Slovinsko: Vztahy země s EU
© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)
Slovinsko vstoupilo stejně jako ČR do EU od 1. května 2004 na základě referenda z března roku 2003, v němž se při účasti 66% obyvatel vyslovilo 89.61% pro vstup do EU. Proces integrace do evropských struktur byl završen vstupem do eurozóny v lednu 2007 a do schengenského prostoru v prosinci 2007. Ratifikace Lisabonské smlouvy proběhla ve Slovinsku dne 29. ledna 2008 (jako 2. stát EU po Maďarsku). Členství v EU má ve Slovinsku širokou podporu, pravidelně se pro podporu členství v EU v průzkumech veřejného mínění vyslovuje více než 75% dotázaných občanů, jakkoli některé jednotlivé evropské politiky (mj. přístup k migraci) získávají nižší míru důvěry.
Členství v EU podporuje také prezident Borut Pahor a většina vrcholných představitelů slovinského veřejného života. Do jisté míry kriticky se ke směřování EU vyjadřuje nejsilnější parlamentní pravicová Slovinská demokratická strana (SDS), která je zároveň největší stranou slovinské vládní koalice a jejíž předseda Janez Janša je premiérem. SDS ovšem neodmítá členství Slovinska v EU, nýbrž prosazuje zachování většiny stávajících pravomocí členských států. Její menší koaliční partneři SMC, NSi a DeSUS se považují za pro-evropské a podporují další evropskou integraci.
Levicové opoziční strany SD, LMŠ a SAB jsou liberálně pro-evropsky orientovány, přičemž kladou důraz na udržení Slovinska v rámci tzv. „integračního jádra“. Krajně levicová opoziční strana Levica poté prosazuje marxisticky orientovanou reformu EU. Proti členství v EU poté vystupuje nejmenší parlamentní strana nacionálně zaměřená Slovinská národní strana (SNS).
Slovinským eurokomisařem je Janez Lenarčič, který spravuje portfolio krizového řízení.
Slovinsko má celkem osm europoslanců, čtyři ve frakci EPP, dva v S&P a dva v Renew Europe (bývalá ALDE).
Slovinsko v rámci EU prosazuje silnou kohezní politiku, podporu rozvoje venkova, efektivní společnou zemědělskou politiku, cirkulární ekonomiku, investice do zelených technologií, výzkumu vývoje a inovací.
Předsednictví v Radě EU
- polovina 2008
- polovina 2021
Slovinsko tvoří tzv. Předsednické trio s Portugalskem a Německem. Slovinsko zahájilo přípravy na předsednictví v roce 2021. Součástí příprav na předsednictví je personální posílení slovinského MZV a dalších orgánu státní správy, investice do státem využívaných prostor, jazykové a odborné vzdělávání zaměstnanců apod. Mezi základní priority slovinského předsednictví v roce 2021 náleží vláda práva, udržitelný rozvoj a prosperita a bezpečnost. Prioritní je pro Slovinsko region západního Balkánu a jeho integrace do euro-atlantických struktur.
- 3.1. Zastoupení EU v zemi
- 3.2. Obchodní vztahy země s EU
- 3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU
3.1. Zastoupení EU v zemi
Zastoupení Evropské komise ve Slovinsku
Predstavništvo Evropske komisije v Republiki Sloveniji
Adresa: Hiša Evropske Unije
Dunajska 20SI – 1000 Ljubljana
SLOVENIJA
Telefon: +386 1/252 88 00
Fax: +386 1/425 20 85
E-mail: comm-rep-lju@ec.europa.eu
Web: https://ec.europa.eu/slovenia/home_sl
3.2. Obchodní vztahy země s EU
Slovinsko je exportně orientovanou ekonomikou. Hlavní trh pro slovinský export představují země EU, do kterých směřuje necelých 80 % slovinského vývozu. Nejvýznamějším obchodním partnerem pro Slovinsko v oblasti exportu i importu zůstává Německo. Česká republika je z hlediska celkového objemu vzájemného obchodu na 9. místě.
Slovinsko: Export zboží (v tis. EUR)
Rok/Země | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
Svět | 33 994 802 | 37 446 898 | 37 446 898 | 40 754 741 |
EU | 25 701 156 | 28 504 628 | 28 504 628 | 29 914 506 |
Německo | 6 409 667 | 6 930 307 | 6 930 307 | 7 140 797 |
Itálie | 3 649 038 | 4 350 729 | 4 350 729 | 4 545 073 |
Rakousko | 2 462 812 | 2 749 917 | 2 749 917 | 3 096 333 |
Chorvatsko | 2 413 982 | 2 667 826 | 2 667 826 | 2 657 558 |
Francie | 1 630 850 | 1 765 937 | 1 765 937 | 1 909 163 |
Polsko | 1 439 544 | 1 716 643 | 1 716 643 | 1 857 013 |
Maďarsko | 1 430 872 | 1 678 168 | 1 678 168 | 1 829 519 |
Česká republika | 1 074 666 | 1 240 184 | 1 240 184 | 1 161 833 |
Slovensko | 1 049 502 | 1 084 355 | 1 084 355 | 1 068 758 |
Zdroj: International Trade Map, Intracen
Slovinsko: Import zboží (v tis. EUR)
Rok/Země | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
Svět | 31 905 580 | 35 789 283 | 35 789 283 | 39 941 153 |
EU | 22 135 956 | 24 054 560 | 24 054 560 | 25 229 527 |
Německo | 5 251 372 | 5 550 900 | 5 550 900 | 5 588 243 |
Itálie | 4 341 966 | 4 625 685 | 4 625 685 | 4 822 895 |
Rakousko | 2 956 405 | 3 217 862 | 3 217 862 | 3 459 640 |
Chorvatsko | 1 506 881 | 1 681 088 | 1 681 088 | 1 750 335 |
Maďarsko | 1 180 060 | 1 273 027 | 1 139 445 | 1 237 334 |
Francie | 1 070 940 | 1 139 445 | 1 273 027 | 1 199 973 |
Nizozemí | 914 439 | 1 061 658 | 1 061 658 | 1 113 415 |
Polsko | 812 812 | 897 421 | 897 421 | 936 530 |
Česká republika | 729 956 | 825 329 | 825 329 | 851 720 |
Zdroj: International Trade Map, Intracen
Slovinsko: Export služeb (v tis. EUR)
Rok/Země | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Svět | 5 861 396 | 6 406 654 | 7 174 644 | 7 955 165 |
EU | 4 622 433 | 5 054 761 | 5 748 592 | 6 408 533 |
Německo | 885 959 | 945 706 | 1 036 054 | 1 165 750 |
Rakousko | 838 997 | 909 325 | 1 013 048 | 1 118 056 |
Itálie | 875 667 | 871 544 | 998 549 | 1 073 334 |
Chorvatsko | 430 439 | 466 756 | 514 982 | 541 702 |
Francie | 187 143 | 201 994 | 237 872 | 302 201 |
Nizozemí | 141 781 | 180 705 | 254 528 | 293 802 |
Maďarsko | 190 640 | 220 484 | 234 189 | 257 172 |
Lucembursko | 97 118 | 138 827 | 253 625 | 254 169 |
Belgie | 192 838 | 229 580 | 228 430 | 211 359 |
Česká republika | 97 218 | 111 641 | 130 873 | 158 952 |
Zdroj: International Trade Map, Intracen
Slovinsko: Import služeb (v tis. EUR)
Rok/Země | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Svět | 4 003 251 | 4 233 689 | 4 609 885 | 4 831 693 |
EU | 3 052 946 | 3 229 313 | 3 511 434 | 3 746 919 |
Chorvatsko | 547 242 | 591 491 | 642 367 | 727 376 |
Rakousko | 522 262 | 524 226 | 590 510 | 589 239 |
Německo | 511 571 | 485 146 | 504 655 | 553 129 |
Itálie | 273 271 | 282 852 | 285 599 | 318 675 |
Francie | 144 279 | 165 813 | 184 328 | 211 211 |
Velká Británie | 161 864 | 161 015 | 175 358 | 186 664 |
Lucembursko | 86 327 | 140 626 | 171 031 | 158 030 |
Česká republika | 65 145 | 76 160 | 89 876 | 108 717 |
Zdroj: International Trade Map, Intracen
3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU
Fondy EU
Slovinsko podporuje v EU politiku koheze. Pro Slovinsko bylo ve Víceletém finančním rámci 2014 – 2020 mj. alokováno:
- 1 390 mil. EUR z Evropského fondu regionálního rozvoje
- 895 mil. EUR z Fondu soudržnosti
- 838 mil. EUR z Programu pro rozvoj venkova
- 717 mil. EUR z Evropského sociálního fondu
Slovinsko patří k úspěšnějším členským státům EU při čerpání fondů. Z peněz alokovaných pro léta 2014 – 2020 dokázalo vyčerpat cca 70 %.
Ve víceletém finančním rámci EU pro nadcházející roky se ovšem předpokládá, že Slovinsko obdrží v rámci politiky soudržnosti výrazně méně finančních prostředků než v předchozích letech.
Mezinárodní rozvojová spolupráce
Účast v mezinárodní rozvojové spolupráci mezi priority slovinské zahraniční politiky. Slovinsko je oficiálním dárcem rozvojové pomoci od roku 2004. Podle dostupných údajů činí prostředky poskytované Slovinskem na rozvojovou pomoc 0,13 % HNP s výhledem na postupné zvyšování až na 0,33 % HNP do roku 2030.
Parametry poskytované rozvojové spolupráce, včetně prioritních oblastí jsou uvedeny na stránkách slovinského Ministerstva zahraničních věcí.
Projekty a programy rozvojové spolupráce jsou realizovány prostřednictvím několika ministerstev a dalších institucí, jejichž zřizovatelem nebo spoluzřizovatelem je slovinská vláda:
- Centre for European Perspective (CEP)
- Centre for Excellence in Finance (CEF)
- ITF Enhancing Human Security – od roku 1998 přispívá každoročně rovněž Česká republika na projekty odminování v oblasti Bosny a Hercegoviny.
- Centre for International Cooperation and Development (CMSR)
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ljubljani (Slovinsko) ke dni 15. 5. 2020