Norsko: Vztahy země s EU

Norsko je bez nadsázky nejbližším partnerem EU. Norští i unijní představitelé s oblibou hovoří o Norsku jako o zemi, která, ač není součástí EU, představuje téměř její integrální součást (společné působení v EHP – viz 2.4, zapojení v schengenské spolupráci aj.).

Norské členství v EU není aktuální, občané se v minulosti dvakrát vyslovili proti členství Norska v EU (53,6 % hlasů proti v referendu v roce 1972 a 52,3 % hlasů proti v roce 1994). V posledních letech se počet odpůrců vstupu země do EU ustálil okolo 70 %. Současná vládní koalice tento většinový názor respektuje, snaží se však vůči EU vystupovat aktivněji a zasahovat podle možností již do fáze přípravy rozhodnutí Norsko ovlivňujících. Zdůrazňuje potřebu prosazování norských zájmů v EU a další prohloubení spolupráce s EU v rámci EHP a v oblasti zahraniční politiky. Naopak od r. 2012, došlo k výraznému nárůstu podpory norské společnosti pro dohodu o EHP. V r. 2012 dohodě vyjadřovalo podporu 46% norských občanů a proti by bylo 34%. V r. 2019 to již bylo 60% pro a 25% proti dohodě. Nejsilnější podpora dohody o EHP je patrná u voličů vládní Høyre, zatímco nejslabší u voličů Rudých. Rostoucí podpora dohodě o EHP je často vysvětlována obavami veřejnosti z Brexitu a rovněž pochopením, že by s EU bylo těžké vyjednat lepší podmínky vstupu na vnitřní trh, než nabízí současná dohoda o EHP. Hlasitým kritikem dohody o EHP v norském prostředí zůstávají i nadále odborové organizace, zejména Federace obchodních odborových svazů, které poukazují na negativní projevy spojené s prováděním dohod, jako např. sociální dumping či zvyšující se pracovní kriminalita.

Aktuální priority norské vlády ve vztahu k EU jsou shrnuty v pracovním programu pro spolupráci Norska s EU na r. 2020. Pracovní program obsahově vychází z vládou schválené čtyřleté strategie pro spolupráci Norska s EU během let 2018-21. Letos se norská vláda hodlá zaměřit na na projekci svých priorit v rámci projednávání legislativy související s naplňováním tzv. Zelené dohody a fungováním vnitřního trhu (zejména pak trhu práce), koordinaci s EU při sjednávání dohody o budoucích vztazích s Velkou Británií a v neposlední řadě také na posilování hlasu severských zemí v EU a s tím související obhajobou fungování právního státu v EU a multilateralismu ve světě.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegace EU v Norsku
Klingenberggaten 7A, 5. poschodí, Postboks 1643 Vika, 0119 Oslo
tel. (+47) 2283 3583
fax (+47) 2109 3626
e-mail: delegation-norway@eeas.europa.eu

vedoucí delegace: Thierry Béchet

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Přidružení Norska k EU prostřednictvím Dohody o EHP a několika dalších smluv je klíčovým prvkem norské ekonomiky a obchodní politiky. Země má garantovaný přístup na evropský trh, na opačné straně si vláda vyhrazuje právo chránit norské zájmy, přičemž některé z problematických směrnic (audiovizuální směrnice, bezpečnost off-shore těžby, tzv. třetí poštovní směrnice či tzv. čtvrtý železniční balíček) odmítala přijmout. V případech konfliktu národních zájmů Norsko usiluje o národní výjimky či zvláštní zacházení.

Těžiště obchodní spolupráce představuje energetika, která povyšuje partnerství EU a Norska na strategickou úroveň. Vědomo si své ekonomické síly a pozice vitálního dodavatele energetických surovin, Norsko přistupuje k Unii jako zcela rovný partner. Cílem vlády, který má podporu Evropské komise, je přispívat velkou měrou ke snižování emisí v Evropě navyšováním objemu dodávek norského zemního plynu coby alternativy vůči uhlí do zemí EU. Největšími evropskými odběrateli zemního plynu jsou Německo, Velká Británie, Holandsko a Francie.

V rámci naplňování závazku postupné liberalizace vzájemného obchodu se zemědělskými produkty vyplývající ze Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP) se EU společně s Norskem v červenci 2018 dohodly na prohloubení vzájemné obchodní výměny s vybranými typy zemědělských produktů. Dohoda o dodatečných obchodních preferencích formálně vstoupila v platnost k 1. říjnu 2018 a od tohoto dne Norsko zaručuje bezcelní přístup pro produkty ze zemí EU v 36 nových tarifních položkách, včetně živých koňů, některých živočišných produktů a krmiv, zeleniny, ovoce, ořechů, některých typů cukrů, ovocných džusů a fermentovaných nápojů. Norsko zároveň rozšířilo nulové dovozní kvóty pro hovězí maso, drůbež, sýr a tvaroh, kukuřici, saláty či párky a některé typy salámů. Naopak do zemí EU může Norsko nově bezcelně vyvážet např. husí játra, quinou, třešně, některé typy hub, ostružiny, javorový cukr či fazole.

Jedním z citlivých témat norsko-unijní relace je lov sněžných krabů v okolí Špicberských ostrovů. Navzdory norské opozici vydala EU v r. 2019 jedenáct nových licencí k lovu. Norsko dlouhodobě zastává pozici, že pouze jeho rybáři mají právo lovit kraby v chráněné zóně kolem souostroví a tato pozice byla minulý rok potvrzena i norským Nejvyšším soudem. Naopak z pohledu EU Norsko vykládá příliš široce tzv. Špicberskou dohodu a diskriminuje tak zahraniční rybáře. Podle norských úřadů unijní licence neopravňují rybáře ČS EU lovit sněžné kraby ve sporné oblasti. Výlov je možný pouze na základě povolení norských úřadů. V případě, že by v oblasti bylo objeveno plavidlo lovící kraby bez norského povolení, s velkou pravděpodobností bude Norskem zadrženo a pokutováno.

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Norsko dlouhodobě přispívá do Finančního mechanismu EHP (tzv. Fondy EHP) a separátního Norského finančního mechanismu (tzv. Norské fondy), které se využívají ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce a kontaktů s patnácti členskými státy EU ve střední, východní a jižní Evropě. Příjemcem těchto fondů je od roku 2004 i ČR.

Současný rozpočtový rámec Fondů EHP a Norských fondů pokrývá léta 2014-2021 s doběhem financování schválených projektů do roku 2024. Norsko během tohoto období do fondů každoročně přispěje 3,3 mld. NOK. Prioritními cílovými oblastmi jsou mj. inovace, výzkum a vzdělávaní, energetická bezpečnost, změny klimatu, sociální inkluze a projekty posilující bilaterální vztahy Norska s přijímacími zeměmi.

V případě ČR je hlavním koordinátorem Fondů EHP a Norska Ministerstvo financí, které spravuje většinu programů ve spolupráci s příslušnými resorty a institucemi. V r. 2019 proběhlo vyhlašování prvních výzev, vč. avíza o možnosti žádat o graty z tzv. Fondu bilaterální spolupráce. ČR na období 2014-21 obdržela částku odpovídající zhruba 5 mld. Kč na projekty zaměřené především na vědu a výzkum, ochcranu životního prostředí, kulturní dědictví, veřejné zdraví a spolupráci v justici. V prvním čtvrtletí r. 2020 byly ukončeny výzvy v programech Kultura, Výzkum a Vzdělávání. Ve zbytku roku 2020 se očekává vyhlášení 3. otevřené výzvy Fondu bilaterální spolupráce a dalších výzev v programech Lidská práva, Řádná správa, Spravedlnost, Zdraví, Vnitřní věci a Životní prostředí. 

 

 

 

 

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem