SWOT analýza národní iniciativy Průmysl 4.0



Hrozby pro Českou republiku ve vztahu k Průmyslu 4.0

Zneužití tématu čtvrté průmyslové revoluce pro populistické nebo marketingové účely

Atraktivita tématu Průmyslu 4.0 a jeho pozitivních dopadů představuje riziko účelového využívání nejrůznějšími zájmovými skupinami.

Politické nepochopení Průmyslu 4.0 a roztříštěnost politik

Průmysl 4.0, kompetenčně spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, musí být vnímán a zaváděn jako vládní iniciativa a jednotný vládní program, nesmějí být vytvářeny vzájemně izolované a nekompatibilní rezortní politiky. Vládní politika se nesmí stát předmětem kompetenčního či jiného politického boje. Síla a kompaktnost „národní priority“ se musí stát nezpochybnitelnou skutečností.

Pozdní zavedení nebo nekvalitní a nedostačující obsah a rozsah základní komunikační a digitální infrastruktury nezbytné k zavedení konceptu Průmyslu 4.0

Pokud se nestane prioritou celoplošné pokrytí území ČR širokopásmovým internetem s dostatečnou kapacitou, naskočit do vlaku „Průmysl 4.0″ bude nemožné. Jednoznačně jde o jednu z podstatných podpůrných infrastruktur, bez níž nelze v rozvoji Průmyslu 4.0 pokračovat.

Dosud neexistující standardizace a kybernetická bezpečnost v souladu se světovými standardy

Zásadní řešení kybernetické bezpečnosti a jejich implementace musí být známa již v počátečních fázích rozvoje a aplikace Průmyslu 4.0. Nejdříve je však nutno vytvořit všeobecné povědomí o nezbytnosti systémové kybernetické bezpečnosti a jejím chápání v nejširším slova smyslu.

Navržená systémová řešení musí být v souladu, případně i propojena, se systémy fungujícími v okolních zemích a musí respektovat světové standardy.

Nepřipravenost centralizované energetické soustavy na rozvoj decentralizovaných energetických zdrojů a rozvoj chytrých rozvodných sítí (Smart Grids)

Nastupující éra obnovitelných zdrojů, inteligentních sítí a decentralizované energetiky představuje zásadní změny pří řízení i udržování energetické soustavy a její stability. Pro respektování těchto změn je nutné zajistit, aby nově vznikající decentralizovaná řešení byla schopna spolupracovat se stávajícími soustavami a zdroji, podporovala stabilitu jejich chodu a sloužila jako samostatná případná řešení pro případ blackoutu.

Nedostatečná a neprovázaná, případně neefektivní, struktura výzkumu, vývoje a inovací

Dosavadní systém výzkumu, vývoje a inovací není efektivní a neobejde se bez kvalitně připravené a provedené restrukturalizaci oblasti. Stát musí podpořit vytvoření a stabilizaci dlouhodobé základny aplikovaného výzkumu v oblasti Průmysl 4.0, a to zejména na bázi již existujících center a ústavů. Bez koordinace a cíleného provázání výzkumných aktivit nelze dosáhnout tolik potřebné výzkumné a vývojové podpory Průmyslu 4.0.

Systém vzdělávání, doškolování a rekvalifikací nebude schopen realizovat změny požadované implementací Průmyslu 4.0

Pokud se nepodaří zvýšit excelenci vzdělávacího systému s důrazem na znalosti a dovednosti nezbytné pro nové technologie a pro fungování moderního průmyslu a služeb, bude se prohlubovat strukturální nesoulad mezi existujícími a požadovanými znalostmi a dovednostmi pracovníků.

To by vedlo k propadu ČR v hodnotových řetězcích, k odklonění kvalifikačně náročných investic jinam, k blokaci vzniku nových pracovních příležitostí za současné masivní ztráty pracovních míst v zastaralých provozech.

Negativní dopady na trh práce

Rychlé změny v rozsahu a struktuře pracovních sil a v nárocích na jejich kvalifikaci mohou vyvolat problémy na trhu práce, zejména v případě nezvládnutí procesů. Na tyto změny je třeba včas a prediktivně reagovat a připravit adekvátní nástroje v rámci politiky zaměstnanosti a sociální politiky.

Vznik sociálních bariér

Zanedbání sociálního a etického rozměru realizace Průmyslu 4.0 a ohrožení institutu práce bez vytvoření podmínek pro nové příležitosti by mohlo vést k sociální frustraci, k prohlubování rozdílů v příjmech a ke vzniku sociálních bariér různého typu.

Prohloubení závislosti na Německu

Přílišný důraz jen na německý „Industrie 4.0″ může prohloubit závislost naší ekonomiky a firem na německých odběratelích. Ve východní části zeměkoule zatím Průmysl 4.0 není relevantní téma, Japonci jsou zase ještě o krok před Německem a naopak americké firmy ke čtvrté průmyslové revoluci přistupují mnohem komplexněji a ne jen „marketingově“.

Je potřeba širšího pohledu, aby naše firmy byly schopny pracovat s různymi přistupy a standardy, nejen těmi německými.

 

Pravidelné novinky e-mailem