MZV: Souhrnná teritoriální informace

Rumunsko je poloprezidentskou republikou a má dvoukomorový parlamentní systém. Senát (horní komora) má 136 křesel a Poslanecká sněmovna (dolní komora) 330. Obě komory jsou voleny přímo, na čtyřleté funkční období ze 43 vícečlenných volebních obvodů zahrnujících 41 krajů a hlavní město Bukurešť. Hlavou státu je prezident. V zemi žije přes 19 milionů obyvatel.

Rumunsko je zemí s významným růstovým potenciálem, založeným na procesu ekonomické konvergence a šíření technologií. Země dosáhla značného pokroku v hospodářské výkonnosti a konvergenci s EU. Čelí výzvám, pokud jde o inkluzivní a udržitelnou podporu hospodářského růstu a stejně tak dosahování cílů souvisejících se životním prostředím. Mezi přetrvávající výzvy patří také potřeba řešení rozdílů mezi regiony a mezi městem a venkovem. Ne příliš příznivý je demografický vývoj. V rámci populace klesá podíl lidí v produktivním věku. Konkurenceschopnost hospodářství je stále založena na nízkých nákladech a mzdách.  

Nadále přetrvávajícími problémy jsou slabé instituce, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a zranitelnost vůči přírodním rizikům a změně klimatu. Dosavadní vládní fiskální politiky spíše stimulovaly spotřebu, což mělo za následek trvale vysoké deficity. Rumunsko však dosáhlo pozoruhodných úspěchů ve snižování chudoby a nerovnosti navzdory řadě negativních bezprecedentních vlivů, a to zejména pandemie COVID-19 a následné ruské invaze na Ukrajinu. Z pandemie vyšlo Rumunsko v roce 2020 s 3,9% poklesem HDP. Následující roky již přinesly postupnou konsolidaci ekonomiky, k čemuž ve značné míře napomohlo využívání Evropského nástroje pro obnovu a odolnost. Dílčí zpoždění v čerpání tohoto nástroje v roce 2024 si v roce 2025 vyžádalo jeho revizi podmíněnou jednáními s Evropskou komisí. Celkově má Rumunsko z tohoto nástroje obdržet 28 miliard EUR.

Rumunsko, jako 13. největší ekonomika EU, patří k významným obchodním partnerům Česka v jihovýchodní Evropě. Z hlediska českého vývozu je tato země na 14. místě. V dovozu do Česka Rumunsko zaujímá 18. místo. V roce 2024 dosáhl HDP na obyvatele v paritě kupní síly 44,7 tisíce USD. Očekávání růstu HDP v roce 2025 hovoří zatím o 2,2 %. V kontextu některých nedořešených problémů ve fiskální oblasti (vysoký schodek státního rozpočtu doprovázený nutností zvyšovat daňovou zátěž) však lze očekávat větší  zpomalení růstu ekonomiky.  Růstový potenciál a příležitosti pro české firmy se očekávají v energetice, zejména v souvislosti s přechodem na obnovitelné zdroje, dále pak v dopravní infrastruktuře, vč. „smart cities“, potravinářství, ICT a kyberbezpečnosti, obranném, automobilovém průmyslu, zdravotnictví, farmacii a zemědělské technice. Příležitosti nabízí také udržitelné technologie pro těžbu nerostných surovin zahrnutých Evropskou komisí mezi kritické suroviny, zejména pak měděné a manganové rudy a grafitu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Rumunsko (413.2 KB)

1. Základní informace o teritoriu

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 
  
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

Rumunsko (România)

Systém vládnutí:

Rumunsko je parlamentní demokracie, poloprezidentská republika. Dvoukomorový parlament je tvořen Poslaneckou sněmovnou a Senátem a jejich funkční období je čtyřleté. Obě komory jsou si rovny (symetrický bikameralismus).

Prezidentem je Nicușor Dan (5/2025) a v čele vlády stojí premiér Ilie Bolojan. Dvoukomorový parlament je tvořen Poslaneckou sněmovnou (330 členů, mandát 4 roky, volby 12/2024, předseda Sorin Grindeanu) a Senátem (136 členů, mandát 4 roky, volby v 12/2024, předseda Mircea Abrudean).

V rámci územně-správního členění je země rozdělena na 41 správních oblastí (žup) a hlavní město Bukurešť. Každá župa je spravována radou, která má na starosti místní záležitosti, a prefektem, který je odpovědný za správu celostátních záležitostí na místní úrovni.

Politická situace:

Parlamentní volby do obou komor proběhly 1.12.2024. Koaliční vládu v souladu s jejich výsledky utvořily strany Sociální demokracie (PSD), Národní liberálové (PNL) a Demokratická unie Maďarů (UDMR). Dne 24.11.2024 proběhlo první kolo prezidentských voleb. Do druhého kola postoupili Calin Georgescu a Elena Lasconi, ne však předseda PSD a tehdejší premiér Marcel Ciolacu (PSD). S odůvodněním, že do volebního procesu prvního kola voleb zasáhly ve prospěch kontroverzního kandidáta C. Georgescu nekalým způsobem a za podpory cizí mocnosti sociální sítě, Ústavní soud tyto volby celkově zrušil. Tehdejší prezident Klaus Iohannis setrval ve své funkci do abdikace v březnu 2025. Opakované prezidentské volby proběhly v květnu 2025. V jejich druhém kole nad svým protikandidátem a předsedou Aliance za sjednocení Rumunů George Simionem zvítězil nezávislý kandidát a tehdejší primátor Bukurešti Nicușor Dan. Po těchto volbách rezignoval na funkci premiéra Marcel Ciolacu. Učilil tak na základě své neúspěšné kandidatury v prvním kole zrušených prezidenských voleb v listopadu 2024 následně umocněné neúspěchem společného kandidáta vládní koalice Crina Antoanescu v opakovaných volbách v květnu 2025. Nový prezident se ujal funkce 26.5.2025. Následně zahájil jednání o sestavení nové vlády a navrhl do funkce premiéra Ilieho Bolojana (PNL). Jeho vláda získala důvěru v parlamentu dne 23. 6. 2025.

Složení rumunské vlády:

• Předseda: Ilie BOLOJAN (PNL)
• Místopředsedkyně: Oana-Clara GHEORGHIU
• Místopředseda: Marian NEACȘU (PSD)
• Místopředseda: Tánczos BARNA (UDMR)
• Místopředseda a ministr vnitra: Marian-Cătălin PREDOIU (PNL)
• Místopředseda vlády a ministr národní obrany: Liviu-Ionuț MOȘTEANU (USR)
• Ministr dopravy a infrastruktury: Ciprian-Constantin ȘERBAN (PSD)
• Ministr financí: Alexandru NAZARE (PNL)
• Ministr spravedlnosti: Radu MARINESCU (PSD)
• Ministr zemědělství a rozvoje venkova: Florin-Ionuț BARBU (PSD)
• Ministr energetiky: Bogdan-Gruia IVAN (PSD)
• Ministr zdravotnictví: Alexandru-Florin ROGOBETE (PSD)
• Ministr investic a evropských projektů: Dragoș-Nicolae PÎSLARU (PNL)
• Ministr školství a výzkumu: Daniel-Ovidiu DAVID (PNL)
• Ministryně zahraničních věcí: Oana-Silvia ȚOIU (USR)
• Ministryně životního prostředí, vod a lesů: Diana-Anda BUZOIANU (USR)
• Ministr práce, rodiny, mládeže a sociální solidarity: Petre-Florin MANOLE (PSD)
• Ministr ekonomiky, digitalizace, podnikání a turizmu: Radu-Dinel MIRUȚĂ (USR)
• Ministr rozvoje, veřejných prací a administrace: Czeke ATTILA-ZOLTÁN (UDMR)
• Ministr kultury: Demeter András ISTVÁN (UDMR)

Aktuální složení rumunské vlády lze průběžně ověřit na vládních stránkách.

1.2. Zahraniční politika země

Rumunsko je jednoznačně orientováno na evropskou a euro-atlantickou spolupráci. Ve všech podstatných aspektech zahraniční politiky vládne na politické scéně převažující konsensus. Země podporuje evropskou integraci. K evropským otázkám přistupuje konstruktivně a snaží se začlenit do hlavního evropského proudu. Podporuje další rozšiřování EU. Napomáhá slaďování postojů kandidátských zemí s EU, klade důraz na pokrok v reformách právního státu a strategickou komunikaci. Země je od roku 2007 členem EU, od roku 2004 členem NATO. Od 1. 1. 2025 se stala plnohodnotným členem Schengenského prostoru.

Rumunsko odsuzuje agresi Ruska proti Ukrajině a podporuje protiruské sankce. Ruská invaze na Ukrajinu iniciovala navýšení výdajů na obranu ze státního rozpočtu Rumunska z dřívějších 2 % na 2,5 % HDP. Prioritou v kontextu nových hrozeb se stalo posilování energetické nezávislosti země, a to zejména formou rozvoje obnovitelných a jaderných zdrojů energie. Rumunsko se zaměřilo na posílení obrany na východním křídle NATO. 

Kromě podpory Ukrajiny podporuje i Moldavsko, které čelí uprchlické vlně a dalším potížím. Jeho specifickou prioritou v tomto kontextu je podpora unijní integrace Moldavska. Její způsob a tempo by se v souladu s dlouhodobými pozicemi Rumunska neměli odlišovat od obdobných charakteristik v případě Ukrajiny.

Zahraničněpolitickou prioritou Rumunska jsou vztahy s USA. V roce 2011 byla mezi Rumunskem a USA podepsána deklarace o strategickém partnerství. V říjnu 2020 podepsali ministři obrany Rumunska a USA plán spolupráce v oblasti obrany na období 2020–2030, který odráží společné obranné cíle a zájmy, jako je modernizace obranného sektoru a bezpečnost v černomořské oblasti, posílení spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, odolnosti a pomoci při modernizaci ozbrojených sil. Jednou ze zahraničněpolitických priorit po vstupu Rumunska do NATO a EU je i dosažení členství v OECD. Kandidátský status má od ledna 2022, „cestovní mapu“ obdrželo v červnu 2022 a v prosinci téhož roku předložilo počáteční memorandum stanovující vlastní vyhodnocování a srovnávání rumunské legislativy, politik a postupů se všemi právními nástroji OECD. Rumunsko je členem Organizace pro černomořskou ekonomickou spolupráci (BSEC). V roce 2020 v ní zastávalo předsednickou funkci, jejímž cílem bylo zvýšit profil a význam organizace, vyřešit institucionální problémy, posílit projektově orientovaný přístupu BSEC a zajistit kontinuitu a podstatný pokrok při provádění cílů stanovených v Hospodářské agendě k posílení partnerství BSEC z roku 2012. K dalším prioritám patřilo posílení podnikatelské dimenze a odvětvové spolupráce se zvláštním důrazem na klíčové oblasti pro udržitelný hospodářský rozvoj regionu, a to dopravu a propojení, životní prostředí, změnu klimatu a udržitelnou konkurenceschopnost.

Rumunsko je rovněž členem Iniciativy tří moří (3SI) a aktivním zastáncem jejího rozvoje. Cíle 3SI dostaly nový impuls výběrem prioritních projektů, podporou propojení zejména na ose Sever-Jih, a to nejen v oblasti dopravy, energetiky a digitálního průmyslu nebo stimulováním ekonomik zúčastněných zemí.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel:

19 053 815 (k 1. lednu 2023). Hustota obyvatel: 83 na 1 km²

Ve srovnání s předchozím sčítáním v roce 2011 tak počet obyvatel klesl o 1,1 milionu. Téměř 43 % populace je ekonomicky aktivní. Téměř 94 % ekonomicky aktivních lidí bylo v době posledního sčítání zaměstnáno. V roce 2011 ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvořilo téměř 46 % celkové populace.

Složení dle pohlaví:

• muži – 48,5 %
• ženy – 51,5 %

Demografie:

Ve městech žije 73,6 % obyvatel. Pokračuje stárnutí populace, 23,5 % obyvatel tvořili lidé ve věku 65 let a více (průměr EU je 21,1 %) a průměrný věk stoupl na 45,2 roku. Průměrná délka života je 73,6 roku, úmrtnost dosáhla 18,4 zemřelých na 1000 obyvatel, porodnost 8,8 novorozenců na 1000 obyvatel.

Národnostní složení:

V posledním sčítání obyvatel se své etnicitě se vyjádřilo 16 568 900 respondentů. Z nich 89 % se hlásilo k rumunské národnosti (14 801 400 obyv.), 6 % k maďarské (1 002 200 obyv.) a 3,6 % k romské (569 500 obyv.). Národnostní menšiny s více než 20 tisíci příslušníky tvořili Ukrajinci (45 800), Němci (22 900) a Turci (20 900), dále pak Lipované, Tataři, Srbové, Slováci, Bulhaři, Chorvati, Řekové, Italové, Židé, Češi a další.

K české národnosti se přihlásilo 1 576 osob. Ke slovenské 10 232 osob. Česká populace v Banátu se dlouhodobě zmenšuje kvůli postupnému odchodu českých krajanů, většinou do Česka. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí.

Zdejší Češi a Slováci byli od roku 1990 do roku 2024 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku. V závěru roku 2024 se česká komunita od uvedeného svazu oddělila a zformovala Fórum Čechů v Rumunsku jako nový krajanský spolek. Jeho předsedkyní je K. Šembera. Jako představitel české menšiny v rumunském parlamentu je od prosince 2024 zastoupen Š. Bouda.   

Náboženské složení:

Příslušnost k církvi deklarovalo 16 397 300 lidí. Z nich 85,3 % deklarovalo příslušnost k pravoslaví, dalších 4,5 % se prohlásilo za římské katolíky a 3 % za protestanty. Velmi minoritními jsou věřící hlásící se k řecko-katolické církvi (0,7 %), dále pak babtisté (0,6 %), adventisté sedmého (0,4%) a muslimové (0,4 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Postupné zpomalování ekonomického růstu se nejvíce projevilo v roce 2024, kdy ekonomika vzrostla o pouhých 0,8 %. Ztráta dynamiky růstu byla nejvíce patrná v maloobchodních tržbách, v průmyslu a ve službách. Negativní dopad měly přísnější podmínky úvěrování průmyslu a obchodu, nevýrazné zpomalování růstu inflace a v mezinárodním kontextu i utlumený růst u zahraničních obchodních partnerů.

Zpřísnění měnové politiky a podmínek financování vedlo k výraznému zpomalení růstu soukromých úvěrů s negativním dopadem na soukromé investice. V kontextu posledně uvedeného jistou garanci stabilního růstu však nadále poskytovaly investice do veřejné infrastruktury financované z fondů EU.

Nepříznivý byl vývoj ve sféře veřejných financí. Předvolební výdajové excesy v kontextu prezidentských a parlamentních voleb v závěru roku posunuly rozpočtový schodek na 8,7 % HDP. Nadměrné rozpočtové utrácení vedlo ke zrychlení nárůstu veřejného dluhu, který na konci roku 2024 dosáhl 53,7 % HDP.

Domácí poptávka se v roce 2024 stále více pokrývala na úkor dovozu. To vedlo k výraznému oživení dovozu a zvýšení schodku běžného účtu platební bilance.

Dříve nastartovaný nepříznivý inflační vývoj se v roce 2024 podařilo utlumit jenom částečně. Roční růst spotřebitelských cen tak dosáhl necelých 5,6 %. Nejvíce se na tom podepsalo zejména výrazné zvyšování mezd a rostoucí ceny energií. Jádrová inflace přesáhla 5,6 % ročně. Kvůli uvedenému inflačnímu vývoji se velmi pravděpodobně ani v roce 2025 nepodaří splnit cíl centrální banky, a to 2,5 % (±1 procentní bod). To komplikuje měnovou politiku. Trh práce zůstal v roce 2024 relativně stabilní s prosincovou nezaměstnaností 5,2 %.

Rumunsko je čistým vývozcem elektrické energie. Přibližně třetina vyrobené energie pochází z obnovitelných zdrojů, většinou z vodních elektráren. Jedinou jadernou elektrárnou je elektrárna Cernavodă. Země má též jednu z největších rafinérských kapacit ve východní Evropě a pracuje na těžbě zemního plynu v Černém moři.

Struktura rumunského vývozu dle statistik INS: součástky do automobilového průmyslu, izolované vodiče, automobily, rafinovaná ropa, pšenice, pneumatiky z pryže, sedačky, kožená obuv.

Struktura rumunského dovozu dle statistik INS: strojírenské výrobky, elektrické přístroje, dopravní a strojírenské zařízení, minerální paliva, železné rudy a výrobky z oceli, léčiva, zdravotnické potřeby. 

Prognózy: 

• Moody’s, Baa3, Negative, 9/2025
• Fitch, BBB-, Negative, 8/2025
• S&P, BBB-, Negative, 7/2025
• JCR, BBB-, Negative, 3/2025

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rumunsko v roce 2024 vykázalo rozpočtový schodek odpovídající 8,5 % HDP. V kontextu výše uvedeného se výrazně prohloubil veřejný dluh. Jeho úroveň na konci roku 2024 představuje 53,7 % HDP. Nepříznivý vývoj ve sféře veřejných financí je důsledkem značného nárůstu vládních výdajů pod silným vlivem předvolebních kampaní v souvislosti s prezidentskými a parlamentními volbami v závěru roku.

Od 1. 11. 2023 rumunská vláda zahájila reformu veřejných financí. Opatření v sobě zahrnovala škrty ve výdajích ve výši 0,4 % HDP, a to prostřednictvím opatření na zefektivnění veřejné správy a snížení nákladů. Základním pilířem byla snaha o zefektivnění sytému zajišťujícího příjmy státního rozpočtu. V té době byla také přijata rozsáhlá reforma obecného důchodového systému. Cílem bylo zvýšit pobídky k delšímu zaměstnávání, zavést nová systémovější pravidla valorizace důchodů, sladit věk odchodu do důchodu mezi muži a ženami, zpřísnit pravidla způsobilosti pro zvláštní pracovní podmínky a s tím související daňová zvýhodnění atp. 

Z voleb v prosinci 2024 vzešlá vláda přijala záhy po svém nástupu nouzové nařízení (Government Emergency Ordinance), jehož cílem je dosáhnout snížení rozpočtového deficitu na 7 % HDP do konce roku 2025. Nynější hlavní opatření se zaměřují na omezení veřejných výdajů prostřednictvím zmrazení přijímání nových zaměstnanců ve veřejném sektoru, zmrazení platů, příplatků, přesčasů, bonusů a jiných benefitů ve veřejném sektoru, dále pak zmrazení důchodů, neindexování přídavků na děti podle inflace a nenavyšování stipendií atp.

Další opatření přímo ovlivňují podnikání. Jedná se především o zvýšení daně z příjmu z dividend z 8 % na 10 %, zrušení daňových pobídek pro zaměstnance v IT sektoru, stavebnictví, zemědělství a potravinářství, snížení stropů pro zdanění malých a středních podniků. Znovu byla zavedena daň ze speciálních staveb ve výši 1 %.

2.3. Bankovní systém

Rumunské bankovnictví splňuje kritéria otevřeného bankovního systému. Je regulováno standardním způsobem centrální bankou – Národní bankou Rumunska (Banca Națională a României). Ta je zodpovědná za nastavení měnové politiky, emise bankovek a mincí a za nastavování směnných kurzů. Na regulaci bankovního trhu se však do značné míry podílí i vláda. Zhruba 80 % kapitálu komerčního bankovního systému v Rumunsku má zahraniční původ. Mezi největší komerční banky lze zařadit:

• Banca Transilvania je zameřena na retailové bankovnictví a financování korporátního sektoru. Hodnotou svých aktiv 207 mld. RON na konci 2024 měla 15% podíl na trhu.
• Banca Comerciala Romana (BCR) patří do rakouské skupiny Erste Group bank AG. Převážná část aktiv BCR je vázána v retailovém bankovnictví. Banka kromě běžného úvěrování nabízí investování do větších projektů. Aktivy ve výši 120 mld. RON v roce 2024 měla 14% podíl na trhu.
• CEC Bank je jednou z nejstarších rumunských bank s historií sahající do konce 19. století. ve svých aktivitách se převážně zaměřuje na investice do zemědělství, veřejných a rozvojových projektů. Aktivy ve výši 93 mld. RON v roce 2024 měla 10% podíl na trhu.
• BRD Societe Generale. Převážná část aktiv této banky je rovněž generována retailovým bankovnictvím. Necelých 900 poboček této banky po celé zemi obsluhuje přibližně 2,2 milionu klientů. Aktivy ve výši 86 mld. RON v roce 2024 měla 11% podíl na trhu.
• ING Bank Romania patří do nizozemské nadnárodní bankovní korporace ING Group. Nabízí široké portfolio bankovních služeb. Aktivy ve výši 78 mld. RON v roce 2024 měla 9% podíl na trhu.
• Raiffeisen Bank Romania je dcerou rakouské banky Raiffeisen Zentralbank. Vznikla fúzí RZB Group a Banca Agricola v roce 2002. Aktivy ve výši 82 mld. RON v roce 2024 měla 11% podíl na trhu.
• UniCredit Bank je ve svých aktivitách na rumunském bankovním trhu silně podpořena aktivy nadnárodních korporací. Aktivy ve výši 72 mld. RON v roce 2024 měla 8,4% podíl na trhu.

2.4. Daňový systém

Daň ze zisku právnických osob – standardní sazba je 16 %. Firmy s obratem vyšším než 50 mil EUR, kterým pro aktuální zdaňovací vychází daň ze zisku nižší než minimální daň z obratu (1 %), jsou povinny platit daň ze zisku právnických osob ve výši minimální daně z obratu. Obdobně pak pro noční bary, kluby, diskotéky, kasina a sázkové kanceláře (bez limitu v obratu) platí, že pokud je vypočtená daň ze zisku (16 % zdanitelného zisku) nižší než 5 % z obratu, pak se uplatňuje daň ve výši 5 % z obratu. Firmy mohou využít dodatečného odpočtu ve výši 50 % způsobilých výdajů na své aktivity v oblasti výzkumu a vývoje. Dále je možné uplatňovat zrychlené odpisy přístrojů a zařízení používaných ve výzkumných a vývojových činnostech. Zisk investovaný do nového a specifického technologického zařízení je při splnění specifických podmínek osvobozen od daně z příjmu. Od daně z příjmu je také osvobozen zisk investovaný do podpory odborného vzdělávání zaměstnanců.

U daně z příjmu fyzických osob platí paušální sazba 10 %. Zaměstnanci se zdravotním postižením a zaměstnanci ve výzkumu, vývoji a technologických inovacích využívají daňových osvobození.

Daň z dividend byla os srpna 2025 zvýšena z 8 % na 10 % a vztahuje se jak na rezidentní, tak na nerezidentní fyzické osoby, a také na rumunské i zahraniční právnické osoby.

Standardní sazba DPH byla od srpna 2025 zvýšena z 19 na 21 %. Snížená sazba 11 % (do srpna 2025 10 %) se vztahuje na vodárenství, výrobu potravin a nápojů (s výjimkou položek vyloučených zákonem), lékařské ošetření a protézy, hotelové ubytování, restaurační a cateringové služby, sociální bydlení za určitých podmínek, vstupné na sportovní akce, do hradů, muzeí a kin a na učebnice, noviny a časopisy.

Daně z nemovitostí jsou u budov vlastněných firmami 0,08 – 0,2 % hodnoty u obytných budov, a 0,2–1,3 % u nebytových objektů.

Daň z dopravních prostředků – od 40 do 1 900 RON v závislosti na objemu a úrovni znečištění

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Rumunsko patří k největším obchodním partnerům Česka v regionu jihovýchodní Evropy a díky svému ekonomickému potenciálu, velikosti, regionální poloze i tradičními vzájemným vazbám je pro české exportéry stále velmi významným teritoriem. Šance skýtá energetický sektor, dopravnáí infrastruktura, obranně bezopečnsotní oblast, důlní těžba (zejména kritických surovin jako měděná ruda, manganová ruda a grafit) zdravotnictví, zemědělství a potravinářství, strojírenství, stavebnictví a stavební materiály, voda, odpady a životní prostředí, software a ICT služby. V Rumunsku je registrováno více než tisíc českých firem. Zájem českých subjektů o tento trh nadále stoupá.

V českém vývozu je celosvětově na 14. místě, v dovozu na 18. místě a v obratu na 14. místě. Obchodování s touto zemí v roce 2024 skončilo z pohledu Česka s kladnou bilancí přesahující 19 mld. CZK. Počínaje rokem 2021 začal po překonání covidové krize z předchozího roku opětovný růst obchodu v obou směrech. Český vývoz do Rumunska v roce 2024 vzrostl oproti předchozímu roku o více než 4 %. Český dovoz z Rumunska v uvedeném roce dokonce vzrostl meziročně o 8,1 %.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek dovozu z Rumunska

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Hlavním obchodním partnerem Rumunska jsou členské země EU. Prvních deset zemí, do kterých Rumunsko nejvíce vyváželo, byly Německo, Itálie, Francie, Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Nizozemsko a Česko.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mezi významné země mimo EU patří pro rumunský export Turecko, Spojené království a USA. V oblasti importu to jsou především Čína, Turecko a Kazachstán.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Rumunsko deklaruje otevřenost všem formám zahraničních investic. Vláda nabízí zahraničním investorům národní zacházení a nerozlišuje zacházení podle zdroje kapitálu. Strategická poloha Rumunska, členství v EU, relativně dobře vzdělaná pracovní síla, konkurenceschopné mzdy a bohaté přírodní zdroje činí z Rumunska atraktivní destinaci pro firmy, které chtějí vstoupit Rumunska, ale rovněž na přilehlé trhy v rámci černomořského regionu, Blízkého východu a také Střední Asie.. Zároveň zdejší investiční klima trpí některými nedostatky. Zpráva EK k Rumunsku z roku 2024 poukazuje na nadměrnou byrokracii, neefektivní veřejnou správu a nepředvídatelný legislativní rámec poškozující podnikatelské prostředí a omezené investiční příležitosti. V kontextu posledně uvedeného by potenciální investoři měli ke zvažování svých investic v Rumunsku přistupovat s náležitou péčí. 

V roce 2024 zaznamenaly PZI v Rumunsku meziroční pokles o 11 % a dosáhly 5,7 miliardy EUR. Z toho 4 miliardy EUR tvořily reinvestované zisky, což představuje 20% pokles ve srovnání s předchozím rokem. Čistý poměr PZI k HDP se snížil na 1,6 % z 2,1 % v roce 2023. Celkový objem PZI v Rumunsku se za rok 2024 zvýšil o 6 %, přičemž dosáhl 125 miliard EUR. 

V roce 2024 Rumunsko přilákalo PZI především do sektoru Software a IT služby. Země si tak udržela pozici regionálního centra pro technologické investice, přičemž velké společnosti rozšiřovaly své aktivity. Dalším významným sektorem byla elektronika., což pomohlo udržet růst výroby v tomto odvětví zejména díky cenové konkurenceschopnosti. Význam si udržela doprava a logistika a sektor výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Investice do solárních a větrných projektů se zvýšily díky cílům EU v oblasti udržitelno

3.3. FTA a smlouvy

Rumunsko je od roku 2007 členem Evropské unie. V tomto kontextu se obchodování mezi Českem a Rumunskem řídí pravidly a podmínkami jednotného vnitřního trhu EU umožňujícího volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. V rámci obchodování se zeměmi mimo EU se Rumunsko řídí následujícími preferenčními obchodními režimy:

• Všeobecný systém preferencí EU (GSP) odstraňující dovozní cla z produktů přicházejících na trh EU ze zranitelných rozvojových zemí
• Evropsko-středomořské partnerství
• Nařízení ES č. 55/2008 zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku
• Dohoda o partnerství mezi EU a zeměmi západní Afriky, východní Afriky, jižní Afriky a Indického oceánu, střední Afriky, Karibiku a Tichomoří, Asie, Střední Asie, Středního východu, Tichomoří a Latinské Ameriky.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rumunsko není příjemcem rozvojové pomoci a od svého vstupu do EU v roce 2007 se naopak stalo jejím poskytovatelem. Rozvojovou pomoc poskytuje zemím uvedeným na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci OECD, a to jak při implementaci vlastní rozvojové politiky, tak i zapojením se do společného politického a finančního úsilí EU v této oblasti. V tomto kontextu Rumunsko usiluje o plnění závazků přijatých členskými státy v rámci Nového evropského konsensu o rozvoji z roku 2017, Akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2018–2021 a Agendy pro změnu z roku 2011.

Nový evropský konsensus o rozvoji jakožto hlavní referenční rámec EU pro rozvojovou spolupráci přímo souvisí s prováděním Agendy 2030 a jí odpovídajících cílů udržitelného rozvoje. V souladu se společnou vizí se Rumunsko věnuje se plnění závazků přijatých za účelem vymýcení chudoby, dosažení udržitelného rozvoje, podpory bezpečnosti a prosperity prostřednictvím účinných partnerství s přijímajícími zeměmi za účelem podpory jejich vlastních rozvojových cílů.

Mezi partnerské státy Rumunska využívající jeho rozvojovou pomoc patří nejméně rozvinuté země a rovněž tak země s nízkými, nižšími středními příjmy a vyššími středními příjmy dle kategorizace zemí přijímajících oficiální rozvojovou pomoc OECD/DAC. Mezi klíčové aspekty prosazované Rumunskem patří podpora procesů přechodu k hodnotám EU a NATO, správa založená na těchto hodnotách, vzdělávání, sociální rozvoj, adaptace na změnu klimatu, voda a bezpečnost, obnova po konfliktu, mír a bezpečnost, odolnost.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní infrastruktura

Nehledě na výrazný pokrok Rumunska v rozvoji dopravní infrastruktury, zejména pak inteligentních dopravních systémů a chytrých měst čeká tuto zemi zejména díky implementaci operačních programů EU v uvedeném sektoru stále řada investičních akcí. Největší pozornost je věnována  zlepšování ekologických požadavků v souladu s parametry Zelené dohody pro Evropu. Pro financování zmíněných modernizačních programů Rumunsko částečně využívá vlastní rozpočtové zdroje, v mnohem větším měřítku však spoléhá na evropské fondy, z nichž aktuálně využívanými instrumenty jsou Operační program soudržnosti a regionálního rozvoje (2021‑2027) a Fond na podporu městské mobility prostřednictvím budování infrastruktury pro ekologičtější a bezpečnější městskou dopravu v rámci Národního  plánu obnovy a odolnosti financovaného z unijního  Nástroje pro oživení a odolnost – RRP (2021-2026). Významným je také Nástroj na podporu oživení NextGenerationEU.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Rumunsko na obranu ročně vynakládá 2,5 % HDP, přičemž více než třetina jeho obranného rozpočtu směřuje na armádní nákupy vybavení a technologií. Zhruba desetinou nákladů na obranu je financován rozvoj obranné infrastruktury. Rumunsko se tak v rámci NATO v kontextu zmíněných parametrů aktuálně řadí mezi nejaktivnější členy.  Dřívější pozvolnou technickou transformaci rumunských ozbrojených sil, těžící zejména z převodů vybavení z přebytečných zásob vyspělejších spojenců, vystřídala po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2014 řada rozsáhlých modernizačních akvizic zaměřených na posílení obranyschopnosti Rumunska. Stále více se do popředí zájmu dostává i otázka posílení kapacit civilní obrany. Rumunsko plánuje v roce 2025 pořídit vojenské vybavení v hodnotě přes 8 miliard EUR. Jedním z klíčových modernizačních projektů roku 2025 je rozsáhlá obměna bojových vozidel pěchoty, která podle Ministerstva národní obrany může dosáhnout až tří miliard eur, čímž se řadí mezi nejvýznamnější a finančně nejnáročnější zbrojní programy v historii rumunské armády. Významné jsou záměry v rámci modernizace vzdušných sil  a protivzdušné obrany státu. S růstem potřeb souvisejících s modernizací protivzdušné obrany mohou být významné i akvizice týkající se cvičných letadel, naváděcích systémů letišť a celkového dohledu nad vzdušným prostorem. Šance se mohou otevírat i pro výrobce moderních dronů.

▶ Těžební a ropné technologie

Kromě všeobecně známého faktu, že je v Rumunsku těžena ropa a zemní plyn, produkuje tato země několik dalších klíčových nerostných komodit zahrnutých mezi 34 kritických surovin identifikovaných Evropskou komisí.    Z rudních surovin se jedná zejména o měděnou rudu a manganovou rudu. Z nerudních surovin jde zejména o grafit, živce, jíly, bentonity či vápence. V tomto směru je potenciál Rumunska velmi významný. Na jaře 2025 přijala rumunská vláda novou Národní strategii pro těžbu neenergetických nerostných surovin do roku 2035 jako klíčový nástroj implementace na národní úrovni Evropského aktu o nerostných surovinách přijatého Evropskou komisí začátkem roku 2024. Očekávané oživení surovinového průmyslu v Evropě, které je nutné pro snížení velké dovozní závislosti našeho kontinentu, tak dává příležitost k většímu zájmu rumunských těžařských podniků o české technologie pro dobývání a zpracování nerostných surovin, které mají ve světě dobré jméno a které jsou známy příznivým poměrem ceny k výkonu.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Rumunsko nadále rozšiřuje a modernizuje systém poskytování zdravotnických služeb a péče o pacienty. V zemi je v současné době více než 540 nemocnic a 160 dalších léčebných a diagnostických center, zdravotních středisek a zařízení poskytujících nemocniční služby. S více než 19 miliony obyvatel a rostoucí poptávkou po vyspělých zdravotnických službách a technologiích tak Rumunsko nabízí řadu příležitostí i pro české výrobce a dodavatele prostředků a zařízení uplatňovaných ve zdravotnictví. Národní investiční program obnovy infrastruktury nemocničních zařízení počítá v období let 2024 – 2030 s investicemi přesahujícími 2 miliardy EUR.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Rumunsko se stává významným centrem technologického vývoje s rostoucím důrazem na inovativní ICT řešení a moderní technologie, i proto se rumunský ICT sektor rozvíjí velmi dynamicky. Jeho podíl na HDP již dosahuje 8 %. Díky zmíněnému rozvoji a růstu se očekává, že do konce roku 2025 dosáhne 10 %, přičemž v rámci dlouhodobějšího výhledu by rumunská digitální ekonomika od roku 2030 při zachování zmíněného 10% podílu na HDP mohla generovat více než 50 miliard EUR ročně. Příležitosti rumunského ICT sektoru jsou podporovány Evropským nástrojem pro obnovu a odolnost kladoucím i v rámci odpovídajícího rumunského národního plánu důraz na zelenou a digitální transformaci. Informační a komunikační technologie jsou přítomny ve všech pilířích uvedeného plánu. I proto je jednou z hlavních priorit strategie rumunské vlády v této oblasti digitalizace veřejného sektoru s důrazem na implementaci relevantních programů kybernetické bezpečnosti.

▶ Energetika

Rumunský energetický sektor prochází významným přechodem k dosažení udržitelnosti a ekologických cílů odpovídajících principům EU v souvislosti s plánovaným přechodem ke klimatické neutralitě. K dosažení svých ekologických cílů s využitím obnovitelných zdrojů Rumunsko využívá nemalou finanční podporu z evropských fondů. Klíčovým zdrojem financování je Modernizační fond, který na pokrytí výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů poskytne do roku 2030 více než 3 miliardy EUR. Národní plán obnovy a odolnosti si klade za cíl vyřadit do roku 2032 z energetického mixu uhlí a lignit a nahradit je obnovitelnými a nízkouhlíkovými alternativami založenými na solární a větrné energii včetně větrných energetických generací na černomořském pobřeží, dále pak na jaderných zdrojích, čistém vodíku a geotermálních zdrojích. Pro dosažení výroby čisté energie postupným ukončením výroby energie z uhlí a lignitu, zaváděním obnovitelných zdrojů a vodíku se v rámci plánu počítá s investicemi ve výši 1,2 miliardy EUR podpory. Počítá se také s investicemi do zvyšování energetické účinnosti budov ve výši 2,9 miliardy EUR.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Ačkoliv Rumunsko ještě před deseti lety patřilo v rámci Evropské unie mezi státy s nejnižším rozpočtem na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání (necelých 15 EUR na obyvatele), dochází v nynější době v této oblasti k výraznému pozitivnímu posunu, díky čemuž se objem přidělovaných veřejných zdrojů nyní blíží k 30 eurům na obyvatele. Rumunsko k rozvoji uvedeného sektoru v posledních letech stále více také využívá podpůrné programy EU, přičemž se financování z unijních zdrojů odehrává primárně na platformě odpovídající kapitoly Národního plánu obnovy a odolnosti (NRRP), jehož prostřednictvím Rumunsko získalo celkem 29,2 miliardy EUR (14,2 mld. EUR ve formě grantů a 14,9 mld. EUR jako půjčky). Využívání těchto zdrojů má zásadní význam pro modernizaci infrastruktury, podporu výzkumných institucí, digitalizaci a rozvoj lidských zdrojů.  

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

Rumunsko se od roku 1990 i v oblasti kultury obchodního jednání velmi přiblížilo evropským standardům, a v tomto kontextu v něm nějaké „zakořeněné“ národní zvyklosti nehrají téměř zádnou roli. Jinými slovy, v kultuře obchodního jednání jsou široce uplatňovány západní standardy. Rumuni mají obecně kladný vztah k Česku. Rumuni jsou přátelští. Cizinci jsou v jejich zemi vítaými hosty. Jako standardní při pozdravu je potřesení rukou. Někdy může obvykle starší muž v rámci pozdravu políbit ženě ruku. Je důležité vzít si na jednání vizitky a dát je každému přítomnému partnerovi.

4.1. Úvod

Cizinec přijíždějící do země si musí především uvědomit, že Rumunsko je největší zemí regionu a hrdě se hlásí ke svým románským a dáckým kořenům. Rumunská společnost se poměrně rozsáhle hlásí k tradičním rodinným hodnotám a k pravoslaví. Rumunští občané jsou přátelští a cizinci jsou zde obvykle velmi vítáni. Rumuni mají obecně pozitivní vztah k Česku, zároveň se však opírají o své vlastní kulturní odkazy. Poměrně citlivě však reagují na zmínky o komunistické minulosti.

Pokud jde o obchodní jednání, nedá se říct, že by v současné době byl národním tradicím a zvyklostem kladen přehnaný význam. V této oblasti se poměrně významně přiblížili západním obchodním standardům.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Při sjednávání schůzky se vyplatí, a to jak ve styku se státními úřady, tak se soukromými firmami, písemná žádost o návštěvu a potvrzení (rovněž písemné). Písemné pozvání je dobré doplnit osobním telefonickým potvrzením. Osvědčuje se také připomenutí a potvrzení setkání e-mailem. Je dobré si aktuálnost dříve dojednané schůzky zhruba den před jejím uskutečněním ještě ověřit a připomenout se.

Konkrétní forma prvního kontaktu se nijak zvlášť neliší od českých reálií. V Rumunsku je (především v městských aglomeracích, a v lokalitách, kde již působí zahraniční kapitál) rozšířena angličtina, event. nějaký románský jazyk. V některých částech Rumunska i němčina. Doporučuje se ověřit, v jakém jazyce je možné komunikovat.

Rumuni při vzájemném oslovování používají slova „domnul“ (pane) a „doamna“ (paní) a příjmení. Křestní jména se používají mezi mladšími lidmi a při komunikaci s anglicky mluvícími partnery.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání

Obchodní jednání jako takové v zásadě nevykazuje výraznými odlišnostmi od evropských zvyklostí. Vlastní časový průběh schůzek bývá poměrně racionální a bez časových ztrát, platí to i pro webináře. Problém může být spíše s časem začátku schůzky (opět platí i pro webináře) jako takové. Může se stát, že dojde k mírnému posunutí setkání. Obvyklé časy zahájení schůzek bývají okolo deváté hodiny ranní.

Nějaké významné regionální rozdíly nejsou, nicméně je dobré si ověřit, zda jednání neproběhne například s představitelem maďarské či jiné menšiny. Není výjimkou, že programy setkání, seminářů, konferencí se upřesňují na poslední chvíli. Není však potřeba se tím znepokojovat.

Jako nepříliš vhodnou dobu jednání, z hlediska rozvržení v roce, lze označit dobu vánočních a velikonočních svátků a letních dovolených. Ke konci jednání je oblíbené občerstvení, nelze vyloučit ochutnávky tradičních alkoholických nápojů.

Význam času

V denním životě je čtvrthodinové zpoždění běžně tolerováno. Na úrovni vládních a jiných veřejných institucí je dochvilnost zpravidla dodržována. Je celkem běžné, že schůzky počítají s 15-30 minutovým zpožděním začátku. V Rumunsku je běžné, že se akce a schůzky potvrzují, plánují nebo se provádí úpravy programu na poslední chvíli, a to i v den konání akce.

Pracovní návyky

Běžná pracovní kultura se nijak zvlášť neliší od českých zvyklostí., i když jižanský charakter se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak v obchodním životu. Hlavní problém Rumunska spočívá v podnikové kultuře, transparentnosti podnikatelského prostředí a korupci. Pokud se jedná o čistě rumunskou velkou či větší firmu (ne tedy nadnárodní), může být český pozorovatel překvapen vysokým počtem řídících pracovníků v těchto společnostech, a to hierarchicky v mnoha úrovních.

Specifickou situací současnosti je stále home office. Potřeba takto organizovat pracovní dobu vyplynula z hygienických opatření v rámci boje s pandemii covidu-19, nicméně teprve čas ukáže, jak moc se tato praxe stane normou či jen přechodným resp. selektivním jevem.

Interpersonální vzdálenosti, oblékání a vzhled

Při jednání nejsou ohledně fyzického kontaktu či odstupu nějaké významnější rozdíly oproti středoevropským normám. Setkání začíná podáním ruky, přátelé se líbají na tvář. Podání ruky se řídí standardními pravidly etikety. Vzdálenosti mezi jednajícími stranami jsou rovněž obvyklé a zasedací pořádky se řídí taktéž podle zaběhlých norem. Počet lidí resp. složení (genderové, věkové) delegace záleží na konkrétním jednání. Vizitky jsou standardem. Drobné dárky jsou možné.

Rumuni jsou velmi zdvořilí, muži často líbají ženám ruku. Oblečení mužů při jednáních představuje téměř výhradně moderní oblek (převážně tmavších a tlumených barev) s košilí a kravatou. Ženy se oblékají podle módy a je možno spatřit kostýmy, šaty, komplety a i kratší sukně. Oblíbená je černá, často je k vidění červená a další živé barvy. Rumuni o vzhled a životosprávu velmi dbají. Jednání v domácím prostředí nejsou obvyklá.

Verbální a neverbální komunikace

Je běžné, že konverzace, zejména na ulici, je hlasitá, plná gest a emocí, včetně specifické modulace hlasu. Oslovování křestními jmény spojené s vykáním není neobvyklé a je výrazem bližšího vztahu a respektu. Pro společenskou konverzaci se hodí zejména témata jako Rumunsko a vztahy s Českem, krásy rumunské přírody a v mnoha případech může konverzace sklouznout i do politické či sportovní oblasti. Nedoporučuje se dotýkat se náboženských témat.

V průběhu obchodního jednání lze zmínit nedávnou minulost vztahů mezi Českem a Rumunskem. Nedoporučuje se dotýkat se minulosti před rokem 1990. Zmínění některých turisticky přitažlivých míst jak Česku, tak i v Rumunsku, nebo některých typických národních produktů může atmosféru jednání příjemně zpestřit. Mnozí velmi oceňují Prahu jako architektonický skvost. Mnoho Rumunů se poměrně dobře vyzná v tradičních českých průmyslových oborech. Česko republika je v očích mnoha Rumunů velmi oblíbenou zemí, má zde stále dobrý zvuk a české výrobky jsou v hierarchii kvality stavěny vysoko.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

V současné době, zejména pokud jde o obchodní jednání, již není až tak běžné mít sebou tlumočníka. Lze si zpravidla vystačit s angličtinou, případně s jiným světovým jazykem.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Velmi běžnou je znalost angličtiny a to zejména mezi mladší generací a ve větších aglomeracích. Běžně lze angličtinu využít ve službách, zejména pak v pohostinství a v ubytovacích službách. Číšníci, resp. recepční většinou hovoří velmi dobře anglicky nebo jiným světovým jazykem. Pokud je zástupce české firmy sám nebo ve spolupráci s někým schopen jednat v rumunštině, je vše zpravidla mnohem rychlejší, srdečnější a otevřenější. Rumuni ocení pokud ne znalost rumunštiny, tak alespoň snahu o zvládnutí jejích základů.

Základní rumunské fráze: „buna ziua“ – dobrý den, „buna seara“ – dobrý večer, pozdravy, které lze používat i při rozloučení „la revedere“ – nashledanou, „mulţumesc“ (mulcumesk) nebo též „mersi“ (mersi) – děkuji, „va rog“ – prosím vás, „bine aţi venit“ (bine ac venit) – volně – buďte vítán (i). Zvládnutí zmíněných několika frází je vnímáno jako projev úcty a je to velmi ceněno. S ohledem na románský základ rumunštiny může být vhodným zpestřením znalost francoužštiny, italštiny nebo španělštiny. V západní části Rumunska může přijít vhod i němčina.

Existují nějaká komunikační tabu?

Není vhodné rozebírat komunistickou minulost země před rokem 1990. Rumuni na to mohou reagovat velmi citlivě.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Zpočátku je možné a obvyklé komunikovat e-mailem, telefonicky, prostřednictvím mobilních aplikací atp. Bez osobních schůzek si lze jen stěží představit dosažení nějakého úspěchu při uzavírání obchodů

4.5. Doporučení

Víra, kriminalita, doporučení pro cestování

Rumunsko je zemí s velmi silnou tradicí pravoslavné víry (Rumunská pravoslavná církev) a příslušníků římsko a řecko-katolické církve, protestantských církví, je zde menšina židů a muslimů.

Cestování osobními vozidly vyžaduje v Rumunsku zvýšenou pozornost a to zejména ve večerních a nočních hodinách. Kvalita silnic se sice zlepšuje, ale jde spíše o hlavní tahy.

Kriminalita v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality v České republice. Co se týče nedovolené výroby a dovozu psychotropních látek a jedů, jsou rumunské zákony velmi přísné. V této souvislosti upozorňujeme zejména na mnohem tvrdší a odlišný výklad konzumace a přechovávání drog oproti zvyklostem v České republice.

Jídlo a stolování

Rumuni jsou velmi pohostinní. Typická rumunská jídla: Teplá jídla: „mici“ (miči = zhruba varianta čevabčiči), „sarmale“ (mleté maso ve vinném nebo zelném listu), „mamaliga“ (polenta neboli kukuřičná kaše), „gratar“ (grilované maso nebo klobásy) a občas bývají ryby. Ze studených pokrmů to jsou pak zelenina a saláty, nakrájené salámy a sýry, jednohubky a ovoce. Lze se setkat i s lokálními výrobky, včetně typických alkoholických nápojů.

Oblečení

Neformální oblečení je nejvhodnější formou šatů pro většinu společenských příležitostí. Přesto může být oblečení formálnější, pokud je určeno pro večerní zábavu nebo v restauraci či divadle.

Květiny

Darování květin je v rumunské kultuře poměrně běžnou záležitostí. Dávají se téměř ke každé příležitosti, včetně oslav narozenin, jmenin, svateb a návštěv v soukromí. Kupuje se tradičně vždy lichý počet květin, u příležitosti pohřbu sudý počet.

4.6. Státní svátky

• 1. a 2. ledna – Nový rok
• 6. ledna – Zjevení Páně (Tři králové)
• 7. ledna – Synaxis svatého Jana Křtitele
• 24. ledna – Den sjednocení rumunských zemí
• 3. dubna – Velký pátek
• 5. a 6. dubna – Pravoslavné Velikonoce (platí pro rok 2026)
• 1. května – Svátek práce
• 1. června – Den dětí
• 8. a 9. června – Svatodušní svátky (platí pro rok 2025)
• 15. srpna — Nanebevzetí Panny Marie
• 30. listopadu — Svatý Ondřej, patron Rumunska
• 1. prosince — Velké sjednocení Rumunska
• 25. a 26. prosince — Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pro úspěšný vstup a další posilování přítomnosti na rumunském trhu je nezbytná místní obchodní přítomnost. Ta může být aplikována formu distributorských smluv, dceřiných společností, společných podniků a dalších akvizic. Bez ohledu na formu investice nebo vstupní strategii by české firmy zvažující působení na rumunském trhu měly důkladně prozkoumat své konkrétní vyhlídky, uskutečnit důkladný marketingový průzkum a provést odpovídající due diligence svých potenciálních partnerů, distributorů atp.. Měly by být rovněž připraveny přizpůsobit své obchodní modely podmínkám místního prostředí. Českým exportérům se doporučuje zajistit si průběžné právní a finanční a poradenství s dobrou znalostí rumunského práva, stejně jako mít zajištěné kvalitní bankovní a účetní služby.

Ratingy

• Ratingová agentura Moody’s počátkem roku 2025 znovu potvrdila pro Rumunsko rating Baa3 se negativním výhledem pro dlouhodobý dluh v cizí měně a P3 se stabilním výhledem pro krátkodobý dluh.
• Ratingová agentura S&P v únoru 2025 potvrdila pro Rumunsko rating BBB – s negativním výhledem pro dlouhodobý dluh v cizí měně a A-3 s negativním výhledem pro krátkodobý dluh. 
• Obdobně tak se dle agentury Fitch drží rating BBB- s negativním výhledem u dlouhodobého dluhu v cizí měně a BBB- s negativním výhledem pro krátkodobý dluh.

Distribuční a prodejní kanály

Velkoobchod, maloobchod a podpůrné služby, jako je balení, skladování a rozvoz, jsou v Rumunsku podobně jako v dalších zemích EU rozvinuty na poměrně vysoké úrovni. Sortiment rumunských maloobchodních řetězců rovněž odpovídá unijní úrovni. Zahrnuje širokou škálu specializovaných prodejen, supermarketů, hypermarketů, velkoobchodních center typu „cash and carry“, obchodních domů typu „mall“, hobbymarketů, samoobslužných prodejen na čerpacích stanicích, kiosků, pouličních prodejců a tržnic. V segmentu potravinových hypermarketů v Rumunsku již několik let dominují řetězce Carrefour, Kaufland, Cora, Mega Image, Lidl a Billa.

V segmentu „sash-and-carry“ jsou největšími hráči na místním trhu řetězce Metro a Selgros. Poměrně silně je pokryt trh s nábytkem. Dominují zde řetězce Mobexpert, IKEA, JYSK, Kika, Dedeman, XXXLutz vč. rumunských brandů Casa Rusu a ELVILA. V posledně zmíněném segmentu se na rumunském trhu silně etablovaly internetové obchody SCAUNE.RO a Vivre. Mezi hobbymarkety nechybí Praktiker. Rumunsko má jednu z nejvíce rozvinutých digitálních ekonomik v regionu střední a východní Evropy, čehož projevem je i silně rozvinutý trh elektronického obchodování. Růst uvedeného způsobu obchodování silně ovlivnila pandemie COVID-19 v roce 2020. Podíl podniků, které prodávají přes internet, roste. Doručování na základě online objednávek stále více využívají i restaurace.

Faktory ovlivňující prodej – prodejní servis a zákaznická podpora

Stejně jako v řadě jiných zemí, mezi rozhodující faktory úspěchu na rumunském obchodním a spotřebitelském trhu patří cena, platební podmínky a kvalita. Poprodejní zákaznický servis a podpora se mezi rumunskými podniky stále rozvíjejí. Rumunští spotřebitelé jsou proto při rozhodování o nákupu stále citlivější na kvalitu poprodejních služeb. České firmy mohou mít s ohledem na dříve implementovaná pravidla vnitřního trhu EU mohou mít v této oblasti obecně výhodu. Jako slabý článek se však mohou ukázat místní partneři. což může v konečném důsledku poškodit vnímání prodávané značky. České firmy by proto měly být dobře připraveny na užší spolupráci s místními partnery (distributory a prodejci), školit a certifikovat je s cílem rozvoje jejich dovedností v oblasti služeb a poprodejního servisu.

Pokud jde o účast ve veřejných zakázkách, Rumunsko implementovalo evropské směrnice o zadávání veřejných zakázek. Regulační rámec pro zadávání veřejných zakázek je tvořen primární a terciární legislativou, přičemž primárním právním předpisem je zákon o veřejných zakázkách a zvláštní vyhláška č. 34/2006, odpovídající příslušným normám EU. Vláda spravuje elektronický systém koncesí pro zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit plně transparentní proces zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky jsou obvykle zpracovávány prostřednictvím Národní agentury pro veřejné zakázky – Agenția Națională pentru Achiziții Publice, nebo elektronického systému zadávání veřejných zakázek.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zákony – obchodní společnosti jsou zřizovány dle zák. č. 31/90 o obchodních společnostech. Podle tohoto zákona mohou být vytvářeny následující druhy obchodních společností:

• veřejná obchodní společnost – S. N. C. Societate în nume colectiv
• komanditní společnost – S. C. S. Societate în comandită simplă
• akciová společnost – S. A. Societate pe Acţiuni
• komanditní akciová společnost – S.C.A. Societate în comandită pe acţiuni společnost s ručením omezeným – S. R. L. Societate cu răspundere

Podmínky pro založení firmy

Obchodní rejstřík, který tyto záležitosti řeší, je k dispozici na stránkách www.onrc.ro v rumunštině a částečně v angličtině. Podobně jako při vybírání typu společnosti doporučujeme v každém případě záležitosti ohledně zakládání firmy (a obecně všechny záležitosti právní povahy) svěřit advokátní kanceláři, jelikož pouze ta může dát závaznou a rychlou odpověď. Velvyslanectví České republiky v Bukurešti může doporučit několik prověřených kanceláří (i s českým prvkem).

Základní stránka informací je na webu ONRC, www.onrc.ro, e-mail: onrc@onrc.ro. Služby ONRC jsou však až na poskytnutí několika základních údajů o firmách zpoplatněné.

Vhodné je mít na rumunském trhu zástupce. Mnoho firem pracuje určitý čas s rumunským obchodním a distribučním zástupcem (podle typu zboží či služby je zástupce buď celostátní nebo více regionálních) a nebo samy platí svého českého či rumunského zástupce, který působí přímo na rumunském trhu, uzavírá smlouvy a kontroluje jejich plnění, vytváří síť, funguje jako koordinátor prodeje, servisu apod. Následně pak přecházejí často do formy pobočky s většinovým českým kapitálem.

Místní zástupci v každém případě představují velmi důležitý prvek. Po rumunských zástupcích lze standardně vyžadovat jak odborné, tak jazykové schopnosti (minimálně angličtina, zpravidla pak i další jazyky jako francouzština, italština či němčina), řidičský průkaz, počítačovou gramotnost a ochotu k příslušnému nasazení. Dobrá znalost místního prostředí a schopnost proniknout jeho složitostmi a zvláštnostmi je u zástupce samozřejmostí. Platové požadavky v poslední době stoupají a odměna opravdu dobře fungujícího dealera či prodejce může překročit 15000 RON (průměrná hrubá mzda v ekonomice je nižší, okolo 8000 RON).

5.3. Marketing a komunikace

Nejvýznamnější vliv na prosazování zejména spotřebního zboží na rumunském trhu má – obdobně jako v jiných zemích – reklama. S dynamickým nástupem internetu roste popři televizní a rozhlasové reklamě právě význam této platformy. V Rumunsku počet uživatelů internetu velmi dynamicky roste. V lednu 2024 bylo v Rumunsku více než 18 milionů uživatelů internetu, což bylo přibližně o 240 tisíc více než v předchozím roce.

Z hlediska finančních výdajů však i nadále největším reklamním segmentem v Rumunsku zůstává televizní reklama. Podle dostupných údajů v roce 2022 inzerenti utratili za propagaci na televizních kanálech 352 mil. eur. Druhý největší rozpočet měla internetová reklama, a to více než 220 mil. EUR. Odhad celkových výdajů na reklamu v Rumunsku se v roce 2022 představoval 660 mil. EUR. Televizní reklama tak ve sledovaném období tvořila zhruba polovinu tržního podílu čistých reklamních výdajů v Rumunsku.

Každý distributor a prodejce zboží a služeb v Rumunsku by měl v rámci tvorby své marketingové strategie, zejména pak s důrazem na reklamu, podrobněji prozkoumat nabídku a potenciál široké škály reklamních agentur na zdejším trhu. Nejlepší platformou v tomto kontextu je Unie reklamních agentur Rumunska jako profesní sdružení nejvýznamnějších reklamních a mediálních agentur v oboru. Největšími reklamními agenturami v Rumunsku jsou WPP plc, Publicis Groupe SA a MFE-MediaForEurope NV.Celkově na rumusnkém trhu působí téměř 1000 reklamních a marketingových agentur. Hodnota reklamního a marketingového trhu v Rumunsku představovala v roce 2024 2,6 mld. EUR.

Do desítky nejúspěšnějších reklamních agentur v Rumunsku v roce 2024 byly zařazeny společnosti:

• Revolution Media
• Marketing Deck
• Atta Systems
• Hariga Advertising
• Appssemble
• Factory 39
• Digital Diggers
• CTOtech
• Weblux
• Anais Digital

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Rumunsko je účastníkem důležitých mezinárodních smluv a úmluv o duševním vlastnictví, mezi něž patří Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví (1883), Úmluva o založení Světové organizace duševního vlastnictví (1967), Marrákešská dohoda o založení Světové obchodní organizace (1994), Madridské ujednání (1967) a Protokol související s Madridským ujednáním (1989), Smlouva o ochranných známkách (Ženeva, 1994), Ujednání z Nice o klasifikaci ochranných známek (1957), Smlouva o právu ochranných známek (Singapur, 2006), Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970), Evropská patentová úmluva (Mnichov, 1973), Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění (1971), Locarnská dohoda o třídění průmyslových vzorů (1968), Haagské ujednání o mezinárodním uložení průmyslových vzorů (1925) a Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886). V roce 2018 Rumunsko přistoupilo k Memorandu o porozumění se Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO), které stanoví jednotný postup pro řešení problémů v mezinárodních sporech týkajících se duševního vlastnictví.

Navzdory výše zmíněnému pozitivnímu vývoji představuje online pirátství, používání nelicencovaného softwaru a nárůst celních zabavení padělaného zboží pořád značný problem pro řadu odvětví náročných na ochranu duševního vlastnictví. Obavy se stale vztahují k překážkám při převodech certifikačních známek, nedostupnosti rozsudků pro zmeškání v námitkovém řízení a řízení o neplatnosti, nedostatečné transparentnosti námitkového řízení a nedostatek správních řízení o zrušení.

Podle pravidel souvisejících s členstvím Rumunska v EU mají ochranné známky jednotlivých členů EU automaticky požívat ochrany i v Rumunsku. Tento mechanismus funguje ipso jure, aniž by držitel musel plnit jakékoli formality nebo postupy vůči Státnímu úřadu pro vynálezy a ochranné známky Rumunska. Držitel národní ochranné známky dříve registrované v dobré víře může vznést námitku proti používání ochranné známky Evropské unie pouze na rumunském území. V souladu s nařízením EU č. 2017/1001 o ochranné známce lze podat námitky u příslušných rumunských soudů.

5.5. Trh veřejných zakázek

Pokud jde o účast ve veřejných zakázkách, Rumunsko implementovalo evropské směrnice o zadávání veřejných zakázek. Jsou to:

• Směrnice 2014/24/EU (nahrazující směrnici 2004/18/ES) o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby vztahující se na obecný sektor
• Směrnice 2014/25/EU (nahrazující směrnici 2004/17/ES) o koordinaci postupů zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb
• Směrnice 2009/81/ES o veřejných zakázkách subjekty působícími v obranném a citlivém bezpečnostním sektoru. Tato směrnice stanoví pravidla pro zadávání zakázek na zbraně, střelivo a válečný materiál (plus související práce a služby) pro obranné účely, ale také pro zadávání citlivých dodávek, prací a služeb pro účely nevojenské bezpečnosti.
• Směrnice 2014/23/EU o udělování koncesních smluv. Koncesní smlouva (buď na dodávku stavebních prací nebo služeb) se uzavírá mezi veřejným orgánem a soukromým podnikem, který dává společnosti právo vybudovat infrastrukturu (a poskytnout příslušné financování) a provozovat podniky, které by normálně spadaly do jurisdikce. orgánu veřejné moci (např. silniční infrastruktura, velká infrastruktura, odpadní a vodohospodářská infrastruktura)

Národní regulační rámec pro zadávání veřejných zakázek je zakotven v místní legislativě, přičemž primárním právním předpisem je Zákon o veřejných zakázkách a zvláštní Vyhláška č. 34/2006 odpovídající příslušným normám EU. Vláda spravuje elektronický systém koncesí pro zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit plně transparentní proces zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky jsou obvykle zprocesovávány prostřednictvím Národní agentury pro veřejné zakázky anap.gov.ro nebo elektronického systému zadávání veřejných zakázek www.e-licitatie.ro.

Elektronické verze zadávací dokumentace musí být dostupné na prostřednictvím internetu na platformě Úředního věstníku Evropské unie (Úř. věst. EU). Od dubna 2018 lze jednotný evropský dokument pro zadávání zakázek (ESPD) poskytovat pouze v elektronické podobě. V rámci Informačního systému vnitřního trhu zřídila EK online systém „e-CERTIS“ pro administrativní dokumenty. Na základě požadavku stanoveného ve směrnici 2014/55/EU Rumunsko od první poloviny roku 2024 zavádí evropský standard pro elektronickou fakturaci.

Účastník veřejné zakázky musí zpravidla splnit minimálně tyto následující požadavky:

• přihlášení podniku zápisem do výběrového řízení,
• zakoupení technického deníku,
• prezentování nabídky v souladu s podmínkami uvedenými v technickém deníku,
• splnění kvalifikačních podmínek.

Weby vztahující se k veřejným zakázkám:

• anap.gov.ro
• www.licitatia.ro

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rumunsko prostřednictvím Zákona č. 72/2013 Sb. o potírání opožděných plateb ve vztazích mezi podnikateli nebo mezi obchodníky a státními orgány uplatňuje opatření Směrnice EU 2011/7/EU. Standardní platební lhůta je 30 dnů. Strany se mohou smluvně dohodnout na zkrácené nebo prodloužené platební lhůtě. Taková dohoda by však neměla přesáhnout 60 dnů. Ve výjimečných případech se strany mohou dohodnout na platební lhůtě delší než 60 dnů, pokud tato doložka není zneužitelná, tj. pokud zjevně nespravedlivým způsobem nestanovuje jiné nebo dodatečné platební podmínky nebo zpožděné úroky či náhrady škody.

Pokud smlouva nebo legislativní norma stanoví určitý postup pro příjem nebo ověření pro účely certifikace shody zboží nebo služby, takový postup nesmí přesáhnout 30 dnů ode dne převzetí zboží nebo od dodání služby. Výjimky lze uplatnit, pokud je ve smlouvě a zadávací dokumentaci výslovně stanovena prodloužená lhůta pro přijetí/ověření, spolu s objektivními důvody, které je dokládají, a za předpokladu, že doložka není zneužívající. Pokud ano, je neplatná a strana, která je v nevýhodě, může platnost takových doložek soudně napadnout.

Legislativa umožňuje řešení obchodních sporů prostřednictvím jednání, mediace, soudní cestou nebo arbitráží. Vše záleží na povaze sporu, vztahu mezi stranami a jejich preferencích z hlediska času, nákladů a důvěrnosti. Pokud se kontakt odvolává na rumunskou legislativu, je vhodné jej podrobně konzultovat s místními právníckými kancelářemi. Flexibilním, rychlým a efektivním způsobem řešení sporů je rozhodčí řízení. Jde o alternativou tradičního soudního procesu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup na území Rumunska – doklady

Rumunska je od 1. 1. 2025 plnohodnotně začleněno do schengenského prostoru. Obecně mohou občané EU/EHP vstupovat a pobývat na území Rumunska v souladu s právem volného pohybu a pobytu dle rumunských právních předpisů zesouladěných s předpisy EU. Pro pobyt v Rumunsku delším než 90 dnů je třeba získat registrační osvědčení od rumunského imigračního úřadu. Pro rodinné příslušníky českých občanů, resp. EU platí stejné podmínky vstupu, pouze pokud je rodinný příslušník občanem třetí země, pro níž platí vízová povinnost, musí požádat na příslušném zastupitelském úřadě Rumunska o rumunské vstupní vízum. V případě, že je rodinný příslušník držitelem platného pobytového povolení pro jiný členský stát EU, vstupní vízum nepotřebuje.

Zdravotní pojištění

Zdravotní a cestovní pojištění z jiných zemí jsou akceptována ve zdravotnických zařízeních v Rumunsku, pokud platbu nejprve potvrdí zahraniční pojišťovna. Rumunské pojišťovny prodávají zdravotní pojištění po dobu pobytu na území Rumunska. Bližší informace lze získat na webu Národního domu zdravotního pojištění.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR, stejně jako občané ostaních členských států EU, mohou být v Rumusku zaměstnáni bez pracovního povolení na jakékoli pracovní pozici kromě pozice státního zaměstnance, která vyžaduje rumunské občanství.

V případě vysílání zaměstnanců mateřské české firmy do Rumunska je povinnost hlásit tuto skutečnost u Národní agentury pro zaměstnanost (Agenția Naționala pentru Ocuparea Forței de Muncă). V případech, kdy doba jejich pobytu v Rumunsku přesáhne 180 dní v jednom roce, se musí zaregistrovat na Generálním inspektorátu pro imigraci (Inspectoratul General pentru Imigrări), dále pak u Národní agentury pro sociální odvody a inspekci (Agenția Națională pentru Plăți și Inspecție Socială) a Národní agentury pro správu daní (Agenţia Naţionala de Administrare Fiscală). K tomu se používají formuláře E 101 a E 102. Český občan zaměstnaný v Rumunsku musí přispívat do místního systému sociálního zabezpečení, čímž získává právo na veškeré výhody z tohoto systému vyplývající.

Pracovní smlouva musí být zpravidla uzavřena na dobu neurčitou. Výjimečně lze individuální pracovní smlouvy uzavírat i na dobu určitou, a to za podmínek výslovně stanovených zákonem, maximálně však třikrát po sobě. Žadatel o zaměstnání musí zaměstnavateli předložit osobní doklad, rodný list, zprávu o lékařském vyetření a dokumenty / diplomy potvrzující dosažené vzdělání. Zákoník práce vyžaduje, aby individuální pracovní smlouva byla uzavřena písemně a v rumunském jazyce.

Mezi povinné náležitosti, které musí individuální pracovní smlouva obsahovat při dodržení ustanovení § 17 zákoníku práce, patří identifikační údaje zaměstnavatele a zaměstnance, doba trvání smlouvy, název pracovní pozice a v souladu s rumunskou klasifikací prací a také popis práce, dále výše mzdy, periodicita výplaty a způsob výplaty, dny dovolené a jiné druhy volna, trvání a podmínky případné zkušební doby. Lékařská prohlídka před uzavřením pracovní smlouvy je povinná. Při nesplnění této povinnosti musí zaměstnavatel pracovní smlouvu vypovědět. V důsledku nedodržení tohoto ustanovení můžou být vůči zaměstnavateli uplatněny sankce. Po uzavření pracovní smlouvy mají všichni zaměstnanci (rezidenti, nerezidenti z EU nebo třetích zemí) ve vztahu k rumunskému zaměstnavateli stejná práva a povinnosti.

K 1. lednu 2025 je minimální hrubá měsíční mzda v Rumunsku 4 050 RON, což je přibližně 814 EUR. To odpovídá hodinové sazbě 24,5 RON na základě standardního pracovního měsíce o délce 168 hodin. Zaměstnavatelé nemohou zaměstnancům vyplácet minimální hrubou základní mzdu déle než 24 měsíců. Na počátku roku 2025 činil průměrný měsíční plat v Rumunsku přibližně 8 910 RON (1 780 EUR) hrubého a 5 328 RON (1 065 EUR) čistého. Plat se v jednotlivých odvětvích výrazně liší, přičemž nejvyšší mzdy nabízí IT a finance, zatímco pohostinství a maloobchod mívají nižší výdělky.

Zaměstnavatel je povinen za své zaměstnance vypočítat, srazit a odvést z jejich hrubé mzdy měsíčně pojistné na sociální zabezpečení 10 %, na zdravotní zabezpečení 10 % a daň z příjmu fyzických osob 25 %. K tomu zaměstnavatel hradí za zaměstnance pracovní pojištění odpovídající 2,5 % hrubé mzdy.

Obvyklá délka pracovní doby je 8 hodin denně a 40 hodin týdně, zpravidla pondělí až pátek, se dvěma dny odpočinku, obvykle sobotou a nedělí. Platí pravidlo, že maximální týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 48 hodin týdně včetně přesčasů. Zaměstnanci mají podle ustanovení zákoníku práce nárok na minimálně 20 pracovních dnů dovolené v roce.

Aktuální přehled odpovídající legislativy: Zákon č. 53/2003 (Rumunský zákoník práce), Zákon č. 16/2017 o vysílání zaměstnanců v rámci poskytování nadnárodních služeb, Vyhláška Ministerstva práce č. 2171/2022 o schválení rámcového vzoru individuální pracovní smlouvy, Zákon č. 227/2015 Sb. o daních ve znění pozdějších změn a doplňků, Zákon č. 202/2002 o rovnosti šancí žen a mužů, Usnesení vlády č. 900/2023 o stanovení minimální hrubé základní mzdy, Mimořádné nařízení vlády č. 93/2023 stanovení minimální hrubé základní mzdy pro odvětví stavebnictví, zemědělství a potravinářství, Zákon č. 319/2006 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

5.9. Veletrhy a akce

Největší organizátor veletrhů v Rumunsku je ROMEXPO.

Organizaci veletrhů a akcí lze sledovat také přes Obchodní komoru Rumunska.

Nejvýznamnější mezinárodní veletrhy:

• ConstructExpo – stavebnictví
• Romtherm – topná, chladicí, klimatizační a izolační zařízení
• Railway Days – technologie v kolejové dopravě
• Food Expo & Carnexpo – potravinářství a masný průmysl
• Black Sea Defence, Aerospace & Security International Exhibition – obranný a bezpečnostní průmysl (nejvýznamnější veletrh svého druhu na Balkáně. Koná se každé dva roky. Nejbližší ročník proběhne v květnu 2026.
• Agromalim (Arad) – zemědělství, potravinářský průmysl, obaly a související služby
• Rommedica – zdravotnické vybavení a nástroje, farmaceutický průmysl
• Denta – vybavení, materiály a technologie pro stomatologii
• Indagra – zemědělství, zahradnictví, vinařství, živočišná výroba a potravinářský průmysl

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Rumunsku

Nachází se v městském centru Bukurešti. Hlavním orientačním bodem je kruhový objezd Piata Universitatii u hotelu Intercontinental. Budova úřadu stojí vedle pravoslavného kostela (Biserica Rusa). Z letiště jezdí MHD, bus č. 783, který jezdí přímo z letiště do centra Bukurešti (na náměstí Universitate).

Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3
Tel.: +40 213 039 230
E-mail: bucharest@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/bucharest
Otevírací hodiny: pondělí–pátek 8:30–17:00

Ekonomický úsek
Tel.: +40 213 039 243
E-mail: bucharest.commerce@mzv.gov.cz

Konzulární úsek:
Tel. +40 213 039 232
E-mail: bucharest.consulate@mzv.gov.cz
Úřední hodiny Po, St, Čt 8:30–11:30
Stálá služba: mobil +40 744 365 646 (pracovní dny 16:30–8:00, víkendy a svátky)

České Centrum Bukurešť
Vedoucí: Robin Ujfaluši
Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3
Tel.: +40 213 039 230
E-mail: ccbucuresti@czech.cz

Kancelář CzechTrade
Vedoucí: Vojtěch Rejmíš
Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3
E-mail: vojtech.rejmis@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/rumunsko

Honorární konzulát České republiky v Temešváru
Vedoucí: Ştefan Moţec, honorární konzul
Adresa: Piaţa Plevnei, nr. 7, apt. 1, 300 195 Timişoara, Romania
Tel.: +40 356 179 038
E-mail: Timisoara@honorary.mzv.cz / stefan.motec@avocatmotec.ro
Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14:00-16:00
Pohotovostní telefon pouze pro případy nouze českých občanů (mimo úřední hodiny) je +40 726 121 219.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Záchranka, policie, požárnici: +40 112
• Infolinka: +40 1931

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Prezident republiky
• Vláda
• Ministerstvo zahraničních věcí – Ministerul afacerilor externe
• Ministerstvo vnitra – Ministerul afacerilorinterne
• Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova – Ministerul Agriculturii și Dezvoltării Rurale
• Ministerstvo národní obrany – Ministerul apărării naţionale
• Ministerstvo rozvoje, veřejných prací a správy – Ministerul dezvoltării regionale
• Ministerstvo ekonomiky, digitalizace, podnikání a cestovního ruchu – Ministerul economiei, antreprenoriatului si turismului
• Ministerstvo energetiky – Ministerul energiei
• Ministerstvo financí – Ministerul finanţelor
• Ministerstvo pro investice a evropské projekty – Ministerul investitiilor si proiectelor europene
• Ministerstvo spravedlnosti – Ministerul justiţiei
• Ministerstvo životného prostředí, vody a lesů – Ministerul mediului
• Ministerstvo práce, rodiny, mládeže a sociální solidarity – Ministerul muncii si solidaritatii sociale
• Ministerstvo zdravotnictví – Ministerul sănătăţii
• Ministerstvo dopravy a infrastruktury – Ministerul transporturilor si infrastructurii
• Národní výzkumný úřad – Ministerul cercetarii, inovarii si digitalizarii
• Rumunská obchodní a průmyslová komora – Camera de Comerț și Industrie
• Privatizační agentura AAAS – Autoritatea pentru administrarea activelor statului
• Agentura pro platby a intervence v zemědělství – Agenţia de Plăţi şi Intervenţie pentru Agricultură
• Agentura pro ochranu spotřebitele – Autoritatea Națională pentru Protecția Consumatorilor
• Úřad pro hospodářskou soutěž – Consiliul Concurenţei
• Patentový úřad – Oficiul de Stat pentru Invenții și Mărci
• Komise pro jadernou bezpečnost – Comisia Națională pentru Controlul Activităților Nucleare (CNCAN)
• Celní správa – Autoritatea Vamală Română
• Katalog rumunských firem – Doing Business
• Národní obchodní rejstřík – Oficiul Naţional al Registrului Comerţului
• Finanční a burzovní – Stock Exchange
• Národní banka Rumunska – Banca Nationala Romana(BNR)
• Daňová správa – Agentia Nationala deAdministratie Fiscala (ANAF)