Španělsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Obchodní bilance podle kontinentů a seskupení zemí (v mil. EUR) 

 

2015

2016

 2017

 2018

2019

Vývoz celkem

249 794

256 393 

277 126

285 023

290 089 

– EU

161 719

170 300 

182 181

186 957

187 852 

– ostatní evropské země

14 240

14 481 

16 198

16 371

16 499 

– Severní Amerika

12 883

12 871 

14 109

14 630 

15 974

– Latinská Amerika

14 885

13 534 

15 257

15 319

15 945 

– Asie

23 903

23 803 

25 801

26 151

26 792 

– Afrika

16 182

16 561 

17 670

18 565

18659 

– Oceánie

1 809

1 611 

1 993

1 922 

1869

   

Dovoz celkem

274 772

273 779 

301 870

318 863

322 069 

– EU

154 271

156 420 

165 845

171 472

169 623 

– ostatní evropské země

14 953

15 144 

17 243

18 571

19 465 

– Severní Amerika

13 815

14 258 

15 521

14 901

17 133 

– Latinská Amerika

14 397 

13 648

17 000

18 110

15 802 

– Asie

51 974 

53 185

60 707

66 115 

67 156

– Afrika

23 914 

19 924

24 108

27 739 

27 206

– Oceánie

766 

799

982

1 054

796 

    

Saldo celkem

-24 978

-18 754

-24 744

-33 840

– 31 980 

– EU

7 448

12 802

16 336

15 484 

18 229

– ostatní evropské země

-713

-590

-1 045

-2 199 

– 2 966

– Severní Amerika

-932

-1 499

-1 412

-271

– 1 159 

– Latinská Amerika

488

-61

-1 743

-2 791

-656 

– Asie

-28 071

-29 248

-34 906

-39 963

– 40 364 

– Afrika

-7 732 

-3 743

-6 438

-9 137

– 8 548 

– Oceánie

1 043

836

1 011

868

1 073 

Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio (Anual por áreas y países)

 

Vývoj zahraničního obchodu (v mil. eur) 

 

2015

2016

 2017

2018

2019

 Vývoz

249 794

256 393

276 143

285 023  

290 089  

 mez. změna v %

3,8

2,6

7,7

2,9 

1,7 

 Dovoz 

274 772

273 779

302 431

318 864  

322 069  

 mez. změna v %

3,5

-0,4

10,5

5,6 

5,6 

 Saldo 

-24 978

-18 754

-26 288 

-33 841 

– 31 980  

 mez. změna v %

0,0

30,4

-51,2

-36,8 

Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio (Comercio Exterior, Desglose por sectores económicos)

Španělsko po řadu let vykazovalo záporné saldo obchodní bilance, které bylo částečně kompenzováno příjmy z cestovního ruchu.

Výsledky za rok 2019

Zahraniční obchod byl v roce 2019 jedním z motorů španělské ekonomiky – vývoz rostl meziročně o 1,7 % což je pozitivní, nicméně ve srovnání s předchozími lety zaznamenal výrazný pokles. Dovoz vrost v roce 2019 o 5,6 %.    

V roce 2019 došlo k mírnému zpomalení růstu exportu, zahraniční obchod však byl i nadále klíčový pro růst španělské ekonomiky.

ICEX (Státní instituce na podporu exportu) se v roce 2019 nadále zaměřovala na intenzivnější hledání příležitostí v zemích, kde EU jedná o volném obchodu (Kanada, Mexiko). Byla realizována řada programů na podporu španělského exportu a firmy a MSP byly státem vybízeny k diverzifikaci exportu.

Detailní statistiky španělského zahraničního obchodu je možno průběžně sledovat ve speciální sekci webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Prostor EU je pro Španělsko tradičně nejvýznamnějším z hlediska vývozu i dovozu (větší má EU podíl na španělském vývozu než dovozu, v obou směrech však přesahuje polovinu celkové hodnoty).
Export
do zemí EU tvořil k lednu 2019 plných 65,9 % celkového exportu země, země EU jakožto odběratel ES zboží meziročně posílily svůj podíl o 1,7 %. Více než polovina celkového exportu směřuje do zemí Eurozóny.  Hlavní exportní destinací v rámci EU byla i v roce 2019 pro Španělsko Francie (15 %) zejména díky ropě a ropným derivátům. Následovalo ji Německo (10,8 %) díky automobilovým komoditám a Itálie (8 %) především díky ropě a ropným derivátům, železu a oceli.

Z hlediska dovozu byla v roce 2019 hlavním partnerem opět EU. Hlavními dodavateli je Německo a Francie, mimo EU pak Čína a USA.   

 

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu – vývoz (v mil. eur)

Pořadí 

Země

 2018

2019

1

Francie

43 441

43 893 

2

Německo

30 682

31 056 

3

Itálie

22 833

23 214 

4

Portugalsko

21 298

21 905 

5

Velká Británie

18 581

19 666 

6

USA

12 787

13 740 

7

Nizozemsko

10 175

9 830 

8

Belgie

8 358

8 292 

9

Maroko

8 227

8 516 

10

Čína

6 278

6 801 

11

Polsko

5 613

6 181 

12

Turecko

4 827

4 465 

13

Mexiko

4 563

4 296

14

Švýcarsko

4 196

5 032 

15

Alžírsko

3 381

2 914 

16

EU-neuvedené země

3281

2 868 

 17

Japonsko

2 530

2 725

18

Brazílie

2 423

2 599 

19

Česká republika

2 404

2 532

20

Řecko

2 401

2 479 

 

 

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu – dovoz (v mil. eur) 

Pořadí 

Země

 2018

2019

1

Německo

40 233

39 929 

2

Francie

34 664

33 413 

3

Čína

26911

29 154 

4

Itálie

21 184

20 567 

5

USA

13 174

15 534

6

Nizozemsko

12 994

13 947 

7

Velká Británie

11 516

11 808

8

Portugalsko

11 675

11 424

9

Turecko

7 117

7 591 

10

Belgie

7 415

7 435 

11

Maroko

6 696

6 949

12

Polsko

5 459

45 692 

13

Nigérie

 5 631

5 659 

14

Mexiko

4729

4 612

15

Česká republika

4 289

4 368 

16

Japonsko

4 133

 4 356 

17

Saúdská Arábie

4 636

4 254  

18

Indie

4 013

4 231 

19

Alžírsko

4 666

3 906 

20

Brazílie

4 833

3 819 

Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio – ICEX

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Výsledky za rok 2018 a 2019

V daném roce se na vývozu nejvíce podílely komodity strojních zařízení a vozidel a následovaly potraviny.

 

  Zahraniční obchod Španělska v r. 2019 (komoditní členění) 

 

Vývoz

Dovoz

 sektor

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

Potraviny

48 507 

17

5,7

35 690

11,1

11,1

Produkty energetiky

17 954 

6,3

-6,6

 44 291

13,8

– 7

Suroviny

7 079 

2,5

– 8,1

10 183

3,2

-11,3

Polotovary (nechemické)

71 493 

25

1,4

74 013

23

1,9

Stroje a zařízení

58 968 

20,6

3,7

68 725

21,3

3,9

Automobilový sektor

44 207 

15,4

– 0,4

40 400

12,5

0,5

Zboží dlouhodobé spotřeby

4 588

1,6

1,3

8 508

2,6

2,5

Spotřební zboží

29 355 

10,3

4,4

38 697

12

5

Ostatní zboží

3 781 

1,3

14,6

1 445

0,5

19,9

Celkem

285 492

100,0

1,9

319 497

100,0

0,8

Údaje k květnu 2020
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio – Ministerio de Economía y Competitividad   

 

Zahraniční obchod Španělska v r. 2018 (komoditní členění) 

 

Vývoz 

Dovoz

Sektor

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

Potraviny

45 907 

16,1

0,2

35 059

11,0

1,2

Produkty energetiky

22 581 

7,9

15,1

47 713

15,0

18,3

Suroviny

7 697 

2,7

7,8

11 558

3,6

7,2

Polotovary (nechemické)

29 743 

10,4

6,0

23 589

7,4

9,7

Chemické výrobky

40 789 

14,3

5,1

48 743

15,3

8,5

Stroje a zařízení

55 981 

20,0

1,1

65 840

20,6

1,5

Automobilový sektor

44 490 

15,6

-1,5

40 138

12,6

2,7

Zboží dlouhodobé spotřeby

4 531 

1,6

1,1

8 269

2,6

2,9

Spotřební zboží

28 416 

10,0

0,8

36 766

11,5

0,5

Ostatní zboží

3 918 

1,4

11,7

1 189

0,4

8,6

Celkem

285 024 

100,0

1,8

318 864

100,0

-0,4

Údaje ke květnu 2020
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio – Ministerio de Economía, Industria y Competitividad

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Přístavy měst Barcelony, Cádizu a Viga se těší statutu volných zón od vydání Královského dekretu z r. 1929 a novely zákona 1296/1986. Od dubna 1998 byl tento statut přiznán též Kanárským ostrovům /Puerto de la Luz a Las Palmas/. Pro speditéry z nekomunitárních zemí je aplikován specifický celní režim, který představuje celní výhody, jako např. bezcelní dovoz v omezeném rozsahu, dovoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku,transformace zboží pod celní kontrolou, dočasný dovoz zboží na celní záznam apod. V přístavech je možno dále využít bezcelního skladování, balení, úprav zboží ve vymezeném rozsahu apod. Formality pro vstup zboží do prostoru mimo volnou zónu jsou stejné jako při běžném dovozu zboží (viz výše).
Pro bližší informace o režimu jednotlivých zón viz příslušné webové stránky: Port de Barcelona, Puerto Cádiz a Zona Francavigo.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok 2018 byl z pohledu přímých zahraničních investic více než úspěšný – Španělsko definitivně ztratilo punc země v krizi a nalákalo řadu nových  investorů. Rok 2019 provázela politická nejistota,  v zemi se konaly dvakrát volby, ze kterých vzešla koaliční vláda Socialistické strany a levicové Podemos. Reformy avizované vládou v investorech budily určité obavy, stejně tak jako separatistické tendence v Katalánsku.

 

Zahraniční investice klesly v roce 2019 o 55,9 % na úroveň 24 788 milionů eur.

Jedná se o snížení investic ve srovnání s rokem 2018, kdy bylo dosaženo rekordních čísel ve výši 56 176 milionů eur, což bylo význnamně více než v roce 2017, a to z velké části díky nákupní operaci španělské Abertis italskou Atlantií.

Jen ve čtvrtém čtvrtletí 2019 klesly investice ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 o 36,7 %, z 10 651 milionů na 6 737 milionů.

Madridská autonomní oblast v roce 2019 zaznamenala výrobní investice ve výši 13 702 milionů, což je o 67,5 % méně než v roce 2018.

Následuje Katalánsko, kde bylo investic  o 0,4 % méně než o rok dříve.

Kolaps investic zaznammenali i v Baskicku, kde vzrostl z 2 691 milionů v roce 2017 na 916 milionů v roce 2018 a na 227 milionů v roce 2019.

Opačným směrem se zvýšily kastilské a leónské investice, kde se investice zvýšily téměř o 40%.

V Andalusii se také zvýšily ze 459 milionů na 836 milionů; Galicie – z 65 na 717 milionů; Na Baleárských ostrovech – ze 136 milionů na 271 milionů; Asturias – z 11 milionů na 117 milionů; Murcia – z 22 na 47 milionů; Extremadura, z 12 milionů na 23 milionů.

Nejvíce investovaly do Španělska v roce 2019 subjekty z Lucemburska (6 353 milionů), Nizozemska (3 973 milionů), Velké Británie (3 006 milionů) a Francie (2 495 milionů).

Pokud jde o vývoj zahraničních investic v roce 2020 je zřejmé, že koronavirová krize bude mít negativní dopad v první polovině roku, s přímým dopadem na hospodářskou aktivitu a s mnoha ekonomikami vstupujícími do recese, ačkoli lze očekávat, že vývoj bude ve druhé polovině roku pozitivnější.

Detailní statistiky přímých zahraničních investic ve Španělsku i španělských investic v zahraničí lze nalézt na webových stránkách Data Invex.

 

 Zahraniční investice ve Španělsku  (v mil. EUR)

 

Brutto 

mez. změna (%)

Netto 

mez. změna (%)

 2015-2019

185 530   134 571

64,8 

2017

40  455 27 747

– 4,9

2018

56 176 38,9 45 464

 63,8

 2019

24 788 – 55,9 16 355

– 64 

Zdroj: Registro de Inversiones Exteriores, Dirección General de Comercio e Inversiones 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Aktuální informace o investičních pobídkách, prioritních sektorech a geografických zónách apod. lze nalézt na webových stránkách státní agentury na podporu investic, Invest in Spain.

Vláda v roce 2016 prezentovala Kodex zahraničních investic ve Španělsku, v němž každý investor může nalézt permanentně aktualizované informace týkající se podmínek investování, platné legislativy, pravidel, omezení, bilaterálních dohod o ochraně investic a proti dvojímu zdanění apod. Dokumenty jsou zatím k dispozici pouze ve španělštině, vláda plánuje co nejrychlejší uvedení v provoz také anglické mutace.
Dokument je možno zdarma stáhnout na: Código de Inversiones Extranjeras en España 

Mezi hlavními kritérii pro rozhodování zahraničních investorů o kapitálovém vstupu na španělský trh jsou jeho základní parametry, totiž jeho rozloha (23 % z celkové rozlohy EU) a počet obyvatel (12 % z EU), dále možnosti exportu ze Španělska a expanze na trhy třetích zemí (především do Latinské Ameriky a severní Afriky) a růstový potenciál ekonomiky.

Základní podmínky pro vstup zahraničního kapitálu upravuje Královský dekret č. 1816/1991 o plné liberalizaci pohybu deviz a kapitálu v souladu s předpisy v EU, dále Královské dekrety 42/1993, 671/1992, 672/1992 a 1638/1996. Klima pro zahraniční investice a kapitálové převody je zcela liberální. Zákony zaručují právo zahraničních investorů převádět do zahraničí bez omezení investovaný kapitál a výnosy z něj vytvořené ve Španělsku, stejně tak mohou volně převádět do zahraničí dividendy a zisk.

Ze zákona se rozlišují zahraniční investice ve Španělsku na:

  • přímé investice
  • investice do portfolia
  • investice do nemovitostí
  • jiné formy investic

Přímou investicí se rozumí získání účasti formou koupě stávajících akcií, nebo úpis nových akcií ve španělské společnosti, nebo koupě práv úpisu, nebo převoditelných cenných papírů, což by zahraničnímu investorovi umožnilo mít vliv na řízení, nebo kontrolovat španělskou společnost (firmu). Za vliv je považováno, dosahuje-li jeho účast 10% nebo více na základním kapitálu, nebo je-li zahraniční investor přímo nebo nepřímo zastoupen v představenstvu španělské firmy. Navíc je za zahraniční investici považováno, když sesterská společnost zahraničního investora, nebo jeho pobočka, nebo provozovna nerezidentní společnosti složí, navýší, nebo koupí kapitál poboček, nebo provozoven zahraničních firem a poskytne splatné zálohy, anebo poskytne dlouhodobý (delší než pětiletý) úvěr španělským firmám za účelem navázání, či udržení dlouhodobých hospodářských vazeb. Daný úvěr se stává přímou investicí, pokud úvěrující strana má přímou investici (viz výše) v dlužníkově společnosti, nebo pokud sdílí dlužníkova podnikatelská rizika.

Žádost o souhlas úřadů se podává devizově-finančním orgánům. Vyjádření připravuje rejstřík zahraničních investic při odboru Dirección General de Política Comercial e Inversiones Extranjeras (DGPCIE), ministerstva hospodářství. Úřady mají 30 dní na vyjádření. V případě, že se tak nestane, rozumí se, že investice byla mlčky odsouhlasena. Během dané lhůty mohou úřady vyžadovat doplňující údaje. Jakmile je úřední souhlas udělen, je investor povinen realizovat investici během následujících 6 měsíců, jinak se musí žádat o souhlas s investicí znovu.

U investic ze strany subjektů ze zemí mimo EU ve specifických oborech jako herny, kasina (gambling), televize, rozhlas, letecká doprava nebo činnosti přímo se vztahující k obraně státu (výroba zbraní, těžba strategicky důležitých surovin a uživatelské spojové služby a dopravní služby) se vyjadřuje rada ministrů. Úřady musí do 60 nebo 90 pracovních dní odpovědět. V případě, že odpověď není předána, rozumí se, že investice byla zamítnuta.

Investice do portfolia (úpis a nákup akcií španělských společností, úpis a koupě obchodovatelných dluhopisů vydaných španělskými státními nebo soukromými subjekty, nebo finanční nástroje vydané rezidenty) nejsou považovány za přímou zahraniční investici. Zahraniční investice do portfolia jsou plně liberalizovány, bez nutnosti jakéhokoli „a priori“ souhlasu úřadů.

Z hlediska formálních náležitostí při dražbě akcií ať už kotovaných nebo nekotovaných na burze cenných papírů existuje ohlašovací povinnost zahraničního investora nebo tzv. veřejného autentizujícího úředníka z brokerské společnosti nebo agentury (ověřujícího původ investora a investice) vůči rejstříku zahraničních investic při odboru DGPCIE. Držitelé investic do cenných papírů v podnicích, jejichž akcie jsou kotovány na španělské burze, musí vyplnit u DGPCIE formulář o oznámení významných účastí. Držitel (nerezident) přímé investice, nebo portfoliové investice musí mít veden účet držeb cenných papírů, nebo vkladový účet cenných papírů u některé ze španělských kompetentních institucí. Vývoz a dovoz cenných papírů je volný, avšak až po předchozím ohlášení na rejstříku zahraničních investic DGPCIE.

Pobočky českých firem a kanceláře jiných zahraničních společností musí ze zákona vyplnit vždy do konce I. čtvrtletí běžného roku tzv. liaison účet s mateřským podnikem, co se týče transakcí mezi pobočkou a mateřským podnikem uskutečněných do 31. 12. předchozího roku.

Pobočky zahraničních firem ve Španělsku musí ustanovit svého trvalého právního zástupce. Devizoví cizozemci, kteří pobírají příjem ve Španělsku, musí ustanovit svého daňového představitele a jeho jmenování musí být oznámeno do 2 měsíců úřadům. Jinak se při absenci zástupce pro daňové záležitosti vystavuje devizový cizozemec riziku uložení pokuty.

K pobídkám pro investory lze uvést následující. Zahraniční investoři se těší podpoře ze strany centrální vlády, vlád AO a určitých provinčních a municipálních úřadů, a to především tak, že mohou využívat grantů a pobídek na podporu zaměstnanosti, nájmu pracovní síly s určitým druhem kvalifikace, na podporu zakládání nových podniků, investičních a výzkumných a vývojových projektů. Nad tento rámec pobídek mohou zahraniční investoři ještě využít komunitární programy různých druhů subvencí na podporu investic.

Mezi hlavní zvýhodnění zahraničních investic ve Španělsku lze řadit:

  1. státní a regionální pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti,
  2. státní podpory pro vybrané obory,
  3. regionální investiční podpory,
  4. státní pobídky na podporu malých a středních podniků,
  5. pobídky na podporu internacionalizace podniků,
  6. podpory komunitární.

Ad 1) Státní pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti zahrnují jednak granty přidělované přes Nadaci nepřetržitého vzdělávání na úhradu části nákladů zaškolení (platů vyučujících, nájmu zařízení, dodávek materiálu a za spotřebovanou elektrickou energii, vodu, plyn), jednak subvence z Evropského sociálního fondu na vzdělávání pracujících s nedostatečnou kvalifikací. Pobídky na podporu zaměstnanosti se orientují na subvence firmám pro účely najímání pracujících na dobu neurčitou u osob dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) a osob mladších 30 let registrovaných jako nezaměstnané. Pobídky se týkají také žen nezaměstnaných po dobu delší 1 roku, osob starších než 45 let registrovaných jako nezaměstnané a invalidních osob. Pobídky se poskytují jako úlevy v rozmezí 40–60 % z příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení po dobu 24 měsíců od data uzavření pracovní smlouvy.

Další pobídky a úlevy jsou poskytovány také na podporu přeměn z pracovních smluv na dobu určitou na dobu neurčitou, a na podporu lokální zaměstnanosti (podniky nad 25 zaměstnanců).

Ad 2) Státní podpory pro vybrané obory mají podobu finanční pomocí státu a daňových zvýhodnění, většinou ve formě nenávratných dotací ve výši 20–50 % z celkové investované částky. O dotaci rozhoduje odbor průmyslové technologie ministerstva průmyslu a energie.

Dále daný podnik má přístup ke zvýhodněným úvěrům přes Státní úvěrový institut (ICO), nebo banky ve státním vlastnictví, tzn., že se jedná o úvěry s nižšími úrokovými sazbami než na trhu (s dotovaným úrokovým diferenciálem) a delšími splátkovými obdobími, než jaké nabízejí komerční banky. Navíc ještě podnik bývá osvobozen od municipálních daní, daňových poplatků při založení firmy, neplatí dovozní clo za strojní vybavení a požívá úlev u daní ze zisku společností. Cílovými obory pro shora zmíněné státní podpory jsou zemědělsko-potravinářské podniky (od zemědělské výroby a rybolovu až po navazující velkoobchod), energetika, doly, technologické inovace, výzkum a vývoj.

Ad 3) Regionální investiční podpory jsou vymezeny v souladu s požadavky EU a o jejich udělování rozhoduje oddělení regionálních ekonomických pobídek. Celý systém zahrnuje nenávratné finanční subvence na část investičních nákladů buď v tradičních oborech, které procházejí restrukturalizací v oblastech postižených vyšší nezaměstnaností, nebo jsou subvence směrovány do diversifikace výroby s cílem snížení závislosti daného regionu na omezeném počtu sektorů. Geograficky je přitom z území Španělska vymezeno pro tento účel 80% rozlohy (obdobné členění jako v EU). Průměrná výše subvence se pohybuje kolem 50% z investované částky. V oblastech třídy I lze získat až 50% subvenci, nejnižší 20% subvenci pak v oblasti třídy IV. Souběžně je území rozděleno mezi tzv. zóny podpory hospodářství (ZPE) a speciální zóny (ZE) umístěné tam, kde restrukturalizační proces v průmyslu měl největší dopad na podnikání a zaměstnanost, podle toho, do kterých odvětví budou jaké investice realizovány.

Ad 4) Tzv. iniciativa pro malé a střední podniky (MSP) v rozvoji podnikání a tzv. operativní program pro Španělsko komunitární iniciativy pro MSP jsou stěžejními dokumenty určující podmínky pro jejich rozvoj s tím, že požadavky kladené na žadatele čerpání těchto subvencí jsou určeny v Královském dekretu 937/1997. Beneficienty těchto subvencí mohou být MSP do 250 zaměstnanců a s ročními tržbami do 40 milionů EUR a účast jiných subjektů na jejich kapitálu nesmí přesáhnout 25%, pokud tito nejsou státními podniky holdingového typu, podniky rizikového kapitálu, institucionální investoři a pokud tyto subjekty společně, nebo jednotlivě nekontrolují MSP. Beneficienty subvencí mohou být také zprostředkovatelské subjekty (státní, polostátní a soukromé neziskové organizace poskytující služby na podporu MSP, dále ziskové organizace ve státním vlastnictví, finanční a úvěrové ústavy). Programy MSP, na které lze žádat tyto subvence jsou projekty mezipodnikové obchodní spolupráce (poradenství, studie proveditelnosti, zprostředkovatelské subjekty v rámci nadnárodních organizací apod.) s nárokem do 50% subvence nákladů projektu (do 75%, je-li beneficientem zprostředkovatelský subjekt), programy na podporu informačních služeb, programy na inovační projekční technologie (nikoli projekty průmyslového designu) se subvencí až do 50%.

Ad 5) Pobídky na podporu internacionalizace podniků jsou orientovány výhradně na stimulaci španělských investic v zahraničí. Koncem r. 1999 vláda aktualizovala fondy, které bude spravovat Španělská společnost pro rozvojové financování (COFIDES). Fondy budou sdružovat prostředky coby záruční fond na financování investic v zahraničí, fond pro zahraniční investice a fond pro zahraniční investice ze strany MSP.

Ad 6) Komunitární podpory doplňují španělské finanční rozvojové plány. Komunitární opatření se zaměřují na nejméně rozvinuté venkovské oblasti s nízkým příjmem a s vysokou nezaměstnaností a na oblasti s průmyslovými obory procházejícími krizí (ocelářství, loděnice atd.). Podpory mají podobu globálních a individuálních půjček Evropské investiční banky (EIB). Maximem globálních půjček je 50% investičních nákladů, avšak půjčky nesmí být použity jako kapitál podniku, nebo na nákup akcií, účastí apod. Lhůta úvěru osciluje obvykle mezi 5 a 12 lety, s karencí 2 až 3 roky.

V případě individuálních půjček se jedná o velké investiční projekty. Úvěr může být poskytnut až do 50% celkových investičních nákladů při minimu investice 25 milionů EUR. Lhůta úvěru se pohybuje mezi 4 a 20 lety, s karencí v délce 1/3 splátkového období. Beneficient musí předložit bankovní garancii.

Vedle EIB a Evropského investičního fondu (pro záruky na úvěry a pro dočasné akvizice a řízení minoritních účastí v podnicích) mají největší váhu u finančních pobídek Strukturální fondy. Pravidla pro poskytování podpor z nich jsou obecně známá, proto nebudou v této souvislosti rozváděna.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Madridu (Španělsko) ke dni 1. 6. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem