Severní Makedonie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Severní Makedonie)

Vzhledem k relativně malému makedonskému trhu pokrývá standardní distribuční a prodejní síť pro zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla území celého státu. U některých položek, zejména spotřebního zboží, jsou vytvořeny lokální distribuční kanály. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velkoobchodní a maloobchodní řetězce jsou v Severní Makedonii poměrně málo zastoupeny.

 

Dohodu o obchodní spolupráci Severní Makedonie s EU z roku 1997 nahradila v roce 2001 Stabilizační a asociační dohoda s EU. Vstupem do WTO v roce 2003 přijala Severní Makedonie i veškeré závazky z tohoto členství vzešlé. Restriktivní vývozní a dovozní opatření byla zrušena v listopadu 1996. Celní sazby upravuje „Zákon o celních sazbách“ z května 2005 (39/2005 Sb, nejnovější doplnění 15/2015 Sb. z 2.2.2015). Výše sazeb se pohybuje u většiny položek mezi 0 až 35%, u vybraných zemědělských produktů do 60%, celní sazby pro dovoz ropy a některých dalších základních surovin jsou nižší než 5%, pro ropné deriváty 10%. Průměrné dovozní clo činí 15%. Vývozní cla nejsou uplatňována. V lednu 1997 byly zavedením „jednotné (dovozní i vývozní) celní deklarace“, zjednodušeny celní formality.

 

Makedonští a zahraniční partneři mají stejná práva a postavení, pokud v zemi zakladají firmu/podnik. Zahraniční osoba či makedonský státní příslušník mohou získat podíl ve společnosti stejným způsobem a za stejných podmínek. Povolení příslušného ministerstva je vyžadováno rovněž v případě, že se jedná o změnu vlastnické struktury v existující společnosti nebo kdy podíl cizí strany dosáhne většiny. Zahraniční kapitálová účast v nově zakládané i již existující společnosti musí být zaznamenána do rejstříku zahraničních investic. Současná vláda mimo reformy katastru vyhlásila program administrativní gilotiny („Regulatory Guillotine“) s cílem omezit byrokratické postupy a zkrátit registraci firmy na 3 a následně až 1 den.

 

Společnost je považována za právnickou osobu po zápisu do obchodního rejstříku (regsitru). Pro každou formu společnosti je zákonem stanoven postup jejího založení a registrace. Při zakládání společností se zahraniční kapitálovou účastí je vyžadován souhlas příslušného makedonského ministerstva, které řídí zahraničně-obchodní vztahy země, v případě, že:

 

– společnost je zcela vlastněna jedním nebo více cizími subjekty nebo jednotlivci;

– většinu vkladu vlastní cizí jednotlivci nebo subjekty.

 

 

 

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Standardní distribuční a prodejní síť zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla pokrývá území určitého regionu, u některých položek (např. osobní automobily) i území celého státu. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velko a maloobchodní řetězce jsou v MK zastoupeny spíše jen v potravinách – např. obchodní systém „TINEX“. Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce zastupuje turecká společnost s prodejnami RAMSTOR a řecký Veropulos. Velmi řídce se vyskytují rovněž metody přímého prodeje zboží typu „až do domu“, nejčastěji se jedná o západní společnosti typu multilevel marketing (kosmetika Avon).

S postupem času klesající (ale stále viditelný), je pouliční prodej drobného spotřebního zboží. Makedonská vláda má akcí, zaměřených na potírání nelegálního prodeje především CD ROM nosičů, oděvů s falešnými značkami renomovaných výrobců apod., výsledky jsou viditelné i pouhým okem (značný úbytek uličních stánků a pouličních prodejců). Bohužel, stále přetrvává prodej zboží na „burzách“ (bleší trh). Velkou část vystavovaného zboží tvoří padělky a kopie renomovaných světových značek, vláda se snaží tyto prodejce postihovat.

 

Oblíbenou formou uplatnění dovozního zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci (jde o pozůstatek z dob SFRJ, kdy ze zákona musely zahraniční firmy využívat služeb domácích zástupců). V této oblasti je pociťována silná konkurence o získání zastoupení (jakéhokoliv) zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění se na trhu není zanedbatelný, neboť v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské, vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky. Na druhé straně se koneční spotřebitelé brání využívání služeb zprostředkování, neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraniční firmy se nejčastěji uchylují k poskytování zastoupení místním zástupcům na omezenou dobu, která je v případě spokojenosti obou stran dále prodlužována. Během této doby také většinou poleví tlak místních firem na udělení výhradního zastoupení, což je většinou spojeno s uvědoměním si vlastních omezení (finančních, organizačních, technických), případně velikosti trhu (místní firmy často operují pouze v určitém konkrétním území). S pokračující stabilizací ekonomiky v MK a očekávanému růstu v dalších letech se stále více a více firem rozhoduje založit v Makedonii dceřinou společnost.

Zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Severní Makedonie je členem Světové obchodní organizace. Země je kandidátskou zemí na vstup do EU. Vyjednává podmínky svého členství a v rámci přístupového procesu postupně přizpůsobuje svoji vnitřní legislativu a administrativní kapacitu unijnímu acquis. Vstup MK do EU se neočekává dříve nežli v roce 2027. Vzájemný obchod mezi Severní Makedonií a členskými státy EU je takřka zcela otevřený, a to na základě Dohody o stabilizaci a přidružení. Výjimku představují některé zvláštní položky jako třeba víno, mladé hovězí či ryby, pro něž jsou zavedeny kvóty ve směru do EU, v opačném směru se můžete setkat s certifikačními požadavky apod.

 

Severní Makedonie má sjednány dohody o volném obchodu v rámci CEFTA (se státy Balkánu, které nejsou členy EU).

 

Licence a certifikace

Systém technických požadavků na výrobky, stejně tak i veterinární a fytosanitární předpisy, je v makedonských reáliích velice složitou problematikou. Jednoznačně tedy doporučujeme v předstihu prověřit aktuální požadavky a to nejlépe angažováním zkušeného místního obchondího partnera.

 

Zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Právní postavení obchodních společností, jejích zakládání, řízení, změny a likvidace je v Severní Makedonii regulováno Zákonem o obchodních společnostech („Sl. věstník RSМ“, čís. 28/2004; 84/2005; 25/2007; 87/2008; 42/2010; 48/2010; 24/2011; 166/2012; 70/2013; 119/2013; 120/2013; 187/2013; 38/2014; 41/2014; 138/2014; 88/2015; 192/2015,6/2016и 61/2016)36/11, 99/11, 83/2014). Zákon o obchodních společnostech rovněž reguluje i zakládání a působení organizačních složek a obchodních zastoupení zahraničních právnických osob. Všechny tyto obchodní subjekty se registrují u Centralním registru. Samotný proces registrace v Centralním registru, pokud jsou splněné veškeré zákonem vyžadované náležitosti, trvá kolem 4 hodiny od podání registrační přihlášky. Registraci firmy lze provést také online prostřednictvím webu www.uslugi.gov.mk.

 

Každá organizační složka nebo obchodní společnost, včetně s.r.o., registruje pouze převážnou činnost. Vedle převážné činnosti může organizační složka vykonávat jakoukoliv jinou podnikatelskou činnost, která není zákonem zakázaná (činnosti, pro které je zvláštním zákonem vyžadováno předchozí povolení, souhlas či jiný akt oprávněného orgánu Srbské republiky). Založení organizační složky zahraniční právní osoby v Srbsku je možné na základě rozhodnutí oprávněného orgánu zahraniční právní osoby. Mateřská společnost neomezeně odpovídá svým majetkem za povinnosti organizační složky vůči třetím osobám. Organizační složka nemá právní subjektivitu, jedná jménem a na účet mateřské společnosti a nemá svůj majetek. V makedonském daňovém systému je organizační složka zahraniční právní osoby považována za makedonského rezidenta, je povinným plátcem daně ze zisku  a ostatních daní a může být evidována v systému DPH.  

Organizační složky se využívají např. u rozsáhlých, nicméně často jednorázových infrastrukturních projektů, kde je výhodou zapojení do systému DHP, včetně vratek. Vyznačují se nejmenšími náklady na založení a zrušení při přímé kontrole z ústředí. 

 

Možné právní formy obchodních společností v Severní Makedonii jsou:

  • veřejná obchodní společnost
  • komanditní společnost
  • společnost s ručeným omezením
  • akciová společnost.

Další častou formou podnikání v Srbsku je obdoba české spol. s r. o. Vklad do společnosti může být peněžitý i nepeněžitý (věci a práva). Výhody i nevýhody podnikání v Srbsku prostřednictvím s.r.o. jsou obdobné, jako v ČR. Jde o dobrou cestu v případě předpokládaného dlouhodobého působení na tomto trhu nebo v případě společného podnikání se srbským partnerem.

Zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Požadavky na kvalitu, vzhled a úpravu propagačních materiálů především v tištěné podobě se nikterak zvlášť neodlišují od ostatních evropských zemí. Při vstupu nové firmy na trh je vždy oceněno vydání materiálů v makedonském jazyce (pozor na profesionální úroveň překladů!). Vzhledem k roztříštěnosti TV a rozhlasového trhu téměř neexistují přesně vyprofilované kanály či stanice, s jejichž pomocí by bylo možné přesně zasáhnout cílovou skupinu.

Z hlediska PR je častým nedostatkem nezkušenost a nepříliš velká ekonomická erudovanost nemalé části novinářů.

 

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Výstaviště/veletržní palác ve Skopje, byl před 2 roky uzavřen, stále se rekonstruuje a je nyní uzavřen. Nejsou k dispozici žádné informace o tom, kde a kdy bude veletržní prostor znovu otevřen.

 

Zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Makedonské předpisy v oblasti ochrany duševního vlastnictví jsou již ve větší míře zharmonizované se Směrnicemi EU, ale ve skutečnosti se nedostatečně provádějí. Problém s porušováním duševního vlastnictví a s falsifikováním zde nadále přetrvává. Existuje 5 základních zákonů z oblasti ochrany duševního vlastnictví (Zákon o patentech, Zákon o autorských právech, Zákon o ochranných známkách, Zákon o ochraně průmyslového vzoru a Zákon o topografii integrovaných obvodů).

 

Právníci kompetentní v této oblasti:

Gavrilovska & Gavrilovski Law Office

Industrial Property Protection, tel.: + 389 2 30 60 690

Intellect Protect

Intellectual Property Protection Company, tel.: +389 75 421 842

NTELLECT I PROTECT ® je první právní kancelář v Severní Makedonii oficiálně zapsaná pro ochranu práv duševního vlastnictví. Kombinuje hloubkové právní porozumění s praktickými obchodními zkušenostmi a naše specializované chápání, vynalézavost a interdisciplinární přístup.

Lawyer’s & IP Office Baric

Intellectual Property Law Office, tel.: +389 70 333 912

Problematiku ochrany duševního vlastnictví řeší Zákon o ochraně duševního vlastnictví a další právní usstanovení. S touto problematikou se zabývá příslušné oddělení ministerstva kultury.

 

Duševní vlastnictví
     Pravidlo o podobě a obsahu žádosti o povolení celních orgánů a související požadované dokumentace ao formuláři žádosti o prodloužení lhůty pro jednání celního úřadu (2015)
     Rozhodnutí o výši jednorázové náhrady za kopírování v soukromém použití (2011)
     Nařízení o odborné zkoušce zástupců průmyslového vlastnictví a rejstříku zástupců (2009)
     Nařízení o označení původu produktu a zeměpisné označení (2009)
     Nařízení o průmyslovém designu (2009)
     Nařízení o patentu (2009)
     Nařízení o ochranné známce (2009). Viz více na https://www.hg.org/law-firms/intellectual-property/macedonia/skopje.html.

 

Zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Právní rámec pro veřejné zakázky je v Severní Makedonii v podstatě na standardní evropské úrovni (což neplatí pro rozsah výjimek a přesnost pravomocí příslušných orgánů). Nicméně problémy se vyskytují při jeho aplikaci. Instituce, které mají dohlížet na hladký průběh veřejných výběrových řízení jsou podkapitalizované.

 

Od 1. ledna 2019 je v platnosti nový Zákon o zadávání veřejných zakázek, harmonizovaný s právními předpisy Evropské unie a zajistí racionální vynakládání státních peněz, svobodnou a spravedlivou hospodářskou soutěž a transparentnost při zadávání veřejných zakázek. Předchozí zákon byl založen na směrnicích Evropské unie o veřejných zakázkách z roku 2004 a mezitím došlo k četným změnám, které jej oddělily od evropské legislativy. Z tohoto důvodu přináší nový zákon zásadní a komplexní změnu v souladu se současnými evropskými postupy.

Zákon jako standardní způsob výběru dodavatele u veřejných výběrových řízení stanoví tzv. otevřený postup („otvorenа postupakа„).

 

U zahraničních účastníků tendru musí jeho vypisovatel prověřit správnost předložených dokumentů, kterými mají potvrzení příslušných orgánů země, kde je účastník tendru registrován.

Zákon o veřejných zakázkách – http://www.bjn.gov.mk/content/documents/Zakon-za-javnite-nabavki_oficijalen_ang.pdf


Úřední věstník Republiky Severní Makedonie č. 136/07 (http://www.bjn.gov.mk/content/documents/Preliminary-Table-of-Concordance-EN.pdf).

 

Zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V této právní oblasti v Severní Makedonii existují dvě období soudnictví. Období od roku 1954 do roku 1995, kdy existovaly a úspěšně fungovaly obchodní (okresní hospodářské) soudy prvního stupně a obchodní (hospodářské) soudy druhé instance. V období po roce 1995, kdy tyto soudy byly zrušeny a jejich pravomoci byly převzaty řádnými soudy. Jedná se o řadu případů, které byly svěřeny řádným soudům. Tímto způsobem se zvyšuje jejich zatížení, což má za následek zpomalení postupu. Kromě toho se jedná o složité právní případy, na které řádné soudnictví nemůže vždy náležitě reagovat. Je patrné, že na jedné straně jsou zrušeny specializované obchodní soudy, ale na druhé straně makedonské soudnictví zná specializivané soudnictví v jiných pravních oblastech (například: Správní sou a Vyšší správní soud). Dilema ospravedlnění pro zrušení obchodního (hospodářského) soudnictví zůstává otevřená, vzhledem k tomu, že ke zrušení dochází za časových okolností, které jsou poznamenány přechodem na tržní ekonomiku, vytvořením tržních subjektů a privatizací sociálního kapitálu.

Řešení sporů při jejich případném vzniku závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. S některými významnými firmami lze sjednat řešení případných sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva. Se zájmem zdejšího subjektu o možnost využití českého právního řádu v řešení obchodních sporů se obchodně-ekonomický úsek dosud nesetkal.

Ve většině oblastí (vydávání bankovních akreditivů a záruk, doplňování legislativní báze, poskytování informací) je situace srovnatelná s ostatními zeměmi jihovýchodní Evropy. Trendem je další zlepšování v oblasti vymáhání pohledávek a u politické stability.

Občasným problémem, především při dodávání technologických celků či investování, jsou vztahy s místními radnicemi a jimi řízenými komunálními a jinými službami. Vzhledem k politické provázanosti jednotlivých regionálních představitelů se může stát, že se politické problémy odrazí na fungování organizací vůči podnikatelům. Může se tak prodloužit např. vydávání různých povolení či pod.

Samostatnou kapitolou je občasná zkušenost našich firem, kdy se svými potenciálními partnery dlouze jednají bez toho, aniž by debata měla nějaký reálný základ. Je vhodné během rozhovoru hledat odpověď na otázku, zda je diskuze potřebná a vede k cíli či se jedná o ztrátu času. Zároveň je však třeba být trpělivý. České firmy uzavřely mnoho obchodů právě díky trpělivosti.

Při zvažování investic do nových kapacit je v některých případech poměrně složité získat přesný obraz o situaci ve vlastnictví pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat adekvátní informace o pozemku i vlastníkovi.

Je třeba konstatovat, že v Severní Makedonii již byla ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru. V těchto oblastech tedy platí standardní pravidla. Přesto je třeba zvýšené opatrnosti. Při zachovávání základních pravidel obezřetnosti v platebním styku (nerealizovat avansové platby a dodávky) však není makedonské prostředí obzvláště problematické.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Při platebním styku v zahraničním obchodě je běžně vyžadována platba předem, tj. před dodáním zboží kupujícímu. Neobvyklé není ani použití platby v hotovosti při dodávce zboží. Obě uvedené formy jsou projevem nedůvěry v platební morálku či finanční kredibilitu kupujícího. Neméně častý je požadavek makedonského kupujícího na odklad platby (běžně 90 dnů). Tento požadavek je bez pojištění značně rizikový a nelze jej doporučit. Při realizaci větších obchodních případů se používají standardní platební podmínky úvěrového charakteru.

 

Zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Pro účely jednání se Makedonci je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou ve volnějším vnímání času, výraznější rétorice (včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou nastat také v projevech silně věřících pravoslavných partnerů. Úředním jazykem je makedonština s ekavským nářečím a s písmem cyrilice, v každodenním životě je také používána i latinka. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou.

Státní svátky, pracovní a prodejní doba

Státní svátky:

  • 24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – den slovanských věrozvěstů
  • 2. srpen – Den republiky – výročí: Ilindenského povstání proti Turkům 2.8.1903 a dále dne 2.8.1944 – zasedání Antifašistického shromáždění pro národní osvobození Makedonie (ASNOM) v klášteře sv. Prochora Pčinského, které vyhlásilo Demokratickou federativní republiku Makedonii (DFM)
  • 8. září – Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991, kdy se většina obyvatelstva vyslovila pro „suverénní a samostatnou Severní Makedonii s právem vstoupit do svazu suverénních států Jugoslávie“
  • 11. říjen – Den národního povstání (2. světová válka) – útokem partyzánů na bulharská kasárna v Prilepu a Kumanovu dne 11. října 1941 byla zahájena osvobozenecká válka
  • 23. říjen – Den makedonského revolučního boje
  • 8. prosinec – Sv. Kliment Ochridski
  • 1. leden – Nový rok
  • 7. leden – 1. svátek vánoční (pravoslavný)
  • pravoslavné Velikonoce – pohyblivý svátek
  • 1. květen – Svátek práce
  • Ramazan Bajram – pohyblivý svátek muslimů

Náboženské svátky:

  • 6. leden – Štědrý den (pravoslavný)
  • 19. leden – „Vodici“ – den Zjevení Krista (pravoslavný)
  • Velikonoce (pravoslavné) – pohyblivý svátek
  • Velký pátek (pravoslavné) – pátek před Velikonocemi
  • 28 srpen – Nanebevstoupení Panny Marie
  • 1. listopad – Den všech svatých (katolický)
  • Památka zesnulých – pohyblivý svátek (pravoslavný), vždy v pátek
  • 25. prosinec – Vánoce (katolické)
  • Kurban Bajram – pohyblivý svátek (muslimský) 

Pracovní doba:

  • Veřejná administrativa (státní úřady): Pondělí až pátek od 8.00 – 16.00 hod. Po nových reformách pracují některé ze státních institucí ve dvou směnách do 20 hod.
  • Soukromý sektor (firmy, řemeslnící apod.): Pondělí až pátek zpravidla od 8.00 až 9.00 do 16.00 až 17.00 hod. (v létě za vysokých teplot zkrácená pracovní doba od 07.00 – 11.00 a od 18.00 – 20.00 hod.)
  • Otevírací doba obchodů: Obchody s potravinami: pondělí až sobota 7.00 – 20.00 hod. a některé i v neděli. Obchody s ostatním zbožím: pondělí až pátek 9.00 – 20.00 hod., v sobotu 8.00 až –15.00 hod.
  • Některé velké obchody řetězců (VERO, TINEX, Ramstore) mají otevřeno denně od 8.00 hod. (Ramstore 10.00) do 22.00 hod.
  • Restaurace a kavárny: Od pondeli do neděle – od 09.00 nebo 10.00 hod. do 24.00 hod., pátek a sobota – od 09.00 nebo 10.00 hod. do 01.00 hod.

 

Zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Od 19. 12. 2009 byla pro makedonské občany zrušena vízová povinnost do všech zemí Schengenského prostoru, včetně ČR. Toto rozhodnutí se týká výhradně držitelů pasů s biometrickými identifikačními údaji.

Z makedonské strany byla vízová povinnost pro české občany zrušena již dříve. Od poloviny roku 2009 mohou čeští občané pro cestu do Severní Makedonie použít platný občanský průkaz. Zde je však potřeba upozornit na tu skutečnost, že pokud odlétá občan EU z části letiště, která není jen pro EU prostor, ale je pro mezinárodní spojení, pak mohou vízové orgány požadovat předložení cestovního pasu. Doporučuje se mít raději pas, může se stát, že někdy občanský průkaz nebude dostačující.

 

Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin)

Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt delší než 24 hodin na místně-příslušném oddělení policie. Za osoby ubytované v hotelu, tuto informační povinnost zajišťuje hotel/penzion.

Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do země. Nově se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení.

Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit.

 

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy

Platí POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do země. Na hraničním přechodu při vstupu do Mkedonie je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 10 tis. EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Skopje zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem.

Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Makedonie a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.

Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů.

Zákaz dovozu potravin živočišného původu – opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí.

Od 1. 10. 2006 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.

Další aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR , vč. možných změn. Aktuální informace může poskytnout Velvyslanectví Severní Makedonie v Praze.

Zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

  • Jestliže se uzavírá pracovní poměr s cizím občanem, používají se ustanovení Zákona o uzavírání pracovního poměru s cizími občany
  • Cizí občan se může zaměstnat a pracovat v Severní Makedonii, jestliže má pracovní povolení a je zde přihlášen podle odpovídajícího článku zákonu
  • Pracovní povolení se může vydat cizinci, který má povolení pro trvalý nebo dočasný pobyt nebo jiný doklad v souladu se zákonem
  • Cizinec, který má pracovní povolení v Makedonii, může provádět pouze práci, pro kterou pracovní povolení obdržel

Pracovní povolení se vydává na dobu určitou, jeho trvání se odvíjí od účelu, kvůli kterému se vydává. Pracovní povolení vydává Státní úřad pro zaměstnávání Severní Makedonie ve spolupráci s Pohraniční policií Severní Makedonie.

 

Užitelné odkazy:

Úřad Práce vydává potvrzení (certifikáty). O ZÁPIS KRÁTKODOBÝCH služeb (méně jak 90 dnů) poskytovaných cizím státním příslušníkům, nevyžaduje se pracovní povolení.
– kreativní služby v oblasti kultury
– služby pro veletrhy
– krátkodobé služby poskytované cizími občany
– práce vykonávané cizinci s bydlištěm v Republice Severní Makedonie pro studijní účely
– nouzové služby.

 

Úřad práce vydává STANOVISKO O ZPŮSOBILOSTI PRO VYDÁVÁNÍ DOČASNÉHO POVOLENÍ K POBYTU CIZINCU (ve spolupráci s Cizineckou policií)
– pro zaměstnání cizího občana
– pro práci cizinců vyslaných do Republiky Severní Makedonie
– pro sezónní práci cizího občana.

 

Zaměstnávání cizinců je méně obvyklé a legislativně i administrativně poměrně náročné. Upraveno Zákonem o zaměstnávání a práci cizinců (Sbírka zákonů/Služben vesnik RSM č. 70/2007, 5/2009, 35/2010, 148/2011 a 84/2012) a jeho změny dle rozhodnutí Ústavního soudu (Služben vesnik č. 152/2008 a 98/2010). Konsolidovanou verzi Zákona lze najít v makedonštině na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

 

Cizinci, kteří by chtěli být v Severní Makedonii zaměstnáni, chtějí pracovat ve své firmě nebo zde podnikat, musí nejdříve získat povolení k pobytu a pracovní povolení, zaměstnavatel musí zaregistrovat jejich práci jako práci cizince. Pracovní smlouva bez vyřízení povolení k pobytu je neplatná. Veškeré náklady ohledně obdržení pracovního povolení a dalších náležitostí by měl krýt zaměstnavatel. Zákon stanoví i další povinnosti zaměstnavatele.

Zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Při cestě do Severní Makedonie má český držitel Evropského průkazu zdravotního pojištění nárok na věcné dávky v rozsahu nutné a neodkladné zdravotní péče podle makedonského práva na účet své české zdravotní pojišťovny. Má být poskytnuta taková péče, jejíž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života a jejíž poskytnutí nelze odložit na dobu po návratu do ČR. Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Makedonii uplatnit pouze u lékařů a nemocnic, které mají smlouvu s Republikovým fondem zdravotního pojištění. V případě některých zdravotnických zákroků a ošetření se dle makedonského práva platí spoluúčast.

 

Úroveň zdravotnických služeb v hlavním městě a větších městech je srovnatelná se zdravotnickou péčí v ČR, jinde závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu obecně vedl během posledních let k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče včetně vybavenosti zdravotnických zařízení.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Skopje (Severní Makedonie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem