Norsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

<!–Notes ACF
–>Pandemie COVID-19 v kombinaci s nízkou cenou ropy a rostoucí nestabilitou na mezinárodních trzích od počátku března 2020 podkopávají dosud solidní růst norského hospodářství. Nejvíce postiženými sektory jsou letecká přeprava, turistický průmysl a zemědělství. Na počátku května vláda předložila revidovaný návrh státního rozpočtu, který letos počítá s poklesem HDP země o 2%, snížením spotřeby domácností o 8,5%, zvýšením nezaměstnaností na úroveň 5,9%, meziročním růstem mezd o 1,5% a inflací pohybující se kolem 1%. Mezi novými výdajovými prioritami vlády jsou např. investice do ozelenění hospodářské produkce či vybavení nemocnic a dalších zdravotních zařízení. Norská centrální banka na počátku května snížila základní úrokovou míru na 0%, která se tak dostala na historicky nejnižší hodnotu. Cílem centrální banky je napomoci obnově hospodářského růstu levnými půjčkami a nastartování investic zejména v klíčových odvětvích národního hospodářství jako jsou petrolejářský průmysl, rybolov a turistický sektor. Další snižování základní úrokové míry do záporných hodnot centrální banka již neplánuje.

S cílem vyhodnotit dopady koronakrize a současného vývoje oblasti mezinárodního obchodu na norské hospodářství ustavila vláda expertní skupinu s názvem „Norsko do r. 2025“, která by měla v prvním čtvrtletí r. 2021 souhrnnou analýzu a návrh konkrétních opatření. Skupina zahájí svou práci na základě předpokladu, že pandemie COVID-19 v Norsku trvale změnila některé dodavatelské řetězce, způsob tvorby hodnoty i podobu zaměstnávání a sociálního státu. Cílem protobude  definovat, co bude pro norské hospodářství „novým normálem“ v příštích letech. Vláda by měla zohledňovat průběžné výsledky práce skupiny ve svém rozhodování a při přijímání nových opatření s cílem obnovit co nejrychleji hospodářský růst v zemi.

V roce 2019 bylo v česko-norské obchodní relaci dosaženo nadprůměrných meziročních temp růstu jak ve vývozu, tak i v dovozu. Vzhledem k tomu, že objem dovozu do ČR rostl rychlejším tempem, došlo k mírné redukci aktiva obchodní bilance z roku 2018. Vývoz do Norska vykazuje v posledních 5ti letech (tj. od roku 2015) meziročně rostoucí tendenci. Za stejné období vykazuje dovoz meziročně střídavě rostoucí a klesající tendenci. Z hlediska celkového obratu je Norsko 36. největším obchodním partnerem ČR a čistě optikou vývozu se pak jedná o 27. nejvýznamnějšího odběratele českého zboží a služeb.

Obecně ve skladbě norského vývozu nadále výrazně dominují energetické produkty, zejména surová ropa a zemní plyn. Ryby se na celkovém vývozu v r. 2019 podílely zhruba 11%. V oblasti dovozu jsou hlavními kategoriemi strojírenské výrobky, motorová vozidla a přívěsy. Na přelomu let 2019 – 2020 rostly v řádu desítek procent v meziročním srovnání především dovozy živých zvířat, masa, mlékárenských výrobků, kávy, čaje, koření, nápojů, tabákových výrobků, léků a farmaceutických výrobků, chemikálií a některých typů dopravních prostředků (zejména lodí). S ohledem na výrazně exportní charakter norského hospodářství budou v nadcházejících měsících pro Norsko určující jak rychle se podaří obnovit dodavatelské řetězce, jejichž fungování narušila v 1. pol. r. 2020 pandemie COVID-19, směr dalšího vývoje světové obchodní politiky a zejména budoucí role WTO, úspěšnost Norska při sjednávání nových obchodních dohod s Čínou a Velkou Británií a také vývoj na mezinárodních akciových trzích.

 

  • Automobilový průmysl

V sektoru prodeje osobních automobilů se na norském trhu potvrzuje trend masivní elektrifikace norského vozového parku, kdy během r. 2019 bylo 42% nově prodaných vozů vybaveno elektromotorem a 25% byla hybridní vozidla. Během jara 2020 tvořily elektrické vozy již 10% všech osobních vozidel v Norsku. Cílem vlády je dosáhnout 50% elektrifikace vozového parku do r. 2030. V případě dálkových autobusů a nákladních vozidel by velkou roli měl vedle elektrifikace sehrát i hydrogen. Od roku  2025 se počítá  se zákazem registrace nových  vozidel do 3,5t s klasickým pohonem, poté  bude  možné  přihlásit výhradně bezemisní automobily. Totéž bude platit pro městské autobusy a lehká užitková vozidla. Politickým cílem Norska je snížit objem emisí skleníkových plynů v dopravě o 50% do r. 2030 a do r. 2050 se stát zcela bezemisní. Norové  poptávají  kvalitní  a v náročných klimatických podmínkách odolné  vozy s příznivým poměrem vybavení  a ceny – typicky  rodinné automobily pro sportovně orientované klienty. Velikost  vozového  parku v Norsku, která více než počet  obyvatel odráží  rozlehlost jeho území,  obnáší trvalou  poptávku po kvalitní provozním vybavení (pneumatiky a náhradní díly). Součástí environmentální koncepce v dopravě  je zvýšení podílu pravidelné cyklistiky v mixu dopravních prostředků na úroveň 20% ve velkých městech. V norských aglomeracích s příznivým  terénním profilem  se propaguje používání elektrokol,  v některých případech i se subvencemi městských rad. Lidé jsou k cyklistice a častějšímu používání veřejné dopravy motivováni zpoplatněním vjezdu automobilů do měst a stále se snižujícími rychlostními limity pro průjezd městskou zástavbou.

 

  • Energetický průmysl

Od r. 2014 docházelo v Norsku k pozvolnému útlumu investic do ropného průmyslu. Během let 2017-18 se objem ročních investic ustálil na částce 155 mld. NOK (cca 410 mld. Kč). V roce 2019 začaly investice do ropného průmyslu opětovně růst avšak v 1. čtvrtletí r. 2020 došlo k jejich významnému propadu v důsledku kombinance negativních dopadů pandemie COVID-19 na disponiblitu pracovní síly na těžebních plošinách a historicky nízkých cen ropy v důdledku celosvětově nízké poptávky po této komoditě. Na počátku května dále norské ministerstvo pro ropu a energetiku oznámilo, že od počátku června 2020 dojde poprvé od r. 2002 ke snižování těžby ropy na norském kontinentálním šelfu. S cílem zvýšit likviditu petrolejářských firem, udržet pracovní místa a navýšit investice do rozvoje sektoru vláda nabídla petrolejářským společnostem štědré daňové úlevy. Jádrem vládního balíčku je možnost odpisu prokazatelných investic z daní na léta 2020 a 2021 (dosud bylo možné investice odepisovat pouze v šestiletých časových obdobích).  S ohledem na význam petrolejářského průmyslu pro norské hospodářství bude vláda i nadále aktivně podnikat kroky za účelem rychlého oživení investiční aktivity ve všech oblastech energetického průmyslu. I nadále by proto české společnosti mohly vyhledávat příležitosti v oblasti kovozpracovatelského průmyslu. Výrobky tohoto odvětví mohou najít uplatnění při výstavbě nových těžebních zařízení a ropné a plynové infrastruktury.

V souvislosti  s naplňováním klimatických závazků Norsko čím dál tím více klade důraz na domácí spotřebu čisté elektrické energie. Poptávka po ní bude v nadcházejících letech růst a s ní i zájem norských energetických společností o investice do malých vodních elektráren, větrných turbín, transformátorů, uložišť elektrické energie a solárních panelů. Vláda dále významně podporuje rozvoj technologie zachytávání a skladování CO2 (CCS). V r. 2020 uvolní ministerstvo ropy a energetiky na rozvoj CCS v Norsku celkem 215 mil. NOK (cca 500 mil. Kč). V současné době se na projektu rozvoje technologie CCS v Norsku podílí několik významných mezinárodních aktérů, mezi něž patří např. finská společnost Fortum, německý Heidelberg, francouzský Total a britsko-holandský Shell. Na norské straně jsou nejvýznamnějšími partnery státní energetická společnost Equinor a firma Aker Solutions. Během prvního pololetí r. 2020 by vláda měla Stortingu k projednání předložit návrh dalšího postupu, který by měl vyvrcholit přijetím investičního rozhodnutí na přelomu let 2020/21. Vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec CCS je velmi komplexní a v norském pojetí je velmi úzce propojen s již existující ropnou a plynovou infrastrukturou v Severním moři, existuje v tomto nově vznikajícím průmyslovém odvětví mnoho příležistostí pro firmy z oblastí těžkého průmyslu, logistiky a dopravy či ICT.  

 

  • Stavební průmysl

Pětina z cel­kového objemu stavebních výkonů se odehrává v dostupném teritoriu jižního Norska, zejména v met­ropolitní oblasti Oslo. V roce 2019 bylo v Norsku postaveno 31,6 tis. bytových jednotek. Ačkoli Norové preferují bydlení v samostatně stojících rodinných domech, mezi novými projekty dominují nízkopodlažní řadové bytovky se startovními byty, u nichž  typizace a standardizace projektů dovoluje snížení ceny i lepší využití parcel v žádaných lokalitách. Firmy z ČR se mohou prosazovat jako dodavatelé stavebních prvků pro developerské projekty v oblasti privátního, komunálního či kolejního bydlení. Řada příležitostí je rovněž v oblasti výstavby silniční sítě. Vláda plánuje realizaci nových silničních projektů zejména v okolí hlavního města a na západním pobřeží.

 

  • Železniční a kolejová doprava

Koncepce železniční reformy staví na demonopolizaci železnic. Stávající dominance přepravce VY (býv. NSB) končí a provozování osobní  i nákladní železniční dopravy v Norsku se otevírá konkurenci na základě licencí k provozu na jednotlivých tratích. Vláda nabídku tratí rozděluje do geografických balíčků. V první fázi přidělí koncese k dopravě v regionu jižní Norsko a v okolí města Stavanger. Nejprodělečnější trasy bude stát privatizovat až jako poslední; jako dosud bude na ztrátových tratích novým dopravcům finančně kompenzovat provozování osobních vlaků, které v rámci základní obslužnosti objedná. Dle dopravní koncepce do roku 2029 dojde zejména v jihovýchodním Norsku ke zvýšení kapacity tratí (zdvoukolejnění, elektrifikace, nové zabezpečovací systémy), které dovolí zavedení třicetiminutového taktového provozu v regionální dopravě a desetiminutového taktu v příměstské dopravě v Oslo. Plán mimo jiné dále počítá s výstavbou nové tramvajové trati v Bergenu a nové trasy metra v Oslo (Fornebubanen). Diskutuje se také o výstavbě zcela nové vlakové tratě od města Bødo (poblíž Lofotských ostrovů) směrem na sever do Narviku a dále do Tromsø a Švédska. Výstavba této trati za severním polárním kruhem je i v souladu se strategií vlády o rozvoji Arktidy z r. 2017. Zvýšení kapacity drah  v Norsku vyvolá potřebu nových hnacích vozidel i vagónů pro veřejnou dopravu. Do soutěží na provozování osobní a nákladní dopravy na jednotlivých tratích a na dodávky kolejových vozidel se mohou hlásit též firmy z ČR. Norská vláda prostřednictvím státní společnosti Norske tog AS plánuje také akvizice nových vlakových souprav. V lednu 2020 byl např. vypsán tendr na dodání 30 nových vlakových souprav pro příměstské spoje na trati Østfold Line mezi městy Oslo a Ski (cca 24 km) s možností pozdějšího navýšení až na 170 souprav. S ohledem na rychle rostoucí poptávku po vlakové přepravě osob v Norsku je záměrem Norske tog AS vybírat si dlouhodobé partnery, kteří budou schopni uspokojit i potenciální budoucí zakázky většího rozsahu a flexibilně reagovat na poptávku i po soupravách pro příměstské spoje s jinými parametry.   

 

  • Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Více než 20% norské práceschopné populace je zaměstnáno ve zdravotním sektoru či v odvětvích s ním úzce souvisejících. Na počátku 60. let minulého století ve zdravotnictví pracovalo kolem 65.000 osob, zatímco v r. 2017 to bylo již 582.000. V důsledku zvyšujícího se počtu seniorů, rozšiřování sítě zdravotních a nemocničních zařízení a celkové modernizace sektoru v posledních letech stát a obce vyčleňují stále větší množství finančních prostředků na zdravotní péči a s ní související investice. Během roku 2019 došlo k nárůstu výdajů ve zdravotnictví o 4 mld. NOK (cca 10,5 mld. Kč). Poptávka byla zejména po ortopedických pomůckách, chirurgických nástrojích, inkubátorech a zdravotnických vozících. V důsledku pandemie COVID-19 plánuje vláda v r. 2020 dále navyšovat výdaje na nákup nového vybavení a ochranného zdravotního materiálu pro nemocnice a menší zdravotní zařízení. Pro účely nákupu zdravotnického zařízení a materiálu založily regionální úřady společnost Sykehusinnkjøp, která v současné době zodpovídá za většinu akvizic norských zdravotních zařízení a nemocnic.   

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Norský trh je počtem obyvatel poměrně malý, nicméně představuje velkou kupní sílu. Českým podnikatelům se nabízí možnost výrobní a obchodní spolupráce s norskými partnery ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu, pokud se svými nižšími mzdovými náklady jsou schopni dodat výrobek v požadované kvalitě a dohodnutém termínu. Vzhledem k vysokým mzdovým nákladům je výroba subdodávek pro finální norskou výrobu vyhledávaná a výrobní kooperace je žádoucí.

Pro velké české podniky je namístě ucházet se o participaci na subdodávkách pro tzv. off-shore projekty, související s těžbou a dopravou ropy a zemního plynu (projektování, architektonické a technické návrhy, subdodávky stavebních, svářecích a montážních prací). Další firmy mohou usilovat o uplatnění dílů pro stroje ke zpracování ryb a zemědělské techniky. V souvislosti s vysokým tempem výstavby v soukromém a obecním sektoru jsou perspektivními exportními položkami komponenty lisované (plastové desky, trubky, vany), stavební (cihly, dlaždice, pražce) a interiérové (nábytek, obklady, truhlářské výrobky).

Rovněž se otevírá možnost zapojení do projektů modernizace stávající a výstavby nové dopravní infrastruktury, která je prioritou vlády (silnice, železnice, tunely). S tím souvisí následné vypisování tendrů na dodávky kolejových vozidel a na provozování osobní dopravy na privatizovaných železničních tratích. Podmínkou je však uspět ve veřejných výběrových řízeních a splnit náročné podmínky klasifikace, kvality a termínových požadavků.

 

AKTUÁLNÍ PŘÍLEŽITOSTI

  • Automobilový průmysl
    HS 8427 – Vidlicové stohovací vozíky; ostatní vozíky vybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením
    HS 8703 – Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob
    HS 8704 – Motorová vozidla pro přepravu nákladu
    HS 8708 – Části, součásti motorových vozidel čísel 8701 až 8705
    HS 8711 – Motocykly a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky
    HS 4011 – Nové pneumatiky z kaučuku
  • Kovozpracovatelský průmysl
    HS 7217 – Dráty ze železa nebo nelegované oceli
    HS 7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků
    HS 7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli
    HS 7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily ze železa nebo oceli
    HS 7308 – Konstrukce jn. a části a součásti pro použití v konstrukcích, ze železa, oceli
    HS 7326 – Ostatní výrobky ze železa, oceli
    HS 8302 – Úchytky, kování ap. výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím apod.
  • Stavební průmysl
    HS 3917 – Trubky, potrubí a hadice a jejich příslušenství z plastů
    HS 3918 – Podlahové krytiny, obklady stěn nebo stropů z plastů
    HS 3919 – Samolepící desky, listy, fólie, filmy, pruhy a pásky a jiné ploché tvary z plastů, též v rolích
    HS 3920 – Ostatní desky, listy, fólie aj. z plastů, nelehčené a nevyztužené ap. ani jinak nekomb.
    HS 6907 – Keramické dlaždice a obkládačky, obkládačky pro krby nebo stěny; mozaikové ap. výrobky
    HS 6910 – Keramické výlevky, koupací vany, umyvadla, bidety ap. zařízení
    HS 8205 – Ruční nástroje a nářadí, jinde neuvedené; pájecí lampy; svěráky ap. nářadí
    HS 8419 – Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty
    HS 8464 – Obráběcí stroje pro opracování kamene, keramiky, ap. nerostných materiálů, stroje pro opracování skla za studena
    HS 8544 – Izolované dráty, kabely aj. izolované elektrické vodiče
    HS 9405 – Svítidla a osvětlovací zařízení, včetně reflektorů a světlometů
    HS 9406 – Montované stavby
  • Zemědělský a potravinářský průmysl
    HS 1210 – Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin
    HS 2203 – Pivo ze sladu
    HS 0207 – Maso a jedlé droby z drůběže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené
    HS 0708 – Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené
    HS 0710 – Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená
    HS 0801 – Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel
  • Energetický průmysl    
    HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)
    HS 8504 – Elektrické transformátory, statické měniče (například usměrňovače) a induktory
    HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory
  • Železniční a kolejová doprava
    HS 4406 – Pražce dřevěné železniční
    HS 7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli
    HS 8602 – Ostatní lokomotivy a malé posunovací lokomotivy
    HS 8603 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem
    HS 8604 – Vozidla pro údržbu železničních, tramvajových tratí, traťovou službu, s vlastním pohonem
    HS 8606 – Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu
    HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel
    HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení
  • Zdravotní a farmaceutický průmysl    
    HS 9018 – Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje a nástroje a přístroje pro vyšetření zraku
    HS 9021 – Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Společnost Norges Varemesse je z pozice majitele výstavního areálu v Lillestrømu, vzdáleného cca 25 km od Oslo, de facto monopolním realizátorem veletržních a výstavních akcí komerčního charakteru v metropolitní oblasti. V areálu je celková krytá výstavní plocha 39 000 m2, obklopená volnou výstavní plochou o rozloze 30 000 m2.

Na tomto výstavišti se firmy z ČR v minulosti účastnily veletrhů Industrial Trade Fair, Nor-Shipping (námořní doprava a spedice), Agroteknikk či veletrhu cestovního ruchu.

Program výstaviště v Lillestrømu a veletrhů na další období je k dispozici na adrese http://www.norgesvaremesse.no/en/ včetně pokynů pro vystavovatele v anglickém jazyce. Většina akcí s mezinárodním přesahem se koná ve dvouletých intervalech.

Další propagační a kontraktační výstavy bývají pořádány při různých mezinárodních obchodních a společenských akcích v Bergenu, Trondheimu (Nor-Fishing a Aqua Nor) a Stavangeru (ONS – Offshore Northern Seas).

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem