Polsko: Zahraniční obchod a investice

V období od ledna do prosince 2018 roku polský vývoz činil 940,4 mld. PLN a dovoz 961,8 mld. PLN. Záporné saldo činilo 21,4 mld. PLN, zatímco v roce 2017 to bylo kladné a činilo 2,5 mld. PLN. Ve srovnání se stejném období roku 2017 vývoz vzrostl o 6,5% a dovoz o 9,3%.

* předběžné údaje dle GUS

V roce 2018 vývoz vyjádřený v EUR činil 221 040,5 milionů EUR, a dovoz 226 066,5 milionů EUR (nárůst o 7% a 9,7%).

Vývoz do celé Evropské unie vzrostl o cca 7,5% (na 177,6 mld. EUR). Podíl Německa na vývozu se zvýšil ve srovnání s rokem 2017 o 9,6%. Mezi ostatními zeměmi EU významně se zvýšil také vývoz do Nizozemska (o cca 10%), Maďarska (o 8%), Slovenska (o cca 9,5%) a Belgie (o více než 13%). 

Export do ostatních ekonomicky vyspělých zemí (mimo EU) vzrostl o 7,6% (na 14,6 mld. EUR), v tom do USA o cca 12,5%, Norska o cca 10%, do Jihoafrické republiky (o 15%), do Izraele (o cca 8%) a do Japonska (o cca 14%).

Vývoz do zemí SNS vzrostl o 8,2% (na 13,6 mld. EUR), v tom do Ruska o 9,6%, na Ukrajinu o 4,6% a do Běloruska o cca 9%. Dovoz z těchto zemí však rostl rychleji (o více než 30% na přibližně 22,5 mld. EUR), což se projevilo téměř dvojnásobným zvýšením schodku na 8,8 mld. EUR.

Mírná změna objemu vývozu byla zaznamenána u zbývajících trhů (mimo trhy SNS) méně rozvinutých a rozvíjejících se (nárůst o 0,5% na přibližně 15,1 mld. EUR). Tradičně byla dynamika vývozu na jednotlivé trhy této skupiny velmi nerovnoměrně rozdělena. Tržby rostly rychle mj. do Saúdské Arábie (cca o 24%) a Brazílie (o cca 13,5%); pomalu rostly například do Číny (o 3,2%) a Srbska (o 1,8%) a pokles (o 13,5%) vznikl mimo jiné u Turecka – hlavním exportním trhu PL v této skupině, u SAE (o 9%) a Hongkongu (o cca 9%).

V roce 2018 seznam pěti nejvýznamnějších vývozních trhů Polska byl obdobný jako v loňském roce. Německo tradičně je na prvním místě s podílem 28%, následuje Česká republika (6,4%), Spojené království (6,2%), Francie (5,5%) a Itálie (4,6%). Změny v pořadí nejsou ani na seznamu nejvýznamnějších dovozních trhů. V roce 2018 to bylo: Německo – cca 22,5%, Čína – cca 11,5%, Rusko – cca 7,5%, Itálie – 5%, Francie – cca 3,5%.

Obraty s první desítkou obchodních partnerů představuji 66,8% z celkového vývozu a 64,7% celkového dovozu Polska.

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Polska za období leden – prosinec 2018

Zdroj: GUS

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2018 podle skupin zemí

Zdroj: GUS

Komoditní struktura polského zahraničního obchodu v roce 2018

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů GUS

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2018 podle skupin zboží

Zdroj: GUS

Zákon o podpoře nových investic

Zákonem ze dne 10. května 2018 roku polská vláda novelizovala nástroj osvobození od daně z příjmů (CIT nebo PIT) pro investory, který je jednou z forem regionální státní podpory. Zákon o podpoře nových investic umožňuje daňové úlevy pro podnikatele až po dobu 10 -15 let na území celého Polska (tzv. Polská investiční zóna), a to pro nové investice tak ve veřejných jak i soukromých oblastech. Zároveň dosavadní povolení k provozování podnikatelské činnosti ve zvláštních ekonomických zónách (SEZ) zůstávají v platnosti až do konce roku 2026.

Zvláštní ekonomické zóny v Polsku

Zdroj: PAIH

V Polsku existuje 14 správců zvláštních ekonomických zón (SEZ):

Podmínky investování v SEZ a výhody plynoucí z provozování činnosti v SEZ jsou definované v zákoně ze dne 10. května 2018 o podpoře nových investic (Dz.U. 2018 poz. 1162).
Podnikatele, kteří se rozhodnou lokalizovat své investice v SEZ mohou využít státní podpory v podobě osvobození od daně z příjmu.

Podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách PAIH:

– SEZ

– VT parky

Hodnota přímých zahraničních investic – PZI (údaje podle Polské národní banky)

Celková hodnota přímých zahraničních investic dosáhla 199 mld. EUR k 31.12.2017.

Nejvyšší hodnoty investic se týkaly investorů z následujících zemí:

• Nizozemsko (38,262 mld. EUR),
• Německo (34,958 mld. EUR),
• Lucembursko (27,699 mld. EUR),
• Francie (17,942 mld. EUR)

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů NBP

V sektorovém členění se největší investice týkaly:

• průmyslového zpracování 61,634 mld. EUR
• finanční a pojišťovací činnost 40,753 mld. EUR,
• velkoobchod a maloobchod včetně oprav vozidel 27,686 mld. EUR,
• činnosti související s realitními služby 17,167 mld. EUR,
• profesionální, vědecké a technické činnosti 13,544 mld. EUR.

PZI v Polsku v roce 2017 – příliv

Příliv netto přímých zahraničních investic do Polska v roce 2017 činil 8,15 mld. EUR, z čehož tvořily reinvestované zisky ve výši 8,95 mld. EUR a záporné hodnoty přílivu kapitálu ve formě akcií a jiných forem vlastního kapitálu ve výší -0,35 mld. EUR a přílivu kapitálu netto ve formě různých dluhových nástrojů ve výši -0,45 mld. EUR.

Hlavní země přílivu a odlivu investic v roce 2017

V roce 2017 největší příliv přímých zahraničních investic byl zaznamenán z následujících zemí:

• Německo 3,02 mld. EUR.
• Lucembursko 2,92 mld. EUR
• Kypr 1,29 mld. EUR

Současně, největší odliv kapitálu z Polska se týkal:

• Italie -1,97 mld. EUR,
• Nizozemska -1,67 mld. EUR a
  
• Francie  – 0,92 mld. EUR
  

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů NBP

V sektorovém členění mířily největší PZI v roce 2017 PZI především do:

• průmyslového zpracování 3,66 mld. EUR,
• finanční a pojišťovací činnosti 2,92 mld. EUR.

Odliv kapitálu se týkal především subjektů podílejících se na:

• velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav vozidel -1,32 mld. EUR
• výrobě a dodávce elektřiny -1,23 mld. EUR, a
• profesionální, vědecké a technické činnosti -0,69 mld. EUR

Podle průzkumů Hlavního statistického úřadu činil v roce 2017 počet subjektů se zahraničním kapitálem celkem 22 102 (loni bylo to 24 780 jednotek, což je o 10,8% méně). V roce 2017 vzniklo 540 společností se zahraničním kapitálem oproti 634 společnostem v roce 2016. Mezi subjekty vytvořené v 2017 roce 71,1% činily nové jednotky tzv. „Greenfield“, kterých bylo 384. Nejvyšší podíl nových subjektů byl zapojen do činnosti související s obchodováním, opravou vozidel (142 firmy) a zpracovatelským průmyslem (101 firem). Cizí kapitál v Polsku v roce 2017 pocházel ze 121 zemí. Ze zemí Evropské unie pocházelo 91,4% zahraničního kapitálu.

Na konci roku 2017 zaměstnávaly subjekty se zahraničním kapitálem v Polsku celkem 1 929,1 tis. lidí. Stejně jako před rokem, téměř 70% z celkového počtu zaměstnaných ve společnostech se zahraničním majetkovým podílem bylo zaměstnaných v subjektech nacházejících se ve čtyřech vojvodstvích: mazovském (32,4%), velkopolském (15,8%), slezském (11,0%) a dolnoslezském (8,9% ).

Seznam největších zahraničních investorů v Polsku v roce 2017/2018

Dodatečné informace:

• Bezpośrednie Inwestycje Zagraniczne w Polsce 
• Polské přímé investice v zahraničí
• Platební bilance NBP
• Zprávy publikované NBP
• Hlavní statistický úřad – Działalność gospodarcza podmiotów z kapitałem zagranicznym w 2017 r. 
• UNCTAD – World Investment Reports 
• OECD –FDI Statistics 

V květnu 2016 německá společnost Daimler AG potvrdila, že v Polsku postaví novou továrnu na výrobu motorů. Závod by se měl nacházet v obci Jawor nedaleko Vratislavi v Dolním Slezsku, přičemž se bude jednat o první továrnu společnosti Mercedes-Benz v Polsku. Celková hodnota investice představuje 500 mil. EUR a zahájení výroby je plánováno na rok 2019. (Mercedes-Benz Jawor).

Investování na polském trhu

Polské hospodářské právo nevytváří významných omezení pro podnikání zahraničních investorů.

Formy podnikání

Právními předpisy základního významu, které upravují formy podnikání na polském území, jsou:

• Zákon ze dne 15. záři. 2000 – Zákoník obchodních společností (Ustawa z dnia 15 września 2000 r. Kodeks spółek handlowych, Dz.U. 2000 nr 94 poz. 1037, ve znění pozdějších předpisů),
• Zákon ze dne 23. dubna 1964. – Občanský zákoník (Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r. – Kodeks cywilny, Dz.U. 1964 nr 16 poz. 93, ve znění pozdějších předpisů ).

 Zahraniční osoby z EU a členských států EFTA, které patří do Evropského hospodářského prostoru, mohou podnikat a provozovat činnost na základě stejných pravidel platných pro polské podnikatele.

Jako obecné pravidlo platí, že ostatní zahraniční osoby mají právo, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak, provádět a provozovat podnikatelskou činnost pouze v následujících právních formách:

• komanditní společnost
• komanditně-akciová společnost
• společnost s ručením omezeným
• akciová společnost

Kromě toho mohou zahraniční podnikatelé zahájit v Polsku obchodní činnost ve formě pobočky a také zřídit zastoupení na území Polska.

Nové předpisy usnadňující podnikání – Ústava byznysu (pol. Konstytucja Biznesu)

Dne 30. 4. 2018 byl zrušen zákon ze dne 2. července 2004 o svobodě podnikání (Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej, Dz.U. 2004 nr 173 poz. 1807, ve znění pozdějších předpisů) a polský parlament zavedl tzv. Ústavu byznysu.

Ústava byznysu je balíček zákonů, jehož cílem je reformovat a zjednodušit obchodní pravidla. Změny se týkají takových oblastí, jako jsou:

–              vztahy podnikatele s úřady a vypořádání s úředními záležitostmi,

–              zahájení podnikání,

–              pozastavení činnosti,

–              principy tvorby obchodního práva,

–              povinnosti související s provozováním splečnosti.

Nejdůležitějším zákonem v rámci Ústavy byznysu je podnikatelský zákon (pol. Prawo przedsiębiorców), který stanoví nejdůležitější práva podnikatele a principy podnikání.

• Ustawa z dnia 6 marca 2018 r. – Przepisy wprowadzające ustawę – Prawo przedsiębiorców oraz inne ustawy dotyczące działalności gospodarczej, Dz.U. 2018 poz. 650

Dodatečné informace ohledně podnikání v Polsku lze nalézt na následující webové stránce:

https://www.biznes.gov.pl/przedsiebiorcy/biznes-w-polsce

Překážky v podnikání pro zahraniční investory

Zahraniční investoři v Polsku nadále musí čelit mnoha překážkám. Mezi největší překážky podnikání v Polsku v poslední době lze zmínit především: právní nestabilitu, nadměrné byrokratické povinnosti, náklady na práci, svévolné a arbitrární rozhodnutí úředníků, komplikované stavební a ekonomické právo, vysoké daně, příliš dlouhé hospodářské soudní řízení, inspekce daňového úřadu a dalších institucí a další investiční bariéry, jako např. nejasná pravidla týkající se veřejných zakázek a v neposlední řadě problémy s výkladem daňových předpisů. Ze seznamu překážek zmizely stížnosti na stav infrastruktury. I když polská infrastruktura není vynikající, je zřejmé, že podnikatelé oceňují její zlepšení.

Nabývání nemovitostí cizinci

Pro zahraničního investora má zásadní význam nabytí nemovitého majetku. Z legislativního hlediska je tato problematika řešena Zákonem ze dne 24. března 1920. nabývání nemovitostí cizinci (Dz.U. 1920 nr 31 poz. 178, ve znění pozdějších předpisů). Obecným pravidlem je, že nabývání nemovitostí cizinci vyžaduje povolení ze strany ministra vnitra.

Získání povolení se však netýká podnikatelů z Evropského hospodářského prostoru (Evropské unie, Islandu, Norska a Lichtenštejnska). Od 1. května 2004 platí obecná zásada, že pořízení nemovitosti nebo podílů a akcií ve společnostech, ve kterých jsou vlastníkem nemovitostí cizinci a tudíž je vyžadováno povolení, se nevztahuje na občany a podniky se sídlem nebo zřízené v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Zákon však stanoví výjimku. Podniky EHP a občané musí získat zvláštní povolení ještě v následujícím případě:

• nabývání zemědělské půdy a lesů – po dobu 12 let od vstupu Polska do EU (tedy do 2. května 2016.). *)

Výše uvedené přechodné období nebude vyžadováno u cizinců v případě nabývání zemědělských nemovitostí, které se nachází ve vojvodství:

• dolnoslezském, kujavsko-pomořském, lubušském, opolském, pomořském, varmijsko-mazurském, velkopolském, západopomořanském – po 7 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.
• lodžském, lublinském, malopolském, mazovském, podkarpatském, podleském, slezském a svatokřížském – po 3 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.

*) Koncem dubna 2016 Polsko schválilo nový zákon o vlastnictví půdy, který od 1. května prakticky znemožňuje cizincům koupit si v Polsku zemědělskou půdu. Zavedená opatření se ale významně dotýká i polských obyvatel. Zemědělské pozemky mohou být prodávaný pouze zájemci, který splňuje definici zemědělce, žije v oblasti alespoň pět let a již vlastní méně než 300 hektarů půdy. Kupec se navíc musí úředně zavázat, že farmu bude provozovat osobně po dobu alespoň deseti let. Pokud bude chtít hospodář půdu prodat někomu, kdo striktní pravidla nesplňuje, bude mu to muset posvětit státní zemědělská agentura – ANR, která má navíc na pozemky předkupní právo a může je tedy sama vykoupit za tržní cenu. Dle zákona vlastnictví zemědělského majetku bude moci být převedeno na osobu v blízkosti prodávajícího, tedy např. pro jeho potomka. Jinými slovy, nikdo dědictví neztrácí. ANR nebude také mít předkupní právo na pozemky, které zemědělci odkáže ve své poslední vůli jiný zemědělec, který není jeho příbuzným (např. v rámci výměny za pečování).

Jediní vlastníci půdy, na něž se omezení nevztahují, jsou stát a církevní instituce.

V květnu 2019 polský Parlament novelizoval zákon o obchodování se zemědělskou půdou. Podle nových předpisů zemědělské pozemky do 1 hektaru a pozemky nacházející se ve městech budou moci si zakoupit i osoby, které nejsou zemědělcem.

Další informace ohledně nabývání nemovitostí:

hhttps://www.gov.pl/web/mswia/uzyskaj-zezwolenie-na-nabycie-nieruchomosci-akcji-udzialow-przez-cudzoziemcow

Investiční pobídky

Polsko nabízí širokou řadu investičních pobídek. Investoři mohou využít vládních dotací financovaných v rámci „Programu na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020“ (grant na zaměstnání a investiční grant). Mají také možnost využít osvobození od daně (daň z příjmů v rámci zvláštních ekonomických zón (SSE) a daně z nemovitostí) nebo využití nástrojů spolufinancovaných z evropských fondů. Všechny podpůrné nástroje jsou k dispozici stejně a podle stejných pravidel pro zahraniční i polské investory.

Vzhledem k pevné základně ekonomického růstu v posledních letech lze obchodní a investiční příležitosti v Polsku považovat za atraktivní.  Navíc, globální finanční krize nezasáhla Polsko v takové míře, jako ostatní země. 

Veřejná podpora pro přímé zahraniční investice je zajištěna především prostřednictvím právních aktů tvořících zvláštní ekonomické zóny. Investiční příležitosti jsou velmi zajímavé hlavně pro dlouhodobé přímé investice. Existuje možnost spojování různých nástrojů veřejné podpory, avšak tento proces nemůže překročit přípustnou intenzitu regionální podpory.

1. Strukturální fondy EU 2014-2020

 V letech 2014-2020 získá Polsko celkem 82,5 mld. EUR z politiky soudržnosti EU.  Tato částka bude zvýšena v důsledku nezbytných vnitřních příspěvků polské vlády.  Finanční podpora bude poskytována zejména v rámci národních a regionálních operačních programů.  Mezi 3 nejdůležitější národní operační programy patří: OP Infrastruktura a životní prostředí, OP Inteligentní růst a  OP Věda, vzdělávání, rozvoj. Kromě skupiny 6 národních operačních programů zahrnujících otázky na národní úrovni, každé z 16 vojvodství má svůj vlastní specifický regionální operační program.

Finanční podpora bude poskytována částečně jako investiční podpora a částečně jako jiné druhy podpory, mj.:

• granty pro podporu výzkumua vývoje
• granty na životní prostředí
• vzdělávací granty

 Investiční podpora bude poskytována zejména ve formě návratných finančních nástrojů. Nenávratná podpora ve formě grantů půjde na provádění  VaV prací, nákup VaV zařízení a nejvíce inovativní investice (týkající se zavedení VaV prací), které umožní vytváření nových technologií, nových produktů a služeb.

2. Pobídky ve zvláštních ekonomických zónách

Zvláštní ekonomické zóny jsou oblasti speciálně vyčleněné s podporou místní infrastruktury,  kde investoři mohou provozovat podnikatelskou činnost za zvýhodněných podmínek (osvobození od daně z příjmů právnických osob).

Za účelem provozování  činnosti v rámci SEZ a využití možnosti výše uvedeného osvobození od daně musí investor získat zvláštní povolení, které je vydané orgány SEZ. Podmínky investování do SEZ a výhody plynoucí z provozování činnosti v SEZ jsou definované v Zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách

(Dz.U. 1994 nr 123 poz. 600 v konsolidovaném znění – Aktuální znění )

Zákon ze dne 10. května 2018 roku o podpoře nových investic umožňuje daňové úlevy pro podnikatele až po dobu 10 -15 let na území celého Polska (tzv. Polská investiční zóna), a to pro nové investice tak ve veřejných jak i soukromých oblastech. Zároveň dosavadní povolení k provozování podnikatelské činnosti ve zvláštních ekonomických zónách (SEZ) zůstávají v platnosti až do konce roku 2026.

Další informace ohledně SEZ:

https://www.paih.gov.pl/strefa_inwestora/zachety_inwestycyjne_w_sse

3. Program na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020

Program na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020 byl zaveden vládou v červenci 2011 a poskytuje vyčleněné dotace pro nové investiční projekty ze státního rozpočtu.

Tato dotace je poskytována na základě dohody mezi investorem a ministrem hospodářství PR. Systém těchto grantů je zaměřen na podporu přímých zahraničních investic v sektorech „obzvláště důležitých pro národní hospodářství“, které zahrnují:

• automobilový průmysl,
• sektor elektronický a domácích spotřebičů,
• letectví,
• sektor biotechnologie,
• potravinářství,
• sektor moderních služeb,
• výzkum a vývoj

Dále mohou žádat o podporu také podnikatelé, kteří plánují investice do výroby v jiných odvětvích  s minimálními způsobilými náklady ve výši 750 mil. PLN a vytvořením minimálně 200 nových pracovních míst nebo s minimálními způsobilými náklady ve výši 500 mil. PLN a vytvořením alespoň 500 nových pracovních míst (významné investice).

Program 2011- 2023

4. Osvobození od daně z nemovitostí

Osvobození od daně z nemovitostí je formou regionální státní podpory.  Osvobození je poskytováno v obcích, které přijaly usnesení týkající se možnosti osvobození od daně z nemovitosti.

Maximální sazby daně pro podnikatele v roce 2019, týkající se zdanění v oblastí daní z nemovitostí a vztahující se k obchodní činnosti, činí: 23,47 PLN/m² pro budovy a  0,93 PLN/m² pro pozemky.

V každé obci jsou daňové sazby stanoveny místními orgány, avšak nemohou překročit maximální částky, jaké jsou uvedeny výše.

5. Nástroje na trhu práce

V případě zaměstnávání nezaměstnaných se podniky mohou obrátit na místní úřad práce, který může podporovat podnikatele pomocí různých nástrojů na trhu práce.

Mezi poskytované formy pomoci patří následující služby:

• pomoc v procesu přijímání zaměstnanců s požadovanou kvalifikací
• intervenční práce
• úhrada nákladů vynaložených na zřízení nových pracovních míst pro nezaměstnané
• praktická školení
• finanční podpora vzdělávacích programů pro všechny potenciální zaměstnance, kteří mohou získat novou kvalifikaci nebo odborné schopnosti
• úhrada příspěvků na sociální pojištění v případě zaměstnání nezaměstnaného, který byl delegován úřadem práce
• odborné vzdělávání dospělých
• úřad práce nabízí také zvláštní podporu pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením

Dodatečné informace:

Investment incentives

Polish law

How to do business in Poland

Doing business in Poland – PWC Report

PWC – polish investment incentiv alert

Infor