Švýcarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bernu (Švýcarsko)

Švýcarská konfederace, zkráceně Švýcarsko, je vnitrozemský stát sídlící ve střední Evropě. Z hlediska fungování politického systému se jedná o federaci skládající se z 26 kantonů.
Na jihu sousedí s Itálií, se kterou má i nejdelší hranice (734,2 km), na západě s Francií (571,8 km), na severu s Německem (345,7 km) a na východě s Rakouskem (165,1 km) a Lichtenštejnskem (41,1 km).
Švýcarsko má rozlohu 41 285 km2 a 8 544,5 tis. obyvatel (v r. 2018).
Úředními jazyky jsou: němčina, francouzština, italština a retorománština.
Vláda a parlament sídlí v hlavním městě Bern, přičemž největším městem je Curych.

Švýcarská ekonomika je jednou z nejkonkurenceschopnějších na světě.  V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové  ekonomické fórum (WEF), se Švýcarsko v r. 2019 umístilo na 5. místě ze 137 srovnávaných ekonomik, a tím se podle WEF stalo o něco méně konkurenceschopné, než tomu bylo v r. 2018 (4. místo).  Za svou konkurenceschopnost vděčí především vysoce vzdělané a zdravé populaci, jak uvádějí odborníci WEF. Chválí liberální trh práce a vysokou úroveň inovací. Švýcarsko si vede dobře díky dobré infrastruktuře a stabilnímu politickému prostředí.
Růst HDP zpomalil v r. 2019 na 0,9 %, pro rok 2020 se očekává, že se Švýcarsko díky pandemii koronaviru dostane do recese.

Míra nezaměstnanosti činila v r. 2019 ve Švýcarsku 2,3 %.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • v českém jazyce: Švýcarská konfederace
  • mezinárodní zkratka pro Švýcarsko je CH z latinského Confederatio Helvetica

Název země v úředních jazycích Švýcarska:

  • francouzsky: Confédération suisse
  • německy : Schweizerische Eidgenossenschaft
  • italsky: Confederazione Svizzera
  • rétorománsky: Confederaziun svizra
  • anglicky: Swiss Confederation

Složení vlády

Výkonná moc je v rukou Spolkové rady. Tvoří ji 7 členů, představitelů ministerstev. Spolkové shromáždění ji volí vždy na 4 roky.
Předsedou je spolkový prezident, kterého volí ze svého středu vždy na jeden rok.
Nadále však plní i funkci ministra rezortu, tzv. departementu.

Vláda od 1. 1. 2020:

  • Simonetta Sommaruga-ová (SP), současná předsedkyně Spolkové vlády (prezidentka Švýcarské konfederace) a spolková ministryně životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,
  • Guy Parmelin (SVP), současný zástupce předsedkyně Spolkové vlády (prezidentky Švýcarské konfederace) a spolkový ministr pro hospodářství, vzdělání a výzkum,
  • Ueli Maurer (SVP), spolkový ministr financí, 
  • Alain Berset (SP), spolkový ministr vnitra, zdravotnictví a kultury, 
  • Ignazio Cassis (FDP), spolkový ministr zahraničních věcí,
  • Viola Amherd (CVP), spolková ministryně obrany, civilní ochrany a sportu,
  • Karin Keller-Sutter (FDP), spolková ministryně spravedlnosti a policie.

Hlavní politické strany:

  • SP – Sozialdemokratische Partei der Schweiz (Sociálnědemokratická strana Švýcarska)
  • FDP – Freisinnig-Demokratische Partei (Liberálnědemokratická strana)
  • SVP – Schweizerische Volkspartei (Lidová strana Švýcarska)
  • CVP – Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz (Křesťanskodemokratická lidová strana Švýcarska)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha
Švýcarsko (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou 41 285 km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska).
V celkové délce 1 892 km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km).

Demografické složení

  • Počet obyvatel: 8 544,527 tis. (k 31. 12. 2018 – zatím nejaktuálnější údaj)
  • z toho: muži – 49,6; ženy – 50,4 % 
  • Cizinců: 25,1 % (rostoucí trend)
  • Hustota obyvatelstva: 206 obyvatel/km2
  • Přírůstek roční (průměr posl. 5 let): 3,4 %
  • Občanů pod věkovou hranicí 20 roků: 20,0 %
  • Občanů nad 65 let: 18,5 %
  • Průměrný věk: 42,4
  • Populační růst: 0,7 %

 Náboženské složení:

  • katolíci – 38,2 %
  • protestanti – 26,9 % 
  • muslimové – 4,9 %
  • židovské vyznání – 0,3 %
  • bez vyznání – 21 %, jeden z největších nárůstů za 10 let – z 11 %!

 Úřední jazyky (*) a ostatní nejčastěji používané jazyky:

  • německý* – 63,5 %
  • francouzský* – 22,5 %
  • italský* – 8,1 %
  • rétorománský* – 0,5 %
  • srbochorvatský – 2,5 %
  • albánský – 3,1 %
  • portugalský – 3,4 %
  • španělský – 2,2 %
  • anglický – 4,4 %
  • ostatní – 6,6 %

Územní členění:
Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou rozděleny na tzv. polokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů, které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem.

Přehled kantonů podle výhradně nebo převážně užívaných jazyků:

  • německy – Curych, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen, Aargau, Thurgau
  • německy (a v malé míře francouzsky) – Bern
  • francouzsky i německy (méně) – Valais/Wallis
  • francouzsky – Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura
  • italsky – Ticino
  • něměcky a rétorománsky – Graubünden
  • polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden (užívají němčinu)

Přehled kantonů s údaji o sídlech, rozloze a počtu obyvatel (v tisících):

  • Zürich (Zürich, 1729 km2, 1446,4)
  • Bern (Bern, 6 050 km2, 1009,4)
  • Luzern (Luzern, 1492 km2, 394,6)
  • Uri (Altdorf, 1076 km2, 36)
  • Schwyz (Schwyz, 908 km2, 152,8)
  • Obwalden – polokanton (Sarnen, 490 km2, 36,8)
  • Nidwalden – polokanton (Stans, 276 km2, 42,1)
  • Glarus (Glarus, 684 km2, 39,8)
  • Zug (Zug, 239 km2, 110,1)
  • Fribourg (Fribourg, 1670 km2, 303,4)
  • Solothurn (Solothurn, 791 km2, 263,7)
  • Basilej – město – polokanton (Basilej, 37 km2, 190,6)
  • Basilej – venkov – polokanton (Liestal, 428 km2, 281,3)
  • Schaffhausen (Schaffhausen, 298 km2, 79,4)
  • Appenzell A.R. – polokanton (Herisau, 243 km2, 54,1)
  • Appenzell A.I. – polokanton (Appenzell, 172 km2, 15,9 tis.)
  • St. Gallen (St. Gallen, 2014 km2, 495,8)
  • Graubünden (Chur, 7106 km2, 195,9)
  • Aargau (Aarau, 1404 km2, 645,3)
  • Thurgau (Frauenfeld, 1013 km2, 263,7)
  • Ticino (Bellinzona, 2811 km2, 350,4)
  • Vaud (Lausanne, 3219 km2, 761,4)
  • Valais (Sion, 5226 km2, 331,8)
  • Neuchatel (Neuchatel, 797 km2, 177,3)
  • Ženeva (Ženeva, 282 km2, 477,4)
  • Jura (Delémont, 843 km2, 72,4)

Zdroj: Kantonální složení Švýcarska, Statistik SchweizPlacená verze

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Ekonomický přehled

 

2015

 2016

 2017

2018 

 2019

Růst HDP (v %)

-0,4

 1,3

 1,0

 2,5

 0,9

HDP mld. CHF (v běžných cenách)

639 731

 650 250

 668 188

 689 900

 698 700

HDP/obyvatel CHF

77 943

 78 700

 78 777

 80 756

 82 789

Nezaměstnanost (v %)

3,3 

 3,5

 3,3

 2,6

 2,3

Inflace (spotřební ceny) (v %)

-1,1

 0,1

 0,5

 0,9

 0,4

Veřejný dluh státu vůči HDP (v %)

15,9

 15,8

 15,7

 14,4

 13,9

Import – celkem (mil. CHF)

242 454

 173 542

 185 774

 201 842

 205 000*

Export – celkem (mil. CHF)

279 128

 210 473

 220 582

 233 230

 242 000*

Obchodní bilance ZO (mil. CHF)

36 674

 36 931

 31 000*

 31 388

   37 000*

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) vývoz

2 246 870 

 2 112 839

 2 250 954

 2 303 797

 2 732 578

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) dovoz

1 283 676

 1 253 139

 1 391 271

 1 458 923

 1 501 446

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) obrat

3 530 546

 3 365 978

 3 642 225

 3 762 720

 4 234 024

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) saldo

963 194

 859 700

 859 683

    844 874

 1 231 132

 * předběžné údaje (bez drahých kovů, drahých kamenů, uměleckých předmětů a starožitností)

Zdroj: HDP: Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, HDP/osoba: Statistik Schweiz, Bruttoinlandprodukt pro Einwohner, Nezaměstnanost: Statistik Schweiz, Registrierte Arbeitslose und Arbeitslosenquote, Inflace: Statistik Schweiz, Allgemeine Preisentwicklung in der Schweiz

Vývoj v teritoriu

Švýcarská ekonomika je jednou z nejkonkurenceschopnějších na světě.  V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové  ekonomické fórum (WEF), se Švýcarsko v r. 2019 umístilo na 5. místě ze 137 srovnávaných ekonomik, a tím se podle WEF stalo o něco méně konkurenceschopné, než tomu bylo v r. 2018 (4. místo).  Za svou konkurenceschopnost vděčí především vysoce vzdělané a zdravé populaci, jak uvádějí odborníci WEF. Chválí liberální trh práce a vysokou úroveň inovací. Švýcarsko si vede dobře díky dobré infrastruktuře a stabilnímu politickému prostředí.

Růst HDP ve Švýcarsku v roce 2019 zpomalil oproti roku 2018 na pouhých 0,9 %, kdy činil 2,5 %. Růstový trend oslabil zejména díky mírnější investiční aktivitě, hospodářskému poklesu v Německu (pro Švýcarsko se jedná o největší vývozní trh), neustálému posilování švýcarského franku (kurz 1,0595 CHF = 1 EUR, stav k 28.4.2020) a také díky celkově slabšímu růstu světového obchodu, který nepříznivě ovlivňuje švýcarský export. V roce 2020 se růst švýcarského HDP odhaduje na 1,3 %. V zemi žije přes 8,5 mil. obyvatel. HDP na obyvatele přesahuje 66 tis. USD. Míra inflace klesla v roce 2019 z 0,9 % na 0,4 % Nezaměstnanost je ve Švýcarsku dlouhodobě nízká. V roce 2019 činila míra nezaměstnanosti průměrně 2,3 %, pro rok 2020 se očekává nárůst míry nezaměstnanosti (k březnu 2020 činila 2,9 %).

Skupina švýcarských odborníků pro hospodářské záležitosti očekává, že se Švýcarsko díky šíření koronaviru doma i v zahraničí dostane v r. 2020 do recese. Pokud se situace začne v 1. pololetí stabilizovat, měla by se ekonomika od 2. poloviny roku 2020 postupně zotavovat. V takovém případě by byl růst HDP v roce 2021 vysoký, i tak již nebude možné dosáhnout dříve očekávané úrovně HDP a nejistota ohledně předpovědi údajů pro r. 2020 je momentálně mimořádně vysoká.
Běžný účet Švýcarska je v přebytku.

 

 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Výdajová struktura rozpočtu (podle objemu kapitol mandatorních výdajů)

  rok 2019 změna oproti předcházejícímu roku

 

v mil. CHF

v %

v mil. CHF

v %

Celkem

71 414

100

 +840

 +1,2

Sociální výdaje

22 386

31,3

 +58

 +0,3

Finance a daně

10 141

14,2

 +284

 +2,6

Doprava

  9 933

13,9

 -459

 -4,4

Vzdělávání a výzkum

  7 985

11,2

 +272

 +3,5

Bezpečnost

  5 991

 8,4

 +421

 +7,6

Zemědělství a výživa

  3 658

 5,1

 +18

 +0,5

Zahraniční vztahy

  3 480

 4,9

 -291

 -7,7

Ostatní výdaje

  7 840

11,0

 -618

 -0,7

Pozn. Ostatní výdaje zahrnují: a) institucionální a finanční předpoklady, b) kultura a volný čas, c) zdravotnictví, d) ochrana životního prostředí a územní správa, e) hospodářství.

Státní rozpočet (v mil. CHF)

  Příjem Výdej  Saldo Veřejný dluh Dluh %  

2015

67 580

65 243

+2 337

103 805

15,9

2016

67 441

66 970

+470

104 192

15,8

2017

71 087

68 288

+2 799

105 202

15,7

2019

74 474

71 415

+3 059

  96 900

13,9

 

V r. 2019 vydala spolková vláda celkem 71,4 mld. CHF, což činí o 0,8 mld. CHF nebo o 1,2 % více než v r. 2018. Nejdůležitějšími růstovými faktory byly vyšší vklady do síťových přirážkových fondů (+347 mil. CHF), dodatečné výdaje na vyzbrojování (+185 mil. CHF), jakož i vyšší příspěvky do Švýcarského národního fondu na podporu vědeckého výzkumu (+100 mil. CHF) a vysokých škol (+82 mil. CHF). Zvýšily se rovněž podíly třetích stran na státních příjmech (+284 mil. CHF): kantony těžily z výrazného nárůstu přímé spolkové a srážkové daně.

Naproti tomu vypršelo dodatečné financování invalidních důchodů (-244 mil. CHF), snížily se vklady do Fondu národní silniční a aglomerační dopravy (-578 mil. CHF) a odpadla loňská rozpočtová přeměna půjček společnosti SIFEM AG na akciový kapitál (-374 mil. CHF).

Zdroj: SNB Öffentliche Finanzen 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017

 2018

 2019

Platební bilance – saldo (mil. CHF)

70 959

62 234

65 536

 70 573

 85 598

– příjmy (mil. CHF)

582 026

610 539

611 695

 633 450

 659 610

– výdaje (mil. CHF)

511 067

548 305

546 159

 562 877

 574 012

Platební bilance (v mil. CHF) – komponenty

 

2015

2016

2017

2018

 2019           

Bilance zboží a služeb, zůstatek

74 386

69 503

67 237

76 999

 83 083

Zboží, zůstatek

51 570

52 340

49 158

56 619

 65 583

– Příjmy

291 739

313 311

310 958

324 606

 335 113

– Výdaje

240 169

260 971

261 799

267 987

 269 530

Služby, zůstatek

17 951 18 860 18 079 20 380  17 500

– Příjmy

108 784

112 644

119 889

121 513

 120 877

– Výdaje

90 833

93 784

101 810

101 133

 103 377

Primární příjmy, zůstatek

17 643

8 081

-9 348

2 771

 13 788

– Příjmy

149 587

126 008

153 845 

144 439

 158 754

– Výdaje

131 944

117 927

163 193 

141 668

 144 966

Sekundární příjmy, zůstatek

-12 778

-9 779

-13 230 

-9 196

 -11 274

– Příjmy

36 378

40 789

47 376 

42 892

 44 865

– Výdaje

49 156

50 568

60 605

52 088 

 56 139

Převody majetku, zůstatek

-13 674

2 406

1 115

4 574

 -8 412

– Příjmy

4 003

1 162

2 077

8 005

 3 614

– Výdaje

17 676

1 263

962

3 431

 12 026

Kapitálová bilance, zůstatek 

95 353 

77 412 

41 287

72 465

 36 275

Přímé investice, zůstatek

32 184

56 646

-72 784

111 615

 32 635

Přímé investice, čistý přísun aktiv

126 375

39 513

-4 156

46 000

 14 355

Přímé investice, Čistý přísun pasiv

94 191

71 553

68 628

-65 615

 -18 280

Portfoliové investice, zůstatek

54 028

22 001

23 320

9 779

 222

Portfoliové investice, čistý přístup aktiv

39 621

779

-12 085 

-12 533 

 -2 498

Portfoliové investice, Čistý přísun pasiv

-14 407

-21 222

-35 405

-22 312

 -2 720

Ostatní investice, zůstatek

-85 293

-78 310

29 391 

-62 407 

 -13 549

Ostatní investice, čistý přísun aktiv

-25 724

-22 089

23 925 

-96 238 

 3 886

Ostatní investice, Čistý přísun pasiv

59 569

56 221

-5 466

-33 830 

 17 435

Devizové rezervy, zůstatek

94 434

77 075

61 360 

13 479

 16 012

Deriváty, zůstatek

-2 429

5 506

-1 832 

1 456

 956

Statistický rozdíl

32 212

13 517

-6 320 

-1 226

 -40 910

Zdroj: Statistik Schweiz, Zahlungsbilanz – Daten, Indikatoren

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Banky ve Švýcarsku se výrazně liší co do velikosti, oblasti podnikání, geografické oblasti činnosti nebo právní formy. Při posuzování stability bankovního sektoru se Švýcarská národní banka (SNB) zaměřuje zejména na velké banky (Credit Suisse a UBS) a domácí úvěrové banky. Druhá kategorie zahrnuje banky, kde podíl tuzemských úvěrů přesahuje 50% celkových aktiv.

 

Rozsáhlý finanční sektor činí cca 10 % HDP. Bankovní sektor s bankovními aktivy pětinásobně převyšujícími HDP je vysoce koncentrovaný. Zhruba polovina všech aktiv je držena dvěma největšími bankami UBS a Credit Suisse. Švýcarské banky již plní zpřísněné požadavky na kapitálovou přiměřenost a na kvalitativní prvky řízení bank (tzv. Basel III). Kromě toho UBS a Credit Suisse (too-big-to-fail) musí držet dodatečný kapitál, celkem 19 % rizikově vážených aktiv.

Bankovní sektor patří k nejúspěšnějším odvětvím národního hospodářství a je založený na dlouholetých tradicích. Lze ho rozdělit do následujících kategorií: 

Švýcarská národní banka (SNB)
Byla zřízena spolkovým zákonem z roku 1905. Vlastní činnost zahájila 20.6. 1907. Je nezávislá na Spolkové radě/vládě. Při důležitých rozhodnutích, které mají hospodářský, monetární, nebo politický dopad, se bankovní rada schází s vládou a problémy diskutuje. V měnových otázkách banka poskytuje rady spolkovým úřadům.
Akcie jsou vlastněny více než z poloviny kantony, kantonálními bankami a veřejnoprávními institucemi. Stát (spolek) akcie nevlastní.
Činnost banky je řízena spolkovým zákonem. Na základě tohoto zákona volí Spolková rada (vláda) 40 členů bankovní rady, členy direktoria, jmenuje ředitele, schvaluje výroční zprávy a závěrečné účty.

 

Bilance do 31. 12. 2019

Aktiva (mil. CHF)

  2017 2018 2019
Zlato 42 494,0 42 237,3 49 110,9
Devizové investice 790 124,8 763 727,9 794 015,3
Rezervni postavení u MMF 871,3 1 188,4 1 368,7
Mezinárodní platební prostředky 4 495,5 4 440,6 4 380,6
Pomocné měnové půjčky 210,3 260,3 276,2
Cenné papíry 3 956,2 3 977,1 4 074,3
Hmotné statky 396,3 435,5 449,8
Podílnictví 156,9 151,0 135,3 
Ostatní aktiva 650,7 601,1 616,3
Aktiva celkem 843 306,4 817 068,8 860 956,3

 

Pasiva (mil. CHF)

  2017 2018 2019
Peněžní oběh 81 638,9 82 238,8 84 450,1
Běžné účty tuzemských bank 470 439,4 480 634,3 505 810,6
Závazky vůči státu 14 754,8 15 612,6 23 481,5
Běžné účty zahraničních bank a institucí 54 058,6 37 101,7 30 164,1
Ostatní závazky 34 398,8 41 478,6 31 997,4
Závazky v cizích měnách 45 933,6 34 811,8 13 314,7
Kompenzační položka pro zvláštní čerpací prava od MMF 4 572,7 4 486,5 4 417,9
Ostatní pasiva 314,8 472,2 237,5
Rezervy a vlastní kapitál 137 167,8 120 232,3 167 082,5
Pasiva celkem 843 306,4 817 068,8 860 956,3

 

 

Počet  bank (stav k 31.12.2018 – nejaktuálnější informace)

 

Velké banky  – 4
Do této kategorie patří UBS – Union Bank of Switzerland a Credit Suisse. Je pro ně charakteristické propojení se světovým hospodářstvím a mezinárodními finančními trhy, disponují sítí poboček a dceřinných společností v zahraničí.
V tuzemsku spočívá jejich činnost především ve spravování privátního majetku, úvěrovém a hypotekárním obchodě. 

Kantonální banky – 24
Většina kantonálních bank byla založena již ve druhé polovině 19. století. Jsou to banky, které byly zřízeny zákonným kantonálním výnosem, a za jejich závazky ručí kanton. Hlavním těžištěm práce jsou úspory a hypotekární obchod. Jsou bankami univerzálními.(nejsilnější je Zürcher Kantonalbank)
Regionální banky a spořitelny – 60
Jejich činnost je obdobná jako u kantonálních bank. Mají jinou právní formu a zpravidla působí na omezeném území. Jsou typické pro kantony Bern a Aarau.

Reiffeisenbanky – 1

Vyskytují se především v zemědělských a poloměstských oblastech. Jsou družstevně organizovány, jde o lokální instituce. Úložky přijímají i od nečlenů. Půjčky však poskytují zásadně jen členům a proti jistotám, obvyklým v bankovním obchodě. Typickým kantonem pro tyto bankovní ústavy je kanton Waadt.

Ostatní banky – 14
Zde jsou dvě kategorie bank: Banky ve švýcarských rukách a banky švýcarského práva v rukách zahraničních.
Mezi banky švýcarské patří banky zabývající se burzovními operacemi, správou majetku, vydávající pokladní obligace, zabývající se depozitními vklady, spotřebitelskými úvěry, drobnými půjčkami, které nejsou kryty, nebo mají speciální krytí.
Banky švýcarského práva v zahraničních rukách jsou převážně ve styku se zahraniční klientelou, nebo s mezinárodním bankovním obchodem. Mohou být založeny na základě povolení. To se vydává jen tehdy, když obdobnou možnost má v příslušném státě švýcarský subjekt.

Burzovní banky – 43
Pobočky zahraničních bank, soukromé, rodinné banky – 23
Jde o pobočky, které právně i hospodářsky podléhají zahraniční mateřské bance.
V bilanci zpravidla dominuje mezibankovní obchod se zahraničím. Zahraniční banka může zřídit ve Švýcarsku svou pobočku, pokud garantuje dlouhodobou solidní obchodní činnost a to jak v organizačním a personálním, tak i finančním ohledu. Taková banka nepodléhá zákonným předpisům o rozdělení rizik a vlastním kapitálu. Musí držet 10% svých aktiv ve Švýcarsku.

Ze zahraničí kontrolované banky – 74
Privátní (rodinné) banky – 5
Z historického pohledu jde o první banky ve Švýcarsku, které byly zakládány již v 18. století. Garance vůči věřitelům představuje nejen majetek banky, ale i soukromý majetek bankéřů. Hlavní činností jsou obchod s cennými papíry, správa majetku a emisní obchody. 

Finanční společnosti

Jde o společnosti podobné bankám, podléhající bankovnímu zákonu. Sem patří i holdingové společnosti švýcarského velkoprůmyslu, které dávají tradičně přednost získání finančních prostředků emisemi obligací, před bankovními zápůjčkami.

Ústředí zástavních listů a Banka zástavních listů
Na základě spolkového zákona z roku 1930 a novelizací v letech 1967 a 1982 byly vytvořeny dva instituty:

  • Pfandbriefzentrale der schweizerischen Kantonalbanken AG Zürich. Členy-vlastníky tohoto ústavu je všech 25 kantonálních bank.
  • Pfandbriefbank schweizerischer Hypothekarinstitute AG Zúrich

Zástavní listy mohou vydávat pouze tyto dvě instituce.
Ústřední banka Švýcarského svazu Raiffeisenbank
Vystupuje jako samostatná banka a slouží jako žirocentrála pro Reiffeisenbanky sdružené ve Svazu.

 

V roce 2018 činil celkový počet bank ve Švýcarsku 248, čímž se jejich počet oproti roku 2017 snížil o 5 bank (r. 2017 činil počet bank 253), s totální bilanční sumou 3 225,0 mld. CHF, což činí o 24,4 mld. CHF, resp. 0,8 % méně než v r. 2017).

Pojišťovny

Švýcarsko registruje přes 200 pojišťovacích společností, objem pojištění na jednoho obyvatele činí cca 7000 CHF, zaměstnává 57 695 zaměstnanců tj. 23% finanční sektoru. (Ostatní finační služby zaměstnávají 46 745 zaměstanců, tj. 19 .)
Mezi nejdůležitější pojišťovny patří:

Struktura finančního sektoru

Banky: 46 %

  • Private Banking: 21 %
  • Retail Banking: 19 %
  • Asset Management: 3 %
  • Investment banking: 3 %

Pojišťovny: 40 % 

  • Leben: 7 %
  • SUVA: 1 %
  • Unfall/Schaden: 13 %
  • Obligatorische Krankenkassen: 3 %
  • Sonstige Versicherungen: 1 %
  • Rückversicherungen: 8 %
  • Pensionskassen: 7 %

Sonst. Finanz DL: 14 %

  • Versicherungsnah: 4 %
  • Bankennah: 9 % 

SNB dne 15. ledna 2015 zrušila vázaný směnný kurz 1,20 CHF k 1 EUR, který byl bankou zaveden v roce 2011. Po období posílení hodnoty CHF se v 1. pololetí r. 2018  kurz ustálil opět na hodnotách blízkých 1,20 CHF k 1 EUR, v posledních týdnech ale švýcarský frank opět posílil (kurz 1,0595 CHF k 1 EUR k 28.4.2020).

Švýcarsko má dlouhodobě relativně vysoké devizové rezervy, které činí přes 80 % HDP.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Každý z 26 kantonů má své vlastní daňové právo a naprosto odlišně zatěžuje příjmy, aktiva, majetek, kapitál a výnosy z pozemků, jakož i jiné daňové objekty.
Okolo 2 250 obcí jsou oprávněny vybírat obecní daně buď dle vlastního uvážení nebo prostřednictvím kantonálních základních sazeb, resp. rozhodovat o dlužných příplatcích kantonální daně. Vedle toho zatěžuje příjmy i stát, ačkoliv ten získává své fiskální příjmy z větší části z jiných zdrojů, a to především z DPH, z kolkovného, z cel, jakož i z mimořádných spotřebních daní.

 

Přehled týkající se zavedení a délky jednotlivých federálních daní, cel a odvodů

od r. 1849        Cla
od r. 1878        Náhrada odvodů za brannou povinnost
od r. 1887        Zdanění pálení alkoholu
1915-1920       Daň z válečných zisků
1916-1920       Válečná daň
od r. 1918        Spolkové kolkovné
1921-1932       Nová mimořádná válečná daň
od r. 1933        Tabáková daň
od r. 1934        Daň z piva
1934-1940       Spolková krizová daň
1939-1946       Daň z válečných zisků
1940-1942       Jednorázová federální daň
od r. 1941        Přímá federální daň
od r. 1941        Daň z přidané hodnoty
1941-1945       Vystěhovalecká daň
1941-1954       Vyrovnávací daň
1942-1959       Daň z luxusu
od r. 1944        Zúčtovací daň
1945-1947       Nová přímá federální daň   
od r. 1997        Daň z minerálních olejů a automobilová daň
od r. 2000        Odvod z herních kasin
     

Díky těmto dodatečným příjmům se Konfederaci podařilo své zadlužení z dob obou světových válek zredukovat na únosnou míru. Od konce 2. světové války byly ale na Konfederaci průběžně přenášeny další nové závazky/úkoly. Její výdaje však v poválečně době opět tak silně narostly, že se již nedalo počítat s návratem k daňovému systému z předválečné doby. Konfederace proto začala v době války zavedené federální daně od té doby dále vybírat.
Na rozdíl od Konfederace, která zavedla celou řadu nových daní, se kantony většinově spokojí s jejich stávajícími daněmi. Zpočátku patřila daň z majetku k nejdůležitějším daním vybíraným kantony. Příjmy z výdělečné činnosti byly zdaňovány pouze doplňkově. Postupně ale začalo docházet k přechodu od tradičních majetkových daní a daní z výdělku k všeobecným daním z příjmů s doplňkovou daní z majetku.
Daně vybírají jak Konfederace tak kantony a dokonce i obce.
Právo těchto tří veřejných institucí vybírat daně je ovšem omezeno federální ústavou. Systém je platný do r. 2020.  

Seznam kantonálních daňových správ:

https://www.estv.admin.ch/estv/de/home/direkte-bundessteuer/quellensteuer/fachinformationen/kantonale-steuerverwaltungen.html 

Daňový systém představuje, vzhledem ke své složitosti, vysoké administrativní zatížení firem. Federální/spolkový daňový systém je dvouletý, kantonální systém roční (jde o daně právnických osob; u daní fyzických osob jsou periody vybírání daní velmi různorodé).
Celkově je ale daňová zátěž nižší než ve většině evropských států. 

Orientační přehled:
Základní informace o daních včetně sazeb lze nalézt na stránkách daňového úřadu: Eidgenössische Steuerverwaltung ESTV
Daň z příjmu
Je progresivní a představuje cca. 8-19% podle kantonů a podle výšky příjmu.
U cizinců, kteří nemají ve Švýcarsku povolení k pobytu, ale jen zde pracují, daň z příjmu strhne z platu zaměstnavatel a zašle ji na daňový úřad (Quellensteuer). 
Daně spotřebního charakteru
DPH, daň z tabáku, z piva, alkoholických nápojů, minerálních olejů zvláštní daň na dovoz automobilů a cla.
DPH Mehwertsteuer
Z hlediska českého dovozce do Švýcarska je důležitá DPH (daň z přidané hodnoty), která byla zavedena 1. 1. 1995. Tehdy nahradila daň z obratu. Od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 platila pro zboží a služby v zásadě sazba 7,5 %. Od 1. 1. 2001 došlo ke změně na sazbu 7,6 %, od 01.01.2011 činila 8,0 % a od 01.01.2018 byla stanovena sazba 7,7 %. K výjimkám se sníženou sazbou 2,5 % patří předměty denní potřeby, jako potraviny a nápoje, živé rostliny, noviny, časopisy, knihy apod. Odklon od normální sazby DPH je i v hoteliérství, kde za ubytování se účtuje daň ve výši 3,7 %.
Daň z přidané hodnoty se počítá z celkové částky, která se zaplatí za dodávku nebo službu. Ve Švýcarsku mají za povinnost odvádět DPH firmy, fyzické a právnické osoby v případě, když jejich dodávky, výkon, služby nebo vlastní spotřeba ve vnitrozemí a v zahraničí překročí ročně celkem 100 000 CHF.- (Art. 10 MwSTG).

Výběr DPH (v mld.)

 
2019 22 508 CHF
2018 22 644 CHF
2017 22 902 CHF
2016 22 458 CHF

2015

22 175 CHF

2014

22 614 CHF

2013

22 561 CHF

2012

22 095 CHF

Vývoj DPH

Od

NS

RS

SS

1. ledna 2020

7,7 % 

2,5 % 

3,7 % 

1. ledna 2019

  7,7 % 

2,5 % 

3,7 % 

1. ledna 2018

7,7 %

2,5 %

3,7 %

1. ledna 2011 (Navýšení DPH pro pojišťovnu Invalidenversicherung [IV])

8,0 %

2,5 %

3,8 %

1. leden 2001 (Zvýšení DPH z důvodu financování železničních projektů [FinöV])

   7,6 %

2,4 %

3,6 %

1. leden 1999 (Navýšení DPH pro pojišťovny Alters – und Hinterlassenenversicherung [AHV] und der Invalidenversicherung [IV])

7,5 %

2,3 %

3,5 %

1. říjen 1996 (Zavedení snížené sazby Sondersatz Beherbergung)

6,5 %

2,0 %

3,0 %

1. leden 1995 (DPH zákonné zavedení)

6,5 %

2,0 %

 

NS = Normální sazba
RS = redukovaná sazba
SS = tzv. Sondersatz Beherbergung (speciální sazba na ubytování)
Spotřebitelské daně se platí při dovozu piva, jiných výrobků s obsahem alkoholu, tabákových výrobků, výrobků z minerálních olejů a u aut. Od 1. 7. 1999 se u alkoholu vyrovnaly daňové rozdíly mezi domácí a zahraniční produkcí – platí jednotná daň 29 CHF na 1 litr stoprocentního alkoholu. 


Mezi daně spotřební a daně související s pobytem patří následující daně
:

  • Daň z motorového vozidla. Z daně jsou vyjmuta vozidla ve vlastnictví Spolku, kantonů, obcí a zahraničních zastupitelských úřadů. Základ daně se kanton od kantonu liší. Je jím buď výkon a obsah válců nosnost nebo váha vozidla.
  • Daň ze psů, platí se zpravidla na obcích. Liší se kanton od kantonu, ale i mezi jednotlivými obcemi. Osvobozeny jsou některé kategorie – psy pro nevidomé, asistenční psi, záchranní psi apod.
  • Daň ze zábavních podniků (Vergnügungssteuer) je v šestnácti kantonech jako kantonální, nebo obecní daň. Platí se paušálem nebo z tržby prodaných vstupenek na podniky a události zábavního charakteru. 

Některé kantonální daně:
U kantonálních a obecních daní platí, že řada daní je totožných, resp. o výnos daně se dělí kanton a obec.
Kantonální daně se dělí na daně z příjmu, majetku a další poplatky a na daně spotřební a daně související s pobytem. Mezi daně z příjmu a majetku patří daně fyzických osob. Podkladem je daňové přiznání.
Ne ve všech, ale v řadě kantonů se přiznání pro kanton i pro obec vypisuje na jednom formuláři. U fyzických osob je základním principem skutečnost, že daňovým poplatníkem je rodina, ne osoba. To znamená manžel a manželka vyplňují jeden formulář a jejich příjmy jsou společným základem pro výpočet daně.

  • Daň z hlavy nebo domácnosti (Kopf-,Personal- oder Haushaltungsteuer) není ve všech, ale ve většině kantonů. Jde o přirážku k dani z příjmu.
  • Daň ze zisku a z kapitálu (Gewinn- und Kapitalsteuer) právnických osob. Liší se kanton od kantonu. Platí se daň ze zisku i základního kapitálu a rezerv. U daně z kapitálu jde o sazby v promile.
  • Daň dědická a darovací je typickou daní, která se vybírá jen na úrovni kantonu. Tyto daně jsou v převážné části kantonů.
  • Daň ze zisku z prodeje nemovitosti (Grundstückgewinnsteuer) se platí ve většině kantonů při prodeji pozemků.
  • Daň z výher pokrývá nejen výhry v loterii, ale například i koňské dostihy. V některých kantonech je daň vyměřována z výše výhry, jinde jde o paušál, který se vybírá formou poplatku za povolení podnik uspořádat.
  • Daň z převodu pozemků (Handänderungsteuer) se platí při každém převodu pozemků. V některých kantonech není daň, ale poplatek. Daň většinou platí nabyvatel pozemku. V řadě kantonů se výnos dělí mezi kanton a obec. Sazba je mezi 1–3 % z kupní ceny.
  • Daň z vodních elektráren, Wasserwerksteuer. Čtyři kantony vyžadují od majitelů elektráren daň za profit „z využívání zdarma přírodního bohatství kantonu“. 
  • Přímé spolkové daně Direkte Bundessteuer
  • Daň z příjmu fyzických osob, Einkommenssteuer natürlicher Personen
  • Daň ze zisku právnických osob, Gewinnsteuer juristischer Personen
  • Daň z majetku, Vermögungssteuer
  • Kolkové poplatky, Stempelsteuer

Šest kantonů má i další daňové příjmy formou kolků, které se lepí na vyjmenované listiny. Platí zásada, že kanton nesmí požadovat kolky na listiny, kde jsou již kolkové poplatky ve prospěch Spolku. 
Obecní poplatky
Beherbergungsabgabe/Kurtaxe, Poplatky za ubytování
Ve většině kantonů se poplatky vybírají přes místní informační turistickou kancelář 

 

Sociální pojištění od 1.1.2020

 

Zaměstnavatelský vklad (Arbeitgeberbeitrag)

Zaměstnanecký vklad (Arbeitnehmerbeitrag)

Celkem

AHV

4,35 %

4,35 %

8,7 %

IV

0,7 %

0,7 %

1,4 %

EO

0,225 %

0,225 %

0,45 %

ALV

1,1 % v případě ročního výdělku do výše 148 200,- CHF;

0,5 % v případě ročního výdělku vysšího než 148 200,- CHF

1,1 % – roční výdělek nižší než 148 200,- CHF;

0,5 %  – roční výdělek vyšší než 148 200,- CHF

2,2 % resp. 1 %

Celkem

6,375 % resp. 5,775 %

6,375 % resp. 5,775 %

12,75 % resp. 11,55 %

  • AHV – Alters- und Hinterlassenenversicherung, starobní pojištění
  • IV – Invalidenversicherung, invalidní pojištění
  • EO – Erwerbsersatzordnung, přídavky za ušlou mzdu
  • ALV – Arbeitslosenversicherung, nezaměstnanecká pojistka

Zdroj: Sociální pojišťovny AHV IV 

Důchodové pojištění (BVG), minimální roční výdělek ve výši 21 330,- CHF
Základní nemocenské pojištění paušálně v průměru představuje 240 CHF
Užitečné odkazy v daňové tematice
Zákon o spotřebních daních:

Oficiální stanovisko Celní správy ČR ke spotřební dani všeobecně (a např. zároveň i ke spotřební dani z piva). Pod následujícím linkem lze nalézt informace týkající se přeshraničního poskytování služeb, tedy i údaje o placení DPH (str. 13).
Velice důležitý je kontakt na Help Desk Celní správy ČR, kam se lze (bezplatně!) se svým dotazem obrátit.
Kromě případného celního poplatku podléhá obchodní zboží dani, která činí 7,7 % z vyměřovacího základu. U některých druhů zboží, jako např. u potravin, knih, časopisů nebo léků, platí redukovaná sazba daně, která činí 2,5 %. 

Švýcarská celní správa

Pozn.: Vzhledem k mimořádné komplexnosti a složitosti daňového systému v CH ZÚ Bern důrazně doporučuje obrátit se přímo na některou z poradenských, resp. právních kanceláří.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu (Švýcarsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem