Polsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

S ohledem na tradiční i současné obchodní styky mezi ČR a PL neexistuje prakticky žádné odvětví, které by nemělo navázané obchodní kontakty s PL, resp. které by nebylo zajímavé pro hlubší formy spolupráce. Mezi perspektivní obory patří energetika, petrochemie, silniční a kolejová vozidla, zařízení pro restrukturalizaci hutí a dolů, vzduchotechnika, čerpadla, zařízení silnoproudé elektrotechniky, zemědělská technika, stroje (obráběcí, potravinářské, balicí, tiskařské a textilní) a potraviny (obilí, maso, máslo, mléko, drůbež, olej, tuky, vejce, cukr, protlak, pivo, slad).

 

Vzhledem ke geografické poloze Polska a blízkosti obou národních ekonomik ekonomická spolupráce má daleko širší dosah než jen prostou výměnu zboží. Dlouhodobá pracovní činnost na polském území je již jen krůčkem ke kapitálovému usazení se v Polsku a rozšíření svých aktivit. Z výčtu existujících aktivit našich firem v Polsku vyplývá široká škála možností potenciálního uplatnění našich firem na polském trhu.

 

Vývoj procesu privatizace polských uhelných elektráren (o privatizaci rozvodných energetických sítí se neuvažuje) je v současnosti nejasný. To ovšem neznamená, že by čeští investoři (např. ČEZ) měli být v tomto meziobdobí pasivní. V případě, že by polská vláda privatizační proces – byť modifikovaný – spustila, nabízí se perspektivní segment: řada energetických celků je vybavena výrobními technologiemi české provenience, které vyžadují generální rekonstrukci, včetně instalace odsiřovacích zařízení. Potenciální možnosti pro české investory skýtá rovněž privatizace uhelných dolů, pokud ovšem padne definitivní rozhodnutí státu tento proces zahájit. Značné odbytové a investiční perspektivy nabízí proces modernizace zastaralého vozového parku kolejových vozidel (tramvaje, lokomotivy), a to zvláště v kooperaci s místními výrobními a servisními subjekty. V oblasti ekologických staveb se zvyšuje poptávka po čističkách odpadních vod, recyklačních zařízeních a modernizaci a výstavbě kanalizačních sítí.

Výstavba a modernizace dosud velmi zanedbané dopravní infrastruktury je prioritním úkolem polského státu. Je to nejen limitující faktor civilizačního rozvoje chudých regionů, ale i podmínka přílivu zahraničních investic do země.

Perspektivní odvětví pro český export


Automobilový průmysl

 

Automobilový průmysl  je i nadále perspektivním odvětvím  pro český export,  konkrétně se jedná o příle­ žitosti  vývozu osobních automobilů a jiných motorových vozidel a především součástí pro výrobu osob­ních a nákladních vozidel. V roce 2016 byla v Polsku zprovozněna další továrna společnosti Volkswagen na výrobu  užitkového vozu Crafter. V červnu  2017 byl položen  základní kámen investice německé spo­ lečnosti Daimler  AG, a tímto  začal  proces výstavby první  továrny na výrobu  motorů v Polsku. Jedná se o investici v hodnotě 0,5 mld. EUR, přičemž zahájení výroby ve městě Jawor v Dolním Slezsku  je pláno­ váno   na konec roku  2019. V Polsku se ročně vyrobí kolem 600 tis. ks osobních a lehkých užitkových vozů, značná část jde na export. Mnohem významnější v evropském měřítku je však produkce nákladních aut (za rok 2018 to bylo už přes 200.000 kusů), autobusů (přes 5.000 ks) či stavebních strojů.

 

Polsko je teprve na začátku své cesty k elektromobilitě, nicméně záměry vlády v této oblasti  jsou velmi ambiciózní. Plán rozvoje elektromobility předpokládá, že do roku 2025 bude na polských  silnicích jezdit milion  elektromobilů. Do roku  2020  hodlá  polská  vláda  vynaložit na  program rozvoje  elektromobility až 19 mld. PLN (118 mld. CZK). Dále má být  provozováno 14 čerpacích stanic na  palivo LNG a polský dopravní sektor tak  bude,  díky realizaci vládních plánů  v této  oblasti, čím dál více využívat  elektřinu nebo  plyn na úkor ropy.

 

 

Energetický průmysl

 

Polsko vyrábí 80 % elektrické energie v tepelných elektrárnách na černé  a hnědé uhlí, přičemž více než polovina  těchto zařízení je starších 30 let. Z důvodu  přísnějších pravidel  EU na ochranu životního pro­ středí bude  Polsko nuceno odstavít do roku  2030 z provozu  téměř všechny staré technologie. Polsko by mělo do roku 2020 zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 12% na 15 %. Nová polská  vláda  poněkud ustupuje od podpory OZE a v rámci  udržení polského těžebního průmyslu chce podporovat spíše konvenční uhelné elektrárny, takže  se plánují  jejich modernizace a obnovuje se státní podpora pro  pozastavené projekty na výstavbu nových  uhelných elektráren. Ačkoliv  poslední velkou uhelnou investicí v Polsku  bude  pravděpodobně výstavba posledního bloku  v elektrárně v Ostrolece v  hodnotě cca 6 mld. PLN (37,2 mld. CZK), bude  dominance uhlí v polském  energetickém mixu  ještě mnoho let generovat poptávku po službách s tím souvisejících. Teplárenství je v Polsku technologicky zaostávajícím odvětvím  energetiky a proto  má velký rozvojový potenciál. Velké investice půjdou směrem k ekologizaci obecních a centrálních tepláren a také k růstu podílu kogenerace na celkové výrobě energií.

 

Polsko plánuje výrazně investovat do výstavby a modernizace přenosových a distribučních sítí elektrické energie. Hlavní operátor přenosové soustavy, společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE) plánuje vynaložit  2 mld. PLN (12,4 mld. CZK) na investice v letošním roce a v následujících letech. Do roku 2026 plánuje Polsko vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem 13 mld. PLN (80,6 mld. CZK).

 

Společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne získala finanční prostředky na další investiční projekty v rámci operačního programu Infrastruktura a životní prostředí. Smlouvy byly podepsány dne 28. prosince 2018 a týkají se přidělení finančních prostředků z rozpočtu EU na následující investice do energetických sítí:

 

– výstavba rozvodné sítě Gdańsk Przyjaźń-Żydowo Kierzkowo-Słupsk s vybudováním stanice v rámci této linky, přičemž čistá hodnota projektu je 833 mil. PLN (5 mld. CZK) a spolufinancování činí 231 mil. PLN (1,4 mld. CZK).

   – výstavba rozvodné sítě Bydgoszcz Zachód-Piła Krzewina s prodloužením stanice v rámci této sítě, přičemž čistá hodnota projektu je 286 mil. PLN (1,7 mld. CZK) a spolufinancování činí 71,4 mil. PLN (429 mld. CZK).

 

Každý z těchto projektů zahrnuje několik investičních záměrů. Jejich celková hodnota přesahuje
1,1 mld. PLN. Smlouvy o spolufinancování byly uzavřeny v rámci prostředků Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí na období 2014-2020 a účelem podpory jsou projekty související s výstavbou a rekonstrukcí sítí umožňujících připojení jednotek na výrobu energie z OZE.

 

 

Obranný průmysl

 

Polsko kvůli geopolitické situaci investovalo do vyzbrojení a modernizace armády již dříve, nová konzer­ vativní  polská  vláda  však výdaje  na obranu dále  navyšuje. Rozpočet ministerstva  obrany pro rok  2019 činí téměř 44,7mld. PLN (268,2 mld. CZK) a v dalších letech se očekává  jeho další  navyšování až na 2% HDP. Polská  vláda  počítá  zejména s modernizací protivzdušné obrany,  modernizací a rozvojem  obrněných vojsk, zajištěním bezpečnosti polského kyberprostoru a zajištěním vojenské bezpečnosti na Baltu. V nově vymezených priorit­

ních  úkolech pro období  2017-2019 plánuje  polská  armáda vydat na vyzbrojení a modernizaci celkem

69,6 mld. PLN (431,5 mld. CZK).

 

Rok 2019 může být v mnoha ohledech průlomem pro polskou armádu. Nicméně aby se tak stalo, musí být učiněna rozhodnutí ohledně nákupů pro armádu a reformu systému získávání vybavení. To vše se uskuteční souběžně se zavedením a realizací plánu na zvýšení velikosti armády. Také spolupráce se spojenci, a to jak z USA, tak i Evropy, bude mít zvláštní význam.

 

Zrychlení modernizace ozbrojených sil.

 

I když v roce 2018 byla podepsána průlomová smlouva pro první fázi vzdušné obrany střední vzdálenosti Wisła, většina modernizačních projektů stále zůstává nedořešena. Plné využití systému Wisła bude vyžadovat dokončení druhé fáze programu, jakož i integrovaného systému protivzdušné obrany Narew. Na finální rozhodnutí čekají rovněž programy týkající se vrtulníků – nejen pro vojenské námořnictvo, ale také například v rámci bitevního programu Kruk, který je prioritou Strategického obranného přehledu. Tyto projekty jsou ve srovnání s původními plány zpožděny, stejně jako programy nákupu bojových lodí pro vojenské námořnictvo – především ponorky typu Orka. Na dokončení čeká řada dalších programů – Rosomak BMS, Pegaz, Mustang, nákupy různých protitankových systémů a konečně modernizace existujícího zařízení, jako jsou vrtulníky Mi-24, W-3 a tanky T-72. Jen zahájení těchto programů poskytne možnost generační výměny vybavení v polské armádě. Klíčové je zde přijetí nového Plánu technické modernizace v perspektivě do roku 2026. Nový Plán bude obsahovat priority, jako například stíhačky nové generace a také vybavení pro 18. mechanizovanou divizi – bojové jednotky i podporu.

 

 

Služby

 

S ohledem na polské  priority a víceletý  finanční rámec 2014-2020 budou  s největší pravděpodobností plánované polské  investice směřovány do zkvalitnění a rozšíření dopravní infrastruktury. Za významný krok  směrem k rozvoji digitální  agendy v Polsku lze považovat podporu a financování z nově zřízeného Ministerstva pro digitalizaci. Dosavadní  vývoj napovídá, že se jedná  o velmi perspektivní obory. Polsko začalo  prosazovat zařazení inovací  a jejich  podporu mezi  významné prvky  přispívající ke konkuren­ ceschopnosti země  v současném globalizovaném vysoce  tržním  prostředí (např. „čisté  spalování uhlí pomocí nástrojů R&D“). Na úrovních státní správy se Polsko snaží o podporu podniků  s inovačním poten­ ciálem  (se zvláštním důrazem na start-upy) prostřednictvím dotačních programů z národních a hlavně z unijních zdrojů. Pro podporu z unijních zdrojů  zpravidla  potřebují další  zahraniční partnery. Do této kategorie řadíme i možnosti pro české  startupy, ať již by šlo o získání investora, kontaktů nebo  zákaz­ níků. Polskými výzkumnými prioritami v oblasti vysokého školství  (Politechnika Warszawska, Akademia Górniczo-Hutnicza, Szkola  Glówna  Gospodarstwa Wiejskiego)   jsou zejména  automobilový průmyslový design, elektronická komunikace a spolupráce v satelitní oblasti (ESA).

 

Zákaz obchodování v neděli naskýtá příležitost pro posílení segmentu e-commerce. Podle nejnovějších údajů zprávy „Statista Digital Market Outlook“ se Polsko řadí na 13. místo v žebříčku nejrychleji rostoucích trhů elektronického obchodu na světě. V letech 2018-2022 by se jeho hodnota v Polsku měla zvýšit o 6 mld. USD a v tomto roce by měl dosáhnout objem elektronického obchodu hodnoty 50 mld. PLN.

 

 

Strojírenský průmysl

 

 Na polském trhu  lze spatřovat rostoucí potenciál u výrobků, jakými jsou brusky,  obráběcí centra, sou­ struhy,  vrtačky, frézky  a hoblovačky. Již dnes  v Polsku  patří  naše  brousící  a obráběcí stroje k poměrně velmi  oblíbeným. Lze očekávat rovněž  zvýšenou poptávku po těžebních strojích a důlních  zařízeních. Důležitou  roli v investicích do strojového parku  polských výrobních firem  hrají  dotační programy EU.

 


Zdravotnický a farmaceutický průmysl

 

V průběhu následujících několika let  bude  v Polsku  modernizováno více  než  30 nemocnic a jiných zdravotnických zařízení. Jedná  se  především o nákup vybavení nebo  výstavbu nových  nemocničních budov. V letech 2016-2020 by měly dosáhnout investice do modernizace nemocnic v samotné Varšavě 654 mil. PLN (4,1mld. CZK). V prosinci 2017 byla zveřejněna novela  zákona o zdravotnických službách financovaných z veřejných prostředků, která stanoví zvýšení výdajů na zdravotní péči na 6 % HDP v roce 2025. Podle předmětného zákona bude v roce 2019 vyčleněno na ochranu zdraví celkem 4,86% HDP. Jedná se tedy  o nárůst výdajů  na zdravotnické služby financované z veřejných prostředků v roce 2019 o částku 3,8 mld. PLN (23,6 mld. CZK) a v roce 2020  o 13,1mld. PLN (81,2 mld. CZK). V důsledku tohoto vývoje  se  zmíněné výdaje  v průběhu deseti let  zvýší  celkem na  547,6 mld. PLN (3 395,1mld. CZK). EU přislíbila  Polsku pomoc směrovanou do zdravotnictví pro období 2014-2020 ve výši cca.12 mld. PLN (3 mld. EUR), tj. téměř 3x více než v předchozím období.

 

Odhadovaná hodnota soukromého zdravotního trhu v Polsku v roce  2016  činila  42,8  mld.  PLN (265,4 mld. CZK), což představuje nárůst o 7,1% oproti  předchozímu roku. Podle aktuálních  prognóz by měla  jeho hodnota v nadcházejících letech zaznamenat průměrný roční  růst  okolo 7 %. Podle aktuálních prognóz by měla hodnota soukromého zdravotního trhu v Polsku v nadcházejících letech zaznamenat průměrný roční růst okolo 7 % z 22 mld. PLN (132 mld. CZK) v roce 2017 na 31 mld. PLN (186 mld. CZK) v roce 2022.

 

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

 

Dosud čeští výrobci příliš neprojevují zájem o polský trh v tomto segmentu, neboť se obávají nepřekonatelných překážek. Je to především otázka  jednání a dohod s mezinárodními řetězci,  nikoliv však na národní úrovni, ale v sídle  jejich centrál. Určité  pozitivní  kroky  se podařilo uskutečnit ve vztahu k síti prodejen Biedronka  (portugalský řetězec J. Martens) a Lidl, kde se české potraviny objevují. Potravinářský sektor patří k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v Polsku. Pro české výrobce může být zajímavý zejména  segment bio a ekologických potravin. Trh s organickými a zdravými potravinami v Polsku činí pouze  0,5 % celkového potravinářského trhu, avšak jeho hodnota se za posledních sedm let zvýšila o 300% na více než 800 mil. PLN (4,8 mld. CZK) a stále vzrůstá s rostoucím povědomím spotřebitelů. Odhaduje se, že v roce 2019 bude hodnota trhu s ekologickými  potravinami vyšší než 1mld. PLN (6 mld. CZK).Trh s bioprodukty v Polsku roste velmi dynamicky o 10-20 procent ročně a průměrný polský občan  utrácí  na biopotraviny pouze 4,35 EUR ročně, zatímco  obyvatel Evropské  unie vynakládá na ekologické  produkty desetkrát vyšší částku.

 


Železniční
a kolejová doprava

 

Jedná se o velmi perspektivní obor. Na jedné straně zde jsou investice do polských  železnic a také  mezinárodně  úspěšní polští exportéři, jako jsou PESA, Newag aj., na druhé straně existuje silná nabídka na české straně. V rámci programu železničních investic vyčlenilo Polsko  do roku  2023  částku 16 mld. EUR. Na seznamu vládních priorit se opět  objevil  nedokončený železniční úsek  Krakov-Katovice. V letech 2014-2020 mají investice do polské  železniční infrastruktury dosáhnout 12 mld. PLN (72 mld. CZK), z čehož téměř 10  mld. PLN (60 mld. CZK) má přispět dotacemi EU. Novou iniciativou je Investiční pro­ gram, který m á za cíl výstavbu  a modernizaci železničních stanic v celé zemi. Program  má být realizován do roku 2023 a zahrnuje celkem 186 objektů v hodnotě 1mld. PLN (6,2 mld. CZK). Státní železniční společnost PKP Intercity oznámila novou strategii pro kolejová vozidla, která předpokládá, že do roku 2023 bude  na modernizaci a nákup kolejových  vozidel  vynaloženo více než 7 mld. PLN (té m ě ř 50 mld. CZK). Program zahrnuje modernizaci a nákup nových železničních vozů, lokomotiv a elektrických jednotek.

 


Silniční doprava

 

V roce 2019 GDDKiA (Generální ředitelství silnic a dálnic) vyčlenilo přibližně 1,5 mld. PLN (9,2 mld. CZK) na obnovu a zlepšení bezpečnosti silničního provozu na stávajících úsecích státních silnic. Tyto prostředky budou vynaloženy na pokračování již zahájených investic, stejně jako na nové projekty. Podle vyjádření GDDKiA  budou v příštích dvanácti měsících  vyhlášena výběrová řízení, mj. na rozšíření úseku státní silnice č. 21 na úseku Słupsk – Ustka, což zlepší přístup k pobřeží. Rovněž bude vyhlášen tendr na 52 km státní silnice č. 65 na úseku: Kowale Oleckie – Olecko – Gąski – Ełk – Nowa Wieś Ełcka – hranice vojvodství a na 17 km státní silnice č. 74 na úseku Gorajec – Szczebrzeszyn v lublinském vojvodství. Celkem by mělo být vyhlášeno až 190 tendrů. GDDKiA rovněž oznámila, že v letošním roce plánuje vypsat výběrové řízení na výstavbu přibližně 435 km nových silnic v hodnotě zhruba 20 mld. PLN (120 mld. CZK).

 

 

 

Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti
Strojírenský průmysl HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.
HS 8415 – Stroje přístroje klimatizační
HS 8416 – Hořáky pro topeniště, mechanická přikládací zařízení, včetně roštů,ap. zařízení
HS 8417 – Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí
HS 8432 – Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví a lesnictví ap.
HS 8442 – Stroje, přístroje pro přípravu ,zhot. desek, válců a j. tiskařských pomůcek
HS 8456 – Stroje obráběcí pomocí laserů ultrazvuku ap.
HS 8457 – Centra obráběcí, stroje obráběcí, stavebnicové
HS 8458 – Soustruhy pro obrábění kovů
HS 8459 – Stroje obráb pro vrtání frézování řezání apod.
HS 8460 – Obráběcí stroje pro odstraňování ostřin, k broušení, honování aj. konečnou úpravu kovů
HS 8461 – Obráběcí stroje k hoblování, obrážení, drážkování, broušení ozubených kol aj. obráb. stroje
HS 8462 – Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod.
HS 8463 – Stroje tvářecí, jiné pro opracování kovů apod.
HS 8475 – Stroje pro montáž žárovek elektronek lamp aj.
Zemědělský a potravinářský průmysl HS 0403 – Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír aj.
HS 0404 – Syrovátka; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též slazené
HS 0405 – Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka
HS 0406 – Sýry a tvaroh
HS 1104 – Zrna obilná jinak zpracovaná (ne rýže) klíčky
HS 1207 – ost. olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené
HS 1210 – Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin
HS 1601 – Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve atd.
HS 2201 – Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, neslazená
HS 2202 – Voda, včetně minerálních vod a sodovek, slazená  aj. nápoje
HS 2203 –  Pivo ze sladu
HS 2204 – Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009
HS 2208 – Ethylalkohol nedenat pod 80% destiláty likéry
HS 4104 – Kůže vyčiněné dobytka hovězího koní aj lichok
Obranný průmysl HS 8804 – Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky
HS 9301 – Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307
HS 9302 – Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304
HS 9303 – Ost. střelné zbraně ap zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně
HS 9304 – Ost. zbraně, kromě zbraní čísla 9307 až 9331
HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní přístroje, radionavigační a radiové přístroje pro dálkové řízení
Energetický průmysl HS 8406 – Parní turbíny
HS 8407 – Vratné, rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním
HS 8408 – Motory pístové, vznětové, s vnitřním spalováním
HS 8409 – Části a součásti vhodné pro motory pístové
HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory
HS 8411 – Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny
HS 8412 – Ost. motory a pohony
Elektrotechnika HS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny
HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)
HS 8502 – Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče
HS 8503 – Části a součásti motorů, elektr. Generátorů, soustrojí ap.
HS 8504 – Transformátory, el. měniče statické induktory
HS 8523 – Disky, pásky, paměťová zařízení, a. média pro záznam zvuku nebo jiného fenoménu ap.
HS 8533 – Elektrické rezistory, jiné než topné rezistory
Železniční a kolejová doprava HS 8601 – Lokomotivy a malé posunovací, závislé na vnějším zdroji proudu nebo akumulátorové
HS 8602 – Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy
HS 8603 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem
HS 8604 – Vozidla pro údržbu železničních, tramvajových tratí, traťovou službu, s vlastním pohonem
HS 8605 – Železniční, tramvajové osobní vozy aj. vozy bez vlastního pohonu
HS 8606 – Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu
HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel
HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení
HS 8609 – Kontejnery speciálně konstruované a vybavené pro přepravu jedním nebo více druhy dopravy
Automobilový průmysl HS 8307 – Ohebné trubky, z obecných kovů, též s příslušenstvím (fitinky)
HS 8703 – Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob
HS 8707 – Karoserie (kabiny pro řidiče) pro motorová vozidla
HS 9029 – Otáčkoměry, počítače výrobků, taxametry, měřiče ujeté vzdálenosti, krokoměry ap. přístroje
Služby CPA 42 – Inženýrské stavby a jejich výstavba
CPA 71 – Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy
CPA 62 – Služby v oblasti poradenství a programování a související služby
Zdravotnický a farmaceutický průmysl HS 9018 – Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.
HS 9019 – Přístroje pro mechanoterapii; masážní; psychotechnické aj. přístroje
HS 9020 – Ost. dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí
HS 9021 – Ortopedické pomůcky a přístroje, berle, chirurgické pásy aj.
HS 9022 – Rentgenové přístroje aj. používající záření, pro lékařské, zubolékařské, zvěrolékařské účely aj.

 

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Nejdůležitější akce v Polsku v roce 2019/2020:


ITM POLSKA

Datum a místo konání: 4. – 7. 6. 2019, Poznaň
Zaměření: strojírenství – výroba strojů, technologie
Web: http://www.itm-polska.pl/en/

 

XXVIII. EKONOMICKÉ FÓRUM
Datum a místo konání: 3. –  5. 9. 2019 Krynica
Zaměření: všeobecný ekonomický kongres
Web:  http://www.forum-ekonomiczne.pl/?lang=en

 

MSPO
Datum a místo konání: 3. – 6. 9. 2019, Kielce
Zaměření: obrana, zbrojní průmysl
Web: http://www.targikielce.pl/pl/mspo.htm

 

XXI. SYMPOZJUM  ENERGETYKA BELCHATÓW

Datum a místo konání: 9. – 11. 9. 2019, Bełchatów

Zaměření: energetika

Web: https://www.kierunekenergetyka.pl/konferencja,2100.html  

 

International Fair of Mining, Power Industry and Metallurgy 2019
Datum a místo konání: 10. – 13. 9. 2019, Katowice
Zaměření: důlní průmysl
Web: http://www.ptg.info.pl/

 

ENERGETAB
Datum a místo konání: 17. – 19. 9. 2019, Bielsko-Biala
Zaměření: energetika
Web: http://www.energetab.pl/

 

TRAKO
Datum a místo konání: 24. – 27. 9. 2019, Gdaňsk
Zaměření: dopravní prostředky a zařízení v železniční dopravě
Web: http://trakotargi.amberexpo.pl/

 

NATURA FOOD
Datum a místo konání: 18. – 20. 10. 2019, Łódź
Zaměření: zdravá výživa, eko potraviny
Web: http://www.naturafood.pl/

 

BUDMA
Datum a místo konání: 4. – 7. 2. 2020, Poznaň
Zaměření: stavebnictví
Web: http://www.budma.pl/pl/ 

 

XII. EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ KONGRES
Datum a místo konání: květen 2020, Katowice
Zaměření: všeobecný ekonomický kongres
Web: http://www.eecpoland.eu/en/

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Varšavě (Polsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem