Strategie Evropa 2020



Překážky a chybějící články

Aby bylo možné plnit cíle této strategie, musí být mobilizovány všechny politiky, nástroje a právní akty i finanční nástroje EU. Komise chce zdokonalit hlavní politiky a nástroje, jako je jednotný trh, rozpočet a vnější hospodářský program EU, aby se mohly zaměřit na plnění cílů strategie Evropa 2020. Nedílnou součástí této strategie jsou operativní návrhy, jak zajistit jejich plné zapojení do strategie Evropa 2020.

Jednotný trh pro 21. století

Nesmírně důležitý pro růst a vytváření pracovních míst je silnější, prohloubený a rozšířený jednotný trh. Současný vývoj však vykazuje známky únavy z integrace a rozčarování z jednotného trhu. Krize ještě zvýšila sklony k hospodářskému nacionalismu. Díky bdělosti Komise a sdílenému pocitu zodpovědnosti členských států se podařilo odvrátit vývoj směřující k rozpadu jednotného trhu. Je však potřeba získat nový impuls – opravdový politický závazek, jenž by jednotný trh znovu posílil pomocí rychlého přijetí níže zmíněných iniciativ. Tento politický závazek bude muset být provázen souborem opatření, jež vyplní mezery v jednotném trhu.

Podniky a občané se potýkají s každodenní realitou, kde sice jednotný trh právně existuje, ale přeshraničním činnostem stále brání překážky. Uvědomují si nedostatečnost propojení sítí a nerovnoměrnost prosazování pravidel jednotného trhu. Musí se stále často vyrovnávat s existencí 27 rozdílných právních systémů pro jedinou transakci. Naše podniky musí dosud čelit každodenní realitě rozdrobených a rozdílných pravidel, zatímco jejich konkurenti z Číny, USA či Japonska se mohou o své rozsáhlé vnitřní trhy plně opřít.

Jednotný trh vznikl v dobách, kdy neexistoval internet, informační a komunikační technologie nepatřily k hlavním stimulantům růstu a služby nebyly tak dominantním odvětvím evropské ekonomiky. Nově vznikající služby (např. v oblasti obsahu a médií, zdravotnictví, elektronických odečtů spotřeby energie) mají obrovský potenciál, ale Evropa jej bude moci plně využít jedině tehdy, překoná-li současnou rozdrobenost, omezující tok elektronického obsahu a bránící spotřebitelům a podnikům v přístupu k němu.

Aby mohla Evropská unie směrovat jednotný trh k plnění cílů strategie Evropa 2020, potřebuje mít dobře fungující a dobře propojené trhy, kde jsou růst a inovace stimulovány díky hospodářské soutěži a dostupnosti zboží pro spotřebitele. Na základě směrnice o službách musí být vytvořen otevřený jednotný trh služeb a současně musí být zaručena kvalita služeb poskytovaných spotřebitelům. Úplné provedení směrnice o službách by mohlo zvýšit objem obchodu s komerčními službami o 45 % a přímé zahraniční investice o 25 %, což by přineslo vzrůst HDP o 0,5–1,5 %. Musí se zlepšit přístupnost jednotného trhu pro malé a střední podniky. Podnikání je třeba rozvíjet prostřednictvím konkrétních politických iniciativ, zahrnujících zjednodušení práva společností (úpadkové řízení, statut soukromé společnosti atd.), a iniciativ umožňujících podnikatelům znovu začít podnikat poté, co se dostali do konkurzu. Občané musí mít právo plně se účastnit jednotného trhu. K tomu je nutné zvýšit jejich možnosti a důvěru, pokud jde o přeshraniční nakupování zboží a služeb, zejména prostřednictvím internetu.

Provádění politiky hospodářské soutěže umožní Komisi zajistit, aby jednotný trh zůstal trhem otevřeným, kde jsou zachovány rovné příležitosti pro podniky a kde se potlačuje státní protekcionismus. Politika hospodářské soutěže však bude přispívat k dosahování cílů strategie Evropa 2020 ještě více. Zajišťuje totiž, aby trhy představovaly vhodné prostředí pro inovace, kde je například zaručeno nezneužívání patentových práv a práva duševního vlastnictví. Prevence zneužívání trhu a vzniku dohod narušujících hospodářskou soutěž posiluje jistotu nutnou k podněcování inovací. Do strategie Evropa 2020 může rovněž aktivně a pozitivně přispět politika státní podpory, pokud bude podněcovat a podporovat iniciativy zaměřené na inovativnější, účinnější a ekologičtější technologie a současně usnadňovat přístup k veřejné podpoře investic, rizikového kapitálu a výzkumu a vývoje.

Komise proto navrhne kroky vedoucí k odstranění překážek na jednotném trhu:

• posílit struktury pro včasné a přesné provádění opatření na jednotném trhu (mimo jiné regulace sítí, směrnice o službách a balíček právních předpisů pro finanční trhy a o dohledu nad nimi), účinně je prosazovat a rychle řešit případné problémy;
• prosazovat program promyšlených právních předpisů, například zvážit širší využívání nařízení než směrnic, začít hodnotit stávající právní předpisy ex-post, provádět sledování trhu, snížit administrativní zátěž, zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a podporovat podnikání; upravit právní předpisy EU a členských států dle požadavků digitálního věku tak, aby podpořily volný pohyb obsahu s vysokou úrovní důvěryhodnosti pro spotřebitele a podniky; to si vyžádá úpravu pravidel týkajících se odpovědnosti, záruk, dodávek a řešení sporů;
• zajistit, aby pro podniky a spotřebitele bylo snazší a méně nákladné uzavírat smlouvy s partnery v jiných zemích EU, zejména jim zpřístupnit harmonizovaná řešení pro spotřebitelské smlouvy a modely smluvních ustanovení EU a pokročit dále ve vytváření fakultativního evropského smluvního práva;
• zajistit, aby pro podniky a spotřebitele bylo jednodušší a méně nákladné dosahovat prosazování smluv a uznávání soudních rozsudků a dokumentů v dalších zemích EU.

Investice do růstu: politika soudržnosti, mobilizace rozpočtu EU a soukromých prostředků

Hospodářská, sociální a územní soudržnost zůstane jádrem strategie Evropa 2020 tak, aby byly veškeré síly a kapacity mobilizovány a zaměřeny na plnění priorit této strategie. Politika soudržnosti a strukturální fondy jsou samy o sobě velmi důležité a představují klíčové mechanismy pro dosažení priorit inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v členských státech a jejich regionech.

Finanční krize má značný dopad na schopnost evropských podniků a vlád financovat investiční a inovativní projekty. Pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 je zásadní mít regulační prostředí, které zajistí efektivnost a současně bezpečnost finančních trhů. Evropa musí rovněž co nejvíce mobilizovat své finanční prostředky, využívat nové způsoby kombinování soukromých a veřejných prostředků a vytváření inovativních nástrojů na financování potřebných investic, mimo jiné prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Procesu, v němž mohou být inovace a podnikání financovány ziskovým způsobem již od investic v raném stadiu až po kotování na burzách, může poskytnout pozitivní dynamiku Evropská investiční banka a Evropský investiční fond v partnerství s některými z mnoha veřejných iniciativ a režimů, jež na vnitrostátní úrovni již fungují.

Tyto priority dlouhodobého růstu se budou rovněž muset zohlednit ve víceletém finančním rámci EU. Až budou tyto priority schváleny, Komise je začlení do svých návrhů pro příští víceletý finanční rámec, které má připravit pro příští rok. Diskutovat by se mělo nejen o úrovních financování, ale rovněž o tom, jak lze s maximálním možným účinkem, efektivností a přínosem pro EU zaměřit na plnění cílů strategie Evropa 2020 různé nástroje financování, jako jsou strukturální fondy, fondy v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, rámcový program výzkumu a program pro konkurenceschopnost a inovace. Bude důležité najít způsoby, jak zvýšit dopad prostředků z rozpočtu EU – přestože nejsou vysoké, mohou působit jako katalyzátor, pokud budou pozorně nasměrovány.

Komise navrhne opatření vedoucí k inovativním řešením financování, jež podpoří cíle strategie Evropa 2020:

• Plně využít všech možností, jak zlepšit efektivitu a účelnost stávajícího rozpočtu EU prostřednictvím jasnějšího stanovení priorit a lepšího sladění výdajů EU s cíli strategie Evropa 2020, aby se tak vyřešila současná rozdrobenost nástrojů financování EU (např. výzkum a vývoj a inovace, investice do klíčové infrastruktury přeshraničních energetických a dopravních sítí a do nízkouhlíkových technologií). Měla by se rovněž plně využívat možnost revidovat finanční nařízení za účelem rozvoje potenciálu inovativních nástrojů financování a současně by mělo být zajištěno řádné finanční řízení.
• Ve spolupráci s EIB/EIF a soukromým sektorem je třeba především vytvořit nové finanční nástroje, jež by reagovaly na dosud nenaplněné potřeby podniků. Komise bude koordinovat iniciativu zaměřenou na získávání dalšího kapitálu na podporu inovativních a rozvíjejících se podniků; tato iniciativa bude součástí příštího plánu výzkumu a inovací a bude prováděna ve spolupráci s EIB/EIF.
• Vytvořit skutečně účinný evropský trh pro rizikový kapitál, jenž by značně zjednodušil přímý přístup podniků na kapitálové trhy, a prozkoumat možnosti pobídek pro soukromý sektor, které by zpřístupnily financování pro začínající podniky a inovativní malé a střední podniky.

Využívat nástroje v oblasti vnější politiky

Celosvětový růst otevře evropským vývozcům nové možnosti a poskytne konkurenční přístup k důležitým oblastem dovozu. Je třeba využívat všech nástrojů v oblasti vnější politiky, abychom pomocí účasti na otevřených a spravedlivých trzích celého světa podpořili evropský růst. To se vztahuje na vnější aspekty našich vnitřních politik (např. energie, doprava, zemědělství, výzkum a vývoj), ale především to platí pro koordinaci politik v oblasti obchodu a mezinárodního obchodu. Otevřená Evropa, fungující v mezinárodním rámci postaveném na pravidlech, představuje nejlepší cestu, jak využít výhod globalizace pro podporu růstu a zaměstnanosti. Současně se musí EU více prosazovat na světové scéně, prostřednictvím G20 hrát vůdčí úlohu v utváření budoucího globálního ekonomického řádu a pomocí aktivního využívání všech dostupných nástrojů uplatňovat evropské zájmy.

Evropa potřebuje v následujícím desetiletí dosáhnout růstu, jenž bude nutně zčásti pocházet z rozvíjejících se ekonomik, v nichž se postupně vytváří střední třída a kam se dovážejí zboží a služby, v nichž má Evropská unie komparativní výhodu. Jako největší obchodní blok světa prosperuje EU díky tomu, že je otevřená vůči světu a že pozorně sleduje vývoj v dalších rozvinutých či rozvíjejících se ekonomikách, aby mohla předvídat budoucí trendy nebo se jim přizpůsobit.

Klíčovým cílem by mělo být v rámci WTO a na dvoustranné úrovni pracovat na zajištění jednak lepšího přístupu na trh pro podniky EU, včetně malých a středních podniků, a jednak rovných podmínek pro konkurenty odjinud. Dále bychom se měli zaměřit na zefektivnění dialogu o regulatorním prostředí – zejména v nových oblastech, jako je klima či ekologický růst – a dle možností rozšířit naši celosvětovou působnost prostřednictvím podpory rovnocennosti, vzájemného uznávání a sbližování v zásadních otázkách právních předpisů a také přijímání našich pravidel a norem.

Strategie Evropa 2020 má význam nejen pro EU, ale může nabídnout značný potenciál i kandidátským zemím a našim sousedům a pomoci jim lépe ukotvit jejich vlastní reformní snahy. Rozšíření území, kde se uplatňují pravidla EU, vytvoří nové příležitosti pro Unii i pro její sousedy. V několika příštích letech bude dále patřit ke klíčovým úkolům vytváření strategických partnerství s rozvíjejícími se ekonomikami při diskusi o otázkách společného zájmu, jakož i o podpoře regulační i další spolupráce a o řešení dvoustranných otázek. Struktury, na nichž budou tyto vztahy založeny, budou muset být pružné a spíše politicky než technicky řízené.

V roce 2010 Komise vypracuje obchodní strategii pro Evropu do roku 2020, jež bude zahrnovat:

• důraz na dokončování probíhajících mnohostranných i jednostranných jednání, zejména těch, jež mají nejsilnější ekonomický potenciál, jakož i na lepší vymáhání stávajících dohod, zvláště týkajících se necelních překážek obchodu;
• iniciativy zaměřené na otevírání obchodu v odvětvích budoucnosti, jako jsou ekologické produkty a technologie či výrobky a služby špičkové technologické úrovně, a na mezinárodní standardizaci, především v rostoucích oblastech;
• návrhy na vedení strategických dialogů na vysoké úrovni s klíčovými partnery, při nichž by se probíraly strategické otázky sahající od přístupu na trh přes regulační rámec, globální nerovnováhu, energie a změnu klimatu, přístup k surovinám a globální chudobu až po vzdělávání a rozvoj. Rovněž je třeba pracovat na posílení Transatlantické hospodářské rady s USA, dialogu na vysoké úrovni s Čínou o hospodářských otázkách a prohloubení vztahů s Japonskem a Ruskem;
• počínaje rokem 2011 a poté každý rok před jarním zasedáním Evropské rady bude vypracována zpráva o překážkách obchodu a investic, jež vymezí způsoby, jak zlepšit přístup na trh a regulační prostředí pro podniky EU.

EU je globální hráč a své mezinárodní závazky bere vážně. Pracuje na vytvoření skutečného partnerství s rozvojovými zeměmi, usilujícího o vymýcení chudoby, podporu růstu a splnění rozvojových cílů tisíciletí. Tradičně blízké jsou naše vazby především s Afrikou, ovšem do rozvoje tohoto blízkého partnerství budeme muset v budoucnu více investovat. Bude k tomu docházet v širším kontextu pokračujícího úsilí o zvyšování rozvojové pomoci a zlepšování účinnosti našich podpůrných programů, a to zejména efektivnosti dělby práce mezi členskými státy a promítání rozvojových cílů do jiných politik Evropské unie.