Rakousko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR ve Vídni (Rakousko)

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1.1. Rakouská republika (Republik Österreich)

1.1.2. Složení vlády

spolkový kancléř Sebastian Kurz
vicekancléř, ministr umění, kultury, veřejné služby a sportu Mag. Werner Kogler
ministr financí Mag. Gernot Blümel, MBA
ministr zahraničí Mag. Alexander Schallenberg, LL.M.
ministryně pro EU a ústavu, bez portfeje Mag. Karoline Edtstadler
ministryně pro životní prostředí s agendou dopravy, energetiky, inovací a technologií Leonore Gewessler, BA
ministryně obrany Mag. Klaudia Tanner
ministr vnitra Karl Nehammer, MSc
ministryně pro digitalizaci a podnikatelské prostředí Dr. Margarete Schramböck
ministryně zemědělství, pro regiony a cestovní ruch Elisabeth Köstinger
ministr sociálních věcí, zdraví, péče a ochrany spotřebitele Rudolf Anschober
ministr pro vzdělání, vědu a výzkum Univ.-Prof. Dr. Heinz Faßmann
ministryně spravedlnosti Dr. Alma Zadić, LL.M.
ministryně práce, pro rodinu a mládež Mag. (FH) Christine Aschbacher
ministryně pro ženy a integraci, bez portfeje MMag. Dr. Susanne Raab
státní tajemník ministerstva pro životní prostředí Dr. Magnus Brunner, LL.M.
státní tajemnice ministerstva veřejné služby a sportu s agendou umění a kultury: Mag. Andrea Mayer

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 8.902.600 (k 1. 1. 2020)
  • Hustota obyvatel: 106 lidí na 1 km2
  • Podíl výdělečně činného obyvatelstva: 73,6 % (2019)
  • Průměrný věk: 42,8 let (k 1.1.2019)
  • Průměrná délka života: ženy 84,1 let, muži 79,4 let
  • Roční přírůstek obyvatelstva: +0,5% (nárůst oproti stavu k 1. 1. 2019 +43.825 obyvatel)

 

Demografické složení:

  • děti do 19 let: 19,4 %
  • dospělí od 20 do 64 let: 61,8 %
  • penzisté (od 65 let): 18,8 %

 

Náboženské složení

  • římsko-katolické 57,9 %
  • evangelické 3,4 %
  • islámské 7,9 %
  • ortodoxní křesťanské 8,8 %
  • židovské 0,1 %
  • bez vyznání 21,9 %

 

Národnostní složení

K 1.1.2020 žilo v Rakousku 16,7 % osob cizí státní příslušnosti (1 487 020 osob) oproti 16,2 % k 1.1. 2019. Ve skupině osob s cizí státní příslušností zaujímají největší podíl Němci (200,1 tis.), Rumuni (123,5 tis.) Srbové (122,4 tis.) a Turci (117,6 tis.). Následují osoby pocházející z Bosny a Hercegoviny (96,6 tis.), Maďaři (87,6 tis.), Chorvaté (83,6 tis.), Poláci (64,5 tis.), Syřané (51,4 tis.), Slováci (43,6), Afghánci (43,6 tis.), Rusové (32,9 tis.), Bulhaři (32,6) Italové (32,5 tis.), obyvatelé Kosova (26 tis.), obyvatelé Severní Makedonie (23,4 tis.), Slovinci (21,5 tis.), Íránci (14,9 tis.) a Češi (14,3 tis.). Česká menšina v Rakousku je mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na 1 milion. Asi 580.000 Rakušanů žije v zahraničí (z toho cca 190.000 v SRN). Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r.1976 (Volksgruppengesetz).

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

1.3.1.  Základní makroekonomické ukazatele

 

Rok 2015 2016 2017 2018  2019  2020*
HDP (reálně) 1,0 2,1 2,5 2,4 1,6  -5,2
HDP (mld. EUR) 344,2 357,3 370,3 385,7 398,5  –
HDP / obyv. (tis. EUR) 39,8 40,9 42,1 43,6 44,9  –
Soukromá spotřeba (reálně) 0,5 1,6 1,4 1,1 1,4  -2,9
Hrubé investice (reálně) 3,2 3,9 4,5 3,6 2,5  –
Export zboží (reálně) 3,0 3,1 5,0 5,9 2,8  –
Import zboží (reálně) 3,6 3,7 5,0 4,6 3,2  –
Míra inflace (%) 0,8 1,0 2,2 2,1 1,5 0,9
Míra nezaměstnanosti (%) 5,7 6,0 5,5 4,9 4,5  5,5
Saldo veřejných financí (% HDP) -1,0 -1,5 -0,7 0,2 0,7  -7,4

Pramen: Rakouská národní banka, Statistik Austria, WIFO, * prognóza

1.3.2. Očekávaný vývoj v teritoriu

Rakouské hospodářství rostlo v roce 2019 tempem 1,6 %. Pozitivně se na růstu projevil především začátek roku, v jeho druhé polovině došlo k předpokládanému zpomalení ekonomiky. Oslabení exportů v důsledku situace na mezinárodních trzích od podzimu brzdilo rakouský průmysl, který tak již na začátku roku 2020 procházel recesí. Hospodářský růst naopak podporovala domácí poptávka zejména v oblasti stavebnictví a služeb. Tyto dva sektory byly však citelně zasaženy preventivními opatřením rakouské vlády v souvislosti s koronavirovou krizí a v současnosti vykazují vysoký nárůst nezaměstnanosti. V roce 2020 se očekávalo tempo růstu ve výši 1,2 %. Tato prognóza byla v důsledku dopadů koronavirové krize revidována na pokles HDP o 5,2 – 5,5 %, v případě pesimistických scénářů až -7,5 %. V prvním kvartálu roku 2020 se HDP dle předběžných odhadů meziročně propadl o 2,7 %. Očekává se, že v důsedku výpadku příjmů z daní a výdajových opatření na podporu hospodářství státní rozpočet po loňském přebytku skončí v roce 2020 deficitem až ve výši 7,5 % HDP.

Míra inflace za rok 2019 dosáhla 1,5 %. V prvním kvartálu roku 2020 pak 2,0 %, což představovalo růst nad průměrem Eurozóny i celé EU. Inflace za březen dosáhla 1,6 % a očekává se její další pokles. Největší podíl na inflaci měly v roce 2019 rostoucí ceny bydlení, vody, energií a restauračních a hotelových zařízení. V menší míře ke zdražování přispěly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční pokles cen zaznamenaly poplatky za telefonní služby. K poklesu inflace z 2,1% hodnoty v roce 2018 v největší míře přispěl lehký pokles v nárůstu cen pohonných hmot.

Situace na trhu práce se v roce 2019 vyvíjela pozitivně. Míra nezaměstanosti podle metodiky EUROSTAT v roce 2019 ve výši 4,5 % zaznamenala nejnižší hodnotu za posledních 11 let a lehký pokles pokles oproti roku 2018, kdy činila 4,9 %. Zvýšil se počet osob pracujících na plný úvazek, nárůst byl však nižší, než v předešlém roce. Nejvíce rostla zaměstnanost v odvětví ubytovacích služeb a gastronomie, stavebnictví, obchodu a dalších službách. Průměrně bylo v roce 2019 výdělečně činných 4 355 000 osob. Oproti předchozímu roku vzrostl tento počet o téměř 40 000. Na rok 2020 byl předpovídán mírný nárůst nezaměstnanosti. Do února 2020 nezaměstnanost ještě klesala, od poloviny března zaznamenala v důsledku vládních opatření a uzavření obchodů a restaurací výrazný nárůst, který vrcholil v polovině dubna (meziročně + 231 tis. nezaměstnaných). Na konci dubna bylo v Rakousku registrováno více než 571 tis. nezaměstaných, což představuje meziroční nárůst o 58 %. Počet nezaměstnaných se od té doby mírně snížil. V systému kurzarbeit bylo na konci dubna 2020 nahlášeno 1,2 mil. zaměstnanců. Dle prognózy institutu WIFO vzroste meziročně míra nezaměstnanosti dle definice EUROSTAT o 1 %.

Dalším z významných faktorů hospodářského růstu Rakouska byl v roce 2019 i přes oslabení dynamiky zahraniční obchod. Reálný růst vývozů činil podle institutu WIFO v roce 2019 2,8 %, u dovozů pak 3,2 %. Rakousko dosáhlo o 1,48 mld. EUR vyššího přebytku platební bilance běžného účtu oproti předchozího roku, a to především díky růstu bilance služeb a zboží. Celková hodnota dovozu zboží v r. 2019 dosáhla nominálně 158,0 mld. EUR, což je nárůst o 1,2 % oproti předchozímu roku, vývozy zboží nominálně stouply o 2,5 % na 153,8 mld. EUR. Zároveň se snížil deficit bilance zahraničnícho obchodu z 5,99 mld. EUR na 4,18 mld. EUR. Nejvyšší nárůst z hlediska hodnoty vykázala u dovozů skupina stroje a dopravní prostředy (+3,6 %), která zaujímá také nejvyšší podíl na dovozech i vývozech. U vývozů byl nejvšší nárůst hodnoty u skupiny chemikálie a příbuzné výrobky (+ 9 %). V dovozech dále dle hodnoty posílily skupiny chemikálie a příbuzné výrobky (+ 3,2 %) a průmyslové spotřební zboží (+3,1 %). U vývozů zaznamenaly nárůst skupiny stroje a dopravní prostředky (+2,5 %) a potraviny a živá zvířata (+5,7 %).

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

1.4.1. Veřejné finance (Maastrichstká metodika)

 

  2015 2016 2017 2018 2019
Deficit státního rozpočtu v % HDP -1,0 -1,5 -0,8 +0,2 +0,7
Státní dluh v % HDP 84,9 82,9 78,3 74,0 70,4

Zdroj: Statistik Austria, březen 2020

 

1.4.2. Veřejné finance – příjmy a výdaje státu (Maastrichtská metodika), mil. EUR

Rok/agregát Příjmy Výdaje Saldo Maastrichtský deficit
2015 172.553 176.030 -3.477 -1,0
2016 173.571 179.059 -5.488 -1,5
2017 179.077 182.091 -3.014 -0,8
2018 188.382 187.706 +676 +0,2
2019 195.101 192.182 2.919 +0,7

 Zdroj: Statistik Austria, březen 2020

Informace o spolkovém rozpočtu jsou k dispozici na stránkách ministerstva financí (Bundesministerium für Finanzen):

https://www.bmf.gv.at/themen/budget/das-budget/budgetentwurf-2020.html

V roce 2018 dosáhlo Rakousko poprvé od roku 1974 přebytku státního rozpočtu, a to ve výši 0,2 % HDP. V roce 2019 se přebytek státního rozpočtu zvýšil na 0,7 % HDP, zároveň s tím klesl podíl státního dluhu v poměru k HDP ze 74 % na 70,4 %. V tomto čísle jsou započítány i finanční injekce (podpůrné balíčky) rakouským bankám, bez nichž by stav zadlužení v r. 2016 činil 77,4%, resp. 74,3% v r. 2017. Na rok 2020 je kvůli mimořádným výdajům v souvislosti s koronavirovou krizí a očekávaným sníženým příjmům státního rozpočtu očekáván deficit státního rozpočtu až ve výši 7,5 %. Rakousko má dlouhodobě stabilní pozici zadlužení pod Maastrichtským limitem 3%.

Zejména klesající nezaměstnanost, (stabilní i když polevující) hospodářský růst a nízké úrokové sazby měly za následek dobrý výsledek státního rozpočtu za loňský rok. Výdaje státu sice vzrostly o 2,4 % (+4,5 mld. EUR), ale díky navýšení příjmů z daní a odvodů se celkové příjmy zvýšily o 3,6 % (+6,7 mld. EUR). Příjmy u daní z příjmů stouply o 4,3 %, příjmy z daní z výroby a dovozu zboží (včetně DPH) se zvýšily o 3,3 %.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

1.5.1. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

 

Titul/rok 2015 2016 2017 2018 2019
Běžný účet 5.939 9.742 5.747 8.984 10.460

z toho: bilance zboží

2.277 2.613 1.508 3.632 3.784
bilance služeb 10.199 10.603 10.252 10.270 10.376
z toho: cestovní ruch 8.027 8.601 8.657  9.416 10.195
Primární příjmy -3.391 -27 -3.290 -1.059 -199
Kapitálový účet -1.796 -397 -280 -240 -108
Finanční účet 4.016 10.821 8.113 10.333 11.795
z toho: FDI 5.223 1.930 -2.963 2.734 5.693
z toho: Portfoliové investice 14.054 23.836 19.368 3.526 -7.250
Devizové rezervy -309 451 -3.110 2.120 -190

Zdroj: Rakouská národní banka, duben 2020; www.oenb.at (údaje v mil. EUR).

Rakousko uzavřelo platební bilanci roku 2019 s přebytkem téměř 10,5 mld. eur (2,6 % HDP). Jedná se o nejvyšší přebytek od roku 2008 a nárůst o 16,4 % oproti přebytku roku 2018. Od roku 2002 je rakouská platební bilance pozitivní. Přebytek byl tvořen především tradičně vysokým pozitivním saldem bilance služeb, které dosáhlo hodnoty 10,4 mld. eur a meziročně se zvýšilo o 106 mil. Bilance cestovního ruchu zaujímala s přebytkem 10,2 mld. u služeb nejvyšší podíl. Pozitivní saldo vykázala také bilance zboží, a to ve výši 3,8 mld. eur, což je nejvyšší přebytek od roku 2007.

Zahraniční zadluženost rakouského hospodářství

Kvartál/rok Q1/2017 Q2/2017 Q3/2017 Q4/2017
Dlužnická pozice -70.744 -66.581 -61.944 -66.501
Kvartál/rok Q1/2018 Q2/2018 Q3/2018 Q4/2018
Dlužnická pozice -60.976 -64.618 -59.988 -58.499
Kvartál/rok Q1/2019 Q2/2019 Q3/2019 Q4/2019
Dlužnícká pozice -65.739 -66.795 -68.096 -67.194

Zdroj: Rakouská národní banka;duben 2020, uvedená čísla jsou v mil. EUR, Q = čtvrtletí

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Rakouský bankovní sektor je velmi rozsáhlý. Podle klasifikace Rakouské národní banky – Österreichische Nationalbank (ÖNB) se banky člení na akciové banky, spořitelny (Sparkassensektor – dohromady tvoří skupinu Erste Bank), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), družstevní banky (Raiffeisensektor – skupina Raiffeisen), lidové banky (asociace Volksbanken-Verbund), stavební spořitelny (Bausparkassen) a zvláštní banky (např. Österreichische Kontrollbank AG, Kommunalkredit Austria AG). Některé banky jsou dosud ve vlastnictví spolkových zemí – např. majoritním vlastníkem banky Hypo Oberösterreich je spolková země Horní Rakousko, Hypo NOE Landesbank je ve 100% vlastnictví spolkové země Dolní Rakousko. Pobočková sít‘ zejména velkých rakouských bank a bankovních institucí ukazuje již několik let silně klesající tendenci.

Národním dozorčím orgánem rakouského bankovního sektoru je Úřad dohledu nad finančními trhy (Finanzmarktaufsichtsbehörde/FMA), němuž na základě novelizace zákona o platebních službách (ZaDiG) z r. 2018 podléhají i noví účastníci trhu, tzv. firmy Fintech.

Centrální banka

Centrální bankou je Rakouská národní banka (ÖNB), která na základě zákona o národní bance (NBG) z roku 1984 odpovídá za vnitřní a vnější stabilitu rakouské měny, vnitřní cirkulaci měny a ovlivňování finančních toků. Má formu akciové společnosti, majitelem 100% základního kapitálu ve výši 12 mil. eur je Rakouská republika. Po vzniku Evropské měnové unie a po vzniku Evropské centrální banky se role ÖNB podstatně změnila, obdobně jako ve všech evropských centrálních bankách. ÖNB se však podílí na bankovně politických rozhodnutích ECB a je informačním a kompetenčním centrem pro rakouskou hospodářskou politiku.

Operativně činné dceřiné společnosti ÖNB jsou Österreichische Banknoten- und Sicherheitsdruck GmbH, která odpovídá za tisk a bezpečnost bankovek, Münze Österreich AG, jejíž hlavním úkolem je ražba mincí, Geldservice Austria Logistik für Wertgestionierung und Transportkoordination GmbH (transport a rozdělování hotovosti) a dvě společnosti, jejichž předmětem činnosti je správa a investice do nemovitostí: IG Immobilien Invest GmbH (IG) a BLM Betriebs-Liegenschafts-Management GmbH. Prezidentem ÖNB je Harald Mahrer, guvernérem je od 1. září 2019 Robert Holzmann. Členy představenstva jsou nejvýznamnější osobnosti rakouského peněžnictví a hospodářství.

Speciální banky

Kromě univerzálních komerčních bank je v Rakousku několik speciálních bank, které se koncentrují na specifickou oblast obchodní činnosti. V soustavě rakouského bankovnictví má např. specifické úlohy Österreichische Kontrollbank, AG, Vídeň: záruky Rakouské republiky dle zákona o podpoře exportu z r. 1981, exportní financování, obchodní místo pro emise obligací, ohlašovací místo podle zákona o kapitálových trzích, správa státních cenných papírů a jejich uplatnění na burze i mimo ni, transakce na peněžních trzích, majetkové obchody a konsorciální financování. Dalším příkladem speciální banky je Rakouská rozvojová banka (Österreichische Entwicklungsbank AG (OeEB), která se zabývá financováním a podporou investic v rámci veřejně významných projektů v zahraničí, např. z oblasti infrastruktury. Kommunalkredit Austria AG je speciální banka pro financování infastruktury a energetiky a proto významným partnerem rakouských měst a obcí. Kromě toho existují další soukromé banky na podporu exportu (např. COFACE AG).

Pojišťovnictví

Pojišťovnictví je v Rakousku rovněž velice silně rozvinuto. Suma aktiv rakouských pojišťoven dosáhla v ročním průměru 2018 podle Rakouské národní banky 135,6 mld. EUR (2017: 139,3 mld. EUR).

Mezi nejvýznamnější pojišťovací ústavy, působící v Rakousku podle podílu na trhu v r. 2019 patří:

  • UNIQA Österreich Versicherungen AG (21,16%)
  • Wiener Städtische Versicherung AG Vienna Insurance Group (17,42%)
  • Generali Versicherung AG, Wien (13,54%)
  • Allianz Elementar Versicherungs-AG (6,25%)
  • Donau Versicherung AG (4,71%)
  • Zürich Versicherungs-AG (3,71%)
  • Grazer Wechselseitige Versicherung AG (3,24%)
  • ERGO Versicherung AG (2,94%)
  • Merkur Versicherung AG (2,87%)
  • Helvetia Versicherungen AG (2,65%)

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V základu je daňový systém v Rakousku podobný systémům v mnoha dalších zemích. V Rakousku funguje tzv. dvou pilířový systém. Hlavním zdrojem zdanění v prvním pilíři jsou příjmy a zisky fyzických a právnických osob, tedy přímé daně. Ty mají u fyzických osob konkrétně podobu daně z příjmu (Einkommensteuer/ESt), u firem potom korporátní daň ze zisku (Körperschaftsteuer/KöSt). Druhým pilířem zdanění jsou různé formy transakcí. Nejznámnější daň v této skupině je daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer/USt, resp. Mehrwertsteuer/MwSt.). Žádná živnostenská daň, daň z majetku nebo dědická daň se v Rakousku nevybíra.

Daň z příjmů (Einkommensteuer, ESt)

Právním základem je zákon o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz/EStG, BGBl. č. 400/1988, v platném znění). Dani z příjmů podléhají fyzické osoby, které mají v tuzemsku bydliště nebo obvyklý pobyt, se všemi tuzemskými i zahraničními příjmy (neomezená daňová povinnost). Osoby, které v tuzemsku nemají bydliště ani obvyklý pobyt, podléhají pouze částí svých příjmů dani z příjmů (např. ohledně jejich příjmů ze živnostenského podnikání, pro který v tuzemsku provozují provozovnu; příjmy z kapitálového majetku ze zahraničních kapitálových společností; příjmy z prodeje účastí (podílů) na tuzemské kapitálové společnosti). Po pobytu v tuzemsku přesahujícím 6 měsíců existuje v zásadě neomezená daňová povinnost. Rakousko disponuje sítí cca 60 smluv o zamezení dvojího zdanění, které se většinou řídí podle příslušného vzoru smlouvy OECD.

Osobní společnosti jako OG (Offene Gesellschaft), KG (Kommanditgesellschaft) nejsou daňovými subjekty – spíše podléhají jejichž společníci dani z příjmů (ESt), tzn. zisk se společníkům přičítá přímo. Právním základem je výše uvedený zákon o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EstG).

Předmětem daně je příjem docílený v kalendářním roce po odečtení vyrovnání ztráty a zákonem definovaných zvláštních výdajů, mimořádných nákladů a nezdanitelných položek. Do příjmů se započítávají pouze takové příjmy, které výslovně spadají pod zákonem vyjmenovaných sedm druhů příjmů (§2 EStG). Určité výkony jsou zákonem stanoveny jako nezdanitelné. Pro určení příjmů zákon stanoví určité způsoby určení zisku, zásady bilancování a předpisy pro oceňování.

Na příjem se použije jednoduchý a transparentní progresivní průměrný tarif. Podle výše zdanitelných příjmů existuje 6 daňových sazeb:

Výše příjmu, daňový tarif

Výše příjmů za rok (v EUR) daňový tarif v %
Do 11 tis. EUR (vč.) 0,0
Nad 11 tis. do 18 tis. EUR (vč.) 25
Nad 18 tis. do 31 tis. EUR (vč.) 35
Nad 31 tis. do 60 tis. EUR (vč.) 42
Nad 60 tis. do 90 tis. EUR (vč.) 48
Nad 90 tis. do 1 mil. EUR (vč.) 50
Nad 1 mil. EUR 55 (s časovým omezením do r. 2020, poté 50%)

Daň z příjmu je vybírána zdaněním poplatníka. Daňový poplatník musí za tímto účelem odevzdat prohlášení o dani z příjmů, musí zaplatit zálohové platby a ty se započítají jako pevně stanovená daň z příjmu (rozhodnutí o dani z příjmu). Kdo docílí výhradně příjmů, které podléhají dani ze mzdy a/nebo již zdaněných příjmů, nemusí zpravidla odevzdat prohlášení o dani z příjmů. Dobrovolné podání žádosti na zdanění je ale možné a částečně se také doporučuje.

Při příjmech z nesamostatné práce se daň z příjmu vybírá v zásadě odečtením od mzdy za práci (daň ze mzdy), pokud má zaměstnavatel tuzemskou provozovnu. Daňové vyrovnání se uskutečňuje formou výpočtu daní z příjmu, a zaměstnanec může na dobrovolné bázi ročně podat formulář L1 (tzv. Arbeitnehmerveranlagung) aby mohl uplatnit případné odečtené a nezdanitelné částky, apod. Zaměstnavatel ručí za správný výpočet a za odvod daně ze mzdy. Tarif daně ze mzdy je odvozen z tarifu daně z příjmů. Jiné příjmy (příjmy, kterých docílí zaměstnanec vedle běžné mzdy za práci, např. peníze na dovolenou nebo k Vánocům), jsou až do částky 620 EUR nezdanitelné – nad tuto částku jsou zdaněny až do šestiny ročního příjmu daňovou sazbou 6 % a pak již normálním tarifem. Pro odstupné a odchodné do důchodu platí zvláštní úprava.

Rakouská vláda se v rámci daňové refomy 2020/23 zabývá základním obnovením zákona EStG včetně modernizace stanovení zisku a zjednodušení zdanění osobních společností.

Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftsteuer, KöSt)

Zdanění podnikatelských aktivit v Rakousku záleží na zvolené formě podnikání. Zejména je třeba si uvědomit, že příjem osobní společnosti je zdaněn u každého společníka zvlášt‘, zatímco kapitálová společnost je samostatný daňový poplatník.

Právním základem je zákon o dani z příjmů právnických osob (Körperschaftsteuergesetz, KStG 1988). KöSt je výnosová (příjmová, důchodová) daň právnických osob (korporací). Podléhají jí právnické osoby soukromého práva (obzvláště akciové společnosti, s. r. o., spolky, společnosti, soukromé instituce), podniky živnostenského typu korporací veřejného práva jakož i sdružení osob s právní subjektivitou, pokud se jejich příjem nedaní u jiných daňových poplatníků – osobní společnosti jako veřejná obchodní společnost (Offene Gesellschaft, OG) a komanditní společnost (Kommanditgesellschaft, KG) nepodléhají KöSt, protože jejich příjem je zdanitelný na úrovni společníků, jedná se o tzv. průnikový princip (Durchgriffsprinzip).

Stanovení příjmů korporací jako vyměřovacího základu se v zásadě řídí podle zákona o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EStG 1988), pro zaplacení a určení daně z příjmů právnických osob je potřeba podle smyslu použít předpisů zákona o dani z příjmů (EStG). Daňová sazba činí 25 %. U akciových společností a u s.r.o. existuje minimální daň z příjmů právnických osob (Mindestkörperschaftsteuer) ve výši 5 % ze zákonné minimální výše základního a kmenového kapitálu, tj. 1.750 EUR ročně pro s.r.o. a 3.500 EUR ročně pro a.s.. Pro banky a pojišťovny platí zvýšená sazba 5.452 EUR ročně, pro tzv. „evropskou společnost“ (Societas Europea, SE) platí minimální daň ve výši 6.000 EUR. V rámci tzv. „skupinového zdanění“ platí minimální daň každý člen skupiny, pokud celkový příjem podnikatelské skupiny není dostatečně pozitivní (kladný). Při využití tzv. zakládajícího privilegia pro s.r.o. se výše KöSt v prvních deseti letech od založení podstatně sníží – činí 500 EUR ročně (roky 1-5), resp. 1000 EUR ročně (roky 6-10).

Podíly na zisku tuzemské korporace (mateřská společnost) z jiné tuzemské společnosti (dceřiná společnost) obecně nepodléhají dani, ze zahraniční dceřiné společnosti však zásadně jen tehdy, pokud činí účast na ní minimálně 10 % a tato (účast) existuje nejméně jeden rok. Kromě toho musí být zahraniční dceřiná společnost srovnatelná s tuzemskou kapitálovou společností.

Skupinové zdanění (Gruppenbesteuerung)

Protože korporace podléhají tzv. principu oddělení (tzv. Trennungsprinzip), nemohou být v zásadě ztráty vyrovnány mezi mateřskou a dceřinou společností. Výjimečně však zákon připouští vyrovnání pro případ, když jsou mateřská a dceřiná společnost spojeny finančně. Zatímco dosud se v tomto směru považovalo za podstatné, zda zde existuje tzv. organizační princip (finanční, hospodářské a organizační začlenění), mohou být podle skupinového zdanění zúčtovány zisky a ztráty uvnitř jedné podnikatelské skupiny také tehdy, pokud jsou společnosti spojeny jen finančně.

Daň z výnosu kapitálu (Kapitalertragsteuer, KESt)

KESt je svým charakterem daň z příjmu a je také upravena v zákonu o dani z příjmů. Dani z výnosu kapitálu podléhají nejdůležitější formy výnosů z kapitálu, to znamená určité tuzemské a v tuzemsku získané zahraniční výnosy z kapitálu, a sice obzvláště podíly na zisku z akcií, podíly ve fondech a podíly na s. r. o., zisky z typicky tichých společností stejně jako úroky z výnosů bankovních vkladů a cenných papírů charakteru pohledávek.

KESt činí 25 % a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Musí být zkompletována dlužníkem výnosu z kapitálu a odvedena jeho finančnímu úřadu. V určitých případech je uhrazena daň z příjmu s odvodem KESt, jako např. při podílu na zisku z tuzemských akcií a podílů na s. r.o. jakož i při výnosu z úroků tuzemských bankovních vkladů a tuzemských a zahraničních cenných papírů charakteru pohledávek. Výše daně KESt na dividendách činí v Rakousku 27,5%, zatímco KESt z kapitálového výnosu ze spoření je 25%.

Daň z obratu (Umsatzsteuer, USt) – daň z přidané hodnoty

Daň z obratu je totéž co daň z přidané hodnoty (v Rakousku se užívá název Umsatzsteuer). Na základě zákona o dani z obratu (Umsatzsteuergesetz, UStG) je upraveno zdanění „obratu – tržby“ podnikatele, což znamená, že podnikatel zjistí daň z obratu ze své tržby a odečte z ní částky daně z obratu, které jsou mu vystaveny ve faktuře, jako zálohovou daň (Vorsteuer). Finančnímu úřadu jako příslušné instituci dluží pouze rozdíl mezi obnosem z daně z obratu a započítanou zálohovou daní. Daň z obratu je tak pro podnikatele průběžnou položkou a je účinná teprve u osoby, která nepodniká a nemůže uplatnit odečtení zálohové daně. Dani z obratu podléhají především úplatné dodávky předmětů a poskytnutí služeb v tuzemsku v rámci obchodního styku jakož i dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU). Pro výkony mezi podniky ze dvou různých států nebo mezi podniky a soukromými osobami dvou různých států EU platí speciální postupy pro odvod daně z obratu. Obvyklá sazba daně z obratu je v Rakousku 20 %. Pro určité dodávky a výkony platí snížená daňová sazba ve výši 10 % ze zdaňovacího základu (daňovým základem je zpravidla úplata za dodávky nebo služby). Sníženou sazbu 13% odstranila rakouská vláda 2018 v oblasti cestovního ruchu resp. ubytovacích služeb a nyní se používá pouze u živých zvířat, krmiva, palivového dříví, uměleckých předmětů a starožitností. Pro určité obraty předpokládá zákon osvobození od daně z obratu, a to na jedné straně při přeshraničním vývozu zboží, ale také při výkonech, které jsou určeny pro tuzemsko (jako například peněžní a bankovní obchody, pojišťovací smlouvy pod.). Pro drobné podnikatele vzniká povinnost k registraci k DPH při obratu překračujícím 35.000 EUR čistého příjmu ročně (tzv. Kleinunternehmerregelung). Tyto subjekty ale na druhou stranu nejsou oprávněni k odečtění daně DPH. Zahraniční podnikatelé výše uvedenou úpravu drobných podnikatelů v Rakousku nemohou využít.

Na základě principu země určení je při mezinárodním zbožovém styku mezi podnikateli vývoz vždy nezdaněný a naproti tomu dovoz vždy podléhá dani z obratu u příjemce buď jako dovozová daň z obratu při dovozu z třetích zemí nebo jako daň z obratu při pořízení zboží z jiného členského státu EU. Podnikatel musí vést za účelem daně z obratu účetní záznamy a odevzdat pro určení daně prohlášení o dani z obratu. Z toho jsou vyjmuti malopodnikatelé s ročním obratem nepřevyšujícím 35.000 EUR za určující období (v délce roku). Dále podnikatel musí pravidelně sám vypočítávat zálohové platby daně z obratu a odvádět je finančnímu úřadu.

Pro vypořádání DPH zahraničních osob (platba/vrácení rakouské DPH, registrace plátce v Rakousku) slouží finanční úřad ve Štýrském Hradci (Graz).

Finanzamt Graz-Stadt
Betriebsveranlagungsteams Ausländerreferate
Conrad von Hötzendorf-Straße 14 – 18
A – 8018 Graz

Telefon: 0043/316/881 538041 nebo 0043 316 881-538024
Fax: 0043 (0)1 514335938041 nebo 0043 (0)1 514335938042
E-mail: Post.FA68-BV11@bmf.gv.at nebo Post.FA68-BV12@bmf.gv.at
Bližší informace naleznete na webových stránkách Finančního úřadu města Graz zde

Daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer)

Od roku 2016 platí v případě převodu nemovitosti, že daňový základ pro vymezení daně z nemovitosti už není trojnásobná sjednocená hodnota pozemku, ale skutečná tržní hodnota. I nadále je pro výši daně rozhodující, jestli se převod nemovitosti uskutečňuje mezi členy rodiny nebo mimo rodinu. Daň z převodu nemovitosti činí 3,5% v případě obchodování – v případě převodu mezi členy rodiny a v oblasti zemědělství se používají jiné sazby.

Z hlediska prodávajícího vzniká v souvislosti s prodejem nemovitosti povinnost zaplatit daň ze zisku z nemovitostí (Immobilienertragsteuer). Daňové povinnosti podléhá rozdíl mezi kupní a prodejní cenu objektu, používá se sazba 30% zisku. Výjimka však platí v případě, že prodaný objekt sloužil prodávajícímu určitou dobu jako hlavní bydliště.

Celkem činí vedlejší náklady při koupi nemovitosti v Rakousku cca 10-15% kupní ceny (včetně úředních poplatků a výdajů na notáře).

Další daně

Jedná se např. o spotřební daň (Verbrauchsteuer), která se vybírá jak na zboží v tuzemsku vyrobené, tak na zboží dovezené. Této dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, výrobky z ropy a také nové automobily (tzv. NOVA – Neuwagenverbrauchsabgabe). Kromě toho existují ještě další daňové tituly, jako např. komunální daň za pracovníky a společníky-jednatele, minerální daň, energetická daň a např. povinné příspěvky hospodářské komoře a celý systém poplatků.

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Pokud daňový poplatník podléhá svými příjmy dani z příjmů v několika státech (např. při více bydlištích), může dojít ke dvojímu nebo násobnému daňovému zatížení stejných příjmů. Abychom se tomuto vyhnuli, existují dohody o zabránění dvojího zdanění (občansko-právní smlouvy mezi jednotlivými státy). Rakousko má tyto smlouvy se 40 státy celého světa. Pokud chybí dohoda o zabránění dvojího zdanění, může Spolkové ministerstvo financí poskytnout úlevy na základě nařízení nebo jednotlivě. Aktuální dohoda mezi Rakouskem a ČR vstoupila v platnost k 1.1.2008 a je k dispozici na webových stránkách MF ČR. Pozor – daňový rezident jednoho smluvního státu, který z důvodu stálého zaměstnání odvádí daň z příjmu ve státě druhém, podává daňové přiznání i ve svém vlastním státě. Jinými slovy, občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, pracující v Rakousku, kde odvádí daň z příjmu, podává daňové přiznání i u finančního úřadu příslušného jeho trvalému bydlišti v ČR.

Příspěvky na sociální zabezpečení

Před zdaněním odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel stanovená procenta hrubé mzdy na různé sociální účely:

Typ pojištění Zaměstnavatel v % Zaměstnanec v % Celkem
Zdravotní zabezpečení 3,78 3,87 7,65
Nezaměstnanost 3,00 3,00 6,00
Penze 12,55 10,25 22,80
Úraz a nehoda 1,20 1,20
Různé 0,70 1,00 1,85
Celkem 21,23 18,12 39,35

Zdroj: Hlavní svaz rakouských sociálních pojišťoven (Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger), 2020

Strop pro pojištění je stanoven při měsíčním hrubém platu 5.370 EUR (hodnota 2020)

Kromě uvedených pojištění platí zaměstnavatel ještě další poplatky za zaměstnance. Příspěvek 3,9% z hrubé mzdy je odváděn do tzv. Fondu pro vyrovnání rodinné zátěže, ve výši 3% se platí místní daň (tzv. Kommunalsteuer), 0,4% z objemu mezd činí povinný příspěvek do Hospodářské komory. Za zaměstnance, kteří nastoupili do zaměstnání po 31.12.2002 je placen příspěvek 1,53 % do zaměstnaneckého penzijního fondu.

Daňová reforma 2020

Jádrem přijatých opatření daňové reformy 2020 jsou daňové úlevy a refundace odvodů pro pracující a penzisty s nízkými příjmy a snížení odvodů na zdravotní pojištění pro OSVČ a zemědělce. Důvodem, proč je prostřednictvím reformy snižováno odvedené pojistné a ne částka daně z příjmů, je skutečnost, že zaměstnanci s příjmy do 11.000 EUR ročně jsou od daně z příjmu osvobozeni. Již předtím vstoupila v platnost jako první krok reformy daňová úleva pro rodiny (tzv. Familienbonus), která má formu odečtené částky a tak sníží výši daně přímo, nikoliv jen v rámci daňového základu. K podstatným opatřením daňové reformy 2020 patří:

1) U živnostníků a zěmědělců jsou sníženy měsíční příspěvky na zdravotní pojištění z původních 7,65% na 6,8%.
2) Navýšení částečné refundace odvodů na zdravotní pojištění pro zaměstnance s ročními příjmy do 21.500 EUR o bonus ve výši 300 EUR ročně k dosavadním 400 EUR, a u penzistů zvýšení z původních 110 EUR na maximálně 430 EUR ročně (Sozialversicherungsbonus).
3) Posunutí hranice pro povinnou registraci k dani z obratu (DPH) pro drobné podnikatele se sídlem v Rakousku, a to z původních 30.000 EUR na 35.000 EUR ročně. Dále mají drobní podnikatelé (tzn. za předpokladu obratu do 35.000 EUR ročně) možnost pro platbu daně z příjmu a daně z obratu (DPH) využít zavedený daňový paušál.
4) Zavedení digitální daně: velcí poskytovatelé online reklamy, zejména internetoví giganti Facebook, Google a Amazon, musí od roku 2020 v Rakousku odvádět pětiprocentní daň z obratu online reklamy. Digitální daň se týká firem s celosvětovým obratem přes 750 mil. EUR a s obratem z online reklamy ve výši minimálně 5 mil. EUR v Rakousku.
5) Valorizace penzí se zaměřením především na příjemce nižších penzí. Příjemci penzí do výše 1111 eur měsíčně se od ledna dočkají zvýšení o 3,6%. Penze v rozmezí 1112 – 2500 euro/měsíc budou navyšovány sestupně až k výši 1,8%, přičemž od hranice 5220 euro/měsíc bude navýšení činit pouze o 94 euro.
Odsouhlasen byl odchod do důchodu po 45 odpracovaných letech a první zvýšení penze již v následujícím roce.
6) Daň z registrace nových vozidel (NoVA), jejíž výše se u osobních automobilů odvíjí od emisních hodnot, byla od 1.1.2020 upravena na nový standard měření emisí (WLTP). Podle měření WLTP automobily vykazují výrazně vyšší emisní hodnoty. Pravidla výpočtu daně budou upravena tak, aby byla pro státní rozpočet příjmově neutrální a zvýhodňovala vozidla s nízkými emisemi.
7) Daňové zvýhodnění pro energii z obnovitelných zdrojů: zvýhodněni budou samovýrobci a spotřebitelé fotovoltaické energie, kteří jsou zcela osvobozeni od daně z elektřiny. Vodíkové palivo a bioplyn se též dočkají daňového zvýhodnění prostřednictvím zařazení pod daňovou sazbu pro zemní plyn namísto dosavadní kategorie minerálního oleje. Bioplyn a vodíková paliva vyrobená z obnovitelných zdrojů budou nad to dále daňově zvýhodněna.
8) Byla zvýšena hranice na odpis drobných komodit, a to z původních 400 na 800 EUR.
9) Daň z tabákových výrobků bude od r. 2020 každoročně valorizována.

Dále bude od července 2020 nově upravena rakouská finanční správa, tzn. agendy současných 40 finančních úřadů budou vykonávat pouze dva spolkové úřady s názvem „Finanzamt Österreich“ a „Finanzamt für Großbetriebe“. Agendy daňového vyšetřování, finanční policie a finanční prokuratury budou sloučeny jedním úřadem boje proti povodům („Amt für Betrugsbekämpfung“).

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Vídni (Rakousko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem