Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci



Odpovědnost územních samosprávných celků

Územní samosprávné celky v samostatné působnosti, tedy obce a kraje, odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy:

  • a) nezákonným rozhodnutím, nebo
  • b) nesprávným úředním postupem.

Nezákonné rozhodnutí

Bylo-li územním samosprávným celkem v jeho samostatné působnosti (v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení) vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla, obdobně a za obdobných podmínek jako u škody, za kterou odpovídá stát. Právo na náhradu škody má i v tomto případě osoba, se kterou nebylo v řízení jednáno jako s účastníkem, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

Bylo-li nezákonné rozhodnutí územním celkem v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda.

Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím je poškozený oprávněn uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro jeho nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vždy vázán.

Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobený nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

Takovými prostředky se rozumí zejména řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem.

Nesprávný úřední postup

Územní samosprávné celky v samostatné působnosti odpovídají stejně jako stát za škodu způsobenou úředními osobami nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Právo na náhradu škody má vždy ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Regresní úhrada

Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, při jehož vydání se řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na státu, je-li příslušným orgánem orgán státu.

Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu, poskytl-li zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nebo zaplatil-li regresní úhradu, může požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.

I zde se pak uplatní principy a limity regresní úhrady, zmíněné v bodě regresní úhrady, který se vztahuje k odpovědnosti státu. Zejména tedy, že i územní celek může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti jednotlivých odpovědných osob na způsobení vzniklé škody atd.

Způsob a rozsah náhrady škody

Náhrada materiální újmy vyvolané smrtí poškozeného a náklady léčení

Právo na náhradu nákladů na výživu mají pozůstalí po poškozeném, který zemřel v důsledku výkonu státní moci nebo výkonu pravomocí územních celků v samostatné působnosti. Ti, kdo vynaložili náklady spojené s jeho léčením a náklady pohřbu, mají právo na náhradu těchto nákladů.

Náhrada ušlého zisku

Kromě náhrady škody, může poškozený uplatňovat i náhradu ušlého zisku, která se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč (paušální náhrada).

Náklady řízení

Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu

Přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu se poskytuje bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě a není-li takováto lhůta stanovena, tak ve lhůtě přiměřené, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

  • a) celkové délce řízení,
  • b) složitosti řízení,
  • c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,
  • d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a
  • e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem