Slovinsko: Vztahy země s EU

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

Slovinsko vstoupilo stejně jako ČR do EU od 1. května 2004 na základě referenda z března roku 2003, v němž se při účasti 66% obyvatel vyslovilo 89.61% pro vstup do EU. Proces integrace do evropských struktur byl završen vstupem do eurozóny v lednu 2007 a do schengenského prostoru v prosinci 2007. Ratifikace Lisabonské smlouvy proběhla ve Slovinsku dne 29. ledna 2008 (jako 2. stát EU po Maďarsku). Členství v EU má ve Slovinsku širokou podporu, pravidelně se pro podporu členství v EU v průzkumech veřejného mínění vyslovuje více než 75% dotázaných občanů, jakkoli některé jednotlivé evropské politiky (mj. přístup k migraci) získávají nižší míru důvěry.

Členství v EU podporuje také prezident Borut Pahor a většina vrcholných představitelů slovinského veřejného života. Do jisté míry kriticky se ke směřování EU vyjadřuje nejsilnější parlamentní pravicová Slovinská demokratická strana (SDS), která je zároveň největší stranou slovinské vládní koalice a jejíž předseda Janez Janša je premiérem. SDS ovšem neodmítá členství Slovinska v EU, nýbrž prosazuje zachování většiny stávajících pravomocí členských států. Její menší koaliční partneři SMC, NSi a DeSUS se považují za pro-evropské a podporují další evropskou integraci.

Levicové opoziční strany SD, LMŠ a SAB jsou liberálně pro-evropsky orientovány, přičemž kladou důraz na udržení Slovinska v rámci tzv. „integračního jádra“. Krajně levicová opoziční strana Levica poté prosazuje marxisticky orientovanou reformu EU. Proti členství v EU poté vystupuje nejmenší parlamentní strana nacionálně zaměřená Slovinská národní strana (SNS).

Slovinským eurokomisařem je Janez Lenarčič, který spravuje portfolio krizového řízení.

Slovinsko má celkem osm europoslanců, čtyři ve frakci EPP, dva v S&P a dva v Renew Europe (bývalá ALDE).

Slovinsko v rámci EU prosazuje silnou kohezní politiku, podporu rozvoje venkova, efektivní společnou zemědělskou politiku, cirkulární ekonomiku, investice do zelených technologií, výzkumu vývoje a inovací.

Předsednictví v Radě EU

  • polovina 2008
  • polovina 2021

Slovinsko tvoří tzv. Předsednické trio s Portugalskem a Německem. Slovinsko zahájilo přípravy na předsednictví v roce 2021. Součástí příprav na předsednictví je personální posílení slovinského MZV a dalších orgánu státní správy, investice do státem využívaných prostor, jazykové a odborné vzdělávání zaměstnanců apod. Mezi základní priority slovinského předsednictví v roce 2021 náleží vláda práva, udržitelný rozvoj a prosperita a bezpečnost. Prioritní je pro Slovinsko region západního Balkánu a jeho integrace do euro-atlantických struktur.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Zastoupení Evropské komise ve Slovinsku

Predstavništvo Evropske komisije v Republiki Sloveniji
Adresa: Hiša Evropske Unije
Dunajska 20SI – 1000 Ljubljana
SLOVENIJA
Telefon: +386 1/252 88 00
Fax: +386 1/425 20 85
E-mail: comm-rep-lju@ec.europa.eu
Web: https://ec.europa.eu/slovenia/home_sl

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Slovinsko je exportně orientovanou ekonomikou. Hlavní trh pro slovinský export představují země EU, do kterých směřuje necelých 80 % slovinského vývozu. Nejvýznamějším obchodním partnerem pro Slovinsko v oblasti exportu i importu zůstává Německo. Česká republika je z hlediska celkového objemu vzájemného obchodu na 9. místě.

Slovinsko: Export zboží (v tis. EUR)

Rok/Země2016201720182019
Svět33 994 80237 446 89837 446 89840 754 741
EU25 701 15628 504 62828 504 62829 914 506
Německo6 409 6676 930 3076 930 3077 140 797
Itálie3 649 0384 350 7294 350 7294 545 073
Rakousko2 462 8122 749 9172 749 9173 096 333
Chorvatsko2 413 9822 667 8262 667 8262 657 558
Francie1 630 8501 765 9371 765 9371 909 163
Polsko1 439 5441 716 6431 716 6431 857 013
Maďarsko1 430 8721 678 1681 678 1681 829 519
Česká republika1 074 6661 240 1841 240 1841 161 833
Slovensko1 049 5021 084 3551 084 3551 068 758

Zdroj: International Trade Map, Intracen

Slovinsko: Import zboží (v tis. EUR)

Rok/Země2016201720182019
Svět31 905 58035 789 28335 789 28339 941 153
EU22 135 95624 054 56024 054 56025 229 527
Německo5 251 3725 550 9005 550 9005 588 243
Itálie4 341 9664 625 6854 625 6854 822 895
Rakousko2 956 4053 217 8623 217 8623 459 640
Chorvatsko1 506 8811 681 0881 681 0881 750 335
Maďarsko1 180 0601 273 0271 139 4451 237 334
Francie1 070 9401 139 4451 273 0271 199 973
Nizozemí914 4391 061 6581 061 6581 113 415
Polsko812 812897 421897 421936 530
Česká republika729 956825 329825 329851 720

Zdroj: International Trade Map, Intracen

Slovinsko: Export služeb (v tis. EUR)

Rok/Země2015201620172018
Svět5 861 3966 406 6547 174 6447 955 165
EU4 622 4335 054 7615 748 5926 408 533
Německo885 959945 7061 036 0541 165 750
Rakousko838 997909 3251 013 0481 118 056
Itálie875 667871 544998 5491 073 334
Chorvatsko430 439466 756514 982541 702
Francie187 143201 994237 872302 201
Nizozemí141 781180 705254 528293 802
Maďarsko190 640220 484234 189257 172
Lucembursko97 118138 827253 625254 169
Belgie192 838229 580228 430211 359
Česká republika97 218111 641130 873158 952

Zdroj: International Trade Map, Intracen

Slovinsko: Import služeb (v tis. EUR)

Rok/Země2015201620172018
Svět4 003 2514 233 6894 609 8854 831 693
EU3 052 9463 229 3133 511 4343 746 919
Chorvatsko547 242591 491642 367727 376
Rakousko522 262524 226590 510589 239
Německo511 571485 146504 655553 129
Itálie273 271282 852285 599318 675
Francie144 279165 813184 328211 211
Velká Británie161 864161 015175 358186 664
Lucembursko86 327140 626171 031158 030
Česká republika65 14576 16089 876108 717

Zdroj: International Trade Map, Intracen

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Fondy EU

Slovinsko podporuje v EU politiku koheze. Pro Slovinsko bylo ve Víceletém finančním rámci 2014 – 2020 mj. alokováno:

  • 1 390 mil. EUR z Evropského fondu regionálního rozvoje
  • 895 mil. EUR z Fondu soudržnosti
  • 838 mil. EUR z Programu pro rozvoj venkova
  • 717 mil. EUR z Evropského sociálního fondu

Slovinsko patří k úspěšnějším členským státům EU při čerpání fondů. Z peněz alokovaných pro léta 2014 – 2020 dokázalo vyčerpat cca 70 %.

Ve víceletém finančním rámci EU pro nadcházející roky se ovšem předpokládá, že Slovinsko obdrží v rámci politiky soudržnosti výrazně méně finančních prostředků než v předchozích letech.

Mezinárodní rozvojová spolupráce

Účast v mezinárodní rozvojové spolupráci mezi priority slovinské zahraniční politiky. Slovinsko je oficiálním dárcem rozvojové pomoci od roku 2004. Podle dostupných údajů činí prostředky poskytované Slovinskem na rozvojovou pomoc 0,13 % HNP s výhledem na postupné zvyšování až na 0,33 % HNP do roku 2030.

Parametry poskytované rozvojové spolupráce, včetně prioritních oblastí jsou uvedeny na stránkách slovinského Ministerstva zahraničních věcí.

Projekty a programy rozvojové spolupráce jsou realizovány prostřednictvím několika ministerstev a dalších institucí, jejichž zřizovatelem nebo spoluzřizovatelem je slovinská vláda:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ljubljani (Slovinsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem