Národní inovační strategie České republiky



5. Prioritní osa Inovační podnikání¹

Hlavním společným cílem všech priorit této osy je zvýšení inovační poptávky v podnikovém sektoru na území ČR. K tomu je nezbytné stimulovat ambice vlastnicko – manažerských elit a rozvoj netechnických kompetencí existujících firem. To je účelem priority Služby pro inovační podnikání. Ta společně s prioritou Finanční nástroje a rozvoj trhu rizikového kapitálu podpoří vznik a růst nových firem. Zvláštní (nikoliv výhradní) pozornost je třeba věnovat firmám v tzv. science-based oborech. V těchto oborech dosud podniká pouze velmi málo firem. Rozvoj tohoto segmentu firem je přitom velmi důležitý pro zvýšení absorpční kapacity místního podnikového sektoru pro využití výsledků výzkumu v řadě oborů, v nichž ČR patří ke světové špičce (např. lékařské vědy). Význam pro rozvoj inovačního podnikání má taktéž spolupráce a vytváření vazeb mezi firmami za účelem zvyšování jejich konkurenční výhody založené na inovacích, např. prostřednictvím klastrů. Tato spolupráce je důležitá i proto, že dále stimuluje i poptávku po spolupráci firem s výzkumnými institucemi.

Vzhledem k vývoji ve světové ekonomice a postupné proměně zdrojů konkurenční výhody ČR je nezbytné zásadně revidovat koncepci a nástroje v oblasti podpory přílivu PZI. Systematické zvyšování atraktivity místního prostředí pro investice do znalostně náročných oborů a vyšších podnikových funkcí bez ohledu na oborovou příslušnost, včetně cílených asistenčních služeb pro stávající investory, je nezbytné pro pokračování růstu ekonomiky ČR. Zároveň s tím se jedná o zásadní nástroj pro celkové zvýšení inovační poptávky napříč podnikovým sektorem.

Maximální pozornost je třeba věnovat internacionalizaci podnikání firem, které vznikly a vznikají v ČR. Vedle efektivní podpory exportu je třeba rozvinout služby usnadňující orientaci firem v trendech probíhajících na světových trzích a pomoci jim tak včas a s ekonomickým přínosem reagovat na vznikající příležitosti a eliminovat nová rizika. Součástí by měly být služby umožněné kvalitním systémem technologického foresightu. Jeho výsledky by vedle služeb pro firmy měly být jedním z východisek pro tvorbu rozvojových dokumentů v oblasti podnikání a inovací, včetně prioritizace podpory orientovaného výzkumu.

V neposlední řadě je třeba více využít možnosti veřejných institucí a jimi zřizovaných subjektů v oblasti podpory inovačního podnikání. Vedle aktivního přístupu k tvorbě inovace podporující regulace je třeba využít příležitosti v podobě testování nových produktů. Významný iniciační potenciál inovací skýtá cílená podpora vývoje nových produktů a řešení pro potřeby veřejné správy.

5.1 Služby pro inovační podnikání

Jednou z hlavních příčin slabé inovační poptávky jsou nedostatečně rozvinuté strategické netechnické kompetence firem (podrobněji viz pozn. pod čarou č. 11). Tyto kompetence (např. řízení inovací či prodeje a pozice na trhu ad.) firem závisí na nastavení interních procesů a zkušenostech a znalostech lidí, které tyto procesy nastavují a řídí. Nejedná se tedy o tzv. soft-skills zaměstnanců firem, byť ty jsou velmi důležité pro kvalitu práce jednotlivců, z nichž je podnikový proces složen.

Tato priorita je zaměřena na aktivní zprostředkování a stimulaci rozvoje trhu služeb, které pomáhají / usnadňují firmám (jejich řídícím pracovníkům) řídit inovační proces, resp. rozvíjet vlastní konkurenční výhodu na trzích. K tomu budou poskytovány a zprostředkovávány kvalitní služby ve třech hlavních oblastech:

• „market intelligence“ a technologický foresight – služby usnadňující firmám (zejména MSP, které nemají potřebné kapacity) orientaci ve vývoji na trzích a technologiích, za účelem identifikace příležitostí a vznikajících rizik pro jejich současné podnikání. Významnými poskytovateli a zprostředkovateli těchto služeb (nikoliv výhradními) budou státní agentury. Roli aktivního zprostředkovatele musí hrát také kvalitní inovační centra, inkubátory, VTP a další podobné instituce v regionech.
• strategické řízení a inovační management – služby z oblasti market inteligence, internacionalizace a technologického foresightu usnadňují firmám orientaci ve svém vnějším prostředí a získávání strategických informací pro rozhodování a řízení interních procesů (vč. inovací). Mnoho (nejen) MSP upozorňuje na problémy s vlastním řízením interního prostředí firmy tak, aby podporovalo inovační proces. Za tímto účelem budou firmám (obvykle za úplatu) zprostředkovávány (i) služby manažerského vzdělávání a výměny dobré praxe v oblasti inovačního managementu (vč. vazby na management obchodu) a také (ii) poradenské služby mentoringu, coachingu na bázi služeb na míru pro jednotlivé firmy.
• služby pro ochranu a nakládání s duševním vlastnictvím – pro urychlení a usnadnění získání patentové ochrany v zahraničí služby UPV v oblasti spolupráce s patentovými úřady států, jež jsou z hlediska vývozu významné pro české podnikatele, např. po vzoru „Patent Prosecution Highway“ ve Finsku. Další oblastí je poskytování služeb podnikatelům týkajících se přístupu k patentovým informacím a možnost dalšího rozšiřování těchto služeb – např. (i) cílené rešerše pro MSP, ale i výzkumníky zahajující podnikání ad. (ii) průmyslový právní audit, (iii) asistence a poradenství pro účinnou právní ochranu duševního vlastnictví ad.

Návrh cílů pro naplnění priority

1. Zvýšení nabídky a dostupnosti špičkových poradenských služeb pro (nejen začínající) inovativní firmy prostřednictvím aktivního zprostředkování ze strany státních agentur (zejm. CzechInvest a CzechTrade)
2. Využití podpůrné inovační infrastruktury v regionech pro aktivní vyhledávání poptávky a zprostředkování nabídky vlastních a zprostředkovaných služeb ze strany státních agentur

5.2 Finanční nástroje a rozvoj trhu rizikového kapitálu

Významným zdrojem financování inovačních aktivit a projektů začínajících firem jsou investice ve formě kapitálových vstupů soukromých investorů (investice business angels či rizikový kapitál). Tento zdroj financování inovací v ČR téměř neexistuje. V mezinárodním srovnání se v investicích rizikového kapitálu do raných fází rozvoje inovačních podniků ČR umisťuje dlouhodobě na posledních místech.

Příčiny nedostatečných investic rizikového kapitálu do inovativního podnikání lze spatřovat jak v oblasti legislativního a daňového prostředí, tak také na straně poptávky po tomto typu financování. Tato priorita je zaměřena na vytvoření (s ohledem na mezeru na trhu kapitálu pro rizikové inovační projekty nově vznikajících firem) uceleného systému finančních nástrojů zaměřeného na tři cílové fáze rozvoje firem – založení, rozvoj a expanze. Je třeba aktivovat soukromé finanční zdroje prostřednictvím vyváženého zapojení přímých i nepřímých nástrojů podpory, která napomůže vzniku a rozvoji soukromých finančních nástrojů pro financování inovačních projektů a začínajících podniků.

Součástí této priority je budování znalostních kapacit napříč veřejným a soukromým sektorem v oblasti rizikového kapitálu, resp. finančních nástrojů podpory inovací / inovačního podnikání. Špičková úroveň těchto znalostí je koncentrována do malého počtu jednotlivců a zkušenosti s realizací těchto nástrojů prakticky neexistují. V tomto ohledu je důležitá kombinace (propojení) znalostí jak z oblasti finanční ekonomie a podnikového managementu, tak z oblasti managementu VaV, ochrany duševního vlastnictví a implementace nástroje podpory ekonomického rozvoje.

Návrh cílů pro naplnění priority

• Pilotní ověření a vytvoření podmínek pro založení seed fondu
• Prověření možností a zapojení soukromého kapitálu do nástrojů podpory proof of concept aktivit
• Podpora aktivního zprostředkování kontaktů a využívání služeb zahraničních investorů rizikového kapitálu
• Vyhodnocení bariér rozvoje trhu rizikového kapitálu a vytvoření akčního plánu na jejich odstranění
• Podpora vzdělávání a šíření dobré praxe v oblasti nastavení a využívání finančních nástrojů podpory inovačního podnikání

5.3 Investiční pobídky, péče o investory a cílený marketing

Další hospodářský růst ČR nadále silně závisí na atraktivitě místního prostředí pro zahraniční firmy. Česká republika ztratila v uplynulých čtyřech letech pozici lídra regionu v získávání a udržení přímých zahraničních investic. Za tímto trendem je třeba hledat celou řadu problémů: nedostatečné tempo růstu produktivity, ztrátu schopnosti ČR konkurovat cenou výrobních vstupů, nižší kvalitu necenových faktorů, jako např. vzdělanost a vzdělávací systém, institucionální prostředí, ale také nekonkurenceschopný systém investičních pobídek.

V rámci globální ekonomiky patří naprostá většina zde působících investorů mezi inovačně a technologicky založené firmy, které se pohybují na vrcholu hodnotového řetězce. Často v ČR umísťují i náročnější a složitější výrobu, avšak aktivity vázané na strategické a znalostně intenzivní aktivity (strategické služby, vývoj nebo dokonce firemní výzkum) jsou v ČR zatím umísťovány jen v omezené míře.

Tato priorita je proto zaměřena na úpravu investičních pobídek, rozvoj péče o investory a cílený marketing ČR ve světě s cílem přitáhnout investice nových i stávajících investorů do znalostně náročných aktivit. Tato priorita je spolu s prioritami 5.1 a 5.4 velmi důležitá pro zvýšení inovační poptávky v celém podnikovém sektoru. Tento typ nových zahraničních investic totiž vyvolá znalostně náročnou poptávku i v endogenním segmentu firem a povede také k šíření znalostí a kontaktů potřebných pro zahájení vlastního podnikání v některých znalostně náročných odvětvích.

Tato priorita silně váže na excelenci ve výzkumu a špičkové VŠ vzdělávání, ale i další tvůrčí činnosti výzkumných institucí. To jsou totiž klíčové zdroje, na nichž lze postavit atraktivní nabídku pro zahraniční investory. Tuto nabídku je nezbytné aktivně a cíleně prezentovat. Zároveň je třeba rozvíjet služby pro stávající investory, neboť nejlepším marketingem v této oblasti je spokojenost současných investorů a šíření informací skrze jejich sítě kontaktů. Základem těchto služeb je proto mělo být aktivní vyhledávání konkrétních potřeb a problémů stávajících investorů spojených se zajištěním špičkových odborníků, spoluprací s VaV institucemi apod. Tento typ služeb totiž může pomoci v Česku působícím vrcholovým manažerům přesvědčit rozhodovače uvnitř koncernu o výhodnosti investic v ČR. Tento typ služeb samozřejmě vyžaduje také perfektní investiční prostředí z hlediska regulace, administrativní náročnosti a široce pojímané kvality prostředí pro život. Nezbytnou součástí je propojení systému investičních pobídek s regulací v oblasti mobility vysoce kvalifikované pracovní síly a špičkových manažerů a odborníků.

Návrh cílů pro naplnění priority

1. Vytvoření strategie podpory přílivu cíleného typu PZI do ČR
2. Ve vazbě na tuto strategii vytvořit paragrafované znění novely zákona č. 72/2000 Sb.
3. Pravidelný přezkum plnění cílů stanovených zákonem č. 72/2000 Sb. a „evidencebased“ kvalitativní rozvoj systému pobídek
4. Rozvoj cílené péče o stávající investory v oblasti vytváření podmínek a asistence při rozvoji aktivit v oblasti vývoje, výzkumu a jiných strategických podnikových funkcí
5. Ve vazbě na strategii podpory přílivu cíleného typu PZI vytvořit marketingovou strategii ČR zaměřenou na globální šíření image ČR jako místa unikátních vynálezů, špičkového výzkumu, vysoce vzdělané a kreativní pracovní síly a místa atraktivního pro život²

5.4 Internacionalizace

Přínos inovací pro hospodářský růst závisí především na tom, jak je inovace přijata na trhu, její přijetí dále řízeno / rozvíjeno a velikosti trhu, na němž firma působí. Mnoho firem, zejména MSP, zdůrazňuje, že schopnost pronikat na zahraniční trhy a tím zvyšovat potenciál přínosů vlastních inovací je větším problémem než samotné uvedení inovace na trh.

Role internacionalizace firem (zejména MSP) spočívá také v tom, že poptávka na jednotlivých trzích se často velmi liší a specifika místních trhů představují významný signál/stimul pro inovace a to nejen na trzích, kde tyto signály / stimuly vznikly. Firmy zaměřené na domácí trh, popř. na trhy v omezeném teritoriu se připravují nejen o trhy, na nichž nepůsobí, ale také o cenné informace (inovační stimuly) z těchto trhů.

Internacionalizace endogenního segmentu podnikového sektoru je tedy klíčovou reakcí na globalizaci. Rostoucí konkurence na světových trzích podporuje stále větší specializaci a tudíž je nezbytné v oblastech, kde mají firmy vzniklé v dané zemi konkurenční výhodu, usilovat o obsazení trhů po celém světě a nejen v jeho části. V tomto ohledu je velmi důležitá působnosti na rozvíjejících se trzích. Ty rostou a patrně budou růst podstatně rychleji než trhy rozvinutých ekonomik a přitom charakter poptávky (např. ve smyslu poměru ceny a kvality) zde bude podstatně odlišný než v nejrozvinutějších zemích. Podpora internacionalizace se tedy nemůže zaměřit pouze na nástroje posilující kontakty místních firem s centry světově excelentní vědy. Je třeba promyšlený mix nástrojů zaměřených na využití všech typů příležitostí na světových trzích.

Základem této priority tak je aktivní podpora vytváření a rozvíjení kontaktů místních firem na světová technologická centra, ale i potřebné partnery v rozvíjejících se ekonomikách. Součástí je podpora transferu technologií (jako je vyhledávání partnerů pomocí databáze nabídek a poptávek či prostřednictvím technologických burz, veletrhů a podnikatelských misí v zahraničí), dále asistence při exportu, vč. efektivních nástrojů zajištění proti rizikům spojeným s exportem na rozvíjející se trhy. Velmi důležitá je cílená tvorba a distribuce strategických informací o vznikajících příležitostech a rizicích jak pro klíčové obory místní ekonomiky. Stejně tak asistence při přípravě a realizaci zahraničních investic českých firem. Významné je také poskytování informací o možnostech účasti podniků, především MSP v komunitárních programech na podporu inovací, vč. asistence při přípravě projektového návrhu.

Návrh cílů pro naplnění priority

1. Vyhodnocení přínosů a problémů současných nástrojů a služeb podpory exportu
2. Vytvoření koncepce systematické podpory internacionalizace pro vybrané segmenty (typy) firem s důrazem na inovativní MSP
3. Posílení kapacit a zajištění špičkových odborníků pro instituce poskytující služby podpory internacionalizace
4. Zavedení kvalitního monitoringu a evaluace naplňování koncepce podpory internacionalizace

5.5 Kvalitní foresight: zdroj strategických informací pro podnikání a inovace

Tak jako dlouhodobě úspěšné firmy mají rozvinutý systém, který funguje jako „radar“ pro včasnou identifikaci nových příležitostí a vznikajících rizik, podobný „radar“ by měl být i součástí strategie podpory na inovacích založené konkurenceschopnosti ČR. Tuto funkci by měl plnit propracovaný systém foresightu zajišťovaného veřejnou agenturou. Jeho cílem bude monitoring (ve smyslu aktivního vyhledávání a hodnocení) světových trhů a technologií za účelem identifikace tržních a technologických trendů, které představují buď nové příležitosti, nebo rizika pro klíčové obory ekonomiky na území Česka.

Vytvoření takového systému je náročný dlouhodobý úkol. Kvalita jeho výstupů je přitom prvořadým předpokladem pro nabídku kvalitních služeb podnikatelům a promítnutí výsledků do nastavení strategických rozvojových dokumentů a nástrojů jejich realizace. Kvalitní foresight je také výchozím krokem pro určení technologických oblastí strategického významu pro ekonomický růst Česka. Je třeba zdůraznit, že systém by tento úkol měl plnit opakovaně. V ideálním případě se měly výstupy foresightu stanou nedílnou součástí podkladů pro stanovování priorit podpory orientovaného výzkumu, inovací a podnikání. Výzvou je v tomto ohledu zejména stav podnikové sféry na území ČR, neboť omezené ambice podnikatelů a slabá inovační poptávka představuje riziko, že priority nebudou stanoveny dobře, popř. nepovedou k potřebnému efektu.

Důraz musí být kladem na rozvoj služeb, které bude možné na základě výstupů foresightu poskytovat.

Návrh cílů pro naplnění priority

1. Vytvoření systému a rozvoj personálních kapacit pro monitoring (i) světových trhů a (ii) vývoje na poli VaV a technologií s cílem včasné identifikace trendů, které vytváří příležitosti a / nebo rizika pro ekonomiku Česka jako celek a / nebo firmy v klíčových (vybraných) oborech
2. Identifikace klíčových technologických oblastí pro zacílení veřejné podpory podnikání a výzkumu ČR (zejména KETs) s ohledem na globální trendy a situaci v ČR

5.6 Veřejný sektor: zdroj inovační poptávky a tvůrce regulace

Mnoho příležitostí pro inovace je v institucích veřejného sektoru, zejm. v institucích, kde jsou nezbytné špičkové technologie (např. nemocnice, vojenské a bezpečnostní instituce apod.). Tyto příležitosti se však často nedostanou ve formě poptávky na trh a firmy na ně nemohou reagovat. Proto v zavedených tržních ekonomikách vznikají nástroje, které tento problém řeší prostřednictvím kombinace (i) koordinace poptávky veřejných institucí po inovativních řešeních problémů a (ii) financování projektů na řešení ze strany firem v podobě veřejných soutěží na cílený VaV. V Česku doposud takový nástroj chybí. Mnoho inovativních MSP si přitom stěžuje na nedostatek příležitostí a podnětů.

Cílem této priority je proto vytvoření nástroje obdobného britskému programu Small Business Research Initiative (SBRI) či jeho ekvivalentu z jiných zemí (např. Nizozemsko). Takový program vytváří poptávku po inovativních produktech / technologiích prostřednictvím koordinace a selekce poptávky institucí veřejného sektoru. Veřejné peníze jsou určeny na vývoj inovativního řešení konkrétního problému. Zároveň motivují firmy k hledání vhodných partnerů pro spolupráci, čímž se veřejné prostředky dostávají skrze podpořené firmy zpět do výzkumných institucí. V případě vývoje úspěšného řešení tímto vznikají významné nové obchodní příležitosti. Při výběru vhodných potřeb (poptávky) a vývoji úspěšného řešení lze očekávat, že nové řešení budou potřebovat v příslušných veřejných institucích nejen v ČR.

Vedle samotného vývoje nového produktu / řešení je významnou formou podpory zavedení a / nebo prověření technologie / nového produktu přímo ve veřejných institucích (nemocnice, školy, energetické, vodárenské, dopravní podniky atd.) či jimi zřizovaných firmách. Jedná se zejména o administrativní a politickou podporu, která může mít např. podobu rozhodnutí Ministerstva, Kraje o aplikaci nové silniční váhy na vybrané silnici. Politická podpora může mít formu zprostředkování (např. dohoda hejtmana s vedením Povodí Moravy nebo místní vodárenskou společností o nasazení unikátního měřícího či čistícího zařízení, aby daná firma byla schopna dále rozvíjet svůj produkt na základě testování prototypu v praxi).

Výzvou tohoto nástroje je organizace sběru poptávky po podpoře a distribuce potřeb k příslušným lidem, kteří mohou pomoci, včetně posouzení významu (potenciálního hospodářského přínosu) dané inovace. Za tímto účelem lze vytvořit portál / místo, kde se budou firmy hlásit se svými produkty / technologiemi, které si přejí otestovat / zavést do zkušebního provozu. Státem vytvořená komise odborníků (např. při TA ČR) poté může vybrat, které projekty firem budou podpořeny. Tato administrativní (politická) podpora může být v odůvodněných případech spojena s podporou finanční (např. proof of concept).

Dalším prvkem administrativní podpory je aktivní tvorba regulačních nástrojů ovlivňujících možnosti a pravidla podnikání ve vybraných oblastech. Zprostředkování konkrétních námětů a potřeb podnikatelů (popř. podnikání zahajujících výzkumníků) a facilitace jejich promítnutí do existující (nově vytvářené) regulace může být silným nástrojem stimulujícím inovace.

Návrh cílů pro naplnění priority

1. Příprava podmínek a vytvoření nástroje „public procurement“ na principu nákupu inovativních řešení / produktů pro potřeby veřejné správy
2. Vytvoření portálu a výkonné administrativy zaměřené na (i) sběr poptávky po umístění prototypu / nového produktu v rámci provozu veřejných institucí a jimi zřizovaných subjektů a (ii) zajištění potřebných aktivit pro naplnění této poptávky
3. Vytvoření funkčního systému sběru, vyhodnocení a implementace podnětů podnikatelů týkajících se regulace upravující podnikání v oborech, kde dochází k rychlému technologickému vývoji

1. Ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012 – 2020 jsou cíle prioritní osy Inovační podnikání obsaženy v kapitole Efektivita finančních trhů v prioritě Realizace pilotního seed fondu pro začínající inovační podnikatele, s ním spojených finančních nástrojů a opatření pro odporu aktivit spojených s firmami v early stage, v kapitole Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání v prioritě Služby pro inovační podnikání a v kapitole Inovace v prioritách Foresight a technologické oblasti strategického významu pro ekonomický růst ČR a Rozvoj spolupráce a transferu znalostí mezi podnikovým a VaV sektorem.
2. Tuto strategii má smysl vytvářet a realizovat pouze ve vazbě na potřebný pokrok v oblasti institucionálního prostředí (razantní pokles korupce, růst efektivity veřejné správy ad.) jinak by mohla mít opačný než zamýšlený účinek.