Rusko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Velvyslanectví ČR v Moskvě

  

 

 

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna mezi ČR a RF v letech 2015–2019 (údaje v mil. USD)

 

2015

2016

 2017

2018

 2019

Vývoz z ČR

3 209

3 078

3 536

4 125

4 303

Dovoz do ČR

4 210

3 428

4 905

5 642

4 969

Obrat

7 413

6 506

8 441

9 768

9 272

Saldo obchodní bilance

-1 107

-350

-1 369

1 517

-666

Zdroj: Český statistický úřad,

 
Český vývoz roste od roku 2015, v dovozu z Ruska jsou výkyvy především kvůli změnám cen ropy a plynu a importovaných objemů těchto surovin. Záporné saldo česko-ruského obchodu je trvalou záležitostí.

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Český vývoz v r. 2019

Třída

Název zboží

USD (tis.)

8708

Části, součásti a příslušenství motorových vozidel 

670 716

8471

Stroje automat zprac dat jednotky snímače ap

310 913

8707

Karoserie (včetně kabin pro řidiče) pro motorová vozidla 

178 134

9503

Tříkolky,kolob.;kočárky pro panenky;panenky;hračky ost;modely;puzzle

154 527

3004

Léky odměřené ne krev antisera ap vata aj

115 593

8407

Motory píst zážehové spalovací vratné rotační

104 346

8411

Motory proudové, pohony turbovrtulové a ostatní plynové turbíny

82 591

8537

Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny, pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu

73 905

3917

Trouby trubky hadice příslušenství z plastů

71 062

8481

Kohouty ventily aj pro potrubí kotle vany aj

62 209

 

Český dovoz v r. 2019

Třída

Název zboží

USD (tis.)

 2709

Oleje minerální a z nerostů živičných surové

1 760 611

2711

Plyn zemní a jiné uhlovodíky plynné

1 597 016

7207

Polotovary ze železa oceli nelegované

217 884

8703

Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (jiná než čísla 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů

207 771

2825

Hydrazin hydroxylamin soli zásady anorg apod

190 179

8401

Reaktory jaderné články palivové nevyhořelé

115 741

2803

Uhlík saze aj formy uhlíku jn

86 657

7601

Hliník surový (neopracovaný)

64 581

4002

Kaučuk syntetický ap směsi s kaučukem přírod

63 478

4011

Pneumatiky nové z pryže

50 672

Zdroj: ČSÚ

 

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vývoj výměny služeb mezi ČR a RF v letech 2015–2015 (mld. Kč)

 

2015

2016

2017

2018

 2019

Vývoz ČR

25,5

26,4

29,7

27,3

28,0

Dovoz ČR

12,9

8,7

10,9

10,6

10,0

Obrat

38,4

35,1

40,6

37,9

38,0

Saldo

12,6

17,7

18,8

16,7

18,0

Zdroj: Česká národní banka, duben 2019

 

Česká republika má tradičně s Ruskem velký přebytek v obchodu se službami. Hlavní příčinou jsou poskytované cestovní a turistické služby ruským občanům v ČR, za které v roce 2019 utratili přes 14 mld. korun. Na straně dovozů jsou nejdůležitější telekomunikační, počítačové a informační služby, kterých RF do ČR v roce 2019 vyvezla za více než 2 mld. Kč. 
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium.  

Jednou z klíčových českých firem pro vzájemný obchod službami jsou společnosti České aerolinie (létají do RF od roku 1936) a SmartWings (létají do RF od roku 2016), které ve spolupráci s codeshare nabízí cca 46 letů týdně do Ruské federace.  Trvale udržují pozici jednich z nejsilnějších zahraničních dopravců na ruském trhu.  Kromě spojení Praha-Moskva létají společně do Samary, Rostova na Donu a Kazaně. Letový řád se sezónně upravuje. Letecká doprava ruských turistů tím vytváří podmínky pro další české poskytovatele služeb v ČR. Není zatím jasné, jak se přerušení letecké dopravy odrazí na budoucím spojení ČR a RF. 

Vyhodnocení poptávky po českých službách

Kromě cestovního ruchu mezi ostatní hlavní poskytované služby patří finanční, pojišťovací a právní služby. Dále se české firmy pokouší na ruském trhu prosadit ve službách ve stavebnictví, informačních a komunikačních technologií, poradenství a v ostatních službách obchodní povahy. Převážná část českých poskytovatelů služeb operuje na ruském trhu samostatně, resp. prostřednictvím místních partnerů. Některé české firmy v posledních letech založily své pobočky na území RF.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh – největší překážkou na trhu služeb RF jsou zejména existující administrativní bariéry, kam lze zařadit:

  • zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřiných společností atd.;
  • měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi;
  • nutnost pracovních povolení pro cizince; 
  • certifikace řady činností a produktů; průtahy při vyřizování různých povolení či certifikátů;     
  • používání pololegálních či přímo nelegálních schémat činnosti místními firmami, což znevýhodňuje zahraniční firmy, jež tyto praktiky obvykle odmítají;
  • omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky v tzv. strategických oborech;
  • vypisování tendrů „na míru“, oficiální i neoficiální preference místních dodavatelů;
  • nedostatek spolehlivých místních zástupců, vysoká fluktuace (hlavně v Moskvě a Sankt-Petěrburgu);
  • nutnost trvalého (dlouhodobého) působení na ruském trhu;
  • obvykle nezbytná fyzická přítomnost českého zástupce na místě (nelze řídit telefonem, resp. faxem), což je nákladné;
  • ruské protisankce vůči Evropské unii.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb  

S ohledem na stávající a očekávaný vývoj ekonomiky RF a s přihlédnutím ke struktuře exportních možností ČR se kromě stávajících jako nejperspektivnější pro české exportéry jeví tyto sektory služeb:

  • výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a tepelné energie;
  • úprava a rozvod vody;
  • stavebnictví;
  • maloobchod, velkoobchod a opravárenství (obchod, opravy a údržba motorových vozidel);
  • informační a komunikační technologie (nutné splnění požadavků RF na lokalizace softwaru); 
  • podnikatelské činnosti (pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy; pronájem výrobků pro osobní potřebu i pro potřeby podnikání; výzkum a vývoj; poradenství v oblasti podnikání a řízení; činnosti v oblasti řízení holdingových společností);
  • ostatní veřejné, sociální a osobní služby (např. zpracovávání odpadů).

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle údajů centrální banky Ruska přímé investice z České republiky do Ruska v roce 2016 činily 171 mil. USD, resp. 31 mil. USD za období 1. – 9. 2017.

Mezi nejperspektivnější obory pro investice patří kromě tradičních palivo-energetických a dřevozpracujících odvětví finanční sektor, stavebnictví, sektor služeb, obalový průmysl, cestovní ruch, masová výroba spotřebního a potravinářského zboží.

Příklady významných českých investorů a vývozců investičních celků do Ruské federace

Společnost

Obor

Významné investiční případy

Škoda Auto

výroba automobilů a jejich komponentů

společně se společností VW Group založení výrobního závodu v Kaluze (1,3 mld. EUR), rozvoj spolupráce v závodu v Nižním Novgorodě s ruskou GAZ Group (390 mil. EUR)

PPF (Home Credit and Finance Bank; PPF Life Insurance)

bankovní, finanční a pojišťovací služby, portfoliové investice do různých společností

OOO Home Credit & Finance Bank, majetková účast ve společnostch Polymetal, RAV Agro-Pro, PPF Strachovanije žizni

PPF Real Estate Russia

developerství, stavebnictví, operace s nemovitostmi

Comcity – kancelářský park na okraji Moskvy (430 tis. m2); TRC – M5 Moll – obchodní a zábavní centrum, Rjazaň; TRC Jarmarka – obchodní centrum, Astrachaň; Mitino Park – obchodní a sportovně zábavní centrum, Moskva; Južnye varota – výrobní komplex, Moskevská oblast; Trilogy Park Tomilino, Moskevská oblast

Hamé

výroba trvanlivých a chlazených potravin

založení výrobního závodu Bogoljubovo ve Vladimirské oblasti

Škoda Holding

strojírenství, výroba dopravních prostředků, energetika

majetková účast ve společnosti Sibelektroprivod v Novosibirsku

Alta

dodávky investičních celků především z oblasti strojírenství, metalurgie a energetiky

dodávka válcovací tratě do MMK (Magnitogorského metalurgického kombinátu) společně s PSG International (735  mil. USD); dodávky průmyslového zařízení a technologického vybavení pro koncern Uralvagonzavod v Nižním Tagilu, Sverdlovská oblast (220 mil. EUR); válcovací linka v Ašinském metalurgickém závodě; majetková účast ve společnosti Atomnasos

PSG International

dodávky investičních celků ve stavebnictví, energetice a petrochemii

generální dodavatel v rámci montáže paroplynových elektráren Krasavino (90 mil. EUR), Polyarnaya (210 mil. EUR) a Kurgan, generální dodavatel při stavbě řady obchodních a administrativních objektů 

Chemoprojekt

dodávky investičních celků v oblasti chemického průmyslu

zřízení nové výrobní jednotky na výrobu kyseliny dusičné, jednotky na výrobu amoniaku a jednotky na výrobu amonitrátu pro závod J.M. Sverdlova, Dzeržinsk (200 mil. EUR), výrobní jednotky na výrobu čpavku ve městě Kingisepp (30 mil. EUR)

Farmtec

výstavba moderních zemědělských farem na klíč

projekt výstavby mléčné farmy na klíč včetně dodávky plemenného skotu pro firmu Alikor Trede Samarská oblast (89 mil. EUR); dodávka závodu na zpracování mléka pro ruskou společnost Agrofirma Bayramgul, Učalinský rajón, (3,9 mil. EUR), KFCH Artemida, Baškortostán

Favea

rekonstrukce a dodávky vybavení pro farmaceutická a zdravotnická zařízení

výstavba provozu na výrobu farmaceutických mastí a dále se připravuje projekt  výstavby provozu na výrobu léčivých přípravků v ampulích, vše pro společnost Tatchimfarmpreparaty, Kazaň (10 mil. EUR), výstavba výrobny gelů v OAO Nižfarm

Sitel

výroba a prodej technologií a prvků pro výstavbu tras a kabelovodů

majetková účast ve společnosti Voroněž-Plast

Koh-i-noor

výroba psacích a kancelářských potřeb

podíl ve společnosti Sibirskij karandašnyj zavod, vytvoření dceřinných společností Koh-i-noor Tomsk a STYL+

AGC Flat Glass Czech

výroba plochého skla

investice do Sklářského závodu v Klinu (150 mil. USD)

Papcel

dodávky papírenských strojů

dodávka papírenských strojů do závodu MAJAK-Technocell (800 mil. CZK) v Penze

Brano

automobilové komponenty

založení nového závodu na výrobu automobilových komponentů v Kstovu v Nižněnovgorodské oblasti (5 mil EUR)

Brisk Tábor

automobilové komponenty

založení závodu na výrobu zapalovacích svíček v Toljatti v Samarské oblasti (5 mil. EUR)

Agrostroj Pelhřimov

zemědělské stroje

výstavba závodu na zemědělskou techniku v Bobrovu ve Voroněžské oblasti

Unistav

obchodně administrativní, průmyslová i bytová výstavba

výstavba farmaceutického komplexu Rafarma v Těrbuny (900 mil. CZK)

 
Další české investice:
 

  • PePa Pardubice a Mercia Chrudim – společný podnik KaPePa v Kaluze s ruskou společností Agraria Holding – výroba cukrovinek;
  • Dakon – společný podnik Dakon-Krasnodar s ruskou společností Stantechmontáž – výroba zařízení pro vytápění, ohřev a přívod vody pro různé druhy objektů;
  • Zlín Aircraft (dříve Moravan) – v roce 2001 založil společný podnik ARB Moravan v Toljatti. Firma dodává bezpečnostní pásy a jejich součásti většině ruských automobilek, jako je UAZ, Kamaz, AvtoVaz a další;
  • Bauer-technics – výstavba a rekonstrukce řady zemědělských objektů (Kaliningradská oblast, St. Peterburg a další);
  • MPS Gradior – dodávka potrubních uložení pro firmu Tatněfť;
  • Contipro – pobočka pro prodej kyseliny hyaluronové;
  • Accace – účetnictví, reporting, daňové a právní poradenství;
  • Sabris – systémový integrátor, centrum sdílených služeb.

 

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Dnem 2. 12. 1997 vstoupil v platnost Protokol o inventarizaci smluvní základny. Ve vztazích mezi ČR a RF byla potvrzena platnost 49 smluv, které byly sjednány právními předchůdci ČR a RF. 

Politická oblast

 

Název

Místo a datum podpisu

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci

Praha, 26. 8. 1993

Smlouva mezi vládou ČR a vládou RF o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku Praha, 17.11. 1995

Dohoda mezi ČR a RF o podpoře a vzájemné ochraně investic

Moskva, 5.4.1994

Protokol o konzultacích mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace

Moskva, 26. 3. 1993

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti kultury, vědy a  školství

Moskva, 5. 3. 1996

Protokol mezi vládou ČR a RF o inventarizaci smluvně-právní základny a platnosti dvoustranných smluv a dohod ve vztazích mezi ČR a RF

Moskva, 18. 7. 1997

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o statutu vojenských hrobů

Moskva, 15. 4. 1999

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o odvracení nebezpečné vojenské činnosti

Praha, 9. 10. 2001

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o vojensko-technické spolupráci

Praha, 9. 10. 2001

Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany RF o spolupráci

Moskva, 16. 4. 2002

Program spolupráce mezi Ministerstvem kultury ČR a Ministerstvem kultury a hromadných sdělovacích prostředků RF na léta 2007–2009 (automaticky prodloužena do uzavření nové smlouvy, případně do jejího vypovězení)

Moskva, 27. 4. 2007

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení (platnost od 1. 11. 2014)

Moskva, 8. 12. 2011

Konzulární oblast

Pro Ruskou federaci ve vztazích s Českou republikou zůstávají i nadále v platnosti smlouvy a dohody uzavřené mezi ČSSR a SSSR. Z hlediska konzulární agendy jsou to: 

 Název

Místo a datum podpisu

Konzulární úmluva mezi ČSSR a SSSR

č. 143/1973 Sb.

Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních

č. 95/1983 Sb.

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Ruská federace nepatří podle platné Koncepce Zahraniční rozvojové spolupráce mezi prioritní ani projektové země zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V poseldních letech tak nebyla v Ruské federaci žádná česká rozvojová aktivita. V tomto ohledu se neočekává žádná změna ani v dalších letech. 

Problematika rozvojové pomoci není po právní stránce v RF uceleně upravena. Právní definice termínu oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) neexistuje, ačkoliv tento termín je v mezinárodních dohodách a souvisejících dokumentech používán.

 

Poskytování rozvojové pomoci náleží do působnosti Ministerstva zahraničních věcí RF (www.mid.ru), Ministerstva financí RF (www.minfin.ru) a Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru). Záležitosti vnitrostátní i zahraniční humanitární pomoci spravuje Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (www.mchs.gov.ru), Prioritními oblastmi jsou vzdělání, zdravotnictví a energetika.

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem