Povinnosti podnikatelů podle zákona proti praní špinavých peněz

Identifikace a kontrola klienta

Identifikace klienta

Mezi základní povinnosti, které zákon povinným osobám ukládá, patří povinnost identifikovat klienta. Tuto povinnost mají povinné osoby obecně vždy, je-li zřejmé, že hodnota obchodu klienta překročí částku 1 000 EUR.

Povinnost identifikovat klienta v praxi znamená, že si povinná osoba u klienta – fyzické osoby – za jeho přítomnosti zaznamená údaje a tyto ověří z průkazu totožnosti, nejčastěji občanského průkazu, který obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, jež má povinná osoba povinnost u klienta zjišťovat. Těmito údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození, místo narození, bydliště, pohlaví, druh a číslo průkazu totožnosti, orgán, který průkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti. Součástí první identifikace je rovněž ověření shody podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti.

U právnických osob se zjišťuje obchodní firma, sídlo, identifikační číslo a dále se výše popsaným postupem identifikuje rovněž fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu takové právnické osoby. V případě zastoupení fyzické nebo právnické osoby zmocněncem na základě plné moci, je identifikován tento zmocněnec, stejně tak platí pro zákonného zástupce.

Údaje z identifikace klienta se archivují po dobu 10 let po uskutečnění transakce. V rámci identifikace by pak povinná osoba měla rovněž zaznamenat, zda dotyčná osoba není politicky exponovanou osobou (tzv. PEP).

Povinnost identifikace klienta vzniká povinné osobě dle § 7 AML zákona v následujících případech:

• když hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR,

a dále bez ohledu na tento limit

• pokud jde o podezřelý obchod;
• pokud jde o vznik obchodního vztahu;
• při nákupu kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty, použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí ke zprostředkování jejich prodeje anebo přijímání věcí do zástavy;
• při výplatě zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele;
• a při výplatě plnění ze životního pojištění osobě, která není pojistníkem.

Kontrola klienta

Další povinností, kterou AML zákon povinným osobám ukládá, je dle ust. § 8 AML zákona kontrola klienta. Povinná osoba provádí kontrolu klienta v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu.

Kontrola klienta se provádí v těchto situacích:

• je-li zřejmé, že obchod mimo obchodní vztah dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší;
• před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah s politicky exponovanou osobou;
• je-li obchod mimo obchodní vztah uzavírán s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské unie či z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou; dále
• pokud jde o podezřelý obchod;
• při vzniku obchodního vztahu;
• při obchodu v hodnotě alespoň 2 000 EUR, v případě provozovatele hazardní hry podle zákona upravujícího hazardní hry s výjimkou provozovatele peněžité, věcné, okamžité anebo číselné loterie, hry bingo nebo tomboly;
• při převodu peněžních prostředků v hodnotě 1 000 EUR nebo vyšší, která probíhá mimo účet, např. při poukazování peněz.

Klient je dle ust. § 9 odst. 7 AML zákona povinen poskytnout povinné osobě veškeré informace a související doklady, které jsou nezbytné k provedení kontroly. V souvislosti s uvedenou povinností rovněž zákon opravňuje povinné osoby k pořizování kopií či výpisů dokladů, které klient v rámci kontroly předloží, jakož i k jejich následnému zpracování.

Budete-li například v bance dotazováni při provádění platby ve výši 100 000 EUR požadováni o poskytnutí dokumentace k vaší osobě a původu peněz, jste tyto povinni předložit a banka je oprávněna pořídit z předložených dokladů kopie.

Samotná kontrola klienta se v praxi často provádí prostřednictvím čestného prohlášení klienta o níže uvedených skutečnostech. V některých případech je povinná osoba oprávněna požadovat také doložení relevantních dokumentů, jako jsou výpisy z účtů či příslušných rejstříků atd. Provádění kontroly klienta zahrnuje:

• získání a vyhodnocení informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu a informací o povaze podnikání klienta;
• zjištění totožnosti skutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů s tím, že v případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, povinná osoba ověří skutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru a jednoho dalšího zdroje, a zjištění, zda skutečný majitel není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí;
• v případě, že je klientem právnická osoba nebo, svěřenský fond, zjištění vlastnické a řídící struktury klienta, a zjištění, zda osoba v této struktuře není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
• průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi;
• přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká;
• v rámci obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou rovněž opatření ke zjištění původu jejího majetku.

Skutečný majitel

Definice skutečného majitele vychází nově ze zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o evidenci skutečných majitelů“), konkrétně z jeho ust. §2 písm. e). Zákon za skutečného majitele považuje fyzickou osobu, resp. osoby, které jsou koncovými příjemci nebo osobami s koncovým vlivem.

Koncovým příjemcem právnické osoby je každá osoba, která

• může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, a tento prospěch dále nepředává;
• má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace (dále jen „podíl na prospěchu“) větší než 25 %, a tento podíl na prospěchu dále nepředává.

Osobou s koncovým vlivem je pak každá fyzická osoba, která disponuje přímým nebo nepřímým podílem na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %.

Dále zákon o evidenci skutečných majitelů zavádí konstrukci, kdy každá osoba ve vrcholném vedení korporace je jejím skutečným majitelem, nelze-li žádného skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat.

Evidence skutečných majitelů právnických osob

Dne 1. 2. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, s jehož přijetím došlo ke zrušení části zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, týkající se evidence skutečných majitelů, kterým byla tato evidence původně zřízena.

Do evidence skutečných majitelů jsou zapisovány:

• jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, datum narození, rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor, byl-li přidělen, a státní občanství skutečného majitele,
• údaj o povaze postavení skutečného majitele,
• údaj o velikosti přímého nebo nepřímého podílu skutečného majitele, zakládá-li tento podíl jeho postavení,
• údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele, není-li založeno podílem,
• popis struktury vztahů, existuje-li,
• den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelem,
• den, do kterého byla fyzická osoba skutečným majitelem,
• jméno právnické osoby nebo označení právního uspořádání, o jejichž skutečného majitele jde,
• identifikační číslo právnické osoby nebo právního uspořádání, o jejichž skutečného majitele jde, bylo-li jim přiděleno.

Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, přičemž evidenci skutečných majitelů vede soud, který je příslušný k řízení o zápisu.

Údaje z evidence skutečných majitelů jsou neveřejné. Přístup k nim je ale dálkově umožněn rozsáhlému výčtu subjektů jako například soudům, orgánům činným v trestím řízení, finančním úřadům, NKÚ, ale rovněž i povinným osobám dle AML zákona v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta.

Statutární orgán obchodní korporace je povinen zajistit vedení údajů o totožnosti skutečného majitele/majitelů a rovněž údaje, proč je za něj tato osoba považována. Povinnost archivace údajů trvá po celou dobu, kdy je taková osoba skutečným majitelem a následně nejméně 10 let od zániku vztahu.

Politicky exponovaná osoba (PEP)

AML zákon rovněž poskytuje definici pojmu politicky exponovaná osoba (dále také jako „PEP“).

Za politicky exponovanou osobu se považuje:

• fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména:
  • hlava státu,
  • předseda vlády,
  • vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník),
  • člen parlamentu,
  • člen řídícího orgánu politické strany,
  • vedoucí představitel územní samosprávy,
  • soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky,
  • člen bankovní rady centrální banky,
  • vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru,
  • člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise,
• anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci.

Je ovšem důležité upozornit, že za PEP se považuje rovněž fyzická osoba, která je osobou blízkou k osobě uvedené výše nebo která je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby nebo svěřeneckého fondu jako osoba uvedená výše, popř. byly vytvořeny ve prospěch této osoby.

Omezení a povinnosti vztahující se k PEP se uplatní nejméně po dobu 12 měsíců, kdy přestala vykonávat funkci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.