MZV: Souhrnná teritoriální informace

Pákistán je rozvíjející se tržní ekonomika na indickém subkontinentu. Dnes pátý nejlidnatější stát světa vznikl rozdělením Britské Indie v roce 1947 na jejích převážně muslimských územích je dnes 2. nejlidnatější muslimskou zemí po Indonésii. Podle ústavy jde o federativní parlamentní republiku, v níž je islám státním náboženstvím. Silný politický vliv uplatňuje armáda. Role armády v zemi významně přesahuje oblast obrany do hospodářství a politiky. Hlavou státu je prezident, hlavou výkonné moci předseda vlády, jímž je od voleb z únoru 2024 Šahbáz Šaríf (Shehbaz Sharif), předseda strany Pakistan Muslim League-Nawaz (PML-N). Silný hlas má opoziční strana Pakistan Tehreek-e-Insaf (PTI) bývalého premiéra Imrana Chána, který nyní sedí ve vězení. Relativně časté jsou protesty PTI, které většinou ochromí chod velkých měst (Islámábád, Lahore).

Makroekonomická situace se v zemi po problémech v roce 2022 a 2023 stabilizovala. Podařilo se zkrotit inflaci, která v roce 2023 dosáhla rekordní úrovně 45 %, na současných 6 %. Vláda se pokusila problémy řešit úspornými opatřeními, která zahrnovala omezení dovozu luxusních a zbytných položek, zvýšení cen paliv a elektřiny, zvýšení daní a významné rozpočtové škrty. Současná vláda má snahu zavádět větší reformy, ty však většinou zůstávají na papíře. Pákistánská ekonomika je silně závislá na remitencích ze zahraničí, které domů zasílá velká diaspora pákistánských pracovníků v zahraničí, a na mezinárodních půjčkách. V září 2024 obdržela již 23. půjčku od IMF (7 mld USD). Hospodářský růst a potenciál země byl a je významně omezen nestabilní bezpečnostní situaci při hranicích s Indií a Afghánistánem. Bezpečnostní situace nadále zůstává křehká.

Aktuálně se vláda zaměřuje na rozvoj domácího průmyslu a lákání zahraničních investorů. Podporuje infrastrukturní a stavební projekty, diverzifikaci v produkci energie, jak přes obnovitelné zdroje (hydroelektrárny, solár). tak rozvojem domácích kapacit na zplyňování uhlí. Vývoz země převážně tvoří textilie, neupravené tkaniny, bavlna, ale také chirurgické nástroje. Poslední dobou také významně roste vývoz sportovních potřeb. Pákistán je začleněn do EU programu pro rozvojové země GSP+, který umožňuje přístup na evropský trh prakticky bez cel. Mezi hlavní položky českého vývozu patří dřevo, železo, ocel, reaktory, kotle a další mechanické přístroje. České firmy mají příležitosti v sektorech jako je energetika, zdravotnictví,  těžřaství nebo chemický a farmaceutický průmysl. Podnikateslké prostředí je často nečitelné, byrokratická a regulatorní zátěž extrémní. Kvalitní místní partner se znalostí prostředí je nutností. Podnikatelská kultura vyžaduje osobní vztahy a důvěru, s důrazem na hierarchii a respekt k autoritám. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Pákistán (384.25 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• Pákistánská islámská republika
• Islámí džumhúríja Pákistán (urdsky)
• Islamic Republic of Pakistan (anglicky)

Systém vládnutí

Pákistán je federativní parlamentní republika. Nejvyšší zastupitelský sbor je dvoukomorový parlament, formální hlava státu prezident a nejvyšší představitel výkonné moci premiér. Premiér Šahbáz Šaríf (Shehbaz Sharif) vede vládní stranu PML-N, která je v koalici s PPP a dalšími menšími stranami po volbách v únoru 2024. Silný vliv mají ozbrojené síly, významnou úlohu hraje velitel armády, aktuálně generál Ásim Munír (Asim Munir). Země se skládá ze čtyř provincií (Balúčistán, Paňdžáb, Sindh, Chajbar Pachtúnchvá) a jednoho federálního území (Islámábád) a spravuje dvě autonomní oblasti, Gilgit-Baltistán a Ázád Džammú a Kašmír, jehož území je předmětem sporu s Indií. Vedle armády se v politickém rozhodování uplatňuje i soudní moc, do které byly po soudní reformě nejvyšších soudů postupně dosazeni soudci nakloněni vládní PML-N.

Volby a strany

Zákonodárná moc je dvoukomorová a skládá se z Národního shromáždění s 342 členy a Senátu, který má 104 členů. Soudní moc zahrnuje Nejvyšší soud a Federální islámský soud (šaría). Volby do dolní komory parlamentu se konají každých pět let; 272 ze 342 poslanců je voleno přímo, prostou většinou, zbylých 70 míst je vyhrazeno pro ženy a nemuslimy. Senátní volby jsou nepřímé, jednou za tři roky se volí polovina ze 100 senátorů. Prezident je volen na pět let. Funkční období současné vlády je do roku 2029. Největší politické strany jsou vládní Pakistan Muslim League Nawaz (PML-N) a Pakistan People’s Party (PPP). Od únoru 2024 čelí opoziční Pakistan Tehreek-e-Insaf (PTI) značným problémům. Její předseda Imran Chán je v současné době ve vězení za podezření z korupce.

Politické tendence a odhadovaný výhled

Politická stabilita v Pákistánu bývá často nevyvážená; vlády zřídkakdy dokončí celé funkční období.. PML-N a PPP již dříve vytvořily koaliční vládu, ale ta se stala nepopulární kvůli tvrdým reformám dle doporučení IMF. Opozici vede PTI pod vedením Imrána Chána, který je od srpna 2023 uvězněn. Přestože PTI získala ve volbách nejvíce křesel, Chán nemohl vytvořit parlamentní většinu kvůli nedostatku spojenců. Jeho antimilitaristická rétorika znamená, že armáda bude i nadále omezovat jeho politické aspirace.  Politické prostředí zůstává roztříštěné, i když vládnoucí koalice má většinu v Národním shromáždění. Koalice se snaží získat legitimitu a důvěryhodnost, ale je křehká a rozdělená. Těžká hospodářská situace způsobí občasné politické otřesy a masové protesty, které vždy ochromí velká města (Islámábád, Lahore). Dodržování podmínek půjček od IMF je politicky náročné. Politickou stabilitu nadále podkopávají rostoucí bezpečnostní výzvy od islamistických skupin a separatistických hnutí v Balúčistánu, roste také počet útoků v Khyber Pashtunkwa. 

1.2. Zahraniční politika země

Pákistán se nachází mezi Blízkým východem, střední Asií a asijsko-pacifickým regionem, obklopený Čínou a Indií. Zahraniční politika se zaměřuje na spolupráci s Čínou, Ruskem, arabskými zeměmi v Perském zálivu a muslimskými státy v rámci OIC. Hlavní témata zahrnují spor o Kašmír s Indií, bezpečnost a stabilitu Afghánistánu, ekonomickou životaschopnost ve vztahu k mezinárodním finančním organizacím a řešení dopadů klimatických změn.

Čína

Pákistán udržuje silné vztahy s Čínou, která zůstane jeho hlavním hospodářským a strategickým partnerem. Čínské projekty a investice jsou v zemi přítomné téměř v každém sektoru i provincii. Čínské půjčky tvoří 30 % pákistánského zahraničního dluhu a díky silným vztahům bude Čína i nadále převádět dluhové pohledávky. Pákistán bude pokračovat v boji proti teroristickým skupinám zaměřujícím se na projekty podporované Čínou.

USA

Vztahy mezi Pákistánem a USA jsou dynamické a složité, ovlivněné geopolitickou situací v jižní Asii, zejména konfliktem v Afghánistánu. Po stažení USA z Afghánistánu význam Pákistánu pro USA poklesl. Klíčovým prvkem je spolupráce v boji proti terorismu. Pákistán také byl  výrazným příjemcem programů USAid, jejichž omezení silně dopadne na nejzranitelnější část populace. Odcizení od USA a jejich spojenců přimělo Pákistán posílit vztahy s Ruskem a Běloruskem.

Indie

Vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou od rozdělení Britské Indie v roce 1947 složité. Územní spor o Kašmír vedl k válkám v letech 1947, 1965 a 1999. Současná situace je napjatá, přičemž dlouhodobý spor o Kašmír a obavy z terorismu udržují napětí. Podpora militantních skupin v Kašmíru zvyšuje riziko tajných vojenských operací Indie. Přítomnost jaderného arzenálu na obou stranách situaci komplikuje ještě víc. V dubnu 2025 došlo v kašmíru k teroristickému útoku na civilisty, z čehož Indie obvinila Pákistán. Následně byly oboustranně vyhoštěni diplomati, zrušena všechna víza, přerušen obchod a zavřen jediný pozemní hraniční přechod Wagah border. Situace v květnu 2025 eskalovala do vojenských potyček zejména na hranicích a v Kašmíru. V půlce května bylo uzavřeno příměří, které situaci deeskalovalo. Pomalu se obnovuje obchod (potraviny).

EU

Vztahy mezi Pákistánem a EU jsou charakterizovány silnými obchodními a diplomatickými vazbami, přičemž EU je největší obchodní partner Pákistánu. Spolupráce se řídí Strategickým plánem spolupráce z roku 2019, který zahrnuje obchod, bezpečnost a udržitelný rozvoj. EU poskytuje Pákistánu humanitární pomoc a podporuje projekty v oblasti migrace a mobility. Zapojení do programu GSP+ zajišťuje Pákistánu preferenční přístup na trh EU (nyní do roku 2027). Program je podmíněn plněním mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropská komise zachovala status GSP+ navzdory problémům a výzvám k jeho pozastavení kvůli obavám o lidská práva a neplnění stanovených podmínek. 

Další země v regionu

Vztahy mezi Pákistánem a Afghánistánem jsou v současné době napjaté. Pákistán začal deportoval afghánské uprchlíky bez dokladů, kterých jsou v zemi až 3 miliony. Vztahy mezi Pákistánem a Íránem jsou také komplikované, především kvůli přeshraničním střetům a aktivitám militantních skupin. Pákistán bude udržovat dobré vztahy se Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty prostřednictvím obchodních paktů a fór, jako je Organizace islámské spolupráce. Význam zemí Zálivu v Pákistánu stále stoupá.

1.3. Obyvatelstvo

Pákistán je druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě a se 241 mil. obyvatel je i 5. nejlidnatější zemí vůbec. Hustota obyvatel odpovídá zhruba na 273 obyv. na 1 km2. Počet obyvatel setrvale stoupá; ročně se zvyšuje cca o 1,9 % – do roku 2050 se očekává nárůst populace na 400 mil. Obyvatelé měst tvoří 38 % populace. Největším městem je Karáčí s 25 mil. lidí. V severní polovině žije většina obyvatel v oblouku tvořeném městy Láhaur (14 mil.), Faisalabád (3,7 mil.), Rávalpindí (2,4 mil.), hl. m. Islámábád (1,2 mil.), Multán (2,2 mil.) a Péšavar (2,4 mil.). Počet ekonomicky činných obyvatel je 72,3 mil., tj. 32,2 % z celkového počtu obyvatel. Pákistán má relativně mladou populaci. Pákistánské obyvatelstvo vyznává především islám sunitského směru (80-85 %) a islám šíitského směru (10-15 %). V Pákistánu rovněž žijí křesťanské a hinduistické komunity. 

Očekávaná délka života je u žen 72 let a u mužů 68 let.  Výdaje na zdraví činily 3,4 % HDP, zatímco na vzdělání je vydáno 2,5 % – přístup ke zdravotní péči a vzdělání je stále omezený dle lokalit. Pákistánská společnost je stále rozdělena do jednotlivých tříd, rozdíly v životní úrovni jsou extrémní. Horní skupinu, asi 7 % obyvatelstva, tvoří politici, vlastníci půdy většího rozsahu, podnikatelé a průmyslníci, lékaři specialisté, ale i veteráni z vojenských řad. Většina lidí patřících do této skupiny je vysokoškolsky vzdělaných, často studovali v zahraničí (v UK, USA, Austrálii či Kanadě). Střední skupina je tvořena úředníky, ostatními doktory, menšími podnikateli a učiteli. Do nejnižší skupiny patří obyvatelé žijící na venkově a v chudých oblastech, většina z nich neumí číst a psát, negramotných je v zemi okolo 40 % obyvatelstva.

Právní systém pevně zakotvený v islámském právu. Podle článku 227 ústavy musí být veškeré zákony sladěny s příkazy Koránu a sunny (šaría). Úředním jazykem Pákistánu je urdština, zatímco angličtina plní funkci jazyka soudnictví a státní správy

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Pro fiskální rok končící v červnu 2025 se očekává, že růst pákistánské ekonomiky zůstane slabý a dosáhne pouze 3,2 %. Regionální srovnání ukazuje, že Pákistán zaostává za svými sousedy, jako je Indie a Bangladéš, které vykazují vyšší míry růstu HDP. Pákistánu se podařilo stabilizovat ekonomiku po výrazných problémech v letech 2022 a 2023. Celkový dluh Pákistánu vzrostl na 260 mld. USD, což odpovídá cca 80 % HDP. Fiskální deficit zůstává vysoký;  vláda v září 2024 získala půjčku od IMF ve výši 7 mld USD, Světová banka poskytne Pákistánu 20 mld USD přes 10 let, dalších 20 mld USD hodlá investovat skrze IFC. Země je silně závislá na mezinárodní pomoci. Podařilo se zkrotit vysokou inflaci z předchozích let na současných 6 %.  Kapitálové investice jsou omezené, což je způsobeno nízkou úrovní důvěry investorů, vysokými úrokovými sazbami, komplikovaným podnikatelským prostředím i bezpečnostní situací. V pákistánské ekonomice hraje klíčovou roli zemědělství a textilní průmysl.  Zemědělství přispívá přibližně 20 % k HDP, ale zaměstnává téměř 40 % pracovní síly. Země pěstuje bavlnu, pšenici, rýži, cukrovou třtinu, ovoce a zeleninu. Průmysl představuje asi 25 % HDP, nejvýznamnější je textilní výroba (největší exportní sektor), chemický a farmaceutický průmysl a zpracování potravin. Sektor služeb, včetně bankovnictví, telekomunikací a dopravy, přispívá k 55 % HDP. Pákistán dováží rafinovanou ropu, surovou ropu, vakcíny, krevní produkty, antiséra a elektroniku. Naopak, mezi hlavní exportní komodity patří textilní výrobky, chirurgické nástroje a zemědělské produkty.  Navzdory těmto výzvám zůstává Pákistán klíčovým hráčem v regionálním obchodě, zejména díky svým přírodním zdrojům a strategické poloze. Země se nadále snaží o modernizaci své ekonomiky prostřednictvím investic do infrastruktury a vzdělávání, vláda silně podporuje rozvoj těžebních aktivit a rozvoj energetiky. Pákistán je rozvojovou zemí zapojenou do EU programu GSP+.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální rok v Pákistánu se rozpíná od 1.7. příslušného roku až do 30.6. následujícího roku. Pro FY2024-2025 se očekává růst pákistánské ekonomiky kolem 3,2 %. Pákistán je závislý na remitencích od pákistánské diaspory a mezinárodních půjčkách, ať už od bilaterálních donorů či mezinárodních institucí. V letech 2025/26 bude růst těžit z nižší inflace a úrokových sazeb, jakož i z pokračující podpory ze strany úvěrového balíčku IMF, ačkoli obchodní opatření USA budou mít negativní vliv na vývoz, což zabrání plnému oživení růstu. Pákistán čelí také výzvám v oblasti nezaměstnanosti, která se zvýšila na 10 %, což je důsledek snížené ekonomické aktivity a nedostatku investic.

Rozpočet počítá s nárůstem výdajů, zejména na elektřinu a další dotace, a také s výrazným zvýšením výdajů na obranu. Většina celkových výdajů (52 %) půjde na obsluhu domácího a zahraničního dluhu. Výdaje na rozvoj zůstanou omezené v souvislosti s nízkou úrovní příjmů a náchylností k výdajům na obranu. Veřejný dluh vzrostl na 270 mld. USD, což představuje 80 % HDP, a zahraniční dluh zůstal vysoký na 130 mld. USD. Dluhová služba je významnou zátěží, přičemž Pákistán musí mezi dubnem 2024 a červnem 2027 splatit 85 mld. USD. Pákistán má velmi neefektivní systém vybírání daní, hlavními zdroji jsou nedaňové příjmy, jako jsou zisky centrální banky a poplatky z ropy. V roce 2024 výrazně vzrostly remitence na 30 mld USD. Úrokové sazby jsou stále relativně vysoké (11 %). Kupní síla většiny obyvatelstva zůstává omezená, jakékoliv zvyšování cen energií, daní a či cen základních potravin může mít citelný dopad na zranitelné části populace.

2.3. Bankovní systém

Pákistánská státní banka (State Bank of Pakistan, SBP) jako centrální banka hraje klíčovou roli při regulaci bankovního sektoru a řízení měnové politiky. Rostoucí vládní půjčky a jejich dopad na bankovní expozice vyžadují pečlivé monitorování a řízení ze strany SBP, aby byla zajištěna finanční stabilita. Ačkoli pákistánský bankovní systém prokázal pozoruhodnou odolnost, stále se zvyšující expozice vůči vládě, zejména prostřednictvím pokladničních poukázek a úvěrů vládním agenturám pro subvencování komodit, vyvolává u některých analytiků obavy. Podle zprávy IMF vzrostla v letech 2019 až 2023 expozice bank vůči státu ze 45 % jejich aktiv na přibližně 60 %. Zaměření na vládní dluh omezuje schopnost bank podporovat růst soukromého sektoru. To snižuje dostupnost financování pro inovace a expanzi firem, brzdí ekonomický růst a konkurenceschopnost Pákistánu. Vysoké úrokové sazby a rostoucí potřeba vládního financování dále omezily úvěry pro soukromý sektor. Rostoucí náklady na obsluhu dluhu rovněž omezily prostředky na rozvojové projekty.

Úroková míra je v současnosti 11 %.

Od roku 2023 SBP uměle zadržovala výplaty deviz (většinou repatriace zisků) do zahraničí, tento problém byl nyní odstraněn. Nicméně při nedostatku deviz je to krok, který se může znovu objevit. 

Nejvýznamnějšími bankami jsou Allied Bank, Habib Bank, MCB Bank, National Bank a United Bank; ze zahraničních bank to jsou Standard Chartered Bank, Deutsche Bank A.G. a Citibank N.A.

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Pákistánu je komplexní a zahrnuje různé daně na úrovni federální, provinční a místní. Celkově lze říci, že systém je nepřehledný a občas nestabilní, což komplikuje plnění daňových povinností pro jednotlivce i korporace; systém zůstává složitý a náchylný k politickým vlivům. Zatímco úsilí o rozšíření daňové základny pokračuje, dle mj. i kvůli naléhání ze strany IMF, problémy s neefektivností a daňovým únikem přetrvávají, což přispívá k nejistotě ohledně dlouhodobé stability systému. Časté změny v daňových zákonech a předpisech mohou způsobovat nejistotu a komplikace pro podnikatele. Navzdory těmto výzvám existují některé mechanizmy, jako jsou odpočty a úlevy, které mohou podnikatelům pomoci optimalizovat jejich daňové zatížení.

V roce 2025 zůstávají daňové sazby v Pákistánu diferencované pro rezidentní a nerezidentní společnosti. Rezidentní společnosti jsou zdaněny z celosvětových příjmů, zatímco nerezidentní pouze z příjmů pocházejících z Pákistánu. Daň z příjmu PO činí 44 % pro banky, 29 % pro běžné společnosti a 20 % pro malé společnosti. Pro některé sektory a podniky platí dodatečná „superdaň“ v rozmezí 1 % až 10 %. Zdanění FO v Pákistánu zahrnuje několik druhů daní, včetně daně z příjmu, kapitálových zisků a DPH; DPH je uvalena na zboží a služby s obvyklou sazbou 18 %. Základ pro daň z příjmu fyzických osob je stanoven na základě celkového příjmu po odečtení povolených slev a odpočtů. Podnikatelé mohou rovněž čerpat určité daňové úlevy a odpočty, např. za kapitálové náklady, amortizaci nehmotného majetku a další specifické výdaje. Pro „ženské podniky“ a malé a střední podniky (SME) existují zvláštní daňové sazby a pobídky.

Pákistánská vláda chce pokračovat v reformách daňového systému, aby zvýšila efektivitu výběru daní a rozšířila daňovou základnu. Klíčovým cílem bude snížit daňové úniky a zlepšit transparentnost systému. Očekává se také, že vláda bude pokračovat ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, především s IMF a Světovou bankou, pro něž jsou tyto reformy zcela zásadní pro budoucí půjčky. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2024 pokračují obchodní vztahy mezi Pákistánem a Českou republikou s pozitivním obchodním saldem pro Pákistán. Z ČR bylo v roce 2024 do Pákistánu vyvezeno zboží za 1,02 mld CZK, v opačném směru dosáhl obchod 7,92 mld CZK. Kladné saldo ve výši 6,9 mld CZK svědčí o úspěšném využívání preferenčních obchodních podmínek programu EU GSP+, které poskytují pákistánským exportérům vstup na evropský trh prakticky bez cel.

Při srovnání obchodních vztahů mezi Pákistánem a ČR s ostatními zeměmi EU je patrné, že obchodní saldo s ČR je pro Pákistán výrazně kladné díky silnému zaměření na textilní výrobky. Český export do Pákistánu je převážně orientován na produkty jako odpad a šrot železný a ocelový, textilní stroje, elektrická zařízení, dřevo a chemikálie. Obchodní vztahy s ČR zůstávají zaměřeny na vybrané sektory, které jsou pro Pákistán ekonomicky výhodné. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat, ani na jedné straně se neočekává změna obchodních politik. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V roce 2024 Pákistán nadále těžil ze zařazení do programu EU GSP+, které umožňuje Pákistánu přístup na evropský trh prakticky bez cel. Pákistán do EU, která je jako celek pro zemi nejdůležitějším obchodním partnerem, vyvezl zboží v hodnotě 8 324,1 mil. EUR. Hlavním vývozním artiklem jsou textilní výrobky, ale také chirurgické nástroje.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU i v roce 2024 ukazují na větší závislost Pákistánu na dovozech, s importem ve výši 48 492,01 mil EUR a exportem 21 550,20 mil EUR. Tento nepoměr je způsoben hlavně rostoucími náklady na suroviny, které Pákistán dováží pro podporu svého průmyslu, zatímco exporty čelí konkurenci na globálních trzích mimo EU. Mimo EU jsou největšími obchodními partnery USA, Čína, UAE, Saudská Arábie a Irán. V zemi jsou všudypřítomné čínské investice. V posledních letech dochází k zaměřování se na Rusko a země regionu, a to bilaterálně i prostřednictvím regionálních mezinárodních organizací, např. skrze Organizaci šanghajské spolupráce.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Investiční prostředí v Pákistánu je dlouhodobě nestabilní,  a to jak pro domácí, tak zahraniční investory. Přímé zahraniční investice (PZI) jsou slabým článkem ekonomiky, s průměrem 156,6 milionu USD od roku 1997 do roku 2023.  Od července 2023 do března 2024 dosáhly celkové zahraniční investice 1,264 miliardy USD, což je výrazný nárůst oproti 202,2 milionu USD ve stejném období předchozího roku. Přímé zahraniční investice však klesly o 9,7 % na 1,099 miliardy USD oproti 1,216,9 miliardy USD v loňském roce. V březnu 2024 přímé zahraniční investice vzrostly o 89,4 % na 258 milionů USD.

Hlavními zdroji PZI byly Hongkong, Čína, Velká Británie, USA a Nizozemsko. Energetický sektor přitahuje největší podíl PZI, následovaný průzkumem ropy a zemního plynu a finančním sektorem. Významné investice jsou také v IT a telekomunikacích a chemickém průmyslu. I přes stabilizaci makroekonomické situace zůstává hospodářský růst  a příliv PZI nestálý kvůli zhoršování bezpečnostní situace, vysokým splátkám dluhu a neefektivnímu daňovému systému, což dále oslabuje důvěru zahraničních investorů. Daňová politika neposkytuje dostatečné pobídky a byrokracie je stále velkou překážkou. Pákistán musí diverzifikovat svá investiční partnerství a zlepšit obchodní prostředí. Příležitosti pro české PZI v Pákistánu jsou např. v energetice, zdravotnictví a chemickém průmyslu, jsou však vysoce rizikové. Velvyslanectví ČR doporučuje se v první fázi soustředit na dovoz bez investic. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU a Pákistán jsou důležitými politickými partnery. Delegace Evropské unie v Pákistánu zastupuje EU v celé řadě otázek, včetně rozvojové spolupráce, obchodu, humanitární pomoci, bezpečnosti a boje proti terorismu, energetiky, životního prostředí, zdraví, dopravy, migrace a změny klimatu. Bilaterální vztah je tvořen na základě EU-Pakistan Strategic Engagement Plan z roku 2019.

Systém GSP+ Evropské unie umožňuje Pákistánu prodávat většinu své produkce na evropském trhu bez cel nebo s minimálním celním zatížením, opatření je zaměřené na podporu rozvoje země. Program byl celoplošně prodloužen do roku 2027. Režim GSP+ je podmíněn plněním 27 mezinárodních smluv o lidských právech. Ty jsou zaměřeny i  na zlepšení přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, vymýcení dětské práce a ochranu životního prostředí. Evropská unie pečlivě sleduje dodržování těchto úmluv.

Součástí vztahů mezi Pákistánem a EU je MIP (viz. další kapitola o rozvojové spolupráci).

Smlouvy s ČR

Mezi nejvýznamnější uzavřené dohody v hospodářsko-obchodní oblasti patří:

– dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 2. 5. 2014)

– dohoda o spolupráci v oblasti obranného průmyslu a logistiky (Brno, 6. 10. 2021)

– dohoda o hospodářské spolupráci (Praha, 26. 7. 2023)

Dále probíhá projednávání o vzájemné ochraně a podpoře investic, v souvislosti s návazností na evropskou legislativu.

3.4. Rozvojová spolupráce

V roce 2025 zůstává Pákistán příjemcem rozvojové pomoci, a to především prostřednictvím EU a dalších mezinárodních partnerů. Základním nástrojem rozvojové spolupráce je „EU-Pakistan Multi-annual Indicative Programme (MIP) 2021-2027“, který se zaměřuje na ekologický a udržitelný růst, vysokou zaměstnanost, hospodářskou a sociální soudržnost, vládu práva, lidská práva a digitalizaci. V rámci programu MIP 2021-27 poskytla EU granty ve výši 265 milionů EUR, zaměřené na klíčové oblasti jako inkluzivní růst a správa věcí veřejných. Iniciativa „Building back better through green jobs creation“ podporuje obnovu po povodních v roce 2022 a zahrnuje projekty v obnovitelné energii, zemědělství a podnikání. EU spolupracuje s Pákistánem na migraci, včetně ochrany afghánských uprchlíků, a na rozvoji technického a odborného vzdělávání (TVET). Tyto priority jsou v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje (SDG) a Agendou 2030.

Pákistán byl také výrazným příjemcem pomoci skrze programy USAid. Zastavení těchto programů dopadne odhadem až na 1,7 mil nejzranitelnějších osob.

Česká republika se v Pákistánu angažuje především prostřednictvím malých lokálních projektů (MLP) a humanitární pomoci. V roce 2024 byl realizován projekt s Jinnah Burn Hospital, která se zaměřuje na popáleniny a oběti domácího násilí. ČR také realizuje transformační projekty zaměřené na lidská práva, zejména práva žen. I v roce 2025 mohou české firmy pokračovat ve spolupráci na těchto projektech, a to ve spolupráci s místními realizátory. V případě zájmu se obraťte na Velvyslanectví ČR v Islámábádu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Pákistánský energetický sektor je komplexní a rozvíjející se trh, který čelí významným výzvám, ale má značný potenciál pro růst. Země spoléhá na fosilní paliva (53 % výroby elektřiny), které zároveň musí dovážet. Jednou z priorit vlády je rozšíření možností zplyňování uhlí. Z obnovitelných zdrojů je nejvíce zastoupená vodní energetika (19 %), potenciál je i u solárních a větrných elektráren. Zastaralá infrastruktura výroby a přenosu energie přispívá k neefektivitě a vyšším nákladům, časté jsou také výpadky proudu. České firmy se mohou se mohou podílet na projektech na rozvoj uhelných elektráren, OZE či modernizaci infrastruktury.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Pákistánský sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) zažívá rychlý růst a má významný potenciál pro rozvoj. Celkový export za FY2023-24 dosáhl 3,22 mld USD, za prvních šest měsíců FY2024-2025 vývoz odvětví narost o 28 %. Tento růst je poháněn velkým množstvím kvalifikovaných a cenově dostupných IT profesionálů, rostoucím počtem technologických startupů, rostoucí penetrací internetu a vládní podporou prostřednictvím různých politik. Pracovní síla zahrnuje přibližně 300 000 anglicky mluvících IT odborníků a ročně se vyprodukuje přibližně 25 000 absolventů IT. Cíl vlády je dosáhnout ICT trhu ve výši 20 mld USD. ICT sektor je jedním z hlavních sektorů pro vývoz pracovní síly.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Pákistánský trh nabízí ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu velké příležitosti – zároveň je však těžké na trh proniknout. Země má přes 260 milionů lidí, zdravotní péče je však stále málo dostupná a koncentrovaná zejména do měst. Pákistánské nemocnice potřebují moderní zařízení prakticky ve všech oblastech, tlak je na cenu a poskytování pozáručního servisu. Farmaceutický průmysl je v Pákistánu relativně rozvinutý, nabízí se možnosti jak dodávek hotových léků, tak i aktivních farmaceutických látek. Povinností u léků i výrobků je registrace u Drug Regulatory Authority of Pakistan (DRAP), což samo o sobě představuje často nepřekonatelnou zkoušku.

▶ Těžební a ropné technologie

Pákistánský těžební a ropný sektor nabízí českým společnostem příležitosti zejména v oblasti těžebních technologií a geologických služeb. Země je bohatá na prakticky všechny nerostné suroviny. Tento sektor je však stále nedostatečně rozvinutý a má značný růstový potenciál. Rozvoj těžby a doprovodných služeb je jednou z priorit současné vlády. České firmy mohou přinést inovace v oblasti těžebního vybavení, automatizace a udržitelných postupů. Pákistán usiluje o zvýšení vlastních kapacit v těžbě ropy, zemního plynu a uhlí.

▶ Voda a životní prostředí

Pákistán je jednou ze zemí, na které nejvíce dopadají změny klimatu. Země dlouhodobě a každoročně trpí nedostatkem vody. Vodní hospodářství je klíčové pro zajištění dostatečného množství vody jak pro domácnosti, tak pro průmysl a zemědělství. Snaha je o zabezpečení dodávek vody skrze moderní zavlažovací systémy a zajištění čištění odpadních vod.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Pro úspěšné obchodní jednání v Pákistánu je klíčové pochopení místních kulturních zvyklostí a neformálních pravidel. Pákistánci si cení přátelského a respektujícího přístupu, i když jsou dodržovány určité formality. Klíčem k úspěchu je nalezení spolehlivého a důvěryhodného partnera, který zná místní prostředí a trh a usnadní navigaci kulturními a jazykovými rozdíly. V Pákistánu je důležité budovat pevné vztahy založené na důvěře a respektu, business se často odehrává po přátelských/rodinných liniích.

4.2. Oslovení

Při navazování obchodních kontaktů v Pákistánu je stále nejúčinnější osobní přístup. Kontaktování firem či úřadů přes e-mail nebo telefon bez předchozího osobního kontaktu bývá často neúspěšné. Firmy často nemají webové stránky, státní instituce omezeně využívají pracovní e-maily. Ideální je proto osobní návštěva, například na veletrhu, výstavě nebo konferenci. Osobní doporučení prostřednictvím etablovaných firem, obchodníků nebo prostředníků je velmi účinné. Pomoc může také poskytnout zastupitelský úřad, který prostřednictvím obchodně-ekonomického diplomata může zprostředkovat kontakt a domluvit schůzku.

Obchodní jednání se v Pákistánu obvykle vedou v angličtině. Při jednání v urdštině je důležité rozlišovat mezi tykáním a vykáním, přičemž tykání při prvním setkání není vhodné. Přesná výslovnost jmen je klíčová; jména by se neměla komolit ani přizpůsobovat české výslovnosti. Nejlepším řešením je zjistit si předem správnou výslovnost.

Tradičním pozdravem je podání pravé ruky, ale může být doplněno gestem ruky na hrudi přes srdce s mírným předklonem. Levá ruka se nepodává, protože je považována za nečistou. Při pozdravu má přednost starší osoba, osoba na vyšší pozici nebo žena. Při soukromých návštěvách muži obvykle ženám nepodávají ruku, ale při obchodních jednáních je to běžné. Pákistánci si při pozdravu nedávají polibek na tvář ani se nepoplácávají po ramenech.

Během jednání očekávejte, že vám bude nabídnut čaj, káva nebo lehké občerstvení, a je vhodné nabídku přijmout, i když odmítnutí není považováno za neúctu.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá

Pro sjednání obchodní schůzky v Pákistánu je nejefektivnější osobní přístup. Nejlepší příležitostí je osobní návštěva během veletrhů, výstav nebo konferencí. Doporučení prostřednictvím etablovaných firem, obchodníků či prostředníků výrazně zvyšuje šance na úspěch. Pomoci může také obchodně-ekonomický diplomat na českém zastupitelském úřadu, který zprostředkuje kontakt a domluví schůzku. Často při první schůzi probíhá výměna kontaktů na WhatsApp; komunikace skrz tuto platformu je v dnešní době téměř nezbytná.

Načasování jednání

Obchodní schůzky se konají v kancelářských prostorách nebo špičkových hotelích, obvykle mezi 10:00 a 16:00. Ideální je plánovat schůzky na pozdní dopoledne nebo brzy odpoledne, není vhodné plánovat schůzky na páteční odpoledne/po obědě. Časté jsou pozvání na večeře i domů, je vhodné pozvání přijmout. Dochvilnost je důležitá, i když časové rozvrhy bývají flexibilní. Pákistánci oceňují trpělivost a uvolněné tempo jednání, proto očekávejte možné přerušení a delší diskuse. Při zahájení jednání je běžné vyměnit vizitky. Předávání a přijímání vizitek by mělo probíhat pravou rukou nebo oběma rukama jako projev úcty. Po převzetí vizitky byste se měli věnovat jejímu obsahu, poté ji lze uložit do kapsy nebo peněženky.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

České obchodníky může překvapit vysoká úroveň pohostinnosti, důraz na osobní vztahy a časté neformální rozhovory na začátku setkání. Pákistánci často zjišťují informace o vašem ubytování, plánech mimo obchodní jednání a o rodině, což napomáhá budování důvěry. Je vhodné se také optat, zejména rodina je v Pákistánu velmi důležitáNa začátku jednání je nabídnuto občerstvení; odmítnutí těchto nabídek Pákistánci považují za nevhodné. Často, i když o občerstvení nepožádáte, bude vám stejně dáno.

Jací jsou pákistánští obchodníci?

Pákistánští obchodníci jsou důkladně připraveni a výborně komunikují; vyznačují se důkladnou znalostí svých produktů. Jsou zvyklí budovat důvěru, často prostřednictvím neformálních rozhovorů, které mohou zahrnovat osobní a rodinné otázky. Většinou pozvou celý svůj tým a na úvod představí jednoho člena po druhém. Hierarchie je místní kulturou považována za zásadní, takže osoba v čele týmu bude převážně hovořit sama, pakliže nedá slovo ostatním svým členům. Pákistánci oceňují trpělivost a uvolněné tempo během obchodních jednání. Obecně je ceněno dosažení dohody, která je výhodná pro obě strany. Pákistánští obchodníci mají tendenci po podpisu smlouvy neměnit její podmínky. Pro ně je důvěra zásadnější než samotný dokument.

Vyjednávání a kulturní odlišnosti

Kulturní a náboženské rozdíly mohou vyjednávání ztížit. Přímý oční kontakt může být vnímán jako dominance, takže je vhodné mu se vyhnout. V jednání je důležité zachovat klid a kontrolu nad emocemi. Aspekt důvěry je klíčový, a to i přes formální smlouvy. Je důležité také mít na paměti, že komunikace probíhá v kontextu obecného respektu k náboženským citlivostem, jako je zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa.

Nakládání s časem a emocemi

Pákistánci mají uvolněný přístup k času a obchodní jednání mohou být zdlouhavá. V komunikaci je důležité být trpělivý a připravený na dlouhé diskuse. Udržování klidu a neprojevování silných emocí je v jednání ceněno. Emocionálně nabitá nebo konfliktní diskuse vyžadují opatrný přístup a asertivní chování by mohlo být kontraproduktivní. Pákistánci jsou citliví na přímou kritiku, zejména před podřízenými. Naopak jakékoliv ocenění jídla/pohostinnosti/krás země může pomoci otevřít dveře.

Teritoriální rozdíly

V obchodních jednáních nejsou výrazné teritoriální rozdíly, i když pohostinnost a formality mohou být více či méně zdůrazňovány v různých regionech. Některé regiony jsou více konzervativní.

Alkohol na jednáních

Alkohol se při obchodních jednáních nenabízí, a to zejména kvůli islámským náboženským předpisům. Výjimky mohou nastat v soukromém prostředí, nejvíce v oblibě whiskey nebo gin s tonicem. Není vhodné se partnerů při prvním setkání na alkohol ptát, při delším vztahu může být (pokud daný člověk alkohol pije) i vhodným dárkem.

Oblékání na pracovní jednání

Muži by měli nosit dlouhé kalhoty a košili, případně tradiční šalvár kamíz. Ženy by měly nosit dlouhé šaty nebo tuniky se šátkem. Cizinky by měly mít po ruce šátek pro případ návštěvy náboženských objektů, zakrývání vlasů však není povinné.

Ideální jednací tým

Vyjednávací tým by měl být různorodý, s členy různého věku a pohlaví. Začlenění starších členů týmu je výhodné, protože v Pákistánu se velmi cení úcta k věku a hierarchii. je vhodné, aby se setkali stejné úrovně vedení.

Pozvání domů

Je obvyklé, že budete pozváni do domova svého obchodního partnera; často budete pozváni do domu i bez předchozího seznámení. Je vhodné pozvání přijmout. Během návštěvy je vhodné darovat malé dárky jako květiny, ovoce nebo čokoládu. Dárky by měly být předávány oběma rukama. Při obdarování místních hostitelů dárkem z České republiky je vhodné zvolit takový, který odráží naši kulturu nebo je spojen s oblastí, ve které vaše firma působí. Respektování místních zvyků a pravidel je klíčové. Při návštěvě domácnosti je nejlepší být dochvilný, i když pozdní příchod může být v závislosti na kontextu události přijatelný. Očekávajte, že večeře se může protáhnout do nočních hodin. Vyhněte se diskusi o politice a náboženství, pokud ji neiniciuje hostitel.

4.4. Komunikace

Strategie a taktiky vyjednávání

Pákistánci dávají přednost kooperativní strategii vyjednávání. Jsou připraveni ke kompromisu, nevyužívají převahy a síly a jsou ochotni k ústupkům, které neberou jako projev slabosti, naopak jako projev dobré vůle. Jejich hlavní taktikou vyjednávání je nasazení vysoké ceny s cílem pomalu ustupovat. Rádi vyjednávají a obchodování je pro ně jistá citová záležitost. Rádi vidí partnera odcházet ve víře, že se jim podařilo uzavřít výhodný obchod, i když pro samotného pákistánského obchodníka byl obchod mnohem výhodnější. Součástí jednání nebývají ovšem projevy zlostí, rozčilování se, nátlak či nastavení časových limitů. Podle jejich názoru zloba do jednání nepatří. Celkové selhání ale nenechávají bez povšimnutí, reference hrají v Pákistánu velkou roli, a pokud postižená firma vypustí do oběhu referenci negativní, způsobí to kolikrát dané společnosti mnohem větší újmu, než byla částka, kterou společnost měla zaplatit firmě postižené.

Mezi další taktiky patří vystupňování situace na poslední chvíli. Jelikož pákistánští obchodníci rádi kličkují a překvapují novými návrhy, není překvapením, že i v poslední chvíli před uzavřením smlouvy, představí návrh jiný, pozměněný. Bývá zvykem, že z důvodu dobré znalosti anglického jazyka obou obchodních partnerů, se jednání neúčastní tlumočník. To dává prostor k taktice, při které jedna strana může předstírat neporozumění či zpětně vzít rozhodnutí z důvodu, že správně nepochopila dohodu.

Témata k rozhovoru

Během rozhovoru je důležité vyhnout se některým tématům, která mohou být choulostivá či by mohla partnera urazit. Neměly by se probírat příliš soukromé věci, ale optání na rodinu a děti je prakticky nutností. Rovněž je lepší vyhnout se rozhovoru o vztazích Pákistánu s Indií a Izraelem nebo také kritice místní politiky či náboženství. Naopak mezi vhodná témata můžeme zařadit počasí, cestování nebo také kulturu. Rozhovor mezi obchodními partnery většinou začíná otázkou, jaká byla cesta, zda je v pořádku ubytování, které místní pro cizince zařídil, zda se dobře vyspal a zda služby hotelu odpovídají jeho požadavkům (je vhodné ne příliš kritizovat). Pákistánci mají přátelskou povahu, rádi se zasmějí a rádi si vyslechnou i vtipy, což ovšem závisí na tom, jaký mají obchodní partneři mezi sebou vztah. Pokud obchodního partnera známe a víme, co si před ním můžeme dovolit, pak je vše v pořádku. Kamenem úrazu ovšem může být odlišný humor národů, který odráží jak jejich přístupy a problémy, tak i vzájemné vztahy jak uvnitř národa, tak k národům jiným. 

Neverbální komunikace

Při obchodním jednání je normální, že Pákistánci téměř nikdy nejdou přímo k věci a rádi velmi dlouho vyjednávají, než jsou opravdu spokojeni s výsledkem. Běžný je relativně dlouhý obecný small talk na začátek. Měli bychom počítat s delším trváním a vymezit si určitou časovou rezervu. Během jednání si lze všimnout jejich velmi výrazné gestikulace, kterou doplňují svou řečí. Důležité je uvědomit si, jaké informace svými gesty naznačují, a také to, že pohyby rukou při rozhovoru jsou pro ně naprosto přirozené. Stejně výrazná jako gestikulace rukou je i mimika v obličeji a pohyb očí. Do těch se většinou nedívají přímo nebo po delší dobu. Co se týká interpersonální vzdálenosti, Pákistánci mají ve zvyku si udržovat jistý odstup. Během schůzky je fyzický kontakt pouze na začátku a konci jednání, kdy si obchodní partneři potřesou rukou. Stejně jako při pozdravu není běžné poplácávání po zádech či jiný podobný kontakt. Oční kontakt je důležité během konverzace udržovat, avšak výjimkou je upřený pohled. 

4.5. Doporučení

Seznamte se s místními zákony a předpisy a předem vytipujte potenciální obchodní partnery. Ujistěte se, že máte v pořádku cestovní doklady a zvažte sjednání komplexního cestovního pojištění. Informujte se o bezpečnostní situaci a cestovního doporučení skrz stránky www.mzv.gov.cz, doporučujeme registraci v systému DROZD. Zajistěte si spolehlivou dopravu a vyberte si renomované ubytování s dobrými bezpečnostními opatřeními; vyhýbejte se rizikovým oblastem. Mějte na paměti bezpečnostní rizika spojená s trestnou činností v Pákistánu, včetně ozbrojených loupeží, přepadení, krádeží aut a únosů. Riziko únosů je zvláště vysoké v Balúčistánu a Chajbar-Pachtúnchvá. Buďte ostražití a vždy mějte připravený únikový plán. Dbejte na své cennosti a majetek a buďte obezřetní na veřejných místech, zejména na přeplněných trzích.

Pákistán má tropické a především vnitrozemské subtropické klima, které charakterizují horká léta a mírné zimy. Pákistán je proto nejlepší navštívit mezi říjnem a dubnem, abychom se vyhnuli jak monzunovým dešťům, tak opravdu vysokým teplotám. Velké rozdíly v teplotách jsou také mezi dnem a nocí.

Obyvatelé Pákistánu jsou velmi přátelští lidé, pro něž má rodina velký význam stejně jako přátelé, kterým v případě potřeby kdykoli pomohou. Individualismus a přílišná touha po soukromí je jim cizí a je nahrazena týmovým duchem, otevřeností, duchovními a náboženskými hodnotami. Cizí jim je i přílišná upjatost co se času týče, z našeho pohledu nám jejich přístup může připadat laxní, ačkoliv od obchodního partnera očekávají přesnost a dochvilnost. Náboženství je u obyvatel Pákistánu běžnou součástí jejich života a to by mělo být všemi návštěvníky respektováno. 

4.6. Státní svátky

Pracovní doba je odlišná pro banky, obchody a státní instituce. Banky fungují od 9:00 do 17:00 směnárny většinou do 15:00. Většina obchodů otevírá mezi 10:00 a 11:00, ale zůstávají otevřené do 23:00 či půlnoci. Víkend je sobota a neděle, ale v pátek mezi 13:00 a 15:00 je většina obchodů i institucí zavřená kvůli modlitbám. Obchody jsou otevřené i v sobotu a neděli (s výjimkou bank v neděli).

Mezi dny pracovního klidu patří níže uvedené oficiální státní svátky: 5. 2. (Den Kašmíru), 23. 3. (Den Pákistánu), 1. 5. (Svátek práce), 14. 8. (Den nezávislosti), 6. 9.(Den obrany), 9. 9. (památka úmrtí zakladatele Pákistánu Kvíd-e-Azáma), 9. 11. (Ikbálův den), 25. 12. (Narození Kvíd-e-Azáma). 

Nkěteré svátky jsou závislé na islámském lunárním kalendáři, data těchto svátků se každý rok posouvají. Pro rok 2025 by mělo platit: 1. – 3. 4. Íd al-Fitr, 7. – 9. 6. Íd al-Adhá, 5. – 6. 7. Ašúra a 5. – 6. 9. Íd-i-Milad-un-Nábí.

Pro banky jsou dny pracovního klidu i 1. 7. a 31. 12. Během Ramadánu bývá pracovní doba zkrácena.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pákistán, země s více než 240 mil. obyvatel, představuje atraktivní trh s dynamickou ekonomikou zahrnující zemědělství, výrobu i služby. Navzdory zlepšením v infrastruktuře a technologické připravenosti čelí investoři výzvám, jako jsou bezpečnostní rizika, politická nestabilita a složité administrativní postupy. Města jako Karáčí, Láhaur a Islámábád nabízejí příležitosti, ale úspěšný vstup na trh vyžaduje kvalitního místního partnera se znalostí trhu. České firmy mohou využít možnosti obchodních misí a spolupráce s Velvyslanectvím ČR v Islámábádu pro snadnější navigaci místním prostředím.

Distribuční kanály jsou standardní, ale důraz je kladen na osobní vztahy, což platí i při prodeji vládě, provinciím čivelkým korporacím. Západní produkty jsou ceněny pro svou kvalitu, ale konkurence z Číny, Japonska a Koreje je silná. Firmy musí být zaregistrovány u Pákistánské komise pro cenné papíry (SECP) a získat národní daňové číslo (NTN). Hlavním dokumentem je Companies Ordinance 1984. Celní systém je složitý a zahrnuje různé celní a netarifní překážky; systém je složitý a netransparentní, předpisy a postupy se často mění. Dovozce musí získat osvědčení o registraci dovozu (IRC), celní předpisy jsou založeny na HS kódech. Zahraniční podniky musí také dodržovat celní a devizové předpisy, které reguluje Pákistánská státní banka (SBP). Tato banka reguluje devizové transakce a firmy musí získat souhlas s transakcemi přesahujícími určitou částku. Pákistán má předpisy o kontrole vývozu, které omezují vývoz určitého zboží a technologií.

Pro úspěšný vstup na trh je klíčová důkladná příprava, prověření obchodních partnerů a znalost místních podmínek. Oficiální záštita (např. účastí na podnikatelské misi) může usnadnit obchodní aktivity v Pákistánu. Je potřeba obezřetnosti, v Pákistánu se vyskytuje mnoho podvodných firem, možné partnery je vždy potřeba důkladně prověřit. Pákistánské firmy často využívají předstíraných obchodních aktivit také k ilegální migraci do Evropy. Doporučené zdroje zahrnují Board of Investment, SECP a další uvedené webové stránky pro aktuální informace o investičních příležitostech a legislativě. 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Struktury pro podnikání

Pákistán má zájem o přímé investice a společné podniky (joint ventures), což usnadňuje získání povolení k činnosti pro zahraniční podniky. Společné podniky mají specifickou právní úpravu, která umožňuje transfer technologií a zjednodušení obchodních procesů. Hlavní formy podnikání jsou upraveny obchodními zákoníky, zejména Companies Act 2017. Zahraniční firmy musí zaregistrovat dceřinou společnost přes Securities and Exchange Commission of Pakistan (SECP). Podnikat lze prostřednictvím různých struktur:

• Společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) – nabízí omezené ručení a ochranu osobního majetku, ale vyžaduje složitější administrativu
• Veřejné obchodní společnosti – vhodná pro větší podniky s více investory, ale náročná na správu a regulace
• Soukromé obchodní společnosti – flexibilnější než veřejná společnost, ale stále vyžaduje dodržování mnoha pravidel
• Jednočlenné společnosti – umožňuje jednoduché podnikání s omezeným ručením, vhodná pro malé podniky
• Modaraba (forma finanční smlouvy v islámských zemích) – specifická pro finanční operace v islámských zemích, vyžaduje dodržování islámských finančních principů

Zřízení kanceláře a reprezentace

Pro zřízení kanceláře v Pákistánu je nutné podat žádost na Ministerstvo vnitra prostřednictvím Board of Investment (BOI). K žádosti je třeba přiložit firemní dopis, popis činnosti, platné vízum, policejní registraci a pracovní povolení. Poplatek za registraci společnosti v Pákistánu se liší případ od případu, obvykle se však účtuje podle základního kapitálu společnosti a způsobu podání žádosti. Při online podání poplatek za základní kapitál do 100 000 PKR činí 2 200 PKR (cca 8 EUR), zatímco při offline podání stojí 5 000 PKR (cca 17 EURO).

Hlavní kanceláře pro registraci firem:

Karáčí: Company Registration Office, 4th Floor, State Life Building No.2, Karachi.

Láhaur: Company Registration Office, 3rd & 4th Floors, Associated House, 7-Egerton Road, Lahore.

Islámábád: Company Registration Office, State Life Building, 7-Blue Area, Islamabad.

Relevantní právní normy a předpisy

Companies Act 2017: Základní právní rámec pro podnikání v Pákistánu.

Foreign Companies Regulations 2018: Pravidla pro zahraniční společnosti působící v Pákistánu.

5.3. Marketing a komunikace

V Pákistánu se využívá kombinace tradičních a digitálních marketingových kanálů. Poslední roky se, stejně jako jinde, v zemi rozmáhají sociální sítě, velmi populární je TikTok a Instagram, Twitter je teoreticky blokovaný, ale všichni – včetně vládních představitelů – jej používají. Rozšířená je i televizní a rozhlasová reklama, reklama v tištěných médiích a venkovní reklamní prostory, včetně billboardů. Reklamní kampaně je možné vést jak v angličtině, tak v urdu či paštu, záleží na cílové skupině. Českým firmám doporučujeme vždy spolupracovat s místním partnerem, který zná trh a místní zvyklosti. Vzhledem ke kulturním odlišnostem je potřeba velmi dbát na obsah a firmu reklamních sdělení.

Omezení v reklamě:

Podle zákona o zákazu neslušných reklam z roku 1963 je zakázáno zveřejňovat nevhodné reklamy. Pákistánský úřad pro regulaci elektronických médií (PEMRA) a Pákistánský telekomunikační úřad (PTA) regulují obsah vysílaný v elektronických médiích a na internetu. PTA má pravomoc odstranit nebo zablokovat nevhodný online obsah, včetně reklam považovaných za rouhačské, obscénní nebo odporující náboženským a kulturním normám. Pákistánská internetová burza (PIE) sleduje veškerý internetový provoz a filtruje obsah považovaný za protistátní, proti náboženství nebo nemorální.

Co v marketingu nikdy nepoužívat:

Je důležité vyhnout se klamavým marketingovým praktikám, které jsou zakázány zákonem o hospodářské soutěži z roku 2010. Rovněž je nevhodné používat reklamy, které mohou být považovány za urážlivé nebo nevhodné z náboženského či kulturního hlediska. Reklamy, které by mohly způsobit konflikt nebo jsou v rozporu s veřejnou morálkou, by měly být také vynechány.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Pákistánu zahrnuje čtyři hlavní oblasti: autorská práva, patenty, ochranné známky a zapsané průmyslové vzory. Každá z těchto ochran je regulována zákony. Úřad pro duševní vlastnictví (IPO) spravuje registr ochranných známek, autorská práva a patenty a řídí tribunály pro duševní vlastnictví.

Patenty jsou chráněny podle nařízení o patentech z roku 2000, které poskytuje vynálezcům výhradní práva na 20 let. Ochranné známky jsou regulovány vyhláškou o ochranných známkách z roku 2001, která umožňuje registraci a ochranu ochranných známek, včetně nároků na porušení práv. Zapsané průmyslové vzory jsou chráněny podle vyhlášky z roku 2000 na období deseti let, které lze prodloužit. Autorská práva jsou regulována nařízením z roku 1962 a chrání původní díla po dobu autorova života plus 50 let po jeho smrti. Pákistán je členem WIPO, signatářem řady mezinárodních smluv o duševním vlastnictví, včetně Všeobecné úmluvy o autorském právu, Dohody o obchodních aspektech duševního vlastnictví (TRIPS) a členem Madridského Protokolu Světové organizace duševního vlastnictví (2021).

Národní investiční rady obecně nepotřebují předchozí schválení pro činnosti týkající se telekomunikací, nemovitostí, bankovnictví, farmaceutického průmyslu a energetiky. Dokumenty vyžadující notářské ověření musí být ověřeny a pokud jsou ověřeny mimo Pákistán, musí být potvrzeny pákistánskou misí v dané zemi.

Licenční poplatky mohou být stanoveny zákonem nebo dohodnuty smluvními stranami. V oblasti finančních služeb jsou licenční poplatky omezeny na 500 000 USD jako počáteční paušál a 0,25 % z celkové fakturace zákazníkům. Zahraniční společnosti často uzavírají licenční a dodávkové dohody s místními dceřinými společnostmi.

Pákistán výrazně zaostává v přijímání klíčových mezinárodních úmluv o ochraně práv duševního vlastnictví. Země je známá rozsáhlým porušováním těchto práv, zejména produkcí pirátských kopií filmů, hudby, softwaru a napodobenin značkového zboží. Mezinárodní kritika a tlak vedly pákistánskou vládu k několika administrativním krokům, včetně posílení policejních pravomocí a rozšíření aktivit celní správy zaměřených na boj proti pirátství.

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek představuje významnou část pákistánské ekonomiky. Tento sektor se na HDP podílí přibližně 20 %, což odpovídá ročnímu objemu cca 60 mld. USD. 

Systém veřejných zakázek v Pákistánu je především regulován pravidly a nařízeními Úřadu pro regulaci veřejných zakázek (Public Procurement Regulatory Authority, PPRA). Tato pravidla, definovaná v „Pravidlech pro zadávání veřejných zakázek z roku 2004“, jsou dostupná na oficiálních stránkách PPRA. Z pravidel existuje řada výjimek, stejně jako v řadě jiných řízeních v Pákistánu jsou procesy čast ozdlouhavé a netransparentní. Z pravidel pro veřejné zakázky jsou navíc vyňaty armádní složky, které jsou jedním z největších zadavatelů v Pákistánu (i v civilní oblasti).

Všechna vládní výběrová řízení v Pákistánu musí být zveřejněna po dobu nejméně 15 dnů v celostátních novinách a na webových stránkách PPRA, pokud se nejedná o zakázky mezi vládami. Pravidla stanovují, že zakázky od 500 000 až do 3 mil PKR (cca 1 500 – 9 500 EUR) musí být zveřejněny na webových stránkách úřadu v aktualizovaném formátu. Zakázky nad 3 mil PKR musí být zveřejněny jak na webových stránkách úřadu, tak v tištěných médiích s velkým nákladem, konkrétně ve dvou celostátních denících, z nichž jeden musí být anglicky.

Financování mnoha státních projektů v Pákistánu je zajištěno prostřednictvím půjček od mnohostranných rozvojových bank (IMF, Světová banka). Firmy, které mají zájem podávat nabídky na tyto projekty, musí být obeznámeny s relevantními pravidly a nařízeními pro zadávání veřejných zakázek. 

I přes to, že regulace PPRA plní svůj základní účel, setkává se s řadou problémů. Úřad má v porovnání s rozsahem svých povinností nedostatek zaměstnanců. Kritici tvrdí, že by měla být lépe definována kritéria pro soukromé členy a zvýšena reprezentace dalších zúčastněných stran, jako je soukromý sektor a občanská společnost. Zabývají se také absencí nestranného fóra pro řešení střetů zájmů mezi členy správní rady a přílišným důrazem na cenu před kvalitou, což vede k právním sporům, výrazným zpožděním a zvýšeným nákladům na nabídky a výběrová řízení. V pákistánské vládě se projevuje nedostatek dovedností v oblasti zadávání veřejných zakázek a správy smluv, což má dopad na všechny oblasti, od tvorby politik až po efektivní řízení. Tento nedostatek podněcuje konzervativní kulturu, která odrazuje od inovací a podnikání a ovlivňuje rozhodování v podnikovém prostředí.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky v Pákistánu většinou vyžadují povinný akreditiv (L/C). Sjednání potřebných dokumentů by mělo být uskutečněno v termínu nepřesahujícím 30 dnů od data odeslání a převody mohou být provedeny brzy po proclení zboží celními orgány. Pákistánská ekonomika je primárně založena na hotovosti, v roce 2020 představovala hotovost v oběhu více než 40 %. Přestože jsou vynakládány snahy o prosazení digitálních plateb, v Pákistánu se nadále výrazně upřednostňuje hotovost. Důvody jsou obavy o komfort, bezpečnost a spolehlivost technologické infrastruktury. V případě neplacení jsou právní služby jsou v Pákistánu snadno dostupné.

Státní banka Pákistánu (SBP) musí povolit transfery deviz do zahraničí – pro podnikatelský styk je toto relativně bez problémů, nicméně časově náročné. Je nutné počítat, že se platba může díky tomuto zpozdit. V roce 2023 procházel Pákistán ekonomickou krizí, trpěl nedostatkem deviz a SBP zadržovala platby až rok. Toto se nyní již nestává, při další krizi však může banka sáhnout ke stejným praktikám. Díky tomuto se mnoho transakcí odehrává přes dubajské pobočky.

Soudní systém je založen na britském právu s prvky muslimského práva. V roce 2020 byly založeny obchodní soudy. Občanský soudní řád byl novelizován s cílem podpořit mediaci a vložení tohoto nařízení do zákona ukazuje trend směrem k alternativnímu řešení sporů. Je však důležité upozornit, že v různých soudních instancích v Pákistánu je v současnosti stále nevyřízeno více než dva miliony případů a zpoždění jsou stále významným problémem. Vymahatelnost práva je v Pákistánu obecně omezená, systém je netransparentní a pomalý.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

K žádosti o business vízum si připravte:

• cestovní pas, který má platnost nejméně šest měsíců při podání žádosti
• fotografii
• doklad o registraci společnosti, která zasílá pozvání (SECP/potvrzení obchodní komory)
• některou z následujících možností: doporučující dopis od obchodní komory příslušné zahraniční země (ČR), pozvánku od obchodní organizace z Pákistánu (pro tento dokument žádejte prostřednictvím pákistánského systému E-Business Invitation Letter https://ebil.nadra.gov.pk/), případně se můžete obrátit na Velvyslanectví ČR v Islámábádu

Od 1. ledna 2021 je možné vyřizovat žádosti o vízum pouze prostřednictvím pákistánského online vízového systému. S podrobnějšími informacemi o novém systému se lze seznámit zde: https://visa.nadra.gov.pk/ Business vízum stojí od 100 do 200 USD.

Další informace k vízové politice Pákistánu viz webové stránky Ministerstva vnitra Pákistánu. 

Cestování do Pákistánu je spojeno s určitými zdravotními i bezpečnostními riziky. Doporučuje se absolvovat očkování podle délky pobytu a navštívených míst (žloutenka, břišní tyfus). V některých oblastech země hrozí výskyt malárie a horečky dengue. Doporučujeme důkladně se seznámit s místní bezpečnostní situací, vyvarovat se větších shromáždění a pohybu v blízkosti vojenských a policejních jednotek. Doporučujeme provést dobrovolnou registraci pomocí internetové aplikace MZV DROZD.

Velvyslanectví ČR varuje před cestami do kmenových území (FATA, Khyber Pashtunkwa, hranice s ­Afghánistánem ) a do provincie Balúčistán.

V Pákistánu se jezdí po levé straně. Silniční podmínky jsou náročné, jízdní normy existují pouze na papíře. V případě nehody okamžitě zavolejte policii a popř. nouzovou linku velvyslanectví a zachovejte klid. Je zvykem, že dopravu v místě zařizuje místní obchodní partner. Pokud se vydáte do země poprvé na obchodní jednání, je také možné si pronajmout vozidlo od mezinárodně uznávaných půjčoven aut. Hromadná doprava v evropském pojetí neexistuje; další variantou přepravy je taxi (aplikace inDrive a Kareem)

Obecně jsou doporučeny hotely mezinárodní kvality typu Marriott, Serena či  Movenpick.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané pracující v Pákistánu jsou zaměstnáváni hlavně zahraničními firmami na základě kontraktu. Podmínky pro zaměstnání jsou podobné britskému právnímu systému, který byl do pákistánské legislativy převzat a částečně upraven. Je nutno splnit vízové povinnosti. Povolení k zaměstnání lze získat na Board of Investment; je vydáváno na základě doporučení Board of Investment a vyjádření Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra v Pákistánu. Proces je to poměrně zdlouhavý a administrativně náročný; není stanovena žádná lhůta, ve které se tyto žádosti vyřizují.

Zahraniční zaměstnanci s pracovním povolením si mohou otevřít účet ve většině bank v Pákistánu. Je zapotřebí platný občanský průkaz. Banka může mít další požadavky v závislosti na typu pobytu, typu účtu, podnikání či zdroji příjmů. Minimální mzda je vládou stanovena na 55 000 PKR (cca 200 EUR). 

Pro řízení v Pákistánu musí zahraniční pracovníci získat řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičské povolení. Co se týče bydlení, neexistují žádná omezení, pokud jde o vlastnictví nemovitostí, ať už komerčních či soukromých. Není nutné mít bydlení před vstupem do země.

Ve zdravotnictví funguje systém státních a soukromých zdravotnických zařízení, včetně charitativních (jak muslimských, tak i křesťanských). Kvalitní péče je dostupná ve velkých městech, nedostatečná je na venkově. Neodkladná zdravotní péče je poskytována v zásadě zdarma, její kvalita je však sporná. Placená zdravotní péče na soukromých klinikách je na relativně dobré úrovni. V kvalitních zařízeních musí český pacient počítat s náklady vyššími než v Česku a s přímými platbami. V zemi jsou uplatňována opatření na kontrolu endemických chorob. V posledních letech však roste počet případů onemocnění některými vážnými chorobami, jako malárie, meningitida, TBC, vzteklina a tyfus. Lékárny jsou dostupné a některé otevřené 24/7, zejména ve městech a nemocnicích.

5.9. Veletrhy a akce

Výběr nejdůležitějších veletrhů a akcí v Pákistánu na roky 2024–2025:

• Solar Pakistan 2025 – 15. – 17. 8. 2025, Karáčí – Největší specializovaná výstava solární energie v Pákistánu, zaměřená na inovace a technologie v oblasti obnovitelné energie.
• Textile Asia 2025 (22. – 24. 11. 2025, Láhaur) – Klíčová výstava zaměřená na textilní průmysl.
• Pharma Asia 2025 (2. – 4. 12. 2025, Karáčí) – Největší farmaceutický veletrh v Pákistánu, který je pořádán každoročně.
• ITCN Asia 2024 (23. – 25. 9. 2025, Karáčí) – Významná přehlídka ICT.
• Pakistan Energy Exhibition & Conference 2025 (21. – 23. 8.2025, Láhaur) – Výstava pro energetický průmysl, která sdružuje výrobce, dodavatele a další klíčové hráče.
• 3P Pakistan 2025 (10. – 12. 9. 2025, Karáčí) – Významná výstava pro plastikářský, tiskový a obalový průmysl.
• Build Pakistan 2025 (1. – 3. 8. 2025, Láhaur) – Výstava zaměřená na stavební a konstrukční technologie, materiály a architekturu.
• Health Asia Exhibition & Conferences 2025 (23. – 25. 10. 2025, Karáčí) – Největší každoroční zdravotnická a lékařská výstava v Pákistánu.
• Pak Pharma Expo 2025 (15. – 16. 10. 2025 , Islámábád) – Významný farmaceutický veletrh.
• Agri Technology Asia 2026 (TBC 5/2026, Karáčí) – Výstava zaměřená na agro-technologie a zemědělský průmysl.
• Auto & Transport Asia 2026 (TBC 9/2026, Láhaur) 
• Iftech Pakistan 2026 (TBC 9/2026, Karáčí) – Mezinárodní výstava technologií pro zpracování potravin a nápojů.
• IDEAS 2026 (24. – 27. 11. 2026, Karáčí) – Významná obranná výstava.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky, Islámábád

Adresa: Street 27; House 49; F 6/2, Islamabad; Pakistan

Telefon: +92 51 227 4304 (9:00–17:00)

E-mail: islamabad@mzv.gov.cz; islamabad.commerce@mzv.gov.cz

Web: www.mzv.gov.cz/islamabad

Honorární konzulové

Honorární konzulát v Karáčí pro provincii Sindh a Balúčistán

Honorární konzul: Mohammad Ahmed ANSARI

Adresa: 6-B,15 South Street, Defence Housing Authority, Phase 2, Karachi

Mobil: +92 333 2378 144

Telefon: +92 213 587 0458; +92 213 5831 204/205

E-mail: karachi.honorary@mzv.gov.cz

Úřední hodiny: pondělí – pátek 10:30-13:30

Honorární konzulát Láhaur pro provincii Paňdžáb

Honorární konzul: Kamal MONNOO

Adresa: 87/P, Gulberg-2, Lahore

Telefon: +92 421 1185 0850

Mobil: +92 333 6544 445

E-mail: lahore.honorary@mzv.gov.cz

Úřední hodiny: po – pá 10:30–13:30

Honorární konzulát Pešávar pro provincii Chajbár Pachtúnchvá

Honorární konzul: Assad Saifullah KHAN

Adresa: No.1, Old Michni Lane, Peshawar Cantt., Peshawar

Telefon: +92 915 2700 25

Mobil: +92 300 8541 777

E-mail: peshawar.honorary@mzv.gov.cz

Úřední hodiny: po – čt 10:30–13:30; pá 10:30–12:30

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Záchranka, ambulance 15
• Policie Islámábád 15
• Hasiči 16
• Rescue Service 1122
• Odstraňování bomb 15
• Dopravní policie 130, 1951
• Informace o letovém spojení 114
• Informace o dopravní situaci 117
• Shifa International Hospital – nemocnice pro cizince +92 518 4630 00
• Dětská nemocnice +92 519 2611 70-79
• Vojenská nemocnice +92 515 611 16

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vládní a business instituce

• Vláda Pákistánské islámské republiky
• State Bank of Pakistan
• Trade Development Authority of Pakistan
• Board of Investment
• Special Investment Facilitation Council
• Public Procurement Regulatory Authority
• Pakistan Bureau of Statistics
• Federal Board of Revenue
• Export Processing Zones Authority
• Patent Office
• Federation of Pakistan Chamber of Commerce and Industry

Tisk a Média

• Státní televize PTV
• Státní rozhlas
• Dawn
• The Nation 
• The Business Recorder
• The Frontier Post
• Bloom Pakistan