Švýcarsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR v Bernu (Švýcarsko)

Obě země pěstují velice dobré politické a hospodářské vztahy a jsou navzájem spojeny úzkými lidskými vztahy. Po Pražském jaru v r. 1968 emigrovalo do Švýcarska okolo 13’000 československých uprchlíků a začalo zde budovat svůj nový život. Švýcarsko a Česká republika pěstují úzké diplomatické vztahy a kontakty na vysoké úrovni. V posledních deseti letech byla jedním ze stěžejních bodů bilaterálních vztahů spolupráce v rámci švýcarského kohezního příspěvku. I vztahy obou zemí v oblasti kultury jsou intenzivní a rozmanité.

Česká republika patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Švýcarska z „nových“ členských států EU a je významnou zemí pro švýcarské investory ve střední Evropě.

Švýcarsko je 16. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, který se podílí 1,2 % na celkovém obratu českého zahraničního obchodu. Na švýcarský trh směřuje 1,41 % českého exportu (15. místo). Ze Švýcarska pochází 0,97 % celkového českého dovozu (aktuálně 19. místo). Velmi pozitivní je skutečnost, že od r. 2006 má ČR ve vzájemném obchodě aktivní saldo. V Exportní strategii České republiky 2012–2020 je Švýcarsko zařazeno mezi tzv. zájmové země. Růst obchodní výměny od roku 1993 je celkem rovnoměrný, s výjimkou krizových let 2008/2009, 2013 a 2016, kdy mírně stagnoval. Od roku 2017 ovšem znovu ožil a výsledky za rok 2019 by měly znamenat další historické maximum. Velmi slušná dynamika byla v roce 2019 zaznamenána zejména na straně vývozu, který ke konci roku 2019 vzrostl oproti srovnatelnému období 2018 téměř o 20 %. Dovoz se zvýšil jen mírně (+ 3 %).

V České republice působí cca 120 švýcarských firem, které zaměstnávají více než 24 000 osob. Z nich 2/3 představují výrobní závody a ostatní zastoupení. V posledních letech přibývá firem, které v ČR kromě výroby umisťují i výzkumné a vývojové kapacity, např. ABB (v Brně a Trutnově), Novartis (v Praze), Rieter nebo Baumer.

 

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR)

  Vývoz   Dovoz   Obrat Saldo
  EUR poř. Index EUR poř. Index EUR poř. Index EUR
2015 2 211 778 14. 107,9 1 286 894 19. 114,0 3 498 672 15. 110,1 924 884
2016 2 118 488 15 95,8 1 255 298 19. 97,5 3 373 786 17. 96,4 863 190
2017 2 251 161 15. 112,3 1 392 457 19. 107,8 3 643 535 18. 110,6 858 621
2018 2 303 934 15. 102,3 1 462 249 19. 104,5 3 766 183 18. 103,2 841 684
2019 2 733 040 16. 119,8 1 502 188 18. 102,9 4 235 228 16. 113,2 1 230 852

 

S podílem 1,26 % na celkovém obratu zahraničního obchodu bylo Švýcarsko v r. 2019 16. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Na švýcarský trh směřuje 1,54 % českého exportu (16. místo). Ze  Švýcarska pochází 0,95 % celkového českého dovozu (18. místo). Velmi pozitivní je skutečnost, že  od  r.  2006 má ČR ve vzájemném obchodě aktivní saldo.
V česko-švýcarské obchodní relaci jde o oboustranně vyspělou komoditní strukturu, na straně českého vývozu tvoří více než 53 % zboží s vyšším stupněm zpracování (strojírenské výrobky, osobní automobily Škoda). Škála zboží, které si ČR vyměňuje se Švýcarskem, je velice široká a zasahuje prakticky do všech výrobních odvětví.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Zahraniční obchod – Český statistický úřad, 

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

 

Typ výstupu: Normální
Směr obchodu: Dovoz
Období: 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019
Nomenklatura zboží: SITC (2)
Data v tabulce jsou: s dopočty
Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)
54 Léčiva a farmaceutické výrobky CH Švýcarsko 2 364 293 8 210 947
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. CH Švýcarsko 3 689 113 4 000 116
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. CH Švýcarsko 3 954 854 2 521 401
97 Zlato, nikoli mincovní (kromě rud a koncentrátů zlata) CH Švýcarsko 2 874 2 087 492
89 Různé výrobky, j.n. CH Švýcarsko 3 057 535 2 060 672
69 Kovové výrobky, j.n. CH Švýcarsko 6 867 813 2 003 718
72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu CH Švýcarsko 1 815 400 2 045 078
87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. CH Švýcarsko 492 476 1 257 648
59 Chemické prostředky a výrobky, j.n. CH Švýcarsko 3 250 899 628 810
73 Kovozpracující stroje CH Švýcarsko 1 033 707 1 378 620
Typ výstupu :   Normální
Směr obchodu:   Vývoz
Období:   1. 1. 2019 – 31. 12. 2019
Nomenklatura zboží :   SITC (2)
Data v tabulce jsou:   s dopočty
Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)
78 Silniční vozidla CH Švýcarsko 51 798 108  16 936 733
75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat CH Švýcarsko 2 369 555 9 359 028
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. CH Švýcarsko 9 364 640 6 614 400
89 Různé výrobky, j.n. CH Švýcarsko 21 032 755 3 623 944
69 Kovové výrobky, j.n. CH Švýcarsko 37 746 434 3 957 507
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. CH Švýcarsko 12 801 215 3 374 655
76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku CH Švýcarsko 1 970 474 3 005 058
72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu CH Švýcarsko 4 977 728 1 421 916
87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. CH Švýcarsko 1 053 001 1 540 371
62 Výrobky z pryže, j.n. CH Švýcarsko 6 582 917 958 239

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Významnými partnery České republiky mimo EU jsou zejména USA, Švýcarsko a Rusko, které dohromady pokrývají téměř 15 % exportu služeb. České firmy zde hojně exportují finanční a dopravní služby, informační a komunikační služby, inženýrské a architektonické služby, obchodní, stavební služby, sociální a zdravotní sféra apod.
Mezinárodní pravidla obchodu službami, kterými se řídí Česká republika i Švýcarsko, upravuje Světová obchodní organizace (WTO) prostřednictvím Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), která vstoupila v platnost v roce 1995. Jedná se o mnohostrannou dohodu mezi zeměmi, které jsou členy WTO (v současnosti 164 členů). Dohoda se vztahuje na opatření, která ovlivňují obchod službami, ať jde o zákony, nařízení, směrnice, pravidla, rozhodnutí či administrativního opatření. Dle GATS mají tato opatření respektovat hlavní principy, kterými jsou závazek poskytnutí přístupu na trh (neomezovat přístup poskytovatelů služeb ostatních členů WTO), národního zacházení (zacházení jako s domácími subjekty) a zacházení podle doložky nejvyšších výhod (zacházení jako se subjekty kteréhokoli jiného člena WTO). Dohoda se však nevztahuje na nezbytná opatření k ochraně života, zdraví či veřejné morálky, k zajištění bezpečnosti a ochrany základních bezpečnostních zájmů, k ochraně soukromí, či k dosažení dalších legitimních cílů. Dohoda pokrývá všechny sektory služeb, s výjimkou těch, které jsou dodávány „při výkonu vládní moci“, tedy nikoli na komerčním základě či v rámci konkurence. Každý člen si ovšem sjednává individuální seznam závazků pro jednotlivé sektory služeb, s možností uplatnění nezbytných dodatečných výjimek. Součástí dohody je také závazek k progresivní liberalizaci obchodu službami, který předjímal postupné posilování úrovně liberalizace obchodu službami mezi členy WTO. Příslušná jednání nicméně dosud pokračují bez dosažení nezbytného konsenzu.
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Z českých firem dle databáze FDI Markets patří mezi hlavní investice z posledních let TIW AG do Zugu. Za významné investice uplynulých let lze považovat odkoupení švýcarské společnosti Porzellan Langenthal AG českou firmou G. Benedikt Karlovy Vary a společnosti Enkom AG českou firmou Suntel Group v r. 2019. Jinak české firmy realizují ve Švýcarské konfederaci větší investice zřídka, agregovaná hodnota ke konci roku 2017 činila cca. 35 mil. EUR. Vzhledem k tomu, že investice z ČR jsou v rámci EU marginální, novější údaje nejsou k dispozici. K českým firmám, které působí ve Švýcarsku, náleží např. Suntel Group a.s. (telekomunikační společnost) ABRA Software (komplexní informační systémy), Vetropack Moravia Glass (skleněné obaly), Top tisk (obaly s potiskem), Simplity (firemní datové systémy), Creative Dock (budování firem a projektů na klíč), Prabos plus a.s. (obuv pro švýcarskou armádu), VegaTour (luxusní autobusová doprava) či Noblessline (linková autobusová doprava).  

Švýcarské investice v ČR

Celkový stav všech přímých zahraničních investic v České republice ke konci roku 2018 dosáhl 3 689,5 mld. Kč z toho 4,4 % tvoří švýcarské investice a nachází se tak na šesté příčce.. Největšími investory u nás jsou Nizozemí 18,6 %, Lucembursko 16,8 % a Německo 16,4 %. 

České pobočky Švýcarské společnosti ABB s obratem 15 miliard korun nalezneme v Praze, Brně, Ostravě, Trutnově a Jablonci nad Nisou. Švýcarský strojírenský koncern, který se zaměřuje na energetiku a automatizaci průmyslu, v Česku zaměstnává v celkem sedmi výrobních závodech a výzkumném centru kolem 3400 lidí. Až 80 procent produkce odtud míří na export.

Mezi významné švýcarské investory patří Lonza Group (Lonza Biotec, sídlící v Kouřimi, vyrábějící biotechnologické produkty pro potravinářský a farmaceutický průmysl, zaměstnává 375 lidí), Schaltag (Schaltag CZ s.r.o. sídlící v Ústí nad Orlicí, výrobce rozvaděčů, mechatronické a robotické systémy, interaktivní systámy obrazovek atd.). Dále pak největší farmaceutické splečnosti na světě jako Novartis a Roche. V oblasti strojírenství je to například Alpiq, Bystronic, Datwyler, Emil Frey, Schindler, Stadler atd.

České investice ve Švýcarsku

Stav českých přímých investic v zahraničí ke konci roku 2018 dosáhl 921,2 mld. Kč z toho 3,1 % ve Švýcarsku. Švýcarsko je tak pro ČR sedmým největším investičním teritoriem.

Zdroj: ČNB https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2018_CZ.pdf

 

 

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Mezi ČR a Švýcarskem existuje rozsáhlá smluvní základna, která pokrývá všechny důležité oblasti vzájemných vztahů. Sukcese ČR do smluv se Švýcarskou konfederací byla ukončena výměnou nót dne 24. února 1994. Po vstupu ČR do EU byly některé smlouvy vypovězeny anebo modifikovány, aby vzájemná smluvní základna odpovídala právu EU.
Z posledně uzavřených smluv se občanů asi nejvíce týká dohoda o volném pohybu osob, která m.j. umožňuje cestovat pouze s občanským průkazem (se strojově čitelnou zónou).
V souvislosti se vstupem do Evropské unie a nutností uvést všechny své mezinárodně-právní závazky do souladu s právem ES/EU navrhla ČR v r. 2005 švýcarské straně renegociaci Dohody mezi ČSFR a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic (s platností od 7. srpna 1991). Švýcarsko s návrhem ČR na renegociaci Dohody souhlasilo, avšak požadovalo podrobnější vysvětlení k návrhu na úpravu článků o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod. V únoru 2010 Švýcarsko potvrdilo přijetí detailního zdůvodnění našich návrhů. V současné době MF ČR připravuje návrh nové vzorové dohody o podpoře a ochraně investic, a očekává se tedy, že po jeho dokončení MF ČR osloví švýcarskou stranu s komplexním návrhem úprav sjednávané nové dohody.
Obě země podepsaly 11. září 2012 Protokol ke Smlouvě mezi Vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. (Smlouva je v platnosti od 23. října 1996.) Protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy a přispívá k větší právní jistotě a k lepší koordinaci činností daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů. ČR Protokol ratifikovala 28. února 2013, švýcarská strana ukončení své ratifikační procedury notifikovala ČR 11.  října 2013, čímž protokol ve stejný den vstoupil v platnost.
1. ledna 2015 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a švýcarskou Spolkovou radou o vzájemném zastupování ve vydávání víz. Švýcarsko bude Českou republiku zastupovat ve vydávání krátkodobých víz v Jihoafrické republice (Kapské Město), v Súdánu, v Pobřeží slonoviny a v Kyrgyzstánu. ČR bude zastupovat Švýcarsko ve vydávání krátkodobých víz v Mongolsku.

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc

Švýcarsko je významný dárce v oblasti rozvojové spolupráce i humanitární pomoci, který má v poskytování mezinárodní pomoci již dlouholetou tradici. Členem Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (OECD/DAC) je Švýcarsko od r. 1968.
V r. 2019 investovalo Švýcarsko do veřejné rozvojové pomoci (ODA) 0,44 % svého hrubého národního důchodu, resp. 3 074 mld. CHF, což činí o 42 mil. CHF více, než v r. 2018. Tím zůstává podíl ODA v porovnání s r. 2018 stabilní, nicméně se ocitl pod parlamentem stanovenou cílovou hodnotou 0,5 %. Podíl Švýcarska tak rovněž zůstává pod průměrem členských zemí EU (0,47 %).
Náklady na podporu uprchlíků, žadatelů o azyl a dočasně přijatých osob ve Švýcarsku činily v r. 2019 284 mil. CHF. To odpovídá 9 % ODA. Bez ohledu na náklady na azyl činil podíl veřejné rozvojové pomoci na hrubém národním důchodu 0,40 %, čímž zůstal na úrovni z r. 2018.
Mezinárodní spolupráce Konfederace je uskutečňována zejména prostřednictvím Ředitelství pro rozvoj a spolupráci (DEZA) Spolkového ministerstva zahraničních věcí, Státního sekretariátu pro hospodářské záležitosti (SECO) a oddělení pro lidskou bezpečnost (AMS) Spolkového ministerstva zahraničních věcí. Rámcové půjčky těchto tří správních jednotek činí 70 – 75 % švýcarské rozvojové pomoci. K tomu se ještě přičítají výdaje dalších státních institucí a příspěvky od kantonů a obcí.
V mezinárodním srovnání se Švýcarsko v r. 2019 umístilo na 8. místě žebříčku DAC (Development Assistance Committee – Výbor pro rozvojovou pomoc).
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí zahrnuje do rozvojové pomoci vedle rozvojové spolupráce a humanitární pomoci rovněž „technickou spolupráci s východní Evropou“. Výše zmíněný švýcarský příspěvek na kohezi rozšířené EU o celkovém objemu 1 mld. CHF vznikl restrukturalizací finančních prostředků vyčleněných pro poskytování rozvojové pomoci, tedy bez důsledků pro švýcarský státní rozpočet. 

Swiss official development assistance (ODA) 2015 – 2018 (mil. CHF)

  2016 2016 2016 2017 2017 2017 2018 2018 2018  2019 2019 2019
  Bilateral ODA Multilateral ODA Total ODA Bilateral ODA Multirateral ODA Total ODA Bilateral ODA Multilateral ODA Total ODA  Bilateral ODA Multilateral ODA Total ODA

Confederation

2 666,6

768,2 3 434,8 2 236,8 795,4 3 032,2 2 216,0 746,2 2 962,2 2 284,6 724,2 3 008,8

Swiss Agency for Development and Cooperation (SDC)

1 508,2

668,8 2 177,0 1 383,4 687,9 2 071,3 1 427,8 636,9 2 064,7 1 473,4 620,5 2 239,8

Humanitarian aid

424,6 

56,2 480,8 434,1 53,0 487,1 439,7 56,5 496,1 456,2 52,9 509,1

Development cooperation

929,1

611,5

1 540,6

812,0

633,8 1 445,8 852,7 579,3 1 432,0 877,3 566,6 1 443,9

Cooperation with Eastern Europe and the CIS

154,6

1,1 

155,6 137,3 1,1 138,4 135,5 1,1 136,5 139,9 1,0 140,9

State Secretariat for Economic Affairs (SECO)

306,1

0,9

307,0 329,7 0,4 330,1 318,2 0,4 318,6 323,3 0,4 323,7

Development cooperation

227,3

0,4 227,7 248,3 0,4 248,7 216,4 0,4 216,8 228,2 0,4 228,6

Cooperation with Eastern Europe 

82,2 

0,5 82,7 85,0 .. 85,0 75,4 75,4 65,2 65,2

Loyan repayment

-3,4 

-3,4 -3,6 -3,6 -3,6 -3,6

Federal Department of Foreign Affairs (FDFA)

108,9 

36,3

145,3

172,6

43,2 215,8 176,5 44,2 202,7 1 655,1 666,6 2 321,7

Civil peace promotion and human rights

73,6 20,6 94,2 77,1 3,6 80,8 77,0 4,9 82.0

Others contributions

35,3

15,8 51,1 15,8 39,6 55,4 14,5 39,3 53,8 15,3 31,5 46,8

Network of Swiss representations abroad

      79,7 79,7 84,9 84,9 90,0 90,0

Federal Department of Economic Affairs, Education and Research (EAER)

47,1

6,2

53,3 8,6 6,8 15,4 9,3 7,2 16,5 332,8 9,1 341,9

Swiss Investment Fund for Emerging Markets (SIFEM)

38,0 

38,0       30,0 30,0 30,0 30,0

Scholarships to foreign students in Switzerland

6,7

6,7 7,0 7,0 6,8 6,8 6,7 6,7

Other contributions

2,4

6,2 8,6 1,5 6,8 8,4 2,5 7,2 9,7

State Secretariate for Migration (SEM)

682,1

682,1 331,2 331,2 276,7 276,7 288,1 0,6 288,7

Assistance for asylum seekers in Switzerland

663,6 

663,6 315,7 315,7 267,9 267,9 277,7 277,7

Cooperation on migration and return assistance

18,5

18,5 15,5 15,5 8,7 8,7 10,4 0,6 11,0

Federal Department of Defence, Civil Protection and Sports (DDPS)

0,5

0,5 1,1 1,1 0,9 0,9 0,6 0,6

Activities for promotion of peace and security

0,5

0,5 0,3 0,3 0,3 0,3

Material and suplies for humanitan purposes

– 

0,8 0,8 0,6   0,6

Federal Office for the Environment (FOEN)

8,4

39,6 47,9 8,2 40,1 48,3 5,1 40,2 45,2 5,6 40,3 45,9

of which: contributions to international organizations

7,2 

39,6 46,8 7,0 40,1 47,2 5,1 40,2 45,2

Other federal offices

5,3

16,4 21,7 2,1 16,9 19,0 1,6 17,4 19,0

Cantons and municipalities

75,0

75,0 57,9 57,9 60,0 60 65,0 65,0

Total

2 741,6

768,2

3 509,8 

2 294,7

795,4 3 090,0 2276,0 746,2 3 022,2 2 349,6  724,2 3 073,7

ODA as % of gross national income (GNI)

 

 

0,54 %

    0,44%     0,46%     0,44 %

Zdroj: Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, Switzerland’s official development assistance in 2019

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu (Švýcarsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem