Polsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.

 

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.

 

Složení vlády Polské republiky:

  • Mateusz Morawiecki – předseda vlády
  • Jacek Sasin – místopředseda vlády a ministr státních aktiv
  • Piotr Gliński – místopředseda vlády a ministr kultury a národního dědictví
  • Jadwiga Emilewicz – místopředsedkyně vlády a ministryně rozvoje
  • Mariusz Błaszczak – ministr národní obrany
  • Małgorzata Jarosińska-Jedynak – ministryně pro fondy a regionální politiku
  • Jacek Czaputowicz – ministr zahraničních věcí
  • Konrad Szymański – ministr vlády pro evropské záležitosti 
  • Zbigniew Ziobro – ministr spravedlnosti
  • Tadeusz Kościński – ministr financí
  • Wojciech Murdzek – ministr vědy a vysokého školství
  • Michał Kurtyka – ministr klimatu
  • Michał Woś – ministr životního prostředí
  • Dariusz Piontkowski – ministr národního vzdělávání
  • Marlena Maląg – ministryně rodiny, práce a sociální politiky
  • Jan Krzysztof Ardanowski  – ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Andrzej Adamczyk – ministr infrastruktury
  • Łukasz Szumowski – ministr zdravotnictví
  • Marek Gróbarczyk – ministr mořského hospodářství a vnitrozemské plavby
  • Mariusz Kamiński – ministr vnitra a administrativy, koordinátor zpravodajských služeb
  • Marek Zagórski – ministr digitalizace
  • Danuta Dmowska-Andrzejuk – ministryně sportu

  • Michał Dworczyk – ministr vlády, vedoucí kancléře předsedy vlády
  • Łukasz Schreiber – ministr vlády

Poznámka: jedná se jednobarevnou vládu vládnoucí strany PiS (Právo a spravedlnost), důvěru získala v dolní komoře polského parlamentu dne 19. 11. 2019.

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Pozorované demografické jevy ukazují, že od několika let se populační situace Polska významně nezměnila – je stále obtížná. V nejbližší době by neměly být očekávány žádné významné změny, které by zajistily stabilní demografický vývoj. Nízký počet sňatků a změny pozorované v trendu plodnosti za poslední čtvrt století budou mít i nadále nepříznivý dopad na příští počet narozených a to v důsledku mnohem menšího počtu žen v plodném věku v budoucnu. Tento jev je dále posílen vysokou mírou emigrace Poláků do zahraničí (to platí zejména pro dočasnou emigraci mladých lidí).

 

Na konci roku 2019 dosáhl počet obyvatel Polska 38383 tis., tj. o cca 29 tis. méně než na konci roku 2019. V minulém roce byl zaznamenán skutečný úbytek -0,07%, což znamená, že na každých 10 000 obyvatel ubylo Polsku 7 osob (v roce 2016 byl zaznamenán úbytek -0,06%).

 

Počet obyvatel se od roku 2012 postupně snižuje (s výjimkou mírného nárůstu – o téměř 1 tisíc – v roce 2017). Změny v počtu obyvatel Polska v posledních letech byly především důsledkem záporné bilance přirozené obměny. V roce 2019 byl počet narozených dětí nižší než počet zemřelých o cca 35 tis. Míra přirozeného přírůstku (na 1000 obyvatel) činila -0,9‰; před rokem tento ukazatel byl také záporný (-0,7 ‰).

 

V celkovém počtu obyvatel Polska tvoří ženy stále téměř 52 %, poměr počtu mužů k počtu žen v populaci Polska činí 100 : 107.

Z hlediska počtu obyvatel je Polsko na 36. místě mezi zeměmi světa a na 5. v Evropské unii. Podle hustoty obyvatelstva patří do skupiny středně obydlených evropských zemí – na 1 km2 připadá 123 lidí. Obyvatelé Polska tvoří cca. 7,47% z celkového počtu obyvatel EU.

 

Základní demografické údaje

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Počet obyvatel celkem (v tis.)

38538

385333849638479 3843738433 38434 38411 38383

Skutečný nárůst

v tis.

-5

-37

-17

-41

-4

0,6

-22

-29

v %

0,02 

-0,01

-0,10

-0,04

-0,11

-0,01

0,00

-0,06

-0,07

Podíl věkové skupiny (%)

 předproduktivní věk (0-17 let)

18,5 

18,3

18,2

18,0

18,0

17,9

18,0

18,1

18,1

 produktivní věk (18-59/64 let)

 64,2

63,9

63,4

63,0

62,4

61,9

61,2

60,6

60,0

 poproduktivní věk (60/65 let +)

 17,3

17,8

18,4

19,0

19,6

20,2

20,8

21,4

21,9

Živě narození

v tis.

 388,4

386,3

369,6

375,2

369,3

382,3

402,0

388,0

375,0

na 1000 obyvatel (v ‰)

10,1 

10,0

9,6

9,7

9,6

9,9

10,5

10,1

9,8

Zemřelí celkem

v tis.

375,5 

384,8

387,2

376,5

394,9

388,0

403,0

414,0

410,0

na 1000 obyvatel (v ‰)

 9,7

10,0

10,1

9,8

10,3

10,1

10,5

10,8

10,7

Kojenecká úmrtnost

v tis.

1,8

1,8

1,7

1,6

1,5

1,5

1,6

1,5

1,4

na 1000 živě narozených (v ‰)

 4,7

4,6

4,6

4,2

4,0

4,0

4,0

3,9

3,8

Přirozený přírůstek

v tis.

 12,9

1,5

-17,7

-1,3

-25,6

-5,8

-1,0

-26

-35

na 1000 obyvatel (v ‰)

 0,3

0,0

-0,5

-0,0

-0,7

-0,2

-0,02

-0,7

-0,9

Zahraniční migrační saldo (v tis.)

-4,3 

-6,6

-19,9

-15,8

-15,8

1,5

1,4

3,6

6,2

 

Národnostní složení

Národnostní složení při sčítání lidu v r. 2001 bylo následující: 96,7 % Poláci, 0,5 % Slezané 0,4 %, Němci 0,1 % Bělorusové 0,1 %, Ukrajinci 0,1%. V roce 2011, kdy bylo umožněno uvádět více národností, vzrostl podíl Slezanů na 2,1%, Kašubů na 0,6 % a Němců na 0,3%.

 

Obyvatelstvo podle etnické identity v roce 2002 a 2011

Etnická identita

2002 (jen jedna možnost)2011 (dvě možnosti)
Celkem
jednorodá (jednoduchá)

složitá (dvojitá)  

Celkem

38 230 08038 511 824 x x

Deklarace národní-etnické příslušnosti

37 455 195379 89 95537 072 615 917 339

polská

36 983 72037 393 65136 522 211 871 440

jiná než polská

471 4751 467 743550404 917 339

v tom:

 

slezská

173 153

846 719

375 635

 471 085

kašubská

5 062

232 547

16 377

 216 170

německá

152 897

147 814

44 549

 103 265

ukrajinská

30 957

51 001

27 630

 23  370

běloruská

48 737

46 787

30 195

 16 592

romská

12 855

17 049

9 899

 7 149

ruská

6 103

13 046

5 176

 7 870

americká

1 541

11 838

813

 11 026

lemkovská

5 863

10 531

5 612

 4919

anglická

800

10 495

1 193

 9 303

italská

1 367

8 641

912

 7 729

francouzská

1 633

7 999

1 094

 6 905

litevská

5 846

7 863

4 830

 3 032

židovská

1 133

7 508

1 636

 5 871

Bez národní-etnické příslušnosti

399

x

 x

Nestanovena

774 885

521 470

x

 x

 

Před druhou světovou válkou bylo Polsko mnohonárodnostním státem. Poláků bylo méně než 70 %, Ukrajinci tvořili 1 4%, Židé 9 %, Bělorusi a Němci po 3 %.

Dnes je Polsko homogenní s 97% podílem obyvatel polské národnosti (včetně Slezanů). Německá menšina, zejména kolem Opole, činí asi 170 tis. obyvatel. Bělorusové, v počtu asi 50 000, žijí na východě Polska kolem Bialystoku, Ukrajinců je přes 30 000 (v Podkarpatském vojvodství). Podle Ústavy jsou ještě uznanými národními menšinami Arméni, Češi (v městě Zelov a kolem Střelína), Litevci, Rusové, Slováci (v Malopolsku) a Židé. Vedle národnostních menšin byl přiznán statut etnických menšin Karaimům, Lemkům, Romům a Tatarům.

Svobodu vyznání v Polsku garantuje ústava a doplňující zákon o svobodě vyznání (zákon Ustawa z dnia 17 maja 1989 r. o gwarancjach wolności sumienia i wyznania Dz.U. 1989 nr 29 poz. 155 v platném znění z roku 2005 (Dz.U. 2005 nr 231 poz. 1965). Pouze 5,8% Poláků se deklaruje ateisty, nevěřícími či nerozhodnými. Církev, zejména římsko-katolická, má velký vliv jak v politice, kultuře, tak každodenním životě. K římsko-katolickému náboženství se hlásí cca 92,8 % Poláků.       

  • římskokatolické – 92,8 %
  • pravoslavní – 0,7 %
  • Svědkové Jehovovi – 0,3%
  • evangelické – augsburského vyznání – 0,2 %
  • řečtí katolíci – 0,1 %
  • starokatolíci – 0,1 %
  • buddhisté – cca 0,04 %
  • muslimové – 0,013 %
  • domorodá náboženství – cca 0,01 %
  • judaismus – 0,004 %

Příští národní sčítání obyvatel se bude v Polsku konat v roce 2021

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele Polska za období 2014–2019

 

 201420152016201720182019*)
HDP  (mld. PLN)1720,4301800,2431861,1481989,3512120,4802273,556
HDP per capita (v PLN)

44 705

46 81448 43351 77655 20259 229
HDP (% r/r)3,33,83,14,95,34,1
Nezaměstnanost (%)11,49,78,26,65,85,2
Reálná mzda brutto (% r/r)4,74,73,24,95,74,8
Export (mil. EUR)165 773,6179 578,2184 842,9206 647,3223 596,4235 834,9
Export v EUR (% r/r)6,98,32,310,28,25,5
Import (mil. EUR)168 432,3177 232,9180 924,6206 084,4228 172,3234 028,0
Import v EUR (% r/r)7,25,20,912,310,72,6
Inflace (% roční průměr)0-0,9-0,62,01,62,3

* předběžné výsledky
Zdroj: Hlavní statistický úřad PR

 

Veřejný dluh

Informace o dluhu (v mil. PLN) a v poměru k HDP 2012 2013201420152016201720182019*)
Dluh sektoru vládních institucí
(Dług sektora General Government)
880 944928 278873 776923 3921 009 9651007 1261035 7031045 122
v % HDP54,1%56,0%50,8%51,3%54,3%50,6%48,8%46,1%
Státní veřejný dluh
(Państwowy dług publiczny)
840 476,8882 293,0826 774,7877 282,4965 201,5961 836,3984 284,7 990 932,3
v % HDP51,6%53,3%48,1%48,8%52,1%48,5%46,5% 43,8%
Dluh státní pokladny
(Dług Skarbu Państwa)
793 853,7838 025,4779 938,4834 550,6928 661,2928 471,8954 246,5973 336,9
v % HDP48,7%50,6%45,4%46,4%50,1%46,7%45,1%44,4%

* předběžné výsledky
Zdroj: Ministerstvo financí PR

Deficit

Deficit státního rozpočtu2013201420152016201720182019*)2020 (I-III)*)
v mld. PLN-42,2-29,0-42,6-46,2-25,4-10,4-13,7 -9,4
% HDP-2,5-1,6-2,3-2,4-1,3-0,5-0,7 x

*) předběžné výsledky
Zdroj: Ministerstvo financí PR

 

 

Deficit sektoru vládních institucí2013201420152016201720182019
v mil. PLN-69 290-62 729-47 090-44 162-29 200-4 933-16 828
% HDP-4,2-3,6-2,6-2,4-1,5-0,2-0,7

Zdroj: Hlavní statistický úřad PR

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Tabulka státního rozpočtu – příjmů, výdajů a salda (v mld. PLN)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

 2020 (odhad)

Příjmy

287,6

279,2

283,5

289,2

314,6

350,5

380,1

400,6

435,3

Výdaje

318

321,3

312,5

331,8

360,8

375,9

390,5

414,2

435,3

Saldo

-30,4

-42,2

-28,9

-42,6

-46,2

-25,4

-10,4

-13,6

00,0

Zdroj: Ministerstvo financí PL

 

 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance Polska (v mil. EUR)

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet

-5 031

-8 534-2 375-2 245290-5 0482 477

Obchodní bilance

-335-3 2552 2132 9351 426-4 7822 415

vývoz

149 096

158 619

172 124

177 448201 890216 880230 369

dovoz

149 431

161 874

169 911

174 513200 464221 662227 954

Bilance služeb

7 6469 05910 91113 96317 95621 652
25 174

příjmy

33 588

36 73340 65644 93451 86658 76364 280

výdaje

25 942

27 67429 74530 97133 91037 11139 106

Prvotní důchody (saldo)

-11 915-13 961-14 653-17 717-18 955-20 493-23 296

příjmy

11 59411 60511 34511 13211 72312 294

11 740

výdaje

23 50925 56625 99828 84930 67832 78735 036

Druhotné důchody (saldo)

-427-377-846-1 426-137-1 423-1 816

příjmy

6 0385 9425 8085 4836 0575 6575 843

výdaje

6 4656 3196 6546 9096 1947 0807 659

Kapitálový účet

9 00610 03410 1584 4575 89110 42310 586

příjmy

9 49810 80910 7885 1716 36211 78511 579

výdaje

492775630714471

1 362

993

Finanční účet

-4 478-4 6896031 347-2  3601 6848 872

Přímé investice – aktiva

-2 5255 0914 38812 8133 4311 5923 388

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

-1883 2763 2817 4161 145272-1 387

Dluhové cenné papíry

-2 3371 8151 1075 3972 2861 3204 775

Přímé investice – pasiva

65814 82113 53016 63910 182
14 016
13 355

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

-2 0608 96711 36910 1858 99912 51812 835

Dluhové cenné papíry

2 718

5 854

2 1616 4541 1831 496520

Portfoliové investice – aktiva

1 6514 2299 961

-5 536

1 194392-282

Majetkové cenné papíry

919

1 7939 033-5 777155-1 189

-688

dluhové cenné papíry

732

2 4369282411 0391 581406

Portfoliové investice – pasiva

1 7762 4227 091-2 1895 413-3 310-11 322

Majetkové cenné papíry

1 994

2 1943 744-2 4591 2217134

dluhové cenné papíry

-218

2283 3472414 192-4 023-11 326

Ostatní investice – aktiva

1 2153 0714 6002 4875 7265 1901 526

NBP

0

10

227

-230

0-3

vláda

45

-534

220

161 081770

obchodní banky

-725

48430298

444

2 922-742

ostatní sektory

1 895

2 5914 5361 7425 4961 1871 501

Ostatní investice – pasiva

2 613277-2 21314 572-11 031-1121 921

NBP

1 414

-1 168-7215 082-10 1571 8651 544

vláda

2 140

1 964-17-70-650-911-769

obchodní banky

240

976-1 742-1 874-2 341-3 094-3 247

ostatní sektory

-1 181

-1 495-3821 4342 1172 0284 393

Finanční deriváty

-526-16-879175-1 004-1 124-1 016

Oficiální rezervní aktiva

75445694120 430-7 143

6 228

9 210

Saldo chyb a opomenutí

-8 453-6 189-7 180-865-8 541-3 693
-4 191

Zdroj: Národní banka PL

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Polskou centrální bankou je Narodowy Bank Polski (NBP) www.nbp.pl. Plní úkoly dané Ústavou Polské republiky, zákonem o NBP a zákonem O bankovním právu. Tyto zákony právně zajišťují nezávislost NBP na jiných státních orgánech v Polsku. Ve vztahu k ostatním bankám v Polsku plní NBP regulační funkce, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti depozit uložených v bankách, jakož i stability bankovního sektoru, za který je odpovědná.

Dozor nad bankovním sektorem, kapitálovým, pojišťovacím a penzijním trhem vykonává (Komise finančního dohledu). Dohled nad činností Komise vykonává předseda vlády. Rozsah a principy dohledu definuje (zákon ze dne 21. července 2006 o dohledu nad finančním trhem) a zákon ze dne 29. srpna 1997. (Bankovní právo )

K zákonům, které byly zavedeny v posledních letech a které významně ovlivnily finanční systém a zejména bankovní sektor v Polsku patří:

•    Zákon ze dne 25. ledna 2013, kterým se mění zákon o zárukách poskytnutých státem a některými právnickými osobami. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 198
•    Zákon ze dne 12. července 2013, kterým se mění zákon o platebních službách a
některé další zákony. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 1036
•    Zákon ze dne 26. července 2013, kterým se mění zákon o Bankovním garančním fondu
a některé další zákony. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 1012
•    Zákon ze dne 27. září 2013 týkající se státní podpory na pořízení prvního
bytu pro mladé lidi. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 1304
•    Zákon ze dne 19. dubna 2013., kterým se mění zákon o SKOK (družstevních záložnách) a některé další zákony. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 613
•    nařízení vlády ze dne 7. ledna 2013. – Dz. U. 2013 poz. 90
•    Zákon ze dne 15. ledna 2016 o daních z určitých finančních institucí – Dz. U. 2016 poz. 68

 

Velkou roli hrají – právně nezávazné, ale s velkým dopadem pro polský bankovní sektor – doporučení Komise finančního dohledu. Nejdůležitější doporučení  byly vydané v roce 2013:

•    Doporučení M – týkající se řízení operačního rizika v bankách – uchwała nr 8/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 8 stycznia 2013 r.
•    Doporučení T – týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení maloobchodního úvěrového rizika – uchwała nr 59/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 26 lutego 2013 r.
•    Doporučení S – týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení úvěrových expozic zajištěných hypotékou – uchwała nr 148/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 18 czerwca 2013 r

 

Struktura bankovního sektoru

 

Podle zprávy KNF v prvním čtvrtletí roku 2019 situace polského bankovního sektoru byla nadále stabilní.

 

  

03/2018

12/2018

03/2019

Změna 2018/2019

 r/r 

 %

Bilanční suma bankovního sektoru (v mld. PLN)

1 817,2

1 894,2

1 941,7

47,6

2,5% 

– komerční banky 

1 640,3

1 690,0 

1 736,7 

46,7

2,8% 

– družstevní banky

131,0

138,3

140,7

2,3

1,7% 

– pobočky úvěrových institucí

45,9

65,8 

64,3

-1,5

-2,3% 

Počet bank a poboček úvěrových institucí

616

612

610

 

 

– komerční banky 

35

32

32 

 

 

– družstevní banky

552

549

547

 

 

– pobočky úvěrových institucí

29

31

31 

 

 

Zaměstnanost

(v tis. osob)

165 015

162 566

161 312

-1 254

-0,8% 

Prodejní síť (jednotky)

13 323

12 986

12 790

-196

-1,5% 

Podíl 10 největších bank (v %)

– aktiva

70,8% 

73,6% 

73,9% 

 

 

– úvěry nefinančního sektoru

69,5% 

73,4% 

73,4% 

 

 

– vklady nefinančního sektoru

74,6% 

78,8% 

79,1% 

 

 

Podíl tuzemských investorů na aktivech sektoru

55,0% 

53,6% 

53,5% 

 

 

 

Koncentrace bankovního sektoru je stabilní – podíl 10 největších bank na aktivech sektoru, úvěrech nefinančního sektoru a vkladech nefinančního sektoru ke konci března 2019 činil: 73,9%; 73,4% a 79,1%.
 
Vlastnická struktura sektoru se nezměnila, podíl tuzemských investorů na aktivech bankovního sektoru činil 53,5% ke konci března 2019. Domácí investoři kontrolovali třináct komerčních bank a všechny družstevní banky (Státní pokladna kontrolovala osm komerčních bank).

 

Banky a pobočky úvěrových institucí podle podílu kapitálu  – stav k 31.12.2018; pořadí podle velikosti bilanční sumy.

 

A. Domácí banky s dominantním podílem polského kapitálu:

 

1. Powszechna Kasa Oszczędności Bank Polski S.A.
2. Bank Polska Kasa Opieki S.A.
3. Bank Gospodarstwa Krajowego
4. Alior Bank S.A.
5. Getin Noble Bank S.A.
6. Bank Polskiej Spółdzielczości S.A.
7. Idea Bank S.A.
8. PKO Bank Hipoteczny S.A.
9. SGB-Bank S.A.
10. Bank Ochrony Środowiska S.A.
11. Bank Pocztowy S.A.
12. Plus Bank S.A.
13. Pekao Bank Hipoteczny S.A.

a všechny družstevní banky
 

B. Domácí banky s dominantním podílem zahraničního kapitálu:

1. Santander Bank Polska S.A.
2. mBank S.A.
3. ING Bank Śląski S.A.
4. Bank BGŻ BNP Paribas S.A.
5. Bank Millennium S.A.
6. Bank Handlowy w Warszawie S.A.
7. Deutsche Bank Polska S.A.
8. Credit Agricole Bank Polska S.A.
9. Santander Consumer Bank S.A.
10. Euro Bank S.A.
11. mBank Hipoteczny S.A.
12. Bank BPH S.A.
13. DnB Bank Polska S.A.
14. Nest Bank S.A.
15. HSBC Bank Polska S.A.
16. Toyota Bank Polska S.A.
17. FCA-Group Bank Polska S.A.
18. RBS BANK (Polska) S.A.
19. Mercedes-Benz Bank Polska S.A.

Pobočky úvěrových institucí:

1. Raiffeisen Bank International AG (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
2. Societe Generale Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
3. BNP Paribas S.A. Oddział w Polsce
4. Industrial and Commercial Bank of China (Europe) S.A. (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
5. Volkswagen Bank GmbH Sp. z o.o. Oddział w Polsce
6. Intesa Sanpaolo S.p.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
7. Bank of China (Luxembourg) S.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
8. MUFG Bank (Europe) N.V. S.A. Oddział w Polsce
9. Danske Bank A/S Spółka Akcyjna Oddzial w Polsce
10. Caixabank, S.A. (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
11. RCI Banque Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
12. Skandinaviska Enskilda Banken AB (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
13. FCE Bank Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
14. Haitong Bank S.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
15. Elavon Financial Services Limited (Spółka z Ograniczoną Odpowiedzialnością) Oddział w Polsce
16. Svenska Handelsbanken AB, Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
17. Citibank Europe plc (Publiczna Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
18. Ikano Bank AB (publ) Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
19. BNP Paribas Securities Services Spółka Komandytowo-Akcyjna Oddział w Polsce
20. Nordea Bank AB SA Oddział w Polsce
21. China Construction Bank (Europe) S.A. (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
22. TF Bank AB (spółka z ograniczoną odpowiedzialnością) Oddział w Polsce
23. Euroclear Bank SA/NV (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
24. AS Inbank Spółka Akcyjna-Oddział w Polsce
25. Aareal Bank Aktiengesellschaft (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
26. Banque PSA Finance Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
27. Western Union International Bank GmbH, sp. z o.o. Oddział w Polsce
28. Nykredit Realkredit A/S Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
29. UBS Limited (Spółka z Ograniczoną Odpowiedzialnością) Oddział w Polsce
30. J.P. Morgan Europe Limited Spółka z Ograniczoną Odpowiedzialnością Oddział w Polsce
31. John Deere Bank S.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
 
 
Podle KNF – I přes obecně příznivou situaci je třeba mít na paměti celou řadu výzev, kterým bude polský bankovní sektor čelit ve výhledovém horizontu.

 

Polský pojišťovací trh

 

Ke konci roku 2019 mělo povolení k výkonu pojišťovací činnosti v Polsku celkem 59 pojišťoven. Činnost v oblasti životních pojištění (I díl) realizovalo 26 společností a ostatní pojištění osob a majetku (II díl) provádělo 32 podniků a také 1 zajišťovna.

 

Pojišťovny s největším podílem na trhu stav k 31.12.2019

 

I díl

 

II díl

1

PZU Życie S.A.

40,35%

1

PZU S.A.

30,63%

2

AVIVA TUnŻ S.A.

9,10%

2

STU ERGO HESTIA S.A.

14,98%

3

Nationale-Nederlanden TUnŻ S.A.

7,22%

3

TUiR WARTA S.A.

14,17%

4

OPENLIFE TU Życie S.A.

5,20%

4

TUiR ALLIANZ POLSKA S.A.

4,82%

5

TUnŻ WARTA S.A.

4,57%

5

AXA UBEZPIECZENIA TUiR S.A.

4,47%

 Celkem

66,45%

 Celkem

69,07%

 

Zahraniční kapitál má dominantní postavení v případě 37 tuzemských pojišťoven (17 díl I a 20 díl II).

Z hlediska původu zahraničního kapitálu mezi investory ze 13 zemí dominoval kapitál rakouský (investice do 9 pojišťoven v celkové hodnotě 1,47 mld. PLN, což představovalo 37,02% hodnoty zahraničních investic). Druhé místo obsadil kapitál nizozemský, který investoval v šesti pojišťovnách částku 0,74 mld. PLN, což představuje 18,77% hodnoty zahraničních investic. Na dalších místech se umístil francouzský (investice do 4 společností ve výši 0,66 mld. PLN – 16,76%) a německý kapitál (investice do 9 společností ve výši 0,57 mld. PLN – 14,46%).

 

Podíl zahraničních investorů na základním kapitálu pojišťoven k 31. 12. 2019

 

Wykres2.jpg

Zdroj: www.knf.gov.pl

Dne 1. ledna 2016 vstoupil v platnost Zákon ze dne 11. září 2015 ohledně zahájení a provozování pojišťovacích a zajišťovacích činnosti (Dz. U. z 2015 r., poz. 1844 z późn. zm), který zavádí do polského právního systému ustanovení směrnice Solventnost II. (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).) To vedlo k mnoha změnám ve fungování pojišťoven a zajišťoven, jakož i v provádění dohledu nad tímto sektorem. Zavedený systém solventnosti zohledňuje rizikový profil, kterým čelí pojišťovny a zajišťovny v rámci své podnikatelské činnosti.

Pojišťovny a zajišťovny jsou povinny mj. mít vlastní dostatečné finanční prostředky k pokrytí dvou kapitálových požadavků: vlastní zdroje použitelné pro krytí solventního kapitálového požadavku (Solvency Capital Requirement – SCR) a použitelné základní vlastní zdroje ke krytí minimálního kapitálového požadavku (Minimum Capital Requirement – MCR). Změnil se také rozsah zpráv, které jsou pojišťovny povinny předkládat dozorčím orgánům.
 
Doporučené informační zdroje:
•    Polská národní banka
•    Komise finančního dohledu
•    Bankovní záruční fond
•    Polská komora pojišťoven
 

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Všeobecný daňový systém

 

Základními právními předpisy upravujícími daňový systém v Polsku jsou:

  1. Ústava Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej, Dz.U. 1997 nr 78 poz. 483),
  2. Zákon ze dne 29. srpna 1997, Daňový řád (Ordynacja podatkowa, Dz.U. 1997 nr 137 poz. 926),
  3. Věcné daňové zákony upravující přímo všechny typy daní existujících v Polsku.

Základní rozdělení daní je následující.

 


PŘÍMÉ DANĚ

 

Daň z příjmu fyzických osob

 

Zákon o dani z příjmu fyzických osob stanoví následující metody výpočtu daně:

 

Základ pro výpočet daně v PLNDaň
Více neždo 
 85 52817% minus částka snižující daň z příjmu
85 528 14 539 zł 76 gr + 32% přebytku částky 85 528 zł

 

   

Daň z příjmu právnických osob

Podle §19, zákona o daních z příjmů právnických osob, (ustawa z dnia 15 lutego 1992 r. o podatku dochodowym od osób prawnych (Dz. U. z 2017 r. poz. 2343, ze zm.), daň z příjmu právnických osob činí 19% základu pro výpočet daně nebo 9% základu pro výpočet daně – v případě daňových poplatníků, jejichž příjmy za fiskální rok nepřesáhly v PLN částku odpovídající 1 200 000 EUR.

 

Daň dědická a darovací

Základním právním předpisem je Zákon ze dne 28. července 1983 ve věci zdanění darů a dědictví.

 

Daň z veřejnoprávní činnosti (PCC)

Daň PCC upravuje zákon ze dne 9. září 2000.

 

Daň z pozemku

Předmětem zdanění je zemědělská půda, která je zařazena do rejstříku pozemků a budov jako zemědělská půda nebo jako pozemek osázený stromy a keři na zemědělské půdě, s výjimkou půdy používané pro jiné účely, než zemědělská činnost jako podnikatelská aktivita.

 

Daň z lesa

Předmětem zdanění jsou lesy – lesní půdy zařazeny do evidence pozemků a budov jako lesy,
s výjimkou lesů používaných pro provádění jiných ekonomických aktivit než lesnické činnosti.

 

Daň z nemovitostí

Předmětem zdanění jsou pozemky, budovy nebo jejich části, konstrukce nebo jejich části související s podnikáním.

 

Silniční daň

Předmětem zdanění jsou:

  • nákladní vozidla s maximální hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • traktory a vozidla upravená pro použití s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • přívěsy a návěsy, které spolu s motorovým vozidlem mají celkovou přípustnou hmotnost nad 7 tun a vyšší,
  • autobusy.

Tonážní daň

Toto zdanění upravuje Zákon ze dne 24. srpna 2006 o tonážní dani


Daň z těžby některých nerostných surovin

Daň z těžby nerostných surovin existuje v Polsku od 18. dubna 2012, tzn. od nabytí účinnosti Zákona ze dne 2. března 2012 o dani z těžby nerostných surovin

Daň je vybírána za těžbu mědi a stříbra a je příjmem státního rozpočtu. Daň vybírá celní správa Polské republiky.

Paušální daň z hodnoty produkce uvedené na trh

„Zákon ze dne 6. července 2016“ o aktivaci loďařského průmyslu a doplňkových průmyslů upravuje paušální zdanění některých příjmů (výnosů) loďařských podnikatelů.

Paušální daň činí 1% daňového základu.

NEPŘÍMÉ DANĚ

 

DPH

Základní sazba činí 23%, pro některé zboží a služby jsou stanoveny snížené sazby 8% a 5%. Podrobný seznam zboží podléhajícího sníženým sazbám se nachází v příloze Zákona o dani
z přidané hodnoty.

 

Od 1. ledna 2018 jsou mikropodniky povinny vést elektronický registr DPH (tj. registraci prodeje
a nákupů DPH) a posílat ho jako tzv. Jednolity Plik Kontrolny VAT (JPK_VAT). Velké společnosti posílají JPK_VAT od 1. července 2016 a malé a střední od 1. ledna 2017. Podrobné informace lze najít na webu Ministerstva financí.

 
Spotřební daň

Spotřební daně jsou v Polsku, stejně jako v ostatních zemích EU, uvaleny na benzín, těžká paliva
a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje či tabákové výrobky. Základním právním předpisem upravujícím spotřební daň v Polsku je Zákon ze dne 6. prosince 2008 o spotřební dani.

Daň z her

Předpisy týkající se hazardních her upravuje zákon ze dne 19. listopadu 2009, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2010. o hazardních hrách

 


OSTATNÍ DANĚ 

 

Bankovní daň

Dne 1. února 2016 vstoupil v platnost Zákon ze dne 15. ledna 2016  o daních z určitých finančních institucí (tzv.) zákon o bankovní dani. Zákon o bankovní dani zavádí tzv. bankovní daň. Podle zákona daň je vybírána od bank (tuzemských a  poboček zahraničních bank, poboček úvěrových institucí), pojišťoven, družstevních spořitelen a úvěrních družstev a úvěrových společností. Předmětem zdanění jsou aktiva finančních institucí. Z daně jsou vyjmuté státní dluhopisy. Daň činí 0,0366% z daňového základu měsíčně, což je 0,44% hodnoty aktiv ročně. V případě bank a družstevních spořitelen i úvěrních družstev majetek osvobozený od daně činí  4 mld. PLN. Pro pojišťovny se jedná o 2 mld. PLN a pro úvěrové společnosti – 200 mil. PLN. Celkově osvobozena od daně je státní banka Bank Gospodarstwa Krajowego a i další státní banky, které mohou vzniknout v budoucnosti.

 


POPLATKY:

 

Právním základem je Zákon ze dne 12. ledna 1991 (USTAWA z dnia 12 stycznia 1991 r. o podatkach i opłatach lokalnych, Dz.U. 1991 nr 9 poz. 31) o daních a poplatcích lokálních

 

Dle výše zmíněných předpisů k místním poplatkům patří:

Rada města/obcí může formou usnesení zavést tržištní poplatek. Tržištní poplatek se vybírá od fyzických osob, právnických osob a organizačních jednotek bez právní subjektivity, které prodávají na tržištích. Prodej v budovách nebo v jejich částech není předmětem poplatku. Fyzické osoby, právnické osoby a organizační jednotky bez právní subjektivity, které jsou daňovými poplatníky daně z nemovitosti v souvislosti se zdaněnými objekty umístěnými na tržištích, jsou osvobozeny od tržištního poplatku. Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné výjimky z tržištního poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést lázeňský poplatek. Lázeňský poplatek se vybírá od fyzických osob pobývajících déle než 24h pro účely zdraví, turistiky, rekreace nebo školení
v městech nacházejících se v oblastech, které získaly status zdravotního střediska – podle zákona ze dne 28. července 2005 o lázeňské léčbě, lázních a oblastech lázeňské ochrany a lázeňských obcích – pro každý zahájený den pobytu.

Lázeňské poplatky se nevybírají:

  • za podmínky reciprocity – od zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a dalších osob, které se s nimi rovnají na základě mezinárodních zákonů nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky;
  • od osob v nemocnicích;
  • od nevidomých a jejich průvodců;
  • od daňových poplatníků daně z nemovitosti z titulu vlastnictví rekreačních domů nacházejících se ve městě/obcí, kde je účtován pobytový nebo lázeňský poplatek;
  • od organizovaných skupin dětí a školní mládeže.

Osobám, od kterých je vybírán lázeňský poplatek, není účtována pobytová taxa.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození z lázeňského poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést pobytovou taxu. Poplatek se vybírá od fyzických osob pobývajících déle než jeden den pro účely turistiky, rekreace nebo školení: 

  • 1) v obcích s příznivými klimatickými vlastnostmi, krajinnými hodnotami a podmínkami umožňujícími pobyt osob v těchto destinacích;
  • 2) v obcích nacházejících se v oblastech, které získaly status oblasti lázeňské ochrany podle zákona ze dne 28. července 2005 o lázeňské léčbě, lázních a oblastech lázeňské ochrany a lázeňských obcích. (Dz. U. Nr 167, poz. 1399 ze zm.) – pro každý zahájený den pobytu.

Poplatek se nevybírá:

  • za podmínky reciprocity – od zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a dalších osob, které se s nimi rovnají na základě mezinárodních zákonů nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky;
  • od osob v nemocnicích;
  • od nevidomých a jejich průvodců;
  • od daňových poplatníků daně z nemovitosti z titulu vlastnictví rekreačních domů nacházejících se ve městě/obcí, kde je účtován pobytový nebo lázeňský poplatek;
  • od organizovaných skupin dětí a školní mládeže.

Pobytová taxa není účtována osobám, od kterých je vybírán lázeňský poplatek. Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso, a také uložit inkasistům povinnost vést záznamy o osobách závazných platit pobytovou taxu a upřesnit podrobný rozsah údajů obsažených v tomto registru. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést poplatek za vlastnictví psa. Tento poplatek se vybírá od fyzických osob majících psy.

Poplatky za vlastnictví psa nejsou vybírány od:

  • zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a jiných osob, které se s nimi rovnají, na základě mezinárodních zákonů, dohod nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky – za podmínky reciprocity;
  • osob zařazených do významného stupně zdravotního postižení ve smyslu ustanovení o odborné a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením – za vlastnictví jednoho psa;
  • osob se zdravotním postižením ve smyslu ustanovení zákona ze dne 27. srpna 1997 o odborné a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením – za vlastnictví asistenčního psa;
  • osob starších než 65 let, které samostatně provozují domácnost – za vlastnictví jednoho psa;
  • daňových poplatníků zemědělské daně – za vlastnictví maximálně dvou psů.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků, jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiné než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

Pozn. Většina obcí v Polsku se vzdává vybírání poplatků za vlastnictví psa (např. Varšava). Tento poplatek je však nadále platný pouze v některých polských městech (např. Krakov).

Reklamní poplatek může být zaveden na základě rozhodnutí městské/obecní rady za umístěných reklamních tabulí nebo reklamních zařízení.

Reklamní poplatek může být účtován pouze v oblastech, pro něž se vztahují pravidla a podmínky umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních prostředků a plotů (přijatá městskou/obecní radou).

Poplatek se vybírá od:

  • majitelů nemovitostí nebo stavebních objektů, s výjimkou pozemkových nemovitostí, které jsou předmětem věcného břemena doživotního užívání nemovitosti,
  • držitelů věcného břemena doživotního užívání pozemkových nemovitosti,
  • autonomních držitelů nemovitostí nebo stavebních objektů,
  • držitelů nemovitostí nebo jejich částí nebo stavebních objektů, které jsou ve vlastnictví státní pokladny nebo jednotky místní správy, pokud držení:
  1. je výsledkem smlouvy uzavřené s majitelem, Agenturou zemědělského vlastnictví (ANR) nebo vyplývá z jiného právního titulu,
  2. nemá právní titul.

Poplatek není účtován, pokud jsou reklamní tabule nebo reklamní zařízení, pro něž platí pravidla
a podmínky pro umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních prostředků a plotů (přijatých městskou/obecní radou):

  • nejsou viditelné z veřejného prostoru;
  • tvoří vývěsní štítek, pokud vyhovuje pravidlům a podmínkám umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních zařízení a plotů;
  • jsou vyplněním povinnosti uložené zákonem;
  • slouží pouze k šíření informací:
  1. trvale připomínající lidi, instituce nebo události,
  2. náboženské povahy související s činností církví nebo jiných náboženských sdružení, pokud jsou reklamní tabule nebo reklamní zařízení umístěny v hranicích oblastí používaných jako místa uctívání a náboženské činnosti a hřbitovů.

Částka uhrazené daně z nemovitosti za reklamní tabuli nebo zařízení je účtována na reklamní poplatek splatný pro tento reklamním billboard nebo zařízení.

Reklamní  poplatek se skládá:

  • z pevné části a variabilní části
  • pevná část má paušální sazbu nezávislou na ploše billboardu nebo reklamního zařízení používaného k zobrazení reklamy,
  • variabilní část závisí na velikosti plochy billboardu nebo reklamního zařízení používaného
    k zobrazení reklamy.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i jakož i termíny a výše sazeb jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků  a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

K dalším poplatkům patří také:

 

Administrace daní v Polsku

 

Od 1. března 2017 v Polsku funguje Krajowa Administracja Skarbowa (KAS), struktura, která v sobě spojuje daňovou správu, finanční kontrolu a celní správu.

KAS – Krajowa Administracja Skarbowa (Národní daňová/finanční správa) je podřízena ministrovi zodpovědnému za veřejné finance (v současné době Tadeusz Kościński), a její šéfem je náměstek ministra financí (nyní Magdalena Rzeczkowska).

 

Nový konsolidovaný útvar KAS se skládá z následujících jednotek:

  • 16 ředitelství finanční správy {pol. izby administracji skarbowej}
  • 400 finančních úřadů  {pol. urzędy skarbowe}
  • 16 daňově-celních úřadů  {pol. urzędy celno-skarbowe } – spolu s 45 územními pracovišti {pol. delegatura}  a 144 celními oddělení  {pol. oddziały celne} .

Ředitel ředitelství finanční správy dohlíží nad plněním úkolů ze strany vedoucích finančních úřadů a daňově-celních úřadů.

 

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou  o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu 

 

Doporučené informační zdroje:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Varšavě (Polsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem