Moldavsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)
Podkapitoly:
4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
- 4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
- 4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
- 4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce
4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
Obrat obchodní výměny mezi ČR a Moldavskou republikou za posledních 5 let v mil. CZK
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Vývoz |
1.217.6 |
1.154.7 |
1.186.3 |
1.542.2 |
1.744,4 |
2.524,0 |
Dovoz |
838.0 |
859.5 |
843.9 |
822.0 |
1.209,4 |
1.539,0 |
Obrat |
2.055.6 |
2.014.2 |
2.030.2 |
2.364.2 |
2.953,8 |
4.063,1 |
Bilance |
379.6 |
295.2 |
342.4 |
720.2 |
535,0 |
985,0 |
Zdroj: ČSÚ ČR
Obrat vzájemné obchodní výměny za rok 2019 dosáhl 4.063,1 mil. CZK, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 37,6%, vývoz dosáhl hodnoty 2.524,02 mil. CZK, což představuje meziroční nárůst o 44,7%, dovoz z MD vzrostl o 27,3% na 1.539,04 mil. CZK. Bilance obchodní výměny ve výši 985 mil. CZK zůstává pozitivní ve prospěch ČR. Z pohledu ČR zaujala MD 61. místo u vývozu a 72. místo u dovozu. Tento trend je dán jednak uvolněním obchodního režimu v návaznosti AA/DCFTA mezi EU a MD a nutnou orientací moldavských společností na trhy EU kvůli horšímu přístupu na trh Ruské federace a celkovým poklesem obchodu se skupinou zemí SNS.
Moldavsko se podle objemu obchodní výměny neřadí mezi přední obchodní partnery České republiky. Přestože je exportní nabídka Moldavské republiky poměrně omezená a její dovozní potenciál relativně nízký, objem vzájemné obchodní výměny se stále zvyšuje. Česká republika se podle hodnoty objemu obchodu v roce 2019 umístila na 10. místě (5. místo v zemích EU) mezi hlavními obchodními partnery Moldavské republiky s podílem 2,33%. Z pohledu ČR zaujala MD 63. místo u vývozu a 70. místo u dovozu.
4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
Hlavní položky českého vývozu v r. 2019
Kód a název zboží |
Stat. hodnota CZK (tis.) |
% |
85 – Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu |
882 785 |
34,97% |
87 – Vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla |
587 543 |
23,28% |
84 – Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické |
239 972 |
9,51% |
39 – Plasty a výrobky z nich |
198 234 |
7,85% |
73 – Výrobky ze železa nebo oceli |
100 862 |
4,00% |
90 – Přístroje optické, foto, kinem., lékařské, chirurg. apod. |
70 296 |
2,78% |
48 – Papír, karton, lepenka a výroby |
65 820 |
2,61% |
70 – Sklo a výrobky skleněné |
35 645 |
1,41% |
94 – Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované |
31 669 |
1,25% |
40 – Kaučuk a výrobky z něj |
23 174 |
0,92% |
Zdroj: ČSÚ
Hlavní položky českého dovozu v r. 2019
Kód a název zboží |
Stat. hodnota CZK (tis.) |
% |
85 – Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu |
806 996 |
52,43% |
22 – Nápoje, tekutiny lihové, ocet |
257 622 |
16,74% |
94 – Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované |
124 745 |
8,10% |
39 – Plasty a výrobky z nich |
47 686 |
3,10% |
12 – Semena plody rostliny léčivé průmysl sláma |
46 423 |
3,02% |
52 – Bavlna |
41 904 |
2,72% |
72 – Železo a ocel |
37 013 |
2,40% |
62 – Oděvy, doplňky oděvní jiné než pletené |
33 880 |
2,20% |
20 – Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů |
28 997 |
1,88% |
73 – Výrobky ze železa nebo oceli |
19 785 |
1,29% |
Zdroj: ČSÚ
Komoditní struktura vzájemné obchodní výměny mezi Českou republikou a Moldavskou republikou se v posledních letech výrazným způsobem nemění a lze předpokládat, že bude velmi podobná i v nadcházejících letech.
4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
ZÚ nemá k dispozici statistiku vzájemné výměny v oblasti služeb mezi ČR a Moldavskou republikou.
4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
V roce 2019 proběhla první významná investice České republiky v Moldavsku. Česká investiční skupina EMMA Capital Group, prostřednictvím britského investičního fondu Duet, získala většinový podíl v elektrárenské distribuční společnosti GasNatual Fenosa, která následně změnila svůj název na Premier Energy. Další významná česká investice byl nákup moldavské televize, kdy finanční skupina PPF Petra Kellnera koupila v balíčku středoevropských televizí také moldavskou televizi PRO TV.
Na území Moldavské republiky působí 51 společností s českým kapitálem, podle hodnoty investovaného kapitálu se Česká republika řadí na 38. místo mezi hlavní investory Moldavské republiky.
ZÚ nemá spolehlivé informace o fungování česko-moldavských joint ventures. V minulosti bylo z moldavské strany nabízeno společné podnikání v některých oblastech jako například v zemědělském sektoru a v navazujícím zpracovatelském průmyslu, informačních a komunikačních technologiích, ve stavebnictví a infrastruktuře.
Podle dostupných informací, žádný český podnikatelský subjekt v současné době nevyužívá výhod, které poskytuje některá ze svobodných ekonomických zón v Moldavské republice.
4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
Obchod mezi oběma zeměmi měl svůj smluvní základ v dohodě o obchodně-ekonomické spolupráci (která ovšem byla z důvodů nekompatibility s legislativou EU se souhlasem obou stran zrušena). Nadále však platí další dohody o zamezení dvojího zdanění a o podpoře a ochraně investic z roku 1999, letecká dohoda a další. Během návštěvy ministra zahraničních věcí a evropské integrace A. Stratana v říjnu 2004 v Praze byl podepsán Protokol ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Teprve v květnu 2011 ratifikoval moldavský parlament Protokol ke smlouvě o podpoře a ochraně investic mezi ČR a MD, který na žádost ČR zavádí několik změn a uvádí tuto smlouvu do souladu se závazky ČR v rámci EU. Poslední smluvní dokument, dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci, byl uzavřen v roce 2014.
Přehled platných smluv je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (https://www.mzv.cz/jnp/cz/vyhledavani_smluv/index$45924.html).
4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce
Moldavská republika je od roku 2006 významnou cílovou zemí z hlediska české zahraniční rozvojové spolupráci (ZRS). Moldavsko bylo v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2014-2017 prioritní zemí a tento status si zachovalo i v souladu s Programem dvoustranné rozvojové spolupráce České republiky s Moldavskem 2018 – 2023 (https://www.mzv.cz/file/2795745/program_Moldavsko_2018_EN.pdf).
Program dvoustranné rozvojové spolupráce s Moldavskem definuje 4 prioritní sektory:
- udržitelné nakládání s přírodními zdroji (voda a sanitace),
- inkluzivní sociální rozvoj,
- řádná demokratická správa věcí veřejných,
- zemědělství a rozvoj venkova.
Na rozvojové projekty realizované v Moldavsku je každoročně alokováno přibližně 90 mil. CZK. Velké bilaterální projekty v prioritních sektorech jsou financovány prostřednictvím České rozvojové agentury (www.czechaid.cz), jedná se většinou o několikaleté projekty. Další projekty s rozpočtem do 0,5 mil. CZK a s dobou trvání do jednoho roku financuje přímo Ministerstvo zahraničních věcí, jedná se o malé lokální projekty.
Moldavsko je pro ČR také jednou z 10 prioritních zemí v rámci tzv. transformační spolupráce, která se zaměřuje především na zvyšování kapacit nevládních organizací, školení představitelů místních správ a samospráv a budování občanské společnosti. V rámci transformační spolupráce ČR jsou realizovány také projekty na podporu nezávislých médií a Východního partnerství.
Moldavsko je významným příjemcem zahraniční rozvojové pomoci od dalších donorů. Nejvýznamnějšími donory jsou v tomto smyslu EU, některé členské země EU (SRN, Rakousko, Švédsko atd.), Švýcarsko, USA (USAID), Turecko a mezinárodní organizace (Světová banka, OSN – UNDP a další agencie).
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kišiněvě (Moldavsko) ke dni 15.5. 2020.