytne snížení úrokových sazeb a vytrvalý příliv remitencí od Mexičanů ze zahraničí (přibližně 4 ,5 % HDP Mexika).

Inflace klesla na 3,59 % v roce 2024 a očekává se další pokles na 3,1 % v roce 2025. Centrální banka (Banxico) začala snižovat úrokové sazby, přičemž základní sazba klesla na 10  % v prosinci 2024.

Dlouhodobé vyhlídky mexické ekonomiky jsou pozitivní, ale k plnému využití potenciálu bude nezbytné provést strukturální reformy, zejména v oblasti energetiky, pracovního trhu a zjednodušení podnikatelského prostředí. Ty jsou klíčové pro posílení investiční atraktivity a naplnění příležitostí, které přináší přesun výrobních kapacit do regionu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Mexická ekonomika v roce 2025 čelí výraznému zpomalení růstu, přičemž se objevují obavy z možné recese. Po mírném růstu HDP o 0,2 % v prvním čtvrtletí 2025, který následoval po poklesu o 0,6 % ve čtvrtém čtvrtletí 2024, se prognózy na celý rok pohybují mezi stagnací a mírným poklesem. Mezinárodní měnový fond předpovídá pro rok 2025 pokles HDP o 0,3 %, zatímco centrální banka Mexika očekává růst pouze o 0,6 % a nevylučuje ani možnost poklesu až o 0,2 %. Toto zpomalení je přičítáno několika faktorům, včetně nejistoty ohledně obchodních politik USA, zejména zavádění nových cel, a domácím reformám, které ovlivňují investiční prostředí. Navzdory těmto výzvám vláda plánuje opatření na podporu hospodářského růstu, včetně zvýšení domácího obsahu ve veřejných zakázkách a snížení dovozu zboží.

Inflace v Mexiku pokračuje v klesajícím trendu. V lednu 2025 dosáhla meziroční míra inflace 3,6 %, což je blízko cílové hodnoty centrální banky ve výši 3 %. V reakci na to centrální banka snížila základní úrokovou sazbu na 9,5 % a naznačila možnost dalších snížení v závislosti na vývoji inflace a hospodářského růstu.

V oblasti zahraničního obchodu Mexiko v roce 2024 zaznamenalo obchodní deficit ve výši 8,2 miliardy USD, což představuje nárůst o 50 % oproti předchozímu roku. Exporty vzrostly o 4,1 % na 617,1 miliardy USD, zatímco importy se zvýšily o 4,5 % na 625,3 miliardy USD. Zejména přebytek v obchodu s neropnými produkty se snížil z 13,09 miliardy USD v roce 2023 na 1,83 miliardy USD v roce 2024.

Spojené státy zůstávají hlavním obchodním partnerem Mexika, přičemž v roce 2024 dosáhl obchodní přebytek s USA rekordních 171,8 miliardy USD. Tato situace vyvolává napětí ve vztazích s USA, kde prezident Donald Trump kritizuje rostoucí obchodní deficit a zvažuje zavedení dalších obchodních omezení.

Celkově mexická ekonomika v roce 2025 čelí výzvám spojeným s vnějšími obchodními tlaky a domácími strukturálními problémy. Vláda se snaží stimulovat růst prostřednictvím různých opatření, avšak ekonomické výhledy zůstávají nejisté.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Mexika je řízen nezávislou centrální bankou (Banco de México), která zajišťuje měnovou stabilitu a dozor nad finančním sektorem. Většina bank působících na trhu je v soukromých rukou. Vedle klasických komerčních bank existuje také sedm rozvojových bank zaměřených na specifické sektory ekonomiky, například proexportní BANCOMEXT. Komerční bankovní sektor je tvořen jak domácími, tak zahraničními subjekty. Největší bankou podle aktiv je BBVA México (dříve BBVA Bancomer), vlastněná španělskou skupinou BBVA. Mezi další významné hráče patří Banorte, Banco Azteca, Santander (Španělsko), HSBC (Velká Británie) a Scotiabank (Kanada). Významnou změnou na trhu bylo oddělení Banamex od americké Citigroup. Proces, který začal v roce 2022, byl dokončen v prosinci 2024. Nyní Banamex funguje jako samostatná finanční skupina zaměřená na retailové bankovnictví. Citigroup nadále působí v Mexiku prostřednictvím své korporátní a institucionální bankovní divize. Uvedení Banamex na burzu (IPO) se očekává v roce 2026. Všechny komerční banky v Mexiku nabízejí běžné bankovní služby, včetně úvěrových produktů, spoření, investičních nástrojů a elektronického bankovnictví. Podrobné informace o mexickém bankovním sektoru, včetně přehledu všech licencovaných subjektů, statistik, právních předpisů a výročních zpráv, jsou dostupné na webových stránkách Mexické centrální banky (Banco de México) a Mexické bankovní asociace (Asociación de Bancos de México).

2.4. Daňový systém

Daňový systém Mexika je rozdělen na federální, státní a komunální úroveň. Většinu daňových příjmů vybírá federální vláda prostřednictvím daňové správy SAT (Servicio de Administración Tributaria).

Hlavní federální daní je daň z příjmů (ISR – Impuesto Sobre la Renta). Pro fyzické osoby je progresivní, s daňovými sazbami od 1,92 % až po 35 %, v závislosti na výši příjmů. Právnické osoby platí daň z příjmů jednotnou sazbou 30 %.

Další klíčovou federální daní je daň z přidané hodnoty (IVA – Impuesto al Valor Agregado). Standardní sazba činí 16 %, přičemž v některých příhraničních oblastech platí snížená sazba 8 %. Některé produkty a služby, například základní potraviny a léky, jsou od DPH osvobozeny.

Kromě toho existují spotřební daně (IEPS – Impuesto Especial sobre Producción y Servicios), které se uplatňují na výrobky jako jsou alkohol (26,5 % – 53 %), pivo (14 %), tabák (160 %), slazené a energetické nápoje (1,64 MXN/litr), benzin (5 MXN/litr) a některé luxusní zboží. Výše spotřební daně se liší podle typu produktu.

Státy a obce mohou vybírat některé vlastní daně, například daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitostí, daň z ubytování nebo různé místní poplatky. Příjmy z těchto daní tvoří však menší část celkových daňových příjmů.

Mexiko v posledních letech klade důraz na zlepšení výběru daní a rozšíření daňové základny, zejména v sektoru malých podniků a digitálních služeb. V roce 2020 byla zavedena povinnost pro digitální platformy registrovat se k DPH a odvádět daň z příjmů za služby poskytované v Mexiku.

Celkově je mexický daňový systém stabilní, i když podniky často upozorňují na administrativní náročnost a vysokou míru formality daňových procesů.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Mexiko je pro ČR dlouhodobě nejvýznamnějším ekonomickým partnerem v Latinské Americe. V rámci zemí Latinské Ameriky se Mexiko podílelo v roce 2024 na celkovém obratu zahraničního obchodu z 52 % (což představuje 2,5 mld. USD) a 56 % českého exportu do Latinské Ameriky. Mexiko je rovněž druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR na americkém kontinentu a hodnota českého exportu do země v minulém roce překročila miliardu USD, to je dvojnásobek oproti roku 2016. Obchod mezi oběma zeměmi má konstantně rostoucí trend a je charakterizován vzájemným obchodem průmyslových výrobků. Pro srovnání, druhý nejdůležitější partner, Brazílie, dosáhl podílu na obratu zahraničního obchodu v rámci zemí Latinské Ameriky 16,15 %. 

Mezi sektorové priority ČR patří energetika, těžební průmysl, technologie pro ochranu životního prostředí, automobilový průmysl, strojírenství, obranný průmysl, informatika, letecký průmysl. Spolupráce se postupně posouvá k high-tech oborům a výzkumu a vývoji.

V roce 2024 došlo opět k nárůstu vývozu do Mexika a bylo navázáno na tradiční dlouhodobý stabilní a narůstající vývoz, který byl přerušen pouze propadem v roce 2021. Celkový obrat v roce 2024 přesáhl 2 mld. USD. Mezi hlavními exportovanými produkty Mexika do ČR byla zařízení k automatickému zpracování dat, zařízení telekomunikační, příslušenství pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu a na třetím místě se nachází elektrické přístroje jako baterky a žárovky. Mezi hlavní importované produkty z ČR patří telekomunikační příslušenství a přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu, následovaly osobní automobily a jiná motorová vozidla, a na třetím místě se umístily elektrické přístroje ke spínání.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je pro Mexiko třetím největším obchodním partnerem a Mexiko je druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe (po Brazílii) a celkově dvanáctým největším na světě. Tento stav je výsledkem liberalizace vzájemného obchodu, zakotvené v Globální dohodě z roku 1997 (platné od roku 2000), která zahrnuje i Dohodu o volném obchodu. Díky ní je dnes většina zboží a služeb vyvážena do Mexika bez celního zatížení. Nová podoba Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem již byla schválena a nyní čeká na ratifikaci jednotlivými členskými státy EU. Tato modernizovaná dohoda dále zjednoduší podmínky pro dovoz zboží a investice v Mexiku.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Spojené státy zůstávají nejdůležitějším obchodním partnerem Mexika. V roce 2024 dosáhla obchodní výměna mezi Mexikem a USA rekordní hodnoty 839,9 miliardy USD, což představuje nárůst o 5,3 % oproti předchozímu roku. Mexiko tak bylo druhým rokem po sobě největším obchodním partnerem USA, před Kanadou a Čínou. ​ Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Mexika je Čína. V roce 2024 činil objem dovozu z Číny do Mexika přibližně 124,2 miliardy USD. Na třetím místě mezi obchodními partnery Mexika je Evropská unie (ČR v rámci EU je pak 9. obchodně nejdůležitější zemí).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) se Mexiko v roce 2024 udrželo na 10. místě v žebříčku příjemců přímých zahraničních investic. Mexická ekonomika v roce 2024 přilákala PZI v hodnotě 36,87 miliardy USD, což představuje nárůst o 2,3 % oproti roku 2023 a zároveň nejvyšší roční objem v historii. Podle typu investice šlo především o reinvestice zisku (78 % – 28,71 mld. USD), následované účty mezi společnostmi (13 % – 4,99 mld. USD) a novými investicemi (9 % – 3,17 mld. USD). Z hlediska odvětví směřovalo nejvíce investic do zpracovatelského průmyslu (54 % – 19,88 mld. USD), finančních služeb (16 % – 5,92 mld. USD), ubytovacích služeb (7 % – 2,75 mld. USD), dopravy, poštovních a skladovacích služeb (7 % – 2,73 mld. USD), velkoobchodu (6 % – 2,3 mld. USD) a těžby (4 % – 1,53 mld. USD). Nejvýznamnějšími investory byly Spojené státy (16,5 mld. USD), následované Japonskem (4,28 mld. USD), Německem (3,79 mld. USD), Kanadou (3,22 mld. USD) a Nizozemím (1,88 mld. USD). Z hlediska území směřovalo nejvíce PZI do Mexico City (14,43 mld. USD), dále do států Estado de México (2,64 mld. USD), Baja California (2,48 mld. USD), Nuevo León (2,1 mld. USD) a Chihuahua (1,5 mld. USD). V období leden až prosinec 2024 dosáhly PZI z České republiky do Mexika 3,27 milionu USD. Investice směřovaly do států Quintana Roo, Guanajuato a Oaxaca. Mezi lety 1999 a 2024 proudily největší české investice do států Aguascalientes (9,58 mil. USD), Estado de México (9,33 mil. USD) a Guanajuato (4,35 mil. USD).

Ve snaze přilákat více PZI vytvořilo Ministerstvo hospodářství podpůrný program a digitální platformu „Invest in Mexico“.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Politické i ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a Mexikem se řídí Globální dohodou z roku 1997 (platnost od 2000), jejíž součástí je i Dohoda o volném obchodu (FTA), která upravuje pohyb zboží a služeb. Díky Dohodě o volném obchodu vzrostl vzájemný obchod zbožím mezi oběma partnery o 150 % a dnes téměř 42 % zahraničních investic mířících do Mexika přichází ze zemí Evropské Unie. Nová Dohoda byla schválena a nyní se čeká na ratifikaci všech evropských států. V platnost by mohla vstoupit koncem roku 2025.

Smlouvy s ČR

Pro české firmy usnadňuje obchod s Mexikem skutečnost, že má s EU uzavřenu rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic a zamezení dvojího zdanění.  

Vládní dohody
Dohoda o letecké dopravě (platnost 22. 1. 1991)
Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci (platnost 4. 1. 1996)
Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele všech cestovních pasů a Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních (platnost 24. 1. 2000)
Dohoda o školské a kulturní spolupráci (platnost 3. 6. 2002)
Dohoda o obchodu a ekonomické spolupráci (platnost 29. 8. 2000)

Prezidentské dohody
Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (platnost 13. 3. 2004)
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (planost 27. 12. 2002)

Rezortní dohody
Memorandum o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi MMR ČR a Ministerstvem turistiky Mexika (platnost 8. 3. 2004)
Memorandum o vzájemné spolupráci mezi Mexickou radou zahraničního obchodu (COMCE) a HK ČR (12. 10. 2001)
Memorandum o spolupráci MŽP ČR a MŽP Mexika (platnost 20. 3. 2006)
Dohoda mezi MPO ČR a Ministerstvem hospodářství Mexika o posílení dvoustranné hospodářské spolupráce (platnost 12. 5. 2006)
Dohoda o spolupráci mezi MO ČR a MO Mexika (platnost 15. 10. 2019)

3.4. Rozvojová spolupráce

Vzhledem k rozvinutosti mexické ekonomiky neposkytuje Česká republika Spojeným státům mexickým rozvojovou pomoc. Na základě mezivládní dohody poskytuje ČR i Mexiko na reciproční bázi vládní studijní stipendia (více informací na stránkách Velvyslanectví ČR v Mexiku).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový sektor

Mexiko je pátým největším výrobcem automobilů na světě, s produkcí 4 miliony vozidel v roce 2024. Zároveň je čtvrtým největším exportérem automobilů, přičemž přes 80 % exportu směřuje do Spojených států. Většina světových automobilek má v Mexiku své výrobní závody, včetně General Motors, Nissan, Ford a Volkswagen. Například General Motors vyrobil v roce 2024 v Mexiku 889 072 vozidel, z nichž více než 830 000 bylo exportováno. S uzavřením nové dohody o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem a trendem nearshoringu dochází k přenastavení dodavatelských řetězců a vznikají nové příležitosti v oblasti Tier 1 a 2. Řada subdodavatelů z Evropy a Asie přenáší výrobu do Mexika. S postupným přechodem na alternativní zdroje pohonu se zvedá poptávka po náhradách spalovacích motorů a po znalostních produktech, jako jsou pokročilé materiály a moderní výrobní technologie.

▶ Obranný průmysl

Země je jedním z nejdůležitějších bezpečnostních trhů v Latinské Americe. Do zvýšené ochrany je tu nucena investovat nejen vláda, ale i firmy a soukromé osoby. Bezpečnostní sektor je proto jedním z nejdynamičtějších odvětví v ekonomice, což odráží i index vojenské síly Global Firepower, kde Mexiko se v letošním roce umístilo na 32. místě (ze 145). Mexická vláda potvrdila prioritní vnímání bezpečnosti i v rámci rozpočtu pro bezpečnostní složky (armáda, letectvo, námořnictvo a vnitro), kdy během funkčního období ex-prezidenta Lópeze Obradora jejich rozpočet navýšila o 170 % na 15,5 mld. USD (2024). Příležitosti se nabízejí napříč jednotlivými sektory od výzbroje a vybavení bezpečnostních složek, přes průmyslovou a kybernetickou až po osobní ochranu.

Dobrou zprávou pro české výrobce je v tomto případě skutečnost, že od roku 2019 patří Česká republika do prioritizovaných zemí Mexika pro nákup obranného a bezpečnostního vybavení, a to díky podpisu Memoranda o porozumění mezi ministerstvy obrany ČR a Mexika.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Mexiko je čtvrtým největším trhem zdravotnické techniky na americkém kontinentě, přičemž přibližně 90 % těchto zařízení je dováženo ze zahraničí. Hlavními dodavateli jsou Spojené státy, Asie a Evropa. Poptávka po zdravotnických službách v Mexiku každoročně roste v důsledku stárnutí populace a nárůstu civilizačních chorob, jako jsou diabetes, hypertenze a kardiovaskulární onemocnění. Mexiko je 15. největším farmaceutickým trhem na světě a druhým největším v Latinské Americe po Brazílii. ​ Farmaceutický trh v Mexiku dosáhl v roce 2024 hodnoty 19,8 miliardy USD a očekává se, že do roku 2033 vzroste na 38,5 miliardy USD, což představuje roční růst o 6,9 %.  Reforma státního systému zdravotnických nákupů, která narušila dosavadní monopoly, navíc otevřela trh pro nové dodavatele. Jasným trendem je jak ve státním, tak soukromém sektoru rozsáhlá elektronizace zdravotnických služeb – od robotizace operací po telemedicínu a s ní související poptávku po IT řešeních.

▶ Energetika

Mexická energetika prošla v posledních letech bouřlivým vývojem. Aktuální poptávka ve výši 352 TWh totiž každoročně s rozmachem průmyslu, elektromobility i stoupající demografickou křivkou roste. Reforma z roku 2013 otevřela trh soukromým výrobcům, kteří bez otálení začali měnit energetickou mapu Mexika. Během několika let se zásadně navýšil podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na aktuálních 31 %, který nadále roste tempem kolem 13 % ročně. S tímto rozvojem se prudce zvedla poptávka po moderních technologiích a IT řešeních. V roce 2024 mexická vláda představila Národní strategii pro elektrický sektor 2024–2030, která zahrnuje investice ve výši 23 mld. USD do státní společnosti CFE. Cílem je posílit plánování domácího elektrického sektoru, zlepšit energetickou spravedlnost, zajistit spolehlivou síť a vytvořit jasná pravidla pro zvýšení soukromých investic v sektoru.

▶ Dopravní infrastruktura

Mexická vláda pokračuje v rozsáhlých investicích do dopravní infrastruktury, přičemž klíčové projekty zahrnují železniční tratě, přístavy a letiště. Mezi klíčové projekty patří „Tren Maya“ (poslední úsek byl uveden do provozu v prosinci 2024, nyní probíhá výstavba doplňkových částí projektu), Interoceanický koridor na Tehuantepecké šíji (CIIT, propojení Tichého oceánu a Mexického zálivu prostřednictvím železniční tratě s přístavy Salina Cruz a Coatzacoalcos. Projekt zahrnuje výstavbu 10 průmyslových parků a modernizaci přístavní infrastruktury), rozšíření přístavu Manzanillo (rozšíření největšího mexického přístavu s cílem navýšit kapacitu na 10 mil. kontejnerů ročně do roku 2030). Tyto a další projekty představují významné příležitosti pro české dodavatele a investory, zejména v oblasti železniční techniky, přístavních zařízení a souvisejících technologií.

▶ ICT, elektronika a kyberbezpečnost

V Mexiku dlouhodobě roste poptávka po pokročilých technologiích a inovativních řešeních napříč odvětvími. Pandemie covidu-19 výrazně urychlila digitální transformaci, automatizaci výrobních procesů a rozvoj e-commerce. Spolu s těmito změnami však roste i potřeba adekvátní kybernetické ochrany. Organizace i jednotlivci proto zvyšují poptávku po technologiích pro bezpečnou správu, přenos a ukládání dat. Dynamicky se rozvíjí sektor kyberbezpečnosti, a to jak ve veřejné, tak soukromé sféře. Roste také zájem o mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje, zejména v oblastech jako Průmysl 4.0, chytrá města (Smart Cities), zdravotnické technologie (Life Sciences), informační technologie a digitální obchodní modely. Mexický trh tak představuje perspektivní příležitosti jak pro poskytovatele řešení v oblasti ICT a elektroniky, tak pro firmy zaměřené na digitální inovace, datovou infrastrukturu a zabezpečení systémů.

▶ Zemědělství a potravinářství

Mexiko se v roce 2024 zařadilo mezi přední světové producenty a vývozce zemědělských a potravinářských produktů. Podle dostupných údajů je Mexiko 12. největším producentem zemědělských plodin a 7. největším vývozcem potravin na světě, s exportem v hodnotě 50 miliard USD. Mezi hlavní exportní komodity patří pivo, avokádo, bobulovité plody, rajčata, tequila, hovězí maso a citróny. V důsledku změn klimatu se Mexiko potýká s extrémními suchy a nedostatkem vody. Změna klimatu a zvyšující se poptávka po potravinách vytváří v Mexiku snahu o modernizaci zemědělské výroby. Kritická míra obezity v mexické populaci předpokládá navýšení poptávky po produktech zdravé výživy. Mexický zemědělský a potravinářský sektor prochází transformací, která kombinuje snahu o udržitelnost, technologickou inovaci a reakci na měnící se potřeby trhu. 

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Mexiko v posledních letech zaznamenalo rostoucí zájem o rozvoj výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). V Globálním inovačním indexu (GII) za rok 2024 obsadilo 56. místo ze 132 hodnocených zemí, což znamená mírné zlepšení oproti předchozímu roku. Ve skupině zemí s vyššími středními příjmy se Mexiko nadále řadí mezi lídry regionu a v Latinské Americe zaujímá třetí příčku po Chile a Brazílii. Současný trend regionalizace výroby láká do Mexika širokou škálu zahraničních investorů jak z Evropy, tak z Asie. Vláda i soukromý sektor podnikají kroky ke zvýšení investic do inovací, a to včetně podpory technologických klastrů a zavádění daňových pobídek pro firmy investující do výzkumu. Přesun výroby si ve střednědobém horizontu vynutí také rozvoj VVI a vzdělávání pracovníků. Přičemž orientace Mexika na automobilový, elektronický a strojírenský průmysl jej spojuje s ČR v oblasti aplikovaného výzkumu a nabízí možnosti pro společné projekty či akademickou výměnu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexičtí obchodníci obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí.

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt je v Mexiku poměrně formální, jak písemná komunikace, tak osobní setkání je doprovázeno velkou řadou zdvořilostí. Oslovení začíná zkratkou pro pan/paní (Sr./Sra.), následuje první nebo obě příjmení. Mexičané, jako celá řada dalších hispanofonních národů, totiž mají ze zákona dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce (např. Carlos Fuentes Macías). Často se ale v oslovení používá jen jedno, v drtivé většině to první za křestním jménem (Sr. Fuentes). Prvotní oslovení je vždy ve formě vykání. V navazujících jednáních a korespondenci se již často používá jen křestní jméno a na české poměry se také dříve přechází k tykání. V určitých profesích je možné se setkat s častějším použitím akademických titulů – lékařství (Dr.), technické profese (Arq., Ing.), advokacie (Abg.), učitelství (Prof.) apod.

4.3. Obchodní schůzka

O schůzku je dobré žádat alespoň s několikadenním předstihem, nicméně potvrzení často přichází až těsně před datem jednání. Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení schůzky telefonicky. Komunikace se často vede pomocí rozšířené aplikace WhatsApp.  

K jednáním dochází standardně v kanceláři firmy, po lepším seznámení lze počítat s pozváním na oběd. Nabídka na úhradu útraty bude ceněna, ale vzhledem k tomu, že česká firma je v pozici hosta, většina Mexičanů bude trvat na uhrazení jimi. Dárky jsou vítány, ale ne očekávány. Předání vizitek je standardní součástí seznámení.  

Načasování jednání
Při načasování schůzky je třeba počítat s jinou pracovní dobou a s pozdní a dlouhou obědovou pauzou (cca 14:00 – 17:00). První schůzky se většinou sjednávají na 9:30, výjimkou nejsou ani jednání ve večerních hodinách. Přes rozšířenou představu o časové flexibilitě je dobré na předem domluvenou schůzku přijít včas, v pracovním styku jsou Mexičané překvapivě dochvilní. Zejména v hlavním městě je třeba počítat s nevypočitatelnou dopravní situací, kde stejná cesta může trvat 15 min., ale i 2 hodiny. Drobné zpoždění s ohledem na dopravní situaci je proto většinou tolerováno.    

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?
Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí. Z těch nejmarkantnějších to jsou:

1. důležitost osobních kontaktů – sebelepší produkt v Mexiku neprodáte bez partnera, který se dobře orientuje a má vazby v oboru;
2. osobní zóna – Mexičané jsou velmi kontaktní, objetí je standardní součástí pozdravu; 
3. úvodní zdvořilosti – Mexiko je i mezi jinými zeměmi Latinské Ameriky známé svou košatou zdvořilostní konverzací, která předchází vlastnímu tématu jednání, přímočarost může být považována za hrubost;
4. rodina jako téma obchodního jednání – rodina je v Mexiku velmi důležitý společenský fenomén a často se stává tématem „small talk“ během jednání;
5. vyhýbavost v jednání – zdvořilá forma komunikace nutí Mexičany vyhýbat se přímému odmítnutí či kritice (možná je často použito ve smyslu ne);
6. hierarchie – v Mexiku se poměrně striktně dodržuje, úroveň přijetí odpovídá úrovni návštěvy;
7. korupce – korupce je bohužel stále přítomný nešvar zejména státního sektoru.

Jací jsou mexičtí obchodníci?
Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexičtí obchodníci obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená. Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení mexické právnické osoby.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?
Jistě je třeba počítat s pozvolnějším rozvojem obchodního jednání, ať už při osobním jednání, ale i poté při realizaci obchodního případu.

Mexiko je sice převážně katolické, ale v obchodním světě se s náboženskými projevy/odlišnostmi nesetkáte. Mimoto je stále možné pozorovat nižší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, jakož i časté sociální a etnické rozdělení v rámci profesí.

Jak nakládají mexičtí obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?
V Mexiku může být i díky výše popsaným zdvořilostním částem rozhovoru obchodní jednání zdlouhavé. Zdvořilostní témata pomáhají Mexičanům partnera poznat a navázat s ním důležitý osobní vztah, je tedy dobré být při jednání trpělivý. Nicméně pokud je partner předem připraven, že český protějšek má z objektivních důvodů na jednání jen určitý čas, je možné jednání zvládnout i v kratším čase.  

Jak nakládají mexičtí obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?
Mexičané jsou většinou vřelí, otevření lidé. V obchodním jednání se ale vystupováním příliš neliší od evropských obchodníků.  

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země (sever x jih, provincie)?
Rozdíly v obchodním jednání mezi městem a provincií jsou podobné jako v jiných zemích. V regionu lze očekávat menší zkušenost se zahraničním obchodem, nižší znalost angličtiny, zato ale větší vřelost a osobní přístup. Zároveň lze pozorovat „latinskoameričtější“ (uvolněnější) přístup na jihu země a obchodnicky ostřílenější přístup v městech a na severu země. V regionech je třeba také počítat se silnějšími interpersonálními vazbami vlivných lidí, s pozitivy i negativy, která to může pro českou firmu mít.  

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?
Vztah k alkoholu v rámci obchodních vztahů je velmi podobný jako v ČR, na obchodní jednání nepatří, nicméně na navazující společenské aktivity (večeře, recepce) v přiměřené míře již ano.  

Jak se obléci na pracovní jednání?
Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením, vhodný je oblek s kravatou, resp. kostým. Určitá okázalost a kvalita v oblékání může být hodnocena jako dobrá bonita partnera. V závislosti na klimatických podmínkách je možné obléknout tzv. guayaberu, místní dekorativní košili.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?
Oficiálním jazykem Mexika je španělština, která je v obchodních jednáních upřednostňována, přestože řada obchodních partnerů ovládá i angličtinu. Drobné chyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se španělsky. Při jednáních na vyšší úrovni je však doporučeno využít služeb tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR v Mexiku. Španělština je oceňována i v případě vizitek a obchodních materiálů.  

Jak je to s jazykovou vybaveností?
Většina vyššího managementu (soukromého i státního sektoru) ovládá alespoň na konverzační úrovni angličtinu, řada z nich studovala v USA. Na nižší úrovni je angličtina jen základní nebo vůbec. To platí i pro regiony Mexika, kde je podíl anglicky mluvících obchodníků ještě nižší. Je proto třeba být připraven na to, že partner upřednostní jednání ve španělštině s tlumočením.

Existují nějaká komunikační tabu?
Mexický protějšek jistě nechceme dostat do nepříjemné situace, standardní poučka o vyhnutí se tématům jako politika, náboženství či osobní finanční situace proto platí i v Mexiku.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?
Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Mexiko zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o mexický trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen.  Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení přijetí dopisu telefonicky. Osobní jednání je pro navázání prvního kontaktu takřka nevyhnutelné. Další komunikace se často vede pomocí e-mailu a rozšířené aplikace WhatsApp, a to i v rámci státní správy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?
V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje (až na výjimky – např. obranný sektor) zásadní roli.  

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?
V Mexiku je běžné, že již při první schůzce partner ujistí českého zástupce, že jeho dům je i jeho domovem. Ačkoliv při první schůzce se jedná spíše o obrazné vyjádření pohostinnosti, v rámci zaběhlé obchodní spolupráce přichází v Mexiku pozvání např. na večeři domů dříve, než je zvykem v ČR.

4.5. Doporučení

Krom standardních pouček úspěšného obchodního jednání v případě Mexika doporučujeme:

• Mexický trh s více než 130 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Je to trh vyspělý a vysoce konkurenční. Vstup na mexický trh by proto měl být podložen podrobným zmapováním trhu a obchodní strategií. Je třeba počítat s nemalou počáteční časovou i finanční investicí.
• Pro vstup na trh je v první fázi klíčové nalézt spolehlivého partnera – agenta/distributora nebo partnerskou společnost (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture). Ten by měl mít znalost daného odvětví, dobré kontakty a slušné postavení na trhu.
• S mexickými partnery navázat solidní osobní vztah (zjistit jejich záliby, rodinné podmínky, pozvat je do ČR atd.).

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok
5. únor – Den ústavy
24. únor – Den vlajky
21. březen – Výročí narození prezidenta Benita Juáreze
1. květen – Svátek práce
16. září – Den nezávislosti
20. listopad – Den revoluce
25. prosinec – Vánoce

V případě, že svátek připadne na víkend, je často posouván na pondělí následujícího týdne. Slaví se také následující svátky (i když nejsou oficiálním svátkem): Velikonoce (čtvrtek, pátek), 5. května – bitva u Puebly (není oficiálním celostátním svátkem, ale některé školy a státní instituce mohou být uzavřeny), 2. listopad – Den zesnulých, 12. prosinec – Sv. Guadalupe, 24. prosinec – Štědrý den.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexické společnosti obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená. Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Mexiko zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o mexický trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen. Vstup na mexický trh by měl být podložen podrobným zmapováním trhu a obchodní strategií. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy, nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade. To umožňuje nejen získání základních informací o trhu a případné konkurenci, ale i velmi přínosný kontakt s místní podnikatelskou mentalitou a zvyklostmi. Vzhledem k tomu, že náklady českých firem na vstup na mexický trh nejsou zanedbatelné, mají firmy možnost využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie při organizaci společných českých oficiálních účastí na oborových mezinárodních veletrzích apod. Čeští podnikatelé se mohou obrátit na ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Mexiku či zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Mexiku. Pokud české firmy rozvíjejí své aktivity v různých regionech Mexika, mohou je průběžně konzultovat či požádat o asistenci rovněž honorární konzuláty ČR v zemi.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu
Mexický trh jedním z nejotevřenějších na světě. Od roku 1994 je Mexiko členem Světové obchodní organizace (WTO)  a řady mezinárodních a regionálních obchodních uskupení jako je (Asijsko-pacifické hospodářské společenství) APEC nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), což zajišťuje jednodušší vstup na mexický trh. Bilaterální vztahy mezi EU a Mexikem se řídí Globální dohodou (účinná od roku 2000). Součástí Globální dohody je Dohoda o volném obchodu, která upravuje pohyb zboží a služeb a odstraňuje většinu tarifních překážek dovozu.

Celní procedura při vstupu zboží do Mexika je nicméně poměrně komplexní. Dovozce již sice nemusí být povinně zastoupen celním agentem (Agente Aduanal), nicméně spolupráci s ním lze doporučit. Za účelem daňové evidence je potřeba, aby byl dovozce registrován v Rejstříku dovozců (Padron de Importadores), který vede Ministerstvo financí. V případě některých specifických produktů (zemědělských, textilních, chemických produktů apod.) je nutné být zapsán ve zvláštním rejstříku (Padrón de importadores de sectores específicos) či požádat o dovozní licenci (např. zbraně).

V celní proceduře je třeba vyplnit dovozní prohlášení (Pedimento de Importación), kde se uvede základní charakteristiku zboží, informace o dovozci, a ke kterému se přikládá faktura za zboží, přepravní dokument (bill of lading, resp. air waybill), osvědčení o původu zboží a případně doklady o osvobození od cla či zvláštní povolení pro dovoz specifického zboží. Po schválení dovozního prohlášení se toto stává zároveň dokladem prokazujícím legální vstup zboží do země a výši daňové povinnosti. Pro více informací lze navštívit stránky mexické Celní správy (Dirección General de Aduanas).

Pro prokázání nároku na preferenční zacházení podle Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem (přiznání celních zvýhodnění) je třeba předložit průvodní osvědčení (formulář EUR.1), které vydává Celní správa ČR a má platnost 10 měsíců od vydání. Celní sazebník publikuje na svých stránkách Ministerstvo hospodářství Mexika.

Při vyčíslení nákladů dovozu je třeba počítat zejména s:

• celními poplatky (derecho de trámite aduanero, DTA);
• clem podle celního sazebníku, přičemž většina zboží pocházejícího z EU je od cla osvobozena;
• daní z přidané hodnoty, resp. spotřební daní (viz také část 1.7);
• honorářem celního agenta (odvíjí se od hodnoty zásilky).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení mexické právnické osoby. Hlavní formy podnikání upravuje zákon o obchodních společnostech (Ley General de Sociedades Mercantiles), obchodní zákoník (Código de Comercio) a občanský zákoník (Código Civil).

Mexické právo umožňuje řadu forem podnikání, z nichž asi nejvyužívanější je obdoba naší společnosti s ručením omezeným (Sociedad de Responsabilidad Limitada, S. de R.L.). Dalšími formami je akciová společnost (Sociedad Anónima, S.A.) a jí podobná akciová společnost s daňovými úlevami (Sociedad Anónima Promotora de Inversión, S.A.P.I.) nebo zahraniční pobočka české společnosti.

Výhody jednotlivých forem podnikání a pomoc při jejich realizaci poskytují místní advokátní kanceláře, základní přehled lze získat i na stránkách mexického Ministerstva hospodářství. V případě potřeby může vhodnou advokátní kancelář doporučit Velvyslanectví ČR v Mexiku.

Pro vstup české firmy na mexický trh může být z různých důvodů výhodné zřízení dceřiné společnosti v Mexiku.  Založení obchodní společnosti probíhá typicky distančně, je proto potřeba, aby zahraniční zřizovatel udělil plnou moc místnímu (právnímu) zástupci. Ta musí být v souladu s notářským zákonem (Ley del Notariado) podepsána úředně ověřeným podpisem a je-li udílena mimo Mexiko, musí být přeložena do španělštiny a opatřena apostilou. Před sepsáním společenské smlouvy je třeba získat povolení Ministerstva hospodářství (Secretaría de Economía) k použití zvolené obchodní firmy/názvu (Autorización de Denominación o Razón Social). Zahraniční fyzické či právnické osoby mohou být 100 % společníkem mexické obchodní společnosti, není tedy třeba, aby jedním ze společníků byl mexický občan. Kompletní náklady na založení společnosti se pohybují od 4.000 USD výše. Skládají se zejména z notářských poplatků (liší se v jednotlivých federálních státech) a odměny právního zástupce.

5.3. Marketing a komunikace

Základ úspěchu podnikatelských aktivit na mexickém trhu spočívá v připravenosti a porozumění místnímu obchodnímu prostředí se všemi jeho specifiky. Působení na rozsáhlém a značně saturovaném mexickém trhu vyžaduje intenzivní formy propagace a akviziční činnosti. Bez propagace a marketingu, zejména pokud je jedná o spotřební zboží, se nelze na mexickém trhu prosadit.

V počáteční fázi pronikání na mexický trh lze českým firmám doporučit účast na některé z akcí podpořené z prostředků na podporu ekonomické diplomacie. V praxi může jít o účast na českém stánku na některém mezinárodním veletrhu, firemní prezentace v teritoriu, účast na podnikatelské misi apod. Nezbytnou součástí jsou propagační materiály ve španělštině. Vhodná je také spolupráce s mexickými reklamními agenturami s ohledem na jejich znalost místní mentality a schopnost zvolit nejvhodnější reklamní strategii pro daný druh zboží či služeb. Stále více je také využívána reklama na internetu a sociálních sítích (Facebook, Instagram).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Mexiko je členem Světové organizace světového vlastnictví (WIPO), signatářem Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) a jeho systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví odpovídá mezinárodním standardům. Ochranu duševního vlastnictví řeší i Dohoda o volném obchodu mezi EU a Mexikem, nově i včetně tzv. zeměpisných označení, do nichž jsou zahrnuta např. česká piva.

Na národní úrovni je problematika duševního vlastnictví dána zákonem o duševním vlastnictví (Ley de Propiedad Industrial), který upravuje ochranu patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, obchodních názvů atd., a autorským zákonem (Ley Federal del Derecho de Autor).

Správním orgánem příslušným k registraci a ochraně patentů a ochranných známek je Úřad pro průmyslové vlastnictví (Instituto Mexicano de la Propiedad Industrial, IMPI), pro ochranu autorských práv je příslušným Národní úřad pro autorská práva (Instituto Nacional del Derecho de Autor, INDAUTOR). Před vstupem české společnosti s výrobkem/produktem na mexický trh, je nutné si zaregistrovat ochrannou známku.  Tímto krokem vznikne výhradní právo značku na mexickém trhu využívat a zajistí, že značka nebude zneužita třetími stranami ani poškozena její dobrá pověst..  Proces registrace ochranné známky trvá v Mexiku 3 až 8 měsíců. Ochranná známka platí 10 let a je možné ji v posledním roce platnosti obnovit o dalších 10 let, a to i opakovaně. Spolu s podáním přihlášky pro zápis ochranné známky je třeba uhradit správní poplatek. IMPI každoročně stanovuje nový ceník správních poplatků, k 1. 1. 2023 byl poplatek za podání přihlášky v jedné třídě 2.457 MXN (cca 143 USD). Využijete-li k registraci služeb právního speciality, což lze jistě doporučit, vyjde vás registrace značky v potřebných třídách nejčastěji na 800 až 1.000 USD včetně správních poplatků. Více o procesu registrace ochranných známek lze nalézt na stránkách Velvyslanectví ČR v Mexiku.       

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém zadávání veřejných zakázek je stále velmi roztříštěný, a to i vzhledem k různým úrovním státní správy (federace, stát, municipalita). Tím je velmi nepřehledný a přes postupnou digitalizaci neexistuje jeden ucelený informační systém. Řada veřejných zakázek také probíhá pouze oslovením vybraných dodavatelů.

Obecnou úpravu zadávání veřejných zakázek zakotvuje na federální úrovni Ústava a v detailu pak zákon o zadávání veřejných zakázek (Ley de Adquisiciones, Arrendamientos y Servicios del Sector Público, LAASSP), zákon o zadávání veřejných děl (Ley de Obras Públicas) a zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru (Ley de Asociaciones Público Privadas).

Na federální úrovni jsou veřejné zakázky publikovány v rámci on-line systému CompraNet. Zvlášť jsou na federální úrovni ohlašovány veřejné zakázky dvěma státními společnostmi – naftařskou společností PEMEX a energetickou CFE (Comisión Federal de Electricidad). Mimoto jsou veřejné zakázky vyhlašovány jednotlivými státy a obcemi, např. hlavní město je publikuje v elektronickém systému Tiangis digital. Dokumentace veřejných zakázek i nabídek je ve španělštině, podmínkou účasti bývá poplatek za získání kompletních podmínek tendru. V procesu je vhodné být zastoupen místním zástupcem.

Připravovaná novela Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem zjednoduší i pro evropské dodavatele možnost ucházet se o veřejné zakázky v Mexiku a zajistí, že evropští uchazeči v nich budou mít rovné postavení s mexickými.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Tak jako v České republice rozhodují o obchodních sporech i v Mexiku nezávislé soudy i fáze řízení jsou obdobné. Řízení ale může být poměrně zdlouhavé, navíc pro české podnikatele v neznámém, španělsky mluvícím prostředí. Proto se doporučuje do obchodních smluv zahrnout prorogační doložku, tedy dohodu smluvních stran o místní příslušnosti českého soudu, nebo rozhodčí doložku, podle které bude případný spor řešen vybraným rozhodčím soudem.

Kromě obvyklých obchodních rizik je v Mexiku třeba vzít v potaz možné korupční jednání, na které lze narazit zejména ve státním sektoru.

Platební podmínky se neliší od podmínek obvyklých v EU. Standardními platebními podmínkami jsou akreditiv, dokumentární inkaso a odložená platba v různých formách. V případě státních zakázek je dobré počítat s minimální možností změn obchodních podmínek (zálohy, lhůty dodání atd.) a s možností delších platebních lhůt. Pokud není stanoveno jinak, je doba splatnosti faktur 60 dní.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy:
25. lednem 2000 byla zrušena vízová povinnost pro všechny druhy cestovních pasů obou zemí. Občan ČR a držitel platného cestovního pasu či cestovního průkazu, může vstoupit na území Spojených států mexických bez víza a pobývat na něm po dobu nepřesahující 180 dnů ode dne vstupu, pokud se nejedná o výdělečnou činnost. Občané ČR, kteří hodlají pobývat na území Spojených států mexických po dobu delší než 180 dnů nebo tam vstupují za účelem výdělečné činnosti či řádného denního studia, si musí předem opatřit odpovídající povolení a víza na Velvyslanectví Mexika v Praze. Vzhledem k novým migračním praktikám doporučujeme si překontrolovat po vstupu počet udělených dnů k pobytu v Mexiku, který může být často velmi krátký a nemusí korespondovat s plánovanou dobou pobytu. Při vstupu na území Mexika je nutno předložit cestovní pas ČR, platný nejméně 6 měsíců po datu plánovaného odjezdu z Mexika, nově se již nevyplňuje vstupní formulář FMT, který byl dříve distribuován v letadle. Při příletu nebo příjezdu do Mexika je naprosto nezbytné získat buď v automatické vstupní bráně stvrzenku o vstupu (kde je automaticky vyznačeno 180 dní pobytu) nebo v případě osobní kontroly migračním úředníkem vstupní razítko do cestovního pasu. V případě potřeby potvrzení migračního povolení je nově možné si stáhnout elektronický formát vstupu po dobu 60 dnů přímo ze stránek migračního úřadu. Pro dovoz a vývoz zboží je nutno dodržovat celní a devizové předpisy (viz. kapitola 5.1).

Bezpečnost a bezpečnostní upozornění: Bezpečností situace v některých státech Mexika je v současné době negativně ovlivněna násilím mezi drogovými kartely, a to včetně Estado de México (stát obklopující hl. město Mexiko). MZV ČR z důvodu špatné bezpečnostní situace doporučuje maximální obezřetnost při cestování do států na hranicích s USA (Durango, Coahuila, Tamaulipas, Nuevo León, Sonora, Baja California Norte a Chihuahua) a do státu Michoacán.

Další upozornění:
Mexiko se nachází v seizmicky aktivní oblasti. V případě zemětřesení je nutné se řídit instrukcemi a opustit budovu. Seismologický alarm, který se může spustit až 1 min před začátkem zemětřesení, se nachází v hlavním městě Mexika a ve státech Guerrero, Oaxaca, Michoacán, Colima, Jalisco a Puebla.  

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Pokud chce český občan v Mexiku vykonávat výdělečnou činnost, musí jeho mexický zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) předem zažádat Národní úřad pro migraci (Instituto Nacional de Migración, INM) o vydání pracovního povolení (permiso para trabajar), které cizinci umožní pobírat mzdu na území Mexika. Výdělečnou činnost může cizinec vykonávat jako držitel dočasného (residencia temporal) nebo trvalého pobytu (residencia permanente).

Jakmile INM udělí pracovní povolení, musí cizinec navštívit příslušné mexické velvyslanectví v zahraničí (např. v Praze) a požádat o pracovní vízum. Je třeba absolvovat konzulární pohovor a splnit požadavky uvedené v zákoně o migraci (Ley de Migración). Podle platného právního rámce není možné změnit status pobytu přímo na území Mexika; cizinec musí vycestovat a požádat o nové vízum v zahraničí. Po přicestování do Mexika je povinen do 30 dnů od vstupu do země jít na Národní úřad pro migraci a požádat o „Kartu rezidenta“. Pracovní povolení lze získat poprvé na rok, následně je možné prodloužení až na 3 roky. Minimální mzda je 278 MXN/den a v severních pohraničních oblastech 419 MXN/den.

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
V případě, že je český občan zaměstnán u mexického soukromého subjektu, odvádí zaměstnavatel sociální pojištění ve výši 9,23 % a dále zdravotní i důchodové pojištění, které z větší části hradí zaměstnavatel, z menší pak zaměstnanec. Veřejné zdravotní pojištění (Instituto Mexicano del Seguro Social – IMSS) pokrývá ambulantní a nemocniční péči, předepsané léky, preventivní prohlídky i péči v těhotenství. Tato péče je poskytována výhradně ve zdravotnických zařízeních a nemocnicích spadajících pod systém IMSS. Zahraniční pracovníci mohou být do systému IMSS zařazeni automaticky prostřednictvím svého zaměstnavatele.

V případě, že český občan preferuje ošetření u soukromých subjektů, je vhodné disponovat soukromým zdravotním připojištěním, které by pokrylo náklady na soukromé zdravotní služby.

5.9. Veletrhy a akce

Níže jsou uvedeny nejvýznamnější veletrhy dle oborů v rámci regionu.  

Automobilový průmysl
Mexico’s Auto Industry Summit – León, Guanajuato, Mexiko  

Letecký průmysl
Féria Aerospacial México (FAMEX)  – Mexico City, Mexiko FAMEX je mezinárodní veletrh pořádaný mexickým ministerstvem obrany. Zaměřuje se na civilní a vojenské letectví, kosmický průmysl a bezpečnostní i obranný sektor. Tato akce se koná v Mexiku jednou za 2 roky a střídá se s chilským leteckým veletrhem FIDAE. Tyto dva patří k největším veletrhům tohoto druhu v celé Latinské Americe.
Mexico’s Aerospace Summit – Querétaro, Mexiko  

Strojírenský průmysl
Expo CIHAC – Mexico City, Mexiko
EXPOMAQ – León, Guanajuato, Mexiko  

Energetický průmysl
The Green Expo – Mexico City, Mexiko
Expo Eléctrica Internacional – Mexico City, Mexiko
PECOM – Villahermosa, Tabasco, Mexiko
Aquatech – Mexico City, Mexiko  

Potravinářský průmysl
EXPO ANTAD & Alimentaria México – Guadalajara, Mexiko
Expo AgroAlimentaria – Guanajuato, Mexiko  

Zdravotnicný průmysl
ExpoMed – Mexico City, Mexiko
Vector Pharma – Mexico City, Mexiko
Expofarma – Mexico City, Mexiko  

Jiné
EXPO SEGURIDAD – Mexico City, Mexiko

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Mexiku
Adresa: Cuvier 22, Colonia Nueva Anzures, Delegación Miguel Hidalgo, Ciudad de México, 11 590
Tel.: (+52) 55 5531 2544
E-mail: mexico@mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/mexico
Facebook: https://www.facebook.com/CZenMX/
E-mail obchodního oddělení: mexico.commerce@mzv.gov.cz
E-mail konzulárního oddělení: mexico.consulate@mzv.gov.cz
Pracovní doba: pondělí – pátek 8:00 – 16:30  

V roce 2025 je v Mexiku opět možné využít nového nástroje Ministerstva zahraničních věcí ČR na podporu trvalejší přítomnosti českých firem v zahraničí (PROPEA). PROPEA je v roce 2025 v Mexiku realizována advokátní kanceláří JBV abogados, se kterou Velvyslanectví ČR v Mexiku dlouhodobě spolupracuje a která má bohaté zkušenosti s českými firmami na místním trhu.  

Spojení z letiště a z centra města na Velvyslanectví:
Letiště se nachází přibližně 15 km od Velvyslanectví ČR V Mexiku. Pro dopravu z letiště na Velvyslanectví je nerychlejší způsob (cca 30 min) využit služeb letištních taxi či Uberu (i přes časté stávky a neshody mezi oficiálními taxi a soukromými službami je stále možné využít služeb Uberu či jiných aplikací přímo u terminálu letiště v CDMX). Další možností je přeprava metrobusem, jehož linka č. 4  zastavuje u obou terminálů a na zastávce Museo San Carlos je nutné přestoupit na linku č. 7 zastávka El Caballito, směr Campo Marte, a vystoupit na zastávce Gandhi. Odsud se pěší chůzí lze dostat do 15 min k Velvyslanectví. Další možností je metro, kde lze u letiště nastoupit ve stanici Terminal Aérea (linka č. 5), následně ve stanici Pantitlán (linka č. 1) přestoupit na směr Observatorio a vystoupit na stanici Chapultepec, jež je nejbližší zastávkou metra k Velvyslanectví, a opět dojít pěší chůzí (cca 15 min) či využít služeb taxi.  

Kompletní seznam honorárních konzulátů ČR v Mexiku lze nalézt na webových stránkách Velvyslanectví.  

CzechTrade Mexico City
Adresa: Lago Alberto 375, Anáhuac I Secc, Miguel Hidalgo, Ciudad de México, México
Tel.: (+52) 55 8218 3517 (mobil)
E-mail: tereza.vitkova@czechtrade.gov.cz
Web: www.czechtrade.gov.cz/mexiko; www.czechtradeoffices.com

CzechTourism Mexiko
E-mail: lutter@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Jednotné tísňové číslo (ambulance, policie, hasiči): 911
Dopravní nehody na dálnici – zelení andělé: 078
Policie (ochrana obyvatel): 5570 3503 a 5570 1910
Policie pro čtvrť Polanco: 5580 1922 a 5580 1713
Požární sbor (centrála): 5768 3477
Informace o telefonních číslech: 040
Taxislužba: 5280 2181, 5203 9113

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda:
Prezidentská kancelář: www.gob.mx/presidencia
Ministerstvo vnitra: www.gob.mx/segob
Ministerstvo zahraničních věcí: www.gob.mx/sre
Ministerstvo národní obrany: www.gob.mx/sedena
Ministerstvo vojenského námořnictva: www.gob.mx/semar
Ministerstvo veřejné bezpečnosti: www.gob.mx/sspc
Ministerstvo financí: www.gob.mx/hacienda
Ministerstvo sociálního rozvoje: www.gob.mx/bienestar
Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů: www.gob.mx/semarnat
Ministerstvo zemědělství, živočišné výroby, rozvoje venkova, rybolovu a výživy: www.gob.mx/sagarpa
Ministerstvo energetiky: www.gob.mx/sener
Ministerstvo hospodářství: www.gob.mx/se
Ministerstvo školství: www.gob.mx/sep
Ministerstvo pro zemědělství a rozvoj venkova: www.gob.mx/sader
Ministerstvo spojů a dopravy: www.gob.mx/sct
Ministerstvo pro fungování veřejné moci: www.gob.mx/sfp
Ministerstvo zdravotnictví: www.gob.mx/salud
Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.gob.mx/stps
Ministerstvo pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: www.gob.mx/sedatu
Ministerstvo cestovního ruchu: www.gob.mx/sectur
Ministerstvo kultury: www.gob.mx/cultura
Generální prokuratura: www.gob.mx/pgr

Široké spektrum informací o Mexiku: www.visitmexico.com
Státní zakázky v Mexiku: compranet.hacienda.gob.mx/web/login.html