Německo: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je v Německu nejdůležitějším průmyslovým odvětvím, které se podílí více než 40 % na celkovém exportu i soukromých výdajích na vědu a výzkum. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou nejdůležitějšími českými vývozními položkami do Německa s rostoucí tendencí. Predikce obratu automobilového průmyslu v Německu jsou mírně rostoucí – prognózy počítají v roce 2020 s růstem kolem 2 % s následným snižováním tempa růstu do roku 2023 mírně pod hranicí 2 %. V rámci inovací a aplikovaného výzkumu v automotive představují priority elektromobilita, hybridní pohony a rovněž digitalizace automotive (automatizované řízení). V květnu 2016 byla zahájena subvence elektromobilů (kupní prémie, daňové odpisy atd.) pro zahraniční exportéry i německé firmy, její platnost byla v roce 2019 prodloužena do roku 2025. Německá města realizují nákupy bezemisních vozidel, zejm. elektrobusů, stejně tak německé automobilky přijaly strategie na elektrifikaci vozových parků a úpravu výroby, mj. vlastní produkci bateriových systémů. V zemi probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury.

Civilní letecký průmysl

V rámci letecké dopravy představují příležitost subdodávky do leteckého průmyslu, jejichž objem se od roku 2009 zdesetinásobil. Zájem německého leteckého průmyslu o dodávky z ČR i technologickou spolupráci je silný.

Energetický průmysl

Německo naplňuje novou energetickou koncepci, která vyžaduje mj. masivní výstavbu přenosové (zhruba 3 600 km) a distribuční (asi 193 tis. km) sítě. Odhady celkových nákladů na rozvoj elektrických sítí zhruba do roku 2022 se pohybují okolo 45 mld. eur. V rámci své energetické koncepce se země zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, z tohoto důvodu existuje potenciál pro dodávky dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny. V Německu tak roste poptávka především po inovativních energetických řešeních. Další potenciál nabízí de commissioning jaderných elektráren v rámci politiky ústupu od využívání jaderné energetiky (Atomausstieg). V rámci ukončení využívání hnědého uhlí v energetice nejpozději do roku 2038 (Kohleausstieg) budou realizovány finanční transfery do transformace regionů a energetického výzkumu v dotčených oblastech (Lužice a Střední Německo, kde hnědouhelná aktiva vlastní konsorcium EPH-PPF, resp. EPH) a v Severním Porýní – Vestfálsku).

ICT

Současným hlavním trendem je digitalizace či tzv. koncept „čtvrté průmyslové revoluce“ (Průmysl 4.0 – ČR má s Německem uzavřenou bilaterální dohodu o spolupráci), tj. propojování IT technologií nejen s průmy­slovou, ale např. i zemědělskou výrobou a logistikou, vytváření inteligentních samořídicích jednotek a nových obchodních modelů, jakož i umělá inteligence. Aktuální studie odhadují úspory (v důsledku zvyšování produktivity) ve vybraných sektorech (chemický, strojírenský, elektrotechnický, automobilový průmysl, zemědělství, IT) do roku 2025 na 78,7 mld. Obrat v ICT v Německu roste v posledních letech mezi 2 – 3 %. V roce 2017 zaujal sektor ICT 1. příčku v tvorbě hrubé přidané hodnoty s hodnotou 108 mld. EUR (+ 4,2 %) a vytvořil obrat ve výši 230 mld. EUR.

Potenciál pro české firmy (včetně start-upových) lze nalézt nejen v dodávkách elektronických zařízení, ale především v aplikacích využívaných ve zmíněných oborech a aplikovaném výzkumu.

Obranný průmysl

Z pohledu obranně-průmyslové spolupráce je Německo zásadním partnerem českého obranného a bezpeč­nostního průmyslu, a to z hlediska strukturálního, ekonomického i technologického rozvoje české obranně­ průmyslové základny. Rovněž skutečnost, že 89 % německých firem obranného a bezpečnostního průmyslu má vlastní kapacity v oblasti výzkumu a vývoje je z hlediska inovačního potenciálu českých firem výraznou přidanou hodnotou. Jako perspektivní se jeví zejména budování podniků společné výroby a zapojování českých výrobců do subdodavatelských řetězců velkých německých firem a velkých evropských konsorcií s německou účastí, zejména v oblasti pozemní techniky, elektroniky, leteckého a kosmického průmyslu.

Služby

V souvislosti se zvyšováním výdajů na vědu, výzkum a inovace jak v soukromém, tak veřejném sektoru, a posilování internacionalizace WI a clusterů, lze příležitosti pro české firmy a výzkumné instituce nalézt v outsourcingu aplikovaného výzkumu pro německé firmy/instituce, resp. vytváření kooperací. Napříč sektory se nabízí významné příležitosti poskytování služeb a outsourcing v oblastech technických a přírodních věd, nejsilněji pak v ICT mj. v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

Stavební průmysl

Kromě výstavby dopravní infrastruktury lze spatřovat potenciál i v obnově bydlení, které by využívalo moderní technologie (nízká či nulová energetická náročnost apod.). V souvislosti s přílivem imigrantů a žadatelů o azyl, resp. růstem obyvatelstva a urbanizací lze pro následující roky počítat s poptávkou po bytové výstavbě (mj. priorita spolkové vlády je výstavba sociálního bydlení) a doprovodných službách.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V Německu lze očekávat restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizaci vytíženosti jednotlivých lůžek (snižování jejich stavu kvůli nevytíženosti může však být spojeno i s modernizací). Jako příležitost je však nutné spatřovat stárnutí obyvatelstva. V nejbližší době bude Německo muset tuto problematiku řešit. S tím souvisí stavba a vybavení starobních/pečovatelských ústavů a modernizace nemocnic, nebo posky­tování sociálních a lázeňských služeb. A mj. právě i díky stárnutí obyvatelstva vláda každoročně zvyšuje výdaje na zdravotnictví (2007 – 250 mld. eur, resp. 3 000 eur na obyvatele ročně, 2012 – 300 mld. eur, resp. 3 700 eur na obyvatele ročně). Prognózy počítají s nárůstem výdajů na zdravotnictví z 8 % HDP (2010) na 8,6 % HDP v roce 2020, resp. 9,1 % HDP v roce 2030. Farmaceutický průmysl rostl v posledních letech o 1–2 % ročně, s tím, že tento trend má pokračovat i v příštích letech.

Demografický vývoj v Německu v nadcházejících 10 letech s sebou přinese i změny, které se dotknou cestovního ruchu. Cílová skupina turistů ve věku 60+ vzroste o 6,6 % a lehce ubude mladší cílové skupiny. Následkem tohoto vývoje poklesne podíl výjezdového cestovního ruchu o 2,5 mil. osob a vzroste podíl cestování po Německu o 1,5 mil. osob. V podílech zastoupení německých turistů v Česku se však žádné zásadní změny neočekávají, dlouhodobě tvoří nejvýznamnější skupinu, která přijíždí do České republiky. V roce 2018 se v českých sledovaných ubytovacích zařízeních ubytovalo přes 2 mil. německých turistů (nárůst o 3,5 % oproti roku 2017). Německo je současně nejdůležitějším zahraničním zdrojovým trhem českých a moravských lázní.

Německo se ve zdravotnictví zaměřuje na paliativní péči. Novum je tzv. „telemedicína“ (zvl. u se-niorů). ČR může profitovat ze zdravotnických přeshraničních projektů zaměřených právě na oblast „telemedicíny“.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Německý zemědělský a potravinářský průmysl dlouhodobě patří co do obratu a počtu zaměstnanců k předním v Evropě. Německo je zároveň jedním z největších světových obchodníků se zemědělskými a potravinářskými produkty na světě (v roce 2018 činily země­dělské dovozy 85,2 mld. EUR, vývozy pak 71,6 mld. EUR). Vývozní zemědělskou politiku výrazně ovlivnilo embargo na dovoz potravin do Ruska, Německo hledá nové trhy především v Asii a zemích třetího světa. K 31. 3. 2015 přestaly platit mléčné kvóty na produkci mléka a zrušení vedlo k vleklé krizi na mléčném trhu. Poptávka v Německu roste také u bioproduktů (země je nejvýznamnějším evropským trhem s biopotravinami). Protože je vysoký podíl masné produkce z Německa exportován, vlastní spotřeba je z části kryta dovozem. Podobná situace je v oblasti krmiv (nyní z Jižní Ameriky) pro německou živočišnou pro­dukci. Poptávka po těchto výrobcích stále roste. Německo patří k tradičním pivařským oblastem – i přes vysokou míru konkurence je zde potenciál, resp. zájem o česká piva.

Železniční a kolejová doprava

Ve východním Německu po znovusjednocení a v některých částech západního Německa byla zanedbána výstavba, resp. dlouhodobá údržba a rekonstrukce silniční a železniční infrastruktury. Rozvoj železnice má mj. z ekologických důvodů v Německu nejvyšší prioritu a podporu všech politických stran. V rámci koaliční smlouvy CDU/CSU a SPD z března 2018 si koaliční strany kladou za cíl získat do roku 2030 na železnici dvakrát více zákazníků a převést na ni více nákladní dopravy. V příštích letech lze proto očekávat modernizaci železnice, rekonstrukci, rozšiřování a údržbu (rekonstrukce železničních mostů ve městech, za jejichž rekonstrukci jsou odpovědné obce nebo spolkové země, které v rámci reformy od Deutsche Bahn získaly danou infrastrukturu do vlastnictví a budou do budoucna konfrontovány s většími náklady; rekonstrukce silničních a dálničních mostů; obnova vozového parku, rozšiřování dálniční sítě aj.). Dne 3. 8. 2016 schválila spolková vláda Spolkový plán dopravních cest do roku 2030, který předpokládá investice do 1000 infrastrukturních projektů ve výši 296 mld. eur (železniční projekty: 123 mld. eur, silniční projekty: 146 mld. eur, vodní doprava: 27 mld. eur). V lednu 2020 byl schválen modernizační program, který do roku 2030 počítá s investicemi ve výši 86 mld. EUR do údržby a modernizace stávající železniční sítě.

Německo je perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí v ovzduší vypisují výběrová řízení na dodávky kolejové techniky.

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Železniční a kolejová doprava

HS 8602 – Ostatní lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

HS 8603 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem

HS 8604 – Vozidla pro údržbu železničních, tramvajových tratí, traťovou službu, s vlastním pohonem

HS 8605 – Železniční, tramvajové osobní vozy aj. vozy bez vlastního pohonu

HS 8606 – Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu

Železniční a kolejová doprava

HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

Automobilový průmysl

HS 8702 – Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče

HS 8703 – Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob

HS 8707 – Karoserie (vč. kabin) pro motorová vozidla čísel 8701 až 8705

HS 8708 – Části, součásti motorových vozidel čísel 8701 až 8705

Civilní letecký průmysl

HS 8803 – Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802

Stavební průmysl

HS 6810 – Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kamene, též vyztužené

HS 6811 – Výrobky z osinkocementu (azbestocementu), z buničitocementu nebo podobné

HS 6813 – Třecí materiál a výrobky z něj

HS 6814 – Zpracovaná slída a výrobky ze slídy, na podložce z papíru nebo jiných materiálů

HS 7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků

HS 7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli

HS 7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

HS 7308 – Konstrukce jn. a části a součásti pro použití v konstrukcích, ze železa, oceli

HS 7309 – Nádrže, cisterny, kádě ap., ze železa nebo oceli, o objemu › 300 l

HS 7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice ap. nádoby ze železa nebo oceli, o objemu ‹300 l

HS 7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

HS 7314 – Látky, mřížovina, síťovina a pletivo ze železného nebo ocelového drátu

HS 7315 – Řetězy, řetízky, jejich části z železa, oceli

HS 7317 – Hřebíky, cvočky, napínáčky ap. ze železa

HS 7319 – Šicí jehly, pletací jehlice, šněrovací jehly ap., ze železa, oceli

HS 7321 – Kamna, sporáky, krby, vařiče, grily, aj., ze železa, oceli

HS 7322 – Radiátory pro ústřední topení, ohřívače ap. ze železa, oceli

HS 7325 – Ostatní výrobky odlité ze železa, oceli

HS 7326 – Ostatní výrobky ze železa, oceli

HS 7610 – Hliníkové konstrukce, desky, tyče, profily, trubky ap.

HS 7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice ap. výrobky o objemu ‹300 l

HS 7616 – Ostatní výrobky z hliníku

HS 9406 – Montované stavby

Služby

CPA 41 – Budovy a výstavba budov

Energetický průmysl

HS 8544 – Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodiče vláken

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8502 – Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

HS 8507 – Elektrické akumulátory, včetně separátorů

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 2941 – Antibiotika

HS 3002 – Antiséra, ost. krevní složky a imunologické výrobky, očkovací látky, ap. výrobky

HS 3005 – Vata, gáza, obinadla, apod. výrobky zboží

HS 9018 – Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 9021 – Ortopedické pomůcky a přístroje, berle, chirurgické pásy aj.

HS 9401 – Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části

ICT

HS 8471 – Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 8517 – Telefonní a ostatní přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů aj. dat

HS 8523 – Disky, pásky, paměťová zařízení, a. média pro záznam zvuku nebo jiného fenoménu ap.

HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní, radionavigační a radiové přístroje pro dálkové řízení

HS 8527 – Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání

HS 8528 – Monitory, projektory, bez TV; přijímače televizní

HS 8530 – El. přístroje signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení dopravy

HS 8532 – Elektrické kondenzátory, pevné, otočné nebo dolaďovací

HS 8512 – Elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační, elektrické stěrače ap.

HS 8514 – Elektrické průmyslové, laboratorní pece; ostatní zařízení pro tepel. zpracování materiálů

HS 8536 – El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. ‹ 1 000 V

HS 8537 – Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a. základny pro el. ovládání

HS 8547 – Izolační části pro el. stroje; elektroinstalační trubky

CPA 62 – Služby v oblasti programování a poradenství a související služby

CPA 72. – Výzkum a vývoj, autorská práva

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 0401 – Mléko, smetana nezahuštěná, neslazená

HS 2301 – Moučka ap. z masa, drobů ryb ap. nepoživatelné

HS 2302 – Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky

HS 2308 – Látky, odpady, zbytky rostlin pro výživu zvířat

HS 2309 – Přípravky používané k výživě zvířat

HS 0201 – Maso hovězí, čerstvé, chlazené

HS 0202 – Maso hovězí, zmrazené

HS 2203 – Pivo ze sladu

 

Další informace (veletrhy, ale i oborové či dodavatelské akce) naleznete na stránkách obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín.

http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/aktuality/index.html

nebo na stránkách zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu na:

http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/nemecko/

 

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Seznam oficiálních a podporovaných expozic na německých veletrzích naleznete na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Berlíně, v sekci Obchod a ekonomika.

Pro bližší informace prosím kontaktujte patřičný zastupitelský úřad v SRN.

Další informace (veletrhy, ale i oborové či dodavatelské akce) naleznete na stránkách obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín – Aktuality, Obchod_a_ekonomika, nebo na stránkách zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Berlíně (Německo) ke dni 15.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem