Norsko: Zahraniční obchod a investice

Norsko je malou, otevřenou ekonomikou a jako pro většinu takovýchto zemí je jeho prosperita do značné míry závislá na mezinárodním obchodu. Od r. 1978, s výjimkou let 1986-88, vykazovalo Norsko pozitivní obchodní bilanci. Velký podíl na tomto stavu měl a stále má vývoz ropy a zemního plynu. Přebytky zahraničního obchodu dosáhly svého vrcholu kolem r. 2008. Následně, zejména v důsledku klesajících cen ropy, došlo ke snížení rozdílu mezi hodnotami dovozu a vývozu. V oblasti služeb norskému vývozu dominovala dlouhou dobu lodní přeprava. V posledních několik letech se však do popředí dostávající zejména finanční služby. Hlavními obchodními partnery Norska jsou geograficky nejbliže situované země a země EU.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

20162017 20182019

Vývoz

1 160 335

967 502

863 624

997 363

903 909

z toho ropa a zemní plyn

448 712

352 199463 269541 900424 121

Dovoz

985 361849 475

684 335

710 335

755 793

Saldo

174 974

118 027179 289287 028148 316

Údaje v mil. NOK

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Pro Norsko představuje EU primární trh, kam směřují více než čtyři pětiny norského exportu a odkud pochází téměř dvě třetiny dovozu. Význam unijního trhu z hlediska objemu obchodní výměny pro Norsko stále roste. S ohledem na velké množství vyvezeného zemního plynu a dalších produktů petrolejářského průmyslu si Norsko ve vztahu k EU udržuje výrazně pozitivní obchodní bilanci. V obchodní výměně se zeměmi EU má čelné postavení Švédsko, Německo, Dánsko, Velká Británie a Nizozemí. Druhý největší trh představuje Asie (pětina veškerého dovozu a necelá třináctina vývozu), zejména Čína, Jižní Korea a Japonsko. Během roku 2019 výrazně vzrostl dovoz Norska z afrických zemí (až o 30% meziročně). Největšími obchodními partnery Norska z hlediska celkového obratu byly v r. 2019 Švědsko, Německo, Čína a USA, se kterými Norsko realizovalo téměř polovinu veškeré obchodní výměny.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Základ zahraničního obchodu Norska dlouhodobě tvoří vývoz ropy a zemního plynu, jež se na celkovém vývozu v uplynulých letech podílel více než z poloviny. Menší poptávka po ropě a její nižší ceny znamenaly, že v letech 2014-2016 podíl petrolejářských produktů na celkové hodnotě vývozu poklesl až na třetinu. V roce 2017 se však nosná role ropy a plynu v norském exportu opět zvýraznila a v r. 2018 již podíl těchto komodit na veškerém norském exportu činil téměř 60% (tržby za exportovaný zemní plyn a ropu 542 mld. NOK). Během r. 2019 podíl norské petrolejářské produkce na celkovém vývozu klesl lehce pod 50%. K poklesu došlo zejména s ohledem na nižší prodej zemního plynu zahraničním odběratelům. Další exportní komodity jsou založeny na tradičních norských odvětvích: jsou to ryby a mořské plody (11, 5% vývozu), hliník, potraviny a průmyslová hnojiva.

Mezi největší položky dovozu patří osobní automobily a dopravní prostředky pro hromadnou přepravu zboží a osob, vč. přívěsů (11, 3%), stroje, zařízení a další strojírenské výrobky (11, 7%) a výpočetní technika (9, 0%).

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Norsko využívá členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO), které uzavírá smlouvy o volném obchodu a dohody o spolupráci s dalšími státy a mezinárodními organizacemi.

Pro zahraniční obchod Norska je zásadní Dohoda o EHP, která vstoupila v platnost v roce 1994. Tato dohoda upravuje vztahy mezi státy ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) na jedné straně a státy EU na straně druhé. Dohoda umožňuje Norsku volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob v teritoriu všech zemí Dohody. Vedle toho Norsko prostřednictvím Dohody o EHP spolupracuje v oblastech tzv. sociální dimenze, tj. výzkumu a rozvoje, vzdělávání, životního prostředí, spotřebitelské politiky, statistiky a pracovních podmínek. Skrze Dohodu o EHP přejímá Norsko většinu vnitrotržní legislativy EU s výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie. Ke konci r. 2019 mělo Norsko sjednáno 29 dohod o volném obchodu s celkem 41 zeměmi, z nichž 27 bylo dohodnuto ve formátu ESVO. Čistě bilaterální dohody o volném obchodu má Norsko sjednání s Faerskými ostrovy a Grónskem. Jednání dále probíhají s Indií, Vietnamem, Indonésií a Malajsií. Jednání s Ruskem/Kazachstánem/Běloruskem, Alžírskem a Thajskem jsou pozastavena. Na bilaterální bázi pak Norsko jedná o FTA s Čínou.

V létě 2019 byla dokončena jednání o FTA mezi zeměmi ESVO a zeměmi Mercosur. Pro Norsko a další země ESVO jde o prozatím obsahově nejkomplexnější obchodní dohodu sjednanou s jiným regionálním uskupením. Dohoda pokrývá tradiční oblasti, jako jsou obchod se zbožím, službami, investice, ochrana duševního vlastnictví, veřejné zakázky, pravidla hospodářské soutěže, instrumenty pro řešení sporů, ale i zcela nové prvky, jako např. závazky pro udržitelný rybolov a zemědělství či boj proti nelegální těžbě dřeva. Dohoda vstoupí v platnost po ukončení národních ratifikačních procedur.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2015

2016

201720182019

Přímé investice v zahraničí

1 612 999

1 661 259

1 978 369

2 006 228

údaje za r. 2019 zatím nebyly SSB zveřejněny

Přímé zahraniční investice v Norsku

1 319 773

1 293 884

1 680 964

1 558 702

údaje za r. 2019 zatím nebyly SSB zveřejněny

Údaje v mil. NOK

Vzhledem k velkým domácím zkušenostem směřuje valná část norských investic do zahraničí za účelem průzkumu, těžby a zpracování ropy a zemního plynu. Rovněž zahraniční investice v Norsku nacházejí nejčastější cíl v petrochemickém průmyslu. Teritoriálně se převážná část (70-80 %) investic realizuje do/ze zemí OECD v čele s USA, Velkou Británií, Nizozemím, Německem, Švédskem, Dánskem a Japonskem.

Údaje v tabulce nepokrývají investice v zahraničí, které provádí Vládní penzijní fond Global, tzv. ropný fond, zřízený v roce 1990 jako pojistka pro horší časy. Od r. 1996 do fondu proudí všechny tržby státu za prodej norské ropy a zemního plynu. Nyní představuje největší suverénní investiční fond na světě a je nejvýznamnějším globálním držitelem akcií evropských firem. První zisk fond generoval již v roce 1996. O jeho další dynamice svědčí, že hranici jmění 1 000 mld. NOK překonal v roce 2004, hranici 2 000 mld. NOK v roce 2007, hranici 3 000 mld. NOK v roce 2010 a v roce 2013 prolomil hned dvě hranice, a to jak 4 000, tak 5 000 mld. NOK. Následujícího roku fond přesáhl hodnotu 6 000 mld. NOK a v roce 2015 překročil 7 000 mld. NOK. Ke konci r. 2018 došlo (poprvé od r. 2002) k poklesu celkové tržní hodnoty tzv. ropného fondu. Jeho hodnota se ve srovnání s r. 2017 propadla o 6,1%, což v nominální hodnotě znamenalo ztrátu ve výši 233 mld. NOK. Jednalo se o historicky nevětší pokles hodnoty fondu od jeho založení. Během prvních tří měsíců r. 2019 se ztrátu podařilo zvrátit a na počátku dubna se hodnota fondu opět pohybovala lehce pod rekordními 9 biliony NOK, resp. o 700 mld. NOK výše než na konci r. 2018. Na konci r. 2019 činila hodnota fondu více než 10 000 mld. NOK a odpovídala tak zhruba sedminásobku výdajů státního rozpočtu v daném roce. Během posledních 10 let fond vykazoval průměrný zisk 8,3% ročně. V samotném roce 2019 pak roční výnos činil rekordních 19,9%.  V dlouhodobém horizontu očekávají analytici NBIM roční zisky fondu ve výši min. 3%. Strategií fondu je rozložení investic do akcií (66 %), do dluhopisů a obligací (31 %) a do nemovitostí (3 %). Geografické rozložení investic fondu ke konci roku 2019 je 43 % v Severní Americe, 34 % v Evropě a 19 % v Asii v Austrálii. Fond investuje v 74 zemích světa: největší podíly jmění fondu jsou v USA, Japonsku, Velké Británii, Německu a Francii. Fond má podíl v 9 202 společnostech, drží 4 608 titulů státních dluhopisů a obligací a vlastní 737 nemovitostí. Největší jednotlivé účasti má fond ve firmách Apple, Microsoft, Alphabet, Nestlé, Amazon a Roche Holding.
Investiční expozice fondu v ČR dosahuje zhruba 1 mld. NOK. Fond je držitelem akcí společností Kofola, Komerční banka a Moneta Money Bank (v hodnotě cca 555 mil. NOK) a vládních dluhopisů v hodnotě 453 mil. NOK.

Do budoucna by se měla zvyšovat expozice fondu zejména mimo severoatlantický region. S cílem odpoutat co nejvíce hodnotu fondu od ceny ropy navrhla norská vláda na počátku března 2019 ukončení investic fondu do akcií energetických společností zabývajících se průzkumem a produkcí ropy. Vláda dále navrhla snížit investice fondu do státních dluhopisů a obligací vedených v měnách rozvíjejících se ekonomik a naopak navýšit kapitálovou expozici fondu vůči společnostem zabývajícím se produkcí energie z obnovitelných zdrojů. Vedle fondu Global, který smí investovat výlučně v zahraničí, existuje v jeho stínu ještě Vládní penzijní fond Norsko: investuje naopak pouze do norských dluhopisů a obligací a do norských firem, resp. do skandinávských společností působících na norském trhu. Jmění fondu, založeného v roce 1967, v polovině r. 2019 činilo 254,  mld. NOK a za posledních 10 let dosahovalo ročního zhodnocení průměrně 9%.

Od 1. 1. 2019 byl v Norsku zaveden mechanismus screeningu zahraničních investic. Vztahuje se jak na investice ze zemí EU, tak z ostatních zemí světa. Z mechanismu není vyloučen žádný sektor, avšak dohled úřadů se zaměřuje především na investice do společností, které zpracovávají utajované informace, mají přístup k důležitým informačním systémům, ke kritické infrastruktuře a jsou zapojeny do aktivit významných pro národní bezpečnost. V případě, že investice je vyhodnocena jako riziková, mají úřady možnost jí zastavit.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Pro vstup zahraničního kapitálu do Norska platí liberální a rovnocenné podmínky běžné v zemích EU, existují nicméně sektory (ropný průmysl, plynárenství, elektrárny), které jsou politicky citlivé a v nichž s odkazem na národní zájmy a uchování suverenity je možná jen minoritní účast zahraničního kapitálu; norský subjekt (obvykle státní či polostátní konsorcium) musí držet alespoň 51% podíl.

V Norsku v současné době působí přes cca 6 400 společností se zahraniční účastí. V rámci Dohody o EHP má Norsko harmonizované podmínky pro fungování kapitálového trhu. Určitá omezení se týkají pouze strategického přístupu k nerostným surovinám a na trh cenných papírů. Zahraničním investorům Norsko nenabízí žádné speciální daňové zvýhodnění, avšak v některých odlehlejších a málo obydlených oblastech mohou být investice podpořeny nižšími odvody na sociální zabezpečení či jinými doplňkovými výhodami. Vláda prostřednictvím vybraných státních agentur (např. Investinor, Innovasjon Norge, Enova, Norwegian Venture Capital Association) finančně podporuje společnosti v ranné fázi rozvoje zaměřující své podnikatelské aktivity na sektory s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou např. ICT, biotechnologie, akvakultura či petrolejářský průmysl. 

 

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem