Pracovněprávní problematika

Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením

Zákoník práce obsahuje jen úpravu týkající se postavení zdravotně postižených osob v pracovněprávních vztazích. Pro problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením odkazuje na zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání osob zdravotně postižených a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro takové osoby, jimž se poskytuje na trhu práce zvýšená ochrana, péče a pomoc.

Osoby se zdravotním postižením

Za osoby se zdravotním postižením jsou považovány fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními:

  • a) invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“); nebo
  • b) invalidními v prvním nebo druhém stupni;
  • c) zdravotně znevýhodněnými.

Příprava k práci

Příprava k práci u osob se zdravotním postižením slouží k postupnému přizpůsobování se této osoby k výkonu práce, je to cílená činnost, která směřuje k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.

Příprava k práci se provádí:

  • na pracovištích zaměstnavatele, která jsou přizpůsobena zdravotnímu stavu zdravotně postižené osoby;
  • na pracovních místech pro osoby se zdravotním postižením; nebo
  • ve vzdělávacích zařízeních státu, územně samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob.

O přípravě k práci uzavírá úřad práce s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu. Zaměstnavateli, který na svém pracovišti přípravu osob se zdravotním postižením k práci provádí, může příslušný úřad práce náklady spojené s touto přípravou uhradit.

Pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením

Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce, který může zaměstnavateli za tímto účelem na základě jeho žádosti poskytnout příspěvek, který může pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

V případě, že jeden zaměstnavatel zřizuje na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho takového pracovního místa činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvku je, že zaměstnavatel nemá žádné daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení, s výjimkou případu, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek.

Pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením musí být obsazeno po dobu nejméně 3 let. Na stejnou dobu se uzavírá i písemná dohoda zaměstnavatele s úřadem práce.

Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a s nimiž úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který zaměstnává na pracovních místech pro osoby se zdravotním postižením více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, a se kterým úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 12 800 Kč.

Příspěvek je poskytován čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Tu naleznete na webu MSPV. Součástí této žádosti je:

  • (i) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a
  • (ii) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením.

Zaměstnavatel opět nesmí mít k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí žádné daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo pokud součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky úřadu práce dozvěděl.

Zaměstnavatelé a úřad práce

Úřad práce napomáhá prostřednictvím svých služeb zaměstnavatelům při vyhrazování a vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a při vytváření vhodných pracovních podmínek pro takové osoby poskytuje poradenskou činnost.

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček úřadu práce:

  • informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
  • součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
  • spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
  • spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé jsou naopak povinni:

  • rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením;
  • spolupracovat s krajskou pobočkou úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace;
  • vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením;
  • vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Způsob zjišťování průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely výpočtu povinného podílu zaměstnanců a jeho plnění je stanoven vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Do povinného podílu se započítává každý zaměstnanec s těžším zdravotním postižením třikrát.

Např. bude-li zaměstnavatel zaměstnávat 100 zaměstnanců, musí zaměstnat alespoň 4 osoby se zdravotním postižením, anebo zvolit jinou z forem splnění povinnosti.

Výše uvedenou povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením zaměstnavatelé plní:

  • zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru;
  • odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám; nebo odvodem do státního rozpočtu (výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla); nebo
  • vzájemnou kombinací všech uvedených způsobů.

Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit krajské pobočce úřadu práce do 15. února následujícího roku, zda splnil povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobu plnění této povinnosti.

Pokud zaměstnavatel neplní povinnost zaměstnat stanovený počet osob se zdravotním postižením, stanoví mu krajská pobočka úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu. V případě, že zaměstnavatel neodvede stanovenou částku do státního rozpočtu, je pak k vymáhání této povinnosti oprávněn místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele. Zaměstnavatel se nesplněním povinnosti zaměstnat stanovený počet osob se zdravotním postižením rovněž dopustí správního deliktu, za který se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Zaměstnávání manželů a osob blízkých

Pracovněprávní vztah mezi manžely

Zákoník práce výslovně stanoví, že základní pracovněprávní vztahy, tedy pracovní poměr založený pracovní smlouvou a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, to znamená dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti, nemohou být mezi manžely. Ve srovnání s dřívější právní úpravou, která stanovila, že pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely, zákoník práce stanoví, že takový pracovněprávní vztah nemůže vůbec existovat.

V případě, že by zaměstnavatel uzavřel manželství se zaměstnankyní poté, kdy již byl uzavřen pracovní poměr, pracovní poměr ze zákona zaniká dnem vzniku manželství.

Pracovněprávní vztah se týká však jen zaměstnávání manžela jako zaměstnance, kdy je zaměstnavatelem druhý manžel jako fyzická osoba. Pokud by byl jeden z manželů zaměstnán u právnické osoby, jejímž společníkem nebo vlastníkem je druhý manžel, a uzavřou mezi sebou pracovněprávní vztah, nejde o pracovněprávní vztah mezi manžely, ale o vztah mezi právnickou a fyzickou osobou, a proto se na něj žádný zákaz nevztahuje.

Pracovněprávní vztah nemůže existovat rovněž mezi registrovanými partnery.

Pracovněprávní vztah mezi osobami blízkými

Zákoník práce neobsahuje žádná ustanovení o zákazu zaměstnávání osob blízkých, kterými se ve smyslu občanského zákoníku rozumějí kromě manželů, dále příbuzní v řadě přímé, sourozenci, partner ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a změně některých zákonů, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, v případě, že by újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, druhá osoba důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Osobami blízkými jsou též osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

Je nutné upozornit na skutečnost, že žádný vnitřní předpis zaměstnavatele nemůže stanovit, že na jednom pracovišti nemohou manželé, nebo i jiní rodinní příslušníci, současně pracovat. V takovém případě by se totiž jednalo o diskriminaci z důvodu manželského nebo rodinného stavu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika