Pohledávky



Dokumentární a potvrzený akreditiv

Akreditiv patří mezi nejdůležitější platební a zajišťovací nástroje v zahraničním obchodě. Výstavce (většinou se jedná o banku či úvěrující družstvo) se na základě ujednání ve smlouvě o otevření akreditivu zaváže příkazci vystavit na jeho žádost a účet akreditiv, a to ve prospěch jím určené třetí osoby. Příkazce se za to zaváže výstavci zaplatit odměnu.

Akreditiv je upraven v § 2682 a násl. OZ. Jedná se o vystavený písemný závazek, že na základě žádosti příkazce (kupujícího) z jeho účtu zaplatí oprávněné osobě (prodávajícímu, beneficientovi) za dodání zboží nebo jiné plnění. V případě dokumentárního akreditivu pak proti předložení určitých dokumentů, které musí splňovat podmínky akreditivu a musí být předány do určité doby a na určitém místě.

Těmito dokumenty může být například faktura, směnka, dokumenty o pojištění, nákladní a přepravní listy či atesty o jakosti. V zájmu prodávajícího, který se v kupní smlouvě zajišťuje tímto způsobem, je, aby šlo o akreditiv neodvolatelný, tzn., že podmínky uvedené v oznámení o otevření akreditivu se mohou změnit jen se souhlasem všech stran. Kromě větší jistoty zaplacení získává dodavatel i možnost akreditiv odprodat a tím získat okamžité peněžní prostředky.

Není neobvyklé, že výstavce akreditivu pověří akreditivem dalšího výstavce, aby za něj poskytl plnění.

Pojištění pohledávek

Riziko nezaplacení pohledávky je využitím tohoto zajišťovacího nástroje přeneseno na pojišťovnu. Pojistná ochrana se vztahuje na ztráty vzniklé nezaplacením z důvodu platební nevůle nebo platební neschopnosti. Výše pojistného je stanovena jako procento z obratu. Pojišťovna pro své klienty zajišťuje, kromě úhrady pojistného plnění v případě pojistné události, prověření a průběžný monitoring odběratelů v návaznosti na přidělené úvěrové limity a vymáhání dlužných pohledávek.

Pojištění pohledávek se u nás využívá zejména při obchodování se zahraničím, kde vedle rizika nezaplacení existují další rizika v podobě teritoriálních rizik země zahraničního odběratele (potíže vyvolané politickými událostmi, přírodní katastrofy, ekonomické potíže státu). Vyplacené pojistné plnění je sníženo o spoluúčast pojištěného (dodavatele).

Výhrada vlastnického práva

Podle občanského zákoníku lze kupní smlouvy doplnit o tzv. vedlejší ujednání o výhradě vlastnického práva. Důsledkem takového ujednání bude, že až do rozhodného okamžiku přechodu vlastnictví, tj. do úplného zaplacení kupní ceny, je vlastníkem věci stále prodávající, který při porušení závazků kupujícím může snadno uplatnit právo na vydání věci z titulu ochrany vlastnického práva. Výhrada vlastnického práva je upravena v § 2132 a násl. OZ. Podstatné také je, že nebezpečí vzniku škody na prodávané věci přechází na kupujícího již jejím převzetím.

Sjednání výhrady vlastnického práva lze jen doporučit. Může se totiž např. stát, že u odběratele bude později zahájeno insolvenční řízení, a nebude-li sjednána výhrada vlastnického práva, bude zboží zahrnuto do majetkové podstaty a zpeněženo ve prospěch uspokojování nároků všech věřitelů postupem podle insolvenčního zákona. Vůči věřitelům tato výhrada však působí pouze tehdy, byla-li ujednána ve formě veřejné listiny, popř. alespoň s úředně ověřenými podpisy stran. Je-li však výhrada vlastnického práva ujednána ohledně věci zapsané do veřejného seznamu, působí vůči třetím osobám, jen byla-li do tohoto seznamu zapsána.

Výhrada vlastnického práva má také negativní dopady v případě otázky daňového odpisování hmotného majetku. V § 28 zákona o daních z příjmů je uvedeno, že tento majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo.

Zajištění postoupením pohledávky

Pohledávku lze zajistit i postoupením pohledávky dlužníka nebo pohledávky třetí osoby.

Postoupení pohledávky upravuje § 1879 a násl. OZ. Toto postoupení znamená, že věřitel může i bez souhlasu dlužníka svou pohledávku či její část postoupit jinému subjektu, který se stává věřitelem vůči témuž dlužníkovi. Postoupení pohledávky nemusí mít písemnou formu. S postoupenou pohledávkou přechází na nového věřitele i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

Původní věřitel je v zákoně označován jako postupitel, nový věřitel jako postupník.

Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli nebo jiným vyrovnáním. Obdobně pak nemá postoupení účinky vůči zástavci nebo ručiteli, a to do doby, kdy je postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jim postupní postoupení pohledávky neprokáže. Za dobytnost a za trvání postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen byla-li pohledávka postoupena za úplatu.

Nejčastějším důvodem postoupení pohledávky je její úplatný převod. Dále může k postoupení dojít například za účelem splnění dluhu (věřitel postupuje svou pohledávku vůči třetí osobě postupníkovi za účelem splnění dluhu, který má u postupníka) nebo postoupení pohledávky za účelem poskytnutí úvěru či zajištění závazku.

Postoupit lze i soubor pohledávek, a to i budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečným způsobem určen. Většinou se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem