MZV: Souhrnná teritoriální informace

Polsko, oficiálně Polská republika (Polska, Rzeczpospolita Polska), je středoevropskou zemí hraničící s Německem na západě, s ČR a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Polsko má na severu přístup k Baltskému moři v délce 770 km. Povrch země je převážně rovinatý, hory (Krkonoše, Beskydy, Vysoké Tatry) tvoří většinu jižní hranice. Politickým zřízením je Polsko parlamentní republikou. Hlavou státu je přímo volený prezident na 5 let, hlavou vlády premiér opírající se o důvěru získanou v dolní komoře parlamentu (Sejm).

Pro zahraniční politiku Polska jsou určující především členství v EU, NATO a pevná transatlantická vazba. Vedle toho je Polsko členskou zemí všech zásadních mezinárodních organizací. Polsko patří dlouhodobě mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v EU. V roce 2025 dosáhl reálný růst HDP 3,6 % a byl tak jedním z nejvyšších v zemích EU. Zároveň růst HDP zrychlil z úrovně 3 % v roce 2024 %. Na růstu HDP se podílely domácí spotřeba, investice a čistý export. Nominální hodnota HDP dosáhla 3 912,67 mld. PLN. V roce 2025 se Polsko stalo 20. největší ekonomikou světa a nominální hodnota HDP překonala hranici 1 bilionu USD. Ministerstvo financí v březnu 2026 informovalo, že v roce 2026 očekává stejné tempo růstu HDP jako v loňském roce. Polsko bude zřejmě nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU. Hlavními tahouny ekonomického růstu mají být investice (meziroční růst o 10 %), domácí spotřeba a čistý export.

V roce 2025 činila průměrná míra inflace 3,8 %, stejně jako v roce 2024. Pro srovnání v roce 2023 dosáhla 11,4 %. V roce 2026 by průměrná míra inflace měla dosáhnout 3 %. Polsku se také daří držet nízkou míru nezaměstnanosti. Po ČR vykazuje nejnižší míru v EU. V roce 2025 dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti 5,4 % oproti 5,1 % v roce 2024. Obchodní bilance v roce 2025 skončila přebytkem 25,85 mld. EUR díky výraznému přebytku v obchodu se službami (+39,33 mld. EUR). Obchod se zbožím skončil naopak schodkem 13,48 mld. EUR.

Polsko se stává klíčovým infrastrukturním a logistickým uzlem regionu. Velkou roli hrají vládní investiční programy pro rozvoj silniční a železniční infrastruktury, podporu intermodální dopravy, zvýšení kapacity mořských přístavů (Gdaňsk, Gdyně, Svinoústí) či rozvoj digitální infrastruktury. V Polsku probíhá intenzivní energetická transformace. Vzhledem k politické a geografické blízkosti je Polsko rovněž aktivní v přípravě programů poválečné rekonstrukce Ukrajiny s využitím polských firem.

Objem vzájemného obchodu mezi ČR a Polskem v roce 2025 dosáhl rekordní hodnoty 36,7 mld. EUR. Pro srovnání v roce 2024 to bylo 36 mld. EUR a v roce 2023 pak 34,6 mld. EUR. V roce 2025 ČR vykázala v obchodní výměně s Polskem nepatrný schodek 146 mil. EUR. Polsko nabízí obchodní příležitosti pro české firmy v dopravní infrastruktuře, energetice (modernizace elektráren, obnovitelné zdroje energie, rozvoj jaderné energetiky), obranném průmyslu, zdravotnictví, civilním letectví a kosmickém sektoru, ICT, výzkumu i vývoji.  

Souhrnná teritoriální informace (STI) Polsko (313.1 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Polsko je parlamentní republikou, vzhledem k některým silným prezidentským pravomocím lze její systém označit za poloprezidentský. Hlavou státu je přímo volený prezident, jehož volba je dvoukolová. Vítěz musí získat absolutní většinu všech odevzdaných hlasů. Od srpna 2025 je prezidentem Karol Nawrocki – historik a politik, dříve ředitel Ústavu národní paměti. Volby vyhrál jako nezávislý kandidát podporovaný stranou Právo a spravedlnost (PiS). V čele vlády stojí premiér odpovědný parlamentu. Parlament je dvoukomorový: poslanecká sněmovna (Sejm – 460 poslanců) a Senát. So Sejmu se volí poměrným volebním systémem, kde minimum pro vstup do parlamentu je zisk 5 % hlasů (pro koalici 8 %), do Senátu se volí jednokolovým většinovým systémem v jednomandátových obvodech.

Nejvyššími soudními instancemi jsou Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud a Státní soud. Státní soud je specializovaným tribunálem pro osoby zastávající nejvyšší státní funkce, obviněné z porušení ústavy a dalších právních předpisů (má funkci správní, nikoli trestněprávní). Funkce dalších soudů jsou stejné jako v ČR.

Poslední parlamentní volby v Polsku proběhly v říjnu roku 2023. Koalice Sjednocené pravice s dominantní stranou PiS (vládla 8 let) vyhrála s 35,4 %. Občanská koalice (KO) skončila na druhém místě s 30,7 %. Přes 14,4 % získala středová Třetí cesta (TD – koalice Polsko 2050 a Polská lidová strana), čtvrté místo Nová levice (NL) s 8,6 % a páté ultrapravicová Konfederace se 7,2 %. Většinu v Sejmu však získala koaliční opozice, která vytvořila novou většinu – strany KO, TD a NL měly dohromady 248 křesel. V prosinci 2023 byl D. Tusk zvolen premiérem, důvěru vláda získala 13. prosince 2023. Pohodlnou většinu (66 ku 34) získala vládní koalice také v Senátu.

Od voleb došlo k několika změnám ve struktuře stran. V říjnu 2024 opustilo 5 poslanců strany Spolu (Razem) z NL a přešli do opozice, někteří poslanci se stali nezávislými. Tímto klesl počet vládních poslanců na 241. Naproti tomu proběhl rozpad TD v červnu 2025 na původní strany (PSL a Polsko 2050) i rozpad strany Polsko 2050 v únoru 2026, kdy stranu opustilo 15 poslanců a vytvořili vlastní parlamentní klub pod názvem Centrum. Částečné rekonstrukce vlády proběhly v květnu 2024 a v červenci 2025.

Složení vlády:

• Donald Tusk – předseda vlády
• Władysław Kosiniak-Kamysz – místopředseda vlády a ministr obrany
• Radosław Sikorski – místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
• Krzysztof Gawkowski – místopředseda vlády a ministr pro digitalizaci
• Wojciech Balczun – ministr státních aktiv
• Maciej Berek – ministr pro dohled nad realizací vládní politiky
• Marta Cienkowska – ministryně kultury a národního dědictví
• Andrzej Domański – ministr financí a hospodářství
• Agnieszka Dziemianowicz-Bąk – ministryně rodiny, práce a sociálních věcí
• Jan Grabiec – ministr bez portfeje – člen vlady, vedoucí kanceláře předsedy vlády
• Paulina Hennig-Kloska – ministryně klimatu a životního prostředí
• Marcin Kierwiński – ministr vnitra
• Dariusz Klimczak – ministr infrastruktury
• Marcin Kulasek – ministr vědy a vysokého školství
• Stefan Krajewski – ministr zemědělství a rozvoje venkova
• Miłosz Motyka – ministr pro energetiku
• Barbara Nowacka – ministryně školství
• Katarzyna Pełczyńska-Nałęcz – ministryně fondů a regionální politiky
• Jakub Rutnicki – ministr sportu a cestovního ruchu
• Tomasz Siemoniak – člen vlady, ministr – koordinátor zpravodajských služeb
• Jolanta Sobierańska-Grenda – ministryně zdravotnictví
• Waldemar Żurek – ministr spravedlnosti

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Polska se opírá o členství v Evropské unii (od roku 2004) a pevnou transatlantickou vazbu v podobě členství v NATO (1999). Po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině v únoru 2022 se dominantní prioritou polské zahraniční politiky stala diplomatická, finanční a vojenská podpora Ukrajině. Z polského pohledu se tím naplnila dlouhodobá obava, neboť Rusko bylo veřejně označováno za hlavního soupeře v mezinárodních vztazích a za bezpečnostní hrozbu pro mír v Evropě.

Tato situace zároveň posílila hlavní prioritu polské bezpečnostní politiky – upevňování transatlantické vazby prostřednictvím členství v NATO a rozvoje bilaterálních vztahů se Spojenými státy. Tyto vazby se začaly výrazněji prohlubovat již za první administrativy prezidenta Donalda Trumpa, kdy Polsko uzavřelo několik klíčových dohod, například o rozmístění amerických vojáků na svém území, masivní nákupy vojenské techniky či o spolupráci při výstavbě jaderných elektráren. S administrativou Joea Bidena se Polsku podařilo na tuto politiku navázat a díky úzké spolupráci v otázce Ukrajiny dále upevnilo svou pozici hlavního spojence USA v regionu. Pro současnou administrativu Donalda Trumpa představuje Polsko ideálního člena NATO, který vynakládá na obranu téměř 5 % HDP. Trumpova politika vůči Ukrajině však v Polsku vyvolává určité obavy, zda si NATO udrží schopnost efektivně odrazovat Rusko.

Po změně polské vlády po parlamentních volbách v říjnu 2023 Polsko výrazně zlepšilo své vztahy s institucemi EU a soustřeďuje svoji pozornost směrem k regionu Baltského moře a posiluje spolupráci s baltskými i severskými zeměmi.  V rámci EU rozvíjí Polsko své vztahy především s Francií a Německem prostřednictvím Výmarského trojúhelníku. Strategický význam přikládá rovněž spolupráci se Spojeným královstvím. Ani prezidentské volby a nástup Karola Nawrockého, který reprezentuje současnou parlamentní opozici, neznamenaly žádnou změnu. Ještě silněji než v období prezidenta Dudy je akcentována prezidentova vazba na US prezidenta Trumpa a mnohem častěji se objevuje vzájemná kritika mezi prezidentem a vládou i v oblasti zahraniční politiky.

Regionální spolupráce Polska s dalšími státy v rámci Visegrádské skupiny je aktuálně omezená na technickou úroveň v reakci na proruské kroky maďarské a slovenské vlády. V souvislosti z politickou změnou v Maďarsku a nástupem premiéra Magyara však PL potvrdilo velký zájem na výrazné aktivizaci Visegrádské skupiny.

1.3. Obyvatelstvo

Celkový počet obyvatel Polska je 37,5 milionu. To dělá z Polska 5. nejlidnatější zemi Evropské unie, 9. nejlidnatější zemi v Evropě a 38. na světě. Obyvatelé Polska tvoří přibližně 8,4 % z celkového počtu obyvatel EU. S hustotou osídlení 120 obyvatel/km² se řadí mezi středně zalidněné země. Plných 98,6 % obyvatel země se hlásí k polské národnosti. Další 1,4 % se hlásí k jiné národnosti. Z toho se 42,4 % hlásí k národnosti slezské, 12,8 % ke kašubské, 10,3 % k německé, 5,9 % k ukrajinské a 4 % k běloruské. Nábožensky se 98,2 % obyvatel hlásí k římskému katolictví. V celkovém počtu obyvatel Polska tvoří ženy téměř 52 %. Poměr počtu mužů k počtu žen v populaci Polska činí 100 : 107.

Pandemie covidu-19 měla specifický demografický dopad a prohloubila nepříznivé trendy pozorované v posledních 10 letech, kdy počet obyvatel Polska vytrvale klesal. Výjimkou byl rok 2017, kdy počet obyvatel mírně narostl, konkrétně ale jen o necelých 1000. Za snižováním počtu obyvatel stojí především dva faktory. Předně je to záporná (od roku 2013) bilance přirozeného přírůstku obyvatel (-4,2 v r. 2024). V roce 2024 byl počet narozených dětí přibližně o 157 tis. nižší, než počet zemřelých osob (409 tis.). Celkový počet 252 tis. narozených dětí je o téměř 21 tis. méně než v roce 2023. Trend nižší porodnosti bude přetrvávat i v budoucnu.

Druhým faktorem je vysoká míra emigrace Poláků do zahraničí (převážně po vstupu do EU v roce 2004). Emigrace se týká zejména mladých lidí, u kterých však nelze do budoucna vyloučit návrat do domovské země. Rok 2022 byl po dlouhé době první, kdy se do Polska vrátilo více lidí, než z něj odešlo. Saldo zahraniční migrace za trvalým pobytem v důsledku nárůstu imigrace a poklesu emigrace dosáhlo v roce 2024 +9,3 tis. osob.  V roce 2022 bylo saldo migrace +1,9 tisíce a v roce 2023 +6,8 tis. osob.

Tento trend je ovlivněn příchodem uprchlíků z Ukrajiny po vypuknutí rusko-ukrajinské války. V měsících po 24. únoru 2022 překročilo polsko-ukrajinskou hranici více než 12,32 milionu uprchlíků z Ukrajiny, kteří z velké části pokračovalí do dalších evropských zemí. Nyní je počet uprchlíků v Polsku na úrovni přibližně 1 mil. osob. Otázkou do budoucna zůstává, kolik z nich se rozhodne v Polsku zůstat. Doposud se polská vláda snažila maximalizovat pomoc – včetně uznávání vzdělání a umisťování dětí do škol.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Polsko patří k zemím s nejvyšším ekonomickým růstem v EU. V roce 2025 vykázala polská ekonomika reálný růst HDP o 3,6 %. Další růst se očekává také v roce 2026. Hlavními faktory tohoto vývoje budou vyšší veřejné a soukromé investice, příliv prostředků z Národního plánu obnovy, soukromá spotřeba a klesající náklady na kapitál, což podpoří investice soukromého sektoru. K růstu HDP přispěje rovněž kladná obchodní bilance díky předpokládanému výraznému přebytku v obchodu se službami.  

Podíl zemí EU na celkovém vývozu Polska v roce 2025 činil 74,8 % a na celkovém dovozu 52,6 %. Největším obchodním partnerem je Německo, a to z hlediska vývozu (26,9 % celkového vývozu) i dovozu (19 %). Mezi další hlavní exportní trhy Polska patří ČR, Francie, Spojené království, Nizozemsko a Itálie. V případě dovozu pak Čína, USA, Itálie, Nizozemsko, Francie a ČR.

Hlavními exportními sektory jsou automobilový, chemický a potravinářský průmysl, zemědělské produkty. V dovozu převládají stroje, zařízení, dopravní prostředky, chemikálie, vojenský materiál. 

Předpokládá se, že průměrná míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen v roce 2026 dosáhne 3 % ve srovnání s 3,8 % v roce 2025 a 2024. Pokles inflace ovlivní zejména stabilizace jádrové inflace a omezený růst dovozních cen. Míra nezaměstnanosti na konci roku 2026 by měla dosáhnout 5,7 %, ve srovnání s 5,4 % za rok 2025. 

Negativní vliv na růst polské ekonomiky může mít konflikt na Blízkém východě, doprovázený růstem cen paliv a rostoucí nejistotou spojenou s potenciální nižší poptávkou na exportních trzích.

Dominantním sektorem polské ekonomiky jsou služby s podílem zhruba 60 % na tvorbě HDP. Mezi hlavní průmyslové sektory patří strojírenství, hutnictví, automobilový, chemický, potravinářský, elektrotechnický a textilní průmysl. Důležitou roli stále hraje těžba a zpracování nerostných surovin (např. černé uhlí, hnědé uhlí, zemní plyn, měď, stříbro, cín, sůl). Perspektivními sektory jsou energetika (jaderná, obnovitelné zdroje energie, geotermální energie), železniční infrastruktura a kolejová vozidla, obranný průmysl, zdravotnictví, ICT, civilní letectví a vesmír, výzkum, vývoj a umělá inteligence.

Polsko má 3. největší zemědělskou plochu v EU o rozloze 15,5 mil. hektarů, přičemž orná půda tvoří více než 77 % (12 mil. hektarů), pastviny a louky 20 % a sady 2 %.  Polsko je největším producentem drůbeže (3. největší světový exportér), brambor, cukrové řepy a hub v EU. Přední místo v EU zaujímá v exportu jablek a vajec. Významná je také produkce a export hovězího a vepřového masa. Ve východní části země (Lubelské vojvodství) hraje zemědělství významnou roli v zaměstnanosti (cca 30 %). 

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Podle údajů Ministerstva financí Polska dosáhl deficit veřejných financí v roce 2025 výše 7,3 % HDP (dle zahr. statistik 7,03 %) ve srovnání s deficitem 6,4 % HDP v 2024. Vyšší deficit veřejných financí z členských zemí EU mělo v roce 2025 pouze Rumunsko (7,9 % HDP).  Kromě zvýšených investic do obrany vzrostly v PL také náklady na sociální výdaje, veřejnou spotřebu a dluhovou službu.

Podle prognózy Ministerstva financí PL deficit veřejných financí v roce 2026 by měl být snížen na 6,8 % HDP z důvodu vyšších příjmů z přímých daní a snížením dotací ve vztahu k HDP.

Deficit veřejných financí výrazně překračuje několik let 3% limit Paktu stability a růstu EU. V roce 2022 dosáhl 3,4 % HDP a od té doby roste: na 5,2 % za 2023, 6,4 % za 2024 a na 7,3 % za 2025. Rostoucí deficit veřejných financí byl hlavním důvodem, proč ratingová agentura Moody’s v březnu 2026 ponechala úvěrový rating Polska na úrovni A2 s negativním výhledem.

Státní rozpočet v roce 2025 vykázal historicky nejvyšší deficit ve výši 275,6 mld. PLN (210,9 mld. PLN. za 2024).

Veřejný dluh PL v roce 2025 dosáhl 59,7 % HDP (dle zahr. statistik 58,7 %) ve srovnání s 54,8 % v roce 2024. Přes rychlý růst zůstává úroveň veřejného dluhu relativně nízká. V roce 2025 dosáhl veřejný dluh v EU v průměru 81,7 % HDP. Veřejný dluh PL je stále pod stropem 60 % stanoveným v Paktu stability a růstu EU. Od roku 2023 se veřejný dluh zvýšil o 10,2 %. V roce 2026 se očekává jeho nárůst na 65,1 % HDP a do roku 2029 až na 75 % HDP. Za rostoucí dluh nemohou pouze vojenské výdaje, protože jsou zodpovědné nejvýše za čtvrtinu nárůstu výdajů v posledních letech. Zbytek jsou sociální transfery, zvýšení platů v rozpočtové oblasti a rostoucí náklady na obsluhu dluhu, které se za poslední tři roky zdvojnásobily.

Běžný účet platební bilance v roce 2025 vykázal podle údajů polské centrální banky deficit 7,890 mld. EUR ve srovnání s přebytkem 2,616 mld. EUR v roce 2024. Jednotlivé složky běžného účtu platební bilance se podílely na deficitu následovně: obchod se zbožím (-13,481 mld. EUR), obchod se službami(+39,331 mld. EUR), bilance příjmů z investic (-33,289 mld. EUR) a bilance běžných převodů (-0,451 mld. EUR).

2.3. Bankovní systém

Polský bankovní systém je podobný bankovním systémům v jiných zemích EU a v mnoha rozvinutých ekonomikách. Základním zákonem upravujícím bankovní systém je Bankovní zákon z roku 1997. Polský bankovní systém tvoří na jedné straně regulační instituce – centrální banka (Narodowy Bank Polski – NBP), Úřad pro finanční dohled (Komisja Nadzoru Finansowego – KNF), Bankovní záruční fond (Bankowy Fundusz Gwarancyjny – BFG) a na druhé straně komerční banky, družstevní banky, družstevní záložny.

Struktura bankovního sektoru z hlediska původu kapitálu se v posledních letech neměnila. Polský kapitál ovládá více než polovinu aktiv bankovního sektoru, přičemž polská vláda vlastní zhruba 42 % a soukromí investoři 9 % bankovních aktiv.  Ze zahraničních vlastníků polských bank hraje dlouhodobě nejdůležitější roli kapitál rakouský, německý, nizozemský, španělský a francouzský. V květnu 2026 působilo v Polsku 28 komerčních bank, 55 družstevních záložen, 573 družstevních bank.

Mezi největší banky v Polsku podle výše aktiv patří PKO Bank Polski, Bank Pekao, Erste Bank Polska, ING Bank Śląski a mBank.

Bankovní systém v Polsku je stabilní. Banky jsou v dobré finanční kondici a mají potřebnou likviditu. Ačkoli je polský bankovní systém efektivní a moderní, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi disponuje nízkými aktivy v poměru k velikosti polské ekonomiky.

2.4. Daňový systém

Polský daňový systém je hodnocen jako složitý. V aktuálním vydání mezinárodního žebříčku konkurenceschopnosti daňových systémů Tax Foundation se Polsko umístilo na 35. místě z 38 členských zemí OECD. Stále více daňových vypořádání probíhá elektronicky. Postupně zaváděný systém s sebou nese obtíže (např. národní systém elektronických faktur platný od 1.2.2026).

Uplatňuje se zde široká paleta daní. Přímé daně zahrnují zejména daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, patří dědická a darovací daň, daň z veřejnoprávní činnosti, zemědělská daň z pozemků, lesní daň, daň z nemovitostí, silniční daň, tonážní daň, daň z těžby některých nerostných surovin a také paušální daň z produkce uvedené na trh (tzv. daň ze stavby lodí). Nepřímé daně tvoří především daň z přidané hodnoty, spotřební daň a daň z hazardu. V Polsku existuje rovněž řada poplatků jako bankovní daň, poplatek za užívání místa na tržišti, lázeňský poplatek, pobytová taxa, poplatek za vlastnictví psa či kolkovné.

Daň z příjmů fyzických osob (PIT) se řídí dvoustupňovou sazbou: 12 % pro příjmy do 120 000 PLN a 32 % pro částky nad tuto hranici. Nezdanitelná část činí 30 000 PLN. Mezi hlavní daňové úlevy patří sleva na děti, pro osoby se zdravotním postižením a pro pracující seniory.

Daň z příjmů právnických osob (CIT) činí standardně 19 %. Pro malé podniky s ročním obratem do 2 milionů EUR a pro nové firmy v prvním roce podnikání platí snížená sazba 9 %. Od roku 2021 je navíc k dispozici tzv. „Estonský CIT“ – moderní forma zdanění kapitálových společností, která podporuje reinvestice zisku a zjednodušuje daňovou administrativu.

Pro velké firmy platí povinné elektronické účetnictví a podávání JPK_CIT – digitálního formátu účetních knih; ostatní subjekty se připojí do roku 2027.

Zavedena byla také možnost tzv. „Cash PIT“, která umožňuje podnikatelům danit příjmy až po jejich skutečném přijetí, což má zlepšit jejich likviditu.

Daň z přidané hodnoty: základní sazba činí 23 %. Pro některé zboží a služby jsou stanoveny snížené sazby 8 %, 5 % a 0 %.

Od roku 2025 platí tzv. Equalisation Tax – min. efektivní 15% daň, která se vztahuje na nadnárodní skupiny s konsolidovaným obratem alespoň 750 milionů EUR ve dvou ze čtyř předchozích účetních období.

Zdroje aktualizací: Zmiany_Podatkowe_2026_22.12.pdf

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Polsko patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Česka. Z hlediska vývozu je třetím největším odbytištěm českého zboží po Slovensku a Německu. Na straně dovozu i z hlediska celkového objemu vzájemné obchodní výměny zaujímá Polsko třetí místo, hned za Německem a Čínou. Obchodní výměna mezi Českem a Polskem navíc v posledních letech rostla procentuálně rychleji než celkový český zahraniční obchod.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mezi zeměmi mimo EU byli hlavními obchodními partnery Polska na straně dovozu v roce 2025 Čína (dovoz v hodnotě 57,9 mld. EUR), USA (17,7 mld. EUR) a Jižní Korea (10,2 mld. EUR). Na straně vývozu to byla Velká Británie (18,7 mld. EUR), Ukrajina (13,4 mld. EUR) a USA (11,6 mld. EUR).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2024 činil příliv přímých zahraničních investic (PZI) do Polska 56,5 mld PLN. Klíčovou roli, stejně jako v předchozích letech, hrály reinvestované zisky (56,4 mld PLN).

V r. 2024 směřovaly PZI zejména do subjektů zabývajících se průmyslovým zpracováním (12,9 mld PLN), informacemi a komunikací (8,1 mld PLN) a finančními a pojišťovacími činnostmi (7,4 mld PLN). Největší PZI přišly z NL (12,2 mld PLN), LU (9,97 mld PLN) a DE (8,9 mld PLN). V roce 2024 se Česko s hodnotou 3716,1 mln PLN zařadilo na 6. místo mezi zahraničními investory za NL, LU, DE, FR a IT. Geografická struktura přímých investorů naznačuje významný podíl investic ze zemí, kde jsou registrovány subjekty zvláštního účelu. Důkazem toho je vysoká úroveň závazků vůči investorům ze zemí, jako je NL (251,7 mld PLN) a LU (180,5 mld PLN). Mezi přední přímé investory zůstávají i země investující přímo v Polsku, jako je DE (235,2 mld PLN) a FR (101,1 mld PLN).

Polská vláda nabízí širokou řadu investičních pobídek. Investoři mohou využít vládních dotací financovaných v rámci „Programu na podporu investic o značném významu pro polskou ekonomiku na léta 2011–2030“ (grant na zaměstnání a investiční grant). Mají také možnost osvobození od daně (daň z příjmů, daně z nemovitostí) nebo využití nástrojů spolufinancovaných z evropských fondů. Všechny podpůrné nástroje jsou k dispozici stejně a podle stejných pravidel pro zahraniční i polské investory.

Lákání zahraničních investorů má na starosti Polská agentura pro investice a obchod (PAIH). PAIH v roce 2025 podpořila 64 investiční projekty s celkovou deklarovanou hodnotou přibližně 4,07 miliardy EUR, které přispějí k vytvoření 6 600 nových pracovních míst.

3.3. FTA a smlouvy

Základním smluvním rámcem vztahů mezi ČR a Polskem je členství v EU. Kromě toho mají obě země uzavřeno množství (téměř 100) bilaterálních smluv. Mezi nejvýznamnější patří:

• Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PL o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou PL o přeshraniční spolupráci (1994)
• Smlouva mezi ČR a PL o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000)
• Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve Varšavě 24. června 1993 s platností od 1. ledna 1994 (novelizována 13. září 2011 s platností od 1. ledna 2013)

3.4. Rozvojová spolupráce

Hlavním legislativním rámcem pro rozvojovou pomoc je Zákon o rozvojové spolupráci z r.2012. V souladu s tímto zákonem je rozvojová spolupráce poskytována na základě víceletého programu přijatého vládou. Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a tematických oblastech.

V r. 2021 schválilo Polsko víceletý program rozvojové spolupráce na léta 2021–2030 s názvem „Solidarita pro rozvoj“. Na jeho základě se bude v daném období polská rozvojová spolupráce zaměřovat na 10 prioritních zemí: 4 země Východního partnerství (Moldavsko a Ukrajinu a také Bělorusko a Gruzie ve smyslu podpory občanské společnosti) a 6 zemí v Africe a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Senegal, Tanzanie, Libanon a Palestina).

Tematické priority jsou pak stanoveny na základě Cílů udržitelného rozvoje OSN. Ze 17 cílů určilo Polsko prioritních 8: „Mír, spravedlnost a silné instituce“; Kvalitní vzdělání; Důstojná práce a ekonomický růst; Méně nerovností; Zdraví a kvalitní život; Pitná voda, kanalizace; Udržitelná města a obce a Klimatická opatření. Prováděné aktivity budou rovněž sloužit k dosažení cílů Agendy OSN: Ženy, mír a bezpečnost.

Prioritou polské rozvojové pomoci dle Plánu rozvojové spolupráce na r. 2026 bude i nadále podpora Ukrajiny – zároveň její obnova a podpora ukrajinských institucí a společnosti v reakci na válku. Klíčová ke spolupráci s Ukrajinou bude pomoc při implementaci evropských standardů a vybraných reforem souvisejících s přípravou na členství v EU. Pokračovat bude i humanitární pomoc a psychologická podpora, včetně pomoci osobám násilně vysídleným v rámci země, jejich rodinám a dětem postiženým válkou. Obzvláště důležitým úkolem bude i nadále poskytovat pomoc veteránům a jejich rodinám, zejména při ochraně jejich fyzického a duševního zdraví.

Další informace na webu PolishAid

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Energetika

Výroba elektřiny v Polsku v roce 2025 dosáhla 159 TWh a meziročně stoupla o 1,4 %. Energetický mix je nadále silně závislý na uhlí, které se na výrobě elektřiny podílí téměř 53 %, tedy nejvíce v rámci EU. Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové výrobě elektřiny se zvýšil  na rekordních 31,4 %. Polsko se tak přiblížilo cíli 32 % výroby elektřiny z OZE do roku 2030. Do rozvoje OZE, zejména větrných elektráren v Baltském moři a fotovoltaiky, míří významné investice. Důležitým aspektem energetiky je Program polské jaderné energetiky (PPEJ) na výstavbu dvou jaderných elektráren s kapacitou 6 – 9 GW a rozvoj malých modulárních jaderných reaktorů (SMR). Významnou roli energetiky v polské ekonomice charakterizují rovněž investiční plány největších státních energetických společností. Energetika nabízí celou řadu příležitostí pro české firmy.

Dopravní infrastruktura

Polsko dlouhodobě aktivně rozvíjí silniční infrastrukturu. Generální ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA) realizuje vládní program výstavby do roku 2033. V Polsku probíhá současně dynamický rozvoj železniční infrastruktury. Polsko realizuje významný strategický investiční program Port Polska. V zemi dochází rovněž k dynamickému rozvoji regionálních letišť. V příštích letech se plánují velké investice do jejich modernizace a rozšíření. Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury včetně dodávek kolejových vozidel nabízejí celou řadu příležitostí pro české firmy.

Obranný a bezpečnostní sektor

Bezpečnost státu a jeho obyvatel patří k hlavním prioritám Polska. V reakci na geopolitickou situaci a historické zkušenosti Polsko výrazně navyšuje výdaje na obranu, modernizuje ozbrojené síly a posiluje ochranu státních hranic, přičemž systematicky buduje jednu z nejsilnějších armád v Evropě. Výdaje na obranu dosáhly v roce 2025 přibližně 4,7 % HDP, což představuje nejvyšší podíl mezi členskými státy NATO. Polsko je zároveň největším příjemcem prostředků z programu EU SAFE, s alokací zhruba 43,7 mld. EUR. Přestože země uplatňuje v obranném průmyslu výrazný ekonomický patriotismus, existuje na trhu prostor pro zapojení českých firem, zejména formou subdodávek a průmyslové spolupráce.

Zdravotnictví a farmacie

Zdravotnictví v Polsku je dlouhodobě podfinancované, přesto však vláda postupně navyšuje výdaje na zdravotní péči. Podíl těchto výdajů na HDP dosahuje přibližně 6 %, což je pod průměrem vyspělých evropských zemí. Mezi hlavní priority polské vlády v oblasti zdravotnictví patří modernizace sektoru, racionalizace sítě zdravotnických zařízení a digitalizace zdravotní péče. V roce 2026 směřují investice do zdravotnictví rovněž z Národního plánu obnovy (KPO), přičemž hlavními oblastmi podpory jsou infrastrukturní projekty, digitální transformace, kybernetická bezpečnost, rozvoj lidských zdrojů a výzkum a vývoj.

ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Polsko disponuje rozvinutým a stabilizovaným trhem elektronického obchodu, jehož hodnota dosáhla v roce 2023 přibližně 124 mld. PLN (≈ 715 mld. CZK), přičemž do roku 2028 se očekává růst na přibližně 192 mld. PLN (≈ 1.1 bil. CZK) při průměrném tempu kolem 8 % ročně. Zároveň se díky významným investicím Microsoftu a Googlu do cloudové infrastruktury a dlouhodobé přítomnosti společnosti IBM v oblasti softwarového vývoje, výzkumu a umělé inteligence profiluje jako regionální centrum digitálních služeb ve střední a východní Evropě. Nedílnou součástí digitální ekonomiky je rovněž silně exportně orientovaný sektor vývoje počítačových her, v němž Polsko patří mezi evropské lídry.

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Polské výdaje na výzkum a vývoj se v posledních letech pohybují okolo 1,5 % HDP, přičemž v roce 2024 došlo k dočasnému oslabení v důsledku nepříznivého makroekonomického vývoje a přesměrování části veřejných prostředků. Přestože Polsko nadále zaostává za průměrem EU (cca 2,2 % HDP), vláda dlouhodobě deklaruje záměr posílit financování vědy a výzkumu směrem k hranici 2 % HDP. Tento vývoj doprovází rostoucí zapojení země do mezinárodních výzkumných infrastruktur a iniciativ, včetně účasti polských výzkumných týmů v laserové infrastruktuře ELI či záměru česko-polské iniciativy AI Gigafactory pro region CEE v rámci EuroHPC JU. Zároveň dynamicky roste polský biotechnologický sektor, který nabízí zajímavé příležitosti zejména v oblasti lékařské biotechnologie a pokročilých technologických inovací. V aplikovaném výzkumu a inovacích nadále klíčovou roli sehrávají především velké podniky.

Civilní letectví, vesmír

Rozvoj civilního letectví i kosmického sektoru v Polsku představuje perspektivní a dynamicky se rozvíjející oblast. Civilní letectví se opírá o silnou výrobní a servisní základnu a ambici posílit roli regionálního leteckého uzlu. V kosmickém sektoru představoval významný milník úspěšně realizovaný let polského astronauta na ISS v rámci mise IGNIS v roce 2025, na nějž navazují aktivity zaměřené na využití výsledků a další zapojení Polska do programů ESA.

Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Poláci jsou velmi hrdí na svou zemi, její tradice a historii. Současně jsou si vědomi ekonomického růstu země v posledních letech a potenciálu pro zahraniční firmy a investory, včetně těch českých. Při působení v Polsku je třeba zohledňovat hluboké katolické založení Poláků a z toho vyplývající silné postavení katolické církve, které je patrné např. ve vzájemném vztahu politiky a církve, ve způsobu slavení náboženských svátků (v kontrastu s profánností českých Vánoc a Velikonoc) či vlivem církve v základním školství.

4.2. Oslovení

Partner se oslovuje podle vykonávané funkce – pane premiére, pane ministře, pane řediteli atd. Při oslovování jejich zástupců užíváme funkce o stupeň vyšší – takže vicepremiér, resp. náměstek ministra se oslovují pane premiére, pane ministře.

Podle polské jazykové etikety je oslovování příjmením nezdvořilé – dopisy nezačínáme slovy např. „Pani Kowalska“, ale pouze „Szanowna Pani“ (tedy „Vážená paní“). V každodenních životních situacích, když chceme někoho oslovit, také neříkáme např. „Panie Nowaku“, ale „Szanowny Panie“ (tedy „Vážený pane“) nebo „Proszę Pana!“. Nicméně existují situace, kdy někdo použije konstrukci „panie / pani + příjmení“ v apelativním smyslu (v některých dialektech se tento tvar nepovažuje za nezdvořilý). Vokativ příjmení se pak rovná nominativu, tj. například „Szanowny Panie Nowak“, nikoliv „Szanowny Panie Nowaku“.

Zachování formálního oslovení je v Polsku silně doporučeno, oslovování křestními jmény lze využít až u vybudovaných obchodních vztahů.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku se doporučuje sjednat včas a uskutečnit ji v kanceláři, restauraci nebo při příležitosti různých akcí (veletrh, konference, workshop apod.). Oblíbené jsou pracovní snídaně (10.00–12.00 hod.), obědy (14.00–16.00 hod.) i večeře (19.00–22.00 hod.). Jelikož hierarchizace hraje pro Poláky velmi důležitou roli, zpravidla navštěvuje níže postavený jednatel výše postaveného. Obvykle člověk s nejvyšší funkcí navrhne jednání ve svém poli působnosti a očekává, že se protistrana přizpůsobí. Při stanovení termínů jednání je nutné věnovat pozornost polským církevním i národním svátkům, pro mnoho Poláků jsou zvláště důležitou součástí národní identity. Svátky jsou v některých případech spojeny s obdobím dovolených.

Seznamovací fáze nebývá příliš dlouhá, po výměně vizitek se rovnou přechází k obchodnímu jednání. Vizitky polských partnerů jsou převážně v polštině, jen zřídka jsou na zadní straně přeloženy do angličtiny. Úprava vizitek je standardní (podobná jako v ČR) a obsahuje základní údaje. Poláci jsou dobrými hostiteli, rádi se však také nechají pozvat. Je-li jednání spojeno s obědem, obvykle se běžně konverzuje, rozhovory mají lehčí ráz. O služebních a obchodních záležitostech je lepší diskutovat až v jeho závěru nebo při kávě. Při opakovaných návštěvách se stává, že si partneři vymění drobné pozornosti, propagační předměty, kalendáře, či láhev alkoholického nápoje. Je vhodné při takové příležitosti ženám předat květiny.

Co se týká časového vymezení jednání, v 8 hodin ráno je příliš brzy, v podstatě se považuje za nezdvořilé začínat před 9. hodinou ranní. Ve Varšavě se většinou začíná jednat nejdříve v 10 hodin. Nabízet jednání po 16. hodině s výjimkou pracovní večeře, také není vhodné. Běžná pracovní doba je od 8 do 16 hodin. Přestávky na kávu a lehké občerstvení během jednání se pokládají za samozřejmost. Neohlášené návštěvy jsou nevhodné. V případě, že se nebude moci termín dodržet, je třeba včas na to polského partnera upozornit a dohodnout nové jednání.

Poláci jsou velcí nadšenci, nebo dokonce nenapravitelní optimisté. Během jednání je dobré udržovat si kladný přístup, odhodlání i realismus. Poláci mají velmi rádi pochvaly, ale jen ty zasloužené. Proto se to nemá přehánět s komplimenty, jsou citliví na faleš.

Poláci jsou velmi schopní, tvrdí, sebevědomí a vytrvalí vyjednávači s jednoznačným vyjednávacím stylem „vítězství – prohra“. Vzhledem k tomu, že jsou ve vyjednávání opravdu dobří, jednají rádi a často velmi dlouho s cílem vydělat. Na jednání chodí dobře připraveni a relativně rychle odhadnou sílu nebo naopak slabé stránky protistrany. Jsou dobří v argumentaci, na druhou stranu systematičnost jim může někdy dělat problémy. Osobní vztahy a emoce pro ně nejsou důležité a zájem o spolupráci v budoucnosti se ani nesnaží předstírat. Jde jim především o dojednání kontraktu dnes, nehledí příliš na to, co bude za rok. To v žádném případě neznamená, že musí uzavřít obchod za každou cenu.

Obchod uzavřou, jen pokud dosáhnou očekávaného zisku. Po zahájení jednání mají členové týmu rozsáhlé projevy a trvá poměrně dlouho, než dojdou k jádru věci. Pokud se jednání nevyvíjí v jejich prospěch, klidně ho prodlužují, než své obchodní partnery udolají. Nebojí se ani otevřeného konfliktu. Poměrně oblíbenou taktikou je „omezená pravomoc“, dodržování firemní hierarchie je všeobecně dobře známo. Poláci se velmi rádi dohadují o ceně. Je třeba počítat s tím, že může být z počátku velmi nadsazená a není dobré přijímat první nabídku.

Na domluvených schůzkách se očekává dochvilnost, ale zpozdit se je běžné. Obecně je zpoždění respektováno a jako jeho důvod se většinou udává dlouhé dojíždění do místa konání jednání, špatný stav silnic a dopravní zácpy. I přes tento všeobecně známý fakt si Poláci nenechávají časovou rezervu a počítají rovnou s tím, že se přinejhorším opozdí. Ovšem výmluvy cizince na špatnou úroveň polských silnic či dopravy by byly nepatřičné.

Osobní vztahy a emoce nejsou pro Poláky během jednání příliš důležité a zájem o spolupráci v budoucnosti se ani nesnaží předstírat. Na obchodních schůzkách se většinou chovají profesionálně. Neverbální komunikace je nevýrazná, gestikulace v podstatě žádná a mimika jen sporadická.

Zásadní rozdíly uvnitř Polska nejsou. Nicméně Polsko je velká země, která se vytvářela ze tří až čtyř různých kulturně-společenských prostředí (Slezsko a Halič, Velkopolsko a Pomořansko, Mazovsko a východní Polsko), jež vyplývají z rozdílného historického vývoje. Způsobem myšlení, kulturou prostředím i zvyky je nám nejbližší Slezsko.

Co se týče nabízení alkoholu při obchodním jednání – během přípravy a důležité části jednání by nabídka a konzumace alkoholu nepodpořila serióznost obchodního partnera. Na druhou stranu není vyloučeno podávání alkoholu po úspěšném jednání v odpoledních hodinách, resp. večer, a to v malých dávkách. Také u příležitosti pracovního oběda se doporučuje v pití dodržovat střídmost.

Oblékání na pracovní jednání je podobné tomu v ČR. Polští obchodní partneři se dobře oblékají a pečlivě dbají i na svoji úpravu a účes, k podnikové kultuře patří kvalitní značkové oblečení. Pro pány je samozřejmostí oblek, kravata a kvalitní polobotky, dámy se na jednání oblékají většinou do elegantního kostýmku. Při obchodním jednání ve firmách je možné se setkat s pracovníky oblečenými méně formálně.

Věk a genderové složení vyjednávacího týmu nehraje zásadní roli, jeho složení záleží vždy na dané situaci a předmětu jednání. Zcela logicky by měl být v týmu mluvčí, který převezme úvodní slovo a bude určovat hlavní směr jednání. Mladí mají v Polsku více úcty ke starším a více uznávají získané životní zkušenosti, což se odráží i v nástupu jednacích týmů.

V Polsku není příliš obvyklé zvát obchodního partnera domů. A to s výjimkou už vybudovaných dlouhodobých vztahů. Pozvání do rodiny je považováno za poměrně značný projev důvěry, v takovém případě je vhodné přinést hostitelce květiny, dobře působí i pozornost hostiteli, případně dětem. Využívá se dárků českého původu (české sklo, Becherovka apod.).

4.4. Komunikace

Velkou výhodou při jednání i korespondenci je znalost polštiny. V opačném případě doporučujeme využít služeb tlumočníka. Přestože jsou si čeština a polština velmi podobné, nejsou si zcela srozumitelné. Existují také slova a spojení, které mají posunutý či zcela opačný význam. Je samozřejmě možné jednat anglicky (německy jen omezeně), ale polský partner vždy uvítá možnost hovořit v rodném jazyce. Z cizích jazyků většina mladých Poláků ovládá angličtinu. Dobrá znalost angličtiny je i na centrálních úřadech a ve velkých, většinou mezinárodních firmách. Přesto téměř polovina Poláků podle průzkumu TNS Polska uvádí, že nemluví žádným cizím jazykem. Znalost polštiny cizincům otvírá dveře.

Poláci jsou přístupní širokému konverzačnímu okruhu. Vhodným tématem k lehké konverzaci je cestování a dovolená, vůbec nic jednatel nezkazí, když pochválí místo jednání. Poláci jsou velmi citliví na historické události. Když se naučíte pár podstatných faktů z polské historie, získáte tímto způsobem úctu vašeho partnera.

Češi by si měli dávat dobrý pozor na používání humoru při jednáních, resp. pokud možno ho nepoužívat vůbec. Poláci nejsou velcí šprýmaři a různé vtipné či typicky české ironické narážky nemusí pochopit. Tak vzniklo i polské přirovnání, že je něco jako „český film“ – nepochopitelné, nesrozumitelné, s podivným humorem. V žádném případě nedoporučujeme žertovat nebo kritizovat církev nebo cokoliv, co je s katolickou církví spojeno. Poláci se také rádi baví o politice, je to však kontroverzní téma, kterému je lépe se vyhnout.

Základem úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Polský obchodní partner uvítá, pokud ho český partner předem informuje o všem důležitém, a to hlavně přes e-mail nebo telefonicky. V osobním jednání by neměl být polský partner konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Zásadní obchodní náležitosti je zapotřebí sdělit přímo vedoucímu, příp. zodpovědnému pracovníkovi. Méně podstatné záležitosti lze řešit telefonicky nebo e-mailem. Používání sociálních médií (např. WhatsApp) v rámci přípravy obchodních jednání je ve státní správě a u většiny polských firem spíše výjimka, zatímco u mladých firem a startupů je poměrně obvyklé.

4.5. Doporučení

Je třeba mít dobře nastavená očekávání i prostředky. Polskému trhu je také nezbytné věnovat patřičný čas a nepodcenit přípravu. Ideální je vyčlenit zaměstnance, který se bude polskému trhu speciálně věnovat, založit pobočku či najmout vyzkoušeného partnera. Samozřejmě je třeba investovat do marketingových aktivit. V důsledku pandemii koronaviru se polský trh rychle proměnil především v oblasti digitalizace. Proto i menší firmy mohou zkusit rozšířit své aktivity do Polska zejména díky e-commerce.

Nejjistější cesta je otevření vlastní pobočky, budování vlastní sítě distribuce a obhospodařování zákazníků. Na druhé straně je to ten nejnákladnější a nejdéle trvající způsob. Pokud české firmy nechtějí tolik investovat a stojí o rychlejší prosazení se na zdejším trhu, pak je možné si najít spolehlivého lokálního partnera a využít jeho kontaktů. Musí ale mít jistotu, že jde opravdu o spolehlivého partnera a stále ho kontrolovat.

Vyplatí se věnovat zvýšenou pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy vhodné ji konzultovat s právníkem obeznámeným s polským právem. V rámci jednání lze doporučit jasné a stručné vyjadřování. Je třeba být připraven i na jednání velmi dlouhá, polští partneři umí být velmi houževnatí v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny.

V Polsku funguje přesvědčení, že polský jazyk je velmi obtížný a nedostupný pro cizince. Naučte se pár základních slov, pomůže vám to prolomit stereotyp a zlepšit vztahy s polskými obchodními partnery.

4.6. Státní svátky

• Nový rok (Nowy Rok), 1. ledna.
• Tři králové (Trzech Króli), 6. ledna.
• Velikonoce (Wielkanoc), pohyblivý svátek, v roce 2026 vychází na 5. dubna, v roce 2027 na 28. března.
• Velikonoční pondělí (Poniedziałek Wielkanocny), pohyblivý svátek, v roce 2026 vychází na 6. dubna, v roce 2027 na 29. března.
• Svátek práce (Święto Pracy), 1. května.
• 3. květen Den ústavy (Święto Konstytucji 3 Maja), 3. května.
• Letnice (Zesłanie Ducha Świętego), pohyblivý svátek, v roce 2026 vychází na 24. května, v roce 2027 na 16. května.
• Boží tělo (Boże Ciało), pohyblivý svátek, v roce 2025 vychází na 4. června, v roce 2026 na 27. května.
• Svátek polské armády (Święto Wojska Polskiego), 15. srpna.
• Slavnost Všech svatých (Uroczystość Wszystkich Świętych), 1. listopadu.
• Svátek nezávislosti (Święto Niepodległości), 11. listopadu.
• Vánoce (Boże Narodzenie), 25.–26. prosince a 24. prosince*)

*) 1. února 2025 vstoupila v platnost novela zákona o svátcích v Polsku, která přidává 24. prosinec jako den pracovního klidu. To znamená, že od roku 2025 bude nepracovním dnem i Štědrý den.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Polsko je stejně jako ČR od roku 2004 členskou zemí EU. Obě země jsou tedy součástí Evropského jednotného trhu (European Single Market), kde platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Obě země jsou rovněž součástí Schengenského prostoru. Ve vzájemném obchodě se tak neuplatňují tarifní ani netarifní překážky. Při prodeji na polském trhu se však platí daň z přidané hodnoty a v některých případech i spotřební daň (mj. alkohol, cigarety, motorové oleje a osobní automobily). Absence formálních překážek obchodu je však spojena s tím, že vstup na saturovaný polský trh znamená utkat se s velkou konkurencí.

Před vstupem na polský trh se tak každý exportér musí ujistit, že nabízí výrobek či službu, která má díky své kvalitě, dostupnosti či výjimečnosti šanci na úspěch. Přestože se jedná o blízkou zemi (geograficky, kulturně i jazykově), která je přirozeným cílem pro české exportéry i investory, nese s sebou vstup do Polska mnohá úskalí. Je proto nezbytné se dopředu seznámit s podmínkami na místním trhu, zpracovat podrobný marketingový plán a navázat v mnoha případech nezbytná partnerství s místními subjekty.

Každá polská firma má možnost provádět zahraniční obchod, a to jak vlastním zbožím, tak zbožím jiných výrobců (s výjimkou některých druhů zboží speciálního charakteru, na které je vyžadována licence, typicky zbraně). Nákup výrobků českých firem je prováděn přímo odběrateli – především u zboží investičního charakteru (obráběcí stroje, investiční celky apod.) nebo odběrem do velkoskladů (hlavně zboží spotřebního charakteru, potraviny, alkohol apod.). V některých případech je možno umístit zboží v celních skladech. Maloobchodní síť se pod vlivem velkých obchodních řetězců rychle koncentruje a vstoupit na trh bez vstupu do super- a hypermarketů je velmi obtížné.

V poslední době vznikají sítě polských malo- i velkoobchodů, u kterých však platí podobná pravidla jako u zahraničních obchodních řetězců (zápisné apod.). Polští dovozci velmi neradi obchodují prostřednictvím obchodních firem, zprostředkovatelů aj., téměř vždy hledají kontakty přímo na výrobce. Zahraniční dodavatelé, kteří si chtějí udržet kontrolu nad prodejní sítí, uzavírají s místními velkoobchody smlouvy, poskytují jim úvěry nebo pracují na bázi exkluzivity jednotlivých regionálních distributorů.

Nalezení dobrého a spolehlivého obchodního partnera je velmi obtížné a vyžaduje osobní kontakty. Nejlépe je využít zkušeností zástupců a kanceláří českých podniků sídlících v Polsku. První kontakty je rovněž možno získat prostřednictvím ekonomického úseku ZÚ ve Varšavě, kanceláře CzechTrade a honorárních konzulátů v Bydhošti, Vratislavi, Lodži, Lublinu, Poznani, Opolí, Řešově a Štětíně, které poskytnou seznamy polských dovozních a výrobních firem nebo velkoskladů.

Potraviny dovážené ze zahraničí za účelem jejich přímého zavedení do oběhu nebo úpravy podléhají kontrole Státní hygienické inspekce, v případě výrobků živočišného původu kontrole ministerstva zemědělství a výživy Polska (v praxi posudek vydávají především vojvodské hygienicko-epidemiologické stanice). Dovoz dietních potravin a potravinových doplňků se může konat výhradně na základě povolení hlavního hygienika.

Certifikaci výrobků a systémů kvality provádějí pověřené certifikační orgány. Systém certifikace výrobků zahrnuje certifikaci povinnou a dobrovolnou. Povinná certifikace se provádí s ohledem na bezpečnostní znak „B“, jímž by měly být označeny tuzemské a dovážené výrobky, které by mohly ohrožovat život, zdraví, a přírodní prostředí. Seznam výrobků s povinnou certifikací je uveřejňován v úředním věstníku. Ve dvoustranném vztahu je dohodou mezi ČR a PL značně usnadněn certifikační postup.

Spotřebitelé dávají zpravidla přednost výrobkům dobré jakosti, které jsou spolehlivé a výkonné, v mnoha případech s jednodušší obsluhou a údržbou. Důležitým faktorem je záruka dodání náhradních dílů, zajištění servisu a výcvik polských pracovníků. České výrobky se mnohdy uplatňují také vzhledem ke své cenové konkurenceschopnosti. Na druhou stranu však stále zaostává vlastní propagace.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Po vstupu Polska do EU je nejdůležitější právní normou v této oblasti zákon ze dne 6. března 2018 s názvem „Podnikatelský zákon“. Zahraniční osoby z členských zemí EU mohou vykonávat hospodářskou činnost na stejných zásadách, jako polští podnikatelé. Zahraničními osobami se rozumí:

• fyzické osoby mající místo pobytu v zahraničí, které nemají polské občanství;
• právnické osoby se sídlem v zahraničí;
• organizační jednotky, které nejsou právnickou osobou, ale mají způsobilost k právním úkonům, se sídlem v zahraničí.

Zahraniční podnikatelé mohou provádět činnost firmy na úseku zahraničního obchodu, dopravy, kultury a turistiky formou pobočky a reprezentační kanceláře. Podmínkou je získání souhlasu příslušného ministra. Povolení je vydáváno na základě zákona „o pravidlech účasti zahraničních podnikatelů a jiných zahraničních osob na hospodářské činnosti v Polské republice“, který rovněž obsahuje podmínky činnosti.

Zahraniční osoby mohou v Polsku zakládat:

• společnosti s ručením omezeným (50 000 PLN)
• akciové společnosti (500 000 PLN)
• komanditní společnosti
• komanditně-akciové společnosti

Zahraniční firmy využívají především formu společnosti s ručením omezeným před akciovou společností. Důvodem jsou daňové výhody, jednoduchost při zakládání, nižší ručení a nižší oznamovací povinnost.

Reprezentační kanceláře v souladu se zákonem mohou provádět pouze reklamu a promovat svou firmu. Zastoupení nemá právní subjektivitu, ale musí respektovat polské daňové, účetní, devizové a další předpisy. Vzhledem k změně legislativy se nyní jako nejvýhodnější jeví založení obchodní firmy.

Vklad zahraničního podnikatele může být v devizách, dodávkách strojů a vybavení. Musí pocházet ze zahraničních zdrojů nebo příjmů z podílů vlastněných v Polsku, resp. z akcií. Zisky lze volně převádět do zahraničí. Pro společnosti se zahraniční účastí jsou kromě zákoníku práce a zákona na ochranu životního prostředí důležitá i ustanovení devizového zákona a celního zákona.

Koncese jsou vyžadovány pouze pro některé druhy hospodářské činnosti (založení banky, obchod se zbraněmi apod.). Prvním krokem je podepsání dohody společnosti ve formě notářského aktu a registrace u hospodářsko-registračního soudu příslušného vojvodství. Po získání statistického čísla je zapotřebí společnost zaregistrovat v úřadu sociálního zabezpečení, otevřít bankovní konto u vybrané banky a registrovat společnost u daňového úřadu. Bližší informace k procesu registrace společnosti je dostupná v anglickém jazyce na příslušném vládním portálu Biznes.

Uzavírání smluv o zastoupení a obchodních smluv se řídí předpisy občanského zákoníku.

5.3. Marketing a komunikace

Před vstupem na polský trh je účelné se nejdříve seznámit s hospodářskou, společenskou a politickou situací v zemi, provést v případě potřeby průzkum trhu a najít vhodné partnery. Je účelnější partnery aktivně kontaktovat než čekat na jejich iniciativu. Vhodné je představení firmy a jejích záměrů ve formě informativního dopisu a jako další krok osobní setkání. Materiály je nejvhodnější představovat v polském jazyce. V případě, že nelze zajistit profesionální překlad, lze použít materiály v angličtině.

Při vážném záměru o širší a trvalejší průnik (resp. spolupráci na polském trhu) se doporučuje nechat si vypracovat marketingovou studii, resp. konzultovat s odbornou institucí v Polsku o situaci na trhu dané komodity. Tuto službu pro české firmy nabízí kancelář CzechTrade ve Varšavě.

V Polsku vyvíjí v současné době činnost množství specializovaných agentur, institutů a společností na úseku průzkumu trhu, konzultačních firem, firem pro personální poradenství, firem pro public relations, reklamních agentur atd. Většina z nich má sídlo ve Varšavě, několik jich působí v Poznani, Krakově, Lodži a výjimečně v dalších větších městech. V převážné většině jde o společnosti se zahraniční účastí, které pracují podle osvědčeného zahraničního know how a mají celostátní působnost.

Prodejní technika v Polsku se ničím neliší od běžných metod používaných v evropských zemích. Při prodeji zboží investičního charakteru je nutný osobní kontakt se zákazníkem a dobrá znalost technické problematiky daného výrobku. Při prodeji zboží spotřebního charakteru hraje velmi důležitou roli placená reklama v klasických médiích, stejně jako na sociálních sítích. Propagace má s ohledem na sílící konkurenci na polském trhu velmi důležitý vliv na zavedení výrobku na trh. Důležitou roli rovněž má účast na mezinárodních veletrzích a výstavách.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Velvyslanectví ČR ve Varšavě nejsou známy žádné případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům. Stav ochrany práv duševního vlastnictví odpovídá standardní úrovni v EU a středoevropském regionu. S problematikou ochrany duševního vlastnictví v Polsku souvisí následující zákony:

• Ústava Polské republiky (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej);
• Zákon o autorském právu a souvisejících právech (Ustawa o prawie autorskim i prawach pokrewnych);
• Ochrana rostlinných odrůd (Ochrona prawna odmian roślin);
• Zákon o boji proti nekalé soutěži (Ustawa o zwalczaniu nieuczciwej konkurencji);
• Podnikatelský zákon (Prawo Przedsiębiorców);
• Celní právo (Prawo celne);
• Zákon o registraci a ochraně názvů a označení zemědělských produktů a potravinářských výrobků a o tradičních výrobcích (Ustawa o rejestracji i ochronie nazw i oznaczeń produktów rolnych i środków spożywczych oraz o produktach tradycyjnych).

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek v Polsku se řídí zákonem o veřejných zakázkách (Prawo zamówień publicznych). Veřejné zakázky vypisují státní orgány, vojvodské a další regionální úřady, obce, rozpočtové jednotky a podniky, státní fondy, komunální služby, družstva, agentury atd. v rozsahu státních prostředků, kterými disponují. Veřejné soutěže mají různorodou formu, uplatňují především neohraničené veřejné soutěže, kterých se mohou zúčastnit všichni zainteresovaní dodavatelé. Termín předkládání nabídek nesmí být kratší než 6 týdnů ode dne vyhlášení.

Další často užívanou formou je omezené výběrové řízení, kterého se mohou zúčastnit pouze dodavatelé, kteří byli k předložení nabídky vyzváni. Termín k předložení nabídky zde nesmí být kratší než 4 týdny. Veřejných soutěží se mohou zúčastnit zahraniční firmy. Pro zabezpečení systému veřejných zakázek byl zřízen Úřad pro veřejné zakázky (Urząd Zamówień Publicznych – UZP). Úřad vydává Bulletin, který je – spolu s řadou dalších informací týkajících se veřejných zakázek v Polsku – publikován na webové stránce UZP.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Ve vztahu k Polsku jsou užívány běžné platební podmínky platné v mezinárodním obchodu. Často je uplatňována platba předem, především u nových partnerů. Kontrakt možno po dohodě s bankou uzavřít i v národních měnách. Platební morálka je srovnatelná s platební morálkou v ČR.

Řešení obchodních sporů je vedeno tak jako v ČR na základě obchodního zákoníku a arbitrážního soudu, který působí při hospodářské komoře ve Varšavě. V případě potřeby je možno obrátit se na některou z množství mezinárodních a polských právnických firem, poskytujících služby zahraničním zákazníkům, jejichž seznam je k dispozici na OEÚ ZÚ Varšava, v CzechTrade ve Varšavě nebo Česko-polské obchodní komoře v Ostravě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro občany ČR postačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Občan ČR/EU může v Polské republice pobývat do 90 dnů bez nutnosti registrace pobytu.

V případě pobytu, který přesáhne 90 dnů je v Polské republice registrace povinná. V případě nesplnění této povinnosti může hrozit postih. V souladu s čl. 16, 18 a 20 Zákona ze dne 14. července 2006 o vstupu na území Polské republiky, pobytu a opuštění jeho území občany členských států EU a členů jejich rodin je registrace pobytu prováděna na Vojvodském úřadě příslušném dle místa bydliště na území Polska. Vojvodský úřad obvykle v průběhu 7 dní rozhodne o přijetí nebo zamítnutí žádosti. V případě kladného vyřízení žádosti vydá žadateli tzv. Potvrzení o registraci pobytu občana EU (potvrzení může mít charakter dokumentu, forma průkazu začala být vydávána v nedávné době).

V případě plánovaného dlouhodobého pobytu v Polsku doporučujeme otázku zdravotního pojištění řešit přímo se zdravotní pojišťovnou v ČR, která poskytne informace o možnosti uplatnění stávajícího pojištění při pobytu v PL, případně řešit registraci do polského zdravotního systému Narodowy Fundusz Zdrowia.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

S ohledem na členství ČR a Polska v EU a pravidlo svobody pohybu pracovních sil není zaměstnávání občanů ČR v Polsku spojeno s žádnými překážkami. Podmínkou je jen ohlášení pobytu zaměstnance na příslušném úřadu a přidělení čísla pojištěnce (PESEL), které je nezbytné k úhradám zdravotního a sociálního pojištění.

Cizinci ze třetích zemí jsou v Polsku zaměstnáváni na základě zákona o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce (Ustawa o promocji zatrudnienia i instytucjach rynku pracy).

5.9. Veletrhy a akce

Veletržních a výstavních akcí se v Polsku koná velké množství. V Poznani (hlavním veletržním městě Polska), Kielcích a dalších 14 veletržních střediscích (především Varšava, Lodž, Katovice, Krakov, Vratislav, Toruň, Gdaňsk, Štětín, Bydhošť) jsou organizovány zpravidla oborové výstavy a veletrhy za stále širší účasti vystavovatelů z ČR. Základní informace o všech veletrzích a výstavách v Polsku je možno získat z internetu na adrese targi.com.

Nejdůležitější z nich pro vystavovatele z Česka jsou např. stavební veletrh BUDMA, železniční TRAKO v Gdaňsku, průmyslový ITM a zemědělský POLAGRA v Poznani či odborné sympozium Energetyka Bełchatów. Mezi další významné veletrhy patří POLEKO, AUTOSTRADA POLSKA a MSPO (obranný průmysl) v Kielcích, SIBEX, SILESIA TSL EXPO, TOOLEX v Sosnovci, EURO GASTRO, WORLDFOOD WARSAW, WIHE (zdravotnické prostředky) a INFRASTRUKTURA ve Varšavě nebo ENERGETAB v Bielsku-Białe.

Pokud exportér chce nejen navštívit některý z veletrhů, ale přímo se jej zúčastnit, doporučujeme kontaktovat kancelář CzechTrade ve Varšavě, popř. velvyslanectví a zkonzultovat svou účast a možnosti. Pro účast na veletrhu doporučujeme mít všechny promoční materiály v polštině. Architektuře stánku je třeba věnovat co největší pozornost.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

Diplomatické vztahy mezi Československem a Polskem byly navázány v roce 1919. Samostatná Česká republika navázala diplomatické vztahy s Polskem v roce 1993. Velvyslanectví České republiky ve Varšavě je jediným zastupitelským úřadem České republiky v Polsku a má diplomatickou, konzulární a obchodní působnost pro celé Polsko.

Spojení z letiště a z centra města

Budova velvyslanectví se nachází v centru městav ulici Koszykowa. Pro dopravu z letiště na velvyslanectví je možné použít taxi, případně využít autobusu MHD z letiště (linka č. 188, výstupní zastávka Pl. Na Rozdrożu). Z letiště do centra města a na letiště Chopina jezdí také městské vlaky SKM (Szybka Kolej Miejska) – linka SKM č. S2 (Lotnisko Chopina – Warszawa Śródmieście). Spojení s letištěm (zároveň Chopin a Modlin) nabízí i regionální železniční dopravce KM (Koleje Mazowieckie). Detailní informace lze najít na webu www.mazowieckie.com.pl.

I když varšavská veřejná doprava je velmi dobře rozvinutá, v případě cesty z a na letiště doporučujeme používat nejpohodlnější formu dopravy, tj. taxi, které jsou cenově dostupné. Cesta z letiště na velvyslanectví by v závislosti na aktuální dopravní situaci neměla zabrat více než 20–30 minut. Z hlavního nádraží (Warszawa Centralna) lze na ZÚ se dostat pěšky (cca 18 min.), taxíkem (cca 10 min.) nebo MHD (cca 15 min.) – na autobusové smyčce Dworzec Centralny (výstup z nádraží od strany obchodního centra Złote Tarasy) je možné využít každý autobusový spoj, který zastavuje na zastávce pl. Konstytucji.

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky ve Varšavě
Ambasada Republiki Czeskiej w Warszawie, ul. Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
tel.: ústředna +48 225 251 850; sekretariát velvyslance +48 225 251 852; obchodně-ekonomický úsek +48 225 251 858. Linky jsou obsluhovány v pracovní době od pondělí do pátku mezi 8.00 a 16.00.
fax: +48 225 251 898
obchodně-ekonomický úsek +48 225 251 877
e-mail: warsaw@mzv.gov.cz
obchodně-ekonomický úsek: warsaw.commerce@mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/warsaw

Konzulární a vízové záležitosti vyřizuje konzulární oddělení. Termín schůzky na konzulárním oddělení je nezbytné sjednat předem.

Konzulární úsek Velvyslanectví České republiky ve Varšavě
al. Róż 12, 00-555 Warszawa, Polsko (50 m od hlavní budovy velvyslanectví)
adresa pro účely doručování: Wydział Konsularny Ambasady Republiki Czeskiej, ul. Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
tel.: ústředna +48 225 251 850. Linka jsou obsluhovány v pracovní době od pondělí do pátku mezi 8.00 a 16.00.
fax: +48 226 217 234
e-mail: warsaw.consulate@mzv.gov.cz
úřední hodiny pro veřejnost od pondělí do čtvrtku mezi 8.00 a 12:00
konzulární pohotovost: +48 608 298 988. Slouží pouze pro případ konzulární nouze českého občana na území Polska, linka je obsluhována nepřetržitě.

Honorární konzuláty České republiky v Polsku

• Honorární konzulát v Bydhošti
• Honorární konzulát Lodži
• Honorární konzulát v Lublinu
• Honorární konzulát v Poznani
• Honorární konzulát ve Štětíně
• Honorární konzulát v Opolí
• Honorární konzulát ve Vratislavi
• Honorární konzulát ČR v Řešově

Zastoupení českých vládních institucí v Polsku

V budově Velvyslanectví České republiky ve Varšavě má sídlí také České centrum Varšava a vládní agentury CzechTrade a CzechTourism. Agentura CzechInvest v Polsku zastoupení nemá.

CzechTrade 
Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
ředitelka: Eliška Sekáčová
tel.: +48 453 484 426
e-mail: warsaw@czechtrade.cz, eliska.sekacova@czechtrade.gov.cz
web: www.czechtrade.cz

CzechTourism
Al. Róż 16, 00-556 Warszawa, Polsko
ředitel: Tomáš Zukal
tel.: +48 226 292 916
fax: +48 226 279 555
e-mail: warszawa@czechtourism.com
web: www.czechtourism.com

České centrum
Al. Róż 16, 00-556 Warszawa, Polsko
ředitel: Petr Vlček
tel.:+48 608 168 512 (Petr Vlček)
tel.: +48 608 293 382 (Edyta Bojanowska)
e-mail: ccwarszawa@czech.cz
web: warsaw.czechcentres.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Základní pohotovostní/krizová telefonní čísla:

• 112 – tísňová linka pro celou EU
• 997 – policie (Policja)
• 998 – hasiči (Państwowa Straż Pożarna)
• 999 – záchranná služba (Państwowe Ratownictwo Medyczne/Pogotowie)

Ostatní čísla:

• 995 – Ředitelství Policie – systém Child Alert (Komenda Główna Policji – system Child Alert)
• 19 115 – Městské kontaktní centrum pro hlavní město Varšavu
• 981 – Odtahová služba (Pogotowie drogowe)
• 986 – Městská policie (Straż Miejska)
• 987 – Infolinka centrum krizového řízení (Centrum zarządzania kryzysowego)
• 984 nebo +48 601 100 100 – Vodní záchranná služba (MOPR i WOPR)
• 985 nebo +48 601 100 300 – Horská záchranná služba (GOPR i TOPR)
  

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Prezident PR
• Úřad vlády
• Sejm
• Senát

Ministerstva a instituce:

• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo rozvoje a technologie
• Ministerstvo infrastruktury
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
• Ministerstvo klimatu a životního prostředí
• Ministerstvo národní obrany
• Ministerstvo fondů a regionální politiky
• Ministerstvo vědy a vysokého školství
• Ministerstvo školství
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo rodiny, práce a sociální politiky
• Ministerstvo vnitra a administrativy
• Ministerstvo kultury a národního dědictví
• Ministerstvo sportu a cestovního ruchu
• Ministerstvo digitalizace
• Ministerstvo státních aktiv
• Ministerstvo energetiky


• Národní banka
• Statistický úřad
• Státní daňová správa
• Polský fond rozvoje
• Česko-polská obchodní komora
• Polská hospodářská komora
• Konfederace Lewiatan
• Polská agentura pro investice a obchod
• Polská agentura pro rozvoj a podnikaní

Všeobecné informační portály:

• Polská tisková agentura
• TVN24
• Rzeczpospolita
• Wyborcza
• Gazeta
• Onet
• Polsat News
• TVPInfo
• WirtualnaPolska
• Interia

Byznysové právní a finanční portály:

• Business Insider
• Dziennik Gazeta Prawna
• Gazeta Podatkowa
• Infor
• Money
• Puls Biznesu
• Wirtualny Nowy Przemysł
• Daňový portál
• Finanční portál