SWOT analýza národní iniciativy Průmysl 4.0



Slabé stránky České republiky ve vztahu k Průmyslu 4.0

Nízké povědomí o Průmyslu 4.0, časté zaměňování za pouhou digitalizaci

Dosavadní informační roztříštěnost svádí k chybným interpretacím. Redukce vizí Průmyslu 4.0 na pouhou digitalizaci nebo na „internetizaci všeho“ je zavádějící. Dopady změn, které Průmysl 4.0 přináší, jsou mnohem širší a zasahují takřka všechny oblastí lidského života.

Dosud neexistující představa o ekonomické efektivnosti zavedení Průmyslu 4.0 umožňující představu o financování základních kroků (Bílá kniha, akční plán a další rozvojové aktivity) včetně analýzy pokrytí zdroji

Roční náklady na realizaci Industrie 4.0 se v SRN pohybují na úrovni 250 milionů EUR; tato částka je vodítkem pro výši u nás potřebných zdrojů. Akční plán i financování iniciativy Průmysl 4.0 musí vycházet z detailní analýzy národních potřeb – tato analýza dosud chybí.

Poměrně velká dosavadní vázanost pracovních sil ve výrobách a profesích méně kvalifikačně náročných

Pracovní místa na nízké úrovni kvalifikace a pracovníci vykonávající rutinní činnosti budou postupně stále více ohroženi komputerizací a automatizací zasahující do výroby i služeb, a to s důsledky do změn v sociálním postavení jednotlivců i celých profesních skupin.

Dosavadní přílišná specializace technických i netechnických oborů neodpovídá potřebám vize Průmyslu 4.0

Průmysl 4.0 vyžaduje systémové myšlení a interdisciplinární pohledy. Současné vysoké školství však je příliš oborově vertikalizované bez vzájemného multidisciplinárního a interdisciplinárního propojení na horizontální úrovni a bez dlouhodobé vize.

Potřebná náprava současného stavu vyžadující jednoznačné a konsensuální úsilí všech zúčastněných a v neposlední řadě i intenzivní spolupráci technických, společenských a humanitních věd a oborů není dosud realizována.

Současný vzdělávací systém včetně vysokého školství zaostává za potřebami Průmyslu 4.0

Průmysl 4.0 předpokládá již pro základní, střední i vysokoškolské vzdělávání nastavení nových přístupů a standardů jak v obsahu, tak v metodách výuky. Vzdělávací systém neumí dostatečně rozvíjet potenciál všech studentů, podporovat jejich kreativitu a vyhledávat talenty. Školy jsou uzavřené a nerespektují v dostatečném rozsahu potřeby průmyslové praxe.

Malá připravenost institucí dalšího vzdělávání, univerzit i populace na podstatně větší rozsah vzdělávání dospělých a nový koncept celoživotního učení

Celoživotní vzdělávání nemá v ČR dostatečnou tradici a rozsah potřebný pro realizaci vizí Průmyslu 4.0. Bez této formy vzdělávání však nelze připravit dostatečný počet pracovníků pro potřeby Průmyslu 4.0.

Roztříštěnost výzkumu, nedostatečná koncentrace směrem k cílenému dlouhodobému budování expertízy a výzkumně-vývojových kapacit

Celkový výzkumný potenciál České republiky v relevantních oblastech aplikovaného výzkumu je poměrně velký, avšak značně roztříštěný. Jeho úroveň, rozsah a využitelnost v praxi nejsou dosud plně identifikovány. Financování aplikovaného výzkumu nemá dlouhodobý charakter, jedná se převážně jen o malé a krátkodobé projekty. To je pro Průmysl 4.0 zcela nedostačující.

Nedostatečné a stále odkládané pokrytí území státu rychlým internetem

Vhodná komunikační infrastruktura, garantující nejen rychlost, ale i objem dat, je zásadním předpokladem aplikace a rozvoje Průmyslu 4.0. Vážným problémem jsou netransparentní změny v gesci za rozvoj sítí v posledním období.

Malá připravenost politiky trhu práce a sociální politiky na řešení nových situací

Na rychlé změny na trhu práce v důsledku realizace Průmyslu 4.0 není dnešní politika trhu práce ani sociální politika připravena. To se týká jak programových nástrojů, tak kapacit a připravenosti jednotlivých příslušných a kompetentních institucí.

Nedostatečné investiční možnosti malých a středních podniků

Investiční podpora ze strany státu a bank je nedostatečná pro potřeby Průmyslu 4.0. Nejsou aplikovány specifické nástroje financování, dle zahraničních zkušeností, jako např. revolvingové financování, kombinace dotací a úvěrů apod.

Nedostatečná komunikační, i neformální, provázanost mezi vládními orgány, podnikovou sférou a technologickým vývojem / vzdělávacími systémy

To relativizuje dosažení rychlého konsensu a formulaci společných cílů a nástrojů k jejich aplikaci. Komunikační kanály nejsou institucionálně vytvořeny ani legislativně ošetřeny a leckdy jsou založeny na osobních vazbách.

Rovněž roztříštěnost průmysl zastupujících institucí a uzavřenost vzdělávacího systému je brzdou rozvoje Průmyslu 4.0. Není definován a ani nalezen „sjednocující integrátor“, který bude za přípravu na nastupující průmyslové revoluce odpovědný komplexně, včetně řešení širších společenských výzev.

Celospolečenská nepřipravenost na akceptaci čtvrté průmyslové revoluce

Aplikace Průmyslu 4.0 přinese zásadní změny v oblasti průmyslu a výroby. Neméně podstatné bude přehodnocení sociálního statutu práce a změn dalších celospolečenských hodnot včetně etického a morálního rozměru všech těchto pohybů.

Pravidelné novinky e-mailem