Polsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

2. Zahraniční obchod a investice

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V období od ledna do prosince 2019 činil polský vývoz 1013,7 mld. PLN a dovoz 1005,8 mld. PLN.  Kladné saldo činilo 7,9 mld. PLN, zatímco v roce 2018 bylo záporné a činilo 19,5 mld. PLN.

Ve srovnání se stejném období roku 2018 vzrostl vývoz o 6,6% a dovoz o 3,6%.

 

 

Export

Import

Saldo

Řetězové indexy růstu

exportu

 importu    

mld. PLN

mld. €

mld. PLN

mld. €

mld. PLN

mld. €

ve stálých cenách 

předchozí rok = 100 

2010

481,1

120,4

536,2

134,3

-55,1

-13,8

113,2

 113,7

2011

558,7

136,7

623,4

152,6

-59,7

-15,9

108,1

 106,2

2012

603,4

143,5

648,1

154,0

-44,7

-10,6

103,4

 98,5

2013

647,9

154,9

656,1

156,9

-8,2

-1,9

106,5

 102,9

2014

693,5

165,8

704,5

168,4

-11,1

-2,7

106,7

 110,4

2015

750,8

179,5

740,9

177,2

9,8

2,3

107,7

 105,3

2016

803,5

184,8

786,5

180,9

17,0

3,9

106,7

 106,4

2017

882,6

206,6

880,1

206,1

2,5

0,5

109,8

 111,9

2018

951,3

223,6

970,8

228,2

-19,5

-4,6

107,8

 110,3

  2019*

1013,7

235,8

1005,8

234,0

7,9

1,8

106,6

103,6

* předběžné údaje dle GUS

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V roce 2019 vývoz vyjádřený v EUR činil 235,8 mld. EUR, a dovoz 234,0 mld. EUR (nárůst o 5,5% a 2,6% oproti předešlému roku).

 

Polsko má největší podíl na celkovém vývozu s vyspělými zeměmi – 86,6% (z toho EU 79,8%) a na dovozu – 65,5% (z toho EU 57,7%) ve srovnání s 87,1% (z toho EU 80,6%) a 65,9% (z toho EU 58,8%)

v roce 2018. Nejmenší podíl byl zaznamenán se zeměmi střední a východní Evropy, které na celkovém vývozu činily 6,1% a na dovozu 7,9% ve srovnání s 5,8% a 8,9% v roce 2018.

 

Vývoz do celé Evropské unie v roce 2019 vzrostl o cca 4,4% (na 188,1 mld. EUR). Vývoz do Německa se zvýšil ve srovnání s rokem 2018 o 3,1% (na 65,1 mld EUR). Nicmeně, podíl Německa na vývozu se oproti roku 2018 snížil o 0,6 procentního bodu a činil 27,6% a v dovozu o 0,8 procentního bodu (představoval 21,8%). Mezi zeměmi EU, kam se vývoz významně zvýšil, jsou také Francie (+10,4%) a Maďarsko (+ 9,3%). Mezi hlavními evropskými partnery byl největší nárůst dovozu zaznamenán u Španělska (5,2%) a Nizozemska (5,0%).

V roce 2019 byl seznam pěti nejvýznamnějších vývozních trhů Polska obdobný jako v loňském roce. Německo je tradičně na prvním místě s podílem 27,6%, následuje Česká republika (6,1%), Spojené království (6,0%), Francie (5,8%) a Itálie (4,6%). Změny v pořadí nejsou ani na seznamu nejvýznamnějších dovozních trhů. V roce 2019 to bylo: Německo – cca 21,8%, Čína – cca 12,4%, Rusko – cca 6,2%, Itálie – 5%, Nizozemsko – 3,7%, Francie – cca 3,6% a ČR – 3,3%.

 

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Polska za období leden – prosinec 2019

 I – XII 201920182019
v mld. PLNv mld. USDv mld. EURI – XII 2018 = 100I – XII  
PLNUSDEURstruktura v %
EXPORT
1. Německo279,673,065,1104,297,7103,128,227,6
2. Česká republika62,016,214,4102,295,8101,16,46,1
3. Velká Británie60,715,814,1102,396,0101,36,26,0
4. Francie59,315,513,8111,6104,5110,45,65,8
5. Itálie46,512,110,8106,099,3104,94,64,6
6. Nizozemsko44,611,610,4103,797,3102,74,54,4
7. Rusko32,08,37,4111,0104,1109,93,03,2
8. Spojené státy americké29,17,66,8111,2104,3110,12,72,9
9. Švédsko28,37,46,6106,9100,1105,72,82,8
10. Maďarsko28,07,36,5110,4103,5109,32,72,8
IMPORT
1. Německo218,857,150,999,993,798,922,621,8
2. Čína125,032,629,1111,0104,3109,911,612,4
3. Rusko62,116,214,489,684,188,87,16,2
4. Itálie50,213,111,7100,694,399,65,15,0
5. Nizozemsko37,49,88,7106,199,3105,03,63,7
6. Francie36,59,58,5102,495,9101,43,73,6
7. Česká republika33,38,77,899,893,498,73,43,3
8. Spojené státy americké32,68,57,6118,4110,7117,22,83,2
9. Španělsko23,26,15,4106,399,5105,22,22,3
10. Belgie23,06,05,395,189,194,12,52,3

Zdroj: GUS

 

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2019 podle skupin zemí

 I – XII 201920182019
v mld. PLNv mld. USDv mld. EURI – XII 2018 = 100I – XII
PLNUSDEURstruktura v %

Export  

1013,7264,5235,8106,699,9105,5100,0100,0
Rozvinuté země878,0229,1204,3105,999,3104,887,186,6
v tom EU808,7211,0188,1105,498,8104,480,679,8
v tom eurozóna581,6151,8135,3105,799,1104,657,957,4
Rozvojové země73,719,217,1109,5102,7108,57,17,3
Země střední a východní Evropy62,016,214,4112,8105,8111,75,86,1

Import

1005,8262,5234,0103,697,2102,6100,0100,0
Rozvinuté země658,7171,9153,2102,996,4101,865,965,5
v tom EU580,5151,5135,1101,795,4100,758,857,7
v tom eurozóna460,6120,2107,2100,994,599,847,045,8
Rozvojové země267,669,862,3109,4102,7108,425,226,6
Země střední a východní Evropy79,620,818,592,586,891,68,97,9

Saldo  

7,92,01,8XXXXX
Rozvinuté země219,357,251,1XXXXX
v tom EU228,259,553,0XXXXX
v tom eurozóna121,031,628,1XXXXX
Rozvojové země-193,9-50,6-45,2XXXXX
Země střední a východní Evropy-17,6-4,6-4,1XXXXX

Zdroj: GUS

 

 

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura polského zahraničního obchodu v roce 2019

import cake.jpg

export cake.jpg

 

 

Zdroj: Vlastní zpracování na základě MR a údajů GUS

 

 

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2019 podle skupin zboží

 č. sekce CN Název skupiny zbožíLEDEN – PROSINEC 2018LEDEN – PROSINEC 2019Dynamika
I – XII 2018 = 100 
I-XII 2019
Podíl na 
Export Import Saldo Export Import Saldo Exportu Importu Exportu Importu 
V MIL. EUR V MIL. EUR EURv % 
POLSKO 223596,4228172,3-4575,9235834,9234028,01806,9105,5102,6100,00100,00
POTRAVINÁŘSKÉ A ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY
1Sekce I Živá zvířata; produkty zvířecího původu9562,35680,23882,19821,05943,23877,8102,7104,64,162,54
2Sekce II Produkty rostlinného původu4471,75193,3-721,64738,25443,8-705,6106,0104,82,012,33
3Sekce III Tuky, živočišné a rostlinné oleje, produkty jejich rozpadu416,2926,0-509,8466,1971,4-505,3112,0104,90,200,42
4Sekce IV Hotové potravinářské výrobky; nealkoholické nápoje, alkohol a ocet, tabák15267,18233,37033,816421,58711,27710,3107,6105,86,963,72
MINERÁLNÍ PRODUKTY
5Sekce V Minerální produkty 6249,320870,4-14621,15356,419668,6-14312,285,794,22,278,40
VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU
6Sekce VI Výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví14980,721202,6-6221,916306,922003,3-5696,4108,9103,86,919,40
7Sekce VII Umělá hmota a výrobky z ní; kaučuk a výrobky z kaučuku16050,917159,8-1108,916329,216962,8-633,6101,798,96,927,25
KOŽEŠINY
8Sekce VIII Kožešina; výrobky z ní; cestovní výrobky 1025,81326,4-300,61044,91311,0-266,1101,998,80,440,56
VÝROBKY DŘEVAŘSKÉHO A PAPÍRENSKÉHO PRŮMYSLU 
9Sekce IX Dřevo a výrobky z něho;  výrobky z korku, slámy, esparto;  košíkové výrobky4798,51851,62946,94800,71860,42940,3100,0100,52,040,80
10Sekce X Dřevovina nebo jiný vláknitý celulózový materiál; papír a lepenka6487,06090,5396,56643,05798,8844,2102,495,22,822,48
VÝROBKY LEHKÉHO PRŮMYSLU
11Sekce XI Materiály a výrobky textilního průmyslu 8589,711621,8-3032,19085,011971,6-2886,6105,8103,03,855,12
12Sekce XII Obuv, pokrývky hlavy, deštníky, hůlky, pera, umělé květiny1957,02653,8-696,82387,63027,3-639,7122,0114,11,011,29
KERAMICKÉ VÝROBKY 
13Sekce XIII Výrobky z kamene, sádry, cementu, azbestu, slídy atd., keramické výrobky, sklo4342,62799,11543,54611,62829,11782,5106,2101,11,961,21
14Sekce XIV Perly; drahé a polodrahé kovy a drahokamy, umělá bižuterie 967,4704,5262,91339,1875,3463,8138,4124,20,570,37
METALURGICKÉ VÝROBKY
15Sekce XV Výrobky z nevzácných kovů 22302,724713,9-2411,222856,323298,4-442,1102,594,39,699,95
VÝROBKY STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU 
16Sekce XVI Mechanické a elektrické zařízení; k záznamu a reprodukci zvuku54219,954699,2-479,358935,458576,7358,7108,7107,124,9925,03
17Sekce XVII Vozidla, létající stroje, plavidla a spojené  s nimi zařízení30659,126327,84331,332183,327908,24275,1105,0106,013,6511,93
18Sekce XVIII Přístroje, optické nástroje, kinematografické, měřící, lékařské nástroje, hodinky4320,95376,7-1055,84828,85825,3-996,5111,8108,32,052,49
RŮZNÉ VÝROBKY
19Sekce XIX Zbraně a náboje; součástky a dodatky 92,1213,9-121,8101,6171,3-69,7110,480,10,040,07
20Sekce XX Různé výrobky16566,37096,79469,617137,17327,89809,3103,4103,37,273,13
21Sekce XXI Umělecká díla, sběratelské předměty 269,23430,9-3161,7441,23542,4-3101,2163,9103,20,191,51

Zdroj: GUS

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zákon o podpoře nových investic


Zákonem ze dne 10. května 2018 polská vláda novelizovala nástroj osvobození od daně z příjmů (CIT nebo PIT) pro investory, který je jednou z forem regionální státní podpory. Zákon o podpoře nových investic umožňuje daňové úlevy pro podnikatele až po dobu 10 -15 let na území celého Polska (tzv. Polská investiční zóna), a to pro nové investice jak ve veřejných, tak i soukromých oblastech. Současně dosavadní povolení k provozování podnikatelské činnosti ve zvláštních ekonomických zónách (SEZ) zůstávají v platnosti až do konce roku 2026.

 

 

Zvláštní ekonomické zóny v Polsku

SSE.png

Zdroj: PAIH

 

 

V Polsku existuje 14 správců zvláštních ekonomických zón (SEZ):

SSE EURO-PARK Mielec

 

 

Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Mielcu 
ul. Partyzantów 25
39-300 Mielec

tel. +48 17 788 72 36
faks +48 17 788 77 69
europark@europark.com.pl
https://europark.arp.pl/ 

Suwalska SSE

Suwalska Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Noniewicza 49
16-400 Suwałki
Tel./Fax: +48 87 565 22 17 /  +48 87 565 24 49
e-mail: ssse@ssse.com.pl
www.ssse.com.pl

Katowicka SSE

Katowicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Wojewódzka 42
40-026 Katowice
Tel.: (+48 32) 251 07 36
e-mail: ksse@ksse.com.pl
www.ksse.com.pl

Legnicka SSE

Legnicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Św. Maksymiliana Kolbe 14
59-220 Legnica
Tel.:  (+48 76) 727 74 70
Fax: (+48 76) 727 74 74
e-mail: lsse@lsse.eu
www.lsse.eu

Łódzka SSE

Łódzka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Tymienieckiego 22G
90-349 Łódź
tel.: +48 42 676 27 53, +48 42 676 27 54
fax: +48 42 676 27 55
e-mail: info@sse.lodz.pl
www.sse.lodz.pl

Wałbrzyska SSE

Wałbrzyska Specjalna Strefa Ekonomiczna „INVEST-PARK“ sp. z o.o.
ul. Uczniowska 16
58-306 Wałbrzych
tel.: +48 74 664 91 64
fax: +48 74 664 91 62
e-mail: invest@invest-park.com.pl
Web: www.invest-park.com.pl
Facebook: www.facebook.com/WalbrzyskaSSE
Twitter: www.twitter.com/WalbrzyskaSS

Kamiennogórska SSE

Specjalna Strefa Ekonomiczna Małej Przedsiębiorczości S.A.
ul. Papieża Jana Pawła II 11A
58-400 Kamienna Góra
Tel.: +48 75 645 20 30
Tel./Fax.: +48 75 744 20 33
E-mail: strefa@ssemp.pl
www.ssemp.pl

Kostrzyńsko-Słubicka SSE

Kostrzyńsko-Słubicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Orła Białego 22
66-470 Kostrzyn n. Odrą
Tel.: +48 95 721 98 00
Fax: +48 95 752 41 67
E-mail: info@kssse.pl
www.kssse.pl

Słupska SSE

Pomorska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.
Zarządzający Słupską Specjalną Strefą Ekonomiczną
oraz Słupskim Inkubatorem Technologicznym
ul. Obrońców Wybrzeża 2
76-200 Słupsk
Tel.: +48 59 841 28 92
Fax: +48 59 841 32 61
e-mail: office@parr.slupsk.pl
Web: www.sse.slupsk.pl
Facebook: http://facebook.com/SlupskSEZ
Twitter: http://Twitter.com/PARR_Slupsk

SSE „Starachowice“

Specjalna Strefa Ekonomiczna Starachowice S.A.
ul. Radomska 29
27-200 Starachowice
Tel.: +48 41 275 41 01
Fax: +48 41 275 41 02
e-mail: sekretariat@sse.com.pl, sse@sse.com.pl
www.sse.com.pl

Tarnobrzeska SSE

Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Tarnobrzegu
ul. Zakładowa 30,
39-400 Tarnobrzeg,
tel. +48 15 822 99 99,
e-mail: biuro@arp.pl
https://tsse.arp.pl

Pomorska SSE

Pomorska Specjalna Strefa Ekonomiczna sp. z o.o.
ul. Władysława IV 9
81-703 Sopot
Tel.: +48 58 740 43 00
Fax: +48 58 555 97 11
E-mail: invest@strefa.gda.pl
Web: www.strefa.gda.pl
Facebook: www.facebook.com/StrefaPomorze
Twitter: twitter.com/PomorskaSSE

Warmińsko-Mazurska SSE

Warmińsko-Mazurska
Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
10-061 Olsztyn, ul. Barczewskiego 1,
Tel.: (+48 89) 535 02 41
Fax.: (+48 89) 535 90 02
E-mail: wmsse@wmsse.com.pl
www.wmsse.com.pl

Krakowski Park Technologiczny

Krakowski Park Technologiczny Sp. z o.o.
ul. Podole 60,
30-394 Kraków
tel. +48 12 640 19 40
fax +48 12 640 19 45
e-mail: biuro@kpt.krakow.pl
www.kpt.krakow.pl

 

 

Podmínky investování v SEZ a výhody plynoucí z provozování činnosti v SEZ jsou definované v Zákoně ze dne 10. května 2018 o podpoře nových investic (Dz.U. 2018 poz. 1162).
Podnikatele, kteří se rozhodnou lokalizovat své investice v SEZ, mohou využít státní podpory v podobě osvobození od daně z příjmu.

 

Podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách PAIH:

SEZ

VT parky

 

 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic – PZI (údaje podle Polské národní banky)

Celková hodnota přímých zahraničních investic dosáhla k 31.12.2018 hodnoty 199,7 mld. EUR.

 

Nejvyšší hodnoty investic se týkaly investorů z následujících zemí:

•    Nizozemsko (42,6 mld. EUR),
•    Německo (34,8 mld. EUR),
•    Lucembursko (28,3 mld. EUR),
•    Francie (18,1 mld. EUR)

 

 

 

 

BIZ 1.png

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů NBP

 

 

V sektorovém členění se největší investice týkaly:

•    průmyslové zpracování 62,6 mld. EUR
•    finanční a pojišťovací činnost 37 mld. EUR,
•    velkoobchod a maloobchod včetně oprav vozidel 29,1 mld. EUR,
•    činnosti související s realitními služby 19,2 mld. EUR,
•    profesionální, vědecké a technické činnosti 13,4 mld. EUR.

PZI v Polsku v roce 2018 – příliv 

Příliv přímých zahraničních investic do Polska v roce 2018 činil 11,8 mld. EUR, z čehož tvořily reinvestované zisky ve výši 8,8 mld. EUR a  přílivy kapitálu ve formě akcií a jiných forem vlastního kapitálu ve výší 2,6 mld. EUR a ve formě různých dluhových nástrojů ve výši 0,3 mld. EUR.

 

Hlavní země přílivu a odlivu investic v roce 2018

V roce 2018 největší příliv přímých zahraničních investic byl zaznamenán z následujících zemí:

 

•    Nizozemsko 7,4 mld EUR
•    Lucembursko 1,7 mld. EUR
•    Německo 1,5 mld. EUR.

 

Současně, největší odliv kapitálu z Polska se týkal:

 

•    Španělska -1,7 mld. EUR,
•    Švédska -0,5 mld. EUR a
•    Rakouska -0,4 mld. EUR

 

 

 

BIZ 2.png

 

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů NBP

 

V sektorovém členění mířily největší PZI v roce 2018 především do:

 

•    průmyslového zpracování 5 mld. EUR,
•    velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav vozidel 3,2 mld. EUR
•    profesionální, vědecké a technické činnosti 1,5 mld. EUR

 

Odliv kapitálu se týkal především subjektů podílejících se na informačních a komunikačních službach: -1,3 mld. EUR

 

Podle průzkumů Hlavního statistického úřadu činil v roce 2018 počet subjektů se zahraničním kapitálem celkem 26,8 tis. jednotek a hodnota zahraničního kapitálu do nich investovaného dosáhla 196,4 mld. PLN. Více než polovina (57,5%) zahraničního kapitálu byla umístěna v subjektech zaměstnávajících 250 a více lidí. Nejvyšší podíl subjektů byl zapojen do činnosti související s obchodováním a opravou motorových vozidel (30,7%). A největší část zahraničního kapitálu (37,8%) byla zaměřena na subjekty průmyslového zpracování. Dominovaly mikropodniky a malé subjekty do 49 zaměstnanců, které tvořily 83,3% z celkového počtu podniků. Zahraniční kapitál investovaný v Polsku na konci roku 2018 pocházel ze 118 zemí a převážná většina (91,4%) ze zemí EU.

Seznam největších zahraničních investorů v Polsku v roce 2017/2018

 

Dodatečné informace:

V květnu 2016 německá společnost Daimler AG potvrdila, že v Polsku postaví novou továrnu na výrobu motorů. Závod se nachází v obci Jawor nedaleko Vratislavi v Dolním Slezsku. Jednalo se o první továrnu společnosti Mercedes-Benz v Polsku. Celková hodnota investice představuje 500 mil. EUR. Mercedes-Benz Cars staví v Jaworu také továrnu na elektrické baterie. Hodnota druhé investice se bude pohybovat kolem 100 milionů eur. Závod bude zaměstnávat více než 300 lidí. Sériová výroba baterií začne v roce 2020.

(Mercedes-Benz Jawor).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investování na polském trhu

Polské hospodářské právo nevytváří významných omezení pro podnikání zahraničních investorů.

Formy podnikání

 

Právními předpisy základního významu, které upravují formy podnikání na polském území, jsou:

  • Zákon ze dne 15. záři. 2000 – Zákoník obchodních společností (Ustawa z dnia 15 września 2000 r. Kodeks spółek handlowych, Dz.U. 2000 nr 94 poz. 1037, ve znění pozdějších předpisů),
  • Zákon ze dne 23. dubna 1964. – Občanský zákoník (Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r. – Kodeks cywilny, Dz.U. 1964 nr 16 poz. 93, ve znění pozdějších předpisů ).

 

 Zahraniční osoby z EU a členských států EFTA, které patří do Evropského hospodářského prostoru, mohou podnikat a provozovat činnost na základě stejných pravidel platných pro polské podnikatele.

 

Jako obecné pravidlo platí, že ostatní zahraniční osoby mají právo, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak, provádět a provozovat podnikatelskou činnost pouze v následujících právních formách:

  • komanditní společnost
  • komanditně-akciová společnost
  • společnost s ručením omezeným
  • akciová společnost

Kromě toho mohou zahraniční podnikatelé zahájit v Polsku obchodní činnost ve formě pobočky a také zřídit zastoupení na území Polska.

 

 

Nové předpisy usnadňující podnikání – Ústava byznysu (pol. Konstytucja Biznesu)

 

Dne 30. 4. 2018 byl zrušen zákon ze dne 2. července 2004 o svobodě podnikání (Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej, Dz.U. 2004 nr 173 poz. 1807, ve znění pozdějších předpisů) a polský parlament zavedl tzv. Ústavu byznysu.

 

Ústava byznysu je balíček zákonů, jehož cílem je reformovat a zjednodušit obchodní pravidla. Změny se týkají takových oblastí, jako jsou:

 

–              vztahy podnikatele s úřady a vypořádání s úředními záležitostmi,

–              zahájení podnikání,

–              pozastavení činnosti,

–              principy tvorby obchodního práva,

–              povinnosti související s provozováním splečnosti.

 

Nejdůležitějším zákonem v rámci Ústavy byznysu je podnikatelský zákon (pol. Prawo przedsiębiorców), který stanoví nejdůležitější práva podnikatele a principy podnikání.

  • Ustawa z dnia 6 marca 2018 r. – Przepisy wprowadzające ustawę – Prawo przedsiębiorców oraz inne ustawy dotyczące działalności gospodarczej, Dz.U. 2018 poz. 650

 

Dodatečné informace ohledně podnikání v Polsku lze nalézt na následující webové stránce:

 

https://www.biznes.gov.pl/przedsiebiorcy/biznes-w-polsce

 

 

Překážky v podnikání pro zahraniční investory

Zahraniční investoři v Polsku nadále musí čelit mnoha překážkám. Mezi největší překážky podnikání v Polsku v poslední době lze zmínit především: právní nestabilitu, nadměrné byrokratické povinnosti, náklady na práci, svévolné a arbitrární rozhodnutí úředníků, komplikované stavební a ekonomické právo, vysoké daně, příliš dlouhé hospodářské soudní řízení, inspekce daňového úřadu a dalších institucí a další investiční bariéry, jako např. nejasná pravidla týkající se veřejných zakázek a v neposlední řadě problémy s výkladem daňových předpisů. Ze seznamu překážek zmizely stížnosti na stav infrastruktury. I když polská infrastruktura není vynikající, je zřejmé, že podnikatelé oceňují její zlepšení.

 

Nabývání nemovitostí cizinci

 

Pro zahraničního investora má zásadní význam nabytí nemovitého majetku. Z legislativního hlediska je tato problematika řešena Zákonem ze dne 24. března 1920. nabývání nemovitostí cizinci (Dz.U. 1920 nr 31 poz. 178, ve znění pozdějších předpisů). Obecným pravidlem je, že nabývání nemovitostí cizinci vyžaduje povolení ze strany ministra vnitra.

Získání povolení se však netýká podnikatelů z Evropského hospodářského prostoru (Evropské unie, Islandu, Norska a Lichtenštejnska). Od 1. května 2004 platí obecná zásada, že pořízení nemovitosti nebo podílů a akcií ve společnostech, ve kterých jsou vlastníkem nemovitostí cizinci a tudíž je vyžadováno povolení, se nevztahuje na občany a podniky se sídlem nebo zřízené v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Zákon však stanoví výjimku. Podniky EHP a občané musí získat zvláštní povolení ještě v následujícím případě:

  • nabývání zemědělské půdy a lesů – po dobu 12 let od vstupu Polska do EU (tedy do 2. května 2016.). *)

Výše uvedené přechodné období nebude vyžadováno u cizinců v případě nabývání zemědělských nemovitostí, které se nachází ve vojvodství:

  • dolnoslezském, kujavsko-pomořském, lubušském, opolském, pomořském, varmijsko-mazurském, velkopolském, západopomořanském – po 7 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.
  • lodžském, lublinském, malopolském, mazovském, podkarpatském, podleském, slezském a svatokřížském – po 3 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.

*) Koncem dubna 2016 Polsko schválilo nový zákon o vlastnictví půdy, který od 1. května prakticky znemožňuje cizincům koupit si v Polsku zemědělskou půdu. Zavedená opatření se ale významně dotýká i polských obyvatel. Zemědělské pozemky mohou být prodávaný pouze zájemci, který splňuje definici zemědělce, žije v oblasti alespoň pět let a již vlastní méně než 300 hektarů půdy. Kupec se navíc musí úředně zavázat, že farmu bude provozovat osobně po dobu alespoň deseti let. Pokud bude chtít hospodář půdu prodat někomu, kdo striktní pravidla nesplňuje, bude mu to muset posvětit státní zemědělská agentura – ANR, která má navíc na pozemky předkupní právo a může je tedy sama vykoupit za tržní cenu. Dle zákona vlastnictví zemědělského majetku bude moci být převedeno na osobu v blízkosti prodávajícího, tedy např. pro jeho potomka. Jinými slovy, nikdo dědictví neztrácí. ANR nebude také mít předkupní právo na pozemky, které zemědělci odkáže ve své poslední vůli jiný zemědělec, který není jeho příbuzným (např. v rámci výměny za pečování).

Jediní vlastníci půdy, na něž se omezení nevztahují, jsou stát a církevní instituce.

 

V květnu 2019 polský Parlament novelizoval zákon o obchodování se zemědělskou půdou. Podle nových předpisů zemědělské pozemky do 1 hektaru a pozemky nacházející se ve městech budou moci si zakoupit i osoby, které nejsou zemědělcem.

 

Další informace ohledně nabývání nemovitostí:

 

hhttps://www.gov.pl/web/mswia/uzyskaj-zezwolenie-na-nabycie-nieruchomosci-akcji-udzialow-przez-cudzoziemcow

 

 

Investiční pobídky

 

Polsko nabízí širokou řadu investičních pobídek. Investoři mohou využít vládních dotací financovaných v rámci „Programu na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020“ (grant na zaměstnání a investiční grant). Mají také možnost využít osvobození od daně (daň z příjmů v rámci zvláštních ekonomických zón (SSE) a daně z nemovitostí) nebo využití nástrojů spolufinancovaných z evropských fondů. Všechny podpůrné nástroje jsou k dispozici stejně a podle stejných pravidel pro zahraniční i polské investory.

 

Vzhledem k pevné základně ekonomického růstu v posledních letech lze obchodní a investiční příležitosti v Polsku považovat za atraktivní.  Navíc, globální finanční krize nezasáhla Polsko v takové míře, jako ostatní země. 

Veřejná podpora pro přímé zahraniční investice je zajištěna především prostřednictvím právních aktů tvořících zvláštní ekonomické zóny. Investiční příležitosti jsou velmi zajímavé hlavně pro dlouhodobé přímé investice. Existuje možnost spojování různých nástrojů veřejné podpory, avšak tento proces nemůže překročit přípustnou intenzitu regionální podpory.

  1. Strukturální fondy EU 2014-2020

 V letech 2014-2020 získá Polsko celkem 82,5 mld. EUR z politiky soudržnosti EU.  Tato částka bude zvýšena v důsledku nezbytných vnitřních příspěvků polské vlády.  Finanční podpora bude poskytována zejména v rámci národních a regionálních operačních programů.  Mezi 3 nejdůležitější národní operační programy patří: OP Infrastruktura a životní prostředí, OP Inteligentní růst a  OP Věda, vzdělávání, rozvoj. Kromě skupiny 6 národních operačních programů zahrnujících otázky na národní úrovni, každé z 16 vojvodství má svůj vlastní specifický regionální operační program.

 

Název

% z celkových prostředků

Částka v mld. EUR

OP Infrastruktura a životní prostředí

33

27,41

OP Inteligentní růst

10

8,61

OP Věda, vzdělávání, rozvoj

5,7

4,69

OP Východní Polsko

2,4

2,00

OP Digitální Polsko

2,6

2,17

OP Technická pomoc

0,9

0,7

16 regionálních operačních programů

37,9

31,28

 

Finanční podpora bude poskytována částečně jako investiční podpora a částečně jako jiné druhy podpory, mj.:

  • granty pro podporu výzkumua vývoje
  • granty na životní prostředí
  • vzdělávací granty

 Investiční podpora bude poskytována zejména ve formě návratných finančních nástrojů. Nenávratná podpora ve formě grantů půjde na provádění  VaV prací, nákup VaV zařízení a nejvíce inovativní investice (týkající se zavedení VaV prací), které umožní vytváření nových technologií, nových produktů a služeb.

 

  1. Pobídky ve zvláštních ekonomických zónách

Zvláštní ekonomické zóny jsou oblasti speciálně vyčleněné s podporou místní infrastruktury,  kde investoři mohou provozovat podnikatelskou činnost za zvýhodněných podmínek (osvobození od daně z příjmů právnických osob).

 

Za účelem provozování  činnosti v rámci SEZ a využití možnosti výše uvedeného osvobození od daně musí investor získat zvláštní povolení, které je vydané orgány SEZ. Podmínky investování do SEZ a výhody plynoucí z provozování činnosti v SEZ jsou definované v Zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách

(Dz.U. 1994 nr 123 poz. 600 v konsolidovaném znění – Aktuální znění )

 

Zákon ze dne 10. května 2018 roku o podpoře nových investic umožňuje daňové úlevy pro podnikatele až po dobu 10 -15 let na území celého Polska (tzv. Polská investiční zóna), a to pro nové investice tak ve veřejných jak i soukromých oblastech. Zároveň dosavadní povolení k provozování podnikatelské činnosti ve zvláštních ekonomických zónách (SEZ) zůstávají v platnosti až do konce roku 2026.

 

Další informace ohledně SEZ:

https://www.paih.gov.pl/strefa_inwestora/zachety_inwestycyjne_w_sse

 

  1. Program na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020

 

Program na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020 byl zaveden vládou v červenci 2011 a poskytuje vyčleněné dotace pro nové investiční projekty ze státního rozpočtu.

 

Tato dotace je poskytována na základě dohody mezi investorem a ministrem hospodářství PR. Systém těchto grantů je zaměřen na podporu přímých zahraničních investic v sektorech „obzvláště důležitých pro národní hospodářství“, které zahrnují:

 

  • automobilový průmysl,
  • sektor elektronický a domácích spotřebičů,
  • letectví,
  • sektor biotechnologie,
  • potravinářství,
  • sektor moderních služeb,
  • výzkum a vývoj

 

Dále mohou žádat o podporu také podnikatelé, kteří plánují investice do výroby v jiných odvětvích  s minimálními způsobilými náklady ve výši 750 mil. PLN a vytvořením minimálně 200 nových pracovních míst nebo s minimálními způsobilými náklady ve výši 500 mil. PLN a vytvořením alespoň 500 nových pracovních míst (významné investice).

 

 

Program 2011- 2023

 

 

  1. Osvobození od daně z nemovitostí

 

Osvobození od daně z nemovitostí je formou regionální státní podpory.  Osvobození je poskytováno v obcích, které přijaly usnesení týkající se možnosti osvobození od daně z nemovitosti.

 

Maximální sazby daně pro podnikatele v roce 2019, týkající se zdanění v oblastí daní z nemovitostí a vztahující se k obchodní činnosti, činí: 23,47 PLN/m2 pro budovy a  0,93 PLN/m2 pro pozemky.

 

V každé obci jsou daňové sazby stanoveny místními orgány, avšak nemohou překročit maximální částky, jaké jsou uvedeny výše.

 

  1. Nástroje na trhu práce

 

V případě zaměstnávání nezaměstnaných se podniky mohou obrátit na místní úřad práce, který může podporovat podnikatele pomocí různých nástrojů na trhu práce.

 

Mezi poskytované formy pomoci patří následující služby:

  • pomoc v procesu přijímání zaměstnanců s požadovanou kvalifikací
  • intervenční práce
  • úhrada nákladů vynaložených na zřízení nových pracovních míst pro nezaměstnané
  • praktická školení
  • finanční podpora vzdělávacích programů pro všechny potenciální zaměstnance, kteří mohou získat novou kvalifikaci nebo odborné schopnosti
  • úhrada příspěvků na sociální pojištění v případě zaměstnání nezaměstnaného, který byl delegován úřadem práce
  • odborné vzdělávání dospělých
  • úřad práce nabízí také zvláštní podporu pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením

 

 

 

Dodatečné informace:

Investment incentives

Polish law

How to do business in Poland

Doing business in Poland – PWC Report

Infor

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Varšavě (Polsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem